ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4c500400-7110-11dc-a439-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 38 celkem · entity: person 185, place 66, org 28, work 6
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26. března 1904.
4 masthead
Číslo 86.
5 article
představiti, jaký je pracovní rozdíl na př. mezi pozorným a nepozorným vydáním staršího autora. Nakladatel ví, že ten neb onen starší autor je v oblibě a objedná si nové vydání. Ovšem, nabídne honorář, který právě tak zaplatí jméno na obálku propůjčené a ten několikastránkový »literárně-historický úvod«. Koupí se výtisk roztrhá se sazečům a za nedlouho uzří světlo »nové, kriticky Xem Xnem upravené vydáníe k naklaďatelově i vydavatelově spokojenosti. Má li však vydavatel náhodou naivní nápad čísti třikrát za sebou korrekturu, tištěnou podle bůh ví jakého již zmrzačeného textu, vyspravovat do úmoru, shánět původní znění a pořizovat kritické poznámky — nikdo mu nebrání, leda že snad z onoho původního »honoráře« mu srazí slušný obnos za zaviněné korrektury a příště se mu vyhnou, poněvadž — zdržuje tisk a činí zby- tečné oblíže. A přijďte pak s novou, původní věcí, s požadavky o počtu výtisků, o úpravě knihy atd., když přední básníci a spisovatelé se musí spokojiti s uměleckým vkusem administrace tiskárny a s kontrakty, které stále mají za zá- klad ony poměry, které vytvořila velkovýroba slazeného neb pepřeného zboží z cizího mate- riálu. Nejhrubší a nejprimitivnější řemeslo pře- kladačské a vyrábitelské je u nás stále ještě měřitkem hodnoty literární práce, vše, co jde nad ně je luxus, kterého si dopřávají nakladalelé k výzdobě firmy. A nebude lépe, dokud naši čtenáři nezvýší své požadavky a nevytříbí svů vkus, aby dovedli vymáhati dokonalejší, ne leda- bylou a povrehní práci v knihách, jež se uchá- zejí o jejich přízeň.
6 article
České spisy-
7 article
* Na Zemi a na Marsu. Román. Napsa! Kur Lasswitz. Přeložil Kl. V. Nákladem Emila Šolce. knihkupce a nakl. v Telči. Román „verneovský“. Ver- ne sám ovšem ještě nikterak není zastíněn. V této záplavě románů, pocházejících od „Verneů“ velmi rozmanité hodnoty, román Lasswitzův jistě zaujímá místo vyniající, čestné. Spisovatel dobře si osvojil vlastnosti. Smysl pro zajímavou dobrodružnosta poutavý podklad vědecký. Způsob, jak spisovatel řeší otázku styku obyvatelů planety Marsa (čili, jak někteři žádají, Marta) se zemí, je aspoň příbližně přesvědčivý pro intelligenta fysikálně technicky vzdělaného. „Zba- viti se tíže a ovládneme vesmír!“ je zásada, od níž spisovatel rozvíjí svůj problém styku dvou planet sobč blízkých. Marsovci v románě záhadu rozřešili. Po- z nání záhady gravitace přivodilo u nich netušený vývoj techniky a učinilo je pány vesmíru. „Kdyby se podařilo gravitaci převésti v jinou formu energie. tělesa nebeská stala by se nezávislými na tíži; stala by se „diabarickými“, nebyla by přitahována sluncem. jako není kousek dřeva přitahován magnetem“ atd. To se podařilo Marsovcům. Podivné bytosti s Marsu (známe je už trochu z ro- mánu Flammarionova!) dostanou se na severní a jižní točnu naší Země. Tam se setkají s polární výpravou pozemských vědců, „přijmou je mezi sebe“ a odvedou na Mars, ukazují jim svůj podivný svět, plný divův ani „krásná plet“ neschází. Intelligentní velkooké „Marsiánky“ jsou ozdobou společnosti, s níž se stý- kají udivení pozemšťané. Vypravování jest prosto hledaného affektu, konversace lehká, nenucená. —ivo—
Napsa Lasswitz Klement Šolc Lasswitzův Marsa Mars Marsovec Flammarionův Mars Telč Vera
8 article
* Soupis památek historických a uměleckých v království žeském od pravěku do po- čátku XIX. století. Vydává archaeologická ko- mise při České akademii řízením Josef a Hláv ky. XVI. Politický okres vysokomýtský. Napsal Zdeněk Wirth. XVII. Politický okres doma- žlický. Napsal Ferdinand Vaněk a dr. Kare Hostaš. XVIII. Politický okres pelhřimovský. Napsal prof. Josef Soukup. V Praze, 1902—1904. Průběhem necelých osmi let více než pátý di všeho království svědomitě jest zinvestován po stránce historické i uměnoslovné. Obětavě pulují účastnici ode vsi ke vsi, od chrámu ke chrámu, od hradu k osa- mělému polnímu kříži, bedlivě kreslí a fotografujt. črtají i popisují a třídí literaturu starší, aby ukázali. co zbytlo v zemi stop domácí kulturní snahy po Brani- bořích, levlařích, Švédech a Prusích, které nevedla k nám, jakož obyčejně se tvrdí, nízká hrabivost, nýbrž vyšší „snahy kulturní“. A co ušetřili tito hlasatelé vzdělanosti, zničeno bylo namnoze josefinským osví- censtvím a šeho represenlanty. Ze tří nových svazků v prvním Z. Wirth popisuje jádro někdejšího Vratislavska nad střední Loučnou. později úzce spjatého s biskupskou stolicí litomyšl- skou, F. Vaněk a K. Hostaš podávají výsledky pilného svého zkoumání na půdě chodské, J. Soukup předvádí odlehlý sice, ale kulturně neméně zajímavý okres pelhřimovský. Naší veřejnosti a zvláště kruhům inter- essovaným náleží dojista povinnost, podporovati snahu archaeologické komise.
Josef Wirth Vaněk doktor Kare Hostaš profesor Soukup Švéda Z Wirth F Vaněk K Hostaš J Soukup Praha Vratislavsko nad střední Loučná
9 article
* G. Suetonia Tranquilla Životopisy X Eísařů žímských. Přeložil V. Kubelka. (Biblioléka klassiků řeckých a římských vydávaná III. třídou České Akademie věd.) V Praze, 1903 Šestě číslo akademické sbírky přináší převod jenž výborně doplňovati bude překlad Annálův a I- storií Tacitových a jest si přáti, aby záhy po něm ná- sledoval překlad Dějepisů císařských (Seriptores histo riae Augustae), čímž dostane se nám předních latin- ských pramenů k dějinám starších císařů v rouše če- ském. Zevrubný úvod o životě Sueloniově, o jeho spi- sech dochovaných i ztracených a zvláště o životopi- sech, hledí vystihnouti nejnovější stanovisko vědy Porozumění textu usnadňují hojné věcné poznámky pod čarou. Český čtenář bude čísti se zájmem Životo pisy, zvláště obou nejzvrhlejších císařů Caliguly a * Al. Mrštík, Rok na vsl. Díl. IV. Únor. D V. Březen. Nakl. Máj. Kronika moravské dědiny, lada výstižných obrázků z venkovského života, živě zbar- vených, plasticky podaných s vůní domácí půdy. Au- tor žije uprostřed lidu, má smysl pro detail a podává pravdivě a názorně povahu lidových figurek uprostřed klidného života a drobných příhod na vsi. Ukazuje ve svých částech, kterak živol lidu úzce souvisí s vý- vojem přírody, kterak jej proplétají obyčeje, souvisící s její obdobími. * J. Arbes, Adamité. Fragment románu pseudo- historického. Třetí vydání. Sebr. spisy díl XI. Nakl.
G Suetonius Eísař žímský V Kubelka Tacitův Života Caligula Al Mrštík J Arbes Praha Au Český akademie věda Istoria
10 article
J. Otto. Autor líči zhýralou společnost ve Vídní v době kongresu po pádu Napoleona I. Pravil-li Tal- leyrand o francouzských royalistech: „že se ničemu nenaučili a ničeho nezapomenuli“, platí to tím spíše o diplomatech, jichž úkolem bylo rozhodovati o bu- deucnosti národů a nejpřednějším jejich cílem, aby po- kud možno zůstávalo vše při starém. Mezi radován- kami panstva byly pověstny lak zvané „plesy ada- mitské“, jež tolik pohoršívaly mravně přísného císaře Františka I., ač nemohl zabrániti, aby členové vlast- ního jeho dvora zučastnili se orgil, jako nelze za- brániti, aby se zprávou o nich nebavilo — dnešní čtenářstvo, Jaroslav Kamper, Bílá láska. Historie jako tisíc jiných. Nakl. J. Otto. Titul poněkud deka- dentský pro historii zdánlivě všední, nešťastné lásky starého mládence k dívce, jež nemůže zapomenout na svoji první lásku. Ale autor líčí své postavy tal sympaticky, dovede obestřít prosté poměry a prostý děj tak milým teplem, že upoutá pozornost. Přede- vším zachycuje psychologickou linii podrobným rozborem duševníchi stavů a věrnou, životnou charak- teristikou i podružných figurek. Prostý děj osnuje obratně a vypravuje pěkně. *Tomáš Rebec, Živnostenské právo rakon- ské. II. Pomocnictvo. Správa živnostenská. Illustr katechismy naučné, red. V. J. Prochá zka, sv. II Nakl. Hejda Tuček. Dlouholetý, praktický pracovník v oboru práva živnostenského, dokončuje přítomným svazkem svoji práci, jež poskyluje prakti- cké pokyny ve věcech sem spadajících. Zvláštní po- zernost věnována klidu nedělnímu a svátečnímua pojišťování dělnickému, zejmena úrazovému. Nařízení a předpisy obvodu zemí koruny české sebrány až do doby nejnovější a sestaveny přehledně se stálým zře- telem ku potřebě praktické. Nerona.
Otta František Kamper Rebec Prochá Hejda Tuček Neron Vídeň Tal Bílá láska svatý . II nakladatelství
11 article
Z českých listů. * »Lumír« otiskuje současně s polským origi- nálem v překladu B. Prusíka Sienkiewiczovu sindi ckou legendu«, napsanou »Dvě louky«, kterou básník v loní přednášel na své cestě, konané po městech pol- ských ve prospěch povodní postižených. * V »Naší Době« J. Jakubec otiskuje svoji před nášku »O české poesii politické do Havlíčka«. Po číná koncem osmnáctého století veršovanými sklad- bami, převahou sociálními, jak sám praví, jako byi »Selský otčenáš«, píseň o selské svobodě, o těžko- stech a trestech roboty a zabývá se autory jako byli Vavák, Stach, Thám, Zíma atd. * Ve »Věstníku českých professorů« objevuje se trochu rozvláčná výměna myšlenek o literární čin- nosti učitelů škol středních. V posledním čísle uva- žuje o tom thematu J. V. Klíma. Bylo by dobře. kdyby bylo osvětleno jasně a určitě z kompetent- ního místa — jedná se při tom i o názor orgánů dozorčích — a kdyby přesně bylo vysloveno nepo- chybné právo a povinnost středoško ských profes- sorů, volající je k práci vědecké a literární. Muži. kteří mají náš dorost naučit vědecky a umělecky pracovat a myslit, musí přece především sami sku- tečně vědecky i umělecky pracovat a myslit — tento samozřejmý důsledek není, tuším, i na rozhodujícíeh místech ještě dosti ujasněn. Čtenář.
Prusík Sienkiewiczův J Jakubec Havlíček Vavák Stach Thám Zíma J V Klím polo
12 article
Slovanské spisy-
13 article
* S. V. Izjedinova: Něskolko měsjacev u Burov“ (Několik měsíců u Burů.) Spisek ča- sový pro nás ve chvíli, kdy se mluví o výpravě če- ské ambulance na bojiště rusko-japonské. Za doby burské války na podnět pastora Gillota a za jeho předsednictví zřízen byl komitét ku pomoci Bu- rům, zvláště z vynikajících členů holandské kolonie v Petrohradě a bylo rozhodnuto, aby za vybrané pe- níze poslán byl do jižní Afriky zdravotní sbor. Sbor úplně neodvislý od současně vyslaného ruského Čer- veného kříže, měl míti pouze polovici ruských členů; druhá polovice, k vůli snažšímu se dohodnutí s vládou a obyvatelstvem Transvaalu, měla býti vzata z Holan- danů a představeným měl býti doktor Holanďan. Na Rusech žádala se povinně znalost holandštiny nebo angličiny. Z různých příčin rusko-holandský zdra- votní sbor, s nimž pí. Izjedinova odebrala se do jižní Ariky jako milosrdná sestra, dlel po nějakou dobu nečinně v Pretorii. Na to pl. Izjedinova s jinou sestrou Holanďankou a třemi ruskými lékaři byla poslána na čas na Morder-Struit. S přiblížením se Angličanů ku
S V Izjedinův Burov Holan Holanďan Angličan Petrohrad Afrika Transvaal Arica
14 article
Pretorii situace v Transvaalu stala se složitou. „Je- diným milým zjevem v tuto těžkou dobu,“ praví paní Izjedinova, „byla nám sympatie a úcta, kterým my Rusové, těšili jsme se u místního obyvatelstva .. . Na počátku našeho pobytu v Transvaalu my všichni. zvláště úřadní osoby, setkali jsme se s neobyčejně sympatickým uvítáním. Později tato sympatie značně poklesla následkem vystupování jistých úřadních osob Byly okamžiky, kdy s bolestí a zlostí byla jsem nu- cena slýchati, že Rusové nejsou stateční a že obě ambulance vyhýbají se nebezpečným posicím: přibyl důstojníci pouze prý jezdí na útraty vlády, chvástají se, ale ničeho nedělají. Tím milejší byla mně sympatie k Rusům, která byla mně ihned nápadnou po mém návratu z Fortinstrimsu do Pretorie. Příčinou této změny ve smýšlení byla jak statečnost, kterou dali na jevo ruští dobrovolníci, tak i práce ruského zdra- votního personálu, jakmile jenom naskytla se mu pří- ležitost k práci, zvláště obětavá činnost u frontu doktorů Davydova, Golbeka a Eberhardta v Natalu.
Pretorius Izjedinův Rus Davydov Golbek Eberhardt Transvaal Natal
15 article
Vebra a fon-Rennenkampfa na jižním a západním Irontě. Ruská fortinstrimská ambulance nabyla do- konce jisté slávy. Stalo se tak především zásluhou dra. Webra, jenž zorganisoval zdravotní službu na tomto místě. S nemenší úctou mluvilo se o osobní statečnosti dra. Rennenkampfa v den bilvy na Tuba- kopu. S touto bitvou bylo také nerozlučně spojeno jméno reka toholo dne, Maximova a ruské srdce rado- valo se nad chováním se k němu místního obyvatelstva při obvyklé flegmatičnosti a zdrželivosti Burů, jež nešetřilo nejlichotivějšími epithety.“ Vzpomínky pí Izjedinovy projevují ženu vzdělanou, bystrozrakoua všestrannou, pokud možno souditi dle zpráv a závěr- ků, jež činí ve svém spisu. Její úvahy a ocenění ně- kterých vojenských operací, různé poznámky, týkajíc se na př. nedostatku studené zbraně u Burů, jsou do konce čímsi výjimečným u ženy. Pomocí znalosti něm- činy a angličiny osvojila si také brzy holandštinu následkem čehož mohla potom dobře seznámiti se Ibrahim. s karakterem národa a jeho zvyky.
Vebr Rennenkampf doktor Weber Maximov Ibrahim
16 article
Bibliografie. * Rolník ve styku s úřady finančními. Rádce v záležitostech berních a poplatkových pro rolnictvo vůbec a zvláště představené obce, pomůcka učebná pro žáky hospodářských škol. Napsal J. F. Svo- boda, c. k. berní úřadník. Nákladem F. Šaška v Novém Městě na Moravě. * Vlastivěda moravská. Redigují Fr. J. Rypáčel a Fr. A. Slavík. Díl II. Místopis. Seš. 1.—11 Brněn- ský kraj. Ivančický okres. Napsal Augustin Kratochvíl. Vydává Musejní spolek v Brně. * Jan Srp. Podrobná mapa království českého v měřítku 1: 100.000. List 38. Broumov. Police nad Met. Naklad. Jarosl. Bursík. V komisi Bursík a Kohout * Karel Hipman, Za českou slávon. Sešit 12. obsahuje dvanáct reprodukcí pohledů na města stavební památky, jakož i obrazů a různých jiných prací uměleckých. Naklad. Jos. R. Vilímek. * Dr Vl. Mladějovský, O horečce a jejím léčení. Bibliotéka lékařských spisů populárních, red. MUDr. Panýrek, sv XXVI. Nakl. Hejda a Tuček. * Umění ve škole. Napsal Josef Šůstal. S před- mluvou od Josefa Merhauta. V Brně. Vydal »Klub přátel umění« tamtéž. * Chrudimsko a Nasavrcko. Obraz přírodní, ho- spodářský a národohospodářský. Práce všeho učitel- stva. Redakci řídí prof. P. Vepřek. Učitelstvo okresu chrudimského a nasavrckého po příkladě okresů jiných počalo vydávati souborné dílo popisné svého okolí. Dosud vydaná část geologická je při všt lehké přístupnosti formy vědecky přesně drženou. Pečlivé fotografické obrázky jsou velezdařile repro- dukovány. Celostranný obraz města Chrudimi, jenž vyhotoven dle trojbarevného systému Neudörflova, je pravou ukázkou pokročilosti naší techniky repro- dukční.
Svo Šašek J Rypáčel A Slavík Augustin Kratochvíl Srp Bursík Hipman R Vilímek MUDr Panýrek Hejda Tuček Šůstal Merhaut profesor P Vepřek Neudörflův Nový město na Morava Francie Broumov Police nad Met Brno Chrudimsko Chrudim spolek v Brno svatý XXVI
17 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Veřejná zkouška žáků zimní hospodářské školy v Roudnici nad Labem konána bude v neděli dne 27. března o 1/210. hod. dopol. ve školní budově zimní hospodářské školy-
Roudnice nad Labe
18 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Doporučení. Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsal Max Maurey. Přeložila Vilma Nováková. Režisér Josef Šmaha. Mine, chatrně oblečen, s dušičkou utajenou, vstoupil do předsíně úřadovny pana ředitele banky. Chuďas, rád by nějaké místo. Presidiální sluha velmi nevlídně přijal cizince. Je náramný pán takový sluha ! Roztahuje se v křesle, zívá hubuje na přeližení prací. Mine všecek skroušen pohlíží ve tvář takého velmocenství! Jak rád by pracoval jako pouhý sluha tako vého — pána sluhy! Má-li Mine nějaké naděje na vyslyšení? Nu, to se uhlídá. Žadatelů je teď tolik A jakou že má Mine kvalifikaci? A má-li jaké doporučení? Mine není zcela nízký člověk. Studoval zkoušky odbyl s vyznamenáním. Také doporu čení má, psané na voňavém papíře, od nějaké hraběnky. Pan presidiální sluha vše blahosklonně při- jímá a odhaduje. Leč věhlas předsíňového velmože netrv dlouho. Jen co dvéře vrzly a pan ředitel vešel Nevrlý pán, špatně naložený. Nachází vše v ne pořádku, všude plno prachu. Sluha je k ničemuž lenoch, ať se klidí ven Mine se ředitelem osaměli. Minoví je ouzko
Maurea Nováková Šmaha Min
19 article
— Co si přejete, pane? Mine nemůže slova vypravit. Sluha mu od nesl hraběnčino doporučení. Po nějakých ne snázích zvídá ředitel, oč běžl. — Kde máte doporučení Mine na rozpacích něco koktá. Ředitel zatím se rozpovídal. Je hodnějšt člověk než vypadá. Má svoje zásady. Doporučent žádal jen ze zvyku. Denně přicházejí takoví žadatelé, každý je doporučen. Kde jaký přibuzný a známý, každý doporučuje někoho. Povol jed nomu, rozhněváš druhého. Proto má ředitel zá sadu, nepřijmout nikoho, kdo je doporučen — Vy nemáte doporučení, spoleháte jen na sebe, jste energický muž, zastanete něco, to se mi libí! Potřebuju dozorce, který by mne zastal v nepřítomnosti a udržoval pořádek. Přijímám vás !. .. Mine jakoby vyrostl ze země. Od toho slova stala se s ním veliká změna. Narovnal se v pá- teři, nová duše do něho vjela, dostal jiný hlas. Slibuje panu řediteli, že ho bude energicky zastávat.
Min
20 article
Vehází sluha. Přináší Minův doporučovae list od hraběnky, který u sebe zapomněl. V Mi novi hrkne. Kdyby ředitel nahlédl do listu, byle by vše ztraceno. Třeba tomu na všechen způsob zabrániti, osvědčiti zároveň svoji energii. Mine pánovitě ke vcházejícímu: — Jak se můžele opovážit? Kdo vás volal Proč jste nezaklepal ? . .. Sluha zaražen koktá odpovědi. Nepoznává svého muže. Jaký tón, jaké vystoupení! Mine pochopil úplně svůj prospěch. Objeví se panu řediteli ve světle člověka, jakého on právě po- třebuje. Vězí ještě sice ve svém chatrném ka- bátě, ale poměry jeho už se změnily a poměry dělají člověka. Mine je teď pánem a dá te cítit — sluhovi. Před chvílí se mu ještě dvořil. Teď vyčítá mu všecky slabosti, málem ze dveř ho vyhodl. — Bravo! Bravo ! pochvaluje si ředitel. Mine je hotový člověk ! Opona za veselosti obecenstva padá. — Pěkná studie z fysiologiky lidského sobeclvl nezcela bez násili vpravená do oříšku dvou as desitiminutových výjevů. Une tranche de la vie. jak si v nich libovali naturalisté páně Antoinova »svobodného jeviště« let devadesátých. Snad je pan Max Maurey jeden z nich?
Minův Min jít le vie Antoinův Maurea
21 article
Aby hře zachováno bylo ve všech záhybech slova a přechodech nálad plné zdání přiroze nosti, vyžadovala by velmi tenkého odstiňování výrazu. Pánové Šmaha, Inneman a Mušek tvoř spolu jinak zcela účinné tercetto, Jen karakteri sace postav zůstává jaksi paušální, s pointam dosti dunivě vypichovanými. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo- ledne hraje se pro studentstvo Rydelovo drama »Navždy« s pí. Kvapilovou a pp. Vojanem, Vávrou Innemanem, Kafkou a Steinsbergem. Představení počíná výjimečně o půl čtvrté a možno k němu u denní pokladny koupiti ještě něco sedadal i mís k stání. Dnes večer vystoupí naposledy host Národ- ního divadla pan Nikolaj Artěmjevič Še- veljov; zpívati bude partii Jeleckého v Čajkovské opeře »Piková dámas; ostatní hlavní parti zpívají dámy Feldenova, Slavíkova, Horvátova a pp Šir, Viktorin, Krössing. Pollert a Polák. Představení. připadající B. čtvrtce předplatitelů, řídí kap. p. Anger- Na dnešek ustanovená Čajkovského opera »Eugeni Oněgin« musila být pro dosud trvající indisposie slečny Bobkovy odložena. Zejtra odpoledne a to již o 3/4 na 3. hod. zahájena budou předslavení na paměť 40letého členského jubilea Jindřicha Mošný Jiráskovým dramatem »Emigrant«. Dalšími před- staveními na počest našeho neunavného a tak oblí beného umělce, budou v pondělí drama »M aryša- od bratří Mrštiků, v úterý Moliěrův :»Lakomece a »Námluvy« od Čechova a ve středu Klicperova veselohra »Hadrian z Řimsu«. Zejtra večer bude se hráti Kovařovicova opera »Psohlavci« obě představení zejtřejší určena jsou zároveň k uctění památky Jana Amosa Komenského. Vstupenky k nim možno obdržeti také již dnes u denní pokladny, na představení další přijímají se záznamy. Dne 5. dubna t. r. počíná druhé půlletí předplacení; předplatné přijímá denní pokladna od 8. hod. ranní.
Šmaha Inneman Rydelův Kvapilův Vojan Vávra Inneman Kafka Steinsberg Artěmjevič Feldenův Slavíkův Horvátův Šira Viktorin Krössing Pollert Polák Oněgin Bobkův Jiráskův Mrštiků Moliěrův Čechův Klicperův Hadrian Řimsa Kovařovicův Psohlavec Jan Ámos Komenský Angra národní divadlo Čajkovský opera M aryša
22 article
+ Velmi naivní glossy o pohostinských hrách paní Jane Hadingové uveřejňuje v »Máji« pan —ech. Vtipkuje o dobromyslných lidech, »kteří v po- dobných návštěvách spatřují milost národu českému osvědčenou.« Takové nejapnosti a nevkusnosti ne- měly by se objevovati již ani v »Máji«. V úpadku zaviněném v naší literatuře maloměšťáckými a ne intelligentními vlivy, jsou ještě přímo antikulturn zjevy, jež jsou více k smíchu nebo k pláči, nežli če ština obsahů francouzských kusů, vydaných Národ ním divadlem. + Lidové divadlo „Urasia“ v Praze VII. Dnes jest IX. představení vzájemně se podp. spolku „Vlasti- mil“ v Praze VII. Hraje se Macháčova výpravná po- hádka „Za živou vodou“. Hudba od E. Starého. Režisén Fr. Šípek. Dirigent E. Starý. Ve hře zaměstnán jes celý personál a na 40 komparsistů. Světelné effekty řídí divadelní mistr R. Valášek. Začátek o 3/48. hod Ceny míst poloviční. Zejtra jsou obvyklá dvě před- stavení: o 124. hod. hraje se „Gavaut Minard a spol. a o 7. hod. „Sen noci svatojanské“. Ve středu jes benefiční večer oblíbeného člena „Uranie“ p. Václava Rabského, který zvolil si historickou hru „Po krva- vém sněmě“. Napsal J. Kratochvíl.
Hadingová Macháčův Starý Šípek E Stará R Valášek Minard Václav rabský J Kratochvíl Praha Francie divadlo . + lidový divadlo Urasia Sen noc svatojánský
23 article
+ Švandovo divadlo nn Smíchově. Dnes v sobotu 26. března provozovati se budou pouze jednou dvě za- jímavé scény z komedie života „Pokračování“ o W. S. Gilberta v překladě Jar. Kvapila. Hlavní úlohy hrají pohostinsku pí. F. Krištofová a p. Ant. Krištol Na to uvedena bude poprvé na české jeviště novinka scénický obrázek „Z dobrého srdce“ od dra. Lucyana Rydela (autora hry „Navzdy“), v překladě Františka Vondráčka. V novince této vystoupí jako hosté sl. Rů- žena Kučerova a pánové J. Relink, býv. člen Nár divadla v Praze a městského divadla v Plzní, B. Spurný a V. Šulc. Lístky lze koupiti v knihkupectví F. A Urbánka a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí chově; večer pak od 6 hodin u divadelní pokladny Ceny míst obyčejné. Členové spolku českých typo- grafů „Velesiavín“ přispějí z dnešního představení na stavbu Národního divadla v Brně. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dne má svoji benefici p. Em. Krpálek. Hráti se bude pů- vodní satyrická fraška se zpěvy „Pan Vašnosta“ za režie Jos. Kubíka. Jako hosté vystoupí sl. M. Char- vátova a pp. Ant. Kříž a J. Burda. Zejtra v neděli hraje se v areně odpoledne i večer vaudeville „Božská Yvetta“ s pí. Zieglerovou v titulní úloze. V ponděl bude I. reprisa Šubertova dramatu „Žně“ jakožto ná- hradní představení za hru 64. v předplacení pátečním. + Pištěkovo lidové divallo na Kr. Vinobradlech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny: „Černá růže“, tragedie o 5 jedn. od Karla Sa- biny. Zejtra hraje se dvakráte: o 124. hod. odp. „Se- dlák milostpání aneb „Napálený Japonec“, večer o 7 hod. „Farár z Podlesí“. Jako nejbližší původní no- vinka připravuje se: „Kněžna Pepička“
Gilbert Kvapil F Krištofová Lucyan Rydel Vondráček Spurná V Šulc Urbánek Krpálek Kubík M Char Kříž J Burda Yvetta Zieglerův Šubertův Pištěkův Kristus Vinobradly S bina Japonec Farár Kučerov Pink Praha Švandův divadlo NN Smíchov národní divadlo městský divadlo v Plzeň spolek český typo národní divadlo v Brno smíchovský divadlo
24 article Hudha.
Hudha. + Antonín Řebíček j. Z Berffna dochází zvěst. že krajan náš, pan Ant. Řebíček, dlouholetý dirigení populárních filharmonických koncertů v Berlíně, po delším utrpení tam zemřel dne 24. března. Řebíček narodil se dne 7. února roku 1844 v Praze, kde ab- solvoval konservatoř, načež odebral se do Výmaru jako člen dvorní kapely. Jeho životní pouť byla velmi pestrá. V r. 1863 byl koncertním mistrem če- ského divadla v Praze, v roce 1865 německého di- vadla rovněž zde, načež odebral se do Wiesbadenu, kde pobyl až do roku 1882, kdy stal se ředitelem
Řebíček Antonín Berlín Praha Výmar Wiesbaden ský divadlo
25 article
opery ve Varšavě. V r. 1891 byl kapelníkem uher- ského národního divadla v Pešti, načež v r. 1897 stal se dirigentem berlínské filharmonie. Po šest le až do svého onemocnění byl skutečně dirigentem vzácné kvalifikace a hudební Berlín dovedl nadáni jeho oceniti. Byl mužem vysokého hudebního na- dání a vychoval celou řadu mladistvých talentů Občas zavítal do svého rodiště a tušíme ještě před třemi lety několik dní zde pobyl. Ztráviv většinu svého života v cizině zapomněl sice valně mateřskou řeč, ale uvědoměním se vždy ku své národnosti hlásil. + Koncert Českého pěveckého kvartetta. Dn 12. t. m. uspořádal sbor učitelský obecné školy v Král. Městci ve dvoraně »Na staré poště« koncert. který byl duševním požitkem přítomnému obe- censtvu, kterého sešlo se na půl třetího sta. Pan J. Šulcová, choť c. k. soudn. adjunkta dra. J. Šulce. virtnoska na harfu, přednesla dvě skladby. Předne byl mistrný, uchvacující. S utěšeným výsledkem kon- certu po stránce morální byla i stránka finanční dobrá. Čistý výnos přes 130 K věnován byl pro chudou školní mládež obecné školy místní. + Občanská beseda a tělocvičná jednola »Sokol- v Benešově pořádají populární koncert 27. března o 3. hodině odpolední v tělocvičně. Úřinkují slečna M. Kratinova, virtuoska na klavír, pan R. Reissig. ředitel brněnské Filharmonické besedy, pp. manžele Dlabolovi. Klavírní doprovod převzala sl. M. Feiglova. + Šestý večer pěvecko-hudební česko slovanské akademie klavirni v Praze koná se v koncertní sini akademie na Staroměstském nám. čís. 30 v sobotu 26. března o 6. hodině večerní. + Slečna Terezie Saakova, naše krajanka. primadonna dvorní opery ve Výmaru, zpívá právě pohostinsku ve dvorní opeře berlínské,
Král J Šulcová J Šulc M Kratinův R Reissig Dlabola M Feiglův Saakův Varšava Pešť Berlín Městec Benešov Praha staroměstský já Výmar ský národní divadlo občanský beseda Sokol filharmonický beseda
26 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ze soudu sborověho. Telegram a jeho účinek. Historka, která vyjímal by se jinak spíše tragikomicky, kdyby nebylo povážli vým její pozadí a její důsledky. Odehrála se v Be rouně a těchto dnů jedna z jejích hlavních osob, ho- stinský p. V. Z., měl pro ni opletačky se soudem Děj byl as tento: Letos 5. ledna pomáhal řeznický učeň Josef S. ve sklepě svého zaměstnavatele, řezni- ckého mistra p. Fr. V. při skládání ledu a aby vy- práhlé své hrdlo zavlažil, připadl na zvláštní pro- středek. Sečkal, až ledaři odešli ze sklepa, vysadi dvéře u přiléhajícího sklepa hostinského pana Vá- clava Z. a sehnav plechový dvoulitr, šel si naplniti jej mokem Gambrinovým, leč k nemalému žalu svému nucen byl konstatovati, že marnou byla chytře na- líčená výprava: sud totiž přese všecky manipulac s kohoutkem a přese všecko zaklinání a posílání do horoucích pekol, nevydal z nítra svého ani kapky. Všocek mrzut. opustil učeň nevděčné bojiště a n schodech ještě kinul v duchu začarovanému sudu. který tak šeredně byl ho ošidil... Ale větší mrzutos! byla mu ještě souzena. Žiznivého učně zastihl toliž hned u vchodu náhodou sám hostinský a zahlédnuv v ruce mladíkově nepopíratelnou indicii — prázdný „tuplák“, oslovl jej hlasem dokonce ne holubiným. Rozklady, za nichž až klenba přízemní se otřásala. vyzněly akcenty kategorické deklarace: „Tak to. brachu, nepůjde, neboť dlouho se mně pivo ztrácí.
Francie
27 article
Ty nezaplatíš ovšem, protože nic nemáš — učiní tak- tedy tvá matka. Ne-li, pak se uvidíme — někde jinde!“ To pověděv, opustil hostinský ohromeného učně, a poslal matce jeho ihned telegram. Stručný, ale jasný: „Přijeďte ihned v zájmu svého syna Josefa“ a když v zápětí došel telegrafický dolaz, „co je“, reprodu- kevala jiskra telegrafu lakonickou odpověď: „Pak-li neobdržím zejtra dopoledne 100 korun, dám Josefa zatknout! Loupežná krádež.“ Toto memento mělo ovšem rychlý účinek. Hned příštím vlakem při- jela matka učňova do Berouna a všecka polekána byla Josefovým pokleskem, který také chtěla na- pravit. Ale nedohodla se s hostinským. Ten žádal ne- ústupně udanou náhradu, odmitl nabízených mu 5 kerun a když matka učňova nevyhověla jeho poža- davku, provedl svoji hrozbu a podal na učně trestní oznámení pro krádež. Soud osvobodil však ho- cha pro nedostatek důkazův a také z toho důvodu, že nebyla vyloučena možnost pravdivosti omluvy obža- lovaného, že chtěl vlastně ztropiti sobě žert. Po tomto rozsudku se však karta obrátila: podala matka učňova na hostinského trestní oznámení pro zločin vydí- rání dle § 98. tr. z. Než i v tomto případě věe dopadla — aspoň pro hostinského — příznivě. Trestní senát sprostil totiž pana Z. obžaloby, nenabyv přesvědčení, že by matka učňova bývala telegramem uvedena v takový strach a nepokoj, že by byla snad žádanou náhradu zaplatíla, ježto přijela do Berouna a vyjednávala o náhradě, prohlásivši — jak zjištěno — že „je k smíchu žádati za to 100 korun.“ — Obžalo- vaného hostinského hájil p. dr. Schauer. Z Bělehradu, 25. března. (C.-B.) Appellační soud zrušil rozsudek v afféře Petroněviče a přikáza záležitost tu k novému projednání 30. t. m. soudu I. instance.
Josef Josefová doktor Schauer Beroun Bělehrad
28 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Z České obce sokolské. Redakce » Věstníku So- kolského« žádá br. župní předsednictva, aby ihned po výsledku voleb župních oznámila jí své župní činovníky a jich bydliště pro rok lefošní Ze Sokola pražského. Za příčinou doplnění vo lební listiny pro valnou hromadu koná se členská schůze dnes v sobolu o 9. hod. večerní na galerii tělocvičny. Účast buď nejhojnější
Sokol pražský tělocvična
29 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. Stávký. * Z Amstarodamu, 25. března. (C. B.) Dělnick jednoty přijaly prostřednictví m. r. Kuypera ve stávce brusičů diamantů, zaměstnavatelé je zamítli. * Z Marseille, 25. března. (C.-B.) Na zdejším nábřeží došlo mezi asi 1000 dělníky a policií k srážce, za níž bylo i vystřeleno. Dělníci chtěli do- nutiti k zastavení práce soudruhy své, kteří praco- vali na palubě dvou parníků boykottované firmy Axelbuschovy. Několik policejních a gent a asi dvacet dělníků bylo zraněno.
Kuyper Amstarodam Marseille Axelbuschův
30 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. ** Nové opět mužstvo německé představilo se našemu obecenstvu při včerejším zápasu proui S. K. Slavia. Nevedlo se mu mnohem lépe než oslatním krajanům z říše, neb „Suddeutscher F. C Stutigart“ odešel poražen z hřiště a to v poměru 10:0. Do půle hry vedla Slavic v poměru 4:0. Mužstvo ně- mecké hrálo dosti dobře a jen nerozhodná a špatně střílející řada útočná je vinna na tom, že úspěchu ně- jakého nedocílilo. Výborní jsou obránci a zejmena levý z nich všeobecně se zamlouval a často hlučnou pochvalou byl vyznamenán. Týž je starším hráčem, kterému schází na levé ruce skoro celé předlokti. Přes to hraje velmi odhodlaně a zejmena jeho „hlavy“ směle soutěžily s „hlavami našeho Hraběte. Hra byla „lalr“ a ukázalo se opět, že naši při klidné hře mnohem více docilí, než při hře surové a „na muže“. Vý- borný den měl Hejda, který odhodlanosti svou mnoho uchránil. Nedělní zápas s Cricketou možno tudíž se zájmem očekávati. Kromě loho hráli „Slavia juniors proti „S. K. Blesk“, který porazili v poměru 7: 0. Na vedlejším hřišti hráli Švýcaři „Yung Boys“ neroz- hodně 3:3. ** „A. C. Sparta“ zvítězil včera nad německým „F. C. Únion“ v poměru 11: 0. Zlepšilo se tudíž fonl- ballové mužstvo „Sparty“ znamenitě a bude-li tk dále pokračovati, může brzo býti soupeřem klubům nejlepším. Zejmena řada útočná znamenitě střílía kombinuje. Druhé mužstvo „Sparty“ hrálo v poměro 5: 2 se „S. K. Athény
C Stutigart Hejda Cricketa S K Švýcar A C Únion Slavia Yung Boy Sparta
31 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze. Dne 27. března: Pravoslavná besed v Praze má členskou schůzi v 7 hod. večer v míst nostech »Ženského klubu českého« (v Praze II v Jungmannově tř. č. 7 nové). — Čtenářsko-ocholn jednota »Šamberk« v Praze VII. má o 6. hod. večer »u Rezáčů« na nároží Belcrediho a Vinařské ulice schůzi výboru. Knihy půjčují se při každé schůzi a každou neděli. — Občanská beseda v Žižkově má o 1/23. hod. odpol. řádnou valnou hromadu v zasedací síni městské rady v radnici města Žižkova.
Šamberk Rezáč Belcredi Praha Jungmannův třída Žižkov pravoslavný beseda
32 article Balkán.
Balkán. Telegramy.
Balkán
33 article
Z Cařihradu, 25. března. (C.- B.) Civilní agent rakouský, dv. r. Müller, vrátil se do Soluna. Z Cařihradu, 25. března. (C.-B.) Z Mona- stýru vypraveny po dráze čtyři prapory vojska do území albánského hnutí.
Müller Cařihrad Soluna Mona
34 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Opětně zavládlo ticho, jak na moři tak na souši. S japonské strany neučiněn prozatím žádný nový útok. Maně dere se na mysl, co vlastně mají Japonci se svými útoky na Port Artur za lubem. Není to tak těžko uhodnouti. Útoky jejich — až dosavad bylo jich sedm — dály se z pravidla za noci. Ale současně za kři- žáky a obrněnci, jež zabočily k Port Arturu, táhly se dopravní lodi, jež zaměřily k Činampu a tam vysazováno zcela klidně japonské vojsko. Útoky byly tedy jen ochranou klidného vylodění muž- stva a nemožno mluviti vůbec o útocích na pev- nost v pravém slova smyslu. Takový útok pod- niká se s veškerou vehemencí a nevypálí se pouze 200 ran bez určitého cíle na různá místa a jak dosud bylo, hlavně do města a ne proti pevnosti. Z velikých útoků, na příklad na Paříž známo, že podnikány zcela jiným způsobem. Musí při nich spolupůsobiti dělostřelectvo, pě- chota i zákopnictvo. Dělostřelectvo postupuje těsně za sborem zákopnickým, jenž vyhazuje t. zv. paralely, hluboké šance, vedené šikmo jednou v pravo, po druhé v levo ku pevnosti. Pracuje se v noci a každým vyhozeným pří- kopem jsou zákopníci kryti. Tím způsobem po- stoupí se, pokud možno, nejblíže pevnosti. Když vzdálenost mezi hradbami je co možná nejkratší, zahájí dělostřelectvo ostrou palbu do jednoho místa, zatím co zákopy postupuje ku pevnosti pěchota. Útok dělostřelectva jest tak silný, že trvá třeba čtyřicetosm hodin. Když granáty vy- Uuče se otvor v hradbách, vyrazí pěchota z náspů a žene útokem, zatím co dělostřelba se- sílená páli bez přestávky do města. U žádného útoku na Port Artur tomu tak nebylo. Jak již podotčeno, měly jediný účel — zaměstnávati Rusy a v jiném obvodu v bezpečí vysazovati vojsko na souši.
Port Artur Rus Činampa Paříž
35 article
Korea pod protektorátem Japonska. „Pall Mall Gazette“ uveřejňuje obšírnou stať, z níž vysvítá, že si v Anglii nečiní žádných illusí ohledně pravých záměrů Japonska, jakož i ohledně výsledků politických a ekonomických, k nimž mohlo by věsti konečné utvrzení japon- ského vlivu, po případě i japonské moci v Ko- raji. Jest velmi smutné — praví pisatel článku — že prohlášení se strany tokijské vlády práva na protektorát nad Korejí nedošlo skorem žád- ného povšimnutí a nezpůsobilo žádných úvah v evropském tisku. Poněvadž aktem tímto Ja- ponsko patrně usiluje docíliti pevného postavent na poloostrově, jest záhodno, co nejpřesnějia nejpečlivěji o něm uvažovati. Zájmy Japonců v Koreji mají bez odporu velkou důležitost, do- týkají se životních otázek Japonska samého a nejsou to zajisté altruistické pohnutky, jimiž řídi se Japonsko ve svém jednání vůči Koreji. Korea, obklíčena s jedné strany Činou, s druhé mořem a japonskými lodmi, zeměpisnou polohou samou má souzeno dle mínění Japonců podlehnouti dříve nebo později vlivu jednoho z těchte dvou sousedů. Podnikavý Japonec získal si znenáhla jisté přednosti před Číňanem, a jenom daleký sen o rozhodném kroku proti Rusku, sen, jímž obírali se Japonci již během mnoha let, byl toho příčinou, že vyčkávali okamžik, kdy konečně, jak si myslí, mohou směle prohlásiti svoji doktrinu protektorátu, doktrinu, jež byla vždy prvním krokem pro stát, chystající se býti vel- kým a úplně pohltiti jiný, slabší. Nyní, kdy protektorát Japonska nad Korejí stal se fai accompli — pokračuje autor — náleží uvážiti všechny možné toho následky. Bylo by s naší
Japonec Číňan Korea Japonsko Anglie ko Rusko Mall Gazette
36 article
strany omylem, kdybychom očekávali od tohoto protekorátu něco jiného, než nanejvýš neblahý vliv na obchodní spojení Evropy s Korejí. Jest úplně přirozeno, že Japonci, pracující s takovou tvrdošijností na ekonomickém podmanění tohoto kraje, budou se snažiti co nejpečlivěji navždy dostati do svých rukou exploataci skorem úplně netknutého poloostrova a neztrpí ani tu nej- menší konkurenci bílých. Můžeme předvídati, že protektorát politický, jak nazývá jej Japon- sko ve svém prohlášení, bude pouze předehrou protektorátu obchodního (jako na ostrově For- mose). Apatie korejského národa, jeho nevyvi- nutost byla vždy pro Japonce překážkou ku pod- manění Koreje cestou mirnou, avšak z tonu, v ja- kém nyní japonská vláda stylisuje své prohlá- šení, není nesnadno souditi, že rozhodla se upev- niti svoji politickou nadvládu v Koreji v takové míře, v jaké mělo by Japonsko plnou moc v pro- vedení nutných reforem pro dosažení svých eko- nemických účelů. Avšak — dle mínění velmi dobře informované osobnosti — Japonei setkají se na své cestě se spoustou překážek. Budou-li v nynější válce poraženi, nezbude ani stopy po jejich protektorátu nad Koreji. Zvítězí-li, bude jim nade všechnu pochybnost značně zmírniti své prvopočáteční požadavky a přijati změny programu, jichž budou vyžadovati sympatisujíeí s Ruskem mocnosti. Všechny tyto úvahy — po- dotýká ke konci svého článku pisatel — musí přinutiti Anglii zaujati ihned stanovisko v této otázce, určiti meze svého vmísení se do ní ve prospěch Japonska a rozhodnouti se, jakou pod- poru smí poskytnouti svému spojenci, aniž by porušila tím důležité zájmy své vlastní.
Japonec Evropa Korea Japonsko Rusko Anglie Korea
37 article
Japonské finance.
38 article
Zahájený japonský sněm zabýval se hlavně tím, co Japonsko nyní již nejvíce tíží, t. j. — fi- nancemi. Po orientálské ceremonii pozdravení mikada točilo se jednání jen kol otázky, jak za- opatřit zlato, opět zlato a — pak mnoho zlata, neboť dle přísloví je známo, že k vedení války je třeba trojího, peněz, peněz a zase peněz, těch je v Japonsku citelný nedostatek. Proto sněm lámal si hlavu otázkou, co by se dalo zda-
Japonsko