ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 281968d0-727b-11dc-9c6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 62, person 41, work 2, org 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 19. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 228
4 article
Na ronní n odpol. lint přodplácí sen v Praze v administraei na měsfc . . . . . . na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvoji donáškou na měsle . . 7 k 60 se čtvrt letls. ve nlislkách: „ K aoh sa něsle. Poštoni a měsle
Praha
5 article .::: Ke
.::: Ke s drojí zásllkon na měsl n čtrrí leka : . : : n k ei
6 title
Dnešní čísle pra Prahu le o 14 stranáel.
Praha
7 article Pekin dobyt!
Pekin dobyt! Konečně, po tak dlouhé nejistotě, po tolikerých rozčilujících zprávách dolétá dnes z dálné Asie do Evropy veliká, nepochybná zvěst: »Spojená armáda Rusů, Japon- cův, Američanův a Angličanů. vytrhnuvši dne 4. t. m. silou 20.000 mužů z Tjencina na Pekin, po desitidenním. svízelném pochodu u večer 15. srpna Pe- kina dobyla a sevřené v něm vyslance evropské i veš keré Evropany vysvobodilal« Po všech těch dosavadních zprávách o millionových zástupech vzbouřeného lidu čínského, které prý mezi Tjencinem a Pe- kinem postaví se jako živé hradby té hrstce 20.000 troufalců vstříc, po všech těch zprá- vách o rozvodněných řekách, strhaných hrá- zích a širozaplavených krajích kolem silně opevněného Pekina — překvapuje a dojímá tento skvělý úspěch jako báje o heroických výpravách a bojích dávnověkých. Jest patrno, že za této tragédie čínské lidská fantasie, zjitřená klamnými sensačními zvěstmi angloamerického spekulačního tisku, přeháněla, zveličovala a hrozněji malovala si »žluté to nebezpečí«, hrozíe Evropě, než v pravdě a skutku bylo.
Rus Angličan Evropan Peking Asie Evropa Američanův Japoncův
8 article
Či bylo by možným, aby sbor 20.000 mužů vojska, a byť to byli sami Leonidové, v desíti dnech vítězně se probil neschůdnou drahou 180 kilometrů proti millionové pře- moci nepřátel sebe chatrněji ozbrojených a sebe špatněji vedených? Bylo by možným, aby za den zmocnil se opevněného veleměsta, čítajícího přes million lidí, a to s lehkými polními děly, kdyby jen polovina toho byla bývala pravda, co se v dotčeném prolhaném tisku angloamerickém o nes mír- nosti a všeobecnosti vládou činskou dávno organisovaného povstán všeho čínského národa proti Evropanům psalo a jistilo. O takovém všeobecném, vládou čínskou organisovaném, promyšleném a dávno při- pravovaném revolučním pozdvižen celé Číny proti Evropě ku záhladné válce na život a na smrt nemůže býti dle všech posledních zjevných událostí řeči. T by to dnes, věru, v Číně jinak vypadalo.
Leonid Evropan Čína Evropa
9 article
Ve světle skutečnosti jeví se pravda asi tak že dávno nastřádaná v lidu čínském hořkost a zášť proti hrabivosti a zpupnosti bělochův cizákův, deroucích se napořád směleji a po- vážlivěji v jejich vlast, odvracujících tisíce a tisíce lidu čínského od víry a mravů otcův, vykořisťujících lacinost dělných sil čínského lidu ku svému obohacování se, ba zabírají- cích již od slabé vlády šírá území čínská v nájem pro své kolonie: opět jednou pro- pukla mocnými plameny fanatického vzbou- ření proti cizincům a křesťanům, ale pouze v provincii pečilské a hlavním městě Číny a pak k vůli stavbě železnic v Man- džursku. Do jaké míry rozněcovala tento požár revoluční hamižná byrokracie čínská, která jako nepřítelka všeho pokroku, zejmenav Mandžursku, ode dávna štvala proti stavbě železnic ruských, jak a pokud byla s tím revolučním hnutím »boxerů« srozuměna pe- kinská vláda a dynastie čínská, zdali je vznítila či jen jím byla překonána, zdali je fedrovala či jen je trpěla a jemu se poddávala, zdali skutečně stará císařovna-vdova a prine Tuan stáli v čele té revoluce, kterouž veškera bdělost vy- slancův evropských v Pekině byla tak šeredně překvapena: o tom všem teprve nyní z výpovědí osvobozených těch vyslancův a Evropanův samých možno nabýti světla. A to bude nyní také nejdůleži
Evropanův Čína Man
10 article
tějším politickým momentem pro Evropu, jak se nadále proti Číně postaviti, čeho v ní se svý mi vojsky dále podnikati a počíti má? Až dosud nevypověděla a nevedla proti Číně válku; sice by čínští vyslanci nemohli klidně tráviti po yeleměstech evropských. Vedla proti Číně pouze »exe- kuci« (tak jako r. 1620 Ferdinand II. svou výpravu proti nám Čechům nezval válkou, nýbrž exekucí). Vypravila tam svá vojska nikoli proti vládě čínské a říši čínské, nýbrž toliko výslovně proti povstalcům, proti revo- lucionářům čínským, aby v první řadě vy- svobodila své vyslance a Evropany v Pekině ze svrchovaného nebezpečí, aby pomohla vládu pekinskou vyprostit z osidel a terroru revolucionářů a přiměla ji ku exemplárnímu ztrestání vinníků, ku zadostučinění za to kruté porušení mezinárodního práva, za ty nekonečné útrapy a muka, jakých bylo pře- státi po dva měsíce vyslancům a Evropanům oblehaným a bombardovaným ve zdích vy- slanectva britského.
Ferdinand II Čecho Evropan Evropa Čína
11 article
Teď teprv vyjde na jevo pravda: zda vláda a dynastie čínská byla tu s poluvinníke m, či toliko přemoženým slaboch e m Zda to kulobití sršící déle osmi neděl na poslední útulek vyslancův a občanův evropských bylo nakázáno samou vládou, samou dynastií, či dělo se proti její vůli ví- těznou revolucí? — To musí býti nyní zjištěno především: neb na vyše- tření a zjištění pravdy v této příčině závisí právo neb bezpráví celé další akce Evropy, Ameriky a Japonska proti čínské říši, co takové. Podle mezinárodního práva, nelze přece ztrestati pokutovati celý stát a celý ná- rod za provinění, jehož dopustila se na něm přes vůli a moc zákonné vlády pouhá revoluční menšina jeho obyvatelů, kdežto převážná většina národa se zákonnou vládou říše v činu tom neměly spoluviny. Nuže, ukáže-li se, že bylo tomu tak, při nynějším vzbouření boxerů čínských, nemá ani Evropa, ani Amerika, ani Japonsko dnes, po dobytí Pekinav Číně po právu ničeho více vy- hledávati, než toliko: 1. aby vrahové Evropanů byli ztrestáni a 2. dynastie čínská aby byla zavázána ku náležitým zárukám, že pro budoucnost evropští vyslanci, ob- chodníci, průmyslníci a křesťané před po- dobným utrpením budou vládou čínskou ve- škerou mocí její poctivě chráněni.
Evropan Evropa Amerika Japonsko Čína
12 article
To jest také stanovisko vlády Uni e americké a vlády ruské, která ne- žádá od Číny ničeho více, než dodržení smluv ve příčině zabezpečení stavby želez- nic ruských Mandžurskem ku Tichému Oce- ánu. — Zdali však obmezí se na to též lačnost politiky anglické a něme- cké? Pochybujeme. Aspoň již dnes žurna- listika německá špatně utajuje svou nevrlost nad tím, že Pekin dobyt Rusy a Ja- ponci bez Němců, dříve než jejich »hrdinové« němečtí dopluli břehů čínských, že vztýčen na hradbách Pekina vítězný pra- por sjednocené Evropy, ale nikoli Ně- mecka; a proto honem dokazují, že doby- tím Pekina nemůže býti hra rozhodnuta, ž naopak teď teprve válka Evropy proti Číně musí počíti, až totiž jejich geniální gene- ralissimus tam přibude, neboť k čemu prý by bylo Německo tak se namáhalo, kdyby již nyní té čínské písni měl byt konec. Ni- koliv, k vůli pouhému policejnímu opatření, k vůli pouhému sjed- nání pořádku v Číně prý tam Němci nevypravují takovou válečnou moc. Nýbrž Čína musí býti pokořena, Německo musí jí urvati pořádný kus jejího území pro své kolonisty, toť musí býti jeho pomsta z zavražděného Ketellera. Tak rozvazuje již dnes německý tisk i v samé Vídni (viz »Reichswehr« ze dne 17. t. m.) na zprávu o dobytí Pekina. ačkoliv doposud naprosto neví, zdalia do jaké míry zákonná vláda a dynastie čín- ská byly spoluvinnými při tom zavraždění Ketellera a při tom oblehání vyslanců evrop ských. Jakž teprve, zjistí-li se spoluvina jejichl Pak asi výbojné Německo utká se s Č- nou jako dravec, v duchu oné shunské« řeči. ale pak teprv může dojíti v Číně k onomu živelnému všeobecnému hnutí, které dnes dobytím Pekina a umírněným vykořistěním toho úspěchu se strany Evropy může být ještě zažehnáno.
Rus Němec Čína Tichý Oka Peking Evropa Německo Vídeň Uni e
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Taktika českých poslanců. »Opavský Týdenník« píše: Přímo nerozumné jest nalehati na to, aby poslanci jaksi »do zásoby« učinili již nyní usnesení o budoucí taktice a urbi eo orbi hlásali, jak budou postupovati. Žádný vojevůdce neprozrazuje nepřiteli válečný plán naopak zdar operace válečné předpokládá vol- nost akce. Postavení českých poslanců proti vládě při nezměněné situací jest jim dáno o tom, jakým způsobem zbraní svých použijí rozhodnouti jest jim. Můžeme se spolehnouti, že poslanci, dbajíce cti národa a jeho prospěchu, zvolí vhodnou cestu k zápasu za naše práva. Slovanské sonrnčenství. Zejtra konati se bude v Brně v besedním domě užší sjezd přátel myšlenky slovanské je- dnoty z Čech, Moravy, Slezska, Dol. Rakous uherského Slovenska, kde rokovati se bude o těchto otázkách: 1. Jest třeba postaviti proti zřejmé organi- saci všeho němectví organisaci Slovanstva z ce- lého Rakousko-Uherska? 2 Státoprávní program český Čechů z krá- lovství českého, markrabství moravského a vé vodství slezského a poměr jehok a) Čechům dolnorakouským, b) uherským Slovákům. 3. Rozhovor o slovanském programu ho- spodářském, sociálním, kulturním a politickém. 4. Do jaké míry lze osamotniti kulturně národy slovanské a význam tohoto osamotněnt v ohledu hospodářském a politickém. 5. Organisace politická a časopisecká.
Čecho Slovák Brno Čechy Morava Slezsko Dolo Rakousy Slovensko Rakousko Uhersko
14 article
P. Stojalovský. Pater Stojalovský ve svém orgánku ozna- muje: Mám už na sta listův o zneužívání, kte- rého se dopouštějí kněží a missionáři, ale přes to prosím všecky svoje přátele, aby každý z nich nám důkladně vypsal každý případ, kde kněz nebo missionář pořádně se nezachoval, na př. který z nich měl sprosté kázání, který ode- přel dáti rozhřešení, nepřipustil někoho ke kmo- trovství anebo jinak svůj kněžský úřad znevážil. Já již materiál, který mám pohotově, překládám do latiny, abych zajímavou tu sbírku poslal sv. Otci. Nechať se v Římě přesvědčí, jak seu nás hlásá slovo boží a jak si vedou sluhové Páně. V jednom z nejbližších čísel uveřejním adresu k sv. Otci o tom, co se u nás děje. Starejte se, abyste na ni sebrali tisíce podpisů, abychom tím způsobem přesvědčili Řím, že více je nás, kdož káráme jednání duchovenstva, než těch, kdo v temnotě bloudí a dávají se obluzovati. Adresu pak zaveze zvláštní depu tace do Říma. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. srpna. Rusko a hr. Waldersee. » B« udává dů vody, pro které car svolil, aby ruské vojsko před Pekinem podřídilo se vrchnímu velení ně meckého polního maršálka.
P Stojalovský Stojalovský Páně Řím Praha Rusko Waldersee Peking
15 article
Car neviděl příčiny, aby nepřijal návrh císaře Viléma. Jeť prvou podmínkou, má-li spo jenecké vojsko mít úspěch, aby bylo pod jed- notným vedením. Hr. Waldersee hodí se za spo- lečného vůdce proto, že má nejvyšší vojenskou hodnost, jež ho staví nad ostatní generály před Pekinem. Konečně rozhodla tu i pohnutka mravná, neboť Německo, jehož představitel byl v Pekinu ukrutně zavražděn, má právo snažiti se, aby mu svěřeno bylo vedení mezinárodních sil, operují- cích proti činským buřičům. Při tom všem ale car nikterak nehodlá odpadnouti od politického programu, vyznačeného spolkem s Francií. Ru- sko nemá v Číně žádných zištných záměrů nýbrž jde mu o to, aby co nejdříve byl zjednán pokoj a obnoveny byly dobré poměry k Čině. »Hose BpeMa« vítá toto vládní prohlášení, protože po něm nastává úplné jasno. Poukázání na Franeii a zvláštní zmínka o ní nemůže býti vysvětlena pouze spojenstvím mezi Ruskem Francií. Francie, jak známo, nedala dosud od- pověď na návrh císaře Viléma a po zákonech zemských přijmouti ho nemůže. Z toho však ne- následuje, že Francie bude v Číné pracovati samostatně. Proto podřízení mezinárodních vojsk v Čině hr. Walderseeovi nemá žádného politi- ckého významu. Je to pouhé technické opatření. Přes ně Rusko drží se v Číně politiky volné ruky. Ruská vojská budou pod velením hr. Walderseen jen potud, pokud se to snášeti bude s cíli a tradicemi Ruska.
Vilém Hos BpeM Hradec Waldersee Peking Německo Francie Čína Rusko
16 article
Němci a Turci. Po dlouhém boji mezi německými a an- glickými flrmami o to, komu se má dostati pře- dělka tureckých děl, Němci zvítězili, ačkoli An- gličané nabízeli dvakrát výhodnější podmínky. Turecké ministerstvo vojenství bylo proti kon- traktu s Krupem, ale německý vyslanec obrátil se s prosbou k samému sultánovi, jenž poručil, aby objednávka zadána byla Kruppovi, jemuž ustoupiti musili i Francouzi a Belgové. V Lon- dýně velmi se tomu diví a nejsou ovšem spo- kojeni nucením Němců získati současně i poli- tický vliv i obchodní výhody. Anglické listy při- znávají, že anglický vliv je docela z Tureck vytlačen německým. Těší se jen tím, že ně- mecký vliv jest Angličanům méně nebozpečen každého jiného.
Němec Turek Krupp Francouz Belg Angličan
17 article
Bulharský makedonský komitét. Že zavraždění prof. Michaileana má na svě- domí bulharský makedonský komitét, nepodlehá již pochybnosti. Vražda tato osvětlila náhl ostrým světlem činnost tohoto komitétu, jenž už od několika let pracuje dýkou a revolverem a zejmena se stal pověstným vražděním těch Makedonců, kteří se přiznávají k národnosti srbské. Je velmí žalostno, že ušlechtilá snaha po osvobození tak ohavně se zvrhla, ale dvakrát žalostno je, že vražedlnická činnost komitétu zakrývána, ne-li chráněna je samou vládou bul- harskou. »Inf.« obdržela ze Sofie některé nové zprávy o působnosti makedonského komitétu. Makedonští agitátoři přerůstají nynější vládě přes hlavu. Na výtky rumunského zástupce vládu odpověděla vyhýbavě, žádajíc důkazů, že Make- doňané jsou vinni, nebudou-li důkazy podány vláda nezakročí. Rumunská vláda zajisté má důkazy v rukou, jinak by nebyla učinila tako- vých diplomatických kroků. A vystoupí-li s dů- kazy, které jí padly do rukou při prohlídee místností bulharských spolků v Bukureštu, bul- harské vládě vzejdou z toho větší neplíjemnosti než Makedoňanům. Přitěžující akolnosti pro čin- nost ústředního komitétu makedonského jsou již známy i širšímu obecenstvu. Na příklad nen tajemstvím, že Makedoňaně, kteří se v Bulharsku zdržují jako úřadníci, učitelé nebo dělníci, ústřed- ním komitétem jsou nuceni odváděli neobyčejně vysoké příspěvky do ústřední pokladny a brání-li se, dostává se jim výprasku, anebo jim dokonce bývá i smrtí vyhrožováno. Nejvíce stěžují si na toto vydírání prostí
profesor Michailean Makedonec Makedoňan Makedoňana Sofie Bulharsko
19 article
makedonští dělníci, zedníci nebo truhláři, kteři letos mají málo práce a jedva živoří. Odkud mají bráti příspěvky do ústředního komitétu? Onehdy byli dva Makedoňané od svých krajanův úkladně zavražděni. Obě vraždy jsou prý vý- strahou všem, kdo by se zpěčovali platiti »ná- rodní daň« pro Makedonii. Jiní praví o za- vražděných, že byli tureckými vyzvědači. Jedna vražda stala se takořka na očích policie, druhá za bílého dne ve vzdálenosti 12 kilometrů od hlavního města na erárné silnici. Pachatelé ne- byli vypátrání. Ale vydírání pro makedonské účely neděja se jen na Makedoňanech, nýbrž na všech zámožnějších spoluobčanech. Tak byl jistý sofjský obchodník písemně vyzván, aby v nej- kratší lhůtě vyplatil makedonskému komitétu několik tisíc franků. On poslal tolik set, kolik od něho žádali tisíc. Na zaslané peníze dostal řádnou kvitanci, ale s poznámkou, že je to pouze splátka a že ostatek musí okamžité za- praviti, síce že s ním bude zle. Úřadníkům, učitelům, občanům nabízeny jsou »ke koupi« — obligace po 50 fr., jež vydal makedonský komitét. »Nabídka« ovšem nesmí býti zamitnuta
Makedonie
20 article
Hrozby sultánu. Na rozích Cařihradu byly onehdy z rána zpozorovány plakáty, obsahující hrozby tureckých revolucionářů sultánovi. Policajti je rychle str- hali. K větší bezpečnosti sultanově učiněna roz- sáhlá opatření, také proti cizincům, zvlášť It- lům. Cízím turistům je ztížen přístup na selam- lyk, kde každého pátku mohou z blízka viděti sultana. Nyní musejí se vykázati doporučením svých vyslanců, podepsaným vlastní jejich rukou. Ve vojenských kruzích tureckých je velká nespokojenost, že sultan rozhodl, aby předělávka děl zadána byla Němcům a ne Angličanům, kteříž ji chtěli provésti několikrát laciněji. Vypovídání Rusů z Německa. Policie v Tylži oznámila ruským obchod- níkům se dřívím, kteří tam meškají, že musejí očekávati výhost z Německa, nevykážou-li se písemným prohlášením svých německých kollegů nebo německých majitelů pil, že se necítí jejieh obchodováním zkráceni. ed »Zdravý egoism« Němeů. V Gryfli v Pomořansku konala se nedávna schůze evangelických professorů a bohoslovců. Pastor Letzins promluvil na schůzi také o Po- lácích, a to po mommsenovsku takto: Proti Polákům třeba v naší pruské rís užívati nejhrubších, nejkrutších prostředků, po- něvadž ve válce s nimi docela je na míst zdravý egoism, mravná (l) nespravedlnost, ba i mravně odůvodnéné barbarství. Proto radím aby polské časopisectvo v Prusku bylo prost zrušeno a policejně zakázáno, všecky polské spolky bez udání důvodů rozpuštěny a ústav změněna tak, aby Poláci byli vyloučeni z všech jejích výhod. Poláci musejí býti stlačeni na stupeň helotů. Pro ně jsou jen tři povin- nosti: Daně platit, na vojně sloužit a hubu držet!
Němec Angličan Rus Pastor Letzins Polák Cařihrad Německo Tylži Pomořansko Prusko
21 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. Kongres a výstava veřejného umění. Zmínili jsme se již o zahájení zajímavého mezinárodního sjezdu pro veřejné umění. Kongres tento, kde se projednávaly otázky esthetiky měst, umělecké úpravy ulic, zachování staro- žitných a uměleckých památek, zanechal trva- lejší stopu v pařižském životě tím, že po něm následovalo otevření výstavy veřejného umění. Výstava je usporádána na boulevardu Saint Germain a stojí za návštěvu, je poučná a za- jímavá pro každého. Ve výstavě je vyloženo asi 5000 rytin,
Paříž Saint Germain
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 18. srpna.
Praha
23 article
Mám v Číně bratrance; je tam u jednoho z tamějších mandarinů — nevím už ani s ko- lika pěry — koncertním mistrem a při tom vrchním dozorcem nad zlatými rybičkami, jež chová v nespočetných bassinech ve svých pareích. Bratranec ten už je tam dvacet let a má dle fotografie, kterou mne byl loni oblažil, cop tak dlouhý už, jako káždý jiný obyvatel říše středu. Také prý se naučil už jist rýži, jakkoli byl jako kluk nesčíslněkráte bit, že tento výborný příkrm důsledně odmítal. Ba právě tatáž rýžová kaše hodně maštěná a pošypaná perníkem. kterou doma ani viděti nechtěl, učinilo jei v Číně šťastným. Jak se to přihodilo ? Mandarin překvapil bratrance právě, když si na takove kaši pochutnával. Mandarin ji okusil a zachut- nala mu tou měrou, že povýšil přibuzného měho na kuchtikového adjunkta, načež postupoval týž z jedné dietní třídy — v Číně jich maji tuze moc — do druhé, až se domohl úřadu, který mu dnes cizinci i domorodci stejnou měrou závidí. Od tohoto bratrance dostal jsem včera ná- sledující psaní:
Čína
24 article
Milý hochu! Jsi-li pak ještě živ a zdráv? Aneb p čínsku řečeno: jak chutná ti tvá rýže? Doufám, že se máš dobře, po čínsku: že ti čaj dobře hřeje žaludek a že si také někdy vzpomeneš na svého nyní velice zaměstnaného spoluuličníka z útlého mládí. Byli by mě sice také málem poslali »za velikou zeď«, jinými slovy hlavu mi srubli, kdyby mně nebyli měli nezbytně zapotřebí jako virtuosa v koncertu, jejž pořádal zdejší »žlutý kříž« na prospěch ve válce zraněných boxerů. Toliko mistrnému přednesu dojemné písně »J mám trakař novej« mám co děkovati, že mne nezavřeli k vyslancům.
25 article
Je to podivná říše a panují zde zcela jiné mravy, než u vás. Vždyť víš, jak na př. u vás s každým velezrádcem se mazli, jak mu dají, postihnou-li nějakého, nanejvýš deset nebo dvacet let, byť by to byl třeba patnáctiletý kluk a zasluhoval proto, že už v mládí je tak zkažen, trest mnohem větší. Zde jej pošlou do nej- bližšího přistavního města, vtisknou mu do ruky několik zlatých tačlů a pak mu řeknou: »Jd teď ke všem čertům a vrátíš-li se, tolik ta elo už nedostaneš.« Kdyby dnes přišel k vám nějaký missioná pravoslavný neb nějaké sekty protestantské improvisoval na rohu Příkopu, tedy kde »u Špinků« kazatelnu a tam shromážděnému lidu hlásal, že víra, kterou byl po předcích zdědil a v níž byl vychován, nestojí za nie, s tou že nikdo do nebe se nedostane, missionáh že zná lepší a spolehlivější, ta, komu prů- vodčím, že jej jistě dovede do říše věčného blaženstvi — kdyby tisíciletým zvykům nábo- ženským spilal a z nich si posměch tropil, jak pak by pochodil u vás? Mistodržitel by si jej sice k obědu ne- pozval, za to ale by mu vykázal logii v oněeh departementech v Bartolomějské ulici, odkud prý tak jako z olověných komůrek benátských slyšeti bylo neustálé volání po vodě, ozývá se stále bolestné volání: Dejte nám Zacherlin Čínští barbaři ve své obmezenosti a nevzděla- nosti takového blázna ani si nepovšimnou, ma- jíce na mysli výrok svého Laotse, že ku bla- ženství vedou různé cesty a že nemusí být
bartolomějský ulice
26 article
vždy ta pravá, po které kráčíš ty. Z toho po- znati můžeš, mezi jak podivným národem o souzen jsem žiti. Že zde ubili německého vyslance, snad víš už z novin. Z našich nebo z vašich? Divíš se tomu, není-liž pravda, že u nás také máme re- daktory ? První z nich byl prý živ už před dvěma tisící lety. Že by ale byli zde některého z nieh zavřeli, nebo mu některé číslo zkonfiskovali, o tom nemám tušení. Naše noviny ovšem jsou poněkud jiného druhu než ty vaše. Máme toti jenom jedny, ale vycházejí ve třech vydáních jedny pro dvůr na kartoně a lištěny nejjemnější. toť se ví, čínskou tuší, druhé pro p. t. vzdělanějš publikum na velině a třetí pro plebs na obyčejném papíře ze dřeva a hlíny. Kdybyste byli praktičtí. zařídili byste si to rovněž tak. Pro konserva- tivce tiskli byste jedno vydání, pro liberály druhé a pro radikály třetí. Potom byste měli ve svém táboře celý národ. Apropos, té vraždy. Vražda je dle Buddhy i dle Kungfuee strašný hřich, nechť ji spáchá kdo ve Vídn nebo v Číně, ale ve vzdělané Evropě nebyl do- sud snad žádný vyslanec zavraždén ? I byl. Suverenní vídeňský lid pověsil do konce v hájení svých nezadatelných práv n lucernu generála. svas Ani nevlš, jak mi bylo, když jsem zvěděl o zločinu na panu Kettelerovi spáchaném. Do- pustil prý se ho boxer jmenem Čvang - ča-rah, i domnival jsem se, že to nějaký za Číňana přestrojený Čech a že z toho bude míti ve světě strašnou ostudu. Zatím se ale okázalo, že to lajdák odkusi z Tsching-tingu a tu se m v pravdě kámen s prsou svalil. s n Co řikáš mému copu? Nemáš ponětí, jak jsem naň hrdý. Jeden z našinců se nám—
Ketteler Číňan Čína Evropa Tsching
27 article
mluvím již tak, jako bych byl rozeným Číňanem — onehdy posmíval k vůli copům. Višt co mu řekl jeden z mých soudruhů? »My holíme si celou hlavu, jen ne na temeni, vy zase jenom temeno si vyholite. Kdo z nás je moudřejší?. Pro neměli bychom být hrdi na svůj cop, zrovna tak jako vy na svou tonsuru? Lidu je tu mnoho, je pravda a proto bez- citní rodičové zdejší děti přebytečně a zejmena neduživé kladou na břehy řek — tvrdí-li se, že je topí, není to pravda — aby si je, koniu se se zlíbí, vzal. Dělat kullurním způsobem z ne- pohodlných dětí »anděličky«, jak se u vás říká, na to se zde ještě nezmohli. Zajímavé je zdejší spolkaření. Mám za to, že na světě je jen jedna ještě země, kde jest tak vyvinuto jako zde a tou zemi, že jsou Čechy. Jsem zde členem asi padesáti spolků když se všemi odznaky vyjeduc si na procházku, vypadám jako velocipedistický champion. Nejsou to sice spolky dle naší mody, nýbrž spíše bratrstva. Jenom že tu nemáme »doživotních ředitelů«, kteří vybírají jenom pro sebe a jejich sláva končí z pravidla buď velkým slavným funusem neb trestním přelíčením. Největším, nejslavnějším a nejbohatším takovým brafrstvem jest zde »Spolek žebráků«, jehož předsedouje císařská výsost prine Tuan. Tak to káže zdejší zbrklý mrav, že povinností nejvyššího postavii se v čelo nejbídnějších. Zde bohatý má vůbee malý respekt. Kdo pak by se na příklad odvážil u vás vzít za límec Rothschilda a slyšel-li vůbee kdo, že by u vás zavřeli někoho, kdo má million? Zde jim neimponují ani dva neb tři, jsou-li nakrádené. Nanejvýš že takového pána rozpůlí ve dví, na místě aby mu hlavu usekli. Zajímavý je čínský jídelní lístek. Ne snad k vůli polévce z vlašťovčích hnízd, již byste sice dostali, kdybyste na tom stůj co stůj trvali,
Číňan Rothschild Čechy Lido spolek žebrák
28 article
také v Evropě, do které ale zde pouštějí se teprve tehdy, když poslední zrníčko rýžeje snědeno. Za to ale tuze dobře mi chutnají zde selátka, vařená v mléce a plněná zvláštním druhem sliv. Jak chutnají marinované ještěrky a křížoví pavouci na paprice nevím, nebo dosud jsem jich neochutnal. Naproti tomu výborně se daří krajance naší, jež zde otevřela malý krámek, v němž prodává taliány s křenem, jež jdou jako n dračku. Z této a z jiných okolností soudím, že by Číňané západní civilisaci nepřístupni nebyli. musilo by se to ovšem s nimi navléknout šikovně, neboť zdejší mandarini, jako mandariní všude — berou. Kdyby se byly velmoci na mě obrátili, byl bych je s officiální Činou srovnal hravě. Jak nejpřípadněji dalo by se nynější po- stavení charakterisovati? Nejinak, než že to v pravém slova toho smyslu postavení zdejších »Expresů«. Od té doby, co také zde jezdí že leznice, mají menší výdělek a to příčina jejich hněvu. Byl bych z nich udělal samé brzdaře, vý- hybkáře, nakladače, konduktory atd. s dvacet pěti zlatými měsíčně a s 18hodinnou službou denně. Za týden byli by bývali krotci — bez vojáků a generálů. Vuírat jsem se jim ovšem nechtěl. Teď ale to mají. Teď ale s bohem, příteli. Přeji ti, aby tě v úpalu sladký meloun občerstvil, což znamená po činsku, abys měl se dobře. Tvůj věrný bratranee Václav Ská-la. Domnívám se, že se tímto příspěvkem ku povahopisu Číňanů a na objasnění zdejších po- měrů nejšíršímu čtenářstvu zavdéčím.
Číňan Ská Evropa