2
masthead
V Praze, v neděli dne 19. srpna 1900.
Praha
4
article
Na ronní n odpol. lint
přodplácí sen
v Praze v administraei
na měsfc . . . . . .
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
na měsle
. . 7 k 60
se čtvrt letls.
ve nlislkách: „ K aoh
sa něsle.
Poštoni
a měsle
Praha
5
article
.::: Ke
.::: Ke
s drojí zásllkon
na měsl
n čtrrí leka : . : : n k ei
6
title
Dnešní čísle pra Prahu le o 14 stranáel.
Praha
7
article
Pekin dobyt!
Pekin dobyt!
Konečně, po tak dlouhé nejistotě, po
tolikerých rozčilujících zprávách dolétá dnes
z dálné Asie do Evropy veliká, nepochybná
zvěst: »Spojená armáda Rusů, Japon-
cův, Američanův a Angličanů.
vytrhnuvši dne 4. t. m. silou 20.000 mužů
z Tjencina na Pekin, po desitidenním.
svízelném pochodu u večer 15. srpna Pe-
kina dobyla a sevřené v něm
vyslance evropské i veš keré
Evropany vysvobodilal«
Po všech těch dosavadních zprávách
o millionových zástupech vzbouřeného lidu
čínského, které prý mezi Tjencinem a Pe-
kinem postaví se jako živé hradby té hrstce
20.000 troufalců vstříc, po všech těch zprá-
vách o rozvodněných řekách, strhaných hrá-
zích a širozaplavených krajích kolem silně
opevněného Pekina — překvapuje a dojímá
tento skvělý úspěch jako báje o heroických
výpravách a bojích dávnověkých.
Jest patrno, že za této tragédie čínské
lidská fantasie, zjitřená klamnými sensačními
zvěstmi angloamerického spekulačního
tisku, přeháněla, zveličovala a hrozněji
malovala si »žluté to nebezpečí«, hrozíe
Evropě, než v pravdě a skutku bylo.
Rus
Angličan
Evropan
Peking
Asie
Evropa
Američanův
Japoncův
8
article
Či bylo by možným, aby sbor 20.000
mužů vojska, a byť to byli sami Leonidové,
v desíti dnech vítězně se probil neschůdnou
drahou 180 kilometrů proti millionové pře-
moci nepřátel sebe chatrněji ozbrojených a
sebe špatněji vedených? Bylo by možným,
aby za den zmocnil se opevněného
veleměsta, čítajícího přes million lidí, a to
s lehkými polními děly, kdyby jen polovina
toho byla bývala pravda, co se v dotčeném
prolhaném tisku angloamerickém o nes mír-
nosti a všeobecnosti vládou činskou
dávno organisovaného povstán
všeho čínského národa proti Evropanům
psalo a jistilo.
O takovém všeobecném, vládou čínskou
organisovaném, promyšleném a dávno při-
pravovaném revolučním pozdvižen
celé Číny proti Evropě ku záhladné
válce na život a na smrt nemůže býti dle
všech posledních zjevných událostí řeči. T
by to dnes, věru, v Číně jinak vypadalo.
Leonid
Evropan
Čína
Evropa
9
article
Ve světle skutečnosti jeví se pravda asi tak
že dávno nastřádaná v lidu čínském hořkost
a zášť proti hrabivosti a zpupnosti bělochův
cizákův, deroucích se napořád směleji a po-
vážlivěji v jejich vlast, odvracujících tisíce a
tisíce lidu čínského od víry a mravů otcův,
vykořisťujících lacinost dělných sil čínského
lidu ku svému obohacování se, ba zabírají-
cích již od slabé vlády šírá území čínská
v nájem pro své kolonie: opět jednou pro-
pukla mocnými plameny fanatického vzbou-
ření proti cizincům a křesťanům, ale pouze
v provincii pečilské a hlavním městě
Číny a pak k vůli stavbě železnic v Man-
džursku.
Do jaké míry rozněcovala tento požár
revoluční hamižná byrokracie čínská, která
jako nepřítelka všeho pokroku, zejmenav
Mandžursku, ode dávna štvala proti stavbě
železnic ruských, jak a pokud byla s tím
revolučním hnutím »boxerů« srozuměna pe-
kinská vláda a dynastie čínská,
zdali je vznítila či jen jím byla překonána,
zdali je fedrovala či jen je trpěla a
jemu se poddávala, zdali skutečně stará
císařovna-vdova a prine Tuan stáli v čele
té revoluce, kterouž veškera bdělost vy-
slancův evropských v Pekině byla tak šeredně
překvapena: o tom všem teprve nyní
z výpovědí osvobozených těch
vyslancův a Evropanův samých
možno nabýti světla.
A to bude nyní také nejdůleži
Evropanův
Čína
Man
10
article
tějším politickým momentem pro
Evropu, jak se nadále proti Číně
postaviti, čeho v ní se svý mi
vojsky dále podnikati a počíti má?
Až dosud nevypověděla a nevedla proti
Číně válku; sice by čínští vyslanci nemohli
klidně tráviti po yeleměstech evropských.
Vedla proti Číně pouze »exe-
kuci« (tak jako r. 1620 Ferdinand II. svou
výpravu proti nám Čechům nezval válkou,
nýbrž exekucí). Vypravila tam svá vojska
nikoli proti vládě čínské a říši čínské, nýbrž
toliko výslovně proti povstalcům, proti revo-
lucionářům čínským, aby v první řadě vy-
svobodila své vyslance a Evropany v Pekině
ze svrchovaného nebezpečí, aby pomohla
vládu pekinskou vyprostit z osidel a terroru
revolucionářů a přiměla ji ku exemplárnímu
ztrestání vinníků, ku zadostučinění za to
kruté porušení mezinárodního práva, za ty
nekonečné útrapy a muka, jakých bylo pře-
státi po dva měsíce vyslancům a Evropanům
oblehaným a bombardovaným ve zdích vy-
slanectva britského.
Ferdinand II
Čecho
Evropan
Evropa
Čína
11
article
Teď teprv vyjde na jevo pravda: zda vláda
a dynastie čínská byla tu s poluvinníke m,
či toliko přemoženým slaboch e m
Zda to kulobití sršící déle osmi neděl
na poslední útulek vyslancův a občanův
evropských bylo nakázáno samou vládou,
samou dynastií, či dělo se proti její vůli ví-
těznou revolucí? — To musí býti nyní
zjištěno především: neb na vyše-
tření a zjištění pravdy v této příčině
závisí právo neb bezpráví celé
další akce Evropy, Ameriky a
Japonska proti čínské říši, co
takové. Podle mezinárodního
práva, nelze přece ztrestati
pokutovati celý stát a celý ná-
rod za provinění, jehož dopustila se
na něm přes vůli a moc zákonné vlády
pouhá revoluční menšina jeho obyvatelů,
kdežto převážná většina národa
se zákonnou vládou říše v činu tom neměly
spoluviny. Nuže, ukáže-li se, že bylo
tomu tak, při nynějším vzbouření boxerů
čínských, nemá ani Evropa, ani Amerika,
ani Japonsko dnes, po dobytí Pekinav
Číně po právu ničeho více vy-
hledávati, než toliko: 1. aby vrahové
Evropanů byli ztrestáni a 2. dynastie čínská
aby byla zavázána ku náležitým zárukám,
že pro budoucnost evropští vyslanci, ob-
chodníci, průmyslníci a křesťané před po-
dobným utrpením budou vládou čínskou ve-
škerou mocí její poctivě chráněni.
Evropan
Evropa
Amerika
Japonsko
Čína
12
article
To jest také stanovisko vlády Uni e
americké a vlády ruské, která ne-
žádá od Číny ničeho více, než dodržení
smluv ve příčině zabezpečení stavby želez-
nic ruských Mandžurskem ku Tichému Oce-
ánu. — Zdali však obmezí se na to též
lačnost politiky anglické a něme-
cké? Pochybujeme. Aspoň již dnes žurna-
listika německá špatně utajuje svou nevrlost
nad tím, že Pekin dobyt Rusy a Ja-
ponci bez Němců, dříve než jejich
»hrdinové« němečtí dopluli břehů čínských,
že vztýčen na hradbách Pekina vítězný pra-
por sjednocené Evropy, ale nikoli Ně-
mecka; a proto honem dokazují, že doby-
tím Pekina nemůže býti hra rozhodnuta, ž
naopak teď teprve válka Evropy proti Číně
musí počíti, až totiž jejich geniální gene-
ralissimus tam přibude, neboť k čemu prý
by bylo Německo tak se namáhalo, kdyby
již nyní té čínské písni měl byt konec. Ni-
koliv, k vůli pouhému policejnímu
opatření, k vůli pouhému sjed-
nání pořádku v Číně prý tam Němci
nevypravují takovou válečnou moc. Nýbrž
Čína musí býti pokořena, Německo
musí jí urvati pořádný kus jejího území pro
své kolonisty, toť musí býti jeho pomsta z
zavražděného Ketellera.
Tak rozvazuje již dnes německý tisk
i v samé Vídni (viz »Reichswehr« ze dne
17. t. m.) na zprávu o dobytí Pekina.
ačkoliv doposud naprosto neví, zdalia
do jaké míry zákonná vláda a dynastie čín-
ská byly spoluvinnými při tom zavraždění
Ketellera a při tom oblehání vyslanců evrop
ských. Jakž teprve, zjistí-li se spoluvina
jejichl
Pak asi výbojné Německo utká se s Č-
nou jako dravec, v duchu oné shunské« řeči.
ale pak teprv může dojíti v Číně k onomu
živelnému všeobecnému hnutí,
které dnes dobytím Pekina a umírněným
vykořistěním toho úspěchu se strany Evropy
může být ještě zažehnáno.
Rus
Němec
Čína
Tichý Oka
Peking
Evropa
Německo
Vídeň
Uni e
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Taktika českých poslanců. »Opavský
Týdenník« píše: Přímo nerozumné jest nalehati
na to, aby poslanci jaksi »do zásoby« učinili
již nyní usnesení o budoucí taktice a urbi eo
orbi hlásali, jak budou postupovati. Žádný
vojevůdce neprozrazuje nepřiteli válečný plán
naopak zdar operace válečné předpokládá vol-
nost akce. Postavení českých poslanců proti
vládě při nezměněné situací jest jim dáno
o tom, jakým způsobem zbraní svých použijí
rozhodnouti jest jim. Můžeme se spolehnouti, že
poslanci, dbajíce cti národa a jeho prospěchu,
zvolí vhodnou cestu k zápasu za naše práva.
Slovanské sonrnčenství.
Zejtra konati se bude v Brně v besedním
domě užší sjezd přátel myšlenky slovanské je-
dnoty z Čech, Moravy, Slezska, Dol. Rakous
uherského Slovenska, kde rokovati se bude
o těchto otázkách:
1. Jest třeba postaviti proti zřejmé organi-
saci všeho němectví organisaci Slovanstva z ce-
lého Rakousko-Uherska?
2 Státoprávní program český Čechů z krá-
lovství českého, markrabství moravského a vé
vodství slezského a poměr jehok
a) Čechům dolnorakouským,
b) uherským Slovákům.
3. Rozhovor o slovanském programu ho-
spodářském, sociálním, kulturním a politickém.
4. Do jaké míry lze osamotniti kulturně
národy slovanské a význam tohoto osamotněnt
v ohledu hospodářském a politickém.
5. Organisace politická a časopisecká.
Čecho
Slovák
Brno
Čechy
Morava
Slezsko
Dolo
Rakousy
Slovensko
Rakousko
Uhersko
14
article
P. Stojalovský.
Pater Stojalovský ve svém orgánku ozna-
muje: Mám už na sta listův o zneužívání, kte-
rého se dopouštějí kněží a missionáři, ale přes
to prosím všecky svoje přátele, aby každý
z nich nám důkladně vypsal každý případ, kde
kněz nebo missionář pořádně se nezachoval, na
př. který z nich měl sprosté kázání, který ode-
přel dáti rozhřešení, nepřipustil někoho ke kmo-
trovství anebo jinak svůj kněžský úřad znevážil.
Já již materiál, který mám pohotově, překládám
do latiny, abych zajímavou tu sbírku poslal sv.
Otci. Nechať se v Římě přesvědčí, jak seu
nás hlásá slovo boží a jak si vedou sluhové
Páně. V jednom z nejbližších čísel uveřejním
adresu k sv. Otci o tom, co se u nás děje.
Starejte se, abyste na ni sebrali tisíce podpisů,
abychom tím způsobem přesvědčili Řím, že
více je nás, kdož káráme jednání duchovenstva,
než těch, kdo v temnotě bloudí a dávají se
obluzovati. Adresu pak zaveze zvláštní depu
tace do Říma.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. srpna.
Rusko a hr. Waldersee.
» B« udává dů
vody, pro které car svolil, aby ruské vojsko
před Pekinem podřídilo se vrchnímu velení ně
meckého polního maršálka.
P Stojalovský
Stojalovský
Páně
Řím
Praha
Rusko
Waldersee
Peking
15
article
Car neviděl příčiny, aby nepřijal návrh
císaře Viléma. Jeť prvou podmínkou, má-li spo
jenecké vojsko mít úspěch, aby bylo pod jed-
notným vedením. Hr. Waldersee hodí se za spo-
lečného vůdce proto, že má nejvyšší vojenskou
hodnost, jež ho staví nad ostatní generály před
Pekinem. Konečně rozhodla tu i pohnutka mravná,
neboť Německo, jehož představitel byl v Pekinu
ukrutně zavražděn, má právo snažiti se, aby mu
svěřeno bylo vedení mezinárodních sil, operují-
cích proti činským buřičům. Při tom všem ale
car nikterak nehodlá odpadnouti od politického
programu, vyznačeného spolkem s Francií. Ru-
sko nemá v Číně žádných zištných záměrů
nýbrž jde mu o to, aby co nejdříve byl zjednán
pokoj a obnoveny byly dobré poměry k Čině.
»Hose BpeMa« vítá toto vládní prohlášení,
protože po něm nastává úplné jasno. Poukázání
na Franeii a zvláštní zmínka o ní nemůže býti
vysvětlena pouze spojenstvím mezi Ruskem
Francií. Francie, jak známo, nedala dosud od-
pověď na návrh císaře Viléma a po zákonech
zemských přijmouti ho nemůže. Z toho však ne-
následuje, že Francie bude v Číné pracovati
samostatně. Proto podřízení mezinárodních vojsk
v Čině hr. Walderseeovi nemá žádného politi-
ckého významu. Je to pouhé technické opatření.
Přes ně Rusko drží se v Číně politiky volné
ruky. Ruská vojská budou pod velením hr.
Walderseen jen potud, pokud se to snášeti bude
s cíli a tradicemi Ruska.
Vilém
Hos BpeM
Hradec
Waldersee
Peking
Německo
Francie
Čína
Rusko
16
article
Němci a Turci.
Po dlouhém boji mezi německými a an-
glickými flrmami o to, komu se má dostati pře-
dělka tureckých děl, Němci zvítězili, ačkoli An-
gličané nabízeli dvakrát výhodnější podmínky.
Turecké ministerstvo vojenství bylo proti kon-
traktu s Krupem, ale německý vyslanec obrátil
se s prosbou k samému sultánovi, jenž poručil,
aby objednávka zadána byla Kruppovi, jemuž
ustoupiti musili i Francouzi a Belgové. V Lon-
dýně velmi se tomu diví a nejsou ovšem spo-
kojeni nucením Němců získati současně i poli-
tický vliv i obchodní výhody. Anglické listy při-
znávají, že anglický vliv je docela z Tureck
vytlačen německým. Těší se jen tím, že ně-
mecký vliv jest Angličanům méně nebozpečen
každého jiného.
Němec
Turek
Krupp
Francouz
Belg
Angličan
17
article
Bulharský makedonský komitét.
Že zavraždění prof. Michaileana má na svě-
domí bulharský makedonský komitét, nepodlehá
již pochybnosti. Vražda tato osvětlila náhl
ostrým světlem činnost tohoto komitétu, jenž
už od několika let pracuje dýkou a revolverem
a zejmena se stal pověstným vražděním těch
Makedonců, kteří se přiznávají k národnosti
srbské. Je velmí žalostno, že ušlechtilá snaha
po osvobození tak ohavně se zvrhla, ale dvakrát
žalostno je, že vražedlnická činnost komitétu
zakrývána, ne-li chráněna je samou vládou bul-
harskou.
»Inf.« obdržela ze Sofie některé nové zprávy
o působnosti makedonského komitétu.
Makedonští agitátoři přerůstají nynější vládě
přes hlavu. Na výtky rumunského zástupce vládu
odpověděla vyhýbavě, žádajíc důkazů, že Make-
doňané jsou vinni, nebudou-li důkazy podány
vláda nezakročí. Rumunská vláda zajisté má
důkazy v rukou, jinak by nebyla učinila tako-
vých diplomatických kroků. A vystoupí-li s dů-
kazy, které jí padly do rukou při prohlídee
místností bulharských spolků v Bukureštu, bul-
harské vládě vzejdou z toho větší neplíjemnosti
než Makedoňanům. Přitěžující akolnosti pro čin-
nost ústředního komitétu makedonského jsou již
známy i širšímu obecenstvu. Na příklad nen
tajemstvím, že Makedoňaně, kteří se v Bulharsku
zdržují jako úřadníci, učitelé nebo dělníci, ústřed-
ním komitétem jsou nuceni odváděli neobyčejně
vysoké příspěvky do ústřední pokladny a brání-li
se, dostává se jim výprasku, anebo jim dokonce
bývá i smrtí vyhrožováno.
Nejvíce stěžují si na toto vydírání prostí
profesor
Michailean
Makedonec
Makedoňan
Makedoňana
Sofie
Bulharsko
19
article
makedonští dělníci, zedníci nebo truhláři, kteři
letos mají málo práce a jedva živoří. Odkud
mají bráti příspěvky do ústředního komitétu?
Onehdy byli dva Makedoňané od svých krajanův
úkladně zavražděni. Obě vraždy jsou prý vý-
strahou všem, kdo by se zpěčovali platiti »ná-
rodní daň« pro Makedonii. Jiní praví o za-
vražděných, že byli tureckými vyzvědači. Jedna
vražda stala se takořka na očích policie, druhá
za bílého dne ve vzdálenosti 12 kilometrů od
hlavního města na erárné silnici. Pachatelé ne-
byli vypátrání. Ale vydírání pro makedonské
účely neděja se jen na Makedoňanech, nýbrž na
všech zámožnějších spoluobčanech. Tak byl jistý
sofjský obchodník písemně vyzván, aby v nej-
kratší lhůtě vyplatil makedonskému komitétu
několik tisíc franků. On poslal tolik set, kolik
od něho žádali tisíc. Na zaslané peníze dostal
řádnou kvitanci, ale s poznámkou, že je to
pouze splátka a že ostatek musí okamžité za-
praviti, síce že s ním bude zle. Úřadníkům,
učitelům, občanům nabízeny jsou »ke koupi«
— obligace po 50 fr., jež vydal makedonský
komitét. »Nabídka« ovšem nesmí býti zamitnuta
Makedonie
20
article
Hrozby sultánu.
Na rozích Cařihradu byly onehdy z rána
zpozorovány plakáty, obsahující hrozby tureckých
revolucionářů sultánovi. Policajti je rychle str-
hali. K větší bezpečnosti sultanově učiněna roz-
sáhlá opatření, také proti cizincům, zvlášť It-
lům. Cízím turistům je ztížen přístup na selam-
lyk, kde každého pátku mohou z blízka viděti
sultana. Nyní musejí se vykázati doporučením
svých vyslanců, podepsaným vlastní jejich
rukou.
Ve vojenských kruzích tureckých je velká
nespokojenost, že sultan rozhodl, aby předělávka
děl zadána byla Němcům a ne Angličanům, kteříž
ji chtěli provésti několikrát laciněji.
Vypovídání Rusů z Německa.
Policie v Tylži oznámila ruským obchod-
níkům se dřívím, kteří tam meškají, že musejí
očekávati výhost z Německa, nevykážou-li se
písemným prohlášením svých německých kollegů
nebo německých majitelů pil, že se necítí jejieh
obchodováním zkráceni.
ed
»Zdravý egoism« Němeů.
V Gryfli v Pomořansku konala se nedávna
schůze evangelických professorů a bohoslovců.
Pastor Letzins promluvil na schůzi také o Po-
lácích, a to po mommsenovsku takto:
Proti Polákům třeba v naší pruské rís
užívati nejhrubších, nejkrutších prostředků, po-
něvadž ve válce s nimi docela je na míst
zdravý egoism, mravná (l) nespravedlnost, ba
i mravně odůvodnéné barbarství. Proto radím
aby polské časopisectvo v Prusku bylo prost
zrušeno a policejně zakázáno, všecky polské
spolky bez udání důvodů rozpuštěny a ústav
změněna tak, aby Poláci byli vyloučeni z
všech jejích výhod. Poláci musejí býti stlačeni
na stupeň helotů. Pro ně jsou jen tři povin-
nosti: Daně platit, na vojně sloužit a hubu
držet!
Němec
Angličan
Rus
Pastor Letzins
Polák
Cařihrad
Německo
Tylži
Pomořansko
Prusko
21
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
Kongres a výstava veřejného
umění.
Zmínili jsme se již o zahájení zajímavého
mezinárodního sjezdu pro veřejné umění. Kongres
tento, kde se projednávaly otázky esthetiky
měst, umělecké úpravy ulic, zachování staro-
žitných a uměleckých památek, zanechal trva-
lejší stopu v pařižském životě tím, že po něm
následovalo otevření výstavy veřejného umění.
Výstava je usporádána na boulevardu Saint
Germain a stojí za návštěvu, je poučná a za-
jímavá pro každého.
Ve výstavě je vyloženo asi 5000 rytin,
Paříž
Saint Germain
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 18. srpna.
Praha
23
article
Mám v Číně bratrance; je tam u jednoho
z tamějších mandarinů — nevím už ani s ko-
lika pěry — koncertním mistrem a při tom
vrchním dozorcem nad zlatými rybičkami, jež
chová v nespočetných bassinech ve svých pareích.
Bratranec ten už je tam dvacet let a má dle
fotografie, kterou mne byl loni oblažil, cop
tak dlouhý už, jako káždý jiný obyvatel říše
středu. Také prý se naučil už jist rýži, jakkoli
byl jako kluk nesčíslněkráte bit, že tento výborný
příkrm důsledně odmítal. Ba právě tatáž rýžová
kaše hodně maštěná a pošypaná perníkem.
kterou doma ani viděti nechtěl, učinilo jei
v Číně šťastným. Jak se to přihodilo ? Mandarin
překvapil bratrance právě, když si na takove
kaši pochutnával. Mandarin ji okusil a zachut-
nala mu tou měrou, že povýšil přibuzného měho
na kuchtikového adjunkta, načež postupoval týž
z jedné dietní třídy — v Číně jich maji tuze
moc — do druhé, až se domohl úřadu, který
mu dnes cizinci i domorodci stejnou měrou
závidí.
Od tohoto bratrance dostal jsem včera ná-
sledující psaní:
Čína
24
article
Milý hochu!
Jsi-li pak ještě živ a zdráv? Aneb p
čínsku řečeno: jak chutná ti tvá rýže? Doufám,
že se máš dobře, po čínsku: že ti čaj dobře
hřeje žaludek a že si také někdy vzpomeneš na
svého nyní velice zaměstnaného spoluuličníka
z útlého mládí.
Byli by mě sice také málem poslali »za
velikou zeď«, jinými slovy hlavu mi srubli,
kdyby mně nebyli měli nezbytně zapotřebí jako
virtuosa v koncertu, jejž pořádal zdejší »žlutý
kříž« na prospěch ve válce zraněných boxerů.
Toliko mistrnému přednesu dojemné písně »J
mám trakař novej« mám co děkovati, že mne
nezavřeli k vyslancům.
25
article
Je to podivná říše a panují zde zcela jiné
mravy, než u vás. Vždyť víš, jak na př. u vás
s každým velezrádcem se mazli, jak mu dají,
postihnou-li nějakého, nanejvýš deset nebo
dvacet let, byť by to byl třeba patnáctiletý kluk
a zasluhoval proto, že už v mládí je tak zkažen,
trest mnohem větší. Zde jej pošlou do nej-
bližšího přistavního města, vtisknou mu do ruky
několik zlatých tačlů a pak mu řeknou: »Jd
teď ke všem čertům a vrátíš-li se, tolik ta elo
už nedostaneš.«
Kdyby dnes přišel k vám nějaký missioná
pravoslavný neb nějaké sekty protestantské
improvisoval na rohu Příkopu, tedy kde
»u Špinků« kazatelnu a tam shromážděnému
lidu hlásal, že víra, kterou byl po předcích
zdědil a v níž byl vychován, nestojí za nie,
s tou že nikdo do nebe se nedostane, missionáh
že zná lepší a spolehlivější, ta, komu prů-
vodčím, že jej jistě dovede do říše věčného
blaženstvi — kdyby tisíciletým zvykům nábo-
ženským spilal a z nich si posměch tropil, jak
pak by pochodil u vás?
Mistodržitel by si jej sice k obědu ne-
pozval, za to ale by mu vykázal logii v oněeh
departementech v Bartolomějské ulici, odkud
prý tak jako z olověných komůrek benátských
slyšeti bylo neustálé volání po vodě, ozývá se
stále bolestné volání: Dejte nám Zacherlin
Čínští barbaři ve své obmezenosti a nevzděla-
nosti takového blázna ani si nepovšimnou, ma-
jíce na mysli výrok svého Laotse, že ku bla-
ženství vedou různé cesty a že nemusí být
bartolomějský ulice
26
article
vždy ta pravá, po které kráčíš ty. Z toho po-
znati můžeš, mezi jak podivným národem o
souzen jsem žiti.
Že zde ubili německého vyslance, snad víš
už z novin. Z našich nebo z vašich? Divíš se
tomu, není-liž pravda, že u nás také máme re-
daktory ? První z nich byl prý živ už před dvěma
tisící lety. Že by ale byli zde některého z nieh
zavřeli, nebo mu některé číslo zkonfiskovali,
o tom nemám tušení. Naše noviny ovšem jsou
poněkud jiného druhu než ty vaše. Máme toti
jenom jedny, ale vycházejí ve třech vydáních
jedny pro dvůr na kartoně a lištěny nejjemnější.
toť se ví, čínskou tuší, druhé pro p. t. vzdělanějš
publikum na velině a třetí pro plebs na obyčejném
papíře ze dřeva a hlíny. Kdybyste byli praktičtí.
zařídili byste si to rovněž tak. Pro konserva-
tivce tiskli byste jedno vydání, pro liberály druhé
a pro radikály třetí. Potom byste měli ve svém
táboře celý národ.
Apropos, té vraždy.
Vražda je dle Buddhy i dle Kungfuee
strašný hřich, nechť ji spáchá kdo ve Vídn
nebo v Číně, ale ve vzdělané Evropě nebyl do-
sud snad žádný vyslanec zavraždén ?
I byl. Suverenní vídeňský lid pověsil do
konce v hájení svých nezadatelných práv n
lucernu generála.
svas
Ani nevlš, jak mi bylo, když jsem zvěděl
o zločinu na panu Kettelerovi spáchaném. Do-
pustil prý se ho boxer jmenem Čvang - ča-rah,
i domnival jsem se, že to nějaký za Číňana
přestrojený Čech a že z toho bude míti ve
světě strašnou ostudu. Zatím se ale okázalo, že
to lajdák odkusi z Tsching-tingu a tu se m
v pravdě kámen s prsou svalil. s n
Co řikáš mému copu? Nemáš ponětí, jak
jsem naň hrdý. Jeden z našinců se nám—
Ketteler
Číňan
Čína
Evropa
Tsching
27
article
mluvím již tak, jako bych byl rozeným Číňanem —
onehdy posmíval k vůli copům. Višt co mu řekl
jeden z mých soudruhů? »My holíme si celou
hlavu, jen ne na temeni, vy zase jenom temeno
si vyholite. Kdo z nás je moudřejší?. Pro
neměli bychom být hrdi na svůj cop, zrovna
tak jako vy na svou tonsuru?
Lidu je tu mnoho, je pravda a proto bez-
citní rodičové zdejší děti přebytečně a zejmena
neduživé kladou na břehy řek — tvrdí-li se, že
je topí, není to pravda — aby si je, koniu se
se zlíbí, vzal. Dělat kullurním způsobem z ne-
pohodlných dětí »anděličky«, jak se u vás říká,
na to se zde ještě nezmohli.
Zajímavé je zdejší spolkaření. Mám za to,
že na světě je jen jedna ještě země, kde jest
tak vyvinuto jako zde a tou zemi, že jsou
Čechy. Jsem zde členem asi padesáti spolků
když se všemi odznaky vyjeduc si na procházku,
vypadám jako velocipedistický champion. Nejsou
to sice spolky dle naší mody, nýbrž spíše
bratrstva. Jenom že tu nemáme »doživotních
ředitelů«, kteří vybírají jenom pro sebe a jejich
sláva končí z pravidla buď velkým slavným
funusem neb trestním přelíčením. Největším,
nejslavnějším a nejbohatším takovým brafrstvem
jest zde »Spolek žebráků«, jehož předsedouje
císařská výsost prine Tuan. Tak to káže zdejší
zbrklý mrav, že povinností nejvyššího postavii
se v čelo nejbídnějších. Zde bohatý má vůbee
malý respekt. Kdo pak by se na příklad odvážil
u vás vzít za límec Rothschilda a slyšel-li vůbee
kdo, že by u vás zavřeli někoho, kdo má
million? Zde jim neimponují ani dva neb tři,
jsou-li nakrádené. Nanejvýš že takového pána
rozpůlí ve dví, na místě aby mu hlavu usekli.
Zajímavý je čínský jídelní lístek. Ne snad
k vůli polévce z vlašťovčích hnízd, již byste
sice dostali, kdybyste na tom stůj co stůj trvali,
Číňan
Rothschild
Čechy
Lido
spolek žebrák
28
article
také v Evropě, do které ale zde pouštějí se
teprve tehdy, když poslední zrníčko rýžeje
snědeno. Za to ale tuze dobře mi chutnají zde
selátka, vařená v mléce a plněná zvláštním
druhem sliv. Jak chutnají marinované ještěrky
a křížoví pavouci na paprice nevím, nebo
dosud jsem jich neochutnal.
Naproti tomu výborně se daří krajance
naší, jež zde otevřela malý krámek, v němž
prodává taliány s křenem, jež jdou jako n
dračku. Z této a z jiných okolností soudím, že
by Číňané západní civilisaci nepřístupni nebyli.
musilo by se to ovšem s nimi navléknout
šikovně, neboť zdejší mandarini, jako mandariní
všude — berou. Kdyby se byly velmoci na mě
obrátili, byl bych je s officiální Činou srovnal
hravě.
Jak nejpřípadněji dalo by se nynější po-
stavení charakterisovati? Nejinak, než že to
v pravém slova toho smyslu postavení zdejších
»Expresů«. Od té doby, co také zde jezdí že
leznice, mají menší výdělek a to příčina jejich
hněvu. Byl bych z nich udělal samé brzdaře, vý-
hybkáře, nakladače, konduktory atd. s dvacet
pěti zlatými měsíčně a s 18hodinnou službou
denně. Za týden byli by bývali krotci — bez
vojáků a generálů. Vuírat jsem se jim ovšem
nechtěl. Teď ale to mají.
Teď ale s bohem, příteli. Přeji ti, aby tě
v úpalu sladký meloun občerstvil, což znamená
po činsku, abys měl se dobře.
Tvůj věrný bratranee
Václav Ská-la.
Domnívám se, že se tímto příspěvkem ku
povahopisu Číňanů a na objasnění zdejších po-
měrů nejšíršímu čtenářstvu zavdéčím.
Číňan
Ská
Evropa