3
masthead
29. dubna 1900.
5
article
začátku pravila, že nežli tuto úpravu, raději nic, že
však, když řečník věc vysvětlil, depulace již toto
tvrzení neopakovala, nýbrž pustila
s e dověcnéhojednání. Arci nelze schva-
lovati způsob, jakým se jedná, zejmena, že se po-
žadavky přepinají. Poněvadž pak byla generální de-
bata o věci tě již vlastně skončena, navrhuje řečník,
aby komise ihned vstoupila v de
batu speciální.
Návrhposl. Šťastného zamítnu
všemi hlasy proti jednomu; hlasoval
pro něj pouzenavrhovatel sá m.
Posl. hr. Zedtwitz jako předseda subkomi-
tétu podává zprávu o jeho poradách, k níž přidává
prohlášení, že lituje, jakým způsobem učitelstvo
počíná, způsob to, jenž podle jeho náhledu i učitel
stvu škodí, poněvadž mu odnímá sympatie.
Subkomitét navrhuje;
»Sněm se vyzývá, aby zmocnil zemský vý
bor, by tento v příštím zasedání sněmovním
předložil osnovu zákona o úpravě učitelskýeh
platů po dohodnutí s vládou. Základní tysy to
hoto zákona mají býti týto:
1. Místa podučitelská se zrušují a dosa
vadní přemění se v místa úuičitelská
2. učitelské osoby, které mají maturitní
vysvědčení, ustanovujlež se prozatímně s ročnín
služným 900 korun. (Posl. Legler podal mino-
ritní návrh, aby toto služně činilo 1000 korun)
3. učitelům na obeených školách, ať pro-
zatímním ať definitivním, přísluší v prvnich
5 letech základní služné 1200 kor., kleré je
zvýší na 1400 korun, v Praze, v Karlíně, na
Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově,
Karlových Varech a ve všech obeích, které mají
více než 30.000 obyvatel, na 1600 kor. (Posl.
Šťastný
Posl
Zedtwitz
Král
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
Karlová Vary
6
article
Legler podal minoritní návrh, aby služné jižv
prvních 4 lelech činilo 1200 kor., které se má
pak zvýšit na 1600 kor.); zos zo
4. základní služné na měšťanských školách
činí v prvních 5 letech 1600 korun a más
po této době zvýšit na 1800 korun, v Praze,
Karlíně, Smíchově, Král. Vinohradech, Žižkově,
Karlových Varech a v obcích, které mají vlee
než 30.000 obyvatel, na 2000 korun. (Mino-
ritní návrh posl. Leglera žádá služné již po
4 letech 1800 korun, jež zvýšovat se má na
2200 korun);
5. všichni definitivně ustanovení učitelé na
obecných a měšťanských školách mají dostávati
5 kvinkvenálek po 200 K ročné;
6. v jmenovaných již obeích a v lázeň
ských obcích Teplicíeh, Marianských a Františ-
kových Lázních mají dostávat učitelové služebn
přídavky do pense nevčítatelné, činfcí 10—30
proc. pokaždého základního platu;
7. funkční přídavky ředitelů jednotřídních
škol mají se zvýšit na 200 korun. (Poslanec
Schwarz podal minoritní návrh, aby funkční
přídavky zůstaly tytéz) ;
8. ženské učitelské síly staví se mužským
úplně na roveň;
9. industriální učitelky posuzují se nadále
dle zákona z roku 1899, ale odměny jejich bu-
dou zvlášť upraveny. Co se týče platů katechetů
mají se upravit ve smyslu resoluce sněmovní
z 9. května r. 1899
10. dále navrhují se některé změny usta
novení pensijních a všeobecné zrušení škol-
ného.«
Návrh posl. Schwarze, aby se přístoupil
ihnedvrokování speciální, přijat ve
likou většinou.
Král
Mino
Schwarz
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
Karlová Vary
7
article
K odst. 1. mluví posl. Šťastný, jenž pouka-
zuje k tomu, že zákon nezná žádných systemisova
ných míst podučitelských, i navrhuje proto stylisaci
která odpovídá zákonu. Po poznámkách poslane
Špindlera, jenž poukazuje, že formální námitky
v nynějším stadiu jednání jsou zbytečné a posl. hr
Zedtwitze, Posselta a Šťastného, jenž
nyní navrhuje, aby se čl. 1. vůbec vynechal
byl čl. 1. většinou hlasů přijat.
Při odst. 2. odůvodňuje posl. Legler svůj ná-
vrh menšiny, aby určen byl plat 1000 K. Rokování
zúčastnil se posl. Šťastný, který praví, že kandi-
dáti učitelství mohou již ve stáří 17 nebo 18 let
býti podučiteli a že na stáří to stačí úplně 400 zl.
tedy 800 K; navrhuje proto, aby byl plat určen na
800 K.
Posl. Alb! přimlouvá se za návrh většiny
posl. Bendel a Fournier s ním polemisují.
Posl. hr. Zedtwitz přimlouvá se za návrh
subkomitétu, za návrh menšiny přimlouvá se posl.
Vollgruber a Sokol.
Návrh posl. Leglera zůstal v menši ně.
návrh na 900 K přijat velkou většinou
Při odst. 3. posl. Schwarz odůvodňuje návr
většiny, posl. Legler návrh menšiny.
Posl. Šťastný doporučuje návrh svůj na zá
kladní služné 1200 K.
Špindler
Zedtwitz
Posselt
Šťastný
K Posl
Bendel
Fournier
Posl
Sokol
Legler
Schwarz
8
article
Rokování zůčastnil se posl. König, jenž pro-
hlašuje, že by pro návrh většiny mohl hlasovati je-
nom tenkráte, kdyby byly pětileté přídavky menší
že by příplztky učitelům vzala obec na sebe, posl
Posselt, jenž bájil návrh menšiny a posl. dr
Scharí, který prohlásil, že pokládá návrh menšiny
za lepší řešení celé otázky, pro ten případ však, že
by se přijal návrh většiny, navrhuje, aby bylo mezi
zásady přijalo ustanovení, že nabytých práv se celá
úprava nelýká. Proti náhledu posl. Königa, že b
přídavky měly převzíti obce, řečník se alespoň, po-
kud Prahy se týče, rozhodně vyslovuje.
Rokování se zúčastnili posl. hr. Zedtwitz
Albl. Sokol, jenž přimlouvá se za návrh men-
šiny. Rokování pak skončeno. Zprav. většíny posl
Schwarz prohlašuje, že by i jemu bylo příjemno
kdyby mohl navrhovati více, avšak jedná se o to
čeho lze dosáhnouti; zejmena pak dlužno uvážiti
jestli se celá věc tím pak nezdrží a jestli se tím
neuškodí třídám učitelů se služným nepatrnějším
kteří toho skutečně nejvíce mají zapotřebí. Obrae
se proti nábledu posl. Königa, aby příďavky uva-
leny byly na obec. Odst. 3. přijat po návrhu
většiny a sice doba přídavků a základní služn
většinou, ostatní jednohlasně.
Dotaz v příčině hrozícího osvobozen
nherských státních papírů od daně
rentové, přečtený ve schůzi sněmu království
českého dne 27. t. m., podal pan poslanec dr
Krajník.
König
Posselt
Scharí
Zedtwitz Albl
Sokol
Schwarz
Krajník
9
article
Román bar. Augustina Kollern
Román bar. Augustina Kollern
z pražského blázince.
(Pav. zpráva » Nár. Listů«.)
Včerejší zpráva naše o vyproštění bar. Augustina
Kollera z pražského blázince vzbudila největší sen-
saci. Jméno bar. Kollera, bezděčného vězně ústavu
v Kaleřinské ulici, šlo včera ve všech třídách pražské
společnosti od úst k ústům. Všeobecně vyslovován
údiv nad zařízením, kleré nepřátelům barona Kollera
umožnilo, aby zbavili se nepohodlněho jim muže
tím způsobem, že ho dali vsaditi do ústavu, z něhož
velmi nesnadno se dostati. Leč snaha nepřátel těch
byla marná. Podařilo se jim sice, že baron Koller
dva měsíce musil nuceně tráviti v blázinci, ale pu-
sobení pp. dra. Herolda a dra. Edv. Grěgra bylo
mocnější, než různé vídenské nástrahy a jejich vli
vem ubohý domnělý šílenec dostal se na svobodu.
Zpravodaj náš včera vypátral další podrobnost
tohoto sensačního případu i pro širší veřejnost velmi
zajímavé: pro posouzení touhy, z Vídně vycházejíc
a na usoužení bar. Augustina Kollera směřujícl.
Augustin Kollern
Augustin Koller
Koller
Herold
Grěgr
Kaleřinský ulice
Vídeň
10
article
Baron Augustin Koller, syn pověstného gen
rála, byl rytmistrem u dragounského pluku čís. 14.
jehož štáb nalézá se v Klatovech. Asi před 16—17
lety při projížďce na koni spadl a poranil se. Poně-
vadž choroba jeho byla vážná, odhodlali se lékaři
bar. Kollera ošetřující k tomu, že mu počali dávati
malé dávky morfiových injekcí. Tento lék je velmi
prospěšný, ale neméně také nebezpečný. Zvlášt
zvykne li si na něj pacient. Baron Koller stals
morfinistou. Navykl si na morfium tak, že je musil
mít stále po ruce.
Morfiové dávky požíval baron Koller asi do roku
1898, kdy neustálým požíváním tohoto léku nastalo
u něho jisté rozrušení nervové. Najednou odhodlalse
k tomu, náruživosti morflové odvyknouti, ale tu vždy
bolesti byly značnější a chorobný opět vrátil se
k injekcfm. V r. 1898 nastalo u něho tak povážlivé
seslabení nervové, že byl z toho důvodu propuštěn
ze svazku vojenského a dán do pense a sice vy
slovně uvedeno, že morfinismus byl příčinou pen-
sionování.
Baron
Augustin Koller
Koller
Baron Koller
Klatovy
11
article
Choť jeho, rozená baronka Hildebrandtová, ode
brala se s manželem k psychiatru prof. Kraft- Ebin
goví ve Vídni, který uznal, že baron Koller není du
ševně chorý, ale že k utišení nervů má nevyhnutelně
zapotřebí zátiší, aby byl vzdálen veškerého ruchn
veřejného a aby prováděl »odvykací léčení.« Toto lé
čení odvykací provádí se tím způsobem, že pacien
tovi dávají se sice stále injekce morfiové, ale v dáv
kách čím dále tím menších, takže konečně jen čístá
voda vstřikuje se chorobnému.
Baronka Kollerová uposlechla této rady znameni
tého psychiatra. Od svého bratra, poslance bar. Hilde
brandta, koupila za 9000 zl. hájovnu, tak zv. »Ba
žantnici« u Blatné a v té zařídili si manželé Kollerov
se svojí rodinou a sice dcerami 16letou a 14letou
příjemnou domácnost.
Už v roce 1898, kdy baron Koller počal prová-
děti »odvykací léčení«, zahájena byla akce směřujíe
k tomu, aby se dostal do blázince. Snaha ta neměla
však tehdy výsledku, neboť nenalezl se žádný léka
který by podal žádoucí vysvědčení ku prohlášení bar.
Hildebrandtová
profesor
Kraft
Koller
Kollerová
Hild
Vídeň
Blatná
Ebin gový
12
article
Kollera šileným. Akce byla tedy prozatím ponechána
ve své míře na dobu příznivější. Proti manželům
Kollerovým počalo se však pracovati jiným směrem
Baronka Kollerová byla přinucena, aby svojí pohle
dávku 132.000 zl., váznoucí na velkostatku Blatné
postoupila svým dětem. Veškeré tyto okolnosti neru
šily klid a spokojenost obyvatelů »Bažantnice«. A klid
ten teprve v době nejnovější byl zničen. Život jejieh
v lesích byl velmi skrovný, neboť majetek neměl
značný, Baron Koller požíval 600 zl. roční pense
baronka Kollerová směla z jmění svého v obnosu
asi 120.000 zl. používati pouze úroky.
Klid a spokojený život jejich byl porušen úmrtím
baronky Kollerové, matky bar. Augustina Kollera
Stará paní rozloučila se se světem dne 2. ledna 190
v Badenu u Vídně. Manželé Kollerovi odjeli z »B-
žantnice« do Vídně na pohřeb. V tom okamžiku »ta-
jemná ruka« počala působiti. Sotva že rodiče odjeli.
byly obě dcery bar. Kollera z »Bažantnice« odvezeny
a zároveň podrobeny výslechu. Soukromému, bez in
tervence soudní. V těchto protokolech dcery udávaly.
že prý s nimi otec špatně nakládá. Zejmena že prý
je nutil k jízdě na koni, k tělocviku na hrazdě, že
v zimě musily s ním sníh od domu odhazovat a pod
Výslech měl pochopitelný účel: prokázati výpovědí
dcer, že otec je duševně chorý. Teprve nyní se zji-
stilo, že některé okolnosti z výpovědí byly nepravdivé
a jiné že byly směšně malicherné. Ostatně bylo úplně
na místě, že slečny dcery byly držány poněkud na
úzdě. Aby se nezdálo, že děti jen na otce udávají
ku konci svých protokolárních výslechů vyprávěly.
že také matka je trýznila.
Koller
Kollerův
Kollerová
Baron Koller
Augustin Koller
Blatná
Baden u Vídeň
Vídeň
13
article
Současně aparát, z Vídně aranžovaný, pracoval
i v jiném směru. Byli vyslýcháni svědkové, kteří dle
domnění mohli věděti některé podrobnosti o způsobu
života barona Kollera. Jeden ze svědků vypravoval,
že prý baron spí s revolverem a že prý několikráte
vystřelil. Jiný svědek dokonce vážně potvrdil, že prý
baron má rouru, pomocí níž mluví přím
s duchy! Itato záhada byla vysvětlena. Společný
pokoj manželů Kollerových byl tak nízký, že když
otec rodiny po večeři kouřil, povstala tam záhy
dusná atmosféra. Baron Koller zařídil si tedy jedno
duchou ventilaci. Dal vydlabati do stropu v rohu
otvor a do toho umístii rouru tak dlouhou, že vyční-
vala ze střechy »Bažantnice«. A po zřízení těto
ventilace byl vzduch v místnosti snesitelnější.
Jednoho večera tázala se mladší dcera otce, k čemu
slouží onen otvor ve stropě. »To je, drahoušku.
roura, pomocí které rozmlouvám s duchy«, laškovně
odvětil baron a netušil ovšem, že výrok ten jednou
bude uváděn proti němu na doklad, že patří — do
blázince.
Manželé Kollerovi neměli ani nejmenšího tušení
o tom, co se v jejich nepřítomnosti děje v sídle
jejich »Bažantnici«. Vrátili se klidně domů a byli
ovšem nesmírně překvapeni, když tam dítky své ne-
nalezli. Obě dcery byly mezitím odvezeny do ústavu
»Saere Coeur« u Vídně.
»Tajemná ruka«, v níž později zjíštěn byl brat
bar. Augustina Kollera, sekční rada v ministerstvu
obchodu Alexandr dr. baron Koller
rytíě řádu železné koruny třetí třídy a řádu Fran
tiška Josefa, pracovala udatně dále.
Koller
Kollerův
Baron Koller
Augustin Koller
Alexandr
doktor
Fran
Josef
Vídeň
Saere Coeur
14
article
Dne 4. února odjel baron Angustin Kollen
z »Bažantnice« do Vídně za příčinou projednání
pozůstalosti po své matce. S dědictvím svým mě
baron Koller velikou potíž. Měl dříve sám značné
jmění, které ale pohltilo representační jeho vystu
pování při vojště. Otec, generál Koller, přislíbil mu
před mnoha lety roční apanáži, ale nevyplácel mu
ji. Když pak byla otevřena závěť matky, shledáno
že neodkázala třetinu svého jmění synu Avgustinovi
nýbrž jeho dvěma dcerám. V testamentu uvedeno
že na syna Augustina nepamatovala proto, poněvadž
on povinný svoj podil už dávno vybral, ač tomu ve
skutečnosti tak nebylo. Zřejmo bylo, že sepisován
testamentu dálo se pod vlivem odborného rady
Alexandra barona Kollera.
Bar. Augustin Koller přijel tedy do Vídně za tín
účelem, aby svému povinnému podílu zjednal plat-
nost a k tomu cíli vyhledal si tam také právního
přítele. Dále vyjednával se svým bratrem, s nímž
uzavřel prozatímní smír, který měl nabýti definitivní
plalnosti teprve tehdy, když by s ním souhlasil
sestra, třetí dědicka zesnulé Kollerové.
Když bar. Koller ve Vídni vše vyřídil, nastoupil
dne 8. února cestu k domovu. Neměl ovšem ani tu-
šení o tom, jaká zákeřná nástraha jest mu připra-
vena. Ve stanici v Strakonicích, kde musil z vlaku vy-
stoupiti a delší dobu čekati, než odjede vlak do
Blatně, obdržel na nádraží telegram. V rychlosti an
sí nepovšíml, že telegram je falešný. Neměl ani
úřadní označení, ani nebyl vyhotoven dle přísluš-
ných předpisů, neboť text byl napsán tužkou
Pravým byl pouze blanket, jakého užívá se k tele
vrafickým zorávám. V telegramu žádall iei baron
Angustin Kollen
Koller
Augustin
Alexandr
Augustin Koller
Vídeň
Strakonice
Blatno
15
article
Trauttenberg z Prahy, aby k němu v důležité věc
Trauttenberg z Prahy, aby k němu v důležité věc
neprodleně přijel.
Jak se později zjistilo, byl telegram padělaný
původ jeho vysvětluje se takto: Ještě než bar. Kolle
odjel z Vídně, telegraficky požádal sekční rada Kolle
ředitele pražského blázince prof. Čumpelíka, aby da
bar. Aug. Kollera na některé stanici zadržetí a d
blázince dopraviti, poněvadž rodině své je velmi ne-
bezpečný. Ačkoliv nebyl přiložen žádný chorobopis
— a v této příčině stalo se vážné pochybení v bl
zinci — dán byl přece rozkaz k dopravení barona
do blázince. Do Strakonic vyslán byl zřízenec blá-
zince, který onen telegram falšoval, aby barona snad-
něji do Prahy dostal. Lesť úplně se mu zdařila. Bar
Koller uvěřil telegramu a místo do Blatné nejblížšín
vlakem odjel do Prahy. Zároveň s ním jel i zřízenee
Jakmile vlak stanul v pražském nádraží, v pa-
tách za baronem kráčel zřizenee blázince. Baron
vsedl do fiakru a nařídil fiakristovi, aby ho zavez
k bar. Tranttenbergovi. Zřízenec blázince vsedl rychle
ke kočímu na kozlík a dal mu příkaz, aby jel d
Trauttenberg
profesor
Čumpelík
Aug
Koller
bar Koller
Baron
Praha
Kollo
Vídeň
Strakonice
Blatná
16
article
Kateřinské ulici na hoř. Novém městě. A v nej
bližší chyíli již nalézal se bar. Augu
stín Koller v blázineil
Teprvé druhého neb třetího dne došel do blá
zince chorobopis. Bylo to vysvědčení, vypracovano
blatenskými lékaři. Ve vysvědčení tom neuváděl
lékaři nález dle vlastního názoru, nýbrž dle vý
povědí cizích osob. Napsali pak ve vysvědčen
výslovně, že byl pro duševní nemoc pensionován
ačkoliv ve skutečností tomu tak ne
bylo. Dále uvádí se ve vysvědčení, že dle vý
povědí dvou svědků baron Koller provád
kousky, které nejsou rozumné. Z těchto okolnost
lékaří nabyli přesvědčení, že baron trpí stihomamem
a že je okolí svému nebezpečný. Vidno tudíž, že
lékaři z vlastní zkušenosti nic nepotvrdili, nýbrž že
nález sepsali dle toho, co soukromně kdo po-
vídal. K tomu také později při soudním výslechu
výslovně se přiznali.
Aug
Koller
17
article
Jakmile baron Koller byl v blázinci, počal brat
jeho pracovati plnou parou. Podal neprodleně žádos
u soudu, aby na něho uvalena byla prozatimní ku-
ratela a navrhl za kuratora jistého polního pod-
maršálka ve Vídni; dále žádal, aby sám byl jme-
nován poručníkem obou dcer v blázinci drženého
bratra. V žádostech uvedl, že věc musí být ne-
prodleně vyřízena, jinak že zakročí udáním u mi
nisterstva.
Okresní soud v Blatné ovšem hrozbě této ihne
nevyhověl, nýbrž zavedl nejprvé vyšetřování. A o
té dohy donášel želegraf do Prahy každodenně
z Vídně sáhodlouho depeše. Na všemožné adresy
Odborný rada baron Koller napjal veškeré páky
aby jeho bratr z blázince ven se nedostal. Ku cha-
rakteristice jeho uvádíme jen některé úryvky z jeh
depeší: »Já vím ještě mnohem více! Nepouštějte
ho! Podám trestní oznámení u ministerstva spra
vedlnosti a vnitra, jestli ho pustíte !-
Konečně soud žádosti jeho vyřídil. Bar. Augu-
stinovi Kollerovi ustanoven byl prozatímní kuráton
a pan odborný rada jmenován byl poručníkem dětí
aniž však o tom matka vůbec byla vy
slechnuta.
Baronka Kollerová neměla tušení o celé tétc
tragické záležitosti. Nevěděla, co so stalo s jejím
chotěm, který jí z Vídně žádné zprávy o sobě ne
dával. Konečně se dověděla, že se nalezá v blázinci
Bylo to kruté, bolestné překvapení. Hned potom bylo
baronce dáno na jevo, aby se z »Bažantnice« vystě
hovala, aby prodala koně a veškeré zařízení. Podlehla
tomuto nátlaku a vše prodala pod cenou. Jen dal
šímu vyzvání nevyhověla, aby se totiž přesídlila ku
své sestře do Drážďan. Nátlak byl tak mocný, že n
příklad bylo jí vyhrožováno i internováním v sana
toriu!
Koller
Aug
Kollerová
Vídeň
Praha
Drážďany
okresní soud v Blatná
18
article
Baronka Kollerová odjela do Prahy, ale prvé tř
týdny nebylo ji vůbec dovoleno, navštíviti svého
manžela. Oba manželé o sobě pranic nevěděli, nebo
dopisy jejich byly zadržovány. Ve všem a na všech
stranách byla zřejma mocná ruka odborného rady
ve Vídni. Konečně přece vymohla, že ji pustili k man
želu, který jí doporučil advokáta p. dra. Jos. Herolda
jemuž by se svěřila s celou touto historit.
Mezitím byl mu ustanoven kurátor a dítkám po
ručník a zároveň rozhodl blatenský soud, že se matee
odnímá veškerá mateřská péče.
Odborný rada Koller zakročil již také proti bar
Kollerové, žádaje, aby i ona byla prohlášena za
marnotratnou, a aby ji byl ustanoven kurátor. Jako
důvod uvedl, že oba manželé žili v přepychu, že
celé své jmění utratili, že ona o všem tom věděla
a spolu byla marnotratnou. V podrobnostech sdě-
loval, že jednou ve Vídni dala si do soukromého
bytu přinésti oběd z hötelu (), jindy opět jela pro
rukavičky ve fiakru, ač měla rukavičkáře v sousedstv
a pod. Z těchto ukázek zřejmo, jaké »pádné« důvody
má pan rada baron Koller proti manželům Kolle-
rovým.
Kollerová
Herold
Koller
rada
Praha
Vídeň
Kollo
19
article
Pan dr. Josef Herold, jenž se záležitosti téte
energicky ujal, nedal se zastrašiti ohlášeným uda-
vačstvím u ministerstev, a žádal, aby se stav bar
Kollera co nejrychleji soudními lékaři vyšetřil. A kdyi
záležitost postupovala velmi zvolna, požádal za inter
venci přísedícího zemského výboru p. dra. Ed. Grégra
jakožto zdravotního referenta, který způsobil propu
štění bar. Kollera z blázince.
Dlužno podolknouti, že baronka Kollerová byla
donucena, aby správu jmění svého předala svému
strýci, načež octla se v Praze beze všech prostředků
Akce vysvobozující zahájena proto tak rychle, po
něvadž byla obava, že bar. Koller při delším po
bytu v ústavě skutečně může sešíleti.
doktor
Josef Herold
Koller
Grégr
Kollerová
Praha
20
article
Baron Koller byl propuštěn z blázince na Bílo
sobotu, a téhož dne odpoledne sestoupili se soudn
lékaři pp. prof. dr. Reinsberg a dr. Slavík, aby po-
dali dobrozdání o duševním stavu jeho. Odborny
rada Koller v poslední chvíli opět napjal vešker
síly, aby propuštění svého bratra z blázince zamezil
Telegramy poslal toho dne: místodržiteli, nejvyššímu
zemskému maršálkovi, policejnímu řoditeli, presi-
dentu vrchního soudu, přednostovi okresního soudu
řediteli blázínce a j. Žádal ve všech telegramech
aby se vším úsilím se zamezilo propuštění barona
Kollera z blázince.
Zdá se, že by psychiatr ve Vídni měl odůvod-
něnější práci. Neustálé telegrafování a psaní ob-
sáhlých podání svědčí o něčem docela jiném, než
o pouhé péčí o dcery bar. Augustina Kollera. Po
touto firmou vše toto se provádí
Soudní znalci jmenovaní prohlásili, že baro
Koller nemůže se pokládati z a duševně
chorého, že vše to, co se o něm uvádí, stalo s
následkem požívání morfia a že není zbaven
rozumu. Toto dobrozdání bylo zasláno krajskému
ne
soudu do Písku.
Zajímavou v celé této záležitosti jest také ta
okolnost, že baronka Kollerová teprvé v měsíci
dubnu úřadně zvěděla o tom, že je uvalena kuratela,
jmenován poručník a že se jí odnímá právo ma
Baron Koller
profesor
doktor
Reinsberg
Slavík
Koller
Augustin Koller
Kollerová
Vídeň
Písek
21
article
Proti všem těmto nálezům podány nyní rekursy
které doposud vyřízeny jen částečně. Zejmen
zrušena byla kuratela, uvalená n a ban
Kollera.
Pozoruhodno jest, že dcery manželů Kollerovýel
jsou od rodičů úplně odloučeny: všechny jejich do
pisy jsou z adržá ny.
Dlužno litovati, že v této sensační záležitost
mnohé stalo se jen následkem vyhrožování sek
čního rady.
Vrtochy a jinými ještě snahami sekčního rady
zmařen byl spokojený život rodiny na »Bažantnici-
Nyní bydlí bar. Koller na hoř. Novém městě v Praze
v malém bytu.
Naproti tvrzením včerejšího »Tagblattu« se nám
s kompetentní strany píše
»Není pravda, že na nádraží strakonickém zří
zenec blázince se snad vykázal nějakým rozkazem
nýbrž bar. Kolleroví byl odevzdán falešný telegram
podepsaný baronem Trauttenbergem, že má hne
přijeti do Prahy.
Není pravda, že lékaři Arnstein a Šýkora ozna-
čili ho ve svém dobrozdání jako člověka, který
někdy nebezpečně si počíná. Uvedli pouze ve svém
dobrozdání, že svědci, kteří ho vyslýchali, udali, že
je pronásledován stihomamem a je nebezpečným
svému okoll.
Není pravda, že soudní znalcí prof. Reinsberu
a doc. Slavík řekli, že bar. Koller je duševně chorý.
že je dokázáno, že svou ženu a děti nelidským způ
sobem trýznil a že delší dobu trpěl klamnými před-
stavami a hallucinacemi. Soudní znalci vykázali ve
svém dobrozdání ze dne 14. dubna 1900, že bar.
Koller
Trauttenberg
Arnstein
Šýkora
Reinsbera
Slavík
Praha
22
article
Augustin Koller ani za choromyslného ani za
blbého prohlášen býti nemůže, a že je příčetný, jak
dokazuje výměr krajského soudu v Písku ze dne
18. dubna t. r. Veškerá udání, že trýznil své děti
a ženu, spočívají na výpovědech příbuzných.
Je možná, že sekční chét Koller podal podobné
promemoria dolnorakouskému místodržitelství. Ale
právě to, co tam tvrdí, průvodním řízením pro-
kázáno nebylo.
Není také pravda, že bar. Koller, když byl v blá-
zinci, měl nějaké občasné záchvaty klamných před-
stav. To nebylo na něm zjištěno a sám ředitel Čum-
pelík několikráte prohlásil, že nic takového nezpo-
zoroval. Není pravda, že paní baronka Kolllerová je
nemocna. Je zdráva, jak se každý, jkdo ji navštivil
mobl přesvědciti. Zejmena není pravda, že při svém
výslechu udala, že její manžel je stihán nějakými
představami. Ona vůbec za celého vyšetřování, dřív
než její manžel byl dán do blázince, ani vyslechnuta
nebyla a také později, když byla vyslýchánau
okresního soudu na Novém městě, všecka udání
učiněná na jejího manžela, vyvrátila. Není pravda
také, že baron Koller byl dopraven do blázinc
v zájmu vlastním a v zájmu své rodiny. Jestliže
soudní znalci po dvouměsíčním pozorování a pře-
čtení všech protokolů k výše uvedenému názoru do-
spěli, je patrno, že žádné příčiny k dodání bar. Kol-
lera do blázince nebylo. Je sice pravda, že baron
Koller od své matky byl omezen pouze na povinný
podíl, avšak on právě o tento podíl se hlásí. Ostatně
kdyby se tu jednalo o věc korrektní, nebylo by s
se všech stran s takovým úsilím na to nalehalo, aby
Augustin Koller
Koller
Čo
Kolllerová
Písek
24
article
bar. Koller skutečně do blázince se dostal.«
Koller
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné má sch ů zi
zejtra, v pondělí dne 30. dubna, o 10
hod. dopolední ve své místnosti n
Malé straně v budově sněmovní.
— Naši spojenci. Co jsme věděli a oče
kávali, stalo se. Spojenství naše s ostatními slo-
vanskými poslanci a s německými klerikály se
osvědčilo jako bezcenné. Nebyla to přibuznost.
tím méně totožnost zájmů, která svedla pravie
na radě říšské v imponující celek, pokud totiž
šlo pouze o číslici, byla pouhou parlamentn
gardou, jejímž účelem bylo, hájiti stůj co stůj
před útoky spojené německé levice slavnou vládu,
ať již to byla kterákoli. Pravice vůbec nemohla
se státi nikdy pevným základem dalšího budo-
vání ve smyslu našem: federalisticko-rovnopráv-
ném. Již proto ne, že pravice se zrodila z omylu
a klamu, že z dokonce jiných měla původně zá-
ležeti součástí. Klerikální Slovinci — a těch je
mezi poslanci této národnosti většina —- odepřel
nás podporovati v nastávajícím boji. Deklamují
pojednou o státních nutnostech a o povinnostech
ke státu a jeho parlamentu a proto prý vši
silou oprou se české obstrukci. Jak zachovají
se ostatní frakce slovinské, jichž je bohužel ně-
kolik, o tom nemůže býti pochybnosti. Podrobí
se — jako vždy — diktátu klerikálnímu proti
nám. Že nás nebudou podporovati v boji Ru
sové, zrovna tak jako Chorvaté a klerikální Němei,
rozumí se samo sebou. A což Poláci, kteří při
každé příležitosti nejnadšeněji nás ujišťovali svám
věčným přátelstvím? Dali nám odpověď na
svém sjezdu i bylo by dětinstvím a nepoctivostí,
Chorvat
Polák
26
article
odpověď tu vykládati si jinak, než jak byla mi-
něna. Máme před sebou zprávu o tomto sjezdu
a v té rozhodně se prohlašoje i formální konec
dosavadní pravice. To by ovšem bylo nejmen-
ším neštěstím, neboť dnes se ukázalo, že pra-
vice i ve svém jediném a hlavním účelu nebyla
jednotná a svorná. A sice ve svém federalisti-
ckém programu. Pan Jaworski, dosavadní
předseda pravice, prohlásil upřímně, že je s
proti jakékoli změně nynější cen-
tralistické ústavy. S politikem takovým
nemůže býti ve společné straně, komu v první
řadě konečným je cílem v rámci říše státní
samostatnost zemí českých. Uznáváme, že Poláci
mají příčiny k vděčnosti rozhodujícím činitelům
v této říši. Jsou národně saturováni, žijí tam
svým zeela samostatným národním životem, ni-
kdo jim nepřekáží, nikdo práv jejich nezkracuje
Mimo to je stát ekonomicky ze všech sil pod
poruje, staví jim železnice, reguluje jejich řeky,
zřizuje školy — ne snad tak z lásky k Polákům.
ale poněvadž se domnívá jich výdatně užiti za
jistých eventualit — a poněvadž jim je, jak do-
znali, bližší košile než kabát, půjdou s Ně me
proti nám. Kde kdo v tomto Rakousku
postaví se na příště v řady našich nepřátel.
Jaworský
Polák
Rakousko
27
article
Jediní velkostatkáři státi budou vedle, ne ale
v řadách našich. Taková je, poctivě narýsována,
situace. Nemáme příčiny ličiti ji jinak, než jakou
skutečně je, v tomto rozhodném okamžiku bylo
by hřichem vzbuzovati nějaké illuse. Slyšme jen.
co proneseno bylo na sjezdu polských poslanců
že vládnouti bez Němců v Rakou
sku nebylo by hřichem, nýbrž zlo-
činem. Poněvadž ale v Rakousku dá se vlád-
nouti jen buď s námi nebo s Němci, je každá
vláda nám příznivá dle této logiky hříšna Tak
prohlásil Polák, tak prohlásil pan David
Abrahamowicz, týž muž, který od Němců
jako president byl zhanoben, poplván a zbit, po
slovech, pronesených o několik let dříve rovněž
slovutným Polákem a sice bývalým ministrem
Dunajewským, že v Rakousku lze vlád-
nouti i bez Němců, eventuálně i proti
nim. — Proto ale poslanci čeští nemohou
jinak než tak jednati, jak mluvili v debaté na
sněmu království českého právě ukončené. Nenl
to velikášství, není to přeceňování sil, není to
umíněnost, která je k tomu svádí, nýbrž jet
železná logika událostí a svatý příkaz národní
cti, který nedovoluje jim jednati jinak. V če-
ském člověku chvěje se dnes ještě nejjemnějš
žilčička, když vzpomene si na to, co stalo se
17. října m. r. Toto datum má pro Čecha vý-
znam dosahu tak velikého, že ti, kteří radii
k tomu, co onoho dne se stalo, nemají ani po-
tuchy, co tím způsobili v duši české. Však po-
nechme všecko to stranou. Jak se mají věci dnes?
Němec
Polák
Abrahamowicz
Čecho
Rakousko
28
article
Co prohlašuje vláda? Že povolí nám jen
to, k čemu Němci svolI. To je succu
všeho. Jinými slovy, vláda nás va
vlastní zemi, nás dědice země této,
její prvorozené syny, nás velkou
většinu obyvatelův odkazuje na
milost a nemilost německou. Co
Němei povolí, to bude. Cítí Poláci
hloubku tohoto pokoření? Nikoli. Poněvad
nikdy s námi upřímně necítili, navzdor krakov-
ským a přerovským řečem. Ale Slovinci a Chor-
vaté by mohli se vpraviti v duševní náladu nali.
Němec
Němei
Polák
Poněvad
29
article
Nechť ale jdou svou cestou tito i oni. Snad do-
jde ještě jednou též na Poláky haličské, kteřív
Rakousku, jak jim řekl jeden jejich soukmenovee,
ze slepé nenávisti k Rusku lízají prach s něme-
ckých neforemných bot, zapomínajíce při tom
úplně na hrozný osud svých soukmenoveu
v Poznani. My Čechové, třeba sami, vrhneme
se v nerovný boj proti Němcům i proti těm, ktelí
tak znamenitě pochopili slovanské souručenství.
— Dozvuky demonstrací českobrod-
ských. Po odsouzeném obecním výboru kše-
ském nastupují další obžalovaní. 3. května kons
se před zemským trestním soudem přelíčení s
čtyřmi slečnami, obviněnými pro přečin
shluknutí dle § 283. a 284. tr. zák. Předsedou
senátu jest rada zem. soudu p. Babor, obža-
lované hájiti bude pan dr. Klumpar. —
8. května jednati se bude u téhož soudu o od-
volání odsouzeného starosty českobrodského p.
Weidenhoffera. Předsedou téhož senátu
jest rada zem. soudu p. Patera, obhájcemp.
dr. Al. Rašín. Návrhu zástupce žalovaného n
slyšení četníků soud nevyhověl.
— Karlovarská vlídnost mezinárodní.
Polák
Čecho
Němec
Babor
doktor
Klumpar
Weidenhoffer
Al
Rašín
Rakousko
Rusko
Poznaň
senát
30
article
Jak dojemná jest ta předstíraná vlídnost karlo-
varských pánů k hostům lázeňským bez ohledu
na jejich národnost, nejlépe vysvítá z lokálky
listu »Karlsbader Badeblatt«, jenž
toto píše:
»Průvodce po Karlových Varech
okolí« jest název dílka, jež pan Eugen Rutte,
c. k. notář a spisovatel v Hořovicích vydati hodlá,
a pro něž cirkulářem annonce se sbírají. Ze stano-
viska lázeňského nebylo by ovšem proti podniku čeho
namítati, činí-li se totiž Karlovým Varům jako m í stu
lázeňskému propaganda mezi Čechy; vždyt
i městská obec věrně dbajíc jeho charakteru interna .
cionalního, jako světového města lázeňského, vydává
průvodce ve všech řečích, tedy i v řeči české, ač její
rozšíření není lak velké a skoro všichni Češi ně-
mecky rozumějí. Aby ale zdejší němečtí obchodníci
svými inseráty podnik možným učinili, to jest přece
jen silná dávka troufalosti. Ještě troufalejší jest žá-
dost vydavatelova v uvedeném cirkuláři, aby dotyční
inserenti, a zejména kavárnici a hotelieři udali, že
v jejich místnostech vyloženy jsou »Národní Listy«,
»Politik«, »Hlas Národa« atd. Má-li se již českým
hostem lázeňským vstříc přijíti, postačí až až jeden
česky psaný list! Jsme přesvědčeni, že bohudíky ne-
naleznou se zde němečtí inserenti, kteří by podpo-
rovali podnik, ktorý s takovými požadavky na zdejšl
firmy nastupuje. « —
Rutt
Čech
Karlová Vary
Hořovice
Čechy
Karlsbader Badeblatt
31
article
Povoluje se sice milostivě, aby Karlovým
Varům i česky činila se propaganda, poněvadž
to městu vynáší a české peníze vydají hezkou
hromádku, ale pod kladbou lázeňského listu,
jenž by mu horkou lázeň s žíravou přísadou
připravil, nechť neopováží se karlovarský hotelien
nebo kavárník vyložiti český list, neboť pro
české hosty je to až příliš mnoho, odebírá-li se
— po čas saisony — v městské čítárně jeden
český list — mezi 160 jinojazyčnými, většinou
německými! Rozumí se, že terrorismu takovému
praktičtí pání kavárníci nepodlehnou, neboť z
posleďní léta, kdy čeští hosté lázeňští již ne-
šlapou tak tiše po Karlových Varech, s dostatek
poznali, že Češi chodí tam, kde aspoň jeden,
dva listy české vyloženy jsou. Však dosti je
smutné, že dají se odbýti jedním exemplářem,
tam kde na př. maďarský neb rumunský list
je vyložen v několika výtiscích. Co se pak
týče onoho chvalozpěvu na obec a její šetrnost
ke všem národům stejnou, tu pohříchu není ji
mnoho znamenati a onen průvodce, »jenž ve
všech řečích se vydává,« česky ještě nepro-
mluvil, neboť obcí zdarma vydávané dílko
Čech
Karlová Vary
32
article
MUDra. Ruffa česky nevyšlo a nevyjde, ač
v mnoha jazycích jest vydáno, a čeští hosté lá-
zeňští odbyti jsou hubenou knížečkou, jež v ně-
kolika jazycích a také v českém vyšla pod ná-
zvem »Karlovy Vary, jejich prameny a pra-
menné výrobky«, kteráž ale není žádným prů-
vodcem, nýbrž rozšířeným inserátem. Ostatně
ono redakční »veto« na adressu inserentů jednak
jest již opozděné, jednak zcela zbytečné, nebot
naléhavá potřeba vyvolala nové, rozšířené
hojně illustrované dílko Eug. Mir. Rutte-ho, jež
vedle žertovného, poučného i praktického obsahu,
překoná svou elegantní úpravor všecky ty obcí
karlovarskou favorisované průvodce. A — a
vyjde — že bude dobrou přísadou k thermám
karlovarským, a legie českých hostí ještě více
se srazí k sebevědomému vystupování a domá-
hání se všech práv a povinné šetrnosti: o tom
mohou býti páni ujištěni,
— Oprávněné požadavky obvodních
lékařů. Předsednictví lékařské komory pro král.
české podalo zemskému sněmu král. českého
žádost tohoto obsahu: »Po celou dobu, co
plati zemský zákon z r. 1888, jímž se upra-
vuje zdravotní služba v obeích a okresích, do-
máhají se lékaři opravy zákona toho, jenž ne-
jen je hmotně poškozuje, nýbrž i zdravotnietvi
samo v očích obyvatelstva neoblíbeným činí.
Nesčetné byly podány petice sl. sněmu plno
úvah o nutné opravě té napsáno, na každé
schůzi lékařů jedná se o otázce té, ba i n
Mudra
Rutt
Karlov Vara
lékařský komora pro král