ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4f450580-66a6-11dc-8b31-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 124, place 48, work 2, org 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. dubna 1900.
4 masthead
Číslo 117.
5 article
začátku pravila, že nežli tuto úpravu, raději nic, že však, když řečník věc vysvětlil, depulace již toto tvrzení neopakovala, nýbrž pustila s e dověcnéhojednání. Arci nelze schva- lovati způsob, jakým se jedná, zejmena, že se po- žadavky přepinají. Poněvadž pak byla generální de- bata o věci tě již vlastně skončena, navrhuje řečník, aby komise ihned vstoupila v de batu speciální. Návrhposl. Šťastného zamítnu všemi hlasy proti jednomu; hlasoval pro něj pouzenavrhovatel sá m. Posl. hr. Zedtwitz jako předseda subkomi- tétu podává zprávu o jeho poradách, k níž přidává prohlášení, že lituje, jakým způsobem učitelstvo počíná, způsob to, jenž podle jeho náhledu i učitel stvu škodí, poněvadž mu odnímá sympatie. Subkomitét navrhuje; »Sněm se vyzývá, aby zmocnil zemský vý bor, by tento v příštím zasedání sněmovním předložil osnovu zákona o úpravě učitelskýeh platů po dohodnutí s vládou. Základní tysy to hoto zákona mají býti týto: 1. Místa podučitelská se zrušují a dosa vadní přemění se v místa úuičitelská 2. učitelské osoby, které mají maturitní vysvědčení, ustanovujlež se prozatímně s ročnín služným 900 korun. (Posl. Legler podal mino- ritní návrh, aby toto služně činilo 1000 korun) 3. učitelům na obeených školách, ať pro- zatímním ať definitivním, přísluší v prvnich 5 letech základní služné 1200 kor., kleré je zvýší na 1400 korun, v Praze, v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, Karlových Varech a ve všech obeích, které mají více než 30.000 obyvatel, na 1600 kor. (Posl.
Šťastný Posl Zedtwitz Král Praha Karlín Smíchov Žižkov Karlová Vary
6 article
Legler podal minoritní návrh, aby služné jižv prvních 4 lelech činilo 1200 kor., které se má pak zvýšit na 1600 kor.); zos zo 4. základní služné na měšťanských školách činí v prvních 5 letech 1600 korun a más po této době zvýšit na 1800 korun, v Praze, Karlíně, Smíchově, Král. Vinohradech, Žižkově, Karlových Varech a v obcích, které mají vlee než 30.000 obyvatel, na 2000 korun. (Mino- ritní návrh posl. Leglera žádá služné již po 4 letech 1800 korun, jež zvýšovat se má na 2200 korun); 5. všichni definitivně ustanovení učitelé na obecných a měšťanských školách mají dostávati 5 kvinkvenálek po 200 K ročné; 6. v jmenovaných již obeích a v lázeň ských obcích Teplicíeh, Marianských a Františ- kových Lázních mají dostávat učitelové služebn přídavky do pense nevčítatelné, činfcí 10—30 proc. pokaždého základního platu; 7. funkční přídavky ředitelů jednotřídních škol mají se zvýšit na 200 korun. (Poslanec Schwarz podal minoritní návrh, aby funkční přídavky zůstaly tytéz) ; 8. ženské učitelské síly staví se mužským úplně na roveň; 9. industriální učitelky posuzují se nadále dle zákona z roku 1899, ale odměny jejich bu- dou zvlášť upraveny. Co se týče platů katechetů mají se upravit ve smyslu resoluce sněmovní z 9. května r. 1899 10. dále navrhují se některé změny usta novení pensijních a všeobecné zrušení škol- ného.« Návrh posl. Schwarze, aby se přístoupil ihnedvrokování speciální, přijat ve likou většinou.
Král Mino Schwarz Praha Karlín Smíchov Žižkov Karlová Vary
7 article
K odst. 1. mluví posl. Šťastný, jenž pouka- zuje k tomu, že zákon nezná žádných systemisova ných míst podučitelských, i navrhuje proto stylisaci která odpovídá zákonu. Po poznámkách poslane Špindlera, jenž poukazuje, že formální námitky v nynějším stadiu jednání jsou zbytečné a posl. hr Zedtwitze, Posselta a Šťastného, jenž nyní navrhuje, aby se čl. 1. vůbec vynechal byl čl. 1. většinou hlasů přijat. Při odst. 2. odůvodňuje posl. Legler svůj ná- vrh menšiny, aby určen byl plat 1000 K. Rokování zúčastnil se posl. Šťastný, který praví, že kandi- dáti učitelství mohou již ve stáří 17 nebo 18 let býti podučiteli a že na stáří to stačí úplně 400 zl. tedy 800 K; navrhuje proto, aby byl plat určen na 800 K. Posl. Alb! přimlouvá se za návrh většiny posl. Bendel a Fournier s ním polemisují. Posl. hr. Zedtwitz přimlouvá se za návrh subkomitétu, za návrh menšiny přimlouvá se posl. Vollgruber a Sokol. Návrh posl. Leglera zůstal v menši ně. návrh na 900 K přijat velkou většinou Při odst. 3. posl. Schwarz odůvodňuje návr většiny, posl. Legler návrh menšiny. Posl. Šťastný doporučuje návrh svůj na zá kladní služné 1200 K.
Špindler Zedtwitz Posselt Šťastný K Posl Bendel Fournier Posl Sokol Legler Schwarz
8 article
Rokování zůčastnil se posl. König, jenž pro- hlašuje, že by pro návrh většiny mohl hlasovati je- nom tenkráte, kdyby byly pětileté přídavky menší že by příplztky učitelům vzala obec na sebe, posl Posselt, jenž bájil návrh menšiny a posl. dr Scharí, který prohlásil, že pokládá návrh menšiny za lepší řešení celé otázky, pro ten případ však, že by se přijal návrh většiny, navrhuje, aby bylo mezi zásady přijalo ustanovení, že nabytých práv se celá úprava nelýká. Proti náhledu posl. Königa, že b přídavky měly převzíti obce, řečník se alespoň, po- kud Prahy se týče, rozhodně vyslovuje. Rokování se zúčastnili posl. hr. Zedtwitz Albl. Sokol, jenž přimlouvá se za návrh men- šiny. Rokování pak skončeno. Zprav. většíny posl Schwarz prohlašuje, že by i jemu bylo příjemno kdyby mohl navrhovati více, avšak jedná se o to čeho lze dosáhnouti; zejmena pak dlužno uvážiti jestli se celá věc tím pak nezdrží a jestli se tím neuškodí třídám učitelů se služným nepatrnějším kteří toho skutečně nejvíce mají zapotřebí. Obrae se proti nábledu posl. Königa, aby příďavky uva- leny byly na obec. Odst. 3. přijat po návrhu většiny a sice doba přídavků a základní služn většinou, ostatní jednohlasně. Dotaz v příčině hrozícího osvobozen nherských státních papírů od daně rentové, přečtený ve schůzi sněmu království českého dne 27. t. m., podal pan poslanec dr Krajník.
König Posselt Scharí Zedtwitz Albl Sokol Schwarz Krajník
9 article Román bar. Augustina Kollern
Román bar. Augustina Kollern z pražského blázince. (Pav. zpráva » Nár. Listů«.) Včerejší zpráva naše o vyproštění bar. Augustina Kollera z pražského blázince vzbudila největší sen- saci. Jméno bar. Kollera, bezděčného vězně ústavu v Kaleřinské ulici, šlo včera ve všech třídách pražské společnosti od úst k ústům. Všeobecně vyslovován údiv nad zařízením, kleré nepřátelům barona Kollera umožnilo, aby zbavili se nepohodlněho jim muže tím způsobem, že ho dali vsaditi do ústavu, z něhož velmi nesnadno se dostati. Leč snaha nepřátel těch byla marná. Podařilo se jim sice, že baron Koller dva měsíce musil nuceně tráviti v blázinci, ale pu- sobení pp. dra. Herolda a dra. Edv. Grěgra bylo mocnější, než různé vídenské nástrahy a jejich vli vem ubohý domnělý šílenec dostal se na svobodu. Zpravodaj náš včera vypátral další podrobnost tohoto sensačního případu i pro širší veřejnost velmi zajímavé: pro posouzení touhy, z Vídně vycházejíc a na usoužení bar. Augustina Kollera směřujícl.
Augustin Kollern Augustin Koller Koller Herold Grěgr Kaleřinský ulice Vídeň
10 article
Baron Augustin Koller, syn pověstného gen rála, byl rytmistrem u dragounského pluku čís. 14. jehož štáb nalézá se v Klatovech. Asi před 16—17 lety při projížďce na koni spadl a poranil se. Poně- vadž choroba jeho byla vážná, odhodlali se lékaři bar. Kollera ošetřující k tomu, že mu počali dávati malé dávky morfiových injekcí. Tento lék je velmi prospěšný, ale neméně také nebezpečný. Zvlášt zvykne li si na něj pacient. Baron Koller stals morfinistou. Navykl si na morfium tak, že je musil mít stále po ruce. Morfiové dávky požíval baron Koller asi do roku 1898, kdy neustálým požíváním tohoto léku nastalo u něho jisté rozrušení nervové. Najednou odhodlalse k tomu, náruživosti morflové odvyknouti, ale tu vždy bolesti byly značnější a chorobný opět vrátil se k injekcfm. V r. 1898 nastalo u něho tak povážlivé seslabení nervové, že byl z toho důvodu propuštěn ze svazku vojenského a dán do pense a sice vy slovně uvedeno, že morfinismus byl příčinou pen- sionování.
Baron Augustin Koller Koller Baron Koller Klatovy
11 article
Choť jeho, rozená baronka Hildebrandtová, ode brala se s manželem k psychiatru prof. Kraft- Ebin goví ve Vídni, který uznal, že baron Koller není du ševně chorý, ale že k utišení nervů má nevyhnutelně zapotřebí zátiší, aby byl vzdálen veškerého ruchn veřejného a aby prováděl »odvykací léčení.« Toto lé čení odvykací provádí se tím způsobem, že pacien tovi dávají se sice stále injekce morfiové, ale v dáv kách čím dále tím menších, takže konečně jen čístá voda vstřikuje se chorobnému. Baronka Kollerová uposlechla této rady znameni tého psychiatra. Od svého bratra, poslance bar. Hilde brandta, koupila za 9000 zl. hájovnu, tak zv. »Ba žantnici« u Blatné a v té zařídili si manželé Kollerov se svojí rodinou a sice dcerami 16letou a 14letou příjemnou domácnost. Už v roce 1898, kdy baron Koller počal prová- děti »odvykací léčení«, zahájena byla akce směřujíe k tomu, aby se dostal do blázince. Snaha ta neměla však tehdy výsledku, neboť nenalezl se žádný léka který by podal žádoucí vysvědčení ku prohlášení bar.
Hildebrandtová profesor Kraft Koller Kollerová Hild Vídeň Blatná Ebin gový
12 article
Kollera šileným. Akce byla tedy prozatím ponechána ve své míře na dobu příznivější. Proti manželům Kollerovým počalo se však pracovati jiným směrem Baronka Kollerová byla přinucena, aby svojí pohle dávku 132.000 zl., váznoucí na velkostatku Blatné postoupila svým dětem. Veškeré tyto okolnosti neru šily klid a spokojenost obyvatelů »Bažantnice«. A klid ten teprve v době nejnovější byl zničen. Život jejieh v lesích byl velmi skrovný, neboť majetek neměl značný, Baron Koller požíval 600 zl. roční pense baronka Kollerová směla z jmění svého v obnosu asi 120.000 zl. používati pouze úroky. Klid a spokojený život jejich byl porušen úmrtím baronky Kollerové, matky bar. Augustina Kollera Stará paní rozloučila se se světem dne 2. ledna 190 v Badenu u Vídně. Manželé Kollerovi odjeli z »B- žantnice« do Vídně na pohřeb. V tom okamžiku »ta- jemná ruka« počala působiti. Sotva že rodiče odjeli. byly obě dcery bar. Kollera z »Bažantnice« odvezeny a zároveň podrobeny výslechu. Soukromému, bez in tervence soudní. V těchto protokolech dcery udávaly. že prý s nimi otec špatně nakládá. Zejmena že prý je nutil k jízdě na koni, k tělocviku na hrazdě, že v zimě musily s ním sníh od domu odhazovat a pod Výslech měl pochopitelný účel: prokázati výpovědí dcer, že otec je duševně chorý. Teprve nyní se zji- stilo, že některé okolnosti z výpovědí byly nepravdivé a jiné že byly směšně malicherné. Ostatně bylo úplně na místě, že slečny dcery byly držány poněkud na úzdě. Aby se nezdálo, že děti jen na otce udávají ku konci svých protokolárních výslechů vyprávěly. že také matka je trýznila.
Koller Kollerův Kollerová Baron Koller Augustin Koller Blatná Baden u Vídeň Vídeň
13 article
Současně aparát, z Vídně aranžovaný, pracoval i v jiném směru. Byli vyslýcháni svědkové, kteří dle domnění mohli věděti některé podrobnosti o způsobu života barona Kollera. Jeden ze svědků vypravoval, že prý baron spí s revolverem a že prý několikráte vystřelil. Jiný svědek dokonce vážně potvrdil, že prý baron má rouru, pomocí níž mluví přím s duchy! Itato záhada byla vysvětlena. Společný pokoj manželů Kollerových byl tak nízký, že když otec rodiny po večeři kouřil, povstala tam záhy dusná atmosféra. Baron Koller zařídil si tedy jedno duchou ventilaci. Dal vydlabati do stropu v rohu otvor a do toho umístii rouru tak dlouhou, že vyční- vala ze střechy »Bažantnice«. A po zřízení těto ventilace byl vzduch v místnosti snesitelnější. Jednoho večera tázala se mladší dcera otce, k čemu slouží onen otvor ve stropě. »To je, drahoušku. roura, pomocí které rozmlouvám s duchy«, laškovně odvětil baron a netušil ovšem, že výrok ten jednou bude uváděn proti němu na doklad, že patří — do blázince. Manželé Kollerovi neměli ani nejmenšího tušení o tom, co se v jejich nepřítomnosti děje v sídle jejich »Bažantnici«. Vrátili se klidně domů a byli ovšem nesmírně překvapeni, když tam dítky své ne- nalezli. Obě dcery byly mezitím odvezeny do ústavu »Saere Coeur« u Vídně. »Tajemná ruka«, v níž později zjíštěn byl brat bar. Augustina Kollera, sekční rada v ministerstvu obchodu Alexandr dr. baron Koller rytíě řádu železné koruny třetí třídy a řádu Fran tiška Josefa, pracovala udatně dále.
Koller Kollerův Baron Koller Augustin Koller Alexandr doktor Fran Josef Vídeň Saere Coeur
14 article
Dne 4. února odjel baron Angustin Kollen z »Bažantnice« do Vídně za příčinou projednání pozůstalosti po své matce. S dědictvím svým mě baron Koller velikou potíž. Měl dříve sám značné jmění, které ale pohltilo representační jeho vystu pování při vojště. Otec, generál Koller, přislíbil mu před mnoha lety roční apanáži, ale nevyplácel mu ji. Když pak byla otevřena závěť matky, shledáno že neodkázala třetinu svého jmění synu Avgustinovi nýbrž jeho dvěma dcerám. V testamentu uvedeno že na syna Augustina nepamatovala proto, poněvadž on povinný svoj podil už dávno vybral, ač tomu ve skutečnosti tak nebylo. Zřejmo bylo, že sepisován testamentu dálo se pod vlivem odborného rady Alexandra barona Kollera. Bar. Augustin Koller přijel tedy do Vídně za tín účelem, aby svému povinnému podílu zjednal plat- nost a k tomu cíli vyhledal si tam také právního přítele. Dále vyjednával se svým bratrem, s nímž uzavřel prozatímní smír, který měl nabýti definitivní plalnosti teprve tehdy, když by s ním souhlasil sestra, třetí dědicka zesnulé Kollerové. Když bar. Koller ve Vídni vše vyřídil, nastoupil dne 8. února cestu k domovu. Neměl ovšem ani tu- šení o tom, jaká zákeřná nástraha jest mu připra- vena. Ve stanici v Strakonicích, kde musil z vlaku vy- stoupiti a delší dobu čekati, než odjede vlak do Blatně, obdržel na nádraží telegram. V rychlosti an sí nepovšíml, že telegram je falešný. Neměl ani úřadní označení, ani nebyl vyhotoven dle přísluš- ných předpisů, neboť text byl napsán tužkou Pravým byl pouze blanket, jakého užívá se k tele vrafickým zorávám. V telegramu žádall iei baron
Angustin Kollen Koller Augustin Alexandr Augustin Koller Vídeň Strakonice Blatno
15 article Trauttenberg z Prahy, aby k němu v důležité věc
Trauttenberg z Prahy, aby k němu v důležité věc neprodleně přijel. Jak se později zjistilo, byl telegram padělaný původ jeho vysvětluje se takto: Ještě než bar. Kolle odjel z Vídně, telegraficky požádal sekční rada Kolle ředitele pražského blázince prof. Čumpelíka, aby da bar. Aug. Kollera na některé stanici zadržetí a d blázince dopraviti, poněvadž rodině své je velmi ne- bezpečný. Ačkoliv nebyl přiložen žádný chorobopis — a v této příčině stalo se vážné pochybení v bl zinci — dán byl přece rozkaz k dopravení barona do blázince. Do Strakonic vyslán byl zřízenec blá- zince, který onen telegram falšoval, aby barona snad- něji do Prahy dostal. Lesť úplně se mu zdařila. Bar Koller uvěřil telegramu a místo do Blatné nejblížšín vlakem odjel do Prahy. Zároveň s ním jel i zřízenee Jakmile vlak stanul v pražském nádraží, v pa- tách za baronem kráčel zřizenee blázince. Baron vsedl do fiakru a nařídil fiakristovi, aby ho zavez k bar. Tranttenbergovi. Zřízenec blázince vsedl rychle ke kočímu na kozlík a dal mu příkaz, aby jel d
Trauttenberg profesor Čumpelík Aug Koller bar Koller Baron Praha Kollo Vídeň Strakonice Blatná
16 article
Kateřinské ulici na hoř. Novém městě. A v nej bližší chyíli již nalézal se bar. Augu stín Koller v blázineil Teprvé druhého neb třetího dne došel do blá zince chorobopis. Bylo to vysvědčení, vypracovano blatenskými lékaři. Ve vysvědčení tom neuváděl lékaři nález dle vlastního názoru, nýbrž dle vý povědí cizích osob. Napsali pak ve vysvědčen výslovně, že byl pro duševní nemoc pensionován ačkoliv ve skutečností tomu tak ne bylo. Dále uvádí se ve vysvědčení, že dle vý povědí dvou svědků baron Koller provád kousky, které nejsou rozumné. Z těchto okolnost lékaří nabyli přesvědčení, že baron trpí stihomamem a že je okolí svému nebezpečný. Vidno tudíž, že lékaři z vlastní zkušenosti nic nepotvrdili, nýbrž že nález sepsali dle toho, co soukromně kdo po- vídal. K tomu také později při soudním výslechu výslovně se přiznali.
Aug Koller
17 article
Jakmile baron Koller byl v blázinci, počal brat jeho pracovati plnou parou. Podal neprodleně žádos u soudu, aby na něho uvalena byla prozatimní ku- ratela a navrhl za kuratora jistého polního pod- maršálka ve Vídni; dále žádal, aby sám byl jme- nován poručníkem obou dcer v blázinci drženého bratra. V žádostech uvedl, že věc musí být ne- prodleně vyřízena, jinak že zakročí udáním u mi nisterstva. Okresní soud v Blatné ovšem hrozbě této ihne nevyhověl, nýbrž zavedl nejprvé vyšetřování. A o té dohy donášel želegraf do Prahy každodenně z Vídně sáhodlouho depeše. Na všemožné adresy Odborný rada baron Koller napjal veškeré páky aby jeho bratr z blázince ven se nedostal. Ku cha- rakteristice jeho uvádíme jen některé úryvky z jeh depeší: »Já vím ještě mnohem více! Nepouštějte ho! Podám trestní oznámení u ministerstva spra vedlnosti a vnitra, jestli ho pustíte !- Konečně soud žádosti jeho vyřídil. Bar. Augu- stinovi Kollerovi ustanoven byl prozatímní kuráton a pan odborný rada jmenován byl poručníkem dětí aniž však o tom matka vůbec byla vy slechnuta. Baronka Kollerová neměla tušení o celé tétc tragické záležitosti. Nevěděla, co so stalo s jejím chotěm, který jí z Vídně žádné zprávy o sobě ne dával. Konečně se dověděla, že se nalezá v blázinci Bylo to kruté, bolestné překvapení. Hned potom bylo baronce dáno na jevo, aby se z »Bažantnice« vystě hovala, aby prodala koně a veškeré zařízení. Podlehla tomuto nátlaku a vše prodala pod cenou. Jen dal šímu vyzvání nevyhověla, aby se totiž přesídlila ku své sestře do Drážďan. Nátlak byl tak mocný, že n příklad bylo jí vyhrožováno i internováním v sana toriu!
Koller Aug Kollerová Vídeň Praha Drážďany okresní soud v Blatná
18 article
Baronka Kollerová odjela do Prahy, ale prvé tř týdny nebylo ji vůbec dovoleno, navštíviti svého manžela. Oba manželé o sobě pranic nevěděli, nebo dopisy jejich byly zadržovány. Ve všem a na všech stranách byla zřejma mocná ruka odborného rady ve Vídni. Konečně přece vymohla, že ji pustili k man želu, který jí doporučil advokáta p. dra. Jos. Herolda jemuž by se svěřila s celou touto historit. Mezitím byl mu ustanoven kurátor a dítkám po ručník a zároveň rozhodl blatenský soud, že se matee odnímá veškerá mateřská péče. Odborný rada Koller zakročil již také proti bar Kollerové, žádaje, aby i ona byla prohlášena za marnotratnou, a aby ji byl ustanoven kurátor. Jako důvod uvedl, že oba manželé žili v přepychu, že celé své jmění utratili, že ona o všem tom věděla a spolu byla marnotratnou. V podrobnostech sdě- loval, že jednou ve Vídni dala si do soukromého bytu přinésti oběd z hötelu (), jindy opět jela pro rukavičky ve fiakru, ač měla rukavičkáře v sousedstv a pod. Z těchto ukázek zřejmo, jaké »pádné« důvody má pan rada baron Koller proti manželům Kolle- rovým.
Kollerová Herold Koller rada Praha Vídeň Kollo
19 article
Pan dr. Josef Herold, jenž se záležitosti téte energicky ujal, nedal se zastrašiti ohlášeným uda- vačstvím u ministerstev, a žádal, aby se stav bar Kollera co nejrychleji soudními lékaři vyšetřil. A kdyi záležitost postupovala velmi zvolna, požádal za inter venci přísedícího zemského výboru p. dra. Ed. Grégra jakožto zdravotního referenta, který způsobil propu štění bar. Kollera z blázince. Dlužno podolknouti, že baronka Kollerová byla donucena, aby správu jmění svého předala svému strýci, načež octla se v Praze beze všech prostředků Akce vysvobozující zahájena proto tak rychle, po něvadž byla obava, že bar. Koller při delším po bytu v ústavě skutečně může sešíleti.
doktor Josef Herold Koller Grégr Kollerová Praha
20 article
Baron Koller byl propuštěn z blázince na Bílo sobotu, a téhož dne odpoledne sestoupili se soudn lékaři pp. prof. dr. Reinsberg a dr. Slavík, aby po- dali dobrozdání o duševním stavu jeho. Odborny rada Koller v poslední chvíli opět napjal vešker síly, aby propuštění svého bratra z blázince zamezil Telegramy poslal toho dne: místodržiteli, nejvyššímu zemskému maršálkovi, policejnímu řoditeli, presi- dentu vrchního soudu, přednostovi okresního soudu řediteli blázínce a j. Žádal ve všech telegramech aby se vším úsilím se zamezilo propuštění barona Kollera z blázince. Zdá se, že by psychiatr ve Vídni měl odůvod- něnější práci. Neustálé telegrafování a psaní ob- sáhlých podání svědčí o něčem docela jiném, než o pouhé péčí o dcery bar. Augustina Kollera. Po touto firmou vše toto se provádí Soudní znalci jmenovaní prohlásili, že baro Koller nemůže se pokládati z a duševně chorého, že vše to, co se o něm uvádí, stalo s následkem požívání morfia a že není zbaven rozumu. Toto dobrozdání bylo zasláno krajskému ne soudu do Písku. Zajímavou v celé této záležitosti jest také ta okolnost, že baronka Kollerová teprvé v měsíci dubnu úřadně zvěděla o tom, že je uvalena kuratela, jmenován poručník a že se jí odnímá právo ma
Baron Koller profesor doktor Reinsberg Slavík Koller Augustin Koller Kollerová Vídeň Písek
21 article
Proti všem těmto nálezům podány nyní rekursy které doposud vyřízeny jen částečně. Zejmen zrušena byla kuratela, uvalená n a ban Kollera. Pozoruhodno jest, že dcery manželů Kollerovýel jsou od rodičů úplně odloučeny: všechny jejich do pisy jsou z adržá ny. Dlužno litovati, že v této sensační záležitost mnohé stalo se jen následkem vyhrožování sek čního rady. Vrtochy a jinými ještě snahami sekčního rady zmařen byl spokojený život rodiny na »Bažantnici- Nyní bydlí bar. Koller na hoř. Novém městě v Praze v malém bytu. Naproti tvrzením včerejšího »Tagblattu« se nám s kompetentní strany píše »Není pravda, že na nádraží strakonickém zří zenec blázince se snad vykázal nějakým rozkazem nýbrž bar. Kolleroví byl odevzdán falešný telegram podepsaný baronem Trauttenbergem, že má hne přijeti do Prahy. Není pravda, že lékaři Arnstein a Šýkora ozna- čili ho ve svém dobrozdání jako člověka, který někdy nebezpečně si počíná. Uvedli pouze ve svém dobrozdání, že svědci, kteří ho vyslýchali, udali, že je pronásledován stihomamem a je nebezpečným svému okoll. Není pravda, že soudní znalcí prof. Reinsberu a doc. Slavík řekli, že bar. Koller je duševně chorý. že je dokázáno, že svou ženu a děti nelidským způ sobem trýznil a že delší dobu trpěl klamnými před- stavami a hallucinacemi. Soudní znalci vykázali ve svém dobrozdání ze dne 14. dubna 1900, že bar.
Koller Trauttenberg Arnstein Šýkora Reinsbera Slavík Praha
22 article
Augustin Koller ani za choromyslného ani za blbého prohlášen býti nemůže, a že je příčetný, jak dokazuje výměr krajského soudu v Písku ze dne 18. dubna t. r. Veškerá udání, že trýznil své děti a ženu, spočívají na výpovědech příbuzných. Je možná, že sekční chét Koller podal podobné promemoria dolnorakouskému místodržitelství. Ale právě to, co tam tvrdí, průvodním řízením pro- kázáno nebylo. Není také pravda, že bar. Koller, když byl v blá- zinci, měl nějaké občasné záchvaty klamných před- stav. To nebylo na něm zjištěno a sám ředitel Čum- pelík několikráte prohlásil, že nic takového nezpo- zoroval. Není pravda, že paní baronka Kolllerová je nemocna. Je zdráva, jak se každý, jkdo ji navštivil mobl přesvědciti. Zejmena není pravda, že při svém výslechu udala, že její manžel je stihán nějakými představami. Ona vůbec za celého vyšetřování, dřív než její manžel byl dán do blázince, ani vyslechnuta nebyla a také později, když byla vyslýchánau okresního soudu na Novém městě, všecka udání učiněná na jejího manžela, vyvrátila. Není pravda také, že baron Koller byl dopraven do blázinc v zájmu vlastním a v zájmu své rodiny. Jestliže soudní znalci po dvouměsíčním pozorování a pře- čtení všech protokolů k výše uvedenému názoru do- spěli, je patrno, že žádné příčiny k dodání bar. Kol- lera do blázince nebylo. Je sice pravda, že baron Koller od své matky byl omezen pouze na povinný podíl, avšak on právě o tento podíl se hlásí. Ostatně kdyby se tu jednalo o věc korrektní, nebylo by s se všech stran s takovým úsilím na to nalehalo, aby
Augustin Koller Koller Čo Kolllerová Písek
24 article
bar. Koller skutečně do blázince se dostal.«
Koller
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má sch ů zi zejtra, v pondělí dne 30. dubna, o 10 hod. dopolední ve své místnosti n Malé straně v budově sněmovní. — Naši spojenci. Co jsme věděli a oče kávali, stalo se. Spojenství naše s ostatními slo- vanskými poslanci a s německými klerikály se osvědčilo jako bezcenné. Nebyla to přibuznost. tím méně totožnost zájmů, která svedla pravie na radě říšské v imponující celek, pokud totiž šlo pouze o číslici, byla pouhou parlamentn gardou, jejímž účelem bylo, hájiti stůj co stůj před útoky spojené německé levice slavnou vládu, ať již to byla kterákoli. Pravice vůbec nemohla se státi nikdy pevným základem dalšího budo- vání ve smyslu našem: federalisticko-rovnopráv- ném. Již proto ne, že pravice se zrodila z omylu a klamu, že z dokonce jiných měla původně zá- ležeti součástí. Klerikální Slovinci — a těch je mezi poslanci této národnosti většina —- odepřel nás podporovati v nastávajícím boji. Deklamují pojednou o státních nutnostech a o povinnostech ke státu a jeho parlamentu a proto prý vši silou oprou se české obstrukci. Jak zachovají se ostatní frakce slovinské, jichž je bohužel ně- kolik, o tom nemůže býti pochybnosti. Podrobí se — jako vždy — diktátu klerikálnímu proti nám. Že nás nebudou podporovati v boji Ru sové, zrovna tak jako Chorvaté a klerikální Němei, rozumí se samo sebou. A což Poláci, kteří při každé příležitosti nejnadšeněji nás ujišťovali svám věčným přátelstvím? Dali nám odpověď na svém sjezdu i bylo by dětinstvím a nepoctivostí,
Chorvat Polák
26 article
odpověď tu vykládati si jinak, než jak byla mi- něna. Máme před sebou zprávu o tomto sjezdu a v té rozhodně se prohlašoje i formální konec dosavadní pravice. To by ovšem bylo nejmen- ším neštěstím, neboť dnes se ukázalo, že pra- vice i ve svém jediném a hlavním účelu nebyla jednotná a svorná. A sice ve svém federalisti- ckém programu. Pan Jaworski, dosavadní předseda pravice, prohlásil upřímně, že je s proti jakékoli změně nynější cen- tralistické ústavy. S politikem takovým nemůže býti ve společné straně, komu v první řadě konečným je cílem v rámci říše státní samostatnost zemí českých. Uznáváme, že Poláci mají příčiny k vděčnosti rozhodujícím činitelům v této říši. Jsou národně saturováni, žijí tam svým zeela samostatným národním životem, ni- kdo jim nepřekáží, nikdo práv jejich nezkracuje Mimo to je stát ekonomicky ze všech sil pod poruje, staví jim železnice, reguluje jejich řeky, zřizuje školy — ne snad tak z lásky k Polákům. ale poněvadž se domnívá jich výdatně užiti za jistých eventualit — a poněvadž jim je, jak do- znali, bližší košile než kabát, půjdou s Ně me proti nám. Kde kdo v tomto Rakousku postaví se na příště v řady našich nepřátel.
Jaworský Polák Rakousko
27 article
Jediní velkostatkáři státi budou vedle, ne ale v řadách našich. Taková je, poctivě narýsována, situace. Nemáme příčiny ličiti ji jinak, než jakou skutečně je, v tomto rozhodném okamžiku bylo by hřichem vzbuzovati nějaké illuse. Slyšme jen. co proneseno bylo na sjezdu polských poslanců že vládnouti bez Němců v Rakou sku nebylo by hřichem, nýbrž zlo- činem. Poněvadž ale v Rakousku dá se vlád- nouti jen buď s námi nebo s Němci, je každá vláda nám příznivá dle této logiky hříšna Tak prohlásil Polák, tak prohlásil pan David Abrahamowicz, týž muž, který od Němců jako president byl zhanoben, poplván a zbit, po slovech, pronesených o několik let dříve rovněž slovutným Polákem a sice bývalým ministrem Dunajewským, že v Rakousku lze vlád- nouti i bez Němců, eventuálně i proti nim. — Proto ale poslanci čeští nemohou jinak než tak jednati, jak mluvili v debaté na sněmu království českého právě ukončené. Nenl to velikášství, není to přeceňování sil, není to umíněnost, která je k tomu svádí, nýbrž jet železná logika událostí a svatý příkaz národní cti, který nedovoluje jim jednati jinak. V če- ském člověku chvěje se dnes ještě nejjemnějš žilčička, když vzpomene si na to, co stalo se 17. října m. r. Toto datum má pro Čecha vý- znam dosahu tak velikého, že ti, kteří radii k tomu, co onoho dne se stalo, nemají ani po- tuchy, co tím způsobili v duši české. Však po- nechme všecko to stranou. Jak se mají věci dnes?
Němec Polák Abrahamowicz Čecho Rakousko
28 article
Co prohlašuje vláda? Že povolí nám jen to, k čemu Němci svolI. To je succu všeho. Jinými slovy, vláda nás va vlastní zemi, nás dědice země této, její prvorozené syny, nás velkou většinu obyvatelův odkazuje na milost a nemilost německou. Co Němei povolí, to bude. Cítí Poláci hloubku tohoto pokoření? Nikoli. Poněvad nikdy s námi upřímně necítili, navzdor krakov- ským a přerovským řečem. Ale Slovinci a Chor- vaté by mohli se vpraviti v duševní náladu nali.
Němec Němei Polák Poněvad
29 article
Nechť ale jdou svou cestou tito i oni. Snad do- jde ještě jednou též na Poláky haličské, kteřív Rakousku, jak jim řekl jeden jejich soukmenovee, ze slepé nenávisti k Rusku lízají prach s něme- ckých neforemných bot, zapomínajíce při tom úplně na hrozný osud svých soukmenoveu v Poznani. My Čechové, třeba sami, vrhneme se v nerovný boj proti Němcům i proti těm, ktelí tak znamenitě pochopili slovanské souručenství. — Dozvuky demonstrací českobrod- ských. Po odsouzeném obecním výboru kše- ském nastupují další obžalovaní. 3. května kons se před zemským trestním soudem přelíčení s čtyřmi slečnami, obviněnými pro přečin shluknutí dle § 283. a 284. tr. zák. Předsedou senátu jest rada zem. soudu p. Babor, obža- lované hájiti bude pan dr. Klumpar. — 8. května jednati se bude u téhož soudu o od- volání odsouzeného starosty českobrodského p. Weidenhoffera. Předsedou téhož senátu jest rada zem. soudu p. Patera, obhájcemp. dr. Al. Rašín. Návrhu zástupce žalovaného n slyšení četníků soud nevyhověl. — Karlovarská vlídnost mezinárodní.
Polák Čecho Němec Babor doktor Klumpar Weidenhoffer Al Rašín Rakousko Rusko Poznaň senát
30 article
Jak dojemná jest ta předstíraná vlídnost karlo- varských pánů k hostům lázeňským bez ohledu na jejich národnost, nejlépe vysvítá z lokálky listu »Karlsbader Badeblatt«, jenž toto píše: »Průvodce po Karlových Varech okolí« jest název dílka, jež pan Eugen Rutte, c. k. notář a spisovatel v Hořovicích vydati hodlá, a pro něž cirkulářem annonce se sbírají. Ze stano- viska lázeňského nebylo by ovšem proti podniku čeho namítati, činí-li se totiž Karlovým Varům jako m í stu lázeňskému propaganda mezi Čechy; vždyt i městská obec věrně dbajíc jeho charakteru interna . cionalního, jako světového města lázeňského, vydává průvodce ve všech řečích, tedy i v řeči české, ač její rozšíření není lak velké a skoro všichni Češi ně- mecky rozumějí. Aby ale zdejší němečtí obchodníci svými inseráty podnik možným učinili, to jest přece jen silná dávka troufalosti. Ještě troufalejší jest žá- dost vydavatelova v uvedeném cirkuláři, aby dotyční inserenti, a zejména kavárnici a hotelieři udali, že v jejich místnostech vyloženy jsou »Národní Listy«, »Politik«, »Hlas Národa« atd. Má-li se již českým hostem lázeňským vstříc přijíti, postačí až až jeden česky psaný list! Jsme přesvědčeni, že bohudíky ne- naleznou se zde němečtí inserenti, kteří by podpo- rovali podnik, ktorý s takovými požadavky na zdejšl firmy nastupuje. « —
Rutt Čech Karlová Vary Hořovice Čechy Karlsbader Badeblatt
31 article
Povoluje se sice milostivě, aby Karlovým Varům i česky činila se propaganda, poněvadž to městu vynáší a české peníze vydají hezkou hromádku, ale pod kladbou lázeňského listu, jenž by mu horkou lázeň s žíravou přísadou připravil, nechť neopováží se karlovarský hotelien nebo kavárník vyložiti český list, neboť pro české hosty je to až příliš mnoho, odebírá-li se — po čas saisony — v městské čítárně jeden český list — mezi 160 jinojazyčnými, většinou německými! Rozumí se, že terrorismu takovému praktičtí pání kavárníci nepodlehnou, neboť z posleďní léta, kdy čeští hosté lázeňští již ne- šlapou tak tiše po Karlových Varech, s dostatek poznali, že Češi chodí tam, kde aspoň jeden, dva listy české vyloženy jsou. Však dosti je smutné, že dají se odbýti jedním exemplářem, tam kde na př. maďarský neb rumunský list je vyložen v několika výtiscích. Co se pak týče onoho chvalozpěvu na obec a její šetrnost ke všem národům stejnou, tu pohříchu není ji mnoho znamenati a onen průvodce, »jenž ve všech řečích se vydává,« česky ještě nepro- mluvil, neboť obcí zdarma vydávané dílko
Čech Karlová Vary
32 article
MUDra. Ruffa česky nevyšlo a nevyjde, ač v mnoha jazycích jest vydáno, a čeští hosté lá- zeňští odbyti jsou hubenou knížečkou, jež v ně- kolika jazycích a také v českém vyšla pod ná- zvem »Karlovy Vary, jejich prameny a pra- menné výrobky«, kteráž ale není žádným prů- vodcem, nýbrž rozšířeným inserátem. Ostatně ono redakční »veto« na adressu inserentů jednak jest již opozděné, jednak zcela zbytečné, nebot naléhavá potřeba vyvolala nové, rozšířené hojně illustrované dílko Eug. Mir. Rutte-ho, jež vedle žertovného, poučného i praktického obsahu, překoná svou elegantní úpravor všecky ty obcí karlovarskou favorisované průvodce. A — a vyjde — že bude dobrou přísadou k thermám karlovarským, a legie českých hostí ještě více se srazí k sebevědomému vystupování a domá- hání se všech práv a povinné šetrnosti: o tom mohou býti páni ujištěni, — Oprávněné požadavky obvodních lékařů. Předsednictví lékařské komory pro král. české podalo zemskému sněmu král. českého žádost tohoto obsahu: »Po celou dobu, co plati zemský zákon z r. 1888, jímž se upra- vuje zdravotní služba v obeích a okresích, do- máhají se lékaři opravy zákona toho, jenž ne- jen je hmotně poškozuje, nýbrž i zdravotnietvi samo v očích obyvatelstva neoblíbeným činí. Nesčetné byly podány petice sl. sněmu plno úvah o nutné opravě té napsáno, na každé schůzi lékařů jedná se o otázce té, ba i n
Mudra Rutt Karlov Vara lékařský komora pro král