ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4dd5f410-66c5-11dc-b983-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 37, place 15, org 5, work 4
1 article
pevne ustanoven. Bude prý zahrnovati také náhrady osob soukromých. Nelze prý sdě- liti obnosy požadované náhrady ostatním mocnostmi, poněvadž vyjímaje americký po- žadavek 20 millionů dollarů ostatní mocnosti své požadavky dosud neustanovily. O nabídce Ruska, že své požadavky ve příčině náhrady níží, když Čína schválí smlouvu mandžur- kou, není vládě anglické pranic známo. Také nemá vláda žádných informac o vyjednávání nějakém mezi Ruskem a Ja- ponskem ve příčině upravení otázky čínské. Odpovídaje na jiný dotaz pravil Cran- borne, že anglická vláda vzala s politováním na vědomí zprávu o požáru v pekinském císařském paláci a o smrti generála Schwarz- hoffa. Ministr války Brodrick sdělil, že v posledních deseti týdnech obnášejí náklady na jihoafrickou válku průměrně jeden a půl millionu liber šterlinku týdně.
Schwarz Rusko
2 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Berlína, 22. dubna. (C.-B.) Poln maršálek hr. Waldersee oznamuje ze dne 20. dubna z Pekina: Na základě nejdůkladněj- šího šetření lze míti za to, že založení požáru v zimním paláci je téměř naprosto vyloučeno. Dle všeho přenesl se oheň z kamen k ohřívání jídel sloužících v místnosti vedle mé jídelny na papírové a dřevěné ozdoby stěn, přes to že byly chráněny asbestovým povlakem. Generál Schwarzhoff byl při vzniku požáru na procházce a vrátil se teprve do svého bytu, když o požáru zvěděl. Soudí se, že ná- sledkem dlouhého prodlévání v místnostech pře- plněných kouřem omdlel a klesl k zemi, aniž by byl spozorován vojákem, který tou dobou ještě v domě byl. Ačkoliv byl hned pohřešován zabránila úžasná rychlost, s kterou se požár šířil, jeho záchranu. Prozatímné jeho pohřbení vykonalo se právě nyní slavnostním způsobem.
Schwarzhoff Berlín Waldersee Pekina
3 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Brusselu, 22. dubna. (C.-B.) »Peti bleu« dovídá se prý z nejbezpečnějšího pra- mene, že dnes večer došel na berlínský úřad zahraničních záležitostí formální prot es dra. Leydse proti dodávání vojenských výzbrojů a děl německými továrnami do Anglie pro válku v jižní Africe. níž muži, pospíchající za svými záležitostmi, šli v opačnou stranu, pohlednuvše na hodinkya zamručevše na upokojení nejtiššího obstrukčníka svědomí: »Ještě není tak pozdě.« Jak toužil jsem pohovořiti si s ní ! .. Neodvážil jsem se však, nevěda, co by mne potkalo. Leč tu ona sama kynula mi hlavou s úsmě- vem, který určitě pravil, že krise cnosti minula a že tato krásná svůdkyně vidí ve mně jako dříve jedno z vítaných, však řídkých soust. Abych se co nejdříve dal okusiti, pospiši jsem ji uvítati. »Jak se máte, milostpaní?« zvolal jsem chopiv ji za obě ruce, které mne hedvábnými. trikotovými rukavicemi hřály a tajemně a dlouze tiskly jako ruce lidí svobodomyslných nebo koket. »Jak chladně hovoříš, ty hýřile !« »Chladně?... Ale vzpomeň si před ro kem ... byla's uražena . . « »Eh, před rokem! Mysli si, že to vůbe nebylo a zapomeň na to.« Vybuchl jsem srdečným smíchem. »Ale toť zrovna jako před rokem.« »Buď tiše!... Je to jinak, než si myslíš Nezměnila jsem svých názorů, ač jsem změníla oblek a způsob života ... Musila jsem to uči- niti, k vůli nim... k vůli svým dětem . . .« »Jak?... A on!... Opustil tě?« »Velice nevinným a určitým způsobem. Umřel měsíc před svatbou, zanechav mi trochu pěkných vzpomínek, manoho zklamaných nadějí a dvě děti. »Tedy k vůli nimi vzpomínáš si na dřívější přátele . . .« »Nu a k vůli přátelům též . .. »Ale především k vůli nim?... Dobré děti!... Miluji je za to!...
Brusel Anglie jižní Afrika
4 article
Dopisy z Benedekovy pozůstalostl. Před několika dny vydána byla v Lipsku kniha pod titulem »Benedek's nachgelassene Papiere« (»Benedekem zůstavené dopisy«) redakcí zná- mého publicisty Jindřicha Friedjunga a péči Be- nedekovy neteře, německé básnířky hraběnky Edity Salburgové. Už prospekt této publikace nese stopy okázalé piéty, kteráž dostupuje jisté demonstrativnosti v předmluvě k celému dílu, psané hraběnkou Salburgovou, tak že již z předu jest patrno, že to, co k uveřejněným dopisům z pozůstalosti Benedekovy přičinila ruka druhá a třetí, nemůže činiti nárok na naprostou nestrannost. Spis má účel apologetický, zprostiti zesnulého všech příhan, jež na něj byly navěšeny pro Králové Hradec. Jak známo, uvádí se na obranu Benedekovu mezi jiným také citát z jeho písemného slibu daného osob- nosti velmi vysoce postavené, že »bude také na příště mlčky snášeti a že své tiché reflexe vezme s sebou do hrobu«. Tento citát z pí- semného slibu Benedekova, vztahujícího se k jeho závazku, nevyvraceti útoků, proti němu či- něných rovněž se vyskytuje ve spisu, v němž se Benedek jinak nenazývá leč »hrdina Benedek«, o němž prospekt lipského nakladatelství dí, že byl »jedním z největších hrdin devatenáctého století«, jemuž dvacátý věk povinen jest dáti zadostučinění. Benedek, jak známo, spálil také všechny úřadní papíry, týkající se polního ta- žení r. 1866, avšak nespálil soukromé dopisy zaslané jeho choti, jimiž, jak se ve spise tvrdí, vyrovnána byla mezera nedostatkem spálených těchto spisů způsobená. Z vývěsků nás došlých nejzajímavější jest dopis Benedekův do Vídně zaslaný, v němž rozepisuje se o rakouských generálech před polním tažením v únoru 1866.
Benedekův Benedek Friedjung Be Salburgová Lipsko Vídeň Benedek ' s nachgelassen Papiere Králové Hradec
5 article
»Staří, slabí aneb pohodlní velicí generálové jsou absolutně zlem a já bych si na konci své vojenské dráhy přál, a opakoval bych to ažk sekatuře často, nechť náš nejmilostivější císař a král co nejdříve překoná soustrasť a shoví- vavost svého šlechetného srdce a nejvyšší hodnosty své armády co nejdůkladněji pro- bere. I nejlepší armády mají zapotřebí — zvláště v takových dobách jako tato, železných, ale ohebných rukou ve všech vyšších veli- telstvích«. Zajímavo jest, že velmi nerad přijal vrchní velení ve válce s Pruskem, k němuž byl povolán poukázáním na jeho »vojenskoua poddanskou věrnost«. Náčelníku gen. štábu He- niksteinovi napsal tehdáž v březnu r. 1866 »Pro mne a za mne, nechť se stane cokoli, nejmilejší byl by mi však čestný mír« a později: »Nevěřím, že bude vojna, to by bylo od Němců příliš hloupé.« Tato »prohlédavost« ovšem silně liší se od zevrubných příprav a železné pevnosti, s jakou se strany pruské bylo se k válce chystáno a prapodivně vyjímá se ve spise Bene- dekově obraně věnovaném, čteme-li, že dlel sedm neděl ve Veroně po svém jmeno- vání, že ponechal organisaci severní armády úplně svým pomocníkům a že si dal od nad poručíka gen. štábu Holda přednášeti o »vojen- ském zeměpisu« Německa, a že mu tento pod- řízený důstojník ve třech hodinách poskytl žá- doucí přehled o — mobilisačních eventualitách pruských. Z toho vysvítá, že Benedek nebyl povolaným mužem k vedení severní armády proti pruskému vpádu a na tom také zakládá se celá obranná tendence spisu, že to věděl totiž a že se tomuto úkolu vzpíral. Vedle toho hlavní úlohu co do obranných důvodů Fried- jungových hraje tvrzení, že Benedek podle si- tuace dne 1. července naléhal na uzavření míru
Němec Bene Hold Benedek Fried Prusko Verona Německo Henikstein
6 article
za každou cenu a tu spis polemisuje s líčením věci, jak je obsaženo ve spise generálního štábu o válce r. 1866. Spis uvádí telegram Bene- dekův císaři zaslaný v noci z 1. července, v němž žádá, aby mír byl uzavřen za každou cenu. Dílo generálního štábu uvádí, že tele- gram tento byl zaslán, aniž by kdo o tom z okolí Benedekova věděl. Friedjung na základě »nejlepších pramenů« tvrdí, že telegram byl odeslán šifrovaný rukama podplukovníka Becka, nynějšího náčelníka generálního štábu, tenkráte pobočníka císařova, vyslaného do hlavního stanu, přesvědčiti se o stavu věcí u severní armády Dovozujeť se ve spisu blíže, že císař tenkráte hodlal odebrat se k armádě sám. Dohodnutí tomto telegramu stalo se průběhem válečné rady v níž bylo usneseno, couvnouti za Labe a za- ujati postavení mezi Pardubicemi a Kolínem. Císařova odpověď na Benedekův telegram jest známa, i zní tento telegram: »Mír uzavříti jest nemožno. Je-li ústup nutným, nechť se pro- vede.« K tomuto telegramu připojil generální pobočník Crenneville dotaz: »Došlo k bitvě ? Hlavně tento dotaz měl prý rozhodující vliv na další jednání Benedekovo, bitvu podstoupiti v po- stavení, v jakém se severní armáda dne 2. čer- vence nacházela. V díle generálního štábu není obsaženo ničeho o válečné poradě dne 1. čer- vence v hlavním stanu za účastenství podplu- kovníka Becka konané a Friedjung, uváděje to, tvrdí, že celá tato válečná rada, v níž zasedali ještě chef gen. štábu Henikstein, generálové Krismanič a Kříž, pokládala již tehda válku za ztracenu. Jest známo, že dílo generálního štábu vyličuje věc tak, jakoby polní zbrojmistr Benedek sám jediný byl býval ztratil všechnu odvahu a ve své sklíčenosti považoval zkázu severní armády za nevyhnutelnou.
Bene Benedekův Beck Friedjung Krismanič Kříž Benedek Pardubice Kolín
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Vzpomínka na Gounoda. U příležitosti nedávného opětného provedení Ponsardova »Ulyssa« s hudbou Gounodovou v Odéonu přinášejí pařížské listy různé vzpomínky na počátky karriery slavného skladatele. Tragedie provedena poprvé roku 1852v Comédie Francaise za ředitelstva Azsěna Houssaya. Hudební průvod založil slávu mladého skladatele, jenž byl dosud znám toliko svou partiturou opery »Sappho«, jež ostatně obecenstvem ve Velké opeř byla přijata velmi chladně. Avšak u večer prvního provedení opery gratuloval Ponsard autorovi opery a tázal se ho, zdali by byl ochoten napsati hudbu pro sboryi pětiaktové tragedie »Ulysses«, jež byla ustanovena pro »Théatre Francais«. Gounod ovšem bez meškání svolil. Hudba, kterou nyní se odhodlal napsati, měla mu získati nejen uměleckou slávu, ale i ženu. Paní Gounodova vypravovala onehdy sama historii svého zasnoubení. Skladatel setkal se jednoho dne se slavným pianistou Zimmermannem, jenž se ho tázal po jeho novém díle. — »Napsal jsem právě sbory k »Ulyssovi«, thema, jež mne velmi zajimá«, pravil mladý umělec. Zimmermann uvedl jej do svého bytu, kdež Gounod usedl ke klavíru a sám zpival, provázeje se na pianě. Dcera Zimmermannova byla přítomna. Když dozpíval poslední sbor, vykříkla a omdlela. — »Nikdy jsem neslyšela takovouto hudbu, jež by takto byla zpívána« pravila, když se poněkud byla zotavila. Dva měsíce potom byl Gounod se slečnou Zimmermannovou zasnouben. Prozatím ne- vydělal si nastávající skladatel »Fausta« jediného sou. Na svoji partituru »Sappho« nemohl nalézti na- kladatele a musil ji dát tísknout vlastním nákladem.
Gounod Ponsardův Ulyssa Gounodův Houssaya Ulysses Zimmermann Zimmermannův Faust Comédie Francaise Théatre Francais
8 article
Se sbory »Ulyssu« byl šťastnější. Po představení na- bídli se mu bratři Escudierové v záchvatu nadšení, že vydají partituru — zdarma. První honorář sto franků dostal Gounod od nakladatele Lebeaua za svoje »Ave Maria« na Bachovo praeludium. Vítězo- slavně přinesl peníze své mladé manželce. — »Tvůj otec nebude již moci říci, že nevydělám svou hudbou žádných peněz,« pravil, vcházeje s první svojí ban- kovkou do svého skrovného příbytku... Jen s dosti značnými obtížemi dovedl si mladý mistr v »Comédie Francaise« vymoci potřebný personál k provedení své partitury. Příjmy domu Molirova nebyly tehdáž skvělé a orkestr, jejž řídil Offenbach, čítal nanejvýš tucet hudebníků. Musili tudíž býti opatřeni zpěváci a značný počet hudebníků. Berlioz pobádal mladého skladatele, aby neústupně trval na tom, by bylo opatřeno vše, čeho třeba k provedení, poněvadž dle jeho názoru jest to v samém prospěchu divadla, jelikož toliko hudba dovede pro větší počet předsta- vení přilákati obecenstvo. Na štěstí měl nesmělý Gounod mocnou podporu v Offenbachovi, takže po- znenáhla domohl se všeho přes tajný odpor soci- etérů, jimž se zdálo, že jest to zbytečnou pošetilostí hledět zabezpečíti osud »Ulyssa«. První představení bylo dne 18. června 1852. Berlioz se nemýlil; hudba pojistila úspěch kusu. Navzdor letním vedrům dosáhl »Ulysses« 40 představení po sobě.
Ulyss Escudierová Gounod Lebeau Marius Bachův Offenbach Berlioz Molirov Comédie Francaise
9 article
= Boj dvou plnokrevných hřebců. Z Ti- flisu se oznamuje: Dva plnokrevní hřebci, známí ve sportovním světě, ze stájů plukovníka A. J. L—ova, vedeni byli na závodní dráhu ke cvičení. První byl »Triumf«, jenž si byl vydobyl před několika lety slávu závodního koně prvního řádu, získal svému pánovi více než 50.000 rublů a sloužil nyní za ple- menného hřebce. V malé vzdálenosti následoval »Askabad«, rovněž hřebec prvního řádu, jenž byl ze státních hřebčinců objednán k účelům plemenění.
10 article
»Askabad«, jenž již při odchodu ze stáje byl nanej- výš rozčilený a podrážděný, snodil pojednou svého jezdce a vrhl se zuřivě na »Triumfa«, jenž vzepjav se, očekával svého protivníka. Hned na to shozeni druhý jezdec na zemi, kdežto mezi oběma hřebci nastal boj na život a na smrt. Veškeré namahání, odtrhnouti od sebe zvířata, dorážející na sebe zuby a kopyty, bylo marné. Patrně musil boj skončit smrtí jednoho z obou soupeřů. »Askabad« přitisknut »Triumfem« ke drátěnému plotu, klesl, a tím byl jeho osud zpečetěn. Vítězný »Triumf« vrhl se na le- žícího nepřítele a nezanechal na jeho těle zdravého místečka. Kopal jej a dupal po něm a rval zuby s něho kůži a maso. Teprve když »Askabad« více se nehýbal, bylo možno »Triumfa« od něho odtrh- nout. Smrtelně zraněný »Askabad« zhynul po něko- lika dnech. = Soudce o svědkynich. Jakýsi soudce v Chicagu prohlásil onehdy při trestním líčení, že nemůže uznati výrok poroty, poněvadž se většinou zakládá na svědeckých výpovědech žen a poněvadž ženy jsou nespolehlivé svědkyně. Mají prý sice do- brý úmysl pověděti pravdu, ale co na konec povědí, jest často daleko vzdáleno skutečnosti. Tento výrok způsobil značnou bouři zejmena mezi stoupenkami emancipace. Mimo jiné tázáni tři soudcové v Nov. Yorku, co soudí o výroku kollegy v Chicagu ve pří- čině věrohodnosti žen. První odpověděl, že ženy jsou rovněž spolehlivé jako muži; druhý, že jsou nesko- nale spolehlivější a třetí, že není nijakého rozdílu mezi oběma pohlavími. — Co se týče svědeckých vý- povědí vůbec, může potvrditi každý, kdo měl příle-
Askabad Chicago York