1
article
žitost býti častěji přítomen v soudní síni, že o abso-
lutní pravdě svědectví lze jen v málokterém případě
mluvit. Nepředpojatý posluchač, zejmena při velkých
afférách, vzbuzujících jakousi sensaci, pozoruje zcela
patrně, že většina svědků vypovídá jakoby pod do-
jmem suggesce a jest třeba již značného ovládání
sama sebe, jehož schopen jest málokdo, aby svědek
této suggesci nepodlehl. Umyslná nepravda jest vy-
loučena, ale přes veškeru určitosť výpovědí těch kte-
rých svědků jest patrno, že podlehají vlivu nezvy-
klého okolí a že výpovědi jejich jsou silně při
barveny.
= Nejdelší ulice světa. Ulici 11 kilometrů
délky v přímé čáře nemělo dosud žádné město. Te-
prve Paříž chystá se poříditi takovou ulici. Avenue
des Champs Elysées, jež táhne se od Tuillerií až k sou-
soší La Défense, bude prodloužena až k Seině mezi
Bezonce a Nanterrem, t. j. až ke hranicím departe-
mentu sekvanského a stane se takto nejdelší ulicí
světa.
Paříž
Seina
Bezonce
Champs Elysées
Le Défensa
2
article
= Atheisté v Žaponsku. »Revue des Re-
vues« uveřejňuje výsledky zajímavého pátrání, ježv
poslední době konáno bylo v Žaponsku o nábožen-
ských názorech tamější mládeže. Na otázky, jež dány
studentům university, došlo 559 odpovědí. 472 čili
66 proc. obsahují prohlášení rozhodně atheistická,
aneb lhostejná vůči náboženství. 134 studenti pro-
hlásili, že nikdy nepocítili potřebu věřit a že doufají.
že také příště nebudou tuto potřebu cítit. 190 stu-
dentů mluví o náboženských vlivech, jimiž na ně
působí buddhismus, šintoismus, křesťanství a nauk
Konfuciova. 330 vyznalo, že náboženské jejich city
vyvinuly se pod vlivem rodičů a věřícího jejich okolí.
Na základě těchto výsledků prohlašují rozesílatelé
dotazníků, že jest nezbytně nutno, vytvořiti ethický
ideál, jenž by byl výtahem z nejlepších zásad ve-
škerých uznaných náboženství a jejž by mládež
měla sledovat.
= Povinnosti úřadní a rodinné. Z Madridu
se oznamuje: V blízké obci Leganés na trati madrid-
sko-lisabonské, známé svým velkolepým blázincem
udál se těchto dnů šprýmovný výjev. Když vlak vjel
do tamního nádraží, byli pasažéři nemálo překva-
peni, když spatřili na místo přednosty stanice v uni-
formě muže pitvorně přistrojeného do ženských šatů.
jenž ostatně udílel rozkazy jako přednosta stanice
Nádražní personál poznal vskutku svého přednostu.
ale domníval se, že jest šílený a povolal četníky.
aby jej dopravili do blázince. Avšak přednosta, když
na nádraží vše bylo v pořádku, odskočil do svého
příbytku a vrátil se záhy ve předepsané uniformě.
Konfuciův
Madrid
desátník Re
3
article
A z výkladů jeho vyšlo na jevo následující: Seňor
Parera, přednosta stanice, má malé děcko, jež jest ži-
veno kozím mlékem, poněvadž matka jest příliš
slabá, aby dítě mohla sama kojit, Manželka před-
nostova měla v obyčeji, dojiti každého rána kozu
sama, ale právě toho dne musela do Madridu na-
koupit různé potřeby a požádala tudíž svého manžela,
aby kozu podojil a dohlédl na dítě. Přednosta sta-
nice odebral se do stáje a chtěl kozu podojit, ale ta
se plašila a nechtěla stát. Nemluvně křičelo čím dál
tím víc a otec nevěděl si rady. Pojednou připadl na
znamenitou myšlénku, obléci šaty své manželky.
A vskutku, koza dala se teď klidně dojit. Avšak za-
tím zazněl signát přijíždějícího vlaku a přednosta.
nemaje již času odstrojit se, vyběhl v ženských ša-
tech na perron a vykonal svoji povinnost.
= Škuner se ztroskotal. Z Gloucesteru
Mass., se oznamuje: Během prudké bouře byl těchto
dnů ráno o 3. hodině dvoustěžňový škuner »Hyena
zahnán na skaliska u Eastern Pointu a ztroskotal se.
Mužstvo lodí, skládající se z kapitána R. B. Dixa.
kormidelníka Fullera a námořníků Elmera a Stan-
leve, bylo smeteno do vody. Kapitán Dix a kormi-
delník Fuller utonuli, kdežto Elmer a Stanley do
stali se po značných obtížích na břeh a zachránil
se. Mrtvoly kapitána a kormidelníka nebyly dosud
nalezeny. Škuner »Hyena« byl jednou z nejstarších
lodí novoanglických států, neboť byl postaven vr
1851 v St. George, Me., avšak navzdor tomu by
považován až dosud za dobrou loď. Majitelem šku-
neru byl Howárd Boardman z Calais, Me.
Dixa
Fuller
Elmer
leve
Dix
Stanley
Howárd Boardman
Madrid
Gloucester Mass
St . George
Calais
Eastern point
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Epos o schůzi, k níž nedošlo
čteme v dnešním orgánu nár. socialistů. Stalo
se, že v Horažďovicích nedovolil c. k. komisař
konání veřejné schůze, poněvadž klubem ná-
rodní strany svobodomyslné byla ohlášena pouze
schůze důvěrná. Schůze tato nemohla se ko-
nati, ježto do místnosti, k ní určené, vedralo
se množství neznámých lidí, o nichž pořadatelé
nemohli říci, že je znají, aniž o nich mohlo
býti zjištěno, že jsou známi pozvaným. Z to-
hoto jednoduchého fakta zhotovil ústřední orgán
národně-sociální pod titulem »Bojí se lidu« vý-
pravnou báseň, která čte se a to nikoli nezá-
bavně. Hrůza a strach vystupují v ní rovnou
měrou vedle obou agrárních bohatýrů-poslanců
p. Karla Práška a p. J. Rataje, kteří v Hora-
žďovicích podle »ústředního orgánu« nic ji-
ného nedělali, leč že obě naháněli poslancům
a straně svobodomyslné v čele prý mnoha
set rolníků, kteří agrární poslance srdečně ob-
klopovali a je vítali atd. Čteme v »ústředním
orgánu«, že c. k. komisař Pour »sděluje chvě-
jícím se hlasem (kde kdo předstupuje před
agrární poslance chvěje se a bledne !), že ná-
sledkem formálně pochybeného pozvání schůze
se nekoná«, i že napomíná shromážděné k roz-
chodu. Přes to však, že je zřejmo, že policejní
exekutiva, tedy vis major schůzi učinila nemož-
nou, líčí Klofáčův list věc tak, jako kdyby
strana svobodomvslná bvla se zasa-
dila o její zmaření, což jest jednou z každo-
denních perfidií tohoto časopisu. »Buď připu-
štěni budou do schůze naši poslanci nebo schůze
nebude, řeklo rolnictvo, které bylo do schůze
se strany mladočeské pozváno«, píše »Č. D.«
Hrůza
Prášek
J Rataj
Pour
Klofáčův
Horažďovice
5
article
Jak se věci mají, dokázali jsme již v čísle ne-
dělním, uveřejnivše hektografovaný přípis, roze-
slaný pány Práškem, Hrubým a Ratajem do ce-
lého kraje za účelem co nejhojnějšího sbubnování
agrárníků z široka daleka. Že k cíli z m aře ni
schůze za každou cenu, o tom není po-
chyby, ani podle znění verbířského listu sdru-
žení zemědělců, v němž se schůze svobodo-
myslného klubu prohlašuje za vyzvání k boji,
za »troufalost nezměrnou«, na jejíž ztrestání
vyzván byl nejen každý adresát, nýbrž »i mnozí
jeho přátelé«. Jest tedy jasno, kdo pozval »rol-
nictvo« družiny Ratajovy a Práškovy do
Horažďovic. Že příchod agrárních poslanců do
Horažďovic v čele několika set přívrženců ne-
byl způsoben účastenstvím na schůzi, zejmena
pak nikoli úmyslem klidného rokování důvodem
proti důvodu, jest ovšem nepopíratelno. Teprve
v tom případě, kdyby ke schůzi bylo došlo,
byl by snad býval oprávněn br. Klofáč sáhnouti
k Homérově lyře, ke službám pro agrárníky tak
ochotné i jest otázka, jak by byl v tom případě
vyzněl jeho zpěv.
Prášek
Hrubá
Rataj
Ratajův
Práškův
Klofáč
Homérův
Horažďovice
lyra
6
article
— Identifikace. Kdo dobře četl a uvážil
řeč, kterou měl arcivévoda František Ferdinand
k deputaci katolického Schulvereinu, nepopře,
že důraz v této řeči položen byl na slova: »a
heslo »Los von Rom!« neznamená nic jiného,
než »Los von Oesterreich!« (Pryč z Rakouska!)
Očekávalo se, že liberální listy, překypující
rakouským vlastenectvím, orgány strany, jež
sebe chvástavě nazývala vždy »stranou vládní«,
souhlasíti budou s výkladem arcivévodovým,
vždyť přece dokazovati nepřestávají, že právě
v této věci liší se od Schönererovců, kteří se tím
netají, že Rakouska nechtějí, naopak že sprostit
chtějí Němce »jha rakouského«. Však stal se
pravý opak. O pokárání zemězradných tendencí,
jež obsaženo v řeči arcivévodově, mlčí, ba ně-
které dokonce stranu schönererovskou hájí, jako
by protirakouskou nebyla, za to ale s tím větší
vehemencí vrhají se na onu část arcivévodova
oslovení, jež týká se vyznání. Při tom počínají si tak,
jako by Liechtensteinští husaři, kteří právě jim
své doby neocenitelných prokázali služeb, byli již
za humny. Ze všech koutů a konců, kde ně-
mecký liberalismus doma, šlehají blesky hněvu
a bijí hromy zkázy do klerikálů, které my asi
v téže lásce máme jako Němci, jich se ale tak
jako Němci přece jenom nebojíme. Kdyby opo-
vážili se se svými snahami vnikati v obor, jenž
prost musí býti v zájmu národní naší věci
všeliké příchuti římské, dovedli bychom fedro-
vatele ultramontanismu důkladně klepnouti přes
prsty. Dnes konstatujeme prozatím jen faktum,
že liberální a nacionální Něme
s agitací »Pryč od Rakouska« souhlasí.
že se Schönererovei se ztotožňují.
František Ferdinand
Los
Oesterreich
Němec
Los on Rom
Rakousko
7
article
Při tom ovšem snaží se vykroutiti věc tak,
jako by afféra s katolickým Schulvereinem byla
intrikou předem proti ministerstvu Körbrovu.
Je to směšnost a tartufferie zároveň. Zazname-
nati sluší, že do světa hlásanou zvěsť, jako by
byl arcivévoda František Ferdinand k vůli věci
té na rychlo císařem povolán do Vídně, nuceni
byli odvolati a doznati, že to lež.
— Soukromé sčítání plzeňské. Plzeňští
Němci, u vědomí, jakým způsobem sami korri-
gují sčítací listy a udání v nich obdržená, tam,
kde mají v rukou moc, snažili se spočítati se
letos soukromě. Akci tuto řídil židovský advo-
kát Richard Gutwillig, jakož se vůbec
plzeňští židé všemožně namáhají znepřátelitisi
chováním svým. drzým a vyzývavým české oby-
vatelstvo toho města. Nu a k jakému němečtí
sčítači dospěli výsledku? Officiálně bylo zjištěno
v Plzni 8008 Němců, pan Gutwillig jich napo-
čítal 8972. Tento rozdil by neimponoval, proto
připomínají německé listy, že má toto soukromé
sčítání dojista mezery a že Němců je v Plzni
v pravdě mnohem víc. Tu se tážeme, proč že
se tedy Němci namáhali, když to jejich sčítání
za nic nestojí? A proč by jich bylo právě víc,
proč ne méně? My naopak jsme přesvědčeni,
že tolik, co jich pan Gutwillig napočetl, v Plzni
není. Zajímavo je, že Němci připočítávají do
počtu Němců všechnu garnisonu plzeňskou. To
co voják, to Němec. Tak nařídil pan generál
a proti jeho nařízení nesmí nikdo ani ceknout.
František Ferdinand
Němec
Gutwillig
Vídeň
Plzeň
8
article
Však kdyby pravdou bylo, že je v Plzni asi
11.000 Němců, faktum zůstane přece jen, že
jich tam je vedle českého obyvatelstva sl o t va
šes tina.
— Vyzvání na ředitelstvo státníi ch
dráh. Nejobvyklejším prostředkem odnáročlňo-
vacím je přeměna původních místních jmena
naražení jejich na brdo jazyka cizího. Tute
methodu provozují en gros v Uhrách a nyní
také v Německu, zejmena v Poznani. UJ nás
má privilej na tento nešvar ministr želevzniční.
Zrovna tak, jako tento pán, či jeho předek,
z ryze českého Vítka stal se Wittek, staly se
Bohušovice — Bauschowitz, Zalezly — Zalesl,
Veselý — Wesseli a Vlachovo Březí — Wallisch-
Birken. Zdali pak se pan Wittek opovácží kde
poslovaniti jmeno německé? Nikde. V kraji če-
ském však nepřestávalo se neustále se skomolenými
nápisy. Z Prahy do Cmuntu není ani jediného
správného českého jména na stanicích. Národním
odpůrcům patrně již stačí, vypustiti ze saraohlásky
třeba jenom čárku, a učiniti z Tábora pouhý
Tabor. — Nejlépe se ovšem vyjímá »Planá an
der Leschnitz«. Také bychom rádi zvěděli, jak
dlouho v českém kraji zůstanou na. státních
dráhách německé nápisy napřed a jak dlouho
budou ještě konduktoři vyvolávati německé sta-
nice výhradně německy, české stanice českya
německy. Nemusí-li věděti Čech, jak se to
které německé město jmenuje po česku, nemusí
vědět Němec, jak česká stanice jmejnuje se po
německu.
Vítko
Wittek
Bohušovice
Zalesl
Veselá
Wessel
Wallisch
Birken
Čo
Němec
Plzeň
Uhry
Německo
Poznaň
Praha
Cmunt
Tábor
Tabora
Vlachův Březí
Němec
9
article
— Vídeňský dopisovatel »EIlasu« jest
tedy již nevyléčitelně stižen politickou demencí
a poněvadž jest hříšno tropiti si žerty z lidí,
prstem božím dotčených na rozumových
mohutnostech, nuceni jsme upustiti od regi-
gistrování dalšího pokroku nekla mných symp-
tomů rozvratu soudnosti »Hlasovy«. Dnešní
vídeňský jeho dopis poskytuje k tomu opětně
dokladů a důvodů víc než s dostatek. Stačí
jenom uvésti, že v dnešním čláriku, nadepsa-
ném »Takovou jest mladočeská politika«,
odhad politiky této dovozuje celkem takto.
Zmiňuje se o tom, že hnerl po hospo-
dářských ústupcích Mladočechům zaručených
vynasnažili se Němci z Čech i Moravy sesta-
viti řady svých požadavků a volá: »Taková
jest mladočeská politika«. Následuje výpis
těchto německých požadavků i s dodatkem státní
řeči německé a zas následuje výýkřik: »Taková
jest mladočeská politika.« Nepřříčetník »Hlasu«
tvrdí, že Mladočeši dali (1le) — Gautscho-
vými jazykovými nařízeními souhlask
roztrhání země na tři jazyková pásma
a volá: »Taková jest atd.« To jsou celé
pralesy kvetoucího nesmyslu, v nichž se rodía
zraje dále ještě leccos divnějšího než tvrzení,
že Mladočeši jsou původcem Gautschových na-
řízení. Protož umýváme své ruce v nevinnosti,
jakož jest samozřejmo, že se nemůžeme dále
zabavovati podobnými pitvornostmi klerikálními.
Hlasův
Němec
Gautschův
Čechy
Morava
Gautscho
10
article
— Potrestaní obecní starostové. Per-
sekuce českého lidu v Olomouci a v okolí pro
svépomocnou akci národohospodářskou již na-
stala a rozšíří se zajisté i na města ostatní,
která na násilný čin městské rady v Olomouci,
jímž vyloučila české živnostníky a prodavače
z trhů, odpovídají stejným loktem. Vládní or-
gány obmyslily svojí persekucí v první řadě —
jak samo sebou se rozumí — tisk, a pak sáhly
na obecní starosty. Mezi prvními potrestanými
jsou starostové z Dubu, Nenakonic, Tučap a
Bolelouce, kterým vyměřena v neděli pokuta po
50 K, protože před výročním trhem v Dubě
dali vybubnovati, by český lid byl při trhu pa-
mětliv svých národních povinností. Zpráva, že
starostové tito byli okresním hejtmanstvím po-
trestáni, rozšířila se záhy po celém městě a
způsobila v něm všeobecné vzrušení, avšak na
všeobecnou náladu pro zápas za očistu Olo-
mouce a celé Hané účinku žádného neměla,
naopak ještě působila směrem opáčným. Do-
jde-li k neustálému stihání starostů, jak se
z hejtmanství proslýchá, pak prý vzdají se
všichni starostové celého olomouckého okresu
solidárně svého úřadu.
Bolelouc
Olomouc
Dub
Nenakonice
Tučapy
Ola
Haná
11
article
— Rodinné zprávy. Pan MUDr. František
Bednařík a jeho choť Růženka roz. Honsova
v Kolíně oznamují, že slavili svůj sňatek dne 22.
t. m. v Praze.
— Odražený německý útok. Ve Hlincově
Hoře chystali se Němci při obecních volbách, které
konaly se tam minulého týdne, zmocniti se obecní
správy a zuřivě proto k volhám agitovali. K volbě
dostavili se také zástupci českobudějovické obcea
českobudějovického děkanství, které mají ve Hlin-
cově Hoře volební právo a odevzdali své hlasy pro
německé kandidáty. Všecka námaha Němců, vyrvati
obecní správu Čechům, byla marnou, neboť do obec-
ního zastupitelstva zvoleno 6 Čechů a jen 2 Němci.
— Feriální výprava na slovanský jih.
Prvá zpráva naše o podniku tomto před týdnem uve-
řejněná setkala se se vřelým zájmem u českých tu-
ristů, z jichž řad došly již mnohé dotazy i několik
určitých přihlášek, což opravňuje k naději, že my-
MUDr
Bednařík
Růženka
Honsův
Němec
Čecho
Kolín
Praha
Hlincův hoře