Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII.

2

V Praze, v neděli dne 13. prosince 1903.

Praha

3

Číslo 340.

4 article

Na ranní a odpol. list, přodplácí aei v Praze v adninistn rrii. . . . sdvojí dánánko n nk ken v s; a K s na nkke . rojtoui ltrrt ieis droje aiani

Praha

5 article NARC

NARC v drobném prodejii nsl čcle o aol Ve slialkáck na venkovát ranní čtelo. . . . . . . . 3 h sd peledaí Inseraty platí ze kotové sapře. Píedplneení a nsrty pljíná , dplnl- am nacházejí se též redak tiskárna a ezpedice ,Národních Listů“, Eakopivy se nevrkeeji

6 title

NILIS

Nilis

7 title

Onešní čísle pro Prahu le o 24 stranách.

Praha

8 article Jak nám „naše“ šlechta pomahá.

Jak nám „naše“ šlechta pomahá. Nevíme, koho má té doby pan dr. Körbe více v žaludku, zda nás nebo Maďary ?. Pravda, byly to přiliš paprikované řizky, jakými ho o lonského Sylvestra Maďaři častovali; avšak po- slední dobou zdá se, že ho ještě více mrzía rozčiluje náš vytrvalý odpor český, jejž novi jak přemoci, poněvadž se mu do spravedlnosti vůči nám nechce, po zlém však s námi, tvrdo- hlavci českými, už teprve ničeho nolze pořídi. Svolává tudíž kde koho proti nám sobě na po- moc. - Německě pokrokáře, německé nacionály. německé antisemity, kterikály i Poláky, aby nás kaceřovali pro naši obstrukci jako nás druhdy dával Řím do klatby pro naše husitství. V čele této Körbrovy křižácké výpravy proti naší o- strukci vedou si nejzuřivěji chrabré roty v če- rejších německých obstrükéní ků. ale že hned za nimi v druhém šiku poklušou také »rvtiři« polští pod korouhví pana Jawor- ského a ve třetím »naši čeští pání« s bělo- modrou vlajkou za vedení pana Wlindisch- grätze, jenž neviděl kdys s výše minister- ského křesla svého žádné otázky české více to je věru divadlo pro bohy a pro satyry Na jiném místě dnešního listu našeho shledá čtenář, jak včera naše šlechta v panské sně- movně pro Körbra hořela, jak ho velebila jak reka, potírajícího maďarskou saň — a jak mu v černožlutém zanlcení slibovala věrnou pomoe proti Košutovi i Tiszovi v příčině sporu o jed- notnost armády. Avšak na tomtó jejím »Moria- mur« pro německé komando nebylo dosti: »naši peerové« nedali si ujíti příležitost, aby poznovu v panské sněmovně osvědčili svou ve- likou touhu po nerušené parlamentní práci!

doktor Körbe Maďar Polák Körbrův Jawor Wlindisch Košut Řím Moria

9 article

Kníže Windischgratz blamovav se důkladně svým donquijotským výpadem proti Maďarům, kryl svou retirádu tímto výkřikem: „Však, má-li býti vládě umožněno, by posta- vila se všem snahám po rozrušení staré jed- noty armádní rozhodně na odpor (!), pak jest především nutno, aby u ná znova zavládla parlamentní prá- cel Jen tak bude zdojší vládě usnadněno, aby celou váhou svého vlivu účinně zasadila se za udržení jednoty a pospolitosti naší slavné ar- mády,“ což jeví prý se býti svrchovanou nutností pro udržení mocnářstva. „Přeji upřímně našemu ministerskému předsedovi,“ končil kníže Win- dischgrälz, „aby se mu podařilo přivésti přílis dlouho již váznoucí mašínu (poslanecké sně- movny) opět do chodu, aby vzácný statek uštědřený národům vznešeným rozhodnutím (ústava prosincová), že mohou o svých osudec ve sněmovnách rozhodovat (!), se nezkazil.“ Tak nás pan kníže pěkně srozumitelně ráčil obviniti, že my Češi to jsme, kteří ke ško mocnářství svým hacením „pracovitosti“ videň- ského parlamentu vážeme vládě Körbrově rue proti Maďarům. O té panské lásky ke sněmovní práci Vždyť přece v panské sněmovně není pražádn obstrukce, tam mohou tedy pánové „vlasteneck pracovat“ až do strhání. A zatím — za celý podzim měli včera — první a poslední schůzi Pro pracovitost nebudou naši peerové věru co živi odsouzeni!

Maďar Win Čech

10 article

Ale nejen pan Windisehgrätz v panské sně movně, i našich 19 konservati vní ch velkostatkářů v poslanecké sně- movně „hluboce toho želí, že nebylo v skončené právě kampani naší obstrukci brá- něno, tak že mohla bez překážk y zmaři projednání každěkoliv z tolika tak nalehavých předloh zákonů.- Tak začíná resoluce „našich českých pánů- ze dne 11. t. m., souhlasíc podivuhodně. ba téméř doslovně s resoluci německý ch levičáků ze dne 9. t. m.! V této bývalí ně- mečtí obstrukčníci proti nám takto se sápali: „Strany německé, odmítajíce všechnu zodpo- vědnost za nastalé uváznutí praci parlamentních, vyslovují, že nemůže býti dále odsunována chvíle, kdy bude třeba reformou sněmov- ny naší učinili přítrž dalšímu úpadku našeho života veřejného. »V době, kdy v našem státě vše jest n váhách, nutno vynaložiti všechno úsilí na to, by parlament znovu stal se schopným k věc- nému usnášení a plnění úloh svých. Podjati se této práce jest neodbytnou a neodkladnou po- vinností sněmovny jako vlády a strany německé dojista své pomoci v neodeprou.« — Tyto farizejské fráse shledáváme skoro opsány ve včerejší resoluci klubu naší historické šlechty.

Windisehgrätz

11 article

»Čím více se blíží doba — čteme tu — ve které stane se vyřizení vyrovnání rakousko- uherského a smluv obchodních nezbytnostía ve které nebude lze odkládati dále rozřešení velkých otázek vnitropolitických, tím více musí býti ukázáno k tomu, že re- forma jednacího řádu jest prvním krokem kuzdravení vnitřních po- měrů. — Poněvadž ale nezdravota těchto po- měrů nynějších vznikla z toho, že před čtyřmi léty vláda podrobila se systemu obstrukčnímu krutě porušila rovnoprávnost, nechť prý vláda Körbrova ujme se za účelem spořádaných poměrů konečně vůdčí úlohy a osvědčí ji ráz- ným potíráním každé obstrukce a splněním požadavků po druhé české uni- versitě a vnitřní češtině, které se tím více doporučují ohledu vlédy, ježto vzešly z kulturní potřeby českého lidu a neruší zájmu jiného ná- roda. Vůbec prý by měla vláda Körbrova znovu- zříditi na mnoze poškozenou rovnoprávnost všech národů, k čemuž jí chtějí čeští konservativní velkostatkáři s ostatními stavy ochotně býti ná- pomocni.

Körbrův

12 article

Tak tedy pánové pořád ještě neznají dr Körbra, s nímž ani mírný náš dr. Rezek ne- mohl vydržeti v kabinetě a pořád ještě v něj důvěřují, že má dobrou vůli provésti rovno- právnost a vyhověti našemu národu! — Myté víry dávno pozbyli a prolo za takou pomoe naší šlechty uetivě děkujeme Katastrofa svatováclavské záložny před soudem. Ze soudní síně. Líčení den patnáctý. Včera ukončeno před porotním soudem praž ským přeličení s předsedou, ředitelem, dvěm úřadníky a dvěma revisory svatováclavské zá ložny v Praze. Až na dva byli uznáni všickn obžalovaní vinnými a přisouzen každémnu z nieh těžký žalář na dlouhou dobu. Nebudou-li s rozsudkem neb výměrem trestu spokojeni, odvolají se. Bude li příznivější sou vyšších instancí a naloží-li s nimi milosrdněji o tom nechceme na tomto místě pronášeti do mněnky. Tolik ale víme, že kdybychom vyžá dali si na celé Evropě plebiseit o věci té, nena lezl by se jediný člověk, který by neuznal o souzené vinnými aspoň bezpřikladné lehkomysl- nosti ve správě cizího majetku a který by ne dodal: »Zasloužili jste si, k čemu jste byli od- souzeni!« Snad by cechovní právník nenalezl v skuteích pánů Kohoutův, Drozdův et consorte všechna kriteria trestních skutkův, pro něž byli obžalováni a odsouzeni, snad by právník forma- lista nad ledačíms vrtěl hlavou, co vyvážil laik ze záhad provedeného procesu, však to právě

Körbr Rezek Kohoutův Drozdův Praha Evropa

13 article

jest účelem poroty, aby — nehledíc k definici zákona — vyplnila prázdné prostory, které ponechává i ten nejlepší zákon a jimiž můž buď vina proklouznouti, neb nevina býti za- držena. Porota svým šírokým pouvoirem dopl niti má zákon, jenž na každý případ applikovati se nedá. Porotci užili tohoto práva a ze soudní síně odehází svého důstojenství zbavený kněz, zni čený a zhanobený řiditel ústavu finančníhoa úřadníci, jež očekává nyní bída a k ní potupení. Což ale všechno to jejich utrpení u po- rovnání s tím, co vystáli ti, již důvěřujíce v so- lidnost ústavu, jenž slul jako na skrze spolehlivý, proto že byl kněžský a o němž každý se do mníval, že to ústav vzorný již proto, že byl pod zvláštní ochranou patrona země a v němž působí na slovo vzatý vlastenec pan Ort, který na všechno přispíval, všechno podporoval, co bylo krásné a ušlechtilé a to anonymně, patrně aby tím naznačil, že z jeho kapsv to nejdle. svěřili mu své úspory. I kdyby sebe hroznějši očekával osud ty, již odsouzeni ztráviti léta v žaláři, s osudem těch, kteři polovinu toho, co vydělali za celý život a snad ještě více, nyní tratiti budoů, porovnati so nedá.

Ort

14 article

Co rodin do neštěstí vrženo těmi, již pe- níze na darebácký život opatřovalil si snadně tim, že denně neb ob den v hlavní knize před první číslici napsali jedničku nebo dvojku, anebji s druhé strany obratně vyškrábali ! Co lidí roz- umem se minulo uslyševších, že pádem svato- václavské záložny stali se žebráky ! Co lidlsi zoufalo, když se jim řeklo, že knížky jejich ne- budou míti větší ceny, než asi padesát procent toho, nač zněly! Co odehrálo se tu smutných výjevů, když ubohý otec doznával, že okraden byl o peníze, jež pro své děti střádal. Jak hrozného dostalo se tu zase naučení oné české důvěřivosti, která spoléhá z pravidla na to, nač nemá, a nedůvěřuje tomu, co plné víry zaslu- huje. Jsme prý vzdělaný, od středověkých před- sudků emancipovaný národ, ale třeba jen, aby největší šejdíř oblékl se do kleriky a nás napálí.

15 article

Třeba jame ho viděli poprvé, svěříme mu ihned všechno, co máme, a pro samé husitstv zapomeneme třeba i na potvrzení. Takovými jsme. Ne abychom pátrali po pověsti muže, jemuž sami sebe svěřili chceme, místo abychom pátrali po jejich povaze, dbali jejich způsobu života a pod., jsou liž to mužové počestní, hodní, povinnosti dbali, stačí nám, zvíme-li, s kým s pozdravují, koho k sobě zvou, s kým se mii- skují a mají li v divadle loži. Ledačemus měli bychom se přiučiti z procesu právě projedna- ného pro svůj spolešenský život. Ukázalo s již zase, že u nás po zvyku každého povzne- sence je třeba miti pouze trochu více peněz než jich mají ostatní, bychom se stali váženými a snad i slavnými Co vykonal Ort záslužného na půdě ná- rodní? Jaké jsou jeho zásluhy v pravdě kon kretní ve kterémkoli oboru české práce ? Nezná jich nikdo. A přece velikán. Proč? Dovedl vy kořistiti nálady, příšel, dal jako anonymus ti l covku na Husův pomník, ale tak, aby kaztý věděl, že to byl pan Ort a za tu tisícovků potom že pro ctitele své uspořádat do roka ně- kolik hostin, snesla se mu na čelo aureol vlastenecké slávy a velikosti. Nestydí se za to česká společnost? Nevědělo se to. A ne- tušilo se to. Tušili to ti, kteří počitali a ktel si vypočetli, že úřadník se šestnácti stovkami ročně nemůže si v Praze vydržovati ekypáž, jako Ort již dávno před tím, než vyhrál víden- ský los. Však kdo by se ho byl dotknul, toho bý byla vlastenecká féma utratila. Mějme všechno to na mysli. Jsme ovšem společensky malý národ a třeba nám, abychom se učili. Vzdyť s Humbertovou zacházeli te

Ort Husův Vzdyť Humbertův Praha

16 article

ministři a jiní velcí páni. Pravda. Ale Humbe tová byla by zůstala vždy jen bohatou ženou. i kdyby byla bývala poctivou, nikdy by se ale nebyla stala — slavnou Francouzkou Smutný následek pádu Svatováclavské zá- ložny, možno-li tu v běžném slova toho smyslu o »pádu« mluviti, dostavil se plnou měrou působí nyní hůř v hospodářském životě našem než působila přičina toho pádu. Přičinou byla přílišná důvéřivost v lehko myslnou sebranku Tricochův a Cacolettů, ji o to, co do záložny bylo doneseno, se dělili kteří spoutáni na vzájem vědomím viny musil mlčeti, ba i výslužné vypláceti musili těm, ji — také »věděli« a následek? Bez m ě rn strach a neodůvodněná nedůvěři vost. A ta desetkrát větších spoust již nadělal v našem českém světě ekonomickém, než Drozd a spol. Nyní nevěři jeden druhému a každý při finanční transakci nejnevinnějšího rázu do- mnívá se miti právo, tázati se druhého, nenl zloděj? To dle našeho domnění je ještě větši hospo dářskou chybou, než nedůvěřivost. Tak zle ješt není, jak se štřilo po pádu záložn y mělnické potom svatováclavské. Ve většině našich záložen je zdravé jádro, jež zasluhuje, aby bylo pěstěno. Bylo by to řáděním ve vlastních útrobách, kdy- bychom snižovali bonitu svých záložen a ostat- ních ústavů. Bez důvěry vzájemné není obchodu a bez obchodu není peněz a zámožnosti, těchto nezbytných prostředků ke kulturnímu pokroku.

Francouzka

17 article

Arciť dvou stránek, dvou kardinálních po- žadavků třeba od nynějška dbáti měrou nej přesnější. Proces včera skončený nad jiné pádněji dokázal jejich nezbytnost. Spolehlivé, řádně placené úřadnictvo a dobře zatízená kon- trola — toho druhu, jakou v život uvedla Jednota českomoravských záložen, kontrola ne- prováděná pouze pro jméno, nýbrž s důklad- ností bezohlednou — toť dva činitelé, v nichž jedině kyne naděje, že podaři se bohda odstra- niti zákeřnou hlizu, hlodající na těle našeho národo-hospodářského života, jejiž zhoubné účinky tak úchvatným a přesvědčivým způso- bem vyličil ve svém předvčerejším plaidoyeru obhájce dr. Klumopar . .. Jen to-li se stane, — a je to také naším nejvrouenějším přáním, bude osudná katastrofa znamenati draze sice vykoupené, ale přece aspoň prospěšné poučení — pro budoucnost. Výrok poroly. Krátce po 3/44. hiod. odpolední vešli porotcia nimi zároveň i soudní dvůr. Zaujali místa také ad- vokáti a státní zástupce, a za hrobového ticha jal se vrchní porotce p. Edv. Jäger „ přednášeti výrok poroly. Verdikt porotců, jejž jsme již včera podrobně oznámili ve vydání zvláštním, zněl v tom směru, žee- Jednohlasně přisvědčeno k devíti otázkám v příčině Václava Kohouta a jedna jen popřena. Z devíti otázek, týkajících se P. Drozda, bylo osm téměř šmahem zodpověděno všemi 12 hlasy kladně a popřena pouze jediná. Tři otázky, znějící na Bílého, popřeny téměi jednomy slně, jediná otázka v příčině Grün- walda v šemi dvanáct i hl a sy Herelka týkalo se otázek 17 a z těch na 19 přisvědčeno, na 4 odpověděno záporně. Z 28 otázek, předložených porotě pokud se týče obžal. Bedřicha Pekeländra, přisvědčeno ke třem, 25 pak popřen

doktor Klumopar Jäger Kohout P Drozda Pekeländra

19 article

prohlášen byl o půl 6. hod. več. vrchn. radou Stollou a zněl taktoi Obžal. Václav Kohout, P. Jan Dro zd, Emanuel Hercík a Bedřich Pekeländr vinn jsou zločiny a) Vácíav Kohout zločiny podvodu, z pro- nevěry v účasti na zpronevěře b) P. Jan Drozd zločiny podvodu, z pro- nevěry a spoluviny na tomto deliktu; c) obžal. Em. Hercík zločinem z pro ne věry a

Kohout P Dro Hercík Pekeländr

20 article

d) obžal. Bedř. Pekeländr zločinem z p ro- nevěry a odsuzují se: a) obžalovaný Václav Kohout na sedmí leť do těžkého žaláře, zostřeného jednou čtvrtletně postem; b) obžalovaný P. Jan Drozd na sedm lel do těž- kého žaláře, zostřeného čtvrtlatně jedním postemo c) obžalovaný Emanuel Hercík na dvě léta do - těžkého žaláře, zostřeného jedním postem každého čtvrt roku: d) obžalovaný Bedřich Pekeländr na Hřináct mš- síců do těžkého žaláře, zostřeného rovněž postem. Dále uznáno, že jsou odsouzení povinni na- hraditi škodu, způsobenou delikty, k nimž porotou bylo přisvědčeno, svato- václavské záložně. Přitěžující okolností shledána velká škoda, že- obžalovaní spáchali více zločinů, že Kohout zločin podvodu opakoval sedmkrát. P. Drozd osmkrát. polehčující okolností dlouhá vazba. Obžal. Hercíkovi přitížila velká škoda, činem jeho způsobená, jakož opakování deliktu; Peke- ändrovi opakování zločinu Oběma přiznány po- lehčujíci okolnosti dosavadní zachovalost a vzat zá- roveň zřetel na nevinné jich rodiny. Prohlášení veřejného žalobcs. Když byl předseda poučil obžalované o právu na opravné prostředky, tázal se veřejného žalobce, svoluje li k propuštění Bílého a Grünw a l da z vazby- Veřejný žalobce, nám. st. z. Berg: Svoluji, al stran Bílého vyhražuji sobě cestu opravnou. Avšak dle § 175, odst. 2. tr. řádu navrhuji, by na Ema- nuel a Hercíka a Bedřicha Pekelandra byla ihned uvalena vazba řádná, poně- vadž vzhledem kvýši trestu jso u oba podeztelíz ůtěku

Kohout Hercík Pekeländr Pekelandra

21 article

Ohražení obhájcův.

22 article

Obhájce dr. Klimen t: Prosím, By slavný soud uvážil, že Hercík je otcem rodiny, že je vážně churav a že nemá prostředků, by se vykonání trestu vyhnul. Zde není žádné obavy, žeby hleděl spa- siti se útěkem a trestní řád jen při vyšším trestu připouští tuto obavu. Žádám, by návrh státního zá- stupce byl zamítnut. Obhájce Pekeländrův dr. Š ebes ta: Slavný sou- de! Neutekl-li Pekeländr, dokud byl žalován pro 28 deliktů, neučiní tak zajisté ani dnes, kdy jen ve třech případech jest odsouzen. Pekeländr je ostatně majite- lem domu na Letné a villy v Mokropsích, jichž zá- ležitosti musí uspořádati a má dvě dítky nedospělé. Bylo by krutostí, kdyby těmto dvěma dětem byl živitel tak neočekávaně odňat. Bylo by krutosti, aby tomuto člověku byla odňata také možnost, aby sv.-václavské záložně sehnal po pří- padě dobrovolným prodejem svých domů a své villy těch 21.400 K, k jichž náhradě byl odsouzen. Taková krutost byla by tu nemístnou, protože by vedla přímo ke zničení člověka a jeho nevinných dí- tok... Mohl-li sám vrchní soud mého klienta před 8 měsíci propustiti na svobodu, že neshledal obav útěku, myslím, že slavný soud zamítne i návrh veřej- ného žalobce, ježto by odpykaly krok ten ubohé děti mého klienta.

Klimen Hercík Pekeländrův doktor Letná Mokropsy

23 article

Soudní usnesent.

24 article

Po krátké poradě z amítá soud návih veřejného žalobce z důvodův uvedených obhájci, doloživ usne- sení své okotností, že ani Hercík ani Pekeländr n e- unikli před hlavním líčením, tedy v do- bě, kdy byli stíháni pro zločin, na který je stanoven vyšší trest

Hercík Pekeländr můj e

25 article

Nová kontroversa.

26 article

Veřejný žalobce: Ohlašuj nost do tohoto rozhodnutí. Předseda: Obžalovaní musí tu tedy zůstat. Obhájce dr Šebesta: Vždyť nejsou ve vyše- třovacj vazběl Předseda: Ale není pomoci Kde je dozorce? Obhájce dr. Šebesta: Vědět to dříve, byl bych jinak se zachoval! Co budou ubohé ty děti dělat? (Po- hnuti ) Předseda: Již jsem rozhodl. Kde je dozorce? Ostatně předložím věc k rozhodnutí ve dvou dnech. Obhájce dr. Šebesta: Co budou ale dělat v těch dvou dnech děti? Předseda: Propuštěn Bude Bílý a Grůnwald. (K porolcům): Vzdávám jménem presidia díky pánům porolcům, kteří tak obětavým způsobem účastnili se tohoto přelíčení, s nasazením všech tělesných sila tak horlivě zde s námi spolupůsobili. Obhájce dr. Šebesta: Pane předsedo! Hercík a Pekeländr nejsou ve vazbě! Oni jsou posud svobodni a poněvadž návrh veřejného žalobce byl zamítnut. nebylo vůbec možno vzíti je do vazby Prosím o usne- sení slavného soudu o tom, mají-li oba odsouzení vol- nost, odejíti ještě domů. Obh. dr. K liment vřele podporuje návrh svého kollegy, dovozuje, že návrh veřejného žalobce, byv

Šebesta doktor Hercík Pekeländr Obh

27 article

zmateční stíž-

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 12. prosince. 6— (Kronika.) Opět se hlásí o slovo zpro padená otázka: co se hodí nejlépe za dárek vá- aoční? Návěšti obchodníků jsou hned po ruce poučením. Nejlepší dárek ke štědrému večeru jsou slovácké papuče, pravé ruské přezůvky, gumové kšandy, župany z čínského hedvábí, bobrový rožich, seulskinový rukávník, sebrané spisy Pantaleona Vocilky, skvostně vázaná kuchařsk kniha, sbírka mravních naučení, fotografický apparát »kodak«, elektrická svítilna, fonograí s ohlasy zpěváků od Národního divadla, auto- mobil poslední soustavy a pod. Vybeřte sil Účel, vkus, tlouštka tobolky rozhodují. Dokud je u mládeže smysl pro vystrojené loutky, houpací koně, pro přírodopis a techno- logii hračkářského krámu, pro střibrné nitě vánočního stromku, pozlacené ořechy a pro veršíčky s obrázky, je snadné umění, vystro- jiti štědrý večerl Čím dále do let je úloha štědrých tatínků, poručníků, strýčků a domácích přáte rodin choulostivější. Rozpačitě si pohrává známý váš ukazováčkem za uchem. — Víte, rád bych dal svému Edovi roz- umný popud do praktického života. Cenitsi práci, sehránět, poznávat sílu nastřádaného ma- jetku, pýchu samostatnosti, význam podnikavosti To by bylo něco! Při tom žádná hamtivost, smysl pro ideální vzlet a vyšší statky života ! .. Starosti otcovského svědomil Nebýt právě nálady tak otrávené z velikýeh zklamání veřejné důvěry, chtěli byste svému známému našeptati radu. — Víte co? Kupte svému synkovi z 10 zl. podil — Národního podniku ! A do určité lhůty ať si mládeneček opatři druhý po- díl ze svých úspor — sám!..

Pantaleon Vocilka Praha národní divadlo Kodak

29 article

Dárek povzbudivý S majetkem cennéhu papíru vyvolat v mla- dém občanu pyšné vědomi, že se stal spoludržitelem velkého, společenského podniku! A jakého pod- niku ! Význam jeho je jasný. Všecký ty pěkné a užitečné předměly, kterými student při prác doma i ve škole neustále je zaměstnán, z něho pocházejí. Svým podílem stal se jinoch tován- níkem, dodavatelem, obchodníkem ! Stal se účast- níkem velkého národohospodářského úkolu ! Po mohl vybaviti domáci práci z cizího područí Je malým kapitalistou s právem svého kupon na účast — vě čistém zisku l Nebude to pěkný dárek, ideálně i praktick výchovný? Však tu je vroubek Národní podnik tu chvili právě — nerozděluje čistý zisk. Letos a loni nerozděloval. Snad příštím rokem uloží svým podílníkům ještě ja- kousi zdrželivost. A to je kaňka ! Podnik, který hned neslibuje dividendu, nevábí. Kapitalista, který hledá úroky pro svoji jistinu, obrátí se honem zády k takové firmě. Budiž! Je otázka, má-li také majítel desítizlatového podílu být stejně citliv? Veliký kapitalista je vlastně — chudák. Nešťastník je tolik zá- vislý na svých papírech! Musí stále bedlivě očichávati jejich hodnotu, denně vyhlížeti z okénka, nepadá li někde kurs a třásti se, ne- hatí-li se někde pověst papírů. Majitel desetizla- tového podílu je proti němu svobodný, švarný chlapík. Neotročí žádnému kursovnímu lístku.

30 article

Čtyřiceti krejcarový jeho kupon ani ho neza- bije, ani nespasí. Nepotřebuje se lekat o jeho osud. Za to tím živější účast může věnovati — myšlénce, kterou papír nese! Vzácná vlast- nost u kapitalisty Národnímu podniku blíží se pomalu desátý rok trvání. Povstal z ničeho nic, takřka z pou- hého zašumění lidové vůle. Má dnes cenu, ře- kněme, čtvrt millionu, živí tolik a tolik našich lidí, zásobí svými výrobky širokou oblast ná- rodního života. Způsobil hotový převrat v na- šich domácnostech, ve školách, v pisárnách, kancelářích, závodech. Zde všude do nedávna byli jsme poplatni cizí podnikavosti, jako dosud píšeme

31 article

na cizím papíře, tak jsme užívali cizího čer- nidla, cizího nástroje psacího. Odváděli jsme statisíce poplatku do ciziny za ty nezbytnost kulturní. Dnes namnoze opatřujeme si je u sami, peníze za ně zůstávají doma. Ba i jakýs vývoz do daleké ciziny je v proudu. Pravda, je to všecko teprve začátek obratu. Ale, povázite-, že začátek bývá nejtěžší — Dobře! To by byla idejní stránka Leč, vraťme se ku praktické. Čtvrt millionový podnik! A nedává žádný — zisk? To aby s šel majitel — utopit Pravda, majitel millionového podniku, jenž z kapitálu investovaného následkem nějaké čer- toviny nemá okamžité žádný zisk, je chudák musí si vypůjčit! Nedostane-li půjčeno, musi majetek prodat. A nenajde-li kupce, může se roz- loučit s ovocem své mnohaleté práce a dřinya vida, jak se říti do zkázy jeho naděje, můze v zoufalství — skočit do vody. Jsou takové přl- běhy v životě obchodně- průmyslovém V jaké výhodě je tu náš desetizlatový ka- pitalista! Je sice majítelem nepatrného podí- lečku, ale při tom účastníkem díla veliké, millio- nové národně-hospodářské idev, jíž s klidem své neodvislé duše může se věnovati! Není bohu- díky otrokem svého kupónku, nepotřebuje se obá- vat žádných následků konkurenčního hoje, žád- ných fluktuací trhových, žádných otřesů a po- hrom bursovních! Nastaly pro tu chvíli těžké po- měry v oblasti průmyslově obchodní? Je třeba sebrati všecky síly a zříci se čistého výtěžku?

32 article

Dobrá, zřekne se ho pro tu chvili! Ani brvou nepohne, ani za ouškem se nepoškrábe! Za t podniku to půjde znamenitě k duhu! Nebot, chcete-li něco vědět, obětavý majitel podílu není sám, má přes — deset tisíc soudruhů. A když si společnost deseti tisíců podílníků takhle luskne prstem, dá to hned malý — zlatý děšť do druž- stevní pokladny. Ať to dokáže některý konkurent od — velikého kapitálul Dvěma slovy tedy ! Národní podnik dne nevyplácí čistý zisk, ne však proto, že by ne- mohl, nýbrž že svůj čistý zisk obraci zatím na své vlastní zpevnění a zdokonalení. Nový velký závod vzniknuv před lety na ráz, sám ze sebe, z panenských poměrů naší domácí půdy, nebyl a nemohl býti hned v sobě hotov, musil pro- dělat své dětské nemoci. Nedostatků bylo na všech stranách. Kde sebrati hned pravé sily a pravé prostředky? Bylo třeba nabývati zku- šeností, lopotně si raziti dráhu, platiti z vyučenou. Tak uplynul nějaký čas. Národní podnik prodělal svoji dobu učňovskou, svých devět školských let, svoje průvodní nesnáze obtíže. Dnes bohdá má je za sebou. Svým de- sátým rokem započne už Národní podnik dráhu silného, zdravého národohospodářského orga- nismu. Má svůj tovární objekt, svoje zdokona- lené stroje, svoje vyzkoušené síly, dnes svými výrobky závodí směle s nejlepším cizím zbožím, má svůj velký sklad v Praze, svoje široké o- bytiště doma i za hranicemi. A čiperný český synek, najde li pod vánočním stromkem doku- ment svého spolumajitelství na takovém velezá- vodě čistě národním — či to není hned pěkný idejný popnid od Ježíška pro příští živol

Praha

33 article

Základ podniku je pevný. Odbyt výrobků je zajištěn a stále se šíří. Doba prvního nadšení měla ovšem svě illuse. Tisíce podílniků způso- bilo tisíce poptávek. Továrna nestačila do- dávati. Pak přišla depresse. Přirozená, nevyhnutel- ná. Výrobek mladého, nevyspělého dosud zá vodu nemohl se hned rovnati cizímu zboží Obecenstvo, vrtkavý dav, jak rychle se rozníti zas rychle ochladne. Z výstřednosti do výstřed nosti. Z ničeho nie, pouhou nákazou leticího slova, obrátí své smýšlení, zanevře, zatvrdí se. Je schopno nespravedlivosti, třeba ukrutenstvl. — Zboží z Národního podniku? Dejte po- koj ! Za nic nestojí!. Sotva vyřknuta letí od úst k ústům špatná pověst. Přes noc nálada v obecenstvu je zvrácena. Pro mladý závod bylo to dobré naučení.

34 article

Poznal, že nesmí si dovoliti žádnou lehkomysl nost, nesmí spolehati na žádné přimhouřené oko. Učiněna nutná opatření, zjednány nápravy, kde bylo třeba a nový proces nadešel. Ovšem zdlou- havější. Otřesenou důvěru znovu dobývati ! Trvá už několik let ten rehabilitační pochod. Třeba k němu trpělivosti, vytrvalosti. Znenáhla, krok za krokem, od domu k domu, od osoby k osobě třeba postupovati. Čím méně náhle, tím bezpečněji! Dnes ještě většina obchodů českých vykládá vedle domácího výrobku zboží cizí. Hoví tak nedůvěře obecenstva. Obecenstvo rádo si vybírá, rádo se svoji přizní skoupí. Je hodně hou- ževnatý odpor, jejž třeba překonati ! Zcela při- rozeně. Však, ať si je! Na štěstí, právě podnik malopodilový je schopen největší houževnatosti. Čím svízelnější zápas o půdu, tím pevněji za to utkvi v jeho moci, až jednou bude dobyta !A ten okamžik slavný časem bohda nadejde! Vý- robek Národního podniku upevniv naprosto dů- věru v sehe, konečně stane vítězně u cíle, úplně ovládnuv domácí tržiště.

35 article

Jednoho dne znenáhla vjede podivný život v těleso zdánlivě tak mrtvé, v tisieihlavý sbor podílníků, dnes tak zamlklý, tak ustraněný Elektrisován čarovným prutem úspěchu odhodí nepřehledný zástup majitelů svoji dosavadní ne- tečnost. A kdyby každý jedinec do roka získal jediného spoluúčastníka! Jaký příliv kapitálu! Silný, vyškolený závod bude už vědět, kterým směrem nejvýhodněji využitkovati takto se hrnoucí nový zdroj čerstvé síly a kterak rozšířiti obor působnosti! Považte jen, že dnes ještě všechen šestimillionový kulturní národ píše na cizím papíře! Jaký úkol domácí podnikavosti zůstává tu stále otevřen! Bude radno, aby pomalu se učil obraceti mysl těmi směry studios, který snad loni ještě dostal od Ježíška knížku o Indiánech nebo ko- paci míč. Dnes už s cenným papírem vlastníh majetku v tobolce pochytí snadno pyšně si lá- mati hlavu velkými — národohospodářskými pro- jekty

Indián