ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4c529c10-7110-11dc-9797-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 26 celkem · entity: person 86, place 84, org 11, work 3
1 masthead
26. března 1904. Číslo 86.
2 masthead
EARODNÍ LISTY
3 masthead
Strena 5.
4 article
nit a jak nejvíce dávek z poplatnictva vymačkat Do konce února vydalo Japonsko na vedení války téměř 400,000.000 korun a bude-li válk na podzim skončena, odhadují se válečné vý- daje do té doby nejméně na 1 milliardu! Proto věci, jež jsou každému Japonci ne- zbytnými, jsou vyhlédnuty za předmět šroubu berního. V prvé řadě je to cukr, pak tkaniny, hedvábí, lihově nápoje a konečně tabák a sůl jež propadnou státnímu monopolu. Dále zvýší se daň pozemková, daň z příjmů a daň z obchodů bursovních. Ales to všechno nestačíl. Aby byla míra japonského důmyslu do- vršena, propadne dani i nezbytná pro každou kuchyň japonskou omáčka, nazvaná „Soty“, ne- boť kořeni, z něhož se připravuje, neuníklo bystrému oku berního poberty Zákon o monopolu tabákovém vejde v plat nost 1. července. Toho dne zvláštní komise všechny zásoby tabákové u jednotivců odhadne a převezme obrat tabákový z rukou menších ob- chodníků do správy státní.
Japonec Japonsko
5 article
Monopolisování tabáku způsobilo Japonsku nesnáze nejen doma, ale i za hranicemi. Prote- stovaly — Spojené státy, neboť mnoho kapitálu amerického je umístěno v japonských plantážích tabákových. Ministrem zahraničných záležitosti ohlásily již, že jejich interessy citelně budou po- škozeny. Amerika Japonce miluje, ale až do těch statků — neboť, jedná-li se o peníze, ztvrdne i srdce moderního, svobodomyslného Američana. Baron Komura si také pospíšil a dal Spojeným státům uspokojivou odpověď, nabídnuv jim tučné sousto z japonského těla na jiné straně. Kde, do- víme se za krátko. Za posledních 40 let stouply výdaje Japon- ska z 200 millionů korun na 620, příjmy, které obnášely druhdy 220 millionů, a tudíž vykazo- valy stálý přebytek 20 millionů, obnáší dnes 612 a vykazoval se tudíž deficit 8millionový před vypuknutím války! Nyní pak poroste horem- pádem do sum závratných, a tak zaplatí Japon- sko draho své opičení se po Evropě, neboť nej- větší finančníci američtí i angličtí jsou ohledně půjček japonských dosti upjati, nevěštíce státu tomuto nic — než černý bankrot.
Japonec Američan Baron Komur Japonsko spojený stát Amerika Evropa
6 article
Vicont Hajaši zapírál „Novosti“ píší: Proslulá depeše „Po- spěšte si s přerušením diplomatických styků“ odeslaná v tak pravý čas do Tokia japonským vyslancem v Londýně, stala se známou celé veřejnosti a učinila na ni zvláštní dojem. Ovšem vicont Hajaší hrdě popírá, že by byl nějakou ta- kovou depeši psal a prohlašuje při té příleži- tosti za lživě ještě jiné pověsti. Bohužel, ne- omezuje se na zapírání, ale také pouští se de insinuací dosti pochybného rázu. „Mezi krato- chvilnými povídačkami, kolujícími na pevnině“ — praví japonský vyslanec zástupci „Reuterovy kanceláře“ — „jest jedna, jež těší se nyní po- zornosti všech, a na niž se prý též odvolával ru- ský vyslanec v Paříži v rozmluvě s jedním zpravodajem. Vypravuje se totiž, že právě před zahájením války sdělil mi lord Lansdown o pří- znivém a uspokojivém rázu ruské odpovědi na požadavky japonské vlády, načež jsem prý ihned telegrafoval své vládě, naléhaje na neprodlené vypovězení války. Dále prý jsem měl v téže rozechvěné době ostré spory s lordem Lans- downem ve příčině různého vykládání traktátu anglo-japonského: Nejlépe by bylo ovšem, abych si nevšímal vodobných pověstí, však nyní, kdy na pevnině stalo se obvyklým, rozšiřování rafi- novaně vymyšlených lží, jež tvoří patrně část pečlivě promyšlené politiky (1?), pokládám za nutné učiniti opatření k tomu, aby podobné po- vídačky, jaké se roztrušují o mně, došly náleži- tého ocenění. Nemohu uvěřiti tomu, aby tak vy- nikající diplomat, jakým jest p. Nolidov, mohl, třeba jen nepřímo, narážeti na pověst, jež jest úplně lživou od začátku až do konce.“ „Toto zapírání japonského vyslance“ — dodávají „No- vosti“ — „nejspíše že historik zařadí do značně již dlouhé serie japonských diplomatických „ná- mitek a odvolání“. Z vyprávění francouzského konsula v Seulu.
Vicont Hajaši Reuterův Lansdown Lans Nolidov Tokio Londýn Paříž Seul
7 article
»Ze všech měst, kdež jsem za dobu své dlouholeté kariéry jako francouzský konsul me- škal, učinil na mě Seul dojem nejnepříznivější a nejtisnivější. Leží v hluboké kotlině, objaté sráznými, ale pustými vrchy, bez stromoví a bez vegetace a vypadá s ptačí perspektivy jako město vyrostlé ze samých mořských hub a žel- vích štítů. Takovým dojmem působí nízké, jednopatrové domy či lépe řečeno baráky, kryté vesměs slámovými došky jako alpské chýše. O východu k západu a od jihu k severu běží mě- stem dvě nekonečně dlouhé, fádní ulice, široké, dlážděné velikými kvádry, asi jako bývalé ulice římské, jak namnoze je ještě nalezáme v ně- kterých místech, osazených dříve Římany. Tu a tam z jednotvárných obrysů domů zdvihají se pagody a pitoreskní stavby. Téměř ve středu obou křižujících se ulic jest umístěn v podivně formované zvonici tři metry vysoký zvon, na nějž se vyzvání jen o velikých sválcích anebo bije se na poplach při nebezpečí. Katolické missie v Seulu jsou obdivuhodně zařízeny. Žije tu asi 80 missionářů, ale dlužno hned připo- menouti, že katolicismus dostal se do Koreje bez jejich pomoci. Stalo se tak vlivem knih, jež v korejské řeči vydány byly jezovity v Pe- kině a jednoho dne mezi obyvatelstvo v Seulu rozdány.
Říman Seul Korea
8 article
Četní korejští učenci se do nich zabrali, studovali je a seznali, že vyprávění v knihách těch, netřeba připomínati, že to byly bible, jest velice zajímavě a zejmena na lid působivé. Krátce na to přišli již misionáři, jimž tímto způsobem půda připravena. Netrvalo to dlouho a zejmena mezi mladšími Korejci měli mnoho vyznavačů. Zvolen byl biskup, vikáři, faráři a jejich pomoeníci, slovem celá katolická hierar- chie. Cizích vyslanectev bylo v Seulu před válkou několik a domy jejich byly zařízeny da- leko moderněji, nežli domy domácího obyvatel- stva. Ruské vyslanectví bylo však první budovou vystavenou v evropském slohu. Je to budova, připomínající veliký hotel, jenž však obehnán jest mohutnou zdí jakoby tvrzí. Francouzské vyslanectví jest dvoupatrová budova, zařízená v elegantním moderním stylu. Jako stráž při- děleno jest mu oddělení vojenské, čítající čtyři sta mužů bydlících v blízkých kasárnách! Ja- ponské vyslanectví jest téměř až na obvodu města. Jest to nesmírná budova, ve které bydli na tři tisíce Japonců. Hned vedle něho jest pa- goda a chrám draka. Při vstupu do ulice vedoucí ko chrámu a vyslanectví jest obrovský nápis,
Japonec Zvolen
9 article
nařizující: »Zde sestup s koně«. Největší ku- riositou Seulu jsou jeho vězení. Zajatcia zatčení jsou uzavření v klecích jako dravá zvěř a dostává se jim potravy pouze z milosti. Ko- rejská vláda zdráhá se jich živiti, považujíc každého, koho policie korejská jednou dostala do své moci, za zločince, jehož netřeba se více ptáti, co udělal. Stalo se mi, vypráví konsul, že jednoho dne slyšel jsem srdcervoucí nářek z klece, ve které vězněni byli tři zatčení. Zavolal jsem po- licejního úřadnika a ptal se ho, co vlastně ti lidé učinili. Odvětil mi, že neví, ale že to jsou bestie, které se rozhodl nechat zahynouti hla- dem. Řekl jsem mu rovněž něco o bestiálnosti a zakročil jsem, aby byli puštěni na svobodu, neboť se ukázalo, že z celé slavné korejské policie nikdo nevěděl, proč vlastně lidé ti byl do vězení vsazeni. Trest smrti jest v Koreji velice častý. Poprava děje se nad míru jedno- duše a brutálně. Dirou do klece prostrči se smyčka silného provazu, hodí se kolem krku nešťastníka, jenž má býti popraven, pak se za- točí kolem, na němž jest druhý konec provazu navinut a tím způsobem se odsouzenec k smrti uškrtí. V létě jsou ulice Seulu neobyčejně oživeny kupci a prodavači. Skoro každého dne jest zde nějaký trh a tu po celý den jest viděti, jak se handrkuje kupující s prodávajícím. Ko- rejei jsou jako židé, smlouvají, desetkráte ode- jdou od krámu a zase se vrátí. Mnohdy se mezi sebou s prodavači poperou. Ulicemi Seulu probíhají spousty psů. Každý majitel domu má jich celou smečku a chudší Korejci drží si je jako vepře na krmníku. Jedí jejich masoa vaři si z nich polévku, o které se domnívají že chrání před tuberkulosou. Na jaře, když za- počnou váti silnější a teplejší větry, oddává s korejská mládež a i dospělí muži národní bře
ko Korea Seul
10 article
Korejců, vypouštění draka. Hodin prostí Korejei neuživají. Jejich hodinami jest oko kočky. Pozná skoro s bezpečností dle rozšíření zornice této, mnoho-li času asi jest.« Telegram y. Ruský admirál o bombardování Port Ariuru. Z Paříže, 25. března. (Zvl. zpr.) Petro- hradský korrespondent listu »Echo de Parise uveřejňuje interview s ruským admirálem Ro- genstvenskim, šéfem generálního štábu námořního. Admirál ujistil, že bylo by nespráv- ným a předčasným prohlašovati poslední útok Japonců na Port Artur za bláznovství. V počí nání jejich spočívá taktika. Zatím co bombar- dují Port Artur a zaměstnávají tím Rusy na jedné straně, v téže době připlují veliké trans- portní lodi do Činampa a vylodují tam mužstvo. Nedá se arci popírati, že každý útok stojí Ja- ponce značný obnos — 500.000 fr.
Korejec Ariura Petro Paris Japonec Artur Rus Paříž
11 article
Admirál Togo o námořní bilvě u Port Arturu Z Tokia, 24. března. (»Reuter«.) Admirál Togo sděluje o námořní bitvě u Port Arturu Dne 21. t. m. manevrovalo spojené lod stvo, jak bylo zamýšleno. Dvě oddělení mino- borců pohybovala se před Port Arturem od 20 t. m. v noci až do 22. do rána. Neutrpěl žádné škody, ač minoborci byly vydány nepřá- telskému ohni. V 8 hod. ráno hlavní loďstvo objevilo se před Port Arturem a týž don po- sláno do Golubinné zátoky. Řadové lodi »Tuži« a »Jašima« dostaly rozkaz, aby střilely nepřímo na vnitřní přistav. Za střelby nepřáfelské lodi ponenáhlu vypluly z přístavu. Když zastavena nepřímá střelba — asi o 2. hod. — bylo vi- děti pět bitevních lodí ruských a čtyry mino- borce. My jsme se domnivali, že nepřítel chce nás svým pohybem přilákati ke tvrzím. Lodě střílely po nás také nepřímo. Nepřátelské střely dopadaly hojně nedaleko »Tuže«, ale nezpůso- bily na našich lodích žádnou škodu. Ke 3. hod. naše lodě od přístavu ustoupily- Konsulátní agent Kentler. Z Njučvanu, 25. března. (»Times«.) Ken- tler, úřadník rusko-čínské banky, jmenován zde konsulátním agentem Irancouzským Jemu bude odevzdán vládní majetek ruský.
Port Artur den Tuž Jašim Ken Togo Tokio Njučvan Reuter čínský banka
12 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Prof. Herkner nepřijal nabídku rakouské vlády d. Z Curychu, 25. března. Vyjednávání rakouského ministerstva vyučování s professorem Herknerem za příčinou převzeti stolice ná rodohospodářské na německé universitě v Praze nevedlo k výsledku. Prof. Herkner nabídky nepřijal. Anglo-německá smlouva smírčí? n. Z Berlína, 25. března. »Berl. Morgen postu« sděluje se, že již v lednu učinila Anglie Německu návrh na uzavření smlouvy k řešení sporných otázek smírčím soudem po vzoru smluv, které byla Anglie uzavřela již s Italií a Francií. Také tu měla smlouva vztahovati se hlavně na otázky osadní; rozmnožování loďstva obou států mělo zůstati ale jí nedotčeno. Vypuknut války japonsko-ruské ve vyjednávání způsobilo ale průtah. Ostatně prý socialisté sami chtěji v německém sněmu řiškém podati návrh v prospěch nejen vyjednávání zmíněného, nýbrž také ve prospěch obapolného obmezení námoř- ního zbrojení.
profesor Herkner Berl Curych Praha Berlín Anglie Německo Francie
13 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 25. března. (C.-B.) Ministr finane dr. Böhm- Bawerk odjel včera večerdo Opatije. Dnes konala se výroční slavnostní schůze katolického šulvereinu za hojného účastenství. Omluvné a pozdravné přípisy zaslali arciknížata František Ferdinand, Ludvík Viktor, Ferdinand Karel a Otto, arcikněžny Marie Te- rezie a Marie Anunziata, m. p. dr. Körber. ministři dr. Hartel a dr. Böhm-Bawerk, purk mistr dr. Lueger a j. Po slavnostních proslovech a papežském požehnání ukončena schůze pro- voláním slávy císaři a papeži. Wittek ve Lvově. Ze Lvova, 25. března. (C.-B.) Železniční ministr dr. ryt. Wittek přibyl sem dnes večer. Hr. Khuen-Hedervary před voliči. Z Temešvaru, 25. března. (C.-B.) Dvorní ministr hr. Khuen-Hedervary podával dopoledne svým voličům poslaneckou zprávu, v níž po- jednal nejprv o zhoubných následeích obstrukce. Vyličoval, co podniknul k řešení krise a pro- hlásil, ač stal se opět členem kabinetu, že zůstal si důsledným, neboť má podíl na na- stalém obratu. (Hlučná pochvala.) Poukazoval na velké úkoly, jež čekají zákonodárstvo vládu a na blahodárný účinek úpravy z r. 1867, kteráž — zabezpečujíc politickou kontinuitu — poskytuje Uhrám dost příležitosti, aby ukázaly se také v mezinárodním oboru. O budoucím cíli vlády nemůže podati zevrubného programu, nebot jako její člen je solidárním také s programem jejím. Hledí klidně do budoucnosti, neboť mír nezpůsoben vítězstvím jedně strany, nýbrž celého národa. Konečně zmíniv se o nesnázi, uzavřit obchodní smlouvy na krátkou dobu, pravil: Na tři léta neuzavře s námi asi nikdo obchodní smlouvy. Obchodnímu světu prospívají pouze smlouvy dlouhodobé. (Hlučná pochvala.) Říšská volba vykoná se zejtra. Rumunská sněmovna. Z Bukurešti, 25. března. (C.-B.) Sněmovna začala rokovat o předloze celního tarifu.
doktor Böhm Bawerk František Ferdinand Ludvík Viktor Ferdinand Karel Otta Anunziata Körber Hartel Lueger Wittek Khuen Hedervara Vídeň Opatije Lvov Hradec Temešvar Uhry Bukurešť
14 article
Italský senát. Z Říma, 25. března. (C.-B.) Senát přijal po několikadenní debatě předlohu o vyšetřujíeí komisi námořní a jednací pořad navržený sena- tory Facherem a Raffermanem, v němž vyslo- vuje se úplná důvěra ve vojenské námořnictví Francouzský protest proti papežskému proslovu. Z Říma, 25. března. (Havas.) Na rozkaz ministra zahraničných věcí Delcasséa a m. p. Combesa francouzský vyslanec odevzdal stát- nímu tajemniku-kardinálovi Merry del Val rázný protest proti papežovým nájezdům za posledního proslovu ke kardinálům na francouzskou vládu. Francouzský parlament. Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Ve sněmovně předložil ministr zahraničných věcí předlohu o úvěru na presidentovu cestu do Italie. Ref. Pressensé prohlásil, že rozpoč- tový výbor přidružuje se k projevu, jenž při- spěje k utvrzení franko-italského přátelství. (Po- chvala.) Posl. hr. Boni-Castelane protestuje proti Loubetově návštěvě v Kvírinale, již osvěd- čuje se uznání dynastii, jež oloupila papežstvo. (Prudký odpor v levo.) Předseda Brisson kárá tato slova, pravě že nedovolí urážeti ve sněmovně spřátelený národ. Francouzský lid jako jeden muž bude proti tomu protestovati, shledávaje v oněch slo- vech důkaz vnitřního i vnějšího nebezpečí, proti němuž zbrojí republikánská strana. (Trvalá po- chvala.) Poslanec Boni-Castelane praví, po- kračuje ve své řeči, že Loubetovou návštěvou zhorší se poměr mezi Francií a papežstvím ještě více a Italie tím získá. V okamžiku, kdy podobá se, že snahy o vypovězení konkordátu dosáhly souhlasu francouzské vlády; v okamžiku, kdy tato předloha podána: italský král vítá něme- ekého císaře při jeho příjezdu do Neapole jako svého drahého přítele a věrného spojence. Císat užil ve své odpovědi týchž slov. Zdá se, že Loubetovu cestu sosnovali svobodní zednáři.
Havas Posl Boni Castelane Loubetův Brisson Řím Paříž Kvírinale Francie Neapol Merry del Val
15 article
(Hlučný odpor v levo.) Poslanec L asies prohlašuje, že se svým přáteli bude hlasovati pro úvěr. Posl. Lembut (soc.) vítá sblížení repu blikánské Francie s italským národem. Posl. Cochin myslí, že by se provoz vala špatná politika, kdyby se presidentu Lou- betovi zakazovalo navštiviti papeže. Ref. Présansé soudí, že by se nesrov- návalo s republikánskými zásadami, kdyby šeí státu navštívil papeže, jenž není víe suve- renem Posl. Millevoye oznamuje, že se svým přáteli bude hlasovati pro úvěr. Předloha přijata potom za hlučné pochvaly 502 proti 12 hlasům. Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Ve zprávě k předloze o úvěru na římskou cestu Loubetovu, prohlásil ministr vnějších věci Delcassé, že cesta ta znamená utvrzení politiky, kteráž na neochvějném základě allia nee s Ruskem (Odpor na krajní levici.) a na základě věrného a stálého osvěd- čování alliance té sleduje sblí- žení s národem přátelským, sblížení, kteréž prospívá zájmům a snahám Franeie. Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Také s enát přijal předlohu o úvěru na italskou cestu Lou- betovu 258 hlasy proti 2. Za rokování prohlá- sili senatoři Halgon a Delahaye, že pravice ne- zúčastní se projednání předlohy, ponévadž cestou tou uznává se usurpace světského panství pa- pežova Italii. (Protesty s levice.) Ministr vnějších věcí Deleassé prohlásil z potlesku většiny, že cesta neznamená pro nikoho urážku. Jest očividnou povinností, aby návštéva italských manželův královských byla oplácena aby pásky, jež cit i zájem navázal, ještě více byly utuženy. Španělská sněmovna. Z Madridu, 25. března. (C.-B.) V obou sněmovnách předčítal ministerský předseda de- kret, jímž se zasedání odročuje.
Posl Lou Loubetův kret Francie Paříž Rusko Madrid L asies Italia
16 article
Dánský sněm. Z Kodaně, 25. března. (C.-B.) Folkething přijal ve 2. čtení 57 proti 32 hlasům předlohu jíž zavádí se trest holí pro násilnické zločince. Návrh na změnu nucenou prací propadl 54 proti 50 hlasům. Velíské vítězství v Německu. Z Lüneburku, 24. března. (C.-B.) Při do- plňovací volbě říšské, jež se stala nutnou tím, že mandát národně-liberálního poslance Jänecke prohlášen byl neplatným, zvolen by! Vel Wangenheim proti Jäneckovi. Vilém II. na cestách. Z Neapole, 25. března. (C.-B.) Vilém m. podnikl po 9. hod. dopol. parníkem »Sleipnere výlet na Capri i Anacapri. Z Neapole, 25. března. (C.-B.) Král italský vykoná úřadní návštěvu na lodi »Hohenzollern« o 131 hod. spol. Panovníci budou spolu snídati a ke 2. hod. odebere se král na obrněnce »Si zilii«, kde mu némecký císař návštěvu oplatí Po této návštěvě prohlédnou si panovníci obr něnce a ostatní lodi. Z Říma, 25. března. (C.-B.) Král Viktor Emanuel odjede dnes večer neb zejtra ráno do Neapole, kdež s Vilémem II. na palubě » Hohen- zollern« se selká. Král, v jehož průvodu bude ministr vnějších věcí Tittoni, vráti se zejtna večer do Říma. Dle »Capitole« vymění oba pa- novníci přípitky. Z Capri, 25. března. (C.-B.) Německý císai připlul sem o 10. hod. dopol. a byl uvítán na nábřeží korunní princeznou švédskou a před- nosty úřadů, načež odjel v kočáře do Anacapri a odtud do Sorrenta. Obyvatelstvo pořádalo mu všude srdečně ovace.
Jänecke Jäneck Vilém II Vilém m Viktor Emanuel Král Tittoni Kodaň Německo Vela Wangenhem Neapol Capri Řím Kapitol Sorrento
17 article
Africké povstání proti Němcům. Z Berlína, 25. března. (Woiff.) Dl depeše guvernera Leutweina major Estorff do- razil včera do Okahandje. Hererové odražení 16. t. m. na hoře Omataku. Němci měli dva mrtvé a dva raněně, nepřátelé 10 mrtvých. Kraj severně od Okahandje až k Omurambě je prost nepřátel. Velké nepřátelské houfy jsou na Waterbergu, na dolní Omurambe a na horním Svakopu. Z Kapského města, 25. března. Za posled- ního přepadení Němců Herery, při němž sedm německých důstojníků padlo, vypukla mezi německým mužstvem panika. Dalo se na divý útěk a zanechal důstojníky v řadách nepřátel; dů stojníci prý se ale bránili statečně až do posledka. Z Kolína nad Rýnem, 24. března. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) »Bonner Zigu,« sděluje se z jižní Afriky, že ve Vindhuku bylo prý 200 bělochů pobito a někteří muži mohli prý stěží zachrániti holý jen život.
Němec Herero Bonner Ziga Berlín Kolín nad Rýn jižní Afrika Vindhuk
18 article
Marocké nepokoje. Z Londýna, 25. března. (C.-B.) Dle zprávy »Timesů« potvrzuje se pověst, již jednou ozná mená, o zavraždění dopisovatele »Köln. Ztgu.« dra. Geutha (Günthera). Mrtvola, na níž shle- dány dvě střelné rány, nalezena byla domorodci 40 mil pod Fezem v řečišti řeky. Domorode však ze strachu, že by sami z vraždy byl obviněni, pustili mrtvolu dále po proudu řeky Anglo-francouzské vyjednávání. Z Paříže, 24. března. (C.-B.) Zpráva »Ag Havas« potvrzuje, že vyjednávání za účelem úpravy otázek, mezi Anglií a Francil se naskytu- jících, uspokojivě pokračuje, ale úřadního po- tvrzení v příčině zpráv, jež do veřejnosti pronikly o domnělých výsledcích vyjednávání toho dosud není. Z anglické sněmovny. Z Londýna, 24. března. (C. B.) Přic hlavním rokování o předloze appropriační v dolní sně movně uvedlo několik řečníků na přetřes vy puknutí moru v Johannesburku i účinek, kterýž bude míti nákaza ta na zavádění čínských děl- níků. St. tajemník pro osady Lyttelton odpo- věděl, že úřady v Transvaalu nemíní v tomto okamžiku zaváděli čínské dělníky; musily by dříve obdržeti z lékařské strany ujištění, že opatření to nezpůsobí žádného nebezpečí. Čínští kuliové budou podrobení lékařské prohlídce před odjezdem svým a pak ještě jednou př svém příjezdu do jižní Afriky.
Köln Günther Havas Londýn Paříž Anglie anglický sněmovna Lyttelton Transvaal jižní Afrika Timesy
19 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Všeobecná rakouská elektrická společnost. Z Vídně, 25. března. Všeobecná rakouská elektrická společnost vydala účetní zprávu, dle které čistý zisk činí 1,334.997 K 48 h. Z toho navrhuje vypláceti dividendu 28 K. Odložená výstava varšavská. Z Vídně, 25. března. (C.-B.) Úřadně ozna mují, že mezinárodní elektrická vý stava ve Varšavě odložena pro rusko- japonskou vojnu a způsobené ji váznutí ob chodu — dle usnesení organisačního výboru z dne 28. m. m. — na rok 1905 a bude zahá jena tenkrát 1. května. Výstavní komise zůstan do té doby v permanenci. Reforma bursovní daně německé. Z Berlína, 25. března. (C. B.) Předlohao změně kolkového zákona říšského (reforma bur sovní daně), již spolková rada přijala, dodána říšskému sněmu. Z obchodnického sjezdu německého. Z Berlína, 25. března. (C.-B.) Obchodnický sjezd přijal Zuckschwertovu reso- luci, aby za přechodu od starého celního t- rifu k novému a platnosti nových obchodních smluv zavedla se jednoroční lhůta pro vyřízení obchodů uzavřených na základě starého tarifu a starých smluv. Jiný návrh, aby lhůta ta byla jen půlletní, propadl. Daň z uhlí v Anglii. Z Londýna, 25. března. (C.-B.) Pokladn kaneléř Austen Chamberlain oznámil neu-eastle- skému poslanci pisemně, že v příštím rozpočtu nebude zvýšení daně z uhlí. Úpadek Sullyův. Z Londýna, 25. března. Mezi bavlnářským spekulantem Sullyem a jeho věřiteli bude přece as uzavřeno vyrovnání. Sully nabízí již 609 což nejspíše věřitelé přijmou a konkurs se odvolá. Turbinové lodi. Z Liverpoolu, 24. března. (C.-B.) Úřadně se sděluje, že správa trati Cunardovy se usnesla zavésti u dvou rychloparníků, jež budou se svolením vlády postaveny, systém tur binový.
Zuckschwertův Chamberlain Sullyův Sulla Cunardův Vídeň Varšava Berlín Anglie Londýn Liverpool spolkový rada Sully
20 article
Dementi. Z Nov. Yorku, 24. března. (C.-B.) Místo předseda Northern Securities Com pany prohlásil pověsť o úmyslu, založiti no- vou společnost, za úplně bezdůvodnou Sváteční bursa. Z Vídně, 25. března. Na dnešní burse nebyl skoro žádný obchod, ježto nebylo podnětů. Z Liverpoolu, 25. března. (Závěrek.) (4. hod 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý- voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na březen 7.55, 0 —, na březen-duben 7.52, 0.—, na duben-květen 7.49. 0.—, na květen červen 7.47, 0.— na červen-červenec 7.45, 0., na červenec-srpen 7.41 0.—, na srpenzáří 7.21, 0.—, na září říjen 6.50, 0.— na říjen-listopad 6.19, 0.—, na listopad prosinec 6.09 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 25. března. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse stálé. — Znamenala: pšenice na květen 981/s, červenec 931/2, kuku- řice na květen 581/4, cukr (Fair. Muscovados) 31/s, bavlna 14.75. Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu slabé.
York Vídeň Liverpool Nový York Northern Security Como
21 article
Schůze lihovarnická v Plzni. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Na podnět lihovarnického spolku v Praze konána byla včera po 11. hodině dopoledne v Plzni schůze hospodářských lihovarníků ze zá- padních Čech za čelné účasti interesentů, jež uvital majitel panství pan Emerich Ma ce na ue z Plzně, jenž zvolen k návrhu JUDra. Vopršálka za předsedu schůze a hr. Kolovrat z Týnce u Klatov, za místopředsedu. Předseda uvítal starostu obce plzeňské pana JUDra. Václava Petáka, presidenta obchodní a živnostenské komory pana Josefa Houdka, vrchního finančního radu pana Baslera, vreh- ního komisaře pana Koslera, inspektory tech- nické komise pp. Ningra a Saka, jakož i zástupce tisku. Omluveni byli: předseda spolku dr. prine Bedřich Schwarzenberg, bar. Barata z Bud na Moravě, předseda moravského lihovar- nického spolku, komorní rada pan Steindler z Benešova a lihovar Křiče.
ma Vopršálek Kolovrat JUDr Peták Houdek Basler Kosler Schwarzenberg Barat Steindler Plzeň Týnec Klatovy Buda na Morava Benešov lihovarnický spolek v Praga spolek doktor moravský lihovar
22 article
Jménem obce plzeňské starosta pan dr. Peták srdečně uvítal účastníky, přeje rokování jejich zdaru. (Výborně!) Na to podal pan Josef Bauer, první místo- předseda lihovarnického spolku a nájemce velko- statku v Pohledu, v německé řeči zprávu o hro- zícím zkrácení dosavadního liho- vého kontingentu hospodářský ch lihovarů pro příští rozdělovací období 1904/5 a 1907/8. V přehledné řeči své probral veškeré body otázky této se zřetelem k novým lihovarům v Haliči počtem na 170 a rovněž k novým druž- stevním lihovarům. Poukázal na známé císařské nařízeníz r. 1900, na zakročení a obrany se strany Lihovarnického spolku a připomíná, že v anketě dáno sice ujištění lihovarnickým zástupcům, že neztratí nic, ale ve skutečnosti, jak viděti, ztrácejí 4 až 5. mnozí až 279. A nyní nám řekli ve Vídni, že přicházíme příliš pozdě! No- vým lihovarům dostalo se dle cís. nařízení více nežli již stávajícím, jimž nezvýšen kontingent. a to stalo se na účet náš, zvláště z Čech. Půjde-li to tak dále, nebude se vůbec lihovar- nictví naše vyplácet. Řečník poukazuje na roz- květ lihovarů v Německu, a odvislost naši při centrální prodejně a následeích nadvýroby.
doktor Peták Bauer Halič Vídeň Čechy Německo
23 article
V únorové anketě řekla nám vláda, že nemůže změnit cís. nařízení, poněvadž prý nemá zájmu na tom a že neměla zdání o dosahu nových lihovarů, dnes to vidí. Prohlásili jsme, že třeba napřed slyšet průmyslnické lihovary a sebrat statistiku a pak opět vyjednávat s vládou. Řeč- ník praví, že vláda neupustí od cís. nařízení, ale lze se nadíti, že stíží se povolení nových lihovarů. Nesmíme valně spoléhat na vládu, ale sami pracovat pomocí organisace. Žel, že není smyslu dosud pro ni. Tak rozeslal lihovar- nický spolek na 240 lihovarů v Čechách vy- zvání za účelem sbírek na organisaci (5 haléřů z 1 hl., což by při 150.000 hl. vyneslo 7500 korun), ale ač přiloženy byly k dotazníkům zpětné obálky se známkou, došlo jen třicet od- povědí zpět (11 od Fürstenbergů a Schwarzen- bergů), 210 vůbec neodpovědělo. Na školu naši dostáváme 1500 K od vlády a tolikéž od země, zatím co na jiné školy, na př. dívčí, dávají s tisíce. Spoléhejme proto jen na sebe, organi- sujme se ! (Bouřlivý souhlas.) Řečník probral pak návrhy Lihovarnického spolku v Praze tlumočené vládě v únoru. Návrhy ty zněly: 1. Lihový kontingent náleží hospodářským liho- varům. Množství kontingentu, potřebné k příštímu podělení nově vzniklých lihovarů hospodářských, budiž vzato z oncho (průmyslového) kontingentu, jenž země- dělství dosud přikázán nebyl.
Fürstenberg Schwardit Čechy spolek v Praga
24 article
2. Všechny před 1. lednem 1900 pracovavší liho- vary hospodářské podrží nezkráceně a bez všeho přesunutí i na dále úhrnný kontingent (834. 640 hl) pro běžící čtyřletí (1900/1—1903/4) jim přidělený t. j. dosavadní individuálné kontingenty hosp. liho- varů zůstanou nezměněny v platnosti i pro příští ob- dobí rozdělovací. 3. Od 1. září 1904 počíná desetileté období rozdělovací. Z hospodářských lihovarů v tomto období nově vzniklých mají nárok na uvolněný kontingeni jen ty, které: a) v krajinách s chudšími půdami pouze na pě- stování zemáků jsou odkázány a b) jestliže nepáli lih z cukrovky V tomto desetiletém období rozdělovacím (1904/5 až 1913/4) budou takovým závodům a sice v první řadě dle podmínek a) a b) zřízeným lihovarům d ruž- stevním prozatímně přikazovány jen uvol- něné a ve věstníku finančního ministerstva čtvrt- letně uveřejhované aneb následkem větší spotřeby lihu případným zvýšením nynějšího celkového kon- tingentu 1,017.000 hl. nově vytvořené podíly kontingentové. Při následujícím rozdílení v roce 1914 budou zařaděny t. j. definitivným kontin- gentem opatřeny jen ony nové lihovary, jež před tím nejméně po pět kampaní již pracovaly a v ročním průměru 2 hl. alkoholu na každý hektar započítané plochy vyráběly
25 article
4. Rozpjetí konsumních dávek za lih kontingen- lovaný a exkontinzentní, které nyní obnáší 110 — 90 = 20 K, budiž na 30 K zvýšeno a za to mějž daně prostý lih exkontingentní zajištěnu větší spotřebu (zrušením poplatku kontrolního, usnadněním denatu- race, zjednodušením prodeje, přiřknutím k výrobě ocla a t p) 5. K provedení těchto základních podmínek ho- spodářského lihovarnictví a k souhlasnému hájení jeho společných zájmů budiž utvořeno volné sdru- žení všech v této říšské polovině stávajících lihovarů hospodářských, jež by za účelem stejného postupu při prodeji lihu denalurovaného, zboží kontingentovaného atd. v daném případu ke skupině průmyslových liho- varů přidružiti se mohlo.
26 article
Pan Ant. Nydrle, ředitel školy a vý- zkumné stanice lihovarní v Praze, česky po- jednal o vývoji kontingentní otázky v posledních létech a nynějším stadiu jejím, jakož i nalehavé potřebě organisace pro celé Předlitavsko. Základem jest zde Lihovarnický spolek v Praze, k němuž přibyly nedávno organisace na Moravě a v Haliči. Řečník promlouvá obšírněji o návr- zích lihovarnického spolku a o ně- kterých nalehavých úkolech se zřetelem k tomu, že lih nebude vyráběn zvláště k vůli konsumnim lihovým nápojům, ale též k osvětlení. Pro připad monopolu lihového jako jest na Rusi a ve Švýearsku, třeba též zabývati se společ- nými rafineriemi a technickým pokrokem. Ne- účelnou, neracionální výrobou uchází nám velký zisk. Řečník přeje lihovarnictví, aby emancipo- valo se od kontingentní otázky a postavilo svoj
Antonín Nydrle Praha Předlitavsko Morava Halič Rus