ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4c4b7020-7110-11dc-ae47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 130, place 104, org 17, work 6
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. března 1904.
4 masthead
Císlo 86.
5 article
Uivcům. S uznáním vytkl horlivou a úspěšnou činnost členů učitelských sborů škol matičních. Také úřadnictvo matiční koná náležitě své po- vinnosti a zvláštní díky vzdal řediteli kanceláře p. Bělehrádkovi. Zesnulým členům vzdána čes povstáním. Obšírný výklad ukončil předseda těmit slovy: Ze zdroje pevnosti, statečnosti a skutků vznikla Ústřední Matice školská a v tom zacho- vána jest po 23 let. Kéž z těchto zdrojů i nadále dostává se jí síly potřebné ke zdaru naší drahé vlasti, našeho milého národa! (Hlučný souhlas potlesk.) Od čtení zprávy jednatelské bylo upuštěn a zpráva jednomyslně schválena. Jmění má Ma- tice 456.167 K kromě jmění vázaného a fondů. Rozpočet na rok 1904 vykazuje příjem 89.100 K, vydání 803.900 K, bude tudíž nutno sbírkam uhradit 714.800 Kl Pan ředitel dr. Mattuš pravil, že s oba vou hleděl vstříc letošní zprávě, poněvadž se do- mníval, že za poměrů zavládnuvších, Matice ne- bude moci důležitým úkolům svým vyhověti S potěšením doznává, že obava ta se nesplnila Ovšem dlužno přiznati, že finanční stav Ústřední Matice školské není skvělý, což je zaviněno tím že Matice má velké úkoly. Je potřeba více pří- spěvků a v tom směru nelze uzavirati se jistým obavám, neboť rozpočet vykazuje letos potřebu na 800.000 K. Lid český lelos o 200.000 K více musí Matici sebrati než loni. Vzhledem ke zvý šené činnosti odborů a k četným odkazům, mů žeme míti naději, že bude dosaženo zvýšené obě tavosti lidu českéhe. Každým rokem přicházej nové účely, čím se třiští obětavost lidu a nastává obava, že zkráceny budou důležité spolky ná rední. Národní rada, bohda, upraví zdárně tuto obětavost, aby Ústřední Matice školská a naše obranné Jednoty nijak netrpěly? (Souhlas.
Bělehrádek Klement doktor Mattuš Ma Matica
6 article
Byla by to skutečně národní pohroma, kdyby Ústřodní Matice školská jednoho dne musila své úkoly obmeziti, byla by to pohroma, kdybychom tisíce dítek pro nedostatek prostředků odcizi našemu národu. Proto appelluje ne zvýšenou činnost odborů a obětavost lidu českého, aby tato pohroma byla odvrácena. Výboru vyslovuje dík a uznání za obezřelné vedení Matice. (Illučný souhlas.) Náslodovaly volby a k návrhu dra. Mattuše akklamací zvoleni: za předsedu opět p. Frant Kneidl, ředitel škol v Karlíně, do výboru na 3 roky pp. Josef Anýž, redaktor a poslanec, proí dr. Jar. Čelakovský, dr. Vratislav Černý, advokát Phdr. Fr. Drtina, dr. Olto Gintl, advokát, Ferd. Hausa, okresní tajemník, pí. Růžena Jelinková- Doubková, Josef Kummer, redaktor, Jindřich Nechanský, vrchní bankovní úřadník, pí. Ann Podlipná, předsedkyně damského odboru Ústřed- ní Matice skolské, dr. Jar. Pospíšil, advokát Weber ryt. z Pravomilů; na 2 roky pp. Rudol Heřmánek, tajemník pojišťovny a Phdr. Kare Veselík, professor; na rok pp. Václav Štech, spisovatel a Phdr. Ant. Hajn; za revisory pp. Jaromír Čelakovský, Karel Salmon a Bedřich Schejbal. Srdečným Hoslovem předseda p. Kneid ukončil schůzi.
Mattuš Kneidl Anýž Čelakovský doktor Černá Phdr František Drtina Olto Gintl Jelinková Doubková Kummer Nechanský Podlipná Pospíšil Weber Rudol Heřmánek Kare Veselík Štech Antonín Hajn Salmon Schejbal Karlín Hausa Matica Pravomil
7 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. března. (Dr. Körb e maří smír česko-německý.) Dr. Kra- mář pojednává v »Kons. Korr.« o polské smi- řovací akci za minulého zasedání řišské rady hned v úvodu své stati píše: »Nedá se asi po- příti, tvrdi-li se, že nejnovější smiřovací akci ruší způsobem přímo neomluvitelným právě ty časopisy, které stojí nynější vládě nejblíže. Po- láci vzali sanační akci v parlamentě do svých rukou způsobem nejloyálnějším, a jen proto, že bylo možno věřiti, že nejednají na pokyn vlády. bylo české parlamentní komisi umožněno, přijati jejich prostřednictví. Sotva však se stal prvý krok, vláda ihnad shledala záhodným, vtírati se svými časopiseckými orgány do této prostřed- nické akce způsobem trochu málo delikátním.
Praha
8 article
několi musila věděti, že její zakročení ve vyjed návání znamená vystoupení Čechů z téhož vy jednávání. Následkem této dotěrnosti vládníeh listů opozdila se také česká odpověď. Když pak odpověď dána, shledáno opět za dobré, akci vládou již zkompromitované uškoditi znovu. Beze vší příčiny útočeno na Poláky a jich prostřed- nictví vyhlášeno za pouhou komedii, Měla to býti pomsta za zmar delegačních voleb. Dle pravdy musí se tedy konstatovati, že útoky, jež vláda svými listy dává podnikati proti Polákům, jsou neoprávněny, bezdůvodny a nesprave- dlivy . . « Vyloživ dále známé důvody české odpovědi na návrh spojené levice, zejmena oprávněnost českého požadavku, aby vnitřní če- ština byla uvedena v život vládou a moravská česká universita parlamentem bez ohledu n svolení neb nesvolení německých stran a po- ukázav na českou ochotu ku poctivému umíru česko-německému, zejmena k jednánío zřízení krajském a opravě zemského řádu (v němž zahrnuta i otázka kurif) a voleb- ního řádu sněmovního, dr. Kramář konči svou stať slovy: »Národní mír jest věc tak neskonale vážná, že by vskutku zasluhovala, aby se on jednalo jen vážně. Jest tím smutnější, že právě časopisy, stojleí vlád nejblíže, čini vše možné, aby útlý klíček smířlivé nálady zahlušily okamžitě.«
Čecho Polák Kramář spojený levice
9 article
Podobný názor na jednání dra. Körbra jeho orgánů shledáváme i ve stati parlamentního zpravodaje lvovské »Gazety Narodové«. Tam čteme: »Poněvadž dorozumivací akce vyžaduje času a hlavně klidu, všechny strany chtějí na- býti jistoty, že parlament se sejde opět po svát- cích. Proto vyslovily přání, aby se volby delegační konaly až v dubnu. Zdálo by se, že vláda, která si napsala na svůj prapor smír česko-německý, v uznání příznivého rozvoje započatě polským kolem smiřovací akce, přistoupí bez dalších dis- kussi na přání parlamentních stran. Ale stalo s jinak. Dr. Körber, jako už nejednou, dal opanovati domýslivosti docela ne včasnou. Mini- sterský předseda s podivnou tvrdošíjností do- máhal se provedení voleb před svátky. « Ustoupi! od svého požadavku, jak známo, teprve potom, když předsednictvo polského klubu zvědělo o hraběte Goluchowského, že tomuto na okamži tých delegačních volbách nezáleží. A tak politik český i polský shodují se v mínění, které ostatně dávno už není tajem- stvím, že hlavní překážkou smíru česko-něme ckého a tedy i dělnosti parlamentní jest dr
doktor Körber Goluchowský Min Gazeta Narodová
10 article Körber.
Körber. Z Vídně, 24. března. (Dolnorakouský obecní volební řád), změněný antise- mitskou většinou nynějšího dolnorakouského sněmu, bude dle sdělení »Reichspost« schválen v nejbližších dnech. Proti této změně ozvali se svorně liberálové a soeiální demokraté a většina venkovských měst a městeček dolnorakouských žádala vládu, aby nový zákon nepředkládala k sankci. Jestliže vzdor těmto protestům zákon bude sehválen, nutno v tom spatřovati rozhodné vílězství Luegrovo nad liberálními stranamí dolnorakouskými. Neupadlo dosud v zapomnění. že dr. Lueger o Novém roce na dotaz posl. Steinera, bude-li oprava volebního zákona schvá- lena, odpověděl: »Dru. Körbrovi, míní-li, že může nedbati usnesení sněmovního, bude pří vhodné příležitosti vyloženo, že dolnorakouský sněm ignorován býti nesmí. Najdou se ještě prostředky, aby se mohlo zvolati: »Milá vládo! proti tobě musíme se postaviti na stano- visko, vyznačené starým římským heslem »do ut des«. S Körbrem jinak se jednati nesmí. Příště musí nám dáti všechno pí- semně. Jestliže dr. Körber nevykoná, k čemu jest dle mého mínění povinnován příkazem cti. pak mu povíme poctivě a suše své mínění.s Na to ovšem nyní nedojde, poněvadž dr. Körber se podrobil diktátu Lnegrovu.
Körber Reichspost doktor Lueger Steiner Lnegrův Vídeň
11 article
Ze Lvova, 21. března. (Železničn ředitelství v Černoveích.) »Slovu polskému« se píše z Černevců, že tamější správa dopravy bude od 1. července tak roz- šířena, že se stane ředitelstvím státních dráh bukovinských. Budou tam totiž zřízeny všechny potřebné úřady, vyjma kontrolu, která zůstane při ředitelstvu v Stanislavově. Ze stanislavov- ského ředitelstva má býti přeloženo do Černovců na 40 úřadníků. Tím splní se jedno z dávných přání Bukoviny, domáhající se neodvíslosti o Haliče. Z Lublaně, 24. března. (Doplňo v ac volby v Korutanech.) Ve venkovském okrese trbížském bude se dne 29. t. m. konat doplňovací volba do sněmu korutanského. Slo- vinci okres ten při posledních všeobecných vol bách ztratili. Nyní vystupuje tu jako slovinský kandidát poslanec Grafenauer, jenž by v případě, kdyby byl zvolen, složil svůj mandál za okres velikovecký, kdež by mohl pak být zvolen dr. Breje. Kandidátem německým jest M. Fischer, starosta ve Smercích.
Stanislavův Grafenauer Brej M Fischer Lvov Černovec Bukovina Halič Lublaň Korutany
12 article
Z Terstu, 22. března. (Terstská práv nická fakulta.) Vzhledem k vyjednáván mezi slovanskými a vlašskými poslanci ve Vídni podal jihoslovanský politický spolek »Edinoste v Terstu oběma jihoslovanským poslaneckým klubům pamětní spis, zabývající se otázkou vlašské právnické fakulty v Terstě. Ve spise tom se praví, že přímořští a zvláště terstští Slované nejsou proti dorozumění s Vlachy neodporovali by také zřízení vlašské university v Terstě, musejí však se vysloviti proti novým ústupkům Vlachům, kteří jsou jak národně, tak kulturně již nasyceni, dokud nebudou poskyt- nuty také Slovanům aspoň nejprimitivnější pro- středky ke kulturnímu rozvoji. Poslanecké kluby se proto vyzývají, aby daly své svolení ke zří- zení vlašské university v Terstě teprve tehdy, budou-li při ní zřízeny též chorvatsko- slovinské kursy. Mimo to se žádá v pamětním spise, aby se poslanci zasadili o rychlou úpravu slovan- ského školství na Přímořl. Z Turč. sv. Martina, 20. března. (Ne- bezpečný pěvecký spolek.) Občané malého slovenského města, Tisovce, prosí už 25 let za dovolení, aby si mohli zříditi pěvecký spolek, ale všechny jich dosavadní pokusy v tom směru rozbily se o neústupnost uherské vlády.
Slovan Vlach Martino Terst Vídeň Terstě Tisovec práv nická fakulta vlašský univerzita
13 article
Poslední, už třináctá, jich žádost byla minister- stvem vnitra zamitnuta tyto dni a za důvod uvedeno, že zamýšlený pěvecký spolek má ja- kési skryté účely, pro které nebyl po- volen předešlými vládami a nemůže tedy býti povolen ani vládou nynější. Žadatelé uveřejňují v »Nár. Nov.« veřejnou stížnost, v níž vyzývají toho, kdo zná ony »jakési skryté účely«, aby je bez meškání udal. Oní sami že mají jediny účel, pěstovati zpěv. Z Pešti, 22. března. (Čestný dar po- slanci Thalyovi.) Maďarský historik doby Rakoczyovy a čestný předseda strany neodvis- losti Kolom. Thaly jest stále ještě hrdinou dne. protože se mu podařilo zjednati ve sněmovně smír mezi vládou a obstrukci. V poslaneckých kruzích vznikla myšlenka, aby se Thalyovi podal čestný dar, na nějž by přispěli všichni poslanci. Dle návrhu ministra osvěty Berzevicze má to býti zlatá plaketa, kterou vyhotoví sochař Teles. a na níž bude nápis: »Historikovi bojů (rozuměj rakoczyovských) — tvůrci míru«. Aby účastenstv poslanců při sbírce mohlo býti co nejširší, usta- noveno, že nikdo nesmí věnovati na tento čestný dar více, než dvacet korun. Z Pešti, 24. března. (Nové monito ry. »P. L.« sděluje, že příšti neděli bude v Pešti puštěn na vodu nový dunajský monitor »Temes«. Zbudován byl v loděnici »Danubia«, měří 56 m délky, 9.4 m šířky, má 1.2 m ponoru a váží 440 tun. Stroj o 1400 koňských silách požene ho rychlostí 11 mořských mil za hodinu. Vy- zbrojen bude dvěma dvanácticentimetrovými děly od Škody, jednou houfnicí téže ráže a třemi děly Maximovými. »Temes« bude úplně vy zbrojen do konce června a bude moci nastou piti službu. Druhý monitor »Bodrog«, budovaný dle týchž plánů, bude spuštěn na vodu v dubnu
P L Pešť Thala Bodrog Danubia Škoda Maximův Teme
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 25. března. Následnická otázka v Oldenburku. Otázka nároků na trůn oldenburský — jak zdá se — vyvolala ještě dalekosáhlé vnitřní spory v Německu. Jak jsme již sdělili, zřekl se car dědických práv na trůn ten za sebe a rod svůj ve prospěch mladší linie holštýnsko-glücks- burské. Přešel tím ovšem linii starší holštýnsko- augustenburskou. Ve smyslu tom přijal také ji oldenburský sněm v tajně schůzi v prvním čtení předlohu, kterou se následnické právo pro případ bezdětného vymření nynějšího pa novníka, jeho 6letého syna a svobodného sta- rého bratra přenáší na mladší linii zmíněnou. Proti tomu podal však nyní věvoda Arnoš z Holštýn-Augustenburský, bratr němec ke cIsařoyny, protest u vlády oldenburské. Protože jeví se těměř zúplna vyloučenou my šlenka, že by car — před konflikty Rusk v Asii — chtěl vzbuditi zúmyslně nelibost dvora berlinského, lze věřiti mnohem spíše tvr zení, že car řídil se při rozhodnuti svém ohledem tím, že starší linie augustenbursk mezi předky svými čítala i některé, kteréž dle známých právních názorů dvorních nelze poklá- dati za rovnorodé členy panujících roflin. A jak známo, dvůr carský v otázce mesallianci nen demokratičtějším nežli ostatní evropské dvory.
Arnoš Praha Německo Asie HolštýnAugustenburský
15 article
Anglo-německé napjelí. Napjetí toto, o němž jsme se již včera zmínili, zračí se také ve stanovisku anglického tisku k návštěvě Viléma II. v Gibraltaru. An- glický tink přechází totiž přes návštěvu tu k den- nímu pořadu i bez obvyklých jindy zdvoři- lostních komentářův. »Daily Mail« sděluje pak, že Vilém II. byl v Gibraltaru vitán »s uctivým mlčení m« dekorace ulic že pak byly nepatrné. »Timese prohlašují pak dále, že Německo jest je- dinou prý zemí, v níž zpráva o uchystané smlouvě anglo francouzské, o níž níže zprávu podáváme, vzbudí bolestné překvapení a neta- jené hněvy. Pius X. a Vilém I Ve Valikánu proslýchá se, že papež hodlá německého císaře u příležitosti jeho středo- mořské cesty v té neb oné formě pozdraviti Pobyt Loubelův pod samými zdmi Vatikánu Pius X. pomine, jak již sděleno, jako by ho ani nebylo. Tyto věci označují jasněji než co- koli jiného, jak se politika Vatikánu v posled ních dobách změnila. K volbě presidenta Spojených států. Bývalý vrchní velitel armády severo-ame rické za války proti Španělsku, generá Miles, vystupuje jako kandidát předsednictví Podporují ho protiunionistě a i demokrati, kteř si nepřejí kandidatury Hearstovy. Splynutí s Pruskem? V posledních dnech kolovaly Německem pověsti, že knížectví LippeDetmold chce se zříci vzhledem na nesmírné své finanění potiže samostatnosti a že splynouti chce s Pru- skem. »Lippesche Landeszeitung« nyní zprávu tu vyvracl. Zbožné přání pruské zatím tedy ještě ne vyplněno.
Vilém II Pius Vilém Hearstův Gibraltar Německo Vatikán spojený stát Španělsko Miles Prusko Pr Lippesche Landeszeitung Daily Maila
16 article
Obstrukce ve francouzské sněmovně. Obstrukci pravice nacionalistů francouz- ských podařilo se včera dosíci aspoň, že nebyl vyřízen ještě návrh Robierův, kterým s upouští od nevyřízených dosud §§ 4.—— 12. předlohy na zrušení řeholního školství, aby aspoň přijatými už třemí hlavními 8§ předloha mohla býti zachráněna. Jestiť k návrhu Robie- rovu podáno opposicí neméně než 54 návrhův opravných a dodatečných. A tak byla včera sehůze sněmovní v 7 hod. večer zatím bez vý- sledku ukončena, když byla většina marně se pokoušela rušiti řečníky menšiny bušením do pultů a podobnými prostředky. Dnešní páteční schůze sněmovní má býti věnována, dle starého usnesení, interpellacím a tu mají býti projed- nány především dotazy v příčiné zatýkání na »burse práce«, V debatě o předloze protiřeholn bude se pokračovati teprve v sobotu neb v pondělí. Combes má v úmyslu hned po vyřízení zákona tohoto sněmovnu odročiti až do 12. května a vyhnouti se tak na celé ještě týdny hrozící choulostivé debatě o stavu námořnictva. Tak má býti branná moc Francie i v této kri- tické situaci mezinárodní ješté dva měsíce za- nedbávána, jen aby se on a jeho přátelé ješt po několik týdnů v křeslech udrželi
Francie
17 article
Belgičtí vojáci — lidojedy! Brusselský »Peuple« uveřejňuje zprávuz konžského státu, kteráž v samé Belgie, kdež už zvykli na veliké nešvary ve státu onom za vláds humanního suveréna jeho Leopolda, budí ve- likou sensaci. Dle zprávy té angličtí missionáři dorazivše na Aruvimi k stanici státu konžského, naskytli se právě k hostině, kdež z přítomnosti italského důstojní ka a belgických poddůstojníků vojáe státu konžského pojídali lidske maso, zatím co ženy domorodeů musi ly prováděti divoký tanec kol čty černochů, rovněž již smrti zasvě- cených. Italský důstojník, když mu missionář domlouvali, prohlásil, že když se vrátili o jedné výpravy proti domorodcům, nebyl prý s to zabrániti vojákům, aby zajatce ubili a pozřeli. Missionál jeden spěchal do Bamy, kdež podal anglickému konsulu zprávu o hrozném případu tom.
Leopold Belgie
18 article
Zrušení zákona proti jezovitům v Německu. Konečně sdělena data o tom, jak se jedno tlivé spolkové státy německé zachovaly ve spol kové radě v této záležitosti. Pro zrušení § 2 zmíněného zákona, tedy pro připušlění jezovitů jakožto jednotlivců do Německa hlasovaly : Prusko se 17 hlasy, Bavorsko se 6 hlasy, Badenskos 3 hlasy, Waldeck, Reusz starší linie a Hamburk. každý s 1 hlasem, dohromady tedy s 29 hlasy- Proti zrušení § 2. a tedy proti jezovi tům hlasovaly: Sasko se 4 hlasy, Virtembersk se 4 hlasy, Hesensko se 3 hlasy, Meklenbursko Zvěřín s 2, Brunšvík s 2, dále Výmar, Meklen bursko-Střelice, Sasko-Koburg- Gothsko, Sasko Meiningensko, Sasko: Altenbursko, Schwarzburg Sonderhausensko, Schwarzburg - Rudolstadtsko Reusz mladší linie a Detmoldsko, každý s 1 hla sem, dohromady tedy 25 hlasů. Hlasování se zdržely: Brémy, Lubeck, An- halt a Schaumburg-Lippe, každý s 1 hlasem. Jak vidno, dosáhl návrh na připuštění jezovite většiny jen díky těmto abstinencím. Někteři protiklerikální právníci v Německu odvolávají se nyní na to, že zrušení § 2. zákona proti- jezovitského spolkovou radou nemá platnosti. poněvadž stalo se na základě usnesení dřívěj- šího zasedání říšského sněmu, a že kdyby plat- nosti mělo míti, bylo by musilo býti spolkové radě předloženo nové usnešení říšského sněmu. Praktické důsledky ale názor ten sotva míti bude, zvláště když v samém sněmu říšském stanovisko takové nedošlo by ani v nynějších poměrech většiny.
Prusko Altenbursko Ana Lippe Německo Waldeck Hamburk Meklenbursko Výmar Střelice Sasko Koburg Gothsko Sasko Meiningensko Brémy Lubeck Schwarzburg Sonderhausenský Schwarzburg
19 article
»Evangelický svaz« měl včera v Berlíně schůzi, aby protestoval proti připuštění jesuito do Německa. Schůzi, navštivené asi 1500 oso- bami, obpovali i čelní protestantští duchovní a professoři. Hlavní řeč přednesl prof. Thümmel z Jeny, jenž prudce kancléře Bülova napadala naději vyslovil, že i v Německu rozpoutá s hnutí »Pryč od Říma«. Thümmel končil: »Nás církevní sbor v Prusku jest jako sbor Prusk po porážce u Jeny: Vůdeové naši otevřeli dvěře pevnostní nepříteli. Nechť ale lid nyn povstane, nechť se bouře zvedne. A pak ať naplní se slova: »Zlě jste chtěli, ale bůh je v dobré obrátil!« (Bouřlivý souhlas.) Na konec přijal sněm resoluci, ve kteréž pro- jevuje se živé politování a hluboké rozhořčení nad připuštěním jesuitů, v němž vidí doklad ne- vážnosti k evangelické církvi a k něme- ckému protestantismu.
Thümmel bůh Berlín Německo Řím Prusko Prusk
20 article
Irové pro Rusko. V divadle Bij-u v Brooklyně oslavováno 126. výročí narození irského vlastence Roberta Emmeta, který životem zaplatit musil svou lásku k zubožené, Angličany uchvácené vlasti. Senator Patrick HI. MeCsrren předsedal shro- máždění, jež čílalo nejméně 2500 mužů, a býv. senator Ch. A. Towne byl jedním z řečníků. Přijata byla zároveň s nadšeným souhlasem tato resoluce, jež vyzývá lid Spojených státn ku podporování Ruska v nynější válce na da- lekém východě: »Odsuzujeme zamýšlenou smírčí smlouvu s Anglií jako chabě zakuklenou alianci, jež dle přání anglických kmotrů má býti prv- ním krokem k přímě, olevřené alianci, která by sloužila jedině zájmům britským a umožňovaln Anglii uvaliti jiným národům na krk válku. Aliance ta má účel pouze sloužiti zájmům britským. a kdežto na jedné straně ohrožuje naše zájmy obchodní, stavi se i na stanovisko nepřálelské Rusku, tomu Rusku, kleré po celé gene- race bylo věrným přítelem Spoje ných stálů, kdežto Anglie byla vždy jim zákeřně nepřátelskou. — Protestujeme proti stěží zakrytému nepřátel- ství k Rusku, projevovanému tajemníkem Hayem od počátku nynější zápletky na dalekém vý- chodě. — Shledáváme, že jeho požadavky pro tak zvané »otevřeně dvěře«, jeho nedávna smlouva s Činou, jeho nevčasné vyslání konsulů do Mandžurska, když byl povzbudil Japonsko, učinily válku jistou, a jeho nota k velmocím po vypuknutí nepřálelství, jež v úmyslně ne- jasné řeči žádala »lokalisaci války« a admini- strativní nedotknutelnost Činy, měla za účel znepřátelení Ruska. — Odsnzujeme konečně jako nízkou a nečestnou kampaň lži a neprav- divého vykládání, jakou zaujala proti Rusku velká část denního tisku.« — Podotknonti dlužno, že to byla schůze amerických občanů irského původu a ne slovanského Oslava památky 1. A. Komenského.
Irová Emmet Patrick HI MeCsrren A Towne Hay Podotknonti A Komenský Rusko spojený státn Anglie Mandžursko Japonsko
21 article
Beseda učitelská v Praze pořádá dnes v sobolu dne 26. března o 7. hodině »Komenského večer« v kreslírně novoměstské měšťanské dívčí školy ve školské ulici s tímlo programem: I. K. Bendl: »Pro- buzení«. Přednese »České pěvecké kvarteto«. II. »o přítomném stanovisku bádání o Janu A. Komenském Přednáška pana prof. dra. Jana V. Nováka. III. J. R Rozkošný: »O. jak jsi krásná!« Zapěje »České pě- vecké kvarteto«. IV. Recitace úryvků ze spisů Ko- menského. V. J. Thomas: »Hymna Slovanů«. Zapěje »České pěvecké kvarteto«. Vstup volný.
Komenský I K Bendl Jan profesor doktor V Novák Rozkošná Thomas Praha školský ulice ko Český pa
22 article
Ústřední vzdělavací sbor král. českého pořádá za protektorátu městské rady král. hlav. města Prahy manifestační schůzi na počest J. A. Komenského v neděli 27. března o 9 hod. dopol. ve velkém sále na Žolině. Bendlův »Chorál« zapěje pražský »Hla- hol«. Proslov přednese pan Josef Macháček, učitel z Rychnova n. Kn., míslostarosta Ústř. vzděl. jedn »Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání«. promluví univ. prof. dr. Fr. Drtina. Smetanův »Slav- nostní sbor« zapěje »Hlahole Vzděl. odbor těl. jednoty »Sokol Tyrš« na Smí- chově se sdruženými spolky smíchovskými: polit klubem nár. soc. dělnictva, besedou »Palacký«, ná- rodní jednotou řemeslníků a živnostníků, odborem zemské jednoty soukromých úřadníků a spolkem aka- demíků uspořádá v pondělí dne 23. března ve velkém sále akciového pivovaru smíchovského slavnostní večer k oslavě J. Amosa Komenského. »O životě významu J. A. Komenského« promluví br. Václav Skála. Za součinnost požádána městsků rada ostatní spolky smíchovské. Začátek o 71/2 hod. Vstup volný. Z Vráovic. Národ. vzděl. a podpůrná jednota tříd pracujících »Barák« ve Vršovicích pořádá v noděli dne 27. března t. r. o 71/2 hod. večerní v hostinci p. Bohaty »u Fügnera« veřejnou přednášku »O Janu A. Komenském« přednáší p. V. Boleslavský. Před a po přednášce zapěje pěvecký odbor jedn. »Barák« sbory.
Komenský Bendlův Macháček Jan Amos profesor doktor František Drtina Smetanův Palacká J Komenský Skála Barák Bohata Fügner Praha Rychnov můj Kněžná Vršovice Hla Hlahol Vzděl Sokol Tyrš
23 article
Sdružené spolky ve Vodolce pořádají 27. března o 8. hod. več. v sále hostince »Pivovar« oslavu na- rozenin J. A. Komenského. »Chvalozpěv Komen- skému« od Em. Vašáka zapěje učitelský okrsek. Úvodní slovo o úkolech »Ústředního vzdělavaciho sboru«. »J. A. Komenského život a práce«, p. učitel B. Skála. Ukázky ze spisů Komenského, pp. uč. Fr. Košík a B. Skála. »Vínek ze slovanských význam- ných písní« od L. Kozla, zapěje učitelský okrsek. Každý účastník obdrží zdarma vysvětlivky k pro- gramu a brožuru, vydanou Ústř. vzděl. sborem. K podnětu Občanské besedy ve Sv. Kaleřině (okres Kutná Hora) uspořádá se za součinnosti obec- ního úřadu, místní školní rady, sboru dobrov. hasičn v neděli 27. března oslavu památky narozenin Jann Amosa Komenskéha a sice odpoledne pro školní mládež v budově školní a večer pro veřejnost v míst- nosti besední Z Unhoště. Klub mladě generace pořádá dne 27. března přednášku: »Život, filosofie a paedagogika J.
Komenský Komen em Vašák František Košík L Kozl Jann Ámos Komenskéh Kutná Hora Unhošť
24 article
A. Komenského. Předněší Fr. S. Frabša- Ze Stěžer. Hospodářsko-občanská beseda pořádá v neděli dne 27. března o 3. hod. odpol. lidovou přednášku »O významu a zásluhách Jana Amosa Ko- menského« přednese jednatel p. Fr. Francek, učitel Vstup volný i nečlenům. Z Ml. Boleslavi. Za protektorátu městské rady král. města Ml. Boleslavi pořádá spolek pro posta vení pomníku J. A. Komenskému v MII. Boleslavi v nedělí dne 27. března na paměť J. A. Komenského slavnostní večer v sále »U modrého hroznu«. Za čátek o 8. hod. večer Hospodářská beseda ve Chvojenci spolu se sborem dobrov. hasiců oslaví v neděli dne 27. března o 2. hod. odpol. památku J. A. Komenského ve spolko- vých místnostech. »O významu Jana Amosa Komen- ského promluví prof. p. A. Rosa z Pardubic. Z Hostivaře. Památku Jana Amosa Komenského oslaví v Hostivaři sdružené spolky: učit. jednot »Komenský« v okr. vinohradském, beseda »Barák«, Čtenářská beseda, sbor dobrovolných hasičů a těl. jednota »Sokol« v neděli 27. března o 7. hod. večer v hostinci »U české koruny«. »O Janu A. Komen- ském« promluví p. Jar. Metlický, řídící učitel,
A Komenský S Frabša Jan Ámos ko Komenský Komen A Rosa Barák Stěžery Boleslav Mia Chvojenec Pardubice Hostivař hospodářský beseda Sokol
25 article Valná hromada „Radhoště“
Valná hromada „Radhoště“ konala se dne 16. t. m. v sále Konviktském. Z výroční zprávy vyjímáme: Minulý rok, třicátý čtvrtý činnosti „Radhoště“, byl kritičtějším roku třicátého třetího který v loňské výroční zprávě nazván kritickým. Vý bor konstatuje, že od prvních let činnosti nebyl snad „R.“ v takové Iinanění tísni, jako v roce minulém Býval leckdys v „R.“ nedostatek, ale není zazname- náno v annalech jeho, že by se bylo zastavilo roz- dělování podpor, jak se stalo v roce minulém. Výboru předkládány byly žádosti mnohými podporovanými s nářkem na bídu a hlad a s úpěnlivou prosbou za zvýšení podpory. Výbor uznával oprávněnost žádosti těch, ale vzdor tomu přece, ač se srdcem krvácejícím, byl nucen zamítnouti zádosti za zvýšení podpory — pro nedostatek peněz.
Radhošť
26 article
Výbor „R.“ žaluje celé české veřejnosti, že ve studenistvu moravském, slezském a slovenském, po- cházejícím většinou z vrstev chudých, přišedším do matičky Prahy hledali duševní stravu a vzdělávati se na vysokých a vyšších odborných školách, kterých Morava i Slezsko dosud postrádala, nastává bída hmotná a že se mu po většině nedostává těch nej- nutnějších prostředků k výživě. Nedostatek ten je se škodou nejen pro přítomnost a studentstvo samo, ale i pro budoucnost a celý český národ, pokud týž re- presentován je intelligencí. Příští intelligence česká na Moravě, ve Slezsku a na Slovácku z nynějších bědných poměrů studentstkých vyšlá, nemůže býti příliš zdatná a energická, poněvadž bude chabého zdraví, podkopaného bídnými poměry živolními z studeniských let. Budou to analogické poměry, jakých „R.“ už jednou svědkem byl. V prvém čtvrtstoletí čin- nesti „Radhoště“ byla v prvém desetiletí také bídla ve studentstvu „Radhoštěm“ podporovaném a po uplynutí druhého desetiletí zjištěno bylo, že z býv. podpor v onom I. desetiletí, domohších se dosti slušného po- stavení a pracujících zdárně v různých oborech našeho národního a hospodářského snažení, skoro čtvrtína v nejlepším věku odešla z ioholo slzavého údolí — předčasným úmrtím. Obává se, aby se něco podob- ného neopakovalo ode dneška za 10 let.
slezský Praha Morava Slezsko Slovácko Radhošť
27 article
Veřejnost moravská zdánlivě nezajímá se již o fondy podpůrně studeniské tak, jak bývalo v letech 80tých a na počátku 90tých minulého století. Svědčí o lom více lakt: 1. Prázdninové sbírky v tehdejších dobách vynášely 3—4 tisíce zlatých, ba i více ještě. Dnes, kdy máme podpůrné fondy vysokoškolské dva (v Praze a v Brně), kdy úroveň vzdělání a uvědomnění lidu na Moravě i ve Slezsku značně se zdvihla, kdy počet intelligence je dvojnásobný, dnes sebere se na podpor studenistva — nikoliv suma dvojnásobná — nýbrž sotva poloviční. 2. Podobně (ač ne v míře tak velké) má se to s dobročinností našich Jinančních podniků, které slále finančně mohutní, ale ruku dříve tak štědrou, více a více uzavírají. 3. Dříve, když se jednalo o místo prázdninové zábavy radhošíské, tu se města moravská sama hlásila, domá hala a předstiho- vala v tom, aby jim pořádání slavnosti radhošťské zadáno bylo. Slavnosti ty bývaly národním svátkem pro celý kraj a výsledek linanční býval dle toho. Dva- náct, patnáct, ba i více set zlatých býval obvyklý příjem „Radhoště“ ze slavnosti takové, A dnes? —
Praha Brno Morava Slezsko Radhošť
28 article
Z výboru „R.“ dopíše se šesti, desíti městům na Mo- ravě, jedno vymlouvá se na to, druhé na ono, jedno napíše: příšti rok na nás jistě počítejte (a příští rok, kde nic tu nic), jiná městská rada píše, že v ocenění šlechetného působení „R.“ přijímá s velikou radosti proteklorát slavnosti, ale.. ., ale že slavnost pro le- tešek nedoperučuje, až na příští rok, k niž se hnel z jara začnou přípravy. Ty přípravy pak konají se lak, že tam ani druhý rok slavnost býti nemůže, a že se lo pak odbude malou subskripcí. Mnohá města maji leccos jiného k namítání. Hmotný výsledek z nyněj- ších radhošťských (officiálních) zíbav také dle toho dopadá. Náklad na ně je dvojnásobný čistého pro „R. zisku, který mnohdy bývá pramalý Talo fakla o klesání přízně k podpůrným fondům vysokoškolským jsou smutným úkazem doby. Jak to bude v budoucnosti? Celá česká veřejnost domáhá se druhé české university. Veřejnosti té opět připomí- náme, co dávno a často už řečeno a napsáno bylo: Při řešení otázky university na Moravě třeha zároveň řešili otázku podpory chudého studenistva na univer- tě! Poměry v „R.“ dokazují poklesmutí přízně veřej- nosti moravské a slezské vůči podpůrným fondům vysokoškolským, zřízením university na Moravě zdvoj- násohí se počel chudého, podpory potřebného student- stva, město universitní jich neuživí, veřejnost morav- ská (dle dosavadní zkušeností také ne! A k tomu snad má býti universita, aby na ni studenístvo umíralo hladem, vysílením a sledujícími nemocemi, student- stvo, kieré jinak mohlo zůstati doma aneho v jin povolání mohlo státi se velmi užilečnými členy společ- nosti?
Morava univerzita na Morava
29 article
Neříkáme proto university není třelia, ale Burcu- jeme tím naše veřejnosti moravskou a slezskou, aby ve zvýšené přízni k „R.“ v Praze a „Hlávkovi“ v Brně vidéla přípravu k zavedení takřka národní daně na podpůrný fond studentský univorsity moravské, který bude mnohem více pomoci potřebovati, než „R.“ Praze a „Hlávka“ v Brně“ dohromady potřebují! Vnitřní živol spolkový tohoto roku v čilosti a rušnosti nezadal si oproti roku předešlému. Valné hromady byly tři. Výborových schůzi bylo 19. Na 11 jednalo se o podporách na 8 o věcech správních Rozdáno v roce tomto 332 čl. (v 1. 1902 bylo 272 členů) úhrnem K 20.735.43 (v r. 1902 K 19.791.14). Jeví se tudiž průměrná podpora oproti roku 1902 větší o K 943.29. Správní vydání obnášelo letos k 1780.77 (loni K 2275.95). Bývalí členové „Radhoště“ povinnoslí svých k „Radhošti“ nekonají a málo splá- cejí. V roce 1903 splatili bývali podporovaní pouze K 2575.72. Jen několik členů posílá stálé splátky a mohli by býti liknavějším členům vzorem. Mnozi naproti tomu splácejí zase tak, že by musili žíti mnoho přes 100 roků, aby podporu, v několika létech přijatou, úplně splatili- Výbor „Radhoště“ děkuje všem za každý krejcar, kterým „R.“ v tomto roce přispěli. Starostou zvolen pan JUDr. Jan Lošták, místo- starostou Fr. Táborský, pokladníkem B. Bloudek, před- sedou finanční komise JUDr. J. Schieszl, jednatelem MUDr. J. V. Mézl: členy výboru: Jan Kahlík, F. Hor- ňák, V. Štursa, J. Žáček, K. Budinka; za náhradníky K. Němec, E. Galler, V. Hrdlička; za revisory: A Marek a V. Kyjovský
Hlávek JUDr Lošták Táborský Bloudek J Schieszl MUDr Mézl Kahlík V Štursa J Žáček K Budinka E Galler V Hrdlička Marek V Kyjovský Praha Brno Radhošť Francie
30 article Schůze poštovních, telegrafních a telefenních zřízenců
Schůze poštovních, telegrafních a telefenních zřízenců konala se včera odpoledne v sále Českoslovanské ob- chodnické besedy v Jerusalemské ulici v Praze a byla velmi četně navštivena nejen příslušníky stavu z Prahy ale i z venkova. Účastenství toto podává důkaz o tom, že nejnižší kategorie zřízenců státních tohoto odvětví pochopily důležitost organisace a v semknutých řadšch domáhati se chtějí zlepšení trudného svěho postavení. Lidé ti přicházejí s obecenstvem de úzkého styku, obecenstvo zná jejich zdatnost a namáhavou službu, ale neví o lom, že zřizenci tito jsou velmi bídně pla- ceni za své služby. Proto pořádají schůze, aby se před zraky veřejnasti domohli lepšího postavení. Poža- davky jejich nejsou nové. Už několik let je tlumočí vládě předloženo několik tuctů peticí, ale výsledky jsou dosud velmi nepatrné. Železnou organisací jednou však přece zvítězí se nad nepřízní rezhodujících kruhů a bude vyhověno těm nejmenším. Sympalie všech je v tomto snažení provázíl Do schůze dostavili se kromě přečetných zřízenců z Prahy a předměstí také delegáti z Kolína, Lab. Ko- stelce, Tábora, Jilemnice, Kladna, Jablonce n. Jiz. Rakovníka, Kralup. Č. Brodu, Mělnika, Poříčan, Roud- nice a Pardubc Schůzi zahájil vřelým uvítáním přítomnýchp.
jerusalemský ulice Praha Kolín Laba ko Tábor Jilemnice Kladno Jablonec Jizera Rakovník Kralupy Č . Brod Mělnik Poříčany Roud
31 article
J. Šesták, předseda místní skupiny říšského spolku poštovních a telegrafních zřízenců v Praze, a před- stavil delegály říšského spolku pp. Jonáka a Papeže z Vídně, kteří polleskem byli uvítáni. Dále uvedl před- seda, po vyslovení holdu panovníkovi, že shromážděni a organisovaní zřízenci domáhají se splnění svých požadavků v cestě zákona. Poměry naše — pokračuje jsou tak bídné, že nezasvěcený by ani neuvěřil. Státní zřízenci nejnižších kategorií jsou tak bídně placeni, že nutno jim vydělávati si živobytí ještě ji- ným způsobem, jako hudbou nebo pod. A kdo takové mimořádné zaměstnání má, ještě je šťasten. Za dneš- ních draholních poměrů zřízenci nemohou býti živi z plalu služebního a proto domáhají se zlepšení své existence. (Souhlas. Předseda říšského spolku p. Jonák, hlučným polleskem uvítaný, tlumočil nejprvé pozdrav říšské korporace a pravil: Kollegové, toužebně čekáte ode mne sdělení, jaké potěšitelné zprávy jsem vám při- nesl. Bohužel, nemohu vůs překvapit radostnou zprá- vou. Daleko jsme ještě od splnění našich požadavků. Nemohli jsme dosud ničeho dobýti, poněvadž celý appa- rát na říšské radě vázne. Tento dosavadní neúspěch nesmí nás ale odstrašit. My musíme stále pořádati schůze a stále dovolávati ze splnění požadavků. V pos předi našich tužeb jest záležitost výpom ocný ch
J Šesták Jonák Papež Praha Vídeň