ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4c48d810-7110-11dc-b79b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 59, person 106, org 19, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
Na ranuí a odpol. listy před,lácí se: v Praze v adadninislra e na měsíe . . . 6 K — na čtvrt leta s drojí čenáškeu na měsl ntrit lata . . . . 7 k ook ve filialkáchn na měsíe . . . . . . 2 K 30h Pošton: a měsíe . . . . na čtvrt leta s dvojí zásilkou na měsíe :ke n inrt lol
Praha
5 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 25. března. (C. -B. »Pravit. Věstník« uveřejňuje jme. nování náčelníka hlavního štábu, gen.-adj. Sacharova ministrem vojenství a velkoknížete Cy- rila Vladimiroviče náčelní- kem mořského oddělení a štábu velitele tichomořského loďstva. Z Londýna, 25. března. Dnešní listy sdělují, že v nejbližší době vystoupí Japonci u Niněvanu, po- něvadž ledy se již prolomily. Mezi krami mohou již projížděti malé čínské veslové čluny. Ruská pev- nost Niuěvan byla sesílenn novými děly. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4)
Sacharov Japonec Petrohrad Londýn
6 article Sblížení česko-německé či roz puštění rady říšské?
Sblížení česko-německé či roz puštění rady říšské? Rozprava o pokusech dospěti pomocí sblí žení česko německého, podniknutých prostřed- nictvím polským k oživení pravidelné činnosti či dělnosti rady řišské sice neutuchá, ale ráz její jest málo nadějný, spíše pessimistický Přesné a jasné stanovisko vykazuje vlastně jen prohlášení poselstva českého, kdežto vláda, strany a časopisectvo německé, prvá svým cho- váním k polské akci, tyto svými posudky o ní a projevy o prohlášení českém, prozrazují čím dále tím zřetelněji, jak nevhod jim přišly udá- losti v době předvelikonočního, čtrnáclidenního zasedání rady říšské. Tuto náladu ministerstva dra. Körbra zvláště určitě vystihuje a dokládá i poslanec dr. Kramář ve své úvaze »K nejnovější akci dorozumívací«, již dále zaznamenáváme a v níž praví, že akce tato byla způsobem přímo ne- omluvitelným rošena časopisy vládě » blízkými« Předseda ministerstva dr. Körber prozra- zuje takto, nejen že akcí sbližovací se pohatily jeho plány, jež si přichystal pro poslední zase- dání rady říšské, totiž okleštění české obstrukce za přispění německých stran, projednání před- lohy nováčků a provedení volby delegační, ale že pociťuje i veliký rozdil mezi upevněním po- stavení vlády uherské a svou vlaslní bezúspěš- nosti, zaviněnou tím, že se nedovedl v čas osvoboditi ze zajetí německých stran a jejich veta a nepřipravil si a neurovnal půdu, jako jeho soudruh uherský. Krasořečnické úspěchy jeho rozprchly se jako mýdlové bubliny.
doktor Kramář Körber
7 article
Pocit, že oproti seřaděným Maďarům a je- jich usmířené sněmovně vláda vídeňská se ne- může vykázati než zhýčkáním výsadních choutek německých, není zajisté ani pro dra. Körbra povznášejícím. Zdá se také, že právě onen podivný poměr, do něhož se dal dr. Körber uvésti německými stranami, stane se pro něho žernovem, jenž ho vtáhne pod vlny veřejnosti a státu samému že způsobí ještě těžké svízele. Poslanecké kluby německé sice svou odpo vědí na prostředkování polské nezaujaly odmítavé stanovisko k pokusům sbližovacím, ale také je neposílily, obehnavše se hradbou nezměnitelnýeh svých názorů a zásad. Za to jednotlivi politikové a časopisy něme cké, zvláště ty, jež u nás v Čechách vycházej
Maďar Körber Čechy
8 article
a udržují německý lid na výši německého vědomí. mluví bez obalu. Nejmírnější mezi nimi vyprávějí o »zlozvuku, jímž zakončeno zasedání rady říš- ské« a napovídají, že »Poláci asi marně budou píti z kalichu smiřování — až na dno « Pokusy smiřovací, nyní zahájené, podobají se prý na vlas všem posavadním a osud jejieh dá se předvídati: skončí jako všecky předešlé. Sbližování a dorozumívání nevykáže se prý ani nejmenším úspěchem a každá podobná akce stává prý se již — odpornou komedil. Raději ať prý se pokračuje ve zdravém boji, než f lešný, ne- upřímný mír. Podminky české prý Němci ne- mohou přijati, ba jednotlivé časopisy označují české požadavky jako »nestydaté«. Čechové — volá opět jiný německý list — nechtějí uznati žádných německých práv v zemi a činí vše, aby německá práva zkrátili. Dnee prý se již ani nedá mysliti na mírné rozřešení národnostních sporů; vášně již vystoupily příliš vysoko . .
Polák Němec Čecho rada říše
9 article
Jiná skupina časopisectva německého, pod porovaná částí tisku v říši německé, tváří se jako by sprostředkovací akce polská byla počát kem nové éry badenovské. Chystá prý se proti německá a ještě více protiliberální politika, »nech se mají Němci na pozoru,« hlásá »Frankfurter Ztg.« a za ním hlučí to v lese krajinské něme cké žurnalistiky, »my Němci nedáme si více vložit na šíji »slovanskou ohlávku. Vzhůru do boje. teď nadešel čas, proto že se blíží rozhodnutí neukáže-li nyní vláda, že nedá sebou zahrávati nikdy nedohoní, co promeškala.« Jen ojediněle ozývají se hlasy střízlivější a to — budiž výslovně konstatováno — ná sledkem jakési ochlazovaeí sprchy, jež přichází z některých časopisů berlinských, které vše- německý šovinism pokládají v tomto okamžiku za naivní kompromittování vlastních zájmů ně- meckých. Vytýkají proto zdejší německé listy zprávám oněch berlínských časopisů, k nimž náleží i »Post«, že prozrazují malou znalos vnitřních poměrů v Rakousku a snah něme- ekých. V Německu prý nemají náležitý smys pro nebozpečí, jež hrozí Němcům od rakouskýeh Slovanů. Ale přece jenom uvádějí některé listy napomenuti, vyslovené listem drážďanským Život národů rakouských klade vysoké poža- davky na národní rozvahu a Němci právě tak jako Čechové měli by si říci, že nekonečný zmatek, rozklad rady říšské, úpadek ústavnost vyžadují opatření, jež by opět umožnilo spořá daný život ústavní. Jak ostatnt uvedené hlasy a chování časo pisů vládě blízkých dokazují, zůstane asi toto přání — pouhým zbožným přáním.
Němec Čecho Rakousko Německo Frankfurter Ztg
10 article
Možná dost, že předsedovi ministerstva, dru. Körbrovi, posavadní způsob vykonáván vlády v minulých čtyřech letech tak se zalibil. že vyhoví spíše volání oněch německých hlasů jež činí předem všecky naděje ve zdar sbližo vacích pokusů illusorními. Dle všeho má již také předseda minister stva hotový plán pro okamžik, kdy Poláci »vy pijí pohár sprostředkování až na dno.« A jaký jest tento plán? Upozorňuje se dnes na něj ze dvou, dru Körbrovi velice blízkých stran. Jednou jes křesťansko-socialní poslanec (luegrovec), jenž prohlašuje, že sice rozpuštění rady říšské nenastane v nejbližší chvíli, ale že se dostalo o tom nedávno členem minister stva překvapujícího sdělení poslancům levice, a že jest vláda o případném výsledku voleb velmi podrobně zpravena. Ještě určitěji vyslovujes vídeňský, dru. Körbrovi blízký list: »Zajisté jest oprávněná otázka, jak dlouho může trvat existence takového parlamentu, jako jest nynější rada říšská. Parlament není již ničím jiným. než brzdou prospěšné činnosti. Ať si poslanei mysli co chtějí, ale smrtelně jest raněn parla- ment. Voláni, aby byl parlament rozpuštěn, ozývá se (?) vždy hlasitěji, a volání to bude zajisté brzy všeobecným heslem.« Zde slyšíme přece velmi zřejmě, že tentc hlas nevychází odjinud, než z informační kance- láře vládní. Rozpuštění parlamentu a nové volby, to již nyní můžeme bezpečně oznámiti, překvapí nej více vládu samu, třeba že má již podrobné zprávy o jejich výsledku.
Polák Körbr
11 article Ústřední Matice školská.
Ústřední Matice školská. Nejdůležitější tato národní organisace včera dopoledne konala valnou hromadu v Měšťanské besedě pražské. Četní vynikající pracovníci na roli národa sešli se, abý vyslechli zprávu o působení Ústřední Matice školské v roce minu- lém a schválili veškerá opatření, která se staln ku prospěchu a zdaru duševní schopnosti dítek českých, o něž ve zněmčeném úzeníí státními (rgány nijak není postaráno. Byla to opatření dalekosáhlá, neboť rok za rokem rostou povin- nosti Matice, jejíž úkoly umožňuje plniti vla- stenecký lid český, dchotně příspěvky skláda- jící na oltář vlasti. A čím větší jsou povinnost- Ústřední Matice školské, tím zvýšenější jsou po- žadavky na lid český, který zajisté i na příště bude plniti zdatně úkol svůj: podporovati Matiei na záchranu českých dítek ve zněmčeném území! Valnou hromadu zahájil předseda p. Frant. Kneidl a uvítal zejmena zástupce obce praž- ské, pp. starostu dra. Srba a posl. Jirouska, dále poslance, pp. Ronze, dra. Ročka, Krejčího, dra Baxu a j., dále zástupce všech odboru Matičních z Prahy, Král. Vinohradů, Smíchova, Karlína Žižkova, Zemské ústřední jednolý hasičské, Ná- rodních jednot: Pošumavské a Severočeské, Ná- rodní strany svobodomyslné, Moravsko-slezské besedy, Zemského ústředního spolku jednot uči- telských v král. českém, za damský odbor Ústřední Matice školské v Praze dámy Neffová,
František Kneidl Srba Jirousek Roček Baxa Král Neffová Praha Smíchov Karlín Žižkov Matica Moravskoslezský beseda
12 article
Čelnkovská a Kuklová, dále vrch. řed. Zemské banky dra. Mattuše a j. V dalším proslovení zmínil se pan předseda o úkolech Matice a jeji působení. Z obsáhlé jeho řeči tyto podrobnosti uvádíme: V minulém 23. roce trvání svého Matiee konala svůj úkol poctivě a věrne, kráčejíc pevně za svým vznešeným cílem: zachovávati českou krev a prospívati české mládeži opuštěné. Ve školních ústavech Matičních 13.000 dětských duší k dobrému jest vedeno, ve 13.000 dětských srdéčkách láska k rodné zemi a jazyku mateř- skému jest vzněcována a pěstována. Ze značného toho počtu žactva lze zároveň posouditi, jak těžký úkol spočívá na bedrách Ústřední Matice školské, pouhého to spolku, bez fondů a za- bezpečených příjmů stálých, odkázaného jen a jen na dobrou vůli občanstva, jehož obětavost. bohužel, v poměrech našich různými daněmi ná rodními měrou převelikou jest vyčerpávána. A zajisté jen vědomí a přesvědčení lidu českého že toho groše, Matici věnovaného, poctivě a řádně jest užito ve prospěch nejdůležitějších zájmů ná- rodních, zachovává jednotě naší napořád ne- ztenčenou přízeň národa a umožnilo Matici v minulém roce zachovávati i za hospodářského úpadku rozsah činnosti její nejen v míře ne- zmenšené, ale zříditi na důležitých místec nové ústavy školní.
Kuklová Mattuš Matica
13 article
Ve stavu středního školství staly se změny jen rozšířením některých ústavů o třídy postupné, o druhou třídu na reálce v Olomouci. o 5. třídu gymnasia ve Vyškově a o 8. třídu gymnasia v Zábřeze, kterou je ústav tento do- plněn, tak že letos poprvé budou se tam konati zkoušky maturitní. Osmileté trvání gymnasiaa počet žáků, jichž jest 321, zřejmě tomu na- svědčují, jak důležitá jest jeho potřeba na jiho- západě moravském. Bohužel, marně očekáváme že povolaní činitelé rozpomenou se na svou po- vinnost i na své dané sliby, aby ústav ten byl přovzat do správy státní.
Olomouc Vyškov Zábřeh jihozápad moravský
14 article
Počet opatroven zvýšen o 3 na 64a je jich v Čechách 38, na Moravě 20 a ve Slezsku 6. Školy obecné zřízeny nově v pěti obcích. Celkem jest v 51 obci 118 tříd, a sice v Čechách ve 43 obcích 92 třídy, na Moravě v 5 obcích 10 tříd a ve Slezsku ve 3 obcích 3 třídy. Z veli- kého počtu škol obecných, vydržovaných Ústřed ni Maticí školskou, jest patrno, nejen jak ma- cešsky jest postaráno o české školy pro českou mládež povolanými činiteli, ale zvláště, jakých ztrát by národnost naše utrpěla, kolik duší če- ských odcizilo a zmizelo by nám v záplavě od- národňovacího úsilí nepřátelského, kdyby národ náš nebyl zřídil a obělavostí svou nepodporoval Ústřední Matici školskou. Nepřízeň ta jest patr- nější, přihlédneme-li k tomu, jak dlouho již Ústřední Matice školská velkou většinu škol vy- držuje. Tak 15 let vydržuje školu v Kolešovicích. 16 v Mor. Krumlově, 18 v Nemajově, v Opavě. Pelechách a Všekarech, 19 let v Kounově.
Pelech Čechy Morava Slezsko 6 Kolešovice Krumlov Opava Všekary Kounov Nemajov
15 article
Postoloprtech a Žatci, 20 let v Dubenci, 21v Řeži a ve Znojmě, 24 let v Litoměřicích. A ne- lze snad příčinu toho zjevu hledati v nedosta tečném počtu žactva. Tak na př. je v Hosto- micích 214 žáků, ve Znojmě 221, v Třebůši- cích 256, v Žatci 263, v Liberci 265, v Rych- valdě 321, Kosťanoch 333, v Běhánkách 352. v Opavě 373, v Záluží 485 a v Trnovanech 681 žák! Člověk, poměrů našich neznalý, nepochop zajisté, jak jsou možny poměry takové při tak určitém a jasném znění základního zákona stát- ního: „Buďte zřízena v zemích, ve kterých bydle několik národů, veřejná učiliště tím způsobem aby se každému národu dostalo náležitých pro- středků vzdělati se ve své řeči, aniž by byl kdo nucen učiti se druhému jazyku zemskému.“ A co povídá praxe? Pravý opak toho, co záko nařizuje, ovšem, když jde o národ český! (Sou hlas.) Každý ten arch papíru, na kterém napsána jest žádost za školu českou, jest zároveň pro skribění listinou českých žadatelů, neboť v tom okamžiku, kdy upracovaná, mozolná pravice če- ského dělníka podpisem ji opatřuje, píše sob zároveň dle zlověstného stárověkého zákon Valeriova trestní nález pro psance a vyobcované Nemilosrdným, bezohledným způsobem nastu- pováno proti českým rodičům. (Hlasy nevole.
Valeriův Postoloprty Žatec Dubenec Znojmo Litoměřice Třebůš Liberec Rych Běhánky Opava Záluží Trnovany
16 article
Nedosti na tom, že byli z bytu vypovídáni z práce propouštěni, ale jako práví vyděděnci byli pronásledováni, aby ani v okolí práce jim nebyla poskytována. (Hanba!) 1 musíme obdivo- vati se té pevné mysli prostého lidu dělnického trvajíeího nezdolně na svém právu, přes veškeré nelidské pronásledování a kruté útisky! Jak dlouho to trvá a s jakými průtahy jest zápasiti, než i po příznivém vyřízení žádosti za českou školu v první instanci škola skutečně se zřídi, toho doklad máme letos na škole v Trno- vanech u Teplic. Školu tu vydržuje Matice 12 let a rok jako rok chodilo sem 700 žáků. V listo- padu 1901 rozhodla zemská školní rada, že se tu má zřídit česká škola veřejná a teprve minulé soboty rozhodl správní soud příznivě ve pro- spěch zřízení české školy, zamílnuv rekurs obee V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za g odpolodní us z Ve flialkách na venkově: ranní časlo. . . . . . . . sh cdpolednl. Inserá t plalí se hotové napřel. Předplacení a insesty přijímá zdmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce. tiskárna a szpečice „ Národnich Listá“. Rukoplsy se nevraesjí
Národnich Teplice Marisnský ulice Matica
17 article
trnovanské proti tomu. Ale tím není věc celá vy- řízena, neboť, ač na škole je v 8 třídách 681 ž. povoleno zatím jen zřízení veřejné školy dvou- třídní a o každou třídu a pobočku rozpoutá se vždy nový zápas! Uvedu-li dále ještě, že ob- vyklé již rozbíjení oken, znečisťování budovy školní, ohrožování osobní bezpečnosti učitelei letos jest zaznamenati, vidíme, že protivy o nie se nezmírnily, spíše ještě slovem psaným i mlu- veným přiostřily. Řečník zmínil se o knize duchovního hod- nosty, v níž roztřiďuje jazyky se stanoviska mravního a praví řečník: Jak neskonale vysoko vznáší se velebný zjev Amosa Komenského, tento svatý kněz humanity proti tomuto duchov- nímu hodnostovi, který chce jen štváti! Naproti tomuto podceňování našeho jazyka mateřského zasluhuje pozornosti názor o významu a důleži- tosti mateřštiny a sice jazykový výnos minister- stva vojenství o důležitosti jazyka mateřského při výcviku vojenském. Z výnosu toho mluví ne- jen učitel, ale i paedagog, jenž povznáší hod- notu jazyka mateřského. Nelze potlačiti přání, abychom brzy dočkali se podobného výnosu od rakouského ministra osvěty a vyučování! (Hlučný souhlas.) Jak záslužný byl by to čin, kterým by uskutečněna byla litera zákona! Jest již věru nejvíce na čase, aby ustálo se v tom nešlechet- ném a nehumanním boji proti národním menši- nám, aby cizinec na půdě slezské nejen ne- vyssával životní mízu českého dělníka, ale zá- roveň nerval jeho potomstvu jazyk a árodnost, aby Čechové v sídelním městě po mnohá léta marně nedovolávali se přirozeného vzdělávání dítek svých, nač po právu božském i lidském ne- popíratelné mají nároky; i aby nebylo zapotřebí
Komenský Čecho
18 article
Matic školských, ale aby stát konal poviňnost svoji naproti všem národnostem měrou stejnou a spravedlivou. (Souhlas.) Dokud se tak nestane, nezbývá nám ovšem nic jiného, než napínati všechny síly, ábychom nemusili se chvěti bázní o svůj rodný jazyk, aby v tajemné budoucnosti nepohaslo světlo ná- rodnosti naší, ale aby na lidech moudrých a roz- umných založena byla bezpečnost i štěstí národa českého. Z hojné, všestranné podpory, jíž do- stává se Ústřední Matici školské, lze s potěšením potvrditi, že český lid upřímně snaží se poskyt- nouti prostředků potřebných, aby česká mládež i v těch slzavých údolích dobře byla vedena.
19 article
Národ český za těch 23 let trvání Ústřední Ma- tice školské již deset millionů korun obětoval na účely Matiční. V roce minulém se- bráno 511.290 K, k čemuž přispěly Čechy 412.216 K, Morava 57.995 K, Slezsko 6207 K. Příjem obnášel úhrnem 575.459 K, vydání však 634.443 K. K vlastním účelům školním vydáno 525.128 K a sice na školy v Čechách 331.709 K, na Moravě 126.770 K, ve Slezsku 52.637 k a „Komenskému“ ve Vídni 14.000 K. O tak značný příjem v první řadě zaslou- žily se odbory místní, z nichž na prvém místě damský odbor v Praze, který za 10 let odvedl Matici 232.714 K. Horlivému výboru a předsed- kyni, paní Podlipné, vysloveny vřelé díky. Také ostatním odborům za činnost jejich poděkováno. Za podporu hmotnou vyslovil předseda díky sbo- rům samosprávným, v čele s representací král. hlav. města Prahy, dále českému učitelstvu, hasičstvu, Národní besedě, záložnám, korpora- cím a spolkům i časopisectvu. S upřímnou vděč- ností vzpomenul těch šlechetných příznivců kteří v odkazech svých na Matici pamatovali. Jich památka uctěna byla povstáním. Za pomo a přispění v jednání o věcech školních, hospo- dářských a organisačních vysloveny díky členům poselstva českého na sněmu zemském a na radě říšské, dále oběma Jednotám a četným jedno-
Čecho Morava Slezsko Komenský Podlipná Ma Čechy Morava Slezsko Vídeň Praha Matica národní beseda
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze staré budovy. Lístek z divadelní historie české V minulých dnech byla obecní správou plzeňskou odevzdána, předsednictvu obchodní komory budova starého divadla. Bude nyní sbourána a na jejím místě vznikne nový paláe obchodní a živnostenské komory kraje plzeň- ského a píseckého. Ctihodný chrámek mus sloužil skorem 70 roků svému účelu a vyplnil úkol svůj velmi záslužně. Než dodělala se Plzeň vlastní divadeln budovy, hrávalo se na různých místech: v rad- nici, v hostinci »u růže«, ve starobylém »Ří- hovic domě« (mylně pozdějí »německý« nebo »templářský« zvaným) a jinde. O českých di- vadelních hrách ze starších dob jsou jen sporé zprávy. R. 1785 stal se jakýsi pokus. Pra- žané, režisér Höpfler, herci Antony, Zappe, byli hlavními činiteli při českých hrách v Nostitzově divadle v Praze. S baletním mistrem Xav.
Antony Zappe Plzeň obchodní komora budova starý divadlo živnostenský komora kraj plzeň Nostitzův divadlo v Praga hovic dům
21 article
Sevem, Vídeňanem, a dřívějším Boudiniovským ensemblem sestavili společnost, která pomýšlela také v Plzni dávati představení. Po dvakráte ucházeli se u gubernia o »jmenování za pro- vincialní herce«, kteří by »k zdokonalení a roz- šíření české řeči chtěli přispěti a provozováním českých kusů srdce i mravy rolníka i domo- rodého Čecha zušlechťovali.« Pravili ve své žádosti: »Každý národ si lichot, míti divadlo ve své materštině, proč by se mělo Čechům zazlivati, když si přejí také podobného poučného vyražení účastni býti,« Povolení došlo, společ- nost hrála ve známě pražské »Boudě«, avšak výlely na venkov, zejmena do Plzně, se neusku- tečnily. Nemáme aspoň zpráv z dřívějších dob plzeňských, třeba že se tu po příchodu prof. J. V. Sedláčka r. 1810 počal český živel ne- okázale sice, ale přes to utěšeně sbírati. Kolem Plzně hráli ochotníci již dávno před tím, tak v Radnicích na konci 18. stol., dále v Žebráce (1812). Tyto příklady přiměly prof. Sedláčka že zorgenisoval v Plzni ochotnické sdružení již r. 1817, hrálo se v sále městské radnice. Nej- starší divadelní cedulka česká z Plzně má ná sledující znění: Dnes w pondělj dne 1166he kwětna 1818 bude k oslawenj nowého swálku a syce k prospěchu vstawu o zachowánj a zwele benj nassi wlastenské řečí provozowáno OSWOBOZENJ PLZNĚ OD TABORY T roku 1404. Činohra wa třech gednánjch.
Seve Vídeňan Čecho profesor J V Sedláček Sedláček Plzeň Žebrák Tabora
22 article
Johanek Fegale. nosta Plzenský. Fidelis, Plzna, goho dcera, Konstane, Dětýlko, rychtář městský. Cierný. Nárožník. . .) měšťané Mart. Koranda,) Plzensst Sswohla. Lidmila wdowa. Zbor Plzenských, djtky, stráže, a. t. d.
Fegale Plzenský Fidelis Plzn Konstane Dětýlko Nárožník Mart Koranda Plzensst Sswohl wdowa
24 article
Činohře předcházý přednássenj ódy na Plzoň, kterážto s weytahem kronyky mésta Planě, ve Widni tln- čená, tři archy silná, w zdejssj Raynerowě kněh- tiskárně od zoytřka po l6 kr. prodáwanů bude, — W jednáních se budou prowozowat husytycké, wá- lečné obřady, a zpiwaná bude wálečná od Žišky složená pjseň, kterauž tehdáš Taboryté u Sskwrnan zpjwall. Nowděčnj bychom Čechowé swé vlasti byli, kdy- bychom se za gegi řed styděli, kdežto se nestydjme od nj ochrany a pokrmu vžjwati. Řeč česká gesť ře nasseho národu, a byla řeč nassich otců, na gegichžto zásluhy přede pyssní gsmo. Kterakby nám neměla tehdy swátau býti, w které nassi předkowé swatému náboženstvi a Králi swému wěrnost slibowali, která neypewněgssj řetěz českého wlastenestwi gest. A po- něwadž dnesšnj gednání slawné aučinky českého wla- stonestwi předstawuge, tak budiž Wám toto pozdra- wenj, míli a wěrnj wlastencowé! upřímným pozwánjm k zpředu vwdenému cýli. Diwadlo gest w radnjm domě. Wchodní cena Prwnj mjsto 1 zl. Druhé mjsto 30 kr. Začátek gest w 7 hodin
Král Plzoň NJ ochrana
25 article
Další zprávy o českém divadle v Plzni z starší doby jsou sporé. Hráno sice skorem každo ročně některou kočující společností, avšak — německy. O činnosti ochotníků, Sedláčkem zorga- nisovaných, není na ten čas dokladů. Nedá se však mysliti, že by bylo při známé energii Se- dláčkově zůstalo na prvních pokusech, nebo Sedláček při svých buditelských snahách setkával se s účinnou podporou tehdejšího purkmistra Marlina Kopeckého. Týž v květnu roku 1828, povzbuzen prof. Sedlačkem, pojal úmysl postavit v Plzni novou divadelní budovu. Zatím podpo- roval co nejúsilovněji Sedláčka v podnikání če- ských ochotnických her, se kterými se zejmen r. 1828 a 1829 často setkáváme. Z r. 1829 máme i doklad, že divadelní společnost Karla Hilmera (hraběte Lania) v Plzni dávala česká divadelní představení. Při společnosti byli z če- ských herců (již arci také v německých před- staveních vystupovali) J. K. Tyl, sl. Forch- heimova (později paní Skalná, to jest Tylová) Bil, právník (později operní pěvec a posléz divadelní ředilel), J. A. Prokop a Jiljí Kräimer rovněž pozdější divadelní ředitel.
Sedláček Marlin Kopeckij profesor Sedlačk Hilmer Lanio Tyl Tylová Bil Prokop Kräimer Plzeň Skalná
26 article
Kopecký nedal myšlence stálé divadelní bu- dovy usnouti. Zavedl mezi měšťanstvem sbírky. Jakmile byly rozbourány pevnostní zdi města na západní straně, podařilo se získati svolení magistrátu, aby roh tak zv. »Cvingru« u Slepé brány ustanoven byl za staveniště městsk. divadlu a v brzku již nabyla Plzeň své vlastní a pro tehdejší poměry nádherné divadelní budovy. Pro první sezonu zadáno řediteli Lutzovi, který v něm hrál se svojí společnosti německy. Z roku 1840 máme opět zprávu o českém představení v městském divadle, která zvláště zaznamenána býti sluší. V září téhož roku me- škal v Plzni arcikníže František Karel a obecní výbor plzeňský pozval na den 12. září Tyla, Kašku a Kollára, aby ku poctě vysokého host uspořádali představení české. Ti vyhověli a dá- vali Macháčkovu veselohru »Ženichové«. Tyl hrál Milínského, Kollár Strachotu a Kaška Bu- kovce. Ostatní úlohy byly obsazeny místními ochotníky. Ke slavnostnímu představení sepsal Tyl zvláštní kantatu. Představení to líbilos do té míry, že musilo následujícího dne opa- kováno býti. Po představeních těch dal purk- mistr Kopecký zhotoviti pro Tyla jakožto p-
Kopecká Lutz František Karel Tyl Kašek Kollár Macháčkův milínský Kollár Strachota Plzeň
27 article
BY wrchnj Prokop Weliký. wůdce Taborltů. Cžapek. Kerský Taborytů Pardus. wůdeo wě Zagjmně, vrtka. ) Taboryté Gablonka, Zagjmačowa hospodyně. Taboryté, stráže, a. t.d řadatele tohoto představení zvláštní děkovae adresu. As na počátku čtyřicátých let vzpružil se český ochotnický ruch, v posledních letech po někud pokleslý, příčiněním prof. Smetany, ná- stupce Sedláčka. Teprve roku 1851 podařilo se opět získat od poněmčilé správy várečného měšťanstva jako majitele domu svolení pro několik her české společnosti Prokopovy. Když divadelní budova počala jeviti po třebu oprav — o jarmarcích plzeňských užíváno jí občas i za skladiště vlny a o masopustě z plesovou síň — zdráhal se pravovárečný výbor potřebné opravy dát provésti. Městská rada r. 1854 k cili tomu věnovala celní ekvivalene v obnosu 3000 zl. na jeden rok. R. 1857 přešla budova do majetku obce která za ni dala výměnou várečné právo na jednom obecním domě (nyní dívčí paedagogium).
Weliký Pardus Gablonka Zagjmačowa profesor Smetan Sedláček Prokopův obecní dům
28 article
Zde poprvé vystoupili bratří Hřímalí jako malí hoši, zde koncertoval slavný Laub, pozděj tchán Jana Hřimalého. Útulné prostory divadla zažily tak nejeden večer plný vlasteneckého nadšení shromážděné české obce plzeňské. Jen úsili směřující k tomu, aby české divadlo vý- hodněji zdomácnělo v Plzni — zůstávalo dosud bez výsledku. Český živel byl ještě v menšině. v zastupitelstvu města přes to však r. 1864 položena řediteli Wallburgovi podmínka, že musí hráti střídavě čosky a německy. Za této sezony byl v Plzni poprvé engažován také Mošna, který tehdáž vystupoval i v německých představeníeh (ano měl i německé benefiční představení), dále sl. Slavinská a j Roku 1863 bylo divadlo u svém vnitřku úplně renovováno nákladem 6766 zl. 481% kr. Bylo to za prvního českého intendanta Jana Kleissla. Wallburgova česko-německá sezóna neměla žádoucího hmotného výsledku. Němec Wallburg byl českým hrám otčímem a dovedl způsobiti, že německým představením lépe se vedlo, než českým. Leč obrat již nastával. Následujícího roku bylo divadlo na zimní sezónu 1865—1866 zadáno Pavlu Švandovi ze Semčic, tehdáž ještě režiséru král. zem. divadla v Praze, který ve- dení divadla svěřil po stránce hospodářské Ig.
Hřímalý Laub Mošna Slavinská Jan Kleisslo Wallburgův Němec Wallburg Pavel Švanda Plzeň Semčice Praha český divadlo vý
29 article
Schieblovi, od let osmačtyřicátých nejhorlivěj- šímu fedrovateli a pozdějšímu intendantu měst- ského divadla, po stránce artistické pak spiso- vateli Josefu Barákovi, který si za sezóny té také několikrát zahrál. Sezóna rozhodla o dalším osudu městského divadla. Ještě v březnu 1866 podal Švanda žádost za opětné přenechání di- vadla. Žádosti jeho německou většinou obecního výboru nebylo vyhověno. Dům zadán Němci Lösslovi, který však hanebně zkrachoval. Na to obecní výbor zadal divadlo pro sezónu 1867 až 1868 opět Švandovi, jenž místo své v Praze opustil a osobně vedení divadla se ujal. Roku 1867 rozšířila obec divadelní budovu přikou- pením sousedního domu, ve kterém byly umí- stěny garderoby a naturální byt pro ředitele. Nová sezóna Švandova měla opětně skvělý úspěch. R. 1868 zvolen purkmistrem Čech, dr. Tuschner a celá městská rada z majority české. A tu dne 21. dubna 1868 stalo se v obecním výboru památné usnesení, že má býti divadlo zadáno na 6 po sobě jdoucích roků Švandovi.
Schiebl Barák Švanda Němec Lössl Švandův Tuschner Praha Čechy obecní výbor
30 article
Následek byl, že Němci postavili si vlastní di- vadlo a budova zůstala trvale zachována pro hry české. Švanda usadil se trvale v Plzni, zřídil vedle činohry také operu, jejíž prvním kapelníkem byl p. Mořie Anger, nynější kapelník Národního divadla. Dne 30. října téhož roku provedena premiera »Prodaně nevěsty«. R. 1875 stal se intendantem městského divadla p. Ign. Schiebl, který až skorem do své smrti pečoval o zdar českého divadla v Plzni. Po Švandovi vystřídali se (vždy na delší období) ředilelé: Kramuele, Pištěk, Pokorný, Trnka i Budil. Staré, památné divadélko dosloužilo svému účelu poctivě. Kdo znal jeho nedokonale zaří- zené jeviště, úplně dřevěnou vnitřní konstrukci, podivil se, že v budově nikdy nevypukl požár, ač se tu původně svítilo ještě svíčkami a olejem, byly zde konány plesy a pořádány výpravné hry s nebezpečnými efekty. V této příčině rovnalo se plzeňské divadlo co do šťastné své planety jenom starému Novoměstskému v Praze. Nyní propadne vysloužilý stánek Můs mo- tyce. V historii českého divadla bude ho však vděčně vzpomínáno jako svědka začátků a ko- lébky stálého pěstění české Musy v Plzni. Bilbouqust.
Němec Švanda Schiebl Kramuele Pištěk Pokorná Trnka Budil Plzeň Praha Musa Mořie Angra národní divadlo český divadlo