2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. března 1904.
5
article
Uivcům. S uznáním vytkl horlivou a úspěšnou
činnost členů učitelských sborů škol matičních.
Také úřadnictvo matiční koná náležitě své po-
vinnosti a zvláštní díky vzdal řediteli kanceláře
p. Bělehrádkovi. Zesnulým členům vzdána čes
povstáním.
Obšírný výklad ukončil předseda těmit
slovy: Ze zdroje pevnosti, statečnosti a skutků
vznikla Ústřední Matice školská a v tom zacho-
vána jest po 23 let. Kéž z těchto zdrojů i nadále
dostává se jí síly potřebné ke zdaru naší drahé
vlasti, našeho milého národa! (Hlučný souhlas
potlesk.)
Od čtení zprávy jednatelské bylo upuštěn
a zpráva jednomyslně schválena. Jmění má Ma-
tice 456.167 K kromě jmění vázaného a fondů.
Rozpočet na rok 1904 vykazuje příjem 89.100
K, vydání 803.900 K, bude tudíž nutno sbírkam
uhradit 714.800 Kl
Pan ředitel dr. Mattuš pravil, že s oba
vou hleděl vstříc letošní zprávě, poněvadž se do-
mníval, že za poměrů zavládnuvších, Matice ne-
bude moci důležitým úkolům svým vyhověti
S potěšením doznává, že obava ta se nesplnila
Ovšem dlužno přiznati, že finanční stav Ústřední
Matice školské není skvělý, což je zaviněno tím
že Matice má velké úkoly. Je potřeba více pří-
spěvků a v tom směru nelze uzavirati se jistým
obavám, neboť rozpočet vykazuje letos potřebu
na 800.000 K. Lid český lelos o 200.000 K více
musí Matici sebrati než loni. Vzhledem ke zvý
šené činnosti odborů a k četným odkazům, mů
žeme míti naději, že bude dosaženo zvýšené obě
tavosti lidu českéhe. Každým rokem přicházej
nové účely, čím se třiští obětavost lidu a nastává
obava, že zkráceny budou důležité spolky ná
rední. Národní rada, bohda, upraví zdárně tuto
obětavost, aby Ústřední Matice školská a naše
obranné Jednoty nijak netrpěly? (Souhlas.
Bělehrádek
Klement
doktor
Mattuš
Ma
Matica
6
article
Byla by to skutečně národní pohroma, kdyby
Ústřodní Matice školská jednoho dne musila své
úkoly obmeziti, byla by to pohroma, kdybychom
tisíce dítek pro nedostatek prostředků odcizi
našemu národu. Proto appelluje ne zvýšenou
činnost odborů a obětavost lidu českého, aby
tato pohroma byla odvrácena. Výboru vyslovuje
dík a uznání za obezřelné vedení Matice. (Illučný
souhlas.)
Náslodovaly volby a k návrhu dra. Mattuše
akklamací zvoleni: za předsedu opět p. Frant
Kneidl, ředitel škol v Karlíně, do výboru na
3 roky pp. Josef Anýž, redaktor a poslanec, proí
dr. Jar. Čelakovský, dr. Vratislav Černý, advokát
Phdr. Fr. Drtina, dr. Olto Gintl, advokát, Ferd.
Hausa, okresní tajemník, pí. Růžena Jelinková-
Doubková, Josef Kummer, redaktor, Jindřich
Nechanský, vrchní bankovní úřadník, pí. Ann
Podlipná, předsedkyně damského odboru Ústřed-
ní Matice skolské, dr. Jar. Pospíšil, advokát
Weber ryt. z Pravomilů; na 2 roky pp. Rudol
Heřmánek, tajemník pojišťovny a Phdr. Kare
Veselík, professor; na rok pp. Václav Štech,
spisovatel a Phdr. Ant. Hajn; za revisory pp.
Jaromír Čelakovský, Karel Salmon a Bedřich
Schejbal.
Srdečným Hoslovem předseda p. Kneid
ukončil schůzi.
Mattuš
Kneidl
Anýž
Čelakovský
doktor
Černá
Phdr
František
Drtina
Olto Gintl
Jelinková
Doubková
Kummer
Nechanský
Podlipná
Pospíšil
Weber
Rudol Heřmánek
Kare Veselík
Štech
Antonín
Hajn
Salmon
Schejbal
Karlín
Hausa
Matica
Pravomil
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. března. (Dr. Körb e
maří smír česko-německý.) Dr. Kra-
mář pojednává v »Kons. Korr.« o polské smi-
řovací akci za minulého zasedání řišské rady
hned v úvodu své stati píše: »Nedá se asi po-
příti, tvrdi-li se, že nejnovější smiřovací akci
ruší způsobem přímo neomluvitelným právě ty
časopisy, které stojí nynější vládě nejblíže. Po-
láci vzali sanační akci v parlamentě do svých
rukou způsobem nejloyálnějším, a jen proto, že
bylo možno věřiti, že nejednají na pokyn vlády.
bylo české parlamentní komisi umožněno, přijati
jejich prostřednictví. Sotva však se stal prvý
krok, vláda ihnad shledala záhodným, vtírati
se svými časopiseckými orgány do této prostřed-
nické akce způsobem trochu málo delikátním.
Praha
8
article
několi musila věděti, že její zakročení ve vyjed
návání znamená vystoupení Čechů z téhož vy
jednávání. Následkem této dotěrnosti vládníeh
listů opozdila se také česká odpověď. Když pak
odpověď dána, shledáno opět za dobré, akci
vládou již zkompromitované uškoditi znovu. Beze
vší příčiny útočeno na Poláky a jich prostřed-
nictví vyhlášeno za pouhou komedii, Měla to
býti pomsta za zmar delegačních voleb. Dle
pravdy musí se tedy konstatovati, že útoky, jež
vláda svými listy dává podnikati proti Polákům,
jsou neoprávněny, bezdůvodny a nesprave-
dlivy . . « Vyloživ dále známé důvody české
odpovědi na návrh spojené levice, zejmena
oprávněnost českého požadavku, aby vnitřní če-
ština byla uvedena v život vládou a moravská
česká universita parlamentem bez ohledu n
svolení neb nesvolení německých stran a po-
ukázav na českou ochotu ku poctivému
umíru česko-německému, zejmena k jednánío
zřízení krajském a opravě zemského řádu
(v němž zahrnuta i otázka kurif) a voleb-
ního řádu sněmovního, dr. Kramář konči svou
stať slovy: »Národní mír jest věc tak neskonale
vážná, že by vskutku zasluhovala, aby se on
jednalo jen vážně. Jest tím smutnější,
že právě časopisy, stojleí vlád
nejblíže, čini vše možné, aby útlý
klíček smířlivé nálady zahlušily
okamžitě.«
Čecho
Polák
Kramář
spojený levice
9
article
Podobný názor na jednání dra. Körbra
jeho orgánů shledáváme i ve stati parlamentního
zpravodaje lvovské »Gazety Narodové«. Tam
čteme: »Poněvadž dorozumivací akce vyžaduje
času a hlavně klidu, všechny strany chtějí na-
býti jistoty, že parlament se sejde opět po svát-
cích. Proto vyslovily přání, aby se volby delegační
konaly až v dubnu. Zdálo by se, že vláda, která
si napsala na svůj prapor smír česko-německý,
v uznání příznivého rozvoje započatě polským
kolem smiřovací akce, přistoupí bez dalších dis-
kussi na přání parlamentních stran. Ale stalo s
jinak. Dr. Körber, jako už nejednou, dal
opanovati domýslivosti docela ne včasnou. Mini-
sterský předseda s podivnou tvrdošíjností do-
máhal se provedení voleb před svátky. « Ustoupi!
od svého požadavku, jak známo, teprve potom,
když předsednictvo polského klubu zvědělo o
hraběte Goluchowského, že tomuto na okamži
tých delegačních volbách nezáleží.
A tak politik český i polský shodují se
v mínění, které ostatně dávno už není tajem-
stvím, že hlavní překážkou smíru česko-něme
ckého a tedy i dělnosti parlamentní jest dr
doktor
Körber
Goluchowský
Min
Gazeta Narodová
10
article
Körber.
Körber.
Z Vídně, 24. března. (Dolnorakouský
obecní volební řád), změněný antise-
mitskou většinou nynějšího dolnorakouského
sněmu, bude dle sdělení »Reichspost« schválen
v nejbližších dnech. Proti této změně ozvali se
svorně liberálové a soeiální demokraté a většina
venkovských měst a městeček dolnorakouských
žádala vládu, aby nový zákon nepředkládala
k sankci. Jestliže vzdor těmto protestům zákon
bude sehválen, nutno v tom spatřovati rozhodné
vílězství Luegrovo nad liberálními stranamí
dolnorakouskými. Neupadlo dosud v zapomnění.
že dr. Lueger o Novém roce na dotaz posl.
Steinera, bude-li oprava volebního zákona schvá-
lena, odpověděl: »Dru. Körbrovi, míní-li, že
může nedbati usnesení sněmovního, bude pří
vhodné příležitosti vyloženo, že dolnorakouský
sněm ignorován býti nesmí. Najdou se
ještě prostředky, aby se mohlo zvolati: »Milá
vládo! proti tobě musíme se postaviti na stano-
visko, vyznačené starým římským heslem »do
ut des«. S Körbrem jinak se jednati nesmí.
Příště musí nám dáti všechno pí-
semně. Jestliže dr. Körber nevykoná, k čemu
jest dle mého mínění povinnován příkazem cti.
pak mu povíme poctivě a suše své mínění.s
Na to ovšem nyní nedojde, poněvadž dr. Körber
se podrobil diktátu Lnegrovu.
Körber
Reichspost
doktor
Lueger
Steiner
Lnegrův
Vídeň
11
article
Ze Lvova, 21. března. (Železničn
ředitelství v Černoveích.) »Slovu
polskému« se píše z Černevců, že tamější
správa dopravy bude od 1. července tak roz-
šířena, že se stane ředitelstvím státních dráh
bukovinských. Budou tam totiž zřízeny všechny
potřebné úřady, vyjma kontrolu, která zůstane
při ředitelstvu v Stanislavově. Ze stanislavov-
ského ředitelstva má býti přeloženo do Černovců
na 40 úřadníků. Tím splní se jedno z dávných
přání Bukoviny, domáhající se neodvíslosti o
Haliče.
Z Lublaně, 24. března. (Doplňo v ac
volby v Korutanech.) Ve venkovském
okrese trbížském bude se dne 29. t. m. konat
doplňovací volba do sněmu korutanského. Slo-
vinci okres ten při posledních všeobecných vol
bách ztratili. Nyní vystupuje tu jako slovinský
kandidát poslanec Grafenauer, jenž by
v případě, kdyby byl zvolen, složil svůj mandál
za okres velikovecký, kdež by mohl pak být
zvolen dr. Breje. Kandidátem německým jest
M. Fischer, starosta ve Smercích.
Stanislavův
Grafenauer
Brej
M Fischer
Lvov
Černovec
Bukovina
Halič
Lublaň
Korutany
12
article
Z Terstu, 22. března. (Terstská práv
nická fakulta.) Vzhledem k vyjednáván
mezi slovanskými a vlašskými poslanci ve Vídni
podal jihoslovanský politický spolek »Edinoste
v Terstu oběma jihoslovanským poslaneckým
klubům pamětní spis, zabývající se otázkou
vlašské právnické fakulty v Terstě. Ve spise
tom se praví, že přímořští a zvláště terstští
Slované nejsou proti dorozumění s Vlachy
neodporovali by také zřízení vlašské university
v Terstě, musejí však se vysloviti proti novým
ústupkům Vlachům, kteří jsou jak národně, tak
kulturně již nasyceni, dokud nebudou poskyt-
nuty také Slovanům aspoň nejprimitivnější pro-
středky ke kulturnímu rozvoji. Poslanecké kluby
se proto vyzývají, aby daly své svolení ke zří-
zení vlašské university v Terstě teprve tehdy,
budou-li při ní zřízeny též chorvatsko- slovinské
kursy. Mimo to se žádá v pamětním spise, aby
se poslanci zasadili o rychlou úpravu slovan-
ského školství na Přímořl.
Z Turč. sv. Martina, 20. března. (Ne-
bezpečný pěvecký spolek.) Občané
malého slovenského města, Tisovce, prosí už
25 let za dovolení, aby si mohli zříditi pěvecký
spolek, ale všechny jich dosavadní pokusy v tom
směru rozbily se o neústupnost uherské vlády.
Slovan
Vlach
Martino
Terst
Vídeň
Terstě
Tisovec
práv nická fakulta
vlašský univerzita
13
article
Poslední, už třináctá, jich žádost byla minister-
stvem vnitra zamitnuta tyto dni a za důvod
uvedeno, že zamýšlený pěvecký spolek má ja-
kési skryté účely, pro které nebyl po-
volen předešlými vládami a nemůže tedy býti
povolen ani vládou nynější. Žadatelé uveřejňují
v »Nár. Nov.« veřejnou stížnost, v níž vyzývají
toho, kdo zná ony »jakési skryté účely«, aby
je bez meškání udal. Oní sami že mají jediny
účel, pěstovati zpěv.
Z Pešti, 22. března. (Čestný dar po-
slanci Thalyovi.) Maďarský historik doby
Rakoczyovy a čestný předseda strany neodvis-
losti Kolom. Thaly jest stále ještě hrdinou dne.
protože se mu podařilo zjednati ve sněmovně
smír mezi vládou a obstrukci. V poslaneckých
kruzích vznikla myšlenka, aby se Thalyovi podal
čestný dar, na nějž by přispěli všichni poslanci.
Dle návrhu ministra osvěty Berzevicze má to
býti zlatá plaketa, kterou vyhotoví sochař Teles.
a na níž bude nápis: »Historikovi bojů (rozuměj
rakoczyovských) — tvůrci míru«. Aby účastenstv
poslanců při sbírce mohlo býti co nejširší, usta-
noveno, že nikdo nesmí věnovati na tento čestný
dar více, než dvacet korun.
Z Pešti, 24. března. (Nové monito ry.
»P. L.« sděluje, že příšti neděli bude v Pešti
puštěn na vodu nový dunajský monitor »Temes«.
Zbudován byl v loděnici »Danubia«, měří 56 m
délky, 9.4 m šířky, má 1.2 m ponoru a váží
440 tun. Stroj o 1400 koňských silách požene
ho rychlostí 11 mořských mil za hodinu. Vy-
zbrojen bude dvěma dvanácticentimetrovými děly
od Škody, jednou houfnicí téže ráže a třemi
děly Maximovými. »Temes« bude úplně vy
zbrojen do konce června a bude moci nastou
piti službu. Druhý monitor »Bodrog«, budovaný
dle týchž plánů, bude spuštěn na vodu v dubnu
P L
Pešť
Thala
Bodrog
Danubia
Škoda
Maximův
Teme
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 25. března.
Následnická otázka v Oldenburku.
Otázka nároků na trůn oldenburský — jak
zdá se — vyvolala ještě dalekosáhlé vnitřní
spory v Německu. Jak jsme již sdělili, zřekl se
car dědických práv na trůn ten za sebe a rod
svůj ve prospěch mladší linie holštýnsko-glücks-
burské. Přešel tím ovšem linii starší holštýnsko-
augustenburskou. Ve smyslu tom přijal také ji
oldenburský sněm v tajně schůzi v prvním
čtení předlohu, kterou se následnické právo
pro případ bezdětného vymření nynějšího pa
novníka, jeho 6letého syna a svobodného sta-
rého bratra přenáší na mladší linii zmíněnou.
Proti tomu podal však nyní věvoda Arnoš
z Holštýn-Augustenburský, bratr němec ke
cIsařoyny, protest u vlády oldenburské.
Protože jeví se těměř zúplna vyloučenou my
šlenka, že by car — před konflikty Rusk
v Asii — chtěl vzbuditi zúmyslně nelibost
dvora berlinského, lze věřiti mnohem spíše tvr
zení, že car řídil se při rozhodnuti svém
ohledem tím, že starší linie augustenbursk
mezi předky svými čítala i některé, kteréž dle
známých právních názorů dvorních nelze poklá-
dati za rovnorodé členy panujících roflin. A jak
známo, dvůr carský v otázce mesallianci nen
demokratičtějším nežli ostatní evropské dvory.
Arnoš
Praha
Německo
Asie
HolštýnAugustenburský
15
article
Anglo-německé napjelí.
Napjetí toto, o němž jsme se již včera
zmínili, zračí se také ve stanovisku anglického
tisku k návštěvě Viléma II. v Gibraltaru. An-
glický tink přechází totiž přes návštěvu tu k den-
nímu pořadu i bez obvyklých jindy zdvoři-
lostních komentářův.
»Daily Mail« sděluje pak, že Vilém II. byl
v Gibraltaru vitán »s uctivým mlčení m«
dekorace ulic že pak byly nepatrné. »Timese
prohlašují pak dále, že Německo jest je-
dinou prý zemí, v níž zpráva o uchystané
smlouvě anglo francouzské, o níž níže zprávu
podáváme, vzbudí bolestné překvapení a neta-
jené hněvy.
Pius X. a Vilém I
Ve Valikánu proslýchá se, že papež hodlá
německého císaře u příležitosti jeho středo-
mořské cesty v té neb oné formě pozdraviti
Pobyt Loubelův pod samými zdmi Vatikánu
Pius X. pomine, jak již sděleno, jako by ho
ani nebylo. Tyto věci označují jasněji než co-
koli jiného, jak se politika Vatikánu v posled
ních dobách změnila.
K volbě presidenta Spojených států.
Bývalý vrchní velitel armády severo-ame
rické za války proti Španělsku, generá
Miles, vystupuje jako kandidát předsednictví
Podporují ho protiunionistě a i demokrati, kteř
si nepřejí kandidatury Hearstovy.
Splynutí s Pruskem?
V posledních dnech kolovaly Německem
pověsti, že knížectví LippeDetmold
chce se zříci vzhledem na nesmírné své finanění
potiže samostatnosti a že splynouti chce s Pru-
skem. »Lippesche Landeszeitung« nyní zprávu
tu vyvracl.
Zbožné přání pruské zatím tedy ještě ne
vyplněno.
Vilém II
Pius
Vilém
Hearstův
Gibraltar
Německo
Vatikán
spojený stát
Španělsko
Miles
Prusko
Pr
Lippesche Landeszeitung
Daily Maila
16
article
Obstrukce ve francouzské sněmovně.
Obstrukci pravice nacionalistů francouz-
ských podařilo se včera dosíci aspoň, že
nebyl vyřízen ještě návrh Robierův, kterým s
upouští od nevyřízených dosud §§ 4.—— 12.
předlohy na zrušení řeholního školství, aby
aspoň přijatými už třemí hlavními 8§ předloha
mohla býti zachráněna. Jestiť k návrhu Robie-
rovu podáno opposicí neméně než 54 návrhův
opravných a dodatečných. A tak byla včera
sehůze sněmovní v 7 hod. večer zatím bez vý-
sledku ukončena, když byla většina marně se
pokoušela rušiti řečníky menšiny bušením do
pultů a podobnými prostředky. Dnešní páteční
schůze sněmovní má býti věnována, dle starého
usnesení, interpellacím a tu mají býti projed-
nány především dotazy v příčiné zatýkání na
»burse práce«, V debatě o předloze protiřeholn
bude se pokračovati teprve v sobotu neb v
pondělí. Combes má v úmyslu hned po vyřízení
zákona tohoto sněmovnu odročiti až do 12.
května a vyhnouti se tak na celé ještě týdny
hrozící choulostivé debatě o stavu námořnictva.
Tak má býti branná moc Francie i v této kri-
tické situaci mezinárodní ješté dva měsíce za-
nedbávána, jen aby se on a jeho přátelé ješt
po několik týdnů v křeslech udrželi
Francie
17
article
Belgičtí vojáci — lidojedy!
Brusselský »Peuple« uveřejňuje zprávuz
konžského státu, kteráž v samé Belgie, kdež už
zvykli na veliké nešvary ve státu onom za vláds
humanního suveréna jeho Leopolda, budí ve-
likou sensaci. Dle zprávy té angličtí missionáři
dorazivše na Aruvimi k stanici státu konžského,
naskytli se právě k hostině, kdež z
přítomnosti italského důstojní ka
a belgických poddůstojníků vojáe
státu konžského pojídali lidske
maso, zatím co ženy domorodeů musi ly
prováděti divoký tanec kol čty
černochů, rovněž již smrti zasvě-
cených. Italský důstojník, když mu missionář
domlouvali, prohlásil, že když se vrátili o
jedné výpravy proti domorodcům, nebyl
prý s to zabrániti vojákům, aby
zajatce ubili a pozřeli. Missionál
jeden spěchal do Bamy, kdež podal anglickému
konsulu zprávu o hrozném případu tom.
Leopold
Belgie
18
article
Zrušení zákona proti jezovitům v Německu.
Konečně sdělena data o tom, jak se jedno
tlivé spolkové státy německé zachovaly ve spol
kové radě v této záležitosti. Pro zrušení § 2
zmíněného zákona, tedy pro připušlění jezovitů
jakožto jednotlivců do Německa hlasovaly : Prusko
se 17 hlasy, Bavorsko se 6 hlasy, Badenskos
3 hlasy, Waldeck, Reusz starší linie a Hamburk.
každý s 1 hlasem, dohromady tedy s 29 hlasy-
Proti zrušení § 2. a tedy proti jezovi
tům hlasovaly: Sasko se 4 hlasy, Virtembersk
se 4 hlasy, Hesensko se 3 hlasy, Meklenbursko
Zvěřín s 2, Brunšvík s 2, dále Výmar, Meklen
bursko-Střelice, Sasko-Koburg- Gothsko, Sasko
Meiningensko, Sasko: Altenbursko, Schwarzburg
Sonderhausensko, Schwarzburg - Rudolstadtsko
Reusz mladší linie a Detmoldsko, každý s 1 hla
sem, dohromady tedy 25 hlasů.
Hlasování se zdržely: Brémy, Lubeck, An-
halt a Schaumburg-Lippe, každý s 1 hlasem.
Jak vidno, dosáhl návrh na připuštění jezovite
většiny jen díky těmto abstinencím. Někteři
protiklerikální právníci v Německu odvolávají
se nyní na to, že zrušení § 2. zákona proti-
jezovitského spolkovou radou nemá platnosti.
poněvadž stalo se na základě usnesení dřívěj-
šího zasedání říšského sněmu, a že kdyby plat-
nosti mělo míti, bylo by musilo býti spolkové
radě předloženo nové usnešení říšského sněmu.
Praktické důsledky ale názor ten sotva míti
bude, zvláště když v samém sněmu říšském
stanovisko takové nedošlo by ani v nynějších
poměrech většiny.
Prusko
Altenbursko
Ana
Lippe
Německo
Waldeck
Hamburk
Meklenbursko
Výmar
Střelice
Sasko
Koburg
Gothsko
Sasko Meiningensko
Brémy
Lubeck
Schwarzburg Sonderhausenský
Schwarzburg
19
article
»Evangelický svaz« měl včera v Berlíně
schůzi, aby protestoval proti připuštění jesuito
do Německa. Schůzi, navštivené asi 1500 oso-
bami, obpovali i čelní protestantští duchovní a
professoři. Hlavní řeč přednesl prof. Thümmel
z Jeny, jenž prudce kancléře Bülova napadala
naději vyslovil, že i v Německu rozpoutá s
hnutí »Pryč od Říma«. Thümmel končil: »Nás
církevní sbor v Prusku jest jako sbor Prusk
po porážce u Jeny: Vůdeové naši otevřeli dvěře
pevnostní nepříteli. Nechť ale lid nyn
povstane, nechť se bouře zvedne.
A pak ať naplní se slova: »Zlě jste chtěli, ale
bůh je v dobré obrátil!« (Bouřlivý souhlas.)
Na konec přijal sněm resoluci, ve kteréž pro-
jevuje se živé politování a hluboké rozhořčení
nad připuštěním jesuitů, v němž vidí doklad ne-
vážnosti k evangelické církvi a k něme-
ckému protestantismu.
Thümmel
bůh
Berlín
Německo
Řím
Prusko
Prusk
20
article
Irové pro Rusko.
V divadle Bij-u v Brooklyně oslavováno
126. výročí narození irského vlastence Roberta
Emmeta, který životem zaplatit musil svou
lásku k zubožené, Angličany uchvácené vlasti.
Senator Patrick HI. MeCsrren předsedal shro-
máždění, jež čílalo nejméně 2500 mužů, a býv.
senator Ch. A. Towne byl jedním z řečníků.
Přijata byla zároveň s nadšeným souhlasem
tato resoluce, jež vyzývá lid Spojených státn
ku podporování Ruska v nynější válce na da-
lekém východě: »Odsuzujeme zamýšlenou smírčí
smlouvu s Anglií jako chabě zakuklenou alianci,
jež dle přání anglických kmotrů má býti prv-
ním krokem k přímě, olevřené alianci, která by
sloužila jedině zájmům britským a umožňovaln
Anglii uvaliti jiným národům na krk válku.
Aliance ta má účel pouze sloužiti zájmům britským.
a kdežto na jedné straně ohrožuje naše zájmy
obchodní, stavi se i na stanovisko nepřálelské
Rusku, tomu Rusku, kleré po celé gene-
race bylo věrným přítelem Spoje
ných stálů, kdežto Anglie byla
vždy jim zákeřně nepřátelskou.
— Protestujeme proti stěží zakrytému nepřátel-
ství k Rusku, projevovanému tajemníkem Hayem
od počátku nynější zápletky na dalekém vý-
chodě. — Shledáváme, že jeho požadavky pro
tak zvané »otevřeně dvěře«, jeho nedávna
smlouva s Činou, jeho nevčasné vyslání konsulů
do Mandžurska, když byl povzbudil Japonsko,
učinily válku jistou, a jeho nota k velmocím
po vypuknutí nepřálelství, jež v úmyslně ne-
jasné řeči žádala »lokalisaci války« a admini-
strativní nedotknutelnost Činy, měla za účel
znepřátelení Ruska. — Odsnzujeme konečně
jako nízkou a nečestnou kampaň lži a neprav-
divého vykládání, jakou zaujala proti Rusku
velká část denního tisku.« — Podotknonti
dlužno, že to byla schůze amerických občanů
irského původu a ne slovanského
Oslava památky 1. A. Komenského.
Irová
Emmet
Patrick HI
MeCsrren
A Towne
Hay
Podotknonti
A Komenský
Rusko
spojený státn
Anglie
Mandžursko
Japonsko
21
article
Beseda učitelská v Praze pořádá dnes v sobolu
dne 26. března o 7. hodině »Komenského večer«
v kreslírně novoměstské měšťanské dívčí školy ve
školské ulici s tímlo programem: I. K. Bendl: »Pro-
buzení«. Přednese »České pěvecké kvarteto«. II. »o
přítomném stanovisku bádání o Janu A. Komenském
Přednáška pana prof. dra. Jana V. Nováka. III. J. R
Rozkošný: »O. jak jsi krásná!« Zapěje »České pě-
vecké kvarteto«. IV. Recitace úryvků ze spisů Ko-
menského. V. J. Thomas: »Hymna Slovanů«. Zapěje
»České pěvecké kvarteto«. Vstup volný.
Komenský
I K Bendl
Jan
profesor
doktor
V Novák
Rozkošná
Thomas
Praha
školský ulice
ko
Český pa
22
article
Ústřední vzdělavací sbor král. českého pořádá
za protektorátu městské rady král. hlav. města Prahy
manifestační schůzi na počest J. A. Komenského
v neděli 27. března o 9 hod. dopol. ve velkém sále
na Žolině. Bendlův »Chorál« zapěje pražský »Hla-
hol«. Proslov přednese pan Josef Macháček, učitel
z Rychnova n. Kn., míslostarosta Ústř. vzděl. jedn
»Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání«.
promluví univ. prof. dr. Fr. Drtina. Smetanův »Slav-
nostní sbor« zapěje »Hlahole
Vzděl. odbor těl. jednoty »Sokol Tyrš« na Smí-
chově se sdruženými spolky smíchovskými: polit
klubem nár. soc. dělnictva, besedou »Palacký«, ná-
rodní jednotou řemeslníků a živnostníků, odborem
zemské jednoty soukromých úřadníků a spolkem aka-
demíků uspořádá v pondělí dne 23. března ve velkém
sále akciového pivovaru smíchovského slavnostní
večer k oslavě J. Amosa Komenského. »O životě
významu J. A. Komenského« promluví br. Václav
Skála. Za součinnost požádána městsků rada
ostatní spolky smíchovské. Začátek o 71/2 hod. Vstup
volný.
Z Vráovic. Národ. vzděl. a podpůrná jednota tříd
pracujících »Barák« ve Vršovicích pořádá v noděli
dne 27. března t. r. o 71/2 hod. večerní v hostinci
p. Bohaty »u Fügnera« veřejnou přednášku »O Janu
A. Komenském« přednáší p. V. Boleslavský. Před a
po přednášce zapěje pěvecký odbor jedn. »Barák«
sbory.
Komenský
Bendlův
Macháček
Jan
Amos
profesor
doktor
František
Drtina
Smetanův
Palacká
J Komenský
Skála
Barák
Bohata
Fügner
Praha
Rychnov můj
Kněžná
Vršovice
Hla
Hlahol Vzděl
Sokol Tyrš
23
article
Sdružené spolky ve Vodolce pořádají 27. března
o 8. hod. več. v sále hostince »Pivovar« oslavu na-
rozenin J. A. Komenského. »Chvalozpěv Komen-
skému« od Em. Vašáka zapěje učitelský okrsek.
Úvodní slovo o úkolech »Ústředního vzdělavaciho
sboru«. »J. A. Komenského život a práce«, p. učitel
B. Skála. Ukázky ze spisů Komenského, pp. uč. Fr.
Košík a B. Skála. »Vínek ze slovanských význam-
ných písní« od L. Kozla, zapěje učitelský okrsek.
Každý účastník obdrží zdarma vysvětlivky k pro-
gramu a brožuru, vydanou Ústř. vzděl. sborem.
K podnětu Občanské besedy ve Sv. Kaleřině
(okres Kutná Hora) uspořádá se za součinnosti obec-
ního úřadu, místní školní rady, sboru dobrov. hasičn
v neděli 27. března oslavu památky narozenin Jann
Amosa Komenskéha a sice odpoledne pro školní
mládež v budově školní a večer pro veřejnost v míst-
nosti besední
Z Unhoště. Klub mladě generace pořádá dne 27.
března přednášku: »Život, filosofie a paedagogika J.
Komenský
Komen
em
Vašák
František
Košík
L Kozl
Jann
Ámos
Komenskéh
Kutná Hora
Unhošť
24
article
A. Komenského. Předněší Fr. S. Frabša-
Ze Stěžer. Hospodářsko-občanská beseda pořádá
v neděli dne 27. března o 3. hod. odpol. lidovou
přednášku »O významu a zásluhách Jana Amosa Ko-
menského« přednese jednatel p. Fr. Francek, učitel
Vstup volný i nečlenům.
Z Ml. Boleslavi. Za protektorátu městské rady
král. města Ml. Boleslavi pořádá spolek pro posta
vení pomníku J. A. Komenskému v MII. Boleslavi
v nedělí dne 27. března na paměť J. A. Komenského
slavnostní večer v sále »U modrého hroznu«. Za
čátek o 8. hod. večer
Hospodářská beseda ve Chvojenci spolu se sborem
dobrov. hasiců oslaví v neděli dne 27. března o 2.
hod. odpol. památku J. A. Komenského ve spolko-
vých místnostech. »O významu Jana Amosa Komen-
ského promluví prof. p. A. Rosa z Pardubic.
Z Hostivaře. Památku Jana Amosa Komenského
oslaví v Hostivaři sdružené spolky: učit. jednot
»Komenský« v okr. vinohradském, beseda »Barák«,
Čtenářská beseda, sbor dobrovolných hasičů a těl.
jednota »Sokol« v neděli 27. března o 7. hod. večer
v hostinci »U české koruny«. »O Janu A. Komen-
ském« promluví p. Jar. Metlický, řídící učitel,
A Komenský
S Frabša
Jan
Ámos
ko
Komenský
Komen
A Rosa
Barák
Stěžery
Boleslav
Mia
Chvojenec
Pardubice
Hostivař
hospodářský beseda
Sokol
25
article
Valná hromada „Radhoště“
Valná hromada „Radhoště“
konala se dne 16. t. m. v sále Konviktském. Z výroční
zprávy vyjímáme: Minulý rok, třicátý čtvrtý činnosti
„Radhoště“, byl kritičtějším roku třicátého třetího
který v loňské výroční zprávě nazván kritickým. Vý
bor konstatuje, že od prvních let činnosti nebyl snad
„R.“ v takové Iinanění tísni, jako v roce minulém
Býval leckdys v „R.“ nedostatek, ale není zazname-
náno v annalech jeho, že by se bylo zastavilo roz-
dělování podpor, jak se stalo v roce minulém. Výboru
předkládány byly žádosti mnohými podporovanými
s nářkem na bídu a hlad a s úpěnlivou prosbou za
zvýšení podpory. Výbor uznával oprávněnost žádosti
těch, ale vzdor tomu přece, ač se srdcem krvácejícím,
byl nucen zamítnouti zádosti za zvýšení podpory —
pro nedostatek peněz.
Radhošť
26
article
Výbor „R.“ žaluje celé české veřejnosti, že ve
studenistvu moravském, slezském a slovenském, po-
cházejícím většinou z vrstev chudých, přišedším do
matičky Prahy hledali duševní stravu a vzdělávati se
na vysokých a vyšších odborných školách, kterých
Morava i Slezsko dosud postrádala, nastává bída
hmotná a že se mu po většině nedostává těch nej-
nutnějších prostředků k výživě. Nedostatek ten je se
škodou nejen pro přítomnost a studentstvo samo, ale
i pro budoucnost a celý český národ, pokud týž re-
presentován je intelligencí. Příští intelligence česká
na Moravě, ve Slezsku a na Slovácku z nynějších
bědných poměrů studentstkých vyšlá, nemůže býti
příliš zdatná a energická, poněvadž bude chabého
zdraví, podkopaného bídnými poměry živolními z
studeniských let. Budou to analogické poměry, jakých
„R.“ už jednou svědkem byl. V prvém čtvrtstoletí čin-
nesti „Radhoště“ byla v prvém desetiletí také bídla ve
studentstvu „Radhoštěm“ podporovaném a po uplynutí
druhého desetiletí zjištěno bylo, že z býv. podpor
v onom I. desetiletí, domohších se dosti slušného po-
stavení a pracujících zdárně v různých oborech našeho
národního a hospodářského snažení, skoro čtvrtína
v nejlepším věku odešla z ioholo slzavého údolí —
předčasným úmrtím. Obává se, aby se něco podob-
ného neopakovalo ode dneška za 10 let.
slezský
Praha
Morava
Slezsko
Slovácko
Radhošť
27
article
Veřejnost moravská zdánlivě nezajímá se již o
fondy podpůrně studeniské tak, jak bývalo v letech
80tých a na počátku 90tých minulého století. Svědčí
o lom více lakt: 1. Prázdninové sbírky v tehdejších
dobách vynášely 3—4 tisíce zlatých, ba i více ještě.
Dnes, kdy máme podpůrné fondy vysokoškolské dva
(v Praze a v Brně), kdy úroveň vzdělání a uvědomnění
lidu na Moravě i ve Slezsku značně se zdvihla, kdy
počet intelligence je dvojnásobný, dnes sebere se na
podpor studenistva — nikoliv suma dvojnásobná —
nýbrž sotva poloviční. 2. Podobně (ač ne v míře tak
velké) má se to s dobročinností našich Jinančních
podniků, které slále finančně mohutní, ale ruku dříve
tak štědrou, více a více uzavírají. 3. Dříve, když se
jednalo o místo prázdninové zábavy radhošíské, tu se
města moravská sama hlásila, domá hala a předstiho-
vala v tom, aby jim pořádání slavnosti radhošťské
zadáno bylo. Slavnosti ty bývaly národním svátkem
pro celý kraj a výsledek linanční býval dle toho. Dva-
náct, patnáct, ba i více set zlatých býval obvyklý
příjem „Radhoště“ ze slavnosti takové, A dnes? —
Praha
Brno
Morava
Slezsko
Radhošť
28
article
Z výboru „R.“ dopíše se šesti, desíti městům na Mo-
ravě, jedno vymlouvá se na to, druhé na ono, jedno
napíše: příšti rok na nás jistě počítejte (a příští rok,
kde nic tu nic), jiná městská rada píše, že v ocenění
šlechetného působení „R.“ přijímá s velikou radosti
proteklorát slavnosti, ale.. ., ale že slavnost pro le-
tešek nedoperučuje, až na příští rok, k niž se hnel
z jara začnou přípravy. Ty přípravy pak konají se lak,
že tam ani druhý rok slavnost býti nemůže, a že se
lo pak odbude malou subskripcí. Mnohá města maji
leccos jiného k namítání. Hmotný výsledek z nyněj-
ších radhošťských (officiálních) zíbav také dle toho
dopadá. Náklad na ně je dvojnásobný čistého pro „R.
zisku, který mnohdy bývá pramalý
Talo fakla o klesání přízně k podpůrným fondům
vysokoškolským jsou smutným úkazem doby. Jak to
bude v budoucnosti? Celá česká veřejnost domáhá se
druhé české university. Veřejnosti té opět připomí-
náme, co dávno a často už řečeno a napsáno bylo:
Při řešení otázky university na Moravě třeha zároveň
řešili otázku podpory chudého studenistva na univer-
tě! Poměry v „R.“ dokazují poklesmutí přízně veřej-
nosti moravské a slezské vůči podpůrným fondům
vysokoškolským, zřízením university na Moravě zdvoj-
násohí se počel chudého, podpory potřebného student-
stva, město universitní jich neuživí, veřejnost morav-
ská (dle dosavadní zkušeností také ne! A k tomu snad
má býti universita, aby na ni studenístvo umíralo
hladem, vysílením a sledujícími nemocemi, student-
stvo, kieré jinak mohlo zůstati doma aneho v jin
povolání mohlo státi se velmi užilečnými členy společ-
nosti?
Morava
univerzita na Morava
29
article
Neříkáme proto university není třelia, ale Burcu-
jeme tím naše veřejnosti moravskou a slezskou, aby
ve zvýšené přízni k „R.“ v Praze a „Hlávkovi“ v Brně
vidéla přípravu k zavedení takřka národní daně na
podpůrný fond studentský univorsity moravské, který
bude mnohem více pomoci potřebovati, než „R.“
Praze a „Hlávka“ v Brně“ dohromady potřebují!
Vnitřní živol spolkový tohoto roku v čilosti a
rušnosti nezadal si oproti roku předešlému. Valné
hromady byly tři. Výborových schůzi bylo 19. Na 11
jednalo se o podporách na 8 o věcech správních
Rozdáno v roce tomto 332 čl. (v 1. 1902 bylo
272 členů) úhrnem K 20.735.43 (v r. 1902 K 19.791.14).
Jeví se tudiž průměrná podpora oproti roku 1902
větší o K 943.29. Správní vydání obnášelo letos k
1780.77 (loni K 2275.95). Bývalí členové „Radhoště“
povinnoslí svých k „Radhošti“ nekonají a málo splá-
cejí. V roce 1903 splatili bývali podporovaní pouze
K 2575.72. Jen několik členů posílá stálé splátky a
mohli by býti liknavějším členům vzorem. Mnozi
naproti tomu splácejí zase tak, že by musili žíti mnoho
přes 100 roků, aby podporu, v několika létech přijatou,
úplně splatili-
Výbor „Radhoště“ děkuje všem za každý krejcar,
kterým „R.“ v tomto roce přispěli.
Starostou zvolen pan JUDr. Jan Lošták, místo-
starostou Fr. Táborský, pokladníkem B. Bloudek, před-
sedou finanční komise JUDr. J. Schieszl, jednatelem
MUDr. J. V. Mézl: členy výboru: Jan Kahlík, F. Hor-
ňák, V. Štursa, J. Žáček, K. Budinka; za náhradníky
K. Němec, E. Galler, V. Hrdlička; za revisory: A
Marek a V. Kyjovský
Hlávek
JUDr
Lošták
Táborský
Bloudek
J Schieszl
MUDr
Mézl
Kahlík
V Štursa
J Žáček
K Budinka
E Galler
V Hrdlička
Marek
V Kyjovský
Praha
Brno
Radhošť
Francie
30
article
Schůze poštovních, telegrafních
a telefenních zřízenců
Schůze poštovních, telegrafních
a telefenních zřízenců
konala se včera odpoledne v sále Českoslovanské ob-
chodnické besedy v Jerusalemské ulici v Praze a byla
velmi četně navštivena nejen příslušníky stavu z Prahy
ale i z venkova. Účastenství toto podává důkaz o tom,
že nejnižší kategorie zřízenců státních tohoto odvětví
pochopily důležitost organisace a v semknutých řadšch
domáhati se chtějí zlepšení trudného svěho postavení.
Lidé ti přicházejí s obecenstvem de úzkého styku,
obecenstvo zná jejich zdatnost a namáhavou službu,
ale neví o lom, že zřizenci tito jsou velmi bídně pla-
ceni za své služby. Proto pořádají schůze, aby se před
zraky veřejnasti domohli lepšího postavení. Poža-
davky jejich nejsou nové. Už několik let je tlumočí
vládě předloženo několik tuctů peticí, ale výsledky
jsou dosud velmi nepatrné. Železnou organisací jednou
však přece zvítězí se nad nepřízní rezhodujících
kruhů a bude vyhověno těm nejmenším. Sympalie
všech je v tomto snažení provázíl
Do schůze dostavili se kromě přečetných zřízenců
z Prahy a předměstí také delegáti z Kolína, Lab. Ko-
stelce, Tábora, Jilemnice, Kladna, Jablonce n. Jiz.
Rakovníka, Kralup. Č. Brodu, Mělnika, Poříčan, Roud-
nice a Pardubc
Schůzi zahájil vřelým uvítáním přítomnýchp.
jerusalemský ulice
Praha
Kolín
Laba
ko
Tábor
Jilemnice
Kladno
Jablonec
Jizera
Rakovník
Kralupy
Č . Brod
Mělnik
Poříčany
Roud
31
article
J. Šesták, předseda místní skupiny říšského spolku
poštovních a telegrafních zřízenců v Praze, a před-
stavil delegály říšského spolku pp. Jonáka a Papeže
z Vídně, kteří polleskem byli uvítáni. Dále uvedl před-
seda, po vyslovení holdu panovníkovi, že shromážděni
a organisovaní zřízenci domáhají se splnění svých
požadavků v cestě zákona. Poměry naše — pokračuje
jsou tak bídné, že nezasvěcený by ani neuvěřil.
Státní zřízenci nejnižších kategorií jsou tak bídně
placeni, že nutno jim vydělávati si živobytí ještě ji-
ným způsobem, jako hudbou nebo pod. A kdo takové
mimořádné zaměstnání má, ještě je šťasten. Za dneš-
ních draholních poměrů zřízenci nemohou býti živi
z plalu služebního a proto domáhají se zlepšení své
existence. (Souhlas.
Předseda říšského spolku p. Jonák, hlučným
polleskem uvítaný, tlumočil nejprvé pozdrav říšské
korporace a pravil: Kollegové, toužebně čekáte ode
mne sdělení, jaké potěšitelné zprávy jsem vám při-
nesl. Bohužel, nemohu vůs překvapit radostnou zprá-
vou. Daleko jsme ještě od splnění našich požadavků.
Nemohli jsme dosud ničeho dobýti, poněvadž celý appa-
rát na říšské radě vázne. Tento dosavadní neúspěch
nesmí nás ale odstrašit. My musíme stále pořádati
schůze a stále dovolávati ze splnění požadavků. V pos
předi našich tužeb jest záležitost výpom ocný ch
J Šesták
Jonák
Papež
Praha
Vídeň