3
masthead
26. března 1904.
5
article
představiti, jaký je pracovní rozdíl na př.
mezi pozorným a nepozorným vydáním staršího
autora.
Nakladatel ví, že ten neb onen starší autor
je v oblibě a objedná si nové vydání. Ovšem,
nabídne honorář, který právě tak zaplatí jméno
na obálku propůjčené a ten několikastránkový
»literárně-historický úvod«. Koupí se výtisk
roztrhá se sazečům a za nedlouho uzří světlo
»nové, kriticky Xem Xnem upravené vydáníe
k naklaďatelově i vydavatelově spokojenosti.
Má li však vydavatel náhodou naivní nápad čísti
třikrát za sebou korrekturu, tištěnou podle bůh
ví jakého již zmrzačeného textu, vyspravovat do
úmoru, shánět původní znění a pořizovat kritické
poznámky — nikdo mu nebrání, leda že snad
z onoho původního »honoráře« mu srazí slušný
obnos za zaviněné korrektury a příště se mu
vyhnou, poněvadž — zdržuje tisk a činí zby-
tečné oblíže.
A přijďte pak s novou, původní věcí,
s požadavky o počtu výtisků, o úpravě knihy
atd., když přední básníci a spisovatelé se musí
spokojiti s uměleckým vkusem administrace
tiskárny a s kontrakty, které stále mají za zá-
klad ony poměry, které vytvořila velkovýroba
slazeného neb pepřeného zboží z cizího mate-
riálu. Nejhrubší a nejprimitivnější řemeslo pře-
kladačské a vyrábitelské je u nás stále ještě
měřitkem hodnoty literární práce, vše, co jde
nad ně je luxus, kterého si dopřávají nakladalelé
k výzdobě firmy. A nebude lépe, dokud naši
čtenáři nezvýší své požadavky a nevytříbí svů
vkus, aby dovedli vymáhati dokonalejší, ne leda-
bylou a povrehní práci v knihách, jež se uchá-
zejí o jejich přízeň.
7
article
* Na Zemi a na Marsu. Román. Napsa! Kur
Lasswitz. Přeložil Kl. V. Nákladem Emila Šolce.
knihkupce a nakl. v Telči. Román „verneovský“. Ver-
ne sám ovšem ještě nikterak není zastíněn. V této
záplavě románů, pocházejících od „Verneů“ velmi
rozmanité hodnoty, román Lasswitzův jistě zaujímá
místo vyniající, čestné. Spisovatel dobře si osvojil
vlastnosti. Smysl pro zajímavou dobrodružnosta
poutavý podklad vědecký. Způsob, jak spisovatel řeší
otázku styku obyvatelů planety Marsa (čili, jak někteři
žádají, Marta) se zemí, je aspoň příbližně přesvědčivý
pro intelligenta fysikálně technicky vzdělaného. „Zba-
viti se tíže a ovládneme vesmír!“ je zásada, od níž
spisovatel rozvíjí svůj problém styku dvou planet sobč
blízkých. Marsovci v románě záhadu rozřešili. Po-
z nání záhady gravitace přivodilo u nich netušený
vývoj techniky a učinilo je pány vesmíru. „Kdyby
se podařilo gravitaci převésti v jinou formu energie.
tělesa nebeská stala by se nezávislými na tíži; stala
by se „diabarickými“, nebyla by přitahována sluncem.
jako není kousek dřeva přitahován magnetem“ atd.
To se podařilo Marsovcům.
Podivné bytosti s Marsu (známe je už trochu z ro-
mánu Flammarionova!) dostanou se na severní a jižní
točnu naší Země. Tam se setkají s polární výpravou
pozemských vědců, „přijmou je mezi sebe“ a odvedou
na Mars, ukazují jim svůj podivný svět, plný divův
ani „krásná plet“ neschází. Intelligentní velkooké
„Marsiánky“ jsou ozdobou společnosti, s níž se stý-
kají udivení pozemšťané. Vypravování jest prosto
hledaného affektu, konversace lehká, nenucená.
—ivo—
Napsa
Lasswitz
Klement
Šolc
Lasswitzův
Marsa
Mars
Marsovec
Flammarionův
Mars
Telč
Vera
8
article
* Soupis památek historických a uměleckých
v království žeském od pravěku do po-
čátku XIX. století. Vydává archaeologická ko-
mise při České akademii řízením Josef a Hláv ky.
XVI. Politický okres vysokomýtský. Napsal
Zdeněk Wirth. XVII. Politický okres doma-
žlický. Napsal Ferdinand Vaněk a dr. Kare
Hostaš. XVIII. Politický okres pelhřimovský.
Napsal prof. Josef Soukup. V Praze, 1902—1904.
Průběhem necelých osmi let více než pátý di
všeho království svědomitě jest zinvestován po stránce
historické i uměnoslovné. Obětavě pulují účastnici
ode vsi ke vsi, od chrámu ke chrámu, od hradu k osa-
mělému polnímu kříži, bedlivě kreslí a fotografujt.
črtají i popisují a třídí literaturu starší, aby ukázali.
co zbytlo v zemi stop domácí kulturní snahy po Brani-
bořích, levlařích, Švédech a Prusích, které nevedla
k nám, jakož obyčejně se tvrdí, nízká hrabivost, nýbrž
vyšší „snahy kulturní“. A co ušetřili tito hlasatelé
vzdělanosti, zničeno bylo namnoze josefinským osví-
censtvím a šeho represenlanty.
Ze tří nových svazků v prvním Z. Wirth popisuje
jádro někdejšího Vratislavska nad střední Loučnou.
později úzce spjatého s biskupskou stolicí litomyšl-
skou, F. Vaněk a K. Hostaš podávají výsledky pilného
svého zkoumání na půdě chodské, J. Soukup předvádí
odlehlý sice, ale kulturně neméně zajímavý okres
pelhřimovský. Naší veřejnosti a zvláště kruhům inter-
essovaným náleží dojista povinnost, podporovati snahu
archaeologické komise.
Josef
Wirth
Vaněk
doktor
Kare Hostaš
profesor
Soukup
Švéda
Z Wirth
F Vaněk
K Hostaš
J Soukup
Praha
Vratislavsko nad střední Loučná
9
article
* G. Suetonia Tranquilla Životopisy X
Eísařů žímských. Přeložil V. Kubelka. (Biblioléka
klassiků řeckých a římských vydávaná III. třídou České
Akademie věd.) V Praze, 1903
Šestě číslo akademické sbírky přináší převod
jenž výborně doplňovati bude překlad Annálův a I-
storií Tacitových a jest si přáti, aby záhy po něm ná-
sledoval překlad Dějepisů císařských (Seriptores histo
riae Augustae), čímž dostane se nám předních latin-
ských pramenů k dějinám starších císařů v rouše če-
ském. Zevrubný úvod o životě Sueloniově, o jeho spi-
sech dochovaných i ztracených a zvláště o životopi-
sech, hledí vystihnouti nejnovější stanovisko vědy
Porozumění textu usnadňují hojné věcné poznámky
pod čarou. Český čtenář bude čísti se zájmem Životo
pisy, zvláště obou nejzvrhlejších císařů Caliguly a
* Al. Mrštík, Rok na vsl. Díl. IV. Únor. D
V. Březen. Nakl. Máj. Kronika moravské dědiny, lada
výstižných obrázků z venkovského života, živě zbar-
vených, plasticky podaných s vůní domácí půdy. Au-
tor žije uprostřed lidu, má smysl pro detail a podává
pravdivě a názorně povahu lidových figurek uprostřed
klidného života a drobných příhod na vsi. Ukazuje
ve svých částech, kterak živol lidu úzce souvisí s vý-
vojem přírody, kterak jej proplétají obyčeje, souvisící
s její obdobími.
* J. Arbes, Adamité. Fragment románu pseudo-
historického. Třetí vydání. Sebr. spisy díl XI. Nakl.
G Suetonius
Eísař
žímský
V Kubelka
Tacitův
Života
Caligula
Al
Mrštík
J Arbes
Praha
Au
Český akademie věda
Istoria
10
article
J. Otto. Autor líči zhýralou společnost ve Vídní v
době kongresu po pádu Napoleona I. Pravil-li Tal-
leyrand o francouzských royalistech: „že se ničemu
nenaučili a ničeho nezapomenuli“, platí to tím spíše
o diplomatech, jichž úkolem bylo rozhodovati o bu-
deucnosti národů a nejpřednějším jejich cílem, aby po-
kud možno zůstávalo vše při starém. Mezi radován-
kami panstva byly pověstny lak zvané „plesy ada-
mitské“, jež tolik pohoršívaly mravně přísného císaře
Františka I., ač nemohl zabrániti, aby členové vlast-
ního jeho dvora zučastnili se orgil, jako nelze za-
brániti, aby se zprávou o nich nebavilo — dnešní
čtenářstvo,
Jaroslav Kamper, Bílá láska. Historie
jako tisíc jiných. Nakl. J. Otto. Titul poněkud deka-
dentský pro historii zdánlivě všední, nešťastné lásky
starého mládence k dívce, jež nemůže zapomenout
na svoji první lásku. Ale autor líčí své postavy tal
sympaticky, dovede obestřít prosté poměry a prostý
děj tak milým teplem, že upoutá pozornost. Přede-
vším zachycuje psychologickou linii podrobným
rozborem duševníchi stavů a věrnou, životnou charak-
teristikou i podružných figurek. Prostý děj osnuje
obratně a vypravuje pěkně.
*Tomáš Rebec, Živnostenské právo rakon-
ské. II. Pomocnictvo. Správa živnostenská. Illustr
katechismy naučné, red. V. J. Prochá zka, sv. II
Nakl. Hejda Tuček. Dlouholetý, praktický
pracovník v oboru práva živnostenského, dokončuje
přítomným svazkem svoji práci, jež poskyluje prakti-
cké pokyny ve věcech sem spadajících. Zvláštní po-
zernost věnována klidu nedělnímu a svátečnímua
pojišťování dělnickému, zejmena úrazovému. Nařízení
a předpisy obvodu zemí koruny české sebrány až do
doby nejnovější a sestaveny přehledně se stálým zře-
telem ku potřebě praktické.
Nerona.
Otta
František
Kamper
Rebec
Prochá
Hejda Tuček
Neron
Vídeň
Tal
Bílá láska
svatý . II nakladatelství
11
article
Z českých listů.
* »Lumír« otiskuje současně s polským origi-
nálem v překladu B. Prusíka Sienkiewiczovu sindi
ckou legendu«, napsanou »Dvě louky«, kterou básník
v loní přednášel na své cestě, konané po městech pol-
ských ve prospěch povodní postižených.
* V »Naší Době« J. Jakubec otiskuje svoji před
nášku »O české poesii politické do Havlíčka«. Po
číná koncem osmnáctého století veršovanými sklad-
bami, převahou sociálními, jak sám praví, jako byi
»Selský otčenáš«, píseň o selské svobodě, o těžko-
stech a trestech roboty a zabývá se autory jako byli
Vavák, Stach, Thám, Zíma atd.
* Ve »Věstníku českých professorů« objevuje se
trochu rozvláčná výměna myšlenek o literární čin-
nosti učitelů škol středních. V posledním čísle uva-
žuje o tom thematu J. V. Klíma. Bylo by dobře.
kdyby bylo osvětleno jasně a určitě z kompetent-
ního místa — jedná se při tom i o názor orgánů
dozorčích — a kdyby přesně bylo vysloveno nepo-
chybné právo a povinnost středoško ských profes-
sorů, volající je k práci vědecké a literární. Muži.
kteří mají náš dorost naučit vědecky a umělecky
pracovat a myslit, musí přece především sami sku-
tečně vědecky i umělecky pracovat a myslit — tento
samozřejmý důsledek není, tuším, i na rozhodujícíeh
místech ještě dosti ujasněn.
Čtenář.
Prusík Sienkiewiczův
J Jakubec
Havlíček
Vavák
Stach
Thám
Zíma
J V Klím
polo
12
article
Slovanské spisy-
13
article
* S. V. Izjedinova: Něskolko měsjacev u
Burov“ (Několik měsíců u Burů.) Spisek ča-
sový pro nás ve chvíli, kdy se mluví o výpravě če-
ské ambulance na bojiště rusko-japonské. Za
doby burské války na podnět pastora Gillota a za
jeho předsednictví zřízen byl komitét ku pomoci Bu-
rům, zvláště z vynikajících členů holandské kolonie
v Petrohradě a bylo rozhodnuto, aby za vybrané pe-
níze poslán byl do jižní Afriky zdravotní sbor. Sbor
úplně neodvislý od současně vyslaného ruského Čer-
veného kříže, měl míti pouze polovici ruských členů;
druhá polovice, k vůli snažšímu se dohodnutí s vládou
a obyvatelstvem Transvaalu, měla býti vzata z Holan-
danů a představeným měl býti doktor Holanďan. Na
Rusech žádala se povinně znalost holandštiny nebo
angličiny. Z různých příčin rusko-holandský zdra-
votní sbor, s nimž pí. Izjedinova odebrala se do jižní
Ariky jako milosrdná sestra, dlel po nějakou dobu
nečinně v Pretorii. Na to pl. Izjedinova s jinou sestrou
Holanďankou a třemi ruskými lékaři byla poslána na
čas na Morder-Struit. S přiblížením se Angličanů ku
S V Izjedinův
Burov
Holan
Holanďan
Angličan
Petrohrad
Afrika
Transvaal
Arica
14
article
Pretorii situace v Transvaalu stala se složitou. „Je-
diným milým zjevem v tuto těžkou dobu,“ praví paní
Izjedinova, „byla nám sympatie a úcta, kterým my
Rusové, těšili jsme se u místního obyvatelstva .. . Na
počátku našeho pobytu v Transvaalu my všichni.
zvláště úřadní osoby, setkali jsme se s neobyčejně
sympatickým uvítáním. Později tato sympatie značně
poklesla následkem vystupování jistých úřadních osob
Byly okamžiky, kdy s bolestí a zlostí byla jsem nu-
cena slýchati, že Rusové nejsou stateční a že obě
ambulance vyhýbají se nebezpečným posicím: přibyl
důstojníci pouze prý jezdí na útraty vlády, chvástají
se, ale ničeho nedělají. Tím milejší byla mně sympatie
k Rusům, která byla mně ihned nápadnou po mém
návratu z Fortinstrimsu do Pretorie. Příčinou této
změny ve smýšlení byla jak statečnost, kterou dali
na jevo ruští dobrovolníci, tak i práce ruského zdra-
votního personálu, jakmile jenom naskytla se mu pří-
ležitost k práci, zvláště obětavá činnost u frontu
doktorů Davydova, Golbeka a Eberhardta v Natalu.
Pretorius
Izjedinův
Rus
Davydov
Golbek
Eberhardt
Transvaal
Natal
15
article
Vebra a fon-Rennenkampfa na jižním a západním
Irontě. Ruská fortinstrimská ambulance nabyla do-
konce jisté slávy. Stalo se tak především zásluhou
dra. Webra, jenž zorganisoval zdravotní službu na
tomto místě. S nemenší úctou mluvilo se o osobní
statečnosti dra. Rennenkampfa v den bilvy na Tuba-
kopu. S touto bitvou bylo také nerozlučně spojeno
jméno reka toholo dne, Maximova a ruské srdce rado-
valo se nad chováním se k němu místního obyvatelstva
při obvyklé flegmatičnosti a zdrželivosti Burů, jež
nešetřilo nejlichotivějšími epithety.“ Vzpomínky pí
Izjedinovy projevují ženu vzdělanou, bystrozrakoua
všestrannou, pokud možno souditi dle zpráv a závěr-
ků, jež činí ve svém spisu. Její úvahy a ocenění ně-
kterých vojenských operací, různé poznámky, týkajíc
se na př. nedostatku studené zbraně u Burů, jsou do
konce čímsi výjimečným u ženy. Pomocí znalosti něm-
činy a angličiny osvojila si také brzy holandštinu
následkem čehož mohla potom dobře seznámiti se
Ibrahim.
s karakterem národa a jeho zvyky.
Vebr
Rennenkampf
doktor
Weber
Maximov
Ibrahim
16
article
Bibliografie.
* Rolník ve styku s úřady finančními. Rádce
v záležitostech berních a poplatkových pro rolnictvo
vůbec a zvláště představené obce, pomůcka učebná
pro žáky hospodářských škol. Napsal J. F. Svo-
boda, c. k. berní úřadník. Nákladem F. Šaška
v Novém Městě na Moravě.
* Vlastivěda moravská. Redigují Fr. J. Rypáčel
a Fr. A. Slavík. Díl II. Místopis. Seš. 1.—11 Brněn-
ský kraj. Ivančický okres. Napsal Augustin
Kratochvíl. Vydává Musejní spolek v Brně.
* Jan Srp. Podrobná mapa království českého
v měřítku 1: 100.000. List 38. Broumov. Police nad
Met. Naklad. Jarosl. Bursík. V komisi Bursík
a Kohout
* Karel Hipman, Za českou slávon. Sešit 12.
obsahuje dvanáct reprodukcí pohledů na města
stavební památky, jakož i obrazů a různých jiných
prací uměleckých. Naklad. Jos. R. Vilímek.
* Dr Vl. Mladějovský, O horečce a jejím
léčení. Bibliotéka lékařských spisů populárních, red.
MUDr. Panýrek, sv XXVI. Nakl. Hejda a Tuček.
* Umění ve škole. Napsal Josef Šůstal. S před-
mluvou od Josefa Merhauta. V Brně. Vydal
»Klub přátel umění« tamtéž.
* Chrudimsko a Nasavrcko. Obraz přírodní, ho-
spodářský a národohospodářský. Práce všeho učitel-
stva. Redakci řídí prof. P. Vepřek. Učitelstvo
okresu chrudimského a nasavrckého po příkladě
okresů jiných počalo vydávati souborné dílo popisné
svého okolí. Dosud vydaná část geologická je při všt
lehké přístupnosti formy vědecky přesně drženou.
Pečlivé fotografické obrázky jsou velezdařile repro-
dukovány. Celostranný obraz města Chrudimi, jenž
vyhotoven dle trojbarevného systému Neudörflova, je
pravou ukázkou pokročilosti naší techniky repro-
dukční.
Svo
Šašek
J Rypáčel
A Slavík
Augustin Kratochvíl
Srp
Bursík
Hipman
R Vilímek
MUDr
Panýrek
Hejda
Tuček
Šůstal
Merhaut
profesor
P Vepřek
Neudörflův
Nový město na Morava
Francie
Broumov
Police nad Met
Brno
Chrudimsko
Chrudim
spolek v Brno
svatý XXVI
17
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Veřejná zkouška žáků zimní hospodářské školy
v Roudnici nad Labem konána bude v neděli dne
27. března o 1/210. hod. dopol. ve školní budově
zimní hospodářské školy-
Roudnice nad Labe
18
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Doporučení. Veselohra o jednom dějství.
Francouzsky napsal Max Maurey. Přeložila
Vilma Nováková. Režisér Josef Šmaha.
Mine, chatrně oblečen, s dušičkou utajenou,
vstoupil do předsíně úřadovny pana ředitele banky.
Chuďas, rád by nějaké místo. Presidiální sluha
velmi nevlídně přijal cizince. Je náramný pán
takový sluha ! Roztahuje se v křesle, zívá
hubuje na přeližení prací. Mine všecek skroušen
pohlíží ve tvář takého velmocenství!
Jak rád by pracoval jako pouhý sluha tako
vého — pána sluhy!
Má-li Mine nějaké naděje na vyslyšení?
Nu, to se uhlídá. Žadatelů je teď tolik
A jakou že má Mine kvalifikaci? A má-li jaké
doporučení?
Mine není zcela nízký člověk. Studoval
zkoušky odbyl s vyznamenáním. Také doporu
čení má, psané na voňavém papíře, od nějaké
hraběnky.
Pan presidiální sluha vše blahosklonně při-
jímá a odhaduje.
Leč věhlas předsíňového velmože netrv
dlouho. Jen co dvéře vrzly a pan ředitel vešel
Nevrlý pán, špatně naložený. Nachází vše v ne
pořádku, všude plno prachu. Sluha je k ničemuž
lenoch, ať se klidí ven
Mine se ředitelem osaměli. Minoví je ouzko
Maurea
Nováková
Šmaha
Min
19
article
— Co si přejete, pane?
Mine nemůže slova vypravit. Sluha mu od
nesl hraběnčino doporučení. Po nějakých ne
snázích zvídá ředitel, oč běžl.
— Kde máte doporučení
Mine na rozpacích něco koktá.
Ředitel zatím se rozpovídal. Je hodnějšt
člověk než vypadá. Má svoje zásady. Doporučent
žádal jen ze zvyku. Denně přicházejí takoví
žadatelé, každý je doporučen. Kde jaký přibuzný
a známý, každý doporučuje někoho. Povol jed
nomu, rozhněváš druhého. Proto má ředitel zá
sadu, nepřijmout nikoho, kdo je doporučen
— Vy nemáte doporučení, spoleháte jen na
sebe, jste energický muž, zastanete něco, to se
mi libí! Potřebuju dozorce, který by mne zastal
v nepřítomnosti a udržoval pořádek. Přijímám
vás !. ..
Mine jakoby vyrostl ze země. Od toho slova
stala se s ním veliká změna. Narovnal se v pá-
teři, nová duše do něho vjela, dostal jiný hlas.
Slibuje panu řediteli, že ho bude energicky
zastávat.
Min
20
article
Vehází sluha. Přináší Minův doporučovae
list od hraběnky, který u sebe zapomněl. V Mi
novi hrkne. Kdyby ředitel nahlédl do listu, byle
by vše ztraceno. Třeba tomu na všechen způsob
zabrániti, osvědčiti zároveň svoji energii.
Mine pánovitě ke vcházejícímu:
— Jak se můžele opovážit? Kdo vás volal
Proč jste nezaklepal ? . ..
Sluha zaražen koktá odpovědi. Nepoznává
svého muže. Jaký tón, jaké vystoupení! Mine
pochopil úplně svůj prospěch. Objeví se panu
řediteli ve světle člověka, jakého on právě po-
třebuje. Vězí ještě sice ve svém chatrném ka-
bátě, ale poměry jeho už se změnily a poměry
dělají člověka. Mine je teď pánem a dá te
cítit — sluhovi. Před chvílí se mu ještě dvořil.
Teď vyčítá mu všecky slabosti, málem ze dveř
ho vyhodl.
— Bravo! Bravo ! pochvaluje si ředitel.
Mine je hotový člověk !
Opona za veselosti obecenstva padá. —
Pěkná studie z fysiologiky lidského sobeclvl
nezcela bez násili vpravená do oříšku dvou as
desitiminutových výjevů. Une tranche de la vie.
jak si v nich libovali naturalisté páně Antoinova
»svobodného jeviště« let devadesátých. Snad je
pan Max Maurey jeden z nich?
Minův
Min
jít le vie
Antoinův
Maurea
21
article
Aby hře zachováno bylo ve všech záhybech
slova a přechodech nálad plné zdání přiroze
nosti, vyžadovala by velmi tenkého odstiňování
výrazu. Pánové Šmaha, Inneman a Mušek tvoř
spolu jinak zcela účinné tercetto, Jen karakteri
sace postav zůstává jaksi paušální, s pointam
dosti dunivě vypichovanými.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes odpo-
ledne hraje se pro studentstvo Rydelovo drama
»Navždy« s pí. Kvapilovou a pp. Vojanem, Vávrou
Innemanem, Kafkou a Steinsbergem. Představení
počíná výjimečně o půl čtvrté a možno k němu
u denní pokladny koupiti ještě něco sedadal i mís
k stání. Dnes večer vystoupí naposledy host Národ-
ního divadla pan Nikolaj Artěmjevič Še-
veljov; zpívati bude partii Jeleckého v Čajkovské
opeře »Piková dámas; ostatní hlavní parti
zpívají dámy Feldenova, Slavíkova, Horvátova a pp
Šir, Viktorin, Krössing. Pollert a Polák. Představení.
připadající B. čtvrtce předplatitelů, řídí kap. p. Anger-
Na dnešek ustanovená Čajkovského opera »Eugeni
Oněgin« musila být pro dosud trvající indisposie
slečny Bobkovy odložena. Zejtra odpoledne a to již
o 3/4 na 3. hod. zahájena budou předslavení na
paměť 40letého členského jubilea Jindřicha Mošný
Jiráskovým dramatem »Emigrant«. Dalšími před-
staveními na počest našeho neunavného a tak oblí
beného umělce, budou v pondělí drama »M aryša-
od bratří Mrštiků, v úterý Moliěrův :»Lakomece
a »Námluvy« od Čechova a ve středu Klicperova
veselohra »Hadrian z Řimsu«. Zejtra večer
bude se hráti Kovařovicova opera »Psohlavci«
obě představení zejtřejší určena jsou zároveň k uctění
památky Jana Amosa Komenského. Vstupenky k nim
možno obdržeti také již dnes u denní pokladny, na
představení další přijímají se záznamy. Dne 5. dubna
t. r. počíná druhé půlletí předplacení; předplatné
přijímá denní pokladna od 8. hod. ranní.
Šmaha
Inneman
Rydelův
Kvapilův
Vojan
Vávra Inneman
Kafka
Steinsberg
Artěmjevič
Feldenův
Slavíkův
Horvátův
Šira
Viktorin
Krössing
Pollert
Polák
Oněgin
Bobkův
Jiráskův
Mrštiků
Moliěrův
Čechův
Klicperův
Hadrian
Řimsa
Kovařovicův
Psohlavec
Jan
Ámos
Komenský
Angra
národní divadlo
Čajkovský opera
M aryša
22
article
+ Velmi naivní glossy o pohostinských hrách
paní Jane Hadingové uveřejňuje v »Máji« pan
—ech. Vtipkuje o dobromyslných lidech, »kteří v po-
dobných návštěvách spatřují milost národu českému
osvědčenou.« Takové nejapnosti a nevkusnosti ne-
měly by se objevovati již ani v »Máji«. V úpadku
zaviněném v naší literatuře maloměšťáckými a ne
intelligentními vlivy, jsou ještě přímo antikulturn
zjevy, jež jsou více k smíchu nebo k pláči, nežli če
ština obsahů francouzských kusů, vydaných Národ
ním divadlem.
+ Lidové divadlo „Urasia“ v Praze VII. Dnes
jest IX. představení vzájemně se podp. spolku „Vlasti-
mil“ v Praze VII. Hraje se Macháčova výpravná po-
hádka „Za živou vodou“. Hudba od E. Starého. Režisén
Fr. Šípek. Dirigent E. Starý. Ve hře zaměstnán jes
celý personál a na 40 komparsistů. Světelné effekty
řídí divadelní mistr R. Valášek. Začátek o 3/48. hod
Ceny míst poloviční. Zejtra jsou obvyklá dvě před-
stavení: o 124. hod. hraje se „Gavaut Minard a spol.
a o 7. hod. „Sen noci svatojanské“. Ve středu jes
benefiční večer oblíbeného člena „Uranie“ p. Václava
Rabského, který zvolil si historickou hru „Po krva-
vém sněmě“. Napsal J. Kratochvíl.
Hadingová
Macháčův
Starý
Šípek
E Stará
R Valášek
Minard
Václav rabský
J Kratochvíl
Praha
Francie
divadlo . + lidový divadlo
Urasia
Sen noc svatojánský
23
article
+ Švandovo divadlo nn Smíchově. Dnes v sobotu
26. března provozovati se budou pouze jednou dvě za-
jímavé scény z komedie života „Pokračování“ o
W. S. Gilberta v překladě Jar. Kvapila. Hlavní úlohy
hrají pohostinsku pí. F. Krištofová a p. Ant. Krištol
Na to uvedena bude poprvé na české jeviště novinka
scénický obrázek „Z dobrého srdce“ od dra. Lucyana
Rydela (autora hry „Navzdy“), v překladě Františka
Vondráčka. V novince této vystoupí jako hosté sl. Rů-
žena Kučerova a pánové J. Relink, býv. člen Nár
divadla v Praze a městského divadla v Plzní, B. Spurný
a V. Šulc. Lístky lze koupiti v knihkupectví F. A
Urbánka a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí
chově; večer pak od 6 hodin u divadelní pokladny
Ceny míst obyčejné. Členové spolku českých typo-
grafů „Velesiavín“ přispějí z dnešního představení
na stavbu Národního divadla v Brně.
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
má svoji benefici p. Em. Krpálek. Hráti se bude pů-
vodní satyrická fraška se zpěvy „Pan Vašnosta“ za
režie Jos. Kubíka. Jako hosté vystoupí sl. M. Char-
vátova a pp. Ant. Kříž a J. Burda. Zejtra v neděli
hraje se v areně odpoledne i večer vaudeville „Božská
Yvetta“ s pí. Zieglerovou v titulní úloze. V ponděl
bude I. reprisa Šubertova dramatu „Žně“ jakožto ná-
hradní představení za hru 64. v předplacení pátečním.
+ Pištěkovo lidové divallo na Kr. Vinobradlech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny: „Černá růže“, tragedie o 5 jedn. od Karla Sa-
biny. Zejtra hraje se dvakráte: o 124. hod. odp. „Se-
dlák milostpání aneb „Napálený Japonec“, večer o 7
hod. „Farár z Podlesí“. Jako nejbližší původní no-
vinka připravuje se: „Kněžna Pepička“
Gilbert
Kvapil
F Krištofová
Lucyan Rydel
Vondráček
Spurná
V Šulc
Urbánek
Krpálek
Kubík
M Char
Kříž
J Burda
Yvetta
Zieglerův
Šubertův
Pištěkův
Kristus
Vinobradly
S bina
Japonec
Farár
Kučerov
Pink
Praha
Švandův divadlo
NN Smíchov
národní divadlo
městský divadlo v Plzeň
spolek český typo
národní divadlo v Brno
smíchovský divadlo
24
article
Hudha.
Hudha.
+ Antonín Řebíček j. Z Berffna dochází zvěst.
že krajan náš, pan Ant. Řebíček, dlouholetý dirigení
populárních filharmonických koncertů v Berlíně, po
delším utrpení tam zemřel dne 24. března. Řebíček
narodil se dne 7. února roku 1844 v Praze, kde ab-
solvoval konservatoř, načež odebral se do Výmaru
jako člen dvorní kapely. Jeho životní pouť byla
velmi pestrá. V r. 1863 byl koncertním mistrem če-
ského divadla v Praze, v roce 1865 německého di-
vadla rovněž zde, načež odebral se do Wiesbadenu,
kde pobyl až do roku 1882, kdy stal se ředitelem
Řebíček
Antonín
Berlín
Praha
Výmar
Wiesbaden
ský divadlo
25
article
opery ve Varšavě. V r. 1891 byl kapelníkem uher-
ského národního divadla v Pešti, načež v r. 1897
stal se dirigentem berlínské filharmonie. Po šest le
až do svého onemocnění byl skutečně dirigentem
vzácné kvalifikace a hudební Berlín dovedl nadáni
jeho oceniti. Byl mužem vysokého hudebního na-
dání a vychoval celou řadu mladistvých talentů
Občas zavítal do svého rodiště a tušíme ještě před
třemi lety několik dní zde pobyl. Ztráviv většinu
svého života v cizině zapomněl sice valně mateřskou
řeč, ale uvědoměním se vždy ku své národnosti
hlásil.
+ Koncert Českého pěveckého kvartetta. Dn
12. t. m. uspořádal sbor učitelský obecné školy
v Král. Městci ve dvoraně »Na staré poště« koncert.
který byl duševním požitkem přítomnému obe-
censtvu, kterého sešlo se na půl třetího sta. Pan
J. Šulcová, choť c. k. soudn. adjunkta dra. J. Šulce.
virtnoska na harfu, přednesla dvě skladby. Předne
byl mistrný, uchvacující. S utěšeným výsledkem kon-
certu po stránce morální byla i stránka finanční
dobrá. Čistý výnos přes 130 K věnován byl pro
chudou školní mládež obecné školy místní.
+ Občanská beseda a tělocvičná jednola »Sokol-
v Benešově pořádají populární koncert 27. března
o 3. hodině odpolední v tělocvičně. Úřinkují slečna
M. Kratinova, virtuoska na klavír, pan R. Reissig.
ředitel brněnské Filharmonické besedy, pp. manžele
Dlabolovi. Klavírní doprovod převzala sl. M. Feiglova.
+ Šestý večer pěvecko-hudební česko slovanské
akademie klavirni v Praze koná se v koncertní sini
akademie na Staroměstském nám. čís. 30 v sobotu
26. března o 6. hodině večerní.
+ Slečna Terezie Saakova, naše krajanka.
primadonna dvorní opery ve Výmaru, zpívá právě
pohostinsku ve dvorní opeře berlínské,
Král
J Šulcová
J Šulc
M Kratinův
R Reissig
Dlabola
M Feiglův
Saakův
Varšava
Pešť
Berlín
Městec
Benešov
Praha
staroměstský já
Výmar
ský národní divadlo
občanský beseda
Sokol
filharmonický beseda
26
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborověho.
Telegram a jeho účinek. Historka, která vyjímal
by se jinak spíše tragikomicky, kdyby nebylo povážli
vým její pozadí a její důsledky. Odehrála se v Be
rouně a těchto dnů jedna z jejích hlavních osob, ho-
stinský p. V. Z., měl pro ni opletačky se soudem
Děj byl as tento: Letos 5. ledna pomáhal řeznický
učeň Josef S. ve sklepě svého zaměstnavatele, řezni-
ckého mistra p. Fr. V. při skládání ledu a aby vy-
práhlé své hrdlo zavlažil, připadl na zvláštní pro-
středek. Sečkal, až ledaři odešli ze sklepa, vysadi
dvéře u přiléhajícího sklepa hostinského pana Vá-
clava Z. a sehnav plechový dvoulitr, šel si naplniti
jej mokem Gambrinovým, leč k nemalému žalu svému
nucen byl konstatovati, že marnou byla chytře na-
líčená výprava: sud totiž přese všecky manipulac
s kohoutkem a přese všecko zaklinání a posílání do
horoucích pekol, nevydal z nítra svého ani kapky.
Všocek mrzut. opustil učeň nevděčné bojiště a n
schodech ještě kinul v duchu začarovanému sudu.
který tak šeredně byl ho ošidil... Ale větší mrzutos!
byla mu ještě souzena. Žiznivého učně zastihl toliž
hned u vchodu náhodou sám hostinský a zahlédnuv
v ruce mladíkově nepopíratelnou indicii — prázdný
„tuplák“, oslovl jej hlasem dokonce ne holubiným.
Rozklady, za nichž až klenba přízemní se otřásala.
vyzněly akcenty kategorické deklarace: „Tak to.
brachu, nepůjde, neboť dlouho se mně pivo ztrácí.
Francie
27
article
Ty nezaplatíš ovšem, protože nic nemáš — učiní tak-
tedy tvá matka. Ne-li, pak se uvidíme — někde jinde!“
To pověděv, opustil hostinský ohromeného učně, a
poslal matce jeho ihned telegram. Stručný, ale jasný:
„Přijeďte ihned v zájmu svého syna Josefa“ a když
v zápětí došel telegrafický dolaz, „co je“, reprodu-
kevala jiskra telegrafu lakonickou odpověď: „Pak-li
neobdržím zejtra dopoledne 100 korun, dám Josefa
zatknout! Loupežná krádež.“ Toto memento
mělo ovšem rychlý účinek. Hned příštím vlakem při-
jela matka učňova do Berouna a všecka polekána
byla Josefovým pokleskem, který také chtěla na-
pravit. Ale nedohodla se s hostinským. Ten žádal ne-
ústupně udanou náhradu, odmitl nabízených mu 5
kerun a když matka učňova nevyhověla jeho poža-
davku, provedl svoji hrozbu a podal na učně trestní
oznámení pro krádež. Soud osvobodil však ho-
cha pro nedostatek důkazův a také z toho důvodu, že
nebyla vyloučena možnost pravdivosti omluvy obža-
lovaného, že chtěl vlastně ztropiti sobě žert. Po tomto
rozsudku se však karta obrátila: podala matka učňova
na hostinského trestní oznámení pro zločin vydí-
rání dle § 98. tr. z. Než i v tomto případě věe
dopadla — aspoň pro hostinského — příznivě. Trestní
senát sprostil totiž pana Z. obžaloby, nenabyv
přesvědčení, že by matka učňova bývala telegramem
uvedena v takový strach a nepokoj, že by byla snad
žádanou náhradu zaplatíla, ježto přijela do Berouna
a vyjednávala o náhradě, prohlásivši — jak zjištěno —
že „je k smíchu žádati za to 100 korun.“ — Obžalo-
vaného hostinského hájil p. dr. Schauer.
Z Bělehradu, 25. března. (C.-B.) Appellační soud
zrušil rozsudek v afféře Petroněviče a přikáza
záležitost tu k novému projednání 30. t. m. soudu
I. instance.
Josef
Josefová
doktor
Schauer
Beroun
Bělehrad
28
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z České obce sokolské. Redakce » Věstníku So-
kolského« žádá br. župní předsednictva, aby ihned
po výsledku voleb župních oznámila jí své župní
činovníky a jich bydliště pro rok lefošní
Ze Sokola pražského. Za příčinou doplnění vo
lební listiny pro valnou hromadu koná se členská
schůze dnes v sobolu o 9. hod. večerní na galerii
tělocvičny. Účast buď nejhojnější
Sokol pražský
tělocvična
29
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Stávký.
* Z Amstarodamu, 25. března. (C. B.) Dělnick
jednoty přijaly prostřednictví m. r. Kuypera ve stávce
brusičů diamantů, zaměstnavatelé je zamítli.
* Z Marseille, 25. března. (C.-B.) Na zdejším
nábřeží došlo mezi asi 1000 dělníky a policií k
srážce, za níž bylo i vystřeleno. Dělníci chtěli do-
nutiti k zastavení práce soudruhy své, kteří praco-
vali na palubě dvou parníků boykottované firmy
Axelbuschovy. Několik policejních a gent
a asi dvacet dělníků bylo zraněno.
Kuyper
Amstarodam
Marseille
Axelbuschův
30
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Nové opět mužstvo německé představilo se
našemu obecenstvu při včerejším zápasu proui
S. K. Slavia. Nevedlo se mu mnohem lépe než
oslatním krajanům z říše, neb „Suddeutscher F. C
Stutigart“ odešel poražen z hřiště a to v poměru 10:0.
Do půle hry vedla Slavic v poměru 4:0. Mužstvo ně-
mecké hrálo dosti dobře a jen nerozhodná a špatně
střílející řada útočná je vinna na tom, že úspěchu ně-
jakého nedocílilo. Výborní jsou obránci a zejmena
levý z nich všeobecně se zamlouval a často hlučnou
pochvalou byl vyznamenán. Týž je starším hráčem,
kterému schází na levé ruce skoro celé předlokti. Přes
to hraje velmi odhodlaně a zejmena jeho „hlavy“ směle
soutěžily s „hlavami našeho Hraběte. Hra byla „lalr“
a ukázalo se opět, že naši při klidné hře mnohem
více docilí, než při hře surové a „na muže“. Vý-
borný den měl Hejda, který odhodlanosti svou mnoho
uchránil. Nedělní zápas s Cricketou možno tudíž se
zájmem očekávati. Kromě loho hráli „Slavia juniors
proti „S. K. Blesk“, který porazili v poměru 7: 0. Na
vedlejším hřišti hráli Švýcaři „Yung Boys“ neroz-
hodně 3:3.
** „A. C. Sparta“ zvítězil včera nad německým
„F. C. Únion“ v poměru 11: 0. Zlepšilo se tudíž fonl-
ballové mužstvo „Sparty“ znamenitě a bude-li tk
dále pokračovati, může brzo býti soupeřem klubům
nejlepším. Zejmena řada útočná znamenitě střílía
kombinuje. Druhé mužstvo „Sparty“ hrálo v poměro
5: 2 se „S. K. Athény
C Stutigart
Hejda
Cricketa
S K
Švýcar
A C
Únion
Slavia
Yung Boy
Sparta
31
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 27. března: Pravoslavná besed
v Praze má členskou schůzi v 7 hod. večer v míst
nostech »Ženského klubu českého« (v Praze II
v Jungmannově tř. č. 7 nové). — Čtenářsko-ocholn
jednota »Šamberk« v Praze VII. má o 6. hod.
večer »u Rezáčů« na nároží Belcrediho a Vinařské
ulice schůzi výboru. Knihy půjčují se při každé
schůzi a každou neděli. — Občanská beseda
v Žižkově má o 1/23. hod. odpol. řádnou valnou
hromadu v zasedací síni městské rady v radnici
města Žižkova.
Šamberk
Rezáč
Belcredi
Praha
Jungmannův třída
Žižkov
pravoslavný beseda
32
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Balkán
33
article
Z Cařihradu, 25. března. (C.- B.) Civilní
agent rakouský, dv. r. Müller, vrátil se do
Soluna.
Z Cařihradu, 25. března. (C.-B.) Z Mona-
stýru vypraveny po dráze čtyři prapory
vojska do území albánského hnutí.
Müller
Cařihrad
Soluna
Mona
34
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Opětně zavládlo ticho, jak na moři tak
na souši. S japonské strany neučiněn prozatím
žádný nový útok. Maně dere se na mysl, co
vlastně mají Japonci se svými útoky na Port
Artur za lubem. Není to tak těžko uhodnouti.
Útoky jejich — až dosavad bylo jich sedm —
dály se z pravidla za noci. Ale současně za kři-
žáky a obrněnci, jež zabočily k Port Arturu, táhly
se dopravní lodi, jež zaměřily k Činampu a tam
vysazováno zcela klidně japonské vojsko. Útoky
byly tedy jen ochranou klidného vylodění muž-
stva a nemožno mluviti vůbec o útocích na pev-
nost v pravém slova smyslu. Takový útok pod-
niká se s veškerou vehemencí a nevypálí se
pouze 200 ran bez určitého cíle na různá místa
a jak dosud bylo, hlavně do města a ne proti
pevnosti. Z velikých útoků, na příklad na Paříž
známo, že podnikány zcela jiným způsobem.
Musí při nich spolupůsobiti dělostřelectvo, pě-
chota i zákopnictvo. Dělostřelectvo postupuje
těsně za sborem zákopnickým, jenž vyhazuje
t. zv. paralely, hluboké šance, vedené šikmo
jednou v pravo, po druhé v levo ku pevnosti.
Pracuje se v noci a každým vyhozeným pří-
kopem jsou zákopníci kryti. Tím způsobem po-
stoupí se, pokud možno, nejblíže pevnosti. Když
vzdálenost mezi hradbami je co možná nejkratší,
zahájí dělostřelectvo ostrou palbu do jednoho
místa, zatím co zákopy postupuje ku pevnosti
pěchota. Útok dělostřelectva jest tak silný, že
trvá třeba čtyřicetosm hodin. Když granáty vy-
Uuče se otvor v hradbách, vyrazí pěchota
z náspů a žene útokem, zatím co dělostřelba se-
sílená páli bez přestávky do města. U žádného
útoku na Port Artur tomu tak nebylo. Jak již
podotčeno, měly jediný účel — zaměstnávati
Rusy a v jiném obvodu v bezpečí vysazovati
vojsko na souši.
Port
Artur
Rus
Činampa
Paříž
35
article
Korea pod protektorátem Japonska.
„Pall Mall Gazette“ uveřejňuje obšírnou
stať, z níž vysvítá, že si v Anglii nečiní žádných
illusí ohledně pravých záměrů Japonska, jakož
i ohledně výsledků politických a ekonomických,
k nimž mohlo by věsti konečné utvrzení japon-
ského vlivu, po případě i japonské moci v Ko-
raji. Jest velmi smutné — praví pisatel článku
— že prohlášení se strany tokijské vlády práva
na protektorát nad Korejí nedošlo skorem žád-
ného povšimnutí a nezpůsobilo žádných úvah
v evropském tisku. Poněvadž aktem tímto Ja-
ponsko patrně usiluje docíliti pevného postavent
na poloostrově, jest záhodno, co nejpřesnějia
nejpečlivěji o něm uvažovati. Zájmy Japonců
v Koreji mají bez odporu velkou důležitost, do-
týkají se životních otázek Japonska samého a
nejsou to zajisté altruistické pohnutky, jimiž řídi
se Japonsko ve svém jednání vůči Koreji. Korea,
obklíčena s jedné strany Činou, s druhé mořem
a japonskými lodmi, zeměpisnou polohou samou
má souzeno dle mínění Japonců podlehnouti
dříve nebo později vlivu jednoho z těchte dvou
sousedů. Podnikavý Japonec získal si znenáhla
jisté přednosti před Číňanem, a jenom daleký
sen o rozhodném kroku proti Rusku, sen, jímž
obírali se Japonci již během mnoha let, byl toho
příčinou, že vyčkávali okamžik, kdy konečně,
jak si myslí, mohou směle prohlásiti svoji
doktrinu protektorátu, doktrinu, jež byla vždy
prvním krokem pro stát, chystající se býti vel-
kým a úplně pohltiti jiný, slabší. Nyní, kdy
protektorát Japonska nad Korejí stal se fai
accompli — pokračuje autor — náleží uvážiti
všechny možné toho následky. Bylo by s naší
Japonec
Číňan
Korea
Japonsko
Anglie
ko
Rusko
Mall Gazette
36
article
strany omylem, kdybychom očekávali od tohoto
protekorátu něco jiného, než nanejvýš neblahý
vliv na obchodní spojení Evropy s Korejí. Jest
úplně přirozeno, že Japonci, pracující s takovou
tvrdošijností na ekonomickém podmanění tohoto
kraje, budou se snažiti co nejpečlivěji navždy
dostati do svých rukou exploataci skorem úplně
netknutého poloostrova a neztrpí ani tu nej-
menší konkurenci bílých. Můžeme předvídati,
že protektorát politický, jak nazývá jej Japon-
sko ve svém prohlášení, bude pouze předehrou
protektorátu obchodního (jako na ostrově For-
mose). Apatie korejského národa, jeho nevyvi-
nutost byla vždy pro Japonce překážkou ku pod-
manění Koreje cestou mirnou, avšak z tonu, v ja-
kém nyní japonská vláda stylisuje své prohlá-
šení, není nesnadno souditi, že rozhodla se upev-
niti svoji politickou nadvládu v Koreji v takové
míře, v jaké mělo by Japonsko plnou moc v pro-
vedení nutných reforem pro dosažení svých eko-
nemických účelů. Avšak — dle mínění velmi
dobře informované osobnosti — Japonei setkají
se na své cestě se spoustou překážek. Budou-li
v nynější válce poraženi, nezbude ani stopy po
jejich protektorátu nad Koreji. Zvítězí-li, bude
jim nade všechnu pochybnost značně zmírniti
své prvopočáteční požadavky a přijati změny
programu, jichž budou vyžadovati sympatisujíeí
s Ruskem mocnosti. Všechny tyto úvahy — po-
dotýká ke konci svého článku pisatel — musí
přinutiti Anglii zaujati ihned stanovisko v této
otázce, určiti meze svého vmísení se do ní ve
prospěch Japonska a rozhodnouti se, jakou pod-
poru smí poskytnouti svému spojenci, aniž by
porušila tím důležité zájmy své vlastní.
Japonec
Evropa
Korea
Japonsko
Rusko
Anglie
Korea
37
article
Japonské finance.
38
article
Zahájený japonský sněm zabýval se hlavně
tím, co Japonsko nyní již nejvíce tíží, t. j. — fi-
nancemi. Po orientálské ceremonii pozdravení
mikada točilo se jednání jen kol otázky, jak za-
opatřit zlato, opět zlato a — pak mnoho zlata,
neboť dle přísloví je známo, že k vedení války
je třeba trojího, peněz, peněz a zase peněz,
těch je v Japonsku citelný nedostatek. Proto
sněm lámal si hlavu otázkou, co by se dalo zda-
Japonsko