1
masthead
26. března 1904. Číslo 86.
4
article
nit a jak nejvíce dávek z poplatnictva vymačkat
Do konce února vydalo Japonsko na vedení
války téměř 400,000.000 korun a bude-li válk
na podzim skončena, odhadují se válečné vý-
daje do té doby nejméně na 1 milliardu!
Proto věci, jež jsou každému Japonci ne-
zbytnými, jsou vyhlédnuty za předmět šroubu
berního. V prvé řadě je to cukr, pak tkaniny,
hedvábí, lihově nápoje a konečně tabák a sůl
jež propadnou státnímu monopolu.
Dále zvýší se daň pozemková, daň z příjmů
a daň z obchodů bursovních.
Ales to všechno nestačíl.
Aby byla míra japonského důmyslu do-
vršena, propadne dani i nezbytná pro každou
kuchyň japonskou omáčka, nazvaná „Soty“, ne-
boť kořeni, z něhož se připravuje, neuníklo
bystrému oku berního poberty
Zákon o monopolu tabákovém vejde v plat
nost 1. července. Toho dne zvláštní komise
všechny zásoby tabákové u jednotivců odhadne
a převezme obrat tabákový z rukou menších ob-
chodníků do správy státní.
Japonec
Japonsko
5
article
Monopolisování tabáku způsobilo Japonsku
nesnáze nejen doma, ale i za hranicemi. Prote-
stovaly — Spojené státy, neboť mnoho kapitálu
amerického je umístěno v japonských plantážích
tabákových. Ministrem zahraničných záležitosti
ohlásily již, že jejich interessy citelně budou po-
škozeny. Amerika Japonce miluje, ale až do těch
statků — neboť, jedná-li se o peníze, ztvrdne
i srdce moderního, svobodomyslného Američana.
Baron Komura si také pospíšil a dal Spojeným
státům uspokojivou odpověď, nabídnuv jim tučné
sousto z japonského těla na jiné straně. Kde, do-
víme se za krátko.
Za posledních 40 let stouply výdaje Japon-
ska z 200 millionů korun na 620, příjmy, které
obnášely druhdy 220 millionů, a tudíž vykazo-
valy stálý přebytek 20 millionů, obnáší dnes
612 a vykazoval se tudíž deficit 8millionový
před vypuknutím války! Nyní pak poroste horem-
pádem do sum závratných, a tak zaplatí Japon-
sko draho své opičení se po Evropě, neboť nej-
větší finančníci američtí i angličtí jsou ohledně
půjček japonských dosti upjati, nevěštíce státu
tomuto nic — než černý bankrot.
Japonec
Američan
Baron Komur
Japonsko
spojený stát
Amerika
Evropa
6
article
Vicont Hajaši zapírál
„Novosti“ píší: Proslulá depeše „Po-
spěšte si s přerušením diplomatických styků“
odeslaná v tak pravý čas do Tokia japonským
vyslancem v Londýně, stala se známou celé
veřejnosti a učinila na ni zvláštní dojem. Ovšem
vicont Hajaší hrdě popírá, že by byl nějakou ta-
kovou depeši psal a prohlašuje při té příleži-
tosti za lživě ještě jiné pověsti. Bohužel, ne-
omezuje se na zapírání, ale také pouští se de
insinuací dosti pochybného rázu. „Mezi krato-
chvilnými povídačkami, kolujícími na pevnině“
— praví japonský vyslanec zástupci „Reuterovy
kanceláře“ — „jest jedna, jež těší se nyní po-
zornosti všech, a na niž se prý též odvolával ru-
ský vyslanec v Paříži v rozmluvě s jedním
zpravodajem. Vypravuje se totiž, že právě před
zahájením války sdělil mi lord Lansdown o pří-
znivém a uspokojivém rázu ruské odpovědi na
požadavky japonské vlády, načež jsem prý ihned
telegrafoval své vládě, naléhaje na neprodlené
vypovězení války. Dále prý jsem měl v téže
rozechvěné době ostré spory s lordem Lans-
downem ve příčině různého vykládání traktátu
anglo-japonského: Nejlépe by bylo ovšem, abych
si nevšímal vodobných pověstí, však nyní, kdy
na pevnině stalo se obvyklým, rozšiřování rafi-
novaně vymyšlených lží, jež tvoří patrně část
pečlivě promyšlené politiky (1?), pokládám za
nutné učiniti opatření k tomu, aby podobné po-
vídačky, jaké se roztrušují o mně, došly náleži-
tého ocenění. Nemohu uvěřiti tomu, aby tak vy-
nikající diplomat, jakým jest p. Nolidov, mohl,
třeba jen nepřímo, narážeti na pověst, jež jest
úplně lživou od začátku až do konce.“ „Toto
zapírání japonského vyslance“ — dodávají „No-
vosti“ — „nejspíše že historik zařadí do značně
již dlouhé serie japonských diplomatických „ná-
mitek a odvolání“.
Z vyprávění francouzského konsula v Seulu.
Vicont Hajaši
Reuterův
Lansdown
Lans
Nolidov
Tokio
Londýn
Paříž
Seul
7
article
»Ze všech měst, kdež jsem za dobu své
dlouholeté kariéry jako francouzský konsul me-
škal, učinil na mě Seul dojem nejnepříznivější
a nejtisnivější. Leží v hluboké kotlině, objaté
sráznými, ale pustými vrchy, bez stromoví a
bez vegetace a vypadá s ptačí perspektivy jako
město vyrostlé ze samých mořských hub a žel-
vích štítů. Takovým dojmem působí nízké,
jednopatrové domy či lépe řečeno baráky, kryté
vesměs slámovými došky jako alpské chýše. O
východu k západu a od jihu k severu běží mě-
stem dvě nekonečně dlouhé, fádní ulice, široké,
dlážděné velikými kvádry, asi jako bývalé ulice
římské, jak namnoze je ještě nalezáme v ně-
kterých místech, osazených dříve Římany. Tu
a tam z jednotvárných obrysů domů zdvihají
se pagody a pitoreskní stavby. Téměř ve středu
obou křižujících se ulic jest umístěn v podivně
formované zvonici tři metry vysoký zvon, na
nějž se vyzvání jen o velikých sválcích anebo
bije se na poplach při nebezpečí. Katolické
missie v Seulu jsou obdivuhodně zařízeny. Žije
tu asi 80 missionářů, ale dlužno hned připo-
menouti, že katolicismus dostal se do Koreje
bez jejich pomoci. Stalo se tak vlivem knih,
jež v korejské řeči vydány byly jezovity v Pe-
kině a jednoho dne mezi obyvatelstvo v Seulu
rozdány.
Říman
Seul
Korea
8
article
Četní korejští učenci se do nich zabrali,
studovali je a seznali, že vyprávění v knihách
těch, netřeba připomínati, že to byly bible, jest
velice zajímavě a zejmena na lid působivé.
Krátce na to přišli již misionáři, jimž tímto
způsobem půda připravena. Netrvalo to dlouho
a zejmena mezi mladšími Korejci měli mnoho
vyznavačů. Zvolen byl biskup, vikáři, faráři a
jejich pomoeníci, slovem celá katolická hierar-
chie. Cizích vyslanectev bylo v Seulu před
válkou několik a domy jejich byly zařízeny da-
leko moderněji, nežli domy domácího obyvatel-
stva. Ruské vyslanectví bylo však první budovou
vystavenou v evropském slohu. Je to budova,
připomínající veliký hotel, jenž však obehnán
jest mohutnou zdí jakoby tvrzí. Francouzské
vyslanectví jest dvoupatrová budova, zařízená
v elegantním moderním stylu. Jako stráž při-
děleno jest mu oddělení vojenské, čítající čtyři
sta mužů bydlících v blízkých kasárnách! Ja-
ponské vyslanectví jest téměř až na obvodu
města. Jest to nesmírná budova, ve které bydli
na tři tisíce Japonců. Hned vedle něho jest pa-
goda a chrám draka. Při vstupu do ulice vedoucí
ko chrámu a vyslanectví jest obrovský nápis,
Japonec
Zvolen
9
article
nařizující: »Zde sestup s koně«. Největší ku-
riositou Seulu jsou jeho vězení. Zajatcia
zatčení jsou uzavření v klecích jako dravá zvěř
a dostává se jim potravy pouze z milosti. Ko-
rejská vláda zdráhá se jich živiti, považujíc
každého, koho policie korejská jednou dostala
do své moci, za zločince, jehož netřeba se více
ptáti, co udělal.
Stalo se mi, vypráví konsul, že jednoho
dne slyšel jsem srdcervoucí nářek z klece, ve
které vězněni byli tři zatčení. Zavolal jsem po-
licejního úřadnika a ptal se ho, co vlastně ti
lidé učinili. Odvětil mi, že neví, ale že to jsou
bestie, které se rozhodl nechat zahynouti hla-
dem. Řekl jsem mu rovněž něco o bestiálnosti
a zakročil jsem, aby byli puštěni na svobodu,
neboť se ukázalo, že z celé slavné korejské
policie nikdo nevěděl, proč vlastně lidé ti byl
do vězení vsazeni. Trest smrti jest v Koreji
velice častý. Poprava děje se nad míru jedno-
duše a brutálně. Dirou do klece prostrči se
smyčka silného provazu, hodí se kolem krku
nešťastníka, jenž má býti popraven, pak se za-
točí kolem, na němž jest druhý konec provazu
navinut a tím způsobem se odsouzenec k smrti
uškrtí. V létě jsou ulice Seulu neobyčejně
oživeny kupci a prodavači. Skoro každého dne
jest zde nějaký trh a tu po celý den jest viděti,
jak se handrkuje kupující s prodávajícím. Ko-
rejei jsou jako židé, smlouvají, desetkráte ode-
jdou od krámu a zase se vrátí. Mnohdy se
mezi sebou s prodavači poperou. Ulicemi Seulu
probíhají spousty psů. Každý majitel domu
má jich celou smečku a chudší Korejci drží si
je jako vepře na krmníku. Jedí jejich masoa
vaři si z nich polévku, o které se domnívají
že chrání před tuberkulosou. Na jaře, když za-
počnou váti silnější a teplejší větry, oddává s
korejská mládež a i dospělí muži národní bře
ko
Korea
Seul
10
article
Korejců, vypouštění draka. Hodin prostí Korejei
neuživají. Jejich hodinami jest oko kočky.
Pozná skoro s bezpečností dle rozšíření zornice
této, mnoho-li času asi jest.«
Telegram y.
Ruský admirál o bombardování Port Ariuru.
Z Paříže, 25. března. (Zvl. zpr.) Petro-
hradský korrespondent listu »Echo de Parise
uveřejňuje interview s ruským admirálem Ro-
genstvenskim, šéfem generálního štábu
námořního. Admirál ujistil, že bylo by nespráv-
ným a předčasným prohlašovati poslední útok
Japonců na Port Artur za bláznovství. V počí
nání jejich spočívá taktika. Zatím co bombar-
dují Port Artur a zaměstnávají tím Rusy na
jedné straně, v téže době připlují veliké trans-
portní lodi do Činampa a vylodují tam mužstvo.
Nedá se arci popírati, že každý útok stojí Ja-
ponce značný obnos — 500.000 fr.
Korejec
Ariura
Petro
Paris
Japonec
Artur
Rus
Paříž
11
article
Admirál Togo o námořní bilvě u Port Arturu
Z Tokia, 24. března. (»Reuter«.) Admirál
Togo sděluje o námořní bitvě u Port Arturu
Dne 21. t. m. manevrovalo spojené lod
stvo, jak bylo zamýšleno. Dvě oddělení mino-
borců pohybovala se před Port Arturem od 20
t. m. v noci až do 22. do rána. Neutrpěl
žádné škody, ač minoborci byly vydány nepřá-
telskému ohni. V 8 hod. ráno hlavní loďstvo
objevilo se před Port Arturem a týž don po-
sláno do Golubinné zátoky. Řadové lodi »Tuži«
a »Jašima« dostaly rozkaz, aby střilely nepřímo
na vnitřní přistav. Za střelby nepřáfelské lodi
ponenáhlu vypluly z přístavu. Když zastavena
nepřímá střelba — asi o 2. hod. — bylo vi-
děti pět bitevních lodí ruských a čtyry mino-
borce. My jsme se domnivali, že nepřítel chce
nás svým pohybem přilákati ke tvrzím. Lodě
střílely po nás také nepřímo. Nepřátelské střely
dopadaly hojně nedaleko »Tuže«, ale nezpůso-
bily na našich lodích žádnou škodu. Ke 3. hod.
naše lodě od přístavu ustoupily-
Konsulátní agent Kentler.
Z Njučvanu, 25. března. (»Times«.) Ken-
tler, úřadník rusko-čínské banky, jmenován
zde konsulátním agentem Irancouzským
Jemu bude odevzdán vládní majetek ruský.
Port
Artur den
Tuž
Jašim
Ken
Togo
Tokio
Njučvan
Reuter
čínský banka
12
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Prof. Herkner nepřijal nabídku rakouské vlády
d. Z Curychu, 25. března. Vyjednávání
rakouského ministerstva vyučování s professorem
Herknerem za příčinou převzeti stolice ná
rodohospodářské na německé universitě v Praze
nevedlo k výsledku. Prof. Herkner nabídky
nepřijal.
Anglo-německá smlouva smírčí?
n. Z Berlína, 25. března. »Berl. Morgen
postu« sděluje se, že již v lednu učinila Anglie
Německu návrh na uzavření smlouvy k řešení
sporných otázek smírčím soudem po vzoru smluv,
které byla Anglie uzavřela již s Italií a Francií.
Také tu měla smlouva vztahovati se hlavně na
otázky osadní; rozmnožování loďstva obou
států mělo zůstati ale jí nedotčeno. Vypuknut
války japonsko-ruské ve vyjednávání způsobilo
ale průtah. Ostatně prý socialisté sami chtěji
v německém sněmu řiškém podati návrh v
prospěch nejen vyjednávání zmíněného, nýbrž
také ve prospěch obapolného obmezení námoř-
ního zbrojení.
profesor
Herkner
Berl
Curych
Praha
Berlín
Anglie
Německo
Francie
13
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 25. března. (C.-B.) Ministr finane
dr. Böhm- Bawerk odjel včera večerdo
Opatije.
Dnes konala se výroční slavnostní schůze
katolického šulvereinu za hojného
účastenství. Omluvné a pozdravné přípisy zaslali
arciknížata František Ferdinand, Ludvík Viktor,
Ferdinand Karel a Otto, arcikněžny Marie Te-
rezie a Marie Anunziata, m. p. dr. Körber.
ministři dr. Hartel a dr. Böhm-Bawerk, purk
mistr dr. Lueger a j. Po slavnostních proslovech
a papežském požehnání ukončena schůze pro-
voláním slávy císaři a papeži.
Wittek ve Lvově.
Ze Lvova, 25. března. (C.-B.) Železniční
ministr dr. ryt. Wittek přibyl sem dnes večer.
Hr. Khuen-Hedervary před voliči.
Z Temešvaru, 25. března. (C.-B.) Dvorní
ministr hr. Khuen-Hedervary podával dopoledne
svým voličům poslaneckou zprávu, v níž po-
jednal nejprv o zhoubných následeích obstrukce.
Vyličoval, co podniknul k řešení krise a pro-
hlásil, ač stal se opět členem kabinetu, že
zůstal si důsledným, neboť má podíl na na-
stalém obratu. (Hlučná pochvala.) Poukazoval
na velké úkoly, jež čekají zákonodárstvo
vládu a na blahodárný účinek úpravy z r. 1867,
kteráž — zabezpečujíc politickou kontinuitu —
poskytuje Uhrám dost příležitosti, aby ukázaly
se také v mezinárodním oboru. O budoucím cíli
vlády nemůže podati zevrubného programu, nebot
jako její člen je solidárním také s programem
jejím. Hledí klidně do budoucnosti, neboť mír
nezpůsoben vítězstvím jedně strany, nýbrž celého
národa. Konečně zmíniv se o nesnázi, uzavřit
obchodní smlouvy na krátkou dobu, pravil: Na
tři léta neuzavře s námi asi nikdo obchodní
smlouvy. Obchodnímu světu prospívají pouze
smlouvy dlouhodobé. (Hlučná pochvala.)
Říšská volba vykoná se zejtra.
Rumunská sněmovna.
Z Bukurešti, 25. března. (C.-B.) Sněmovna
začala rokovat o předloze celního tarifu.
doktor
Böhm
Bawerk
František Ferdinand
Ludvík Viktor
Ferdinand Karel
Otta
Anunziata
Körber
Hartel
Lueger
Wittek
Khuen
Hedervara
Vídeň
Opatije
Lvov
Hradec
Temešvar
Uhry
Bukurešť
14
article
Italský senát.
Z Říma, 25. března. (C.-B.) Senát přijal
po několikadenní debatě předlohu o vyšetřujíeí
komisi námořní a jednací pořad navržený sena-
tory Facherem a Raffermanem, v němž vyslo-
vuje se úplná důvěra ve vojenské námořnictví
Francouzský protest proti papežskému proslovu.
Z Říma, 25. března. (Havas.) Na rozkaz
ministra zahraničných věcí Delcasséa a m. p.
Combesa francouzský vyslanec odevzdal stát-
nímu tajemniku-kardinálovi Merry del Val rázný
protest proti papežovým nájezdům za posledního
proslovu ke kardinálům na francouzskou vládu.
Francouzský parlament.
Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Ve sněmovně
předložil ministr zahraničných věcí předlohu
o úvěru na presidentovu cestu do
Italie.
Ref. Pressensé prohlásil, že rozpoč-
tový výbor přidružuje se k projevu, jenž při-
spěje k utvrzení franko-italského přátelství. (Po-
chvala.)
Posl. hr. Boni-Castelane protestuje
proti Loubetově návštěvě v Kvírinale, již osvěd-
čuje se uznání dynastii, jež oloupila papežstvo.
(Prudký odpor v levo.)
Předseda Brisson kárá tato slova, pravě
že nedovolí urážeti ve sněmovně spřátelený
národ. Francouzský lid jako jeden muž bude
proti tomu protestovati, shledávaje v oněch slo-
vech důkaz vnitřního i vnějšího nebezpečí, proti
němuž zbrojí republikánská strana. (Trvalá po-
chvala.)
Poslanec Boni-Castelane praví, po-
kračuje ve své řeči, že Loubetovou návštěvou
zhorší se poměr mezi Francií a papežstvím ještě
více a Italie tím získá. V okamžiku, kdy podobá
se, že snahy o vypovězení konkordátu dosáhly
souhlasu francouzské vlády; v okamžiku, kdy
tato předloha podána: italský král vítá něme-
ekého císaře při jeho příjezdu do Neapole jako
svého drahého přítele a věrného spojence. Císat
užil ve své odpovědi týchž slov. Zdá se, že
Loubetovu cestu sosnovali svobodní zednáři.
Havas
Posl
Boni
Castelane
Loubetův
Brisson
Řím
Paříž
Kvírinale
Francie
Neapol
Merry del Val
15
article
(Hlučný odpor v levo.)
Poslanec L asies prohlašuje, že se svým
přáteli bude hlasovati pro úvěr.
Posl. Lembut (soc.) vítá sblížení repu
blikánské Francie s italským národem.
Posl. Cochin myslí, že by se provoz
vala špatná politika, kdyby se presidentu Lou-
betovi zakazovalo navštiviti papeže.
Ref. Présansé soudí, že by se nesrov-
návalo s republikánskými zásadami, kdyby šeí
státu navštívil papeže, jenž není víe suve-
renem
Posl. Millevoye oznamuje, že se svým
přáteli bude hlasovati pro úvěr.
Předloha přijata potom za hlučné pochvaly
502 proti 12 hlasům.
Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Ve zprávě
k předloze o úvěru na římskou cestu Loubetovu,
prohlásil ministr vnějších věci Delcassé, že cesta
ta znamená utvrzení politiky, kteráž na
neochvějném základě allia nee
s Ruskem (Odpor na krajní levici.) a na
základě věrného a stálého osvěd-
čování alliance té sleduje sblí-
žení s národem přátelským, sblížení,
kteréž prospívá zájmům a snahám Franeie.
Z Paříže, 25. března. (C.-B.) Také s enát
přijal předlohu o úvěru na italskou cestu Lou-
betovu 258 hlasy proti 2. Za rokování prohlá-
sili senatoři Halgon a Delahaye, že pravice ne-
zúčastní se projednání předlohy, ponévadž cestou
tou uznává se usurpace světského panství pa-
pežova Italii. (Protesty s levice.)
Ministr vnějších věcí Deleassé prohlásil z
potlesku většiny, že cesta neznamená pro nikoho
urážku. Jest očividnou povinností, aby návštéva
italských manželův královských byla oplácena
aby pásky, jež cit i zájem navázal, ještě více
byly utuženy.
Španělská sněmovna.
Z Madridu, 25. března. (C.-B.) V obou
sněmovnách předčítal ministerský předseda de-
kret, jímž se zasedání odročuje.
Posl
Lou
Loubetův
kret
Francie
Paříž
Rusko
Madrid
L asies
Italia
16
article
Dánský sněm.
Z Kodaně, 25. března. (C.-B.) Folkething
přijal ve 2. čtení 57 proti 32 hlasům předlohu
jíž zavádí se trest holí pro násilnické
zločince. Návrh na změnu nucenou prací
propadl 54 proti 50 hlasům.
Velíské vítězství v Německu.
Z Lüneburku, 24. března. (C.-B.) Při do-
plňovací volbě říšské, jež se stala nutnou tím,
že mandát národně-liberálního poslance Jänecke
prohlášen byl neplatným, zvolen by! Vel
Wangenheim proti Jäneckovi.
Vilém II. na cestách.
Z Neapole, 25. března. (C.-B.) Vilém m.
podnikl po 9. hod. dopol. parníkem »Sleipnere
výlet na Capri i Anacapri.
Z Neapole, 25. března. (C.-B.) Král italský
vykoná úřadní návštěvu na lodi »Hohenzollern«
o 131 hod. spol. Panovníci budou spolu snídati
a ke 2. hod. odebere se král na obrněnce »Si
zilii«, kde mu némecký císař návštěvu oplatí
Po této návštěvě prohlédnou si panovníci obr
něnce a ostatní lodi.
Z Říma, 25. března. (C.-B.) Král Viktor
Emanuel odjede dnes večer neb zejtra ráno do
Neapole, kdež s Vilémem II. na palubě » Hohen-
zollern« se selká. Král, v jehož průvodu bude
ministr vnějších věcí Tittoni, vráti se zejtna
večer do Říma. Dle »Capitole« vymění oba pa-
novníci přípitky.
Z Capri, 25. března. (C.-B.) Německý císai
připlul sem o 10. hod. dopol. a byl uvítán na
nábřeží korunní princeznou švédskou a před-
nosty úřadů, načež odjel v kočáře do Anacapri
a odtud do Sorrenta. Obyvatelstvo pořádalo mu
všude srdečně ovace.
Jänecke
Jäneck
Vilém II
Vilém m
Viktor Emanuel
Král
Tittoni
Kodaň
Německo
Vela Wangenhem
Neapol
Capri
Řím
Kapitol
Sorrento
17
article
Africké povstání proti Němcům.
Z Berlína, 25. března. (Woiff.) Dl
depeše guvernera Leutweina major Estorff do-
razil včera do Okahandje. Hererové odražení
16. t. m. na hoře Omataku. Němci měli dva
mrtvé a dva raněně, nepřátelé 10 mrtvých.
Kraj severně od Okahandje až k Omurambě je
prost nepřátel. Velké nepřátelské houfy jsou na
Waterbergu, na dolní Omurambe a na horním
Svakopu.
Z Kapského města, 25. března. Za posled-
ního přepadení Němců Herery, při němž
sedm německých důstojníků padlo, vypukla
mezi německým mužstvem panika.
Dalo se na divý útěk a zanechal
důstojníky v řadách nepřátel; dů
stojníci prý se ale bránili statečně až do posledka.
Z Kolína nad Rýnem, 24. března. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) »Bonner Zigu,« sděluje se
z jižní Afriky, že ve Vindhuku bylo prý 200
bělochů pobito a někteří muži mohli prý stěží
zachrániti holý jen život.
Němec
Herero
Bonner Ziga
Berlín
Kolín nad Rýn
jižní Afrika
Vindhuk
18
article
Marocké nepokoje.
Z Londýna, 25. března. (C.-B.) Dle zprávy
»Timesů« potvrzuje se pověst, již jednou ozná
mená, o zavraždění dopisovatele »Köln. Ztgu.«
dra. Geutha (Günthera). Mrtvola, na níž shle-
dány dvě střelné rány, nalezena byla domorodci
40 mil pod Fezem v řečišti řeky. Domorode
však ze strachu, že by sami z vraždy byl
obviněni, pustili mrtvolu dále po proudu řeky
Anglo-francouzské vyjednávání.
Z Paříže, 24. března. (C.-B.) Zpráva »Ag
Havas« potvrzuje, že vyjednávání za účelem
úpravy otázek, mezi Anglií a Francil se naskytu-
jících, uspokojivě pokračuje, ale úřadního po-
tvrzení v příčině zpráv, jež do veřejnosti pronikly
o domnělých výsledcích vyjednávání toho
dosud není.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 24. března. (C. B.) Přic hlavním
rokování o předloze appropriační v dolní sně
movně uvedlo několik řečníků na přetřes vy
puknutí moru v Johannesburku i účinek, kterýž
bude míti nákaza ta na zavádění čínských děl-
níků. St. tajemník pro osady Lyttelton odpo-
věděl, že úřady v Transvaalu nemíní v tomto
okamžiku zaváděli čínské dělníky; musily by
dříve obdržeti z lékařské strany ujištění, že
opatření to nezpůsobí žádného nebezpečí. Čínští
kuliové budou podrobení lékařské prohlídce
před odjezdem svým a pak ještě jednou př
svém příjezdu do jižní Afriky.
Köln
Günther
Havas
Londýn
Paříž
Anglie
anglický sněmovna
Lyttelton
Transvaal
jižní Afrika
Timesy
19
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Všeobecná rakouská elektrická společnost.
Z Vídně, 25. března. Všeobecná rakouská
elektrická společnost vydala účetní zprávu, dle
které čistý zisk činí 1,334.997 K 48 h. Z toho
navrhuje vypláceti dividendu 28 K.
Odložená výstava varšavská.
Z Vídně, 25. března. (C.-B.) Úřadně ozna
mují, že mezinárodní elektrická vý
stava ve Varšavě odložena pro rusko-
japonskou vojnu a způsobené ji váznutí ob
chodu — dle usnesení organisačního výboru z
dne 28. m. m. — na rok 1905 a bude zahá
jena tenkrát 1. května. Výstavní komise zůstan
do té doby v permanenci.
Reforma bursovní daně německé.
Z Berlína, 25. března. (C. B.) Předlohao
změně kolkového zákona říšského (reforma bur
sovní daně), již spolková rada přijala, dodána
říšskému sněmu.
Z obchodnického sjezdu německého.
Z Berlína, 25. března. (C.-B.) Obchodnický
sjezd přijal Zuckschwertovu reso-
luci, aby za přechodu od starého celního t-
rifu k novému a platnosti nových obchodních
smluv zavedla se jednoroční lhůta pro vyřízení
obchodů uzavřených na základě starého tarifu
a starých smluv. Jiný návrh, aby lhůta ta byla
jen půlletní, propadl.
Daň z uhlí v Anglii.
Z Londýna, 25. března. (C.-B.) Pokladn
kaneléř Austen Chamberlain oznámil neu-eastle-
skému poslanci pisemně, že v příštím rozpočtu
nebude zvýšení daně z uhlí.
Úpadek Sullyův.
Z Londýna, 25. března. Mezi bavlnářským
spekulantem Sullyem a jeho věřiteli bude přece
as uzavřeno vyrovnání. Sully nabízí již 609
což nejspíše věřitelé přijmou a konkurs se
odvolá.
Turbinové lodi.
Z Liverpoolu, 24. března. (C.-B.) Úřadně
se sděluje, že správa trati Cunardovy se
usnesla zavésti u dvou rychloparníků, jež budou
se svolením vlády postaveny, systém tur
binový.
Zuckschwertův
Chamberlain
Sullyův
Sulla
Cunardův
Vídeň
Varšava
Berlín
Anglie
Londýn
Liverpool
spolkový rada
Sully
20
article
Dementi.
Z Nov. Yorku, 24. března. (C.-B.) Místo
předseda Northern Securities Com
pany prohlásil pověsť o úmyslu, založiti no-
vou společnost, za úplně bezdůvodnou
Sváteční bursa.
Z Vídně, 25. března. Na dnešní burse
nebyl skoro žádný obchod, ježto nebylo podnětů.
Z Liverpoolu, 25. března. (Závěrek.) (4. hod
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —.— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na březen 7.55, 0 —, na březen-duben 7.52, 0.—, na
duben-květen 7.49. 0.—, na květen červen 7.47, 0.—
na červen-červenec 7.45, 0., na červenec-srpen 7.41
0.—, na srpenzáří 7.21, 0.—, na září říjen 6.50, 0.—
na říjen-listopad 6.19, 0.—, na listopad prosinec 6.09
0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 25. března. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pšenice
na květen 981/s, červenec 931/2, kuku-
řice na květen 581/4, cukr (Fair.
Muscovados) 31/s, bavlna 14.75. Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
slabé.
York
Vídeň
Liverpool
Nový York
Northern Security Como
21
article
Schůze lihovarnická v Plzni.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Na podnět lihovarnického spolku v Praze
konána byla včera po 11. hodině dopoledne
v Plzni schůze hospodářských lihovarníků ze zá-
padních Čech za čelné účasti interesentů, jež
uvital majitel panství pan Emerich Ma ce na ue
z Plzně, jenž zvolen k návrhu JUDra. Vopršálka
za předsedu schůze a hr. Kolovrat z Týnce
u Klatov, za místopředsedu.
Předseda uvítal starostu obce plzeňské pana
JUDra. Václava Petáka, presidenta obchodní
a živnostenské komory pana Josefa Houdka,
vrchního finančního radu pana Baslera, vreh-
ního komisaře pana Koslera, inspektory tech-
nické komise pp. Ningra a Saka, jakož
i zástupce tisku. Omluveni byli: předseda spolku
dr. prine Bedřich Schwarzenberg, bar. Barata
z Bud na Moravě, předseda moravského lihovar-
nického spolku, komorní rada pan Steindler
z Benešova a lihovar Křiče.
ma
Vopršálek
Kolovrat
JUDr
Peták
Houdek
Basler
Kosler
Schwarzenberg
Barat
Steindler
Plzeň
Týnec
Klatovy
Buda na Morava
Benešov
lihovarnický spolek v Praga
spolek doktor
moravský lihovar
22
article
Jménem obce plzeňské starosta pan dr.
Peták srdečně uvítal účastníky, přeje rokování
jejich zdaru. (Výborně!)
Na to podal pan Josef Bauer, první místo-
předseda lihovarnického spolku a nájemce velko-
statku v Pohledu, v německé řeči zprávu o hro-
zícím zkrácení dosavadního liho-
vého kontingentu hospodářský ch
lihovarů pro příští rozdělovací období 1904/5
a 1907/8. V přehledné řeči své probral veškeré
body otázky této se zřetelem k novým lihovarům
v Haliči počtem na 170 a rovněž k novým druž-
stevním lihovarům.
Poukázal na známé císařské nařízeníz
r. 1900, na zakročení a obrany se strany
Lihovarnického spolku a připomíná, že v anketě
dáno sice ujištění lihovarnickým zástupcům, že
neztratí nic, ale ve skutečnosti, jak viděti,
ztrácejí 4 až 5. mnozí až 279. A nyní nám
řekli ve Vídni, že přicházíme příliš pozdě! No-
vým lihovarům dostalo se dle cís. nařízení více
nežli již stávajícím, jimž nezvýšen kontingent.
a to stalo se na účet náš, zvláště z Čech.
Půjde-li to tak dále, nebude se vůbec lihovar-
nictví naše vyplácet. Řečník poukazuje na roz-
květ lihovarů v Německu, a odvislost naši při
centrální prodejně a následeích nadvýroby.
doktor
Peták
Bauer
Halič
Vídeň
Čechy
Německo
23
article
V únorové anketě řekla nám vláda, že nemůže
změnit cís. nařízení, poněvadž prý nemá zájmu
na tom a že neměla zdání o dosahu nových
lihovarů, dnes to vidí. Prohlásili jsme, že třeba
napřed slyšet průmyslnické lihovary a sebrat
statistiku a pak opět vyjednávat s vládou. Řeč-
ník praví, že vláda neupustí od cís. nařízení,
ale lze se nadíti, že stíží se povolení nových
lihovarů. Nesmíme valně spoléhat na vládu, ale
sami pracovat pomocí organisace. Žel, že
není smyslu dosud pro ni. Tak rozeslal lihovar-
nický spolek na 240 lihovarů v Čechách vy-
zvání za účelem sbírek na organisaci (5 haléřů
z 1 hl., což by při 150.000 hl. vyneslo 7500
korun), ale ač přiloženy byly k dotazníkům
zpětné obálky se známkou, došlo jen třicet od-
povědí zpět (11 od Fürstenbergů a Schwarzen-
bergů), 210 vůbec neodpovědělo. Na školu naši
dostáváme 1500 K od vlády a tolikéž od země,
zatím co na jiné školy, na př. dívčí, dávají s
tisíce. Spoléhejme proto jen na sebe, organi-
sujme se ! (Bouřlivý souhlas.)
Řečník probral pak návrhy Lihovarnického
spolku v Praze tlumočené vládě v únoru. Návrhy ty
zněly:
1. Lihový kontingent náleží hospodářským liho-
varům. Množství kontingentu, potřebné k příštímu
podělení nově vzniklých lihovarů hospodářských, budiž
vzato z oncho (průmyslového) kontingentu, jenž země-
dělství dosud přikázán nebyl.
Fürstenberg
Schwardit
Čechy
spolek v Praga
24
article
2. Všechny před 1. lednem 1900 pracovavší liho-
vary hospodářské podrží nezkráceně a bez
všeho přesunutí i na dále úhrnný kontingent (834. 640
hl) pro běžící čtyřletí (1900/1—1903/4) jim přidělený
t. j. dosavadní individuálné kontingenty hosp. liho-
varů zůstanou nezměněny v platnosti i pro příští ob-
dobí rozdělovací.
3. Od 1. září 1904 počíná desetileté období
rozdělovací. Z hospodářských lihovarů v tomto období
nově vzniklých mají nárok na uvolněný kontingeni
jen ty, které:
a) v krajinách s chudšími půdami pouze na pě-
stování zemáků jsou odkázány a
b) jestliže nepáli lih z cukrovky
V tomto desetiletém období rozdělovacím (1904/5
až 1913/4) budou takovým závodům a sice v první
řadě dle podmínek a) a b) zřízeným lihovarům d ruž-
stevním prozatímně přikazovány jen uvol-
něné a ve věstníku finančního ministerstva čtvrt-
letně uveřejhované aneb následkem větší spotřeby
lihu případným zvýšením nynějšího celkového kon-
tingentu 1,017.000 hl. nově vytvořené podíly
kontingentové. Při následujícím rozdílení v roce
1914 budou zařaděny t. j. definitivným kontin-
gentem opatřeny jen ony nové lihovary, jež před tím
nejméně po pět kampaní již pracovaly a v ročním
průměru 2 hl. alkoholu na každý hektar započítané
plochy vyráběly
25
article
4. Rozpjetí konsumních dávek za lih kontingen-
lovaný a exkontinzentní, které nyní obnáší 110 — 90
= 20 K, budiž na 30 K zvýšeno a za to mějž daně
prostý lih exkontingentní zajištěnu větší spotřebu
(zrušením poplatku kontrolního, usnadněním denatu-
race, zjednodušením prodeje, přiřknutím k výrobě ocla
a t p)
5. K provedení těchto základních podmínek ho-
spodářského lihovarnictví a k souhlasnému hájení
jeho společných zájmů budiž utvořeno volné sdru-
žení všech v této říšské polovině stávajících lihovarů
hospodářských, jež by za účelem stejného postupu při
prodeji lihu denalurovaného, zboží kontingentovaného
atd. v daném případu ke skupině průmyslových liho-
varů přidružiti se mohlo.
26
article
Pan Ant. Nydrle, ředitel školy a vý-
zkumné stanice lihovarní v Praze, česky po-
jednal o vývoji kontingentní otázky v posledních
létech a nynějším stadiu jejím, jakož i nalehavé
potřebě organisace pro celé Předlitavsko.
Základem jest zde Lihovarnický spolek v Praze,
k němuž přibyly nedávno organisace na Moravě
a v Haliči. Řečník promlouvá obšírněji o návr-
zích lihovarnického spolku a o ně-
kterých nalehavých úkolech se zřetelem k tomu,
že lih nebude vyráběn zvláště k vůli konsumnim
lihovým nápojům, ale též k osvětlení. Pro připad
monopolu lihového jako jest na Rusi
a ve Švýearsku, třeba též zabývati se společ-
nými rafineriemi a technickým pokrokem. Ne-
účelnou, neracionální výrobou uchází nám velký
zisk. Řečník přeje lihovarnictví, aby emancipo-
valo se od kontingentní otázky a postavilo svoj
Antonín
Nydrle
Praha
Předlitavsko
Morava
Halič
Rus