Periodikum ALTO Viewer

1

19 srpna 1900.

2

Příloha „Národních Listu

3

k číslu 228.

4

Strana 13.

5 title

Školská hlídka.

6 article Měšťanská škola ve službách českého venkova.

Měšťanská škola ve službách českého venkova. Škola měšťanská nemá býti nějakým vyšším ústavem studijním, žádnou speciální školou odbornou, ana má jen obecné vzdělání v rozsahu vyšším a širším poskytnouti těm, o nichž se předpokládá, neb kteří snahu jeví, že zaujmou v životě občan- ském význačnějších míst, jimž širšího rozhledu a vzdělání je třeba. Je to škola obecná, pří stupná všem, bez rozdílu stavu, bydliště a jmění je to vyšší kategorie školy obecné, nutně po třebná některým. Není to škola, vyžadující nějakých zvlášt ních vydání neb značných obětí peněžných. Při řaděna jsouc ke škole obecně, zastupuje jej nejvyšší třídy. Kdyby ji nebylo, bylo by nutno potřebí více tříd na substitující ji škole obecné. po případě i na jiných školách v okrese. Okol ností tou vysvětluje se úkaz, že obyčejně zři- zují se u nás školy měšťanské tam, kde tak jako tak počet tříd v brzku by zvýšen bst musil, aneb již zvýšen jest. Adjustování jedné neb dvou snad potřebných nových místnosti, kteréž spadá v břemeno místní školní obee, nelze proto považovati v plném rozsahu jako vydání mímořádné; jeho značná čásť stávala by i tohdy, kdyby měšťanské školy nebylo, poně- vadž na rozšíření školy vždy má a ži musí býti pamatováno. Nelze ovšem upříti, že spravedlivo by bylo, aby náklad na zřízování škol měšťan- ských, jež určeny jsou pro celý okres, rovněž celý okres poměrně hradil a nikoliv jen školní obec místní. Náklad na zřízení školy měšťanské ostatně přílišným není. Jestliže však někde školní budovy již dávno nevyhovovaly, se stavbou nových se stále a stále odklá- dalo: až konečně, když státi se tak musilo, přílezitosti té zároveň též měšťanská skola se zřídila: tož na vrub její všechno vydání se svaluje nesprávně a nespravedlivě.

7 article

Je-li měšťanská škola jednou zřízena, ne- žádá od místní obce mimo čištění a vytápění několika málo potřebných mistnosti nie více, a tento nepatrný výdaj ovšem nepadá na váhu u srovnání s velikým prospéchem obce ze školy měšťanské. Podobně jako se zaopatřením potřebných mísiností jest i s vydržováním 1 neb 2, snad více potřebných učitelů z okrosní, respektive zemské pokladny školní. Rozvrhnejli se o málo větší služné učitelů školy měšťanské na celý okres školní, z jehož pokladny učitelstvoje placeno, stane se patrným, že ani břemen okresu školního měšťanskou školou přespřilis nevzrůstají.

8 article

Povšímněme si ještě veledůležité a přee často tak macešsky přehlíženého opatřování pomůcek ku vyučování. Zřizuje-li stát nějakou školu střední, odbornou, řemeslnickou pod., zařadují se do rozpočtů, zvlášť pro první léta, na pořízení pomůcek učebných položky. sahajícl do set i do tisíců. Zařizuje li se, třeb na vsi, pokračovací škola průmyslová, pro- půjčuje jí v krátké době — budiž to tuto vděčně konstatováno — ministerium vyučování řadu cenných a drahých děl odborných. Zařizu- je-li se škola měšťanská, obnáší dotace její na zaopatření učebných pomůcek pro první rok právě tolik, jako pro kterýkoli následujíe celých — 45 zl. a na knihovnu 5 zl. B často se první rok i na to — zapomene Šťastná škola měšťanská, sousedí-li zároven s pokračovací školou průmyslovou, aby jí tato, jinak nižší, avšak bohatší sestra pro prvo- počátek vypomáhala! Trváť to celou řadu let než opatří sobě škola měšťanská pomůcek do- statečných. A po tu dobu nezbývá, než, jak se také skutečně děje, aby učitelé odborní si opa- třovali některé, naprosto nutné pomůcky na svůj náklad sami, jakož aby pořádáním kon- certů, détských divadel a podobných zábav na- cházeli škole mimořádných zdrojův příjmů. I tu vidíme, že náklad na zřízení školy měšťan- ské přílis velkým není, O těch nešťastných peněz! Jak zcela jinak jeví se mnohé výmluvy na ně ve světle pravdyl III

9 article

Úkol školy měšťanské nemůže lépe vystižen býti, než jak to sám zákon říšský ze dne 2. května 1883 vyjadřuje v § 17.- »Škola měšťanská má poskytnouti vzdělán vyšší nežli se poskýtuje skolou obecnou, hledic jmenovitě ku potřebám průmy slni- ckým a rolnickým. Škola tato poskytuje těž přípravu k ústavům učitelským a takovým školám odborným, kteréž nepožadují přípravy ze škol středních.« V dalším určuje zákon předměty, kterým se na měšťanské škole vyučovati dílem má, dí- lem smí a ustanovuje dále v § 19.: »Učebný plán budiž takový, aby se hovělo z vláštním potřebám osady školní a okresu,«. Prová děcí nařízení ministerskék témuž zákonu ze dne 26. června 1883 stanoví blíže: »Poněvadž zařizení škol reálných, kterým při jich založení za úkol stanoveno bylo, aby poskytovaly, pro průmyslnická zaměstnání střední stupeň před- běžného vzdělání, od platnosti říšského zákona o školách obecných v tomo směru se změnilo.

10 article

že školy ty určeny jsou ku všeobecnému vzdě- lání a ku předběžnému vzdělání pro vyšší školy odborně, nastala v našem školním ústrojí me zera, kterou patřičným přetvořením a povzneše ním škol měšťanských, přihlížejíc také ku změ něným od té doby poměrům v zařízeních škol ních, vyplniti jest. Škola měšťanská poskytu potřebného všeobecného vzdělání předběžnéh pro ona povolání, klerá sobě děti voli, když po vinnosti školní zadost učinily, a přihliženo bud při tom ku zvláštním potřebám, které výdělko vými poměry školního místa a okresů podml něny jsou. Takovýmto zařízením poskytovati bude škola měšťanská zároveň předběžné vzdělání pro vstoupení do škol odborných a žák, — který ze školy měšťanské, nejvyšší to kategorie školy obecné, přestoupí na ústav ku vzdělání učitelů sezná průběhem vlastního vzdělání účel vyučo- vání na školách obecných, což mu trvale pro- spívati bude. Má-li účel zákona dosažen býti, dlužno o to pečovati, aby osoby oněch povolání jichž se především týče zřízení a zařízení každé jednotlivé školy měšťanské činně se zúčastnily. i má se při veškerém šetření paedagogicko-dida ktických zásad vyučování na školách obecných připustiti rozhodný vliv zájmů průmyslni- ekých a hospodářských. Poněvadž škola měštanská spojena býti může s obyčejnou školou obecnou každé kate goric, bude možno, počet škol měšťanských bu doucně mnohem snadněji než dosaváde rozmno žiti a dá se očekávati, že vhodné zařízení školy měsťanské zmírní také nával do nižších třl škol středních.« Dle ministerského nařízení z 18. května 1874 »škola měšťanská rozeznává se od obecné pouze tím, že má vyučování více rozmožené prohloubené, kteréž usnadněno jest vyšší způso- bilostí svých učitelů a pak příznivějšími vněj šími zářízeními.

11 article

Aby měšťanská škola účelu vytčeného do sáhla, ustanovuje dále ministerské nařízení z 8. června 1883 mimo jiné: »Pro každou školu měšťanskou ustanovena budíž zvláštní os- nova učebná; i není na překážku, aby v místech, kde více měsťanských škol jest,v osnovách učebných jednotlivých škol k. rozlič- ným poměrům se přihlíželo. Okresní školní úra- dové mají ku předběžné poradě o osnově učebné každé jednotlivé školy měšťanské povolati zvláštní konferenci. K těmto konferencím, které okresn školní dozorce říditi má, pozváni buďtež mimo sbor učitelský školy měšťanské ředítelové v okresu se nalézajících učilišt, pro která školy měšťan- ské přípravovati mají, jakož i zástupcové živno- stenských a hospodářských zájmů školního mista a okresu. Počet učebných hodin, jakož i učivo oslatních předmětů učebných říditi se bude zvláštními praktickýmli. potře- bami, takže na př. v místech neb okresech, kde zvláštní živnostenské poměry toho vyžadují aby větší zřetel na kreslení brán byl, neb aby se lučbě vyučovalo obšírněji a pod., těmto po třebám v osnově učebné vyhověti jest, kdežto v jiných místech, kde hospodářské živnosti pře- vládají, přihlížeti jest k těmto poměrům přimě- řeným vyučováním v mezích přírodopisu a pří- rodozpytu, které se vhodnými speciálními po- můckami učebnými (školní zahrada, štěpná školk atd.) podporuje.«

12 article

Jak z uvedených tuto výňatků textu zákona a úřadních nařízení na jevo jde, přeje se osno- vám škol měšťanských dosti samostatnosti a po skytuje se i širším kruhům občanstva příležitost aby povolanými zástupci svými při zpracování osnov jednotlivých škol měšťanských činně spolu- působily. Pohříchu neužívá se vždy, této volnosti a samostafnosti při zdělávání osnov. Bývajíto nejen zástupcové kruhův občanských, kteří, ač tu a tam na směr škol nářek vedou, náležejí- cího jim práva při zřizování osnov dostatečn nevyužitkují, ale začastél i učitelé sami bojí se, měniti čeho na osnovách normálných a učiniti v ohledu tom příslušných návrhův. Jak zbytečny také obavy jsou, dokazuje na př. zři- zování a stanovení učebných osnov měšťanských škol okresu slanského. Předběžných pořad o nich účastnili se vedle povolaných osob učitelskýeh jakožto zástupcové kruhův interessovaných t ve Slaném 1883 pp. Šustrý stalkář ve Vojkovicích,

Slaný Vojkovice

13 article

Janoušek, inženýr továrny Bolzano a Teděsco ve Slaném; ve Velvarech při měšťanské škole dívčí r. 1893 paní Lukášová, choť okr. tajem- níka, pí. Vraná, choť lékaře, pp. Krohn, purk- mistr, Lukéš, okr. tajemník ve Velvarech; při měšť. škole chlapecké r. 1896: pp. Janda, po slanec a starosta, Krohn, purkmistr a J. Šustr. statkář. Změny, navržené při poradách těch prota osnovám normálním, z ohledů místních i na zá- kladě dosud nabytých zkušeností, došly nejen skoro vesměs schválení c. k. zemské školní rady a ministeria vyučování, nýbrž návrhům daným vyšlo se tak daleko vstřic, že na př. na skol velvarské, hledíe k jejímu zemědělskému rázu, obmezen byl i počet úloh domácích v míře větší než žádáno. Takovým způsobem povstaly v okres našem dva typy škol měšťanských: ve Slaném povahy více průmyslové, ve Velvarech rázu zemědělského. A jsme přesvědčeni, že nové měšťanské školy okresu našeho, totiž nově dovršená škola měšťanská chlapecká v Novém Strašecí a zřizující se měšťanská škola v Kra- lupech, pokročí v ohledu tom opět dále a téžíee z našich zkušenosti a snad i chyb, přičinís o další doplnění, zdohonalení a prohloubení osnov škol měšťanských.

Janoušek Bolzano Lukášová Vraná Krohn Janda J Šustr Velvary Lukéš Nový Strašecí

14 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní dopis »Nár. Listů r.) V Praze, 18. srpna. (Hospodářský pessimismus. — Příznaky krise. — Ochuzená Evropa. — Stano- visko finanční. — Berlín. — Vídeň. — Starosti bohatství. — Pražská bursa. — Unionky. — Bursa finančních úlstav ů.) Válka a válečný křik, deruty bursovní úpadky kursů, insolvence firem a prohlašování konkursů, v tom hospodářském pessimismu rok 1900 nás vychovává. A kdežto jední se třesou před poslední hrůzou války všech proti všem, — na straně druhé se přece udržuje shakespea- rovská důvéra v budoucnost: Come what come may, time and the hour runs through the rou ghest day — nechť přijde cokoli, hodina pro- plýne přec nejdrsnějším dnem. Jen netečný by však nedbal příznaků nové situace. Jestliže bychom chtěli mluviti o krisi, musili bychom přiznati, že jest povšechnou. Se sluncem vstává na východě a s ním na západě klesá pod obzor. V Moskvě stavební krach pod- vrátil millionové firmy a vyvolal přechodnou krisí právě tak jako v Pešti. Berlin úpí pod důsledky nesmírné spekulace a bursovního úpadku, vídeňský trh jest odrazem berlinského, a také v Paříži se clti slabost spekulační ho- rečky. Londýn pak jest stísněn nedostatkem peněz lak kritickým, že od napoleonských válek takové tísně peněžní v City není pamětníka.

Stano Bursa Praha Evropa Berlín Vídeň Moskva Pešť Paříž Londýn

15 article

Než vraťme se na domácí půdu. Citimeu nás příznaky hospodářské depresse ? Byl již slyšen hlas hospodářského pessimismu? Zda ubývání vkladů u pražských bank, z jichž nádržky byly v poslední době vybrány sumy povážlivé, zda nedostatek koupěchtivosti pro domácí papíry a zůžování rozpínavých sna průmyslových a obchodních nejsou také důka- zem nedostatku kapitálu u nás, který byl vyšsát millionovými ztrátami bursovními a potřebou třid výrobních. Vidíme, že úvěr jest znesnadněn a cena, za niž jest poskytován, jest dokladem řídkost peněz. Slabší činitelé těžko zápasí o úvěr vidí svoji budoucnost ohroženu. Na černých prknech se ocitají nové konkursy a mnozi z od- pravených nejsou z nejslabších. Bezobchodnost nepozorujeme toliko na burse, nýbrž také reálních odborech hospodářského podnikání mnohdy cítíme, že průmysl a obchod váznou.

16 article

Evropa byla ochuzena o milliony africké čínské a o ztráty bursovníl Se stanoviska finančního, na němž zde sto jíme, jest litovati toho, že oslabena jest koupě- chtivost a obecenstvo jest ochuzeno o prostředky kupni. Avšak přiznali třeba, že vedle události afrických i čínských a vedle nesnází politiký vnitřní, kritickou situaci na trhu na cenné pa- píry zavinily především okolnosti čistě finanční. V Berlíně bylo příliš zakládáno — a také příliš spekulováno. Za více nežli 13 milliard nominální hodnoty bylo papírů předáno trhu. Z toho bylo 4900 miilionův marek papírů cizíeh a 8100 marek titrů domácích. I odpočteme-li ony papíry, v něž byly přeměněny dřívější hod- noty staré, zbývá přece 6500 millionů marek německých papírů, které byly nově vytvořeny. V oněch třech lelech daleko ovšem nebylo uše- třeno sumy takové, musilo tudiž býti pracováno s penězi cízími, s penězi bank a jiných věři- telův. Obecenstvo, koupivši papíry, zůstalo z ně většinou dlužno, a tím způsobem se vysvě tluje veliký nedostatek peněžní, který tísnil Berlín do chvile nedávné, totiž do oné doby, kdy mnoho slabých rukou ulevilo si prodeji. Z tohoto stavu věcí jest zřejmo, že Berlín musí nejprvé stráviti kořisť dřivější, nežli bude opět míti volné ruce a bude opět moci něco podniknouti. V takových dobách jako nynější dle starých zkušeností obecenstvo kapitalisticky silnější přejímá nabízené zboží pouze za levněj ších kursů, proto jsou ony kursy často tak nízké, že jich nelze pochopiti. Jsou uměle stl- sněny. Na Sprévě však nebylo jen příliš mnoho zakládáno, nýbrž také příliš mnoho spekulováno.

Evropa Berlín Spréva

17 article

Železářská a uhlářská konjunktura svedla ku přílišným závazkům, kterě později byly vyřízo- vány exekučně. Tento úsilný proces ovšem ne přírozeně snížil kurs. Ve Vidní se sice i méně zákládalo i méno spekulovalo, avšak za to. — řekli bychiom — spekulovalo se intensivněji. Oblíbené papiry báňského trhu byly vyhnány výše nežli v Berlíně A když se tam došlo ku poznání, že stromy nerostou do nebe a že nemožno jíti dále, ne mohla se ani slabši Vídaň vyhnouti úpadku. Ochuzené a zklamané obecenstvo vzdaluje se trhu a přiostřuje tím situaci. Znenáhla dochází se pak k opáčnému úsudku, že v oně negae nemožno jiti dále a vytýká se, že naše obe censtvo upadá z jednoho extrému do druhého Po leta naříkalo, že neni s to, aby své kapitály uložilo sotva na 45, — nyní lze kapitály uložit výše, leč není důvěry.r To jsou starosti našeho bohatství, rozpor na našem trhu ukládacím. Zivot pražské bursy pohyboval se ve zna mení akcií bankovních. Vzpomeneme-li, že vše obecné prognostikon pro příští bilance není zcela příznivo, ježto situace na peněžním trhu nepřipustila, aby fondů mohlo býti v prvém pololetí letošního roku tak výhodně použito jako loni, že tu a tam akcionáři připravují se na to, aby níže spustili balon svých naději dividen- dových, jest pochopitelno, že událost našeho trhu, třebas mnohdy byl trhem nepravděpodob nosti, nebyla triumfem strany la hausse.

Berlín

18 article

Zboží, které bylo nabízeno, byly Unionky- Shledáváme se v tomto malém dějinném faktu s pravdou, kterou jsme na tomto místě uvedl při kritice minulých dividend. Vyšší dividenda jest pouze tenkrát oprávněna, je-li oprávněna pro řadu let, ježto jinak znamená nestálost kursu a danajský dar akcionářům. Snad zboži nabízené bylo argumentem ad hominem, že divídenda letošní se neudrži. Kdo ví? A kdo vi, ten to nepovi. Z obyčejného styku bursovního vyplynul závěr v Živnostenských. Ve příčiné ostatních papírů slavila bursa svátek celý den. Ale ještě něčeho budiž vzpomenuto. Sna to nepatří do rubriky finanční, ale patří to těm, kdo pracují s finančními ústavy. Byli bychom si přáli, aby šel takový klient Příkopy, třídou bank, a viděl by ústavy, které sice slojí o če- ského klienta, honí se za ním, a při slavnostních příležitostech slavně osvědčují nejen úplnou ně- meckost svoji, nýbrž také německost Přikopů. Poznali jste je po barvách včera a předevčírem Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 18. srpna. jeazot (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Tentokráte došly opět velice příznivé zprávy z Číny — aspoň pro bursovní spekulaci — Amerika ohlašovala opět lepší stav trhu žele- zářského, eizozemské bursy posílaly zprávy o pevném smýšlení, leč to vše zdejší bursou docela nie nehnulo. Rovněž tak neúčinkovaly zprávy jině, méně příznívé a zdá se, že burse nedá se ze svého klídu v letních měsících vy- rušiti. — Z dolejšího srovnání jest patrno,že kursy se skoro nie nezměnily a to bývá v podob- ných připadech neklamnou známkou pro lepší doby příští.

Vídeň Čína

19 article

O obchodu v tomto týdnu (jen ve 4 dnech) nemůže býti bohužel zase skoro ani zmínky Pokud došlo k závěrkám, vztahovaly se tylo zvláště na alpinky a pražskou železárnu. Ostatn papíry zůstávaly při nezměněných nomi nál nich kursech. Že takové poměry nebudou trvati věčně jest samozřejmo a může se z důvodů v minulé zprávě již uvedených očekávati, že zlepšen musí se dostaviti. Který papír bude první a vyruší bursu svým stoupáním, dá se říci skor již nyní. Alpinky dosud vždycky bursu po né- jaké stagnaci oživíly, leč tentokráte dalo by se souditi, že státní dráha je předejde, poněvadž na podzim bude se pokračovati ve vyjednávání mezi vládou a společnosti rakouskoruherské státní dráhy v příčině eventuálního sestátněn a již zprávy o tomto vyjednávání budou — jako vždycky — podnětem k hausse. Vedle toho nutno míti na zřeteli značně nízký kurs neustále větší a větší přijmy státní dráhy. O ostatních papírech dá se vzhledem ke spletité situaci téžko udělati správný úsudek. Tak na příklad ohledně kreditek musí se vy- čkati, jaké budou obchody v posledních mě- síeich roku. Vzhledem k tomu, že vyhlídky jsou ne zrovna skvělě, nevšímá si spekulace kreditek a čeká na uveřejnění pololetní bilance. V příčině uhlářských podniků můžeme sděliti, že v revíru mosteckém bylo by třeba ještě asi 5000 uhlokopů, aby se mohlo vyho- věti všem poptávkám po uhlí. Dosud vyřizují se především ty poptávky, kdy kupci jsou volni zaplatiti vyšši ceny. Ohledně, devis a valut může se jenom říci, že tentokráte držely se slabě. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto srovnání: 13. srpna 17. srpna 97.75 Papírová renta.

20 article

97.70 116.20 116.— Rak. zlatá renta . . . . 105.75 106.25 Turecké losy . . . . . 663.— 662.50 Rak. úvěrní ústav . 413.— 415.— Banka pro země rakouské 682.— 682.50 Uherská úvěrní banka . . . 490. 50 494.— Bankovní jednota . . . . 259.— Česká Unionka . . . . . 258.50 Živnostenská banka . . . . 655.50 654.— Společnost státní dráhy . . 109.50 108 75 Jižní dráha 458.— 458.— Polabská dráha 1074.— 1070.— Buštěhradská dráha lit. B. 281.— 281.— Silniční dráha lit. A. . .. 274.— 274.— „ lit. B. . . 768.— 770.— Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj 346.— 347.— Rudolfova huť . . . . . . 452.— 451.50 Alpinky 514.— 514.- Rým. muráňská společnosť 287 — 286.50 Tur. tabáková režie 1786.— 1790.— Pražská železářská společnost 1250.— 1255.— Česká báňská společnost . . 282.— Západočeská uhl. společnost .

Rudolfův uherský úvěrní banka Český Unionka živnostenský banka státní dráha Český báňský společnost

21 article

928.— 925.— Mostecká uhlářská společnost 658.— 660.— Wienerberger 242.80 242 45 Londýnská devisa . . . . 118.30 118.45 Ríšské marky . . . . . . imaěnomrénaent e zud v ven o vnoe lo Z Berlína, 18. srpna. (Původní dopis »Národních Listů«.) (Týdenní přehled.) Po několikatýdenním značném kolísání klesání kursů dostavilo se konečně v posledním lýdnu jakési uklidnění a dokonce i malé zota- vení. Jako byly otřesy svého času zprávamio americkém trhu železářském způsobeny, tak nyní byly lepší zprávy z Ameriky podnětem k zatím- nému upevnění. Budeli toto upevnění trvalé, anebo — jak již vícekráte — jen přechodní, nedá se s urči- tosti říci a tím vysvětluje se někdy až veliká zdrželivost spekulace, jež jest ovšem nyní úplně na místě, Směrodatným pro tendenci na burse byl také — a docela přirozeně — příznivý obrat věcí, které se na východoasijském bojišti rozví- její. Zejmena zpráva o obsazení Pekina vojskem spojených mocností a o zachránění vyslanectev přispěla značnou měrou k upevnění trhu. Vedle hodnot železářských docílily i uhlář- ské papíry značné reprisy, k čemuž hodně při- spěly koupě úhradní podnikaně jednak násled- kem zpráv nahoře uvedených jednak zprávami o zamýšleném novém zvýšení cen uhlí a přízni- vými zpravami z revírů uhelných.

Berlín Amerika

22 article

Stoupající směr hodnot železářských pře- rušen byl v pátek exekučními prodeji jedné ban- kovní firmy, jak již v denní zprávě v čas uve- deno bylo. Základní tendence pro tyto hodnoty zůstává pevnou a jest oprávněná naděje, že po uklidnění a vyřízení této záležitosti učiní zota- vení kursů další pokroky. Na bankovním trhu nebylo žádného zvlášt ního podnětu. Také tu byla sice lepší nálada, ale obraty pohybovaly se v mezích nejmenších. Dosti se zlepšily diskonto — kammanditní a ně- mecký bank; rakouské kreditky stagnovaly skoro úplně. Za to bylo na trhu dopravním velice živo. Papírem, na který se všechen zájem soustředil. byla Kanada; důvodem toho uvádělo se dekla- rování dividendy a rozsáhlé úhradní koupě, jež musila místní kontremina podnikati. Také ostatní americkě dráhy se zlepšily. Pěkné výkazy něme- ckých dráh lákaly rovněž ke koupím a byly t v první řadě akcie dráhy Dortmund Gronau, jež docilily vyšších záznamů. — Dráha transvaalská, Prince Henry a dráhy švýcarské nezůstaly bez povšimnuti. Poslední ziskaly zprávami o příjmech z dopravy a pověstmi o sestálnění. Na trhu ukládacím byl pozoruhodnější zá- jem pro půjčky činské, jež na zprávy z Číny. zvláště na účet londýnské spekulace byly kupo- vány. Portugalské a italské renty také lepší. Na kasovním trhu byly ze začátku týdne ještě veliké realisace, později však dostavilo se pevnější smýšlení. Značně stouply »Hasper« na uveřejnění obzvláště dobré bilance. Na trhu peněžním neudálo se nic pozoru- hodnějšího. Soukromý diskont držel se neustále na 4.12%. Poslední výkaz říšského banku byl příznivý a příspěl také k upevnění. Důležitější variace v tomto týdnu poznati ize z následujícího: 13. srpna Rakouské kreditky . . . . 206.75 175.— Diskonto . . . . . . .

Henry Diskonto Kanada Dortmund Čína

23 article

187.87 Německá banka . . . . . 146.87 Obchodní společnost . .. 147.— Drážďanská banka . . .. 71.75 Španělské exterieury . . . 187.25 Bochumské liutě . . . . . 205- Lauřina buť . . . . . . 95.75 Dortmund Union lit. C. . . 178.25 Harpenské doly . . . . . 189.25 Gelsenkirchenské doly . .. 198.50 Hibernia . . . . . .. Consolidace . . . . .. 109.25 Dannenbaum 107.87 Severoněmecký Lloyd . . 119 50 llamb. amer. dopravní spol. Kanada . . . . . . .. 174.50 Transvaal . . . . . . Turecké losy . . . .. Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . . Eschweiler . . . . . . . Geisweider . . . . . Hochdahl Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . . . Phönix . . . . . . . . Rh. Stahl . . . . . . . Schalker Gruben . . .. Westfalia . . . . . .. Orenstein Koppel. . .. Rh. Metall . . . . . . Adlercemént . . . . . . Donnersmark . . . . .. Huldschinský . . . . . . Stettiner Vulcan . . . . . 248.10

Lauřin Lloyd Concordia Wilhelm Stahl Orenstein Koppel Kanada německý banka drážďanský banka Dortmund Union Phönix Schalker Gruben Stettiner Vulcan Harpenský dol

24 article

Bismark . . 247.80 135.50 187.75 121.90 210.75 140.—

25 article

136.— 176.— 122.— 211.— 141.— 218.50

26 article

Caro Hegenscheidt . . . . Hoesch Georg Marie . . . . . . Königsborn. . . . . . . Boesperde . . . . . . . Nordstern . . . . . . . 227.—

Hegenscheidt Georg Marie

27 article

Krajinská výstava v Kutné Hoře. (Původní zpráva.) V Kutné Hoře, 18. srpna. V oddělení průmyslovém, jež zaujímá všechen palác průmyslový, částečně i pavillony na hořejší části výstavního prostranství, pak dále všechny místnosti, přístřeší a pavillony na poli Začalově, živnostenských odborech pak i dvoranu loreckoua pokoje před dvoranou, jakož i arkadní pokoje ve Vlaském dvoře, jest 321 vystavovatelů s nesčetnými ovšem objekty výstavními V oddělení tom vystavují: Výrobky železné a kovové: Marek Václav, puškař Mladé Boleslaví, střelné zbraně. Merdík Jan, vý- roba velocipedů v Jičíně. Hudec Boh., výroba velocipedů v Čáslavi. Mich! Václ., továrna ve- locipedů ve Slaném. Komenda Josef, puškat v Hoře Kutné. Fischer Břet., strojní záme- ník v Kladně, kávové mlýnky. Holeček Jan ve Vršovicích, květinový stolek. Šebek Jan, umělecké zámečnictví v Bořitově u Černé Hory na Moravě, dvě kasety, mříže atd. Suchý J, to- várník velocipedů v Pečkách na dráze. Tůma Jos. v Bystřici, železa do hoblíku, dläta atd. B- chyně Pavel, zámečník a strojník v Hoře Kutne mosazné ryté mlýnky, leptaná pokladna atd. Štou- rač Albín ve Svitavě na Moravě, šicí stroje. N- vák V. v Sobotce, železná kamna s ventilací. Červinka Jan, kovářství v Blovicích, různé druhy seker. Černohubý J., umělé zámečnictví v Čhotěboři. Hruška Jan, umělý zámečník v Kolíně, Zálabí, nedobytné ohnivzdorné pokladny. Kříž Jan, strojník ve Slaném, pražídlo na kávu a slad. Churain Karel, továrna na výzbroje ha- síčské v Hlinsku. Ek! Jos. a V. v Hořovi- cích, mosazný nábytek. Prskavec Fr., Praha, Letná č. 161, sklepní a drátěné výrobky. Otav Fr., výroba svinovacích dveří v Hradci Král.

Marek Václav Merdík Hudec Boh Václ Josef Fischer Břet Holeček Jan Šebek Tůma B Pavel Albín Červinka Černohubá Hruška Kříž Karel Ek Prskavec František Král Kutná hoře Mladá Boleslav Jičín Čáslav Mich Kutná Kladno Vršovice Bořitov Černá Hora Morava Pečky Bystřice Svitava Sobotka Blovice Kolín Zálabí Slaný Hlinsko Hoř Praha Letná Hradec

28 article

Bartošek Bedř., mistr klempířský v Smiřicích, koupací vany ald. Jaroměřský Emanuel, továrna železného nábytku v Praze, tří železné stany vlastní. Jůna Ant., stavební i ornamentální klempířstvív Hoře Kutné, koupací vany, aquarium, salonní fontána atd. Ksávek Frant., parostrojní dílna me- chanická v Chrudimi, stroje na prádlo atd Grimm Fr. st., továrna na jehlářské zboží v Hoře Kutné, kollekce jehl. výrobků. Grimm Fr. ml. továrna velocipedů v Kutné Hoře, velocipedy. šici stroje. Grimm Fr. ml., umělé stavební zá- mečnictví v Hoře Kutné, práce tepané, leptané, ciselované. Metelka Ed., klempíř na Kladně. leptané a tepané předměty. Klika Josef, závod kovotlačitelský na Král. Vinohradech, oblouk. lampy na plyn, acetylen, lampy vůbec atd. Němec J. strojní zámečník v Týnci n. Labem. Bratří Jouzově, strojírna v Pečkách, velocipedy. b) Výrobky ze zlata a stříbra. — Hodinářství a zlatnictví. Bratří Fu- xové, hodinářství a zlatnictví v Hoře Kutné, ho- dinky a šperky, Milrad Gustav v Kutné Hoře, zlaté a střibrné zboží. Tuček Josef, zlatníkv Praze. Čenský Frant. v Kolíně, granátové šperky vlastní výroby. Zavadi! Karel, pasíř v Chrudí- mi, kostelní náčiní. Kieslich Josef v Hradci Králové, pozlacovač. Šmaka! Václav, rylectví a ražebna kovu v Praze, skříň s rytinami, razidly atd. c) Výrobky kamenné, skleněné a porculanové. Polák Prokop Karel v Černém Kostelci, továrna na kamna, chamotová kamna.

Bartošek Bedř Emanuel Jůn František Grimm Metelka Ed Josef Král Němec Jouzův Tuček Čenská Zavadi Karel Šmak Václav Polák Prokop Smiřice Praha Kutná Chrudim Kutná hoře Kladno Týnec Pečky Kolín Hradec Králové Kostelec Milrad Gustav

29 article

Zmek Frant., sochař na Král. Vinohradech, vzory umělého mramoru. Fišer Josef v Praze, Václ. náměstí 804, obrazy v rámu. Suchánek Josef ve Vamberku, továrna na chamotové zboží, ozdobná kamna. Hlůžek Josef v Praze, sklad ruských to- varů v Praze, ruské ikony, lampičky, samovary atd. Hojer Antonín na Smíchově, loutky a hračky. Volek J., kamnář v Kutné Hoře, kamna. Kalita Josef, kamnář v Hoře Kutné. Březina Karel Hoře Kutné, hračky atd, továrna na zboží hlíněné. Růžička J. v Kutné Hoře, hrnčířské výrobky ku- chyňské, ozdobné i stavební. Novotný J.z Maršovic p. Kokonín, dýmky »Ideal«. Lokvene Karel v Libní u Prahy, maliř porculánu. Louma Celestýn starší i ml., stolní přibory a různé obrazy na porculáně. Štěpánek Josef, hrnčiř v Kutné Hoře. Honzík Josef v Tochovicích, Závod ka- mennický. Brusírna na sklo Jungwirta Ant. syn v Brodcí u Okříška na Moravě. Továrna na kamna Hardtmuth L. C. v Praze, sporák bílý porcelanový atd. Socbař Wagner Jakub v Jaro- měři. Maliř porculánu Schöfíler Ant. na Král. Vinohradech, porculánové obrazy atd. Umělecký ústav pro malbu, leptání a broušení skla Škarda B. v Brně. Sklenář Hlavatý Květoslav v Hoře Kutné. Továrna na šamot. zboží Rychlfk Václav v Chrudimi, šamotová kamna.

František Král Fišer Josef Václ Suchánek Hlůžek Hojer Volek Kalita Březina Karel hoře Kutná Růžička Karel Louma Štěpánek Jungwirt Socbař Wagner Jakub Schöfíler Sklenář Květoslav Václav Praha Vamberk Smíchov Kutná hoře Kutná Maršovice Libeň Brodce Okříška na Morava Brno Chrudim Honzík Josef v Tochovice Hardtmuth L . C Škarda B

30 article

Výrobky z kůže. Rukavičkář Žáč ek Josef v Neratovicích. Továrna na obuv Selinge Vojtěch ve Vlašimi, obuv. Sedlář Horáček Frant. v Liberci. Závod obuvnický Soběslav Josefv Lab. Kostelci. Semerád Antonín v Golč. Jení- kově, vydělané kůže atd. Výroba svršků Rosen- kranz A. v Rybářích. Rukavičkář Viktora K. v Hoře Kutné, kožené rukavice, šle atd. Rukavičkát Vavruška Otakar v Hoře Kutné. Závod obuvni- cký Dršata Frant. v Kolíně, různá obuv, jízdecké boty atd. Mistr obuvnické skoly Novák Karl v Blatné, odborné kreslení, původní střihy atd. Koželužství Macháček Jan a syn v Hoře Kutné, různé druhy koží, jako: teletiny, hověziny, býko- vice atd., žlutě neb černě vydělané. Svobod Jan v Holicích, několik druhů kopyt a 1 pár deštěk s botami. Lindauer Bedřich v Praze, kožené ozdobné zboží. Obuvník Kronus Václav v Hoře Kutné, v Tylově třídě. Výroba a sklad obuvi Cer- man Josef v Jičíně. Žávod obuvnický Novák Jan v Praze. Závod řemenářský a výroba hnacích řemenů David Jan v Kutné Hoře, cestovní po- třeby. Anatom. obuvník a výroba uměl. kopyt Švejka Alois v Čáslavi, umělecké výrobky kopy- tářské, formy a vzory kopyt na nohy choulostivéa zkomolené. Theoreticko praktická soustava střihů obuvnických. Vlastní soustava. Dílna obuvnícká Švejka Jan v Čáslavi, obuv zdravotní atd. Obuv- ník Fügner Frant. v Hoře Kutné. Kožežník Ma- liva Frant, v Hoře Kutné. Merhaut Josef mi. na Král. Vinohradech. Výrebky rohové, korkové a pod. Sou- stružník Wanka Tomáš na Král. Vinohradech. Přeďměty ze slonoviny a rohu, ze dřeva a korku.

Žáč Josef Sedlář Horáček František Semerád Antonín Rosen Rukavičkát Vavruška Otakar Novák Macháček Jan Bedřich Kronus Václav Žávod David Jan Švejk Alois Fügner Merhaut Král Tomáš Neratovice Vlašim Liberec Soběslav Kostelec Kutná Kolín Blatná Praha Tylův třída Jičín Kutná hoře Čáslav Selinge Vojtěch Josefv Laba Kožežník Ma

31 article

Továrna na kartonáže Grebner Karel. Praha- Holešovice. Vostřeba! Rudolf v Rychnově n. Kn. Dřevěné a papírové krabice pro lékárny a drogerie. Soustružník Růžička Joset na Kladně. Předměty kuřácké z kosti atd. Soustružník Janda František v Louhově p. Háje. Řezbář a výroba dýmek Jed- lička Emanuel v Nuslích. Kartáčník Bakovský Adolf v Žižkově. Kartáčníci Lehký Ant. a Pavl v Hoře Kutné a Poděbradech. Výroba píp Stehllk Václav v Mlázovicích. Rozličné pípy dřevěné ze švestkového dřeva. Soustružník Nožička Krišto v Hoře Kutné. Kartáčník Vondrák Václav v Hoře Kutné. Kartáčky na zuby a p. Soustružník Mertlík Josef v Hoře Kutné. Umělecký soustružník Faust Jan v Brně. Různé výrobky ze dřeva, rohu, kosti pro domácnost, zdobené moravskou ozdobou. Vý- roba loli Bareš František v Košířích u Prahy. Různé hole ze dřeva, papíru, přírodní i vyřezávané. Držadla k holím. Bičišťata opletená Továrna na kor- kové zboží Tek! Josef v Praze—II. Korkové zátky a korkové patentní isolační segmenty a plotynký Výrobky dřevěné. Zařizování bytů. Umělé trohlářství Kubát Václav v Praze—VII. Vytahovací stoly. Strojní truhlářství Ctibor Alois v Táboře. Čalouník Krumlovský Boh. v Praze. Salonní nábytek polštářovaný. Umělé košikařství Mjichalec Frant. v Čáslavi. Truhlář Beneš Jan v Hoře Kutné. Bednář Němec Antonín v Hoře Kutné. Pozlacovač Out! Antonín v Hoře Kutné. Rezbář Novák Jan v Hoře Kutné. Řezaný gotický oltář. Truhlář Lorenz Václav v Jilemnici. Skří 18. srpna 206.62 175.37 189.— 147.— 146. 50 71.62 189- 206.37 96.50 180.— 191.— 200 95 344.— 108.— 108.75 121.70 87.12 176.75 108.75

Karel Vostřeba Rudolf Růžička Janda František Emanuel Adolf Václav Nožička Krišto Mertlík Josef Faust Jan Bareš Teko Ctibor Alois Truhlář Beneš Němec Antonín Rezbář Novák Truhlář Lorenz Praha Holešovice Rychnov můj Kladno Nusle Žižkov Kutná Mlázovice Brno Košíře Tábor Čáslav Jilemnice Vondrák Václav v hoře Kutná Kubát Václav v Praga

32 title

Bursa berlínská.

Bursa

34 article

293.50 229.50 218.30 160.— 208.50 261.— 157.50 165.— 353.— 196.— 195.30 151.75 175.50 293.— 223.75 215.30 157. 25 206.— 261.— 161.75 343.50 194.50 195.—— 156.— 175.— 233.75 138.—

36 article

225.25 216.50 pro sněžnice (ski) a bambusové hole. Rezbářský 214.—