Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2. Číslo 180.

2

KATOLICKÉ LISTY.

3

Dne 3. července 1900.

4 article

misař hned na to rozpustil schůzi a prohlásil dra. Živného za zatčena. Na policejním komisařství byl dr. Živný podroben krátkému výslechu, načež ihned byl dopraven do vyšetřovací vazby k zemskému soudu. Dodatkem budiž uvedeno, že dr. Živný byl již r. 1888 obžalován pro velezradu, ale postaven byv před vídeňskou porotu, byl uznán nevinným šesti proti šesti hlasům. Anglický velevyslanec ve Vídni, sir Rumbold, kterýž jest již kmetem sedmdesáti- letým, odebéře se prý za příčinou tohoto svého vy- sokého věku na dovolenou. Jako jeho nástupce označuje se anglický vyslanec v Brusselu Plumkett. V Srbsku mají nové — »svaté«, ale ne- ptejte se jaké. Aby se nezdálo, že si děláme ze čte- nářů dobrý den, podotýkáme výslovně, že podkladem těchto řádek jest známý list »Iaformation«, který při- náší tuto zprávu z Bělehradu: Dvůr a metropolita Innocenc znesnadnili se. Za pobytu králova v Kňa- ževci předseda ministerstva Vladan Dorděvič, dosta- tečně známý zeměplaz před králem, zapomněl se tak, že o hostině krále Alexandra prohlásil za svatého (!) a to za svatého vyššího řádu, za světce, který je třikrát větší než sv. Jiří, jeden z nej- větších světců srbských a ruských. Podle referátu úředního listu ministr pravil do slova: »Tázal jsem se právě pana arcipopa, je-li sv. Jiří proto svatým, že potřel draka, a on odpovědél, že ano. Je-li tomu tak, pak je náš nejmilostivější král třikrát svatý svatého Jiří, neboť on zničil tři saně, čímž sobě zasloužil po- svátné úcty, které se mu od národa srbského již také dostává.« Metropolita, ač sám veliký podlec, byl nu- cen vystoupiti proti tak neslýchanému rouhačství.

Živný doktor Živná Rumbold Innocenc Dorděvič Jiří Vídeň Brusel Srbsko Bělehrad Kňa svatá svatý Jiří

5 article

I osmělil se a vyžádal si slyšení u krále i býv. krále a vyložil jim, že taková hyperloyalná přirovnání, ja- kých užil předseda ministerstva, jsou kacířstvím, jež zejména v Rusku učiní veliký dojem. Král Alexandr, jemuž prohlášení za svatého nad míru zalichotilo, byl výkladem metropolitovým hluboce uražen a ukázal mu dveře, řka, aby si hleděl svého, že je v Srbsku me- tropolitou a nikoli advokátem sv. Jiří. Naproti tomu generallisimus, jenž od některého času pod nábož ností se prohýbá, metropolitovi zcela přisvědčil a prosil jej, aby Vladanu Dorděčovi odpustil, však že zná toho starého tlachala, jehož slova nikdy nesmějí býti vážně pojímána. Metropolita se touto omluvou upo- kojil. Aby historie byla celá, dodáváme, že Milan byl už Vladanem Dorděvičem také za svatého prohlášen, a to letos o slavnosti sv. Sávy, srbského posvětitele, Vladan Dorděvič usoudil, že Milan je světější nad sv. Sávu, a Milau jej tehdy nenazval »starým tla- chalem«. Albánci přepadli dle srbských zpráv město Gilan, ležící na jih od Prištiny. Vydranco- vali je také a zavraždili několik Srbů. Kaimakam (okresní hejtman) stál prý na straně Albáncův. Srbský vyslanec chystá se, že zašle za tou příčinou Portě zvláštní notu. Italská sněmovna konala včera schůzi, v níž Santini věnoval námořníkům padlým v Číně v boji za civilisaci posmrtnou čestnou vzpomínku. Před- seda sněmovní Villa a předseda ministerstva Sar- racco připojili se za všeobecného souhlasu sněmovny

svatý . Jiří Dorděč Milan Dorděvič svatý . Sáva Albánec Gilan Srba Albáncův Santini Rusko Srbsko Priština Čína Sara

6 article

Národní operu na výstavní jeviště ve Vídni a tímjí otevřel cestu do světa. Tehda všechnu svoji reputaci vsadil dosti hazardně na jedinou kartu. A bylo dosti těch, kteří těšili se na to, jak řiditel Šubrt z piede- stalu své slávy, který prý nějak povážlivě vzrostl, spadne, sletí do jámy zapomenutí. A řiditel Šubrt vyhrál. Vyšel jako vítěz k zásluze své i ke cti a na prospěch hudebního umění českého. Nepíši žádné panegyrikon řiditeli p. Šubrtovi. Ale tolik sluší ve jménu spravedlnosti napsati, když řiditel uznal za prospěšné rozloučiti se s ústavem tiše a skrytě a nepřipustil, aby i na jeho hlavu okázale padaly kytice uznání a vděčnosti, když odešel nepro- vázen houfy ctitelů a netažen hloučkem rozjařených nadšenců, kteří by ochotně zapřáhli se do jha ko- čárního. Vzpomínáme vděčně i bývalého kapelníka pana Adolfa Čecha. Stál 37 let ve službách české opery a předních koncertů národních. České opery v těchto dobách napsané, všechny nastudoval a ne- unavně řídil. A vždy s jakousi slavnostní tváří chápal se taktovky, když usedal před početím premiery před svůj pult kapelnický. A radost úspěchu byla i na něm vždy znamenati. Prokázal české opeře služeb ve- lice platných. Odchod z místa, kde tak dlouho pů- sobil, byl mu zajisté těžký, ale byl čestný, provázený uznáním zásluh a vytrvalosti. Řízení Národního divadla ujaly se nyní ruce nové, vítané všemi sympathiemi do budoucna. Za heslo své přijaly: zvednutí uměleckého niveau, potřebné reformy, naprostou objektivnost vně i vnitř. Přejeme Společnosti Národního divadla, aby dodělala se téhož čestného uznání na soudu všech různých stran národ- ních, s jakým odchází nyní staré Družstvo z pole svého dlouholetého působení.

Šubrt Čecho Vídeň národní oprat Český opera národní divadlo

7 article

k jeho slovům. Po té podal ministr zahraničních zá- ležitostí Visconti -Venosta osnovu zákona, týkající se obchodní smlouvy se Spojenými státy Severoamerickými, kterážto osnova byla předložena sněmovně již v minulém zasedání. Hned po té po- dával předseda Villa některá potřebná vysvětlení k novému jednacímu, od komise navrženému řádu. Sonnino prohlásil, že nebude podávati tuto před- lohu, poněvadž upravuje jen otázky významu podří- zeného. Nechce překážeti v díle vlády, jež vytkla si. řídíc se pravým vlastenectvím, za úkol, upokojiti roz- vášněné mysli. Přes to však jest přesvědčen,ž bouřlivé výstupy ve sněmovně budou se opakovati při nejbližší příležitosti. Země přesvědčí se pak, že jest potřebí, aby pravá svoboda byla hájena co nej- úsilovněji. Nejkrajnější levice přijala tato slova s ve- likým potleskem, ale po krátké poradě byl pak nový jednací sněmovní řád schválen. Francouzský velevyslanec v Cařihradě, bar. Constans, kterýž v pátek přijat byl od sul- tána ve slyšení, dotknul se při této příležisti otázky, týkající se zpětné koupě nábřeží se strany Porty. Kurdové z Perste učinili, jak oznamuje se ze Sarai, (blíž perských hranic), do země vpád. Došlo ku krvavé srážce s tureckým vojskem, při kteréž byli velitel Kurdův, Timur Han a ob jeho synovci zabit.

Visconti Kurd Kurdův Timur Han spojený stát Cařihrad Sarai

8 article

Z korutansko-štýrské hranice. (Původní dopis »Katol. Listů«.) (Valná hromada katol.-politického spolku pro korutan- ské Slovince. — Úřední list proti Slovincům. - Včelařská výstava. — Zase celjská událost. — P'ěkná výchova.) L 8. 7. června měl »Katolicko politický a ho- spodářský spolek pro korutanské Slovince v Celovei svou výroční valnou hromadu. Z jednatelovy zprávy za uplynulý správní rok vyjímáme následující data. V uplynulém roce neměli korutanští Slovinci žádných voleb, ale přece byl to pro ně rok velice ruchuplný. V »Gemeinbürgschaftu« sjednocení Němci vypověděli Slovincům zase boj ve svém známém svatodušním programu. Co řekl známý nepřítel Slo- vinců dr. Steinwender na německém »Volkstagu« v Celovci 11. července 1897, to jest krátkým obsa- hem také tohoto programu: Wir Deutschen sind ein Herrenvolk und zur Herrschaft müssen wir kommen.« Němcům všechno — Slovincům žádných práv, nýbrž jen povinnosti, to jest snaha nepřátel Slovinců.“ A proti těmto nepřátelům musili Slovinci i v uplynulém správním roce bojovati. — Spolek měl 7 schůzí na různých místech slovinského Korutanska, jež byly všechny dobře navštíveny. Jednalo se na nich o ná- rodních, politických a hospodářských záležitostech. Všechny schůze konaly se klidně nevyjímaje schůzi v Lipě, kde velikovečtí sociální demokraté spolčeni s »Bauernbundary« chtěli schůzi rozbíti, což se jim však nezdařilo.

Katol Gemeinbürgschaft Němec Slovinec doktor Steinwender Korutansko Lipa Wir Deutschen sind SF Herrenvolk und zur Herrschaft

9 article

Nejradostnějším dnem minulého roku byl pro korutanské Slovince den 27. října, kdy v Sinčivasi otevřeli prvé slovinské obilní skladiště. Důležitým jest též výnos celoveckého zemského soudu, dle kte- rého jest slovinský jazyk výslovně uznán jako rovno- právný u všech soudů ve slovinské části Korutanska. Co se týče školství, zůstalo skoro při starém; pouze vsi Sele v Rožné dolině podařilo se vybojovatisi jednu slovinskou třídu. »Mir«, orgán korutanských Slovinců, stal se v minulém roce týdenníkem a spolek sv. Mohora má o 424 členů více. To jest zajisté do- brým znamením, neboť slovinské knihy a časopisy mohou kor. Slovincům nahraditi školy. Na schůzi přijata byla též tato resoluce: »Valná hromada rozhodně žádá, aby slovanská křesťansko- národní strana na říšské radě působila k tomu: 1. aby se sčítání lidu konalo dle národnosti a 2. aby působila k udržení dosavadní pravice na říšské radě a Čechů v ní; Čechům se pak vyjádřují sympatie v prudkém boji za národní práva; 3. výbor spolku nechať předloží vládě memorandum o školnícha úředních poměrech ve slovinském Korutansku.« V posledních dnech byla v celoveckém divadle pořádána představení ve prospěch »Südmarky«. Že německé nacionální listy jsou plny chvály o těchto představeních, není nic divného, ale každého musí překvapiti, že též úřední list »Klagenfurter Zeitung« nadšeně psal o těchto představeních a čtenářůmje co nejlépe doporučoval. Píše-li takto úřední list, jenž zobe z vládních jeslí a dostává podporu z daní, ku kterým musí Slovinci právě tolik. ne-li více přispívati jako Němci, není divu, že mezi agitatory spolku »Süd- mark«, který jest založen proti Slovincům, jest tolik — c. k. úředníků.

Mir Slovinec Čecho Korutansko Selo Rožná spolek svatý . Mohor Klagenfurter Zeitung spolek » Süd

10 article

Od 12.—17. srpna t. r. bude v Celovci 45 sjezd a výstava německých rakouských a uherských včelařů. Protektorem výstavy jest arcivévoda Franti- šek Ferdinand. Události celjské z lonského roku mají jistě čte- náři » Katol. Listů« ještě v dobré paměti. Latos se budou podobné skandály a násilí proti Slovincům bezpochyby opakovati. Celjský Sokol bude letos sla- viti své desítileté trvání a proto agitace Němců jest v plném proudu. Obecní rada svolala již scbůzi a po- slala protest do Štýrského Hradce, že se slavnost nesmí konati a list »Deutsche Wacht« již dává měst- ským fakinům pokyny, aby se letos tak proslavili jako loni. Mariborský »Slovenski Gospodar« píše v jednom z posledních čísel: Dozor nád německými školami v dolně-štýrských místech svěřil inspaktor Linhare řiditeli Frischovi. V okresu spadajícím pod Frischův inspektorát, staly se v posledním čase následující udá- losti: Německý učitel šel s dětmi mimo kříže a pro- hodil: Podívejte se děti, jak se Bůh smutně dívá, poněvadž lituje, že stvořil Slovince a Chorvaty. Jiný učitel šel se žáky na výlet. Na zpáteční cestě se hulákalo: Heil und Sieg, den Windischen (Slovin- cům) den Strick! — Pékné školní poměry, není-li pravda?

Franti Ferdinand Slovinec Němec Frisch Frischův bůh Chorvat Pékný Celovec Hradec Slovinsko Deutsche Wacht Slovenski Gospodar Heil und Sieg Windischen Strick

11 article Zprávy církevní.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Na dnešní den připadá památka sv. Heliodora, biskupa. Sv. Heliodor na- rodil se kolem roku 387 v Stridonu v Dalmacii přišel záhy ku dvoru císařskému, kde konal i vojen- ské služby. Poz lěji vydal se k poustevníkům na Východě, ale na cestě seznal v Aquileji sv. Jero- nýma, jenž se mu stal otcovským přítelem a učitelem S ním odebral se do Chalkis k poustevníkům, odkud se odebral ku své sestře v Italii, kde žil v odlouče- nosti a pečoval o zbožné vychování synovce svého Nepotiana. Vrátiv se do Aqnileje stal se knězema záhy nabyl pro svoji moudrost a zbožnost takové po- věsti, že byl zvolen biskupem. Jako takový vystupo- val proti učení Apollinaria a Aria a seznámil se také se sv. Ambrožem, s nímž uzavřel věrné přátelství. — Dnešního dne koná se také památka sv. Oty, bi- skupa bamberského. Narozen byl z hraběcího rodu Andechsů v Bavořích, byl záhy pro svou učenost povolán na dvůr císaře Jindřicha II. a povýšen na biskupský prestol v Bamberku. Byl horlivým zakla- datelem klášterů a bděl přísně nad tím, aby jeho kněžstvo bylo zbožné, bezúhonné a horlivé. Dobro- činnost a láska k bližnímu neznaly u něho takřka mezí. Chudé zval ku svému stolu, posluhoval sám ne- mocným, nosil mrtvé jako Tobiáš na bedrách svých na hřbitov a sám je pochovával. Se svolením papeže odebral se biskup Ota do Pomořan, kde mnoho let kázal slovanským pomořanským Luticům, z nichž mnohé od pohanství obrátil. Vrátiv se pak do svého biskupského sídla, skonal ve stáří 77 let.

Heliodor Arius svatý . Ambrož svatý . Ota Jindřich II Tobiáš Ota Lutic Dalmacie Poza Chalkis Italia Aqnilea Andechs Bavory Bamberk Pomořany Aquilea svatý . Jero

12 article

Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Administratory ustanoveni: Vp. Jan Novotný pro Drnovice, vp. František Petrle pro Ko- nešín. Úmrtí. V Kyjově zemřel dne 29. m. m. nej- starší téměř kněz z řádu Piaristů vdp. P. Otto Štíka, nar. r. 1814, jenž mnohá leta v Kyjově působil, kde i řiditelem kollegia byl, jímž vymírá poslední piarista. Pohřeb konán v pondělí dopoledne o 9. hod. v Ky- jově. — Ve Střížově (u Jihlavy) zemřel dne 28. m. m. dp. Vojtěch Dvořák, farář tamtéž, po dlouhé nemoci. Narozen v Pliškovicích v Čechách r. 1841, ordinován v Praze r. 1867. Pohřeb konán byl v neděli od- poledne o 4. hod. R. i. p. Filiálka pražského kláštera na Rýně.

Novotná Petrl ko P Štík Dvořák Administrator Drnovice Kyjov Ka Střížov Jihlava Pliškovice Čechy Praha klášter na Rýn

13 article

Interesantní založení kláštera stane se se strany benediktinského ženského kláštera u sv. Gabriela na Smíchově, založeného před více lety hrab. Gabii lou Swierts-Sporkovou. Tento ku beuronské benediktinské kongregaci přináležející mladý ženský kláštor, v jehož středu nacházejí se dámy z nejvyšších šlechtických kruhů, z rodu Šchwarzenbergů, Lechtensteinů, Salm Reifferscheidtů, Meraviglia, Julienů a j., založí novou odbočku benediktinek v Eisingenu u Rüdesheimu na Rýně. Tam dne 2. července bude slavnostní posvě- cení základního kamene. Nový klášter, zasvěcený sv. Hildegardě, postaven bude nákladem kn. Löwen- steina dle plánů beuronského mnicha opatství Maria- Laach, P. Ludgera Binklake, stavitele velikého ko- stela sv..Ludgera benediktinského kláštera v Biller- becku ve Westfálsku. Slavnostní posvěcení základního kamene kláštera vykoná biskup limburský Dr. Willi, bývalý opat vorarlberského cisterciáckého kláštera v Mehrerau, za assistence arciopata beuronského a opata z Maria-Laach. Jubilejní pouť do Lourd. Vídeňský ko- mitét uspořádá na oslavu jubilejního léta pouť do Lourd. Odjezd z Vídně jest určen na den. 20. srpna. Přihlášky přijímá do 20. července vdp. konsistorní rada Jan Wolf, kooperator ve Švechatech u Vídně. Jede se přes: Vídeň, Linec, Solnohrady, Inšpruk, Buchs, Einsiedeln, Lucerny, Bern, Ženévu, Lyon, Taraskon, Toulouse, Tarbes, Lourdes. Zpět z Lou přes Tarbes, Toulouse. Lyon, Paray le Monia Makon, Ženévu, Curych, Vídeň. Pouť trvá, počítaje

Gabriel Sporkův Lechtenstein Salm Reifferscheidt Meraviglius Julien svatý . Hildegarda Löwen Marius Laach P Binklake svatý Ludgerus benediktinský doktor Willi Wolf Einsiedeln Smíchov Eisingen Rüdesheim na Rýn Biller Westfálsko Marius Lurdy Vídeň Švechaty u Vídeň Linec Solnohrad Inšpruk Bern Ženéva Lyon Taraskon Toulouse Tarbes Lourdes Curych Paray le Monia Makon Ženéva Šchwarzenberg