ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4dd88c20-66c5-11dc-b394-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: place 33, org 4, person 47, work 4
1 article
žitost býti častěji přítomen v soudní síni, že o abso- lutní pravdě svědectví lze jen v málokterém případě mluvit. Nepředpojatý posluchač, zejmena při velkých afférách, vzbuzujících jakousi sensaci, pozoruje zcela patrně, že většina svědků vypovídá jakoby pod do- jmem suggesce a jest třeba již značného ovládání sama sebe, jehož schopen jest málokdo, aby svědek této suggesci nepodlehl. Umyslná nepravda jest vy- loučena, ale přes veškeru určitosť výpovědí těch kte- rých svědků jest patrno, že podlehají vlivu nezvy- klého okolí a že výpovědi jejich jsou silně při barveny. = Nejdelší ulice světa. Ulici 11 kilometrů délky v přímé čáře nemělo dosud žádné město. Te- prve Paříž chystá se poříditi takovou ulici. Avenue des Champs Elysées, jež táhne se od Tuillerií až k sou- soší La Défense, bude prodloužena až k Seině mezi Bezonce a Nanterrem, t. j. až ke hranicím departe- mentu sekvanského a stane se takto nejdelší ulicí světa.
Paříž Seina Bezonce Champs Elysées Le Défensa
2 article
= Atheisté v Žaponsku. »Revue des Re- vues« uveřejňuje výsledky zajímavého pátrání, ježv poslední době konáno bylo v Žaponsku o nábožen- ských názorech tamější mládeže. Na otázky, jež dány studentům university, došlo 559 odpovědí. 472 čili 66 proc. obsahují prohlášení rozhodně atheistická, aneb lhostejná vůči náboženství. 134 studenti pro- hlásili, že nikdy nepocítili potřebu věřit a že doufají. že také příště nebudou tuto potřebu cítit. 190 stu- dentů mluví o náboženských vlivech, jimiž na ně působí buddhismus, šintoismus, křesťanství a nauk Konfuciova. 330 vyznalo, že náboženské jejich city vyvinuly se pod vlivem rodičů a věřícího jejich okolí. Na základě těchto výsledků prohlašují rozesílatelé dotazníků, že jest nezbytně nutno, vytvořiti ethický ideál, jenž by byl výtahem z nejlepších zásad ve- škerých uznaných náboženství a jejž by mládež měla sledovat. = Povinnosti úřadní a rodinné. Z Madridu se oznamuje: V blízké obci Leganés na trati madrid- sko-lisabonské, známé svým velkolepým blázincem udál se těchto dnů šprýmovný výjev. Když vlak vjel do tamního nádraží, byli pasažéři nemálo překva- peni, když spatřili na místo přednosty stanice v uni- formě muže pitvorně přistrojeného do ženských šatů. jenž ostatně udílel rozkazy jako přednosta stanice Nádražní personál poznal vskutku svého přednostu. ale domníval se, že jest šílený a povolal četníky. aby jej dopravili do blázince. Avšak přednosta, když na nádraží vše bylo v pořádku, odskočil do svého příbytku a vrátil se záhy ve předepsané uniformě.
Konfuciův Madrid desátník Re
3 article
A z výkladů jeho vyšlo na jevo následující: Seňor Parera, přednosta stanice, má malé děcko, jež jest ži- veno kozím mlékem, poněvadž matka jest příliš slabá, aby dítě mohla sama kojit, Manželka před- nostova měla v obyčeji, dojiti každého rána kozu sama, ale právě toho dne musela do Madridu na- koupit různé potřeby a požádala tudíž svého manžela, aby kozu podojil a dohlédl na dítě. Přednosta sta- nice odebral se do stáje a chtěl kozu podojit, ale ta se plašila a nechtěla stát. Nemluvně křičelo čím dál tím víc a otec nevěděl si rady. Pojednou připadl na znamenitou myšlénku, obléci šaty své manželky. A vskutku, koza dala se teď klidně dojit. Avšak za- tím zazněl signát přijíždějícího vlaku a přednosta. nemaje již času odstrojit se, vyběhl v ženských ša- tech na perron a vykonal svoji povinnost. = Škuner se ztroskotal. Z Gloucesteru Mass., se oznamuje: Během prudké bouře byl těchto dnů ráno o 3. hodině dvoustěžňový škuner »Hyena zahnán na skaliska u Eastern Pointu a ztroskotal se. Mužstvo lodí, skládající se z kapitána R. B. Dixa. kormidelníka Fullera a námořníků Elmera a Stan- leve, bylo smeteno do vody. Kapitán Dix a kormi- delník Fuller utonuli, kdežto Elmer a Stanley do stali se po značných obtížích na břeh a zachránil se. Mrtvoly kapitána a kormidelníka nebyly dosud nalezeny. Škuner »Hyena« byl jednou z nejstarších lodí novoanglických států, neboť byl postaven vr 1851 v St. George, Me., avšak navzdor tomu by považován až dosud za dobrou loď. Majitelem šku- neru byl Howárd Boardman z Calais, Me.
Dixa Fuller Elmer leve Dix Stanley Howárd Boardman Madrid Gloucester Mass St . George Calais Eastern point
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Epos o schůzi, k níž nedošlo čteme v dnešním orgánu nár. socialistů. Stalo se, že v Horažďovicích nedovolil c. k. komisař konání veřejné schůze, poněvadž klubem ná- rodní strany svobodomyslné byla ohlášena pouze schůze důvěrná. Schůze tato nemohla se ko- nati, ježto do místnosti, k ní určené, vedralo se množství neznámých lidí, o nichž pořadatelé nemohli říci, že je znají, aniž o nich mohlo býti zjištěno, že jsou známi pozvaným. Z to- hoto jednoduchého fakta zhotovil ústřední orgán národně-sociální pod titulem »Bojí se lidu« vý- pravnou báseň, která čte se a to nikoli nezá- bavně. Hrůza a strach vystupují v ní rovnou měrou vedle obou agrárních bohatýrů-poslanců p. Karla Práška a p. J. Rataje, kteří v Hora- žďovicích podle »ústředního orgánu« nic ji- ného nedělali, leč že obě naháněli poslancům a straně svobodomyslné v čele prý mnoha set rolníků, kteří agrární poslance srdečně ob- klopovali a je vítali atd. Čteme v »ústředním orgánu«, že c. k. komisař Pour »sděluje chvě- jícím se hlasem (kde kdo předstupuje před agrární poslance chvěje se a bledne !), že ná- sledkem formálně pochybeného pozvání schůze se nekoná«, i že napomíná shromážděné k roz- chodu. Přes to však, že je zřejmo, že policejní exekutiva, tedy vis major schůzi učinila nemož- nou, líčí Klofáčův list věc tak, jako kdyby strana svobodomvslná bvla se zasa- dila o její zmaření, což jest jednou z každo- denních perfidií tohoto časopisu. »Buď připu- štěni budou do schůze naši poslanci nebo schůze nebude, řeklo rolnictvo, které bylo do schůze se strany mladočeské pozváno«, píše »Č. D.«
Hrůza Prášek J Rataj Pour Klofáčův Horažďovice
5 article
Jak se věci mají, dokázali jsme již v čísle ne- dělním, uveřejnivše hektografovaný přípis, roze- slaný pány Práškem, Hrubým a Ratajem do ce- lého kraje za účelem co nejhojnějšího sbubnování agrárníků z široka daleka. Že k cíli z m aře ni schůze za každou cenu, o tom není po- chyby, ani podle znění verbířského listu sdru- žení zemědělců, v němž se schůze svobodo- myslného klubu prohlašuje za vyzvání k boji, za »troufalost nezměrnou«, na jejíž ztrestání vyzván byl nejen každý adresát, nýbrž »i mnozí jeho přátelé«. Jest tedy jasno, kdo pozval »rol- nictvo« družiny Ratajovy a Práškovy do Horažďovic. Že příchod agrárních poslanců do Horažďovic v čele několika set přívrženců ne- byl způsoben účastenstvím na schůzi, zejmena pak nikoli úmyslem klidného rokování důvodem proti důvodu, jest ovšem nepopíratelno. Teprve v tom případě, kdyby ke schůzi bylo došlo, byl by snad býval oprávněn br. Klofáč sáhnouti k Homérově lyře, ke službám pro agrárníky tak ochotné i jest otázka, jak by byl v tom případě vyzněl jeho zpěv.
Prášek Hrubá Rataj Ratajův Práškův Klofáč Homérův Horažďovice lyra
6 article
— Identifikace. Kdo dobře četl a uvážil řeč, kterou měl arcivévoda František Ferdinand k deputaci katolického Schulvereinu, nepopře, že důraz v této řeči položen byl na slova: »a heslo »Los von Rom!« neznamená nic jiného, než »Los von Oesterreich!« (Pryč z Rakouska!) Očekávalo se, že liberální listy, překypující rakouským vlastenectvím, orgány strany, jež sebe chvástavě nazývala vždy »stranou vládní«, souhlasíti budou s výkladem arcivévodovým, vždyť přece dokazovati nepřestávají, že právě v této věci liší se od Schönererovců, kteří se tím netají, že Rakouska nechtějí, naopak že sprostit chtějí Němce »jha rakouského«. Však stal se pravý opak. O pokárání zemězradných tendencí, jež obsaženo v řeči arcivévodově, mlčí, ba ně- které dokonce stranu schönererovskou hájí, jako by protirakouskou nebyla, za to ale s tím větší vehemencí vrhají se na onu část arcivévodova oslovení, jež týká se vyznání. Při tom počínají si tak, jako by Liechtensteinští husaři, kteří právě jim své doby neocenitelných prokázali služeb, byli již za humny. Ze všech koutů a konců, kde ně- mecký liberalismus doma, šlehají blesky hněvu a bijí hromy zkázy do klerikálů, které my asi v téže lásce máme jako Němci, jich se ale tak jako Němci přece jenom nebojíme. Kdyby opo- vážili se se svými snahami vnikati v obor, jenž prost musí býti v zájmu národní naší věci všeliké příchuti římské, dovedli bychom fedro- vatele ultramontanismu důkladně klepnouti přes prsty. Dnes konstatujeme prozatím jen faktum, že liberální a nacionální Něme s agitací »Pryč od Rakouska« souhlasí. že se Schönererovei se ztotožňují.
František Ferdinand Los Oesterreich Němec Los on Rom Rakousko
7 article
Při tom ovšem snaží se vykroutiti věc tak, jako by afféra s katolickým Schulvereinem byla intrikou předem proti ministerstvu Körbrovu. Je to směšnost a tartufferie zároveň. Zazname- nati sluší, že do světa hlásanou zvěsť, jako by byl arcivévoda František Ferdinand k vůli věci té na rychlo císařem povolán do Vídně, nuceni byli odvolati a doznati, že to lež. — Soukromé sčítání plzeňské. Plzeňští Němci, u vědomí, jakým způsobem sami korri- gují sčítací listy a udání v nich obdržená, tam, kde mají v rukou moc, snažili se spočítati se letos soukromě. Akci tuto řídil židovský advo- kát Richard Gutwillig, jakož se vůbec plzeňští židé všemožně namáhají znepřátelitisi chováním svým. drzým a vyzývavým české oby- vatelstvo toho města. Nu a k jakému němečtí sčítači dospěli výsledku? Officiálně bylo zjištěno v Plzni 8008 Němců, pan Gutwillig jich napo- čítal 8972. Tento rozdil by neimponoval, proto připomínají německé listy, že má toto soukromé sčítání dojista mezery a že Němců je v Plzni v pravdě mnohem víc. Tu se tážeme, proč že se tedy Němci namáhali, když to jejich sčítání za nic nestojí? A proč by jich bylo právě víc, proč ne méně? My naopak jsme přesvědčeni, že tolik, co jich pan Gutwillig napočetl, v Plzni není. Zajímavo je, že Němci připočítávají do počtu Němců všechnu garnisonu plzeňskou. To co voják, to Němec. Tak nařídil pan generál a proti jeho nařízení nesmí nikdo ani ceknout.
František Ferdinand Němec Gutwillig Vídeň Plzeň
8 article
Však kdyby pravdou bylo, že je v Plzni asi 11.000 Němců, faktum zůstane přece jen, že jich tam je vedle českého obyvatelstva sl o t va šes tina. — Vyzvání na ředitelstvo státníi ch dráh. Nejobvyklejším prostředkem odnáročlňo- vacím je přeměna původních místních jmena naražení jejich na brdo jazyka cizího. Tute methodu provozují en gros v Uhrách a nyní také v Německu, zejmena v Poznani. UJ nás má privilej na tento nešvar ministr želevzniční. Zrovna tak, jako tento pán, či jeho předek, z ryze českého Vítka stal se Wittek, staly se Bohušovice — Bauschowitz, Zalezly — Zalesl, Veselý — Wesseli a Vlachovo Březí — Wallisch- Birken. Zdali pak se pan Wittek opovácží kde poslovaniti jmeno německé? Nikde. V kraji če- ském však nepřestávalo se neustále se skomolenými nápisy. Z Prahy do Cmuntu není ani jediného správného českého jména na stanicích. Národním odpůrcům patrně již stačí, vypustiti ze saraohlásky třeba jenom čárku, a učiniti z Tábora pouhý Tabor. — Nejlépe se ovšem vyjímá »Planá an der Leschnitz«. Také bychom rádi zvěděli, jak dlouho v českém kraji zůstanou na. státních dráhách německé nápisy napřed a jak dlouho budou ještě konduktoři vyvolávati německé sta- nice výhradně německy, české stanice českya německy. Nemusí-li věděti Čech, jak se to které německé město jmenuje po česku, nemusí vědět Němec, jak česká stanice jmejnuje se po německu.
Vítko Wittek Bohušovice Zalesl Veselá Wessel Wallisch Birken Čo Němec Plzeň Uhry Německo Poznaň Praha Cmunt Tábor Tabora Vlachův Březí Němec
9 article
— Vídeňský dopisovatel »EIlasu« jest tedy již nevyléčitelně stižen politickou demencí a poněvadž jest hříšno tropiti si žerty z lidí, prstem božím dotčených na rozumových mohutnostech, nuceni jsme upustiti od regi- gistrování dalšího pokroku nekla mných symp- tomů rozvratu soudnosti »Hlasovy«. Dnešní vídeňský jeho dopis poskytuje k tomu opětně dokladů a důvodů víc než s dostatek. Stačí jenom uvésti, že v dnešním čláriku, nadepsa- ném »Takovou jest mladočeská politika«, odhad politiky této dovozuje celkem takto. Zmiňuje se o tom, že hnerl po hospo- dářských ústupcích Mladočechům zaručených vynasnažili se Němci z Čech i Moravy sesta- viti řady svých požadavků a volá: »Taková jest mladočeská politika«. Následuje výpis těchto německých požadavků i s dodatkem státní řeči německé a zas následuje výýkřik: »Taková jest mladočeská politika.« Nepřříčetník »Hlasu« tvrdí, že Mladočeši dali (1le) — Gautscho- vými jazykovými nařízeními souhlask roztrhání země na tři jazyková pásma a volá: »Taková jest atd.« To jsou celé pralesy kvetoucího nesmyslu, v nichž se rodía zraje dále ještě leccos divnějšího než tvrzení, že Mladočeši jsou původcem Gautschových na- řízení. Protož umýváme své ruce v nevinnosti, jakož jest samozřejmo, že se nemůžeme dále zabavovati podobnými pitvornostmi klerikálními.
Hlasův Němec Gautschův Čechy Morava Gautscho
10 article
— Potrestaní obecní starostové. Per- sekuce českého lidu v Olomouci a v okolí pro svépomocnou akci národohospodářskou již na- stala a rozšíří se zajisté i na města ostatní, která na násilný čin městské rady v Olomouci, jímž vyloučila české živnostníky a prodavače z trhů, odpovídají stejným loktem. Vládní or- gány obmyslily svojí persekucí v první řadě — jak samo sebou se rozumí — tisk, a pak sáhly na obecní starosty. Mezi prvními potrestanými jsou starostové z Dubu, Nenakonic, Tučap a Bolelouce, kterým vyměřena v neděli pokuta po 50 K, protože před výročním trhem v Dubě dali vybubnovati, by český lid byl při trhu pa- mětliv svých národních povinností. Zpráva, že starostové tito byli okresním hejtmanstvím po- trestáni, rozšířila se záhy po celém městě a způsobila v něm všeobecné vzrušení, avšak na všeobecnou náladu pro zápas za očistu Olo- mouce a celé Hané účinku žádného neměla, naopak ještě působila směrem opáčným. Do- jde-li k neustálému stihání starostů, jak se z hejtmanství proslýchá, pak prý vzdají se všichni starostové celého olomouckého okresu solidárně svého úřadu.
Bolelouc Olomouc Dub Nenakonice Tučapy Ola Haná
11 article
— Rodinné zprávy. Pan MUDr. František Bednařík a jeho choť Růženka roz. Honsova v Kolíně oznamují, že slavili svůj sňatek dne 22. t. m. v Praze. — Odražený německý útok. Ve Hlincově Hoře chystali se Němci při obecních volbách, které konaly se tam minulého týdne, zmocniti se obecní správy a zuřivě proto k volhám agitovali. K volbě dostavili se také zástupci českobudějovické obcea českobudějovického děkanství, které mají ve Hlin- cově Hoře volební právo a odevzdali své hlasy pro německé kandidáty. Všecka námaha Němců, vyrvati obecní správu Čechům, byla marnou, neboť do obec- ního zastupitelstva zvoleno 6 Čechů a jen 2 Němci. — Feriální výprava na slovanský jih. Prvá zpráva naše o podniku tomto před týdnem uve- řejněná setkala se se vřelým zájmem u českých tu- ristů, z jichž řad došly již mnohé dotazy i několik určitých přihlášek, což opravňuje k naději, že my-
MUDr Bednařík Růženka Honsův Němec Čecho Kolín Praha Hlincův hoře