Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNI LISTY.

3

19. srpna 1900.

4

Číslo 228.

5 article

tává ze tří ohrad, jež jsou jedna v druhé tak, že uvnitř leží císařský palác s budovami jej obklopujícími, v ohradě druhé jsou sídla někte rých vládních úřadův a mnohé residence pri vátní, které mají zvláštní povolení; konečně ve třeti ohradě jsou obyčejné domy a krámy. Ohrada vnitřní slove. Kinčin (zapovězené město), jest obklíčena pevnou zdí se čtyřmi branamia věžemi na každém nároží s posádkou; vnitřek jest rozdělen na tři díly zdmi od severu k jihu běžícími a obsahuje řadu dvorův a bytů, jimž se v celé Čině nevyrovná. Brána jižní vede do oddělení prostředního, kde jsou budovy císařské a sídlo císafovo, který kdykoliv branou toutose ubírá, tluče se na zvon a na cimbál na věži. Odtud dostaneme se ke Kientcinkunu čili »ti- chému paláci«, do něhož nesmí vkročiti nikdo bez zvláštního dovolení; v ném jest sál poradní a zde se představují mocnářoví úřadníci, kteří se ucházejí o místo. Palác tento jest ze všech nejvyšší a nejnádhernější. Konečně jsou ve vnitřní ohradě této ješt paláce princů z krve císařské, kníhovna, po- kladnice, kaple Konfutseova, tiskárna a sídl mnohých úřadů. Druhá ohrada, kteráž obklopuje ohradu právě popsanou, slove Hwvančin čili eísařské město a jest obklíčena zdí 20 stop vysokou se čtyřmi branami, jimiž nesmí projiti žádný bez zvláštního dovolení. Na východní straně města císařského jsou skladiště a dílny vojenské. Stranu západní zaujímá krásný park.

Konfutseův

6 article

Blizko severovýchodního konce parku jest chrám zasvěcený Yuenílmu, slavnému objeviteli bourců, bliže něhož se pěstují sady morušové něco opodál stojí pozlacená měděná socha Budd- hova, 60 stop vysoká, se 100 rameny. — Třeu čili zevní ohrada slove město tatarské a skládá se z mnoha širokých ulic, které se křížují pod pravými úhly. Město tatarské jest pod dohlidkou generála devíti bran, který jest odpověděn za pořádeka pokoj v jeho obvodu. V jihozápadním koutě města císařského přebývá valný počet mohamedánů, kteří zde mají mešitu; jejich předkové byli sem přivedeni z Turkestanu asi před sto léty. Rozličné sekty a rozličná náboženství mají v Pekinu svoje chrámy a božnice: jsou zde chrámy řecké i la- tinské, božnice islamské, buddhistické, rationali- stické, státní, Kufutseovy a jiné. — Jižní čili čínské město jest lidnatější než město fatarské, avšak má málo budov důležitých, ne- jsouc tak pěkně stavěno a nemajíc zdí tak pev- ných. Hlavní ulice jsou přes 100 stop šiř., ale ostatně jsou tu uličky nedlážděně, buď blativé nebo zaprášené. Domy jsou z cihel, málo kdy více než jednopatrové, taškami pokryté, v za- strčených ulicích špinavé, ale v některých tří dách slušné a krámy opatřená.

Turkestán Peking

7 article

Podnebí Pekinu bývá v zimě náramně studené a teploměr ukazuje 10° až 25° F.. v létě stoupá někdy až na 105°, ale střední teplota jest 759—90 F. Voda bývá zamrzlá o prosince do března, a v létě udávají se prudk bouřky. V celku jest podnebí zdravé a epidemi přiházejí se málokdy. Nejbližší okolí Pekinu jest poseto háji, pri- vátními sídly, vesníčkami a vzdělanými polmi, stromovým obklopenými, tak že město vyhlíž z daleka, jako by stálo uprostřed lesa. Parl Yuenminyuen čili »kulaté a skvělé zahradys, proslulý v dějinách cizích vyslanectev v Pekinu leží asi 8 angl. m. k severozápadu od města maje 12 čtverečních mil angl.; jest v něm na 30 sídel císařových i nejvyšších úřadníků. Letní palác, nejnádhernější z těchto sidel, byl vy- drancován od vojsk francouzsko-anglickýchv říjnu 1860. Byl dláždén mramorem, malován zlatem a šarlachem, trůn císařský byl ze tma- vého dřeva krásně vyřezán a zlatým třepením ověšen; z bohatých čalounův hedbávných, aksa- mitových a flórových nadělali si feancouzští vo- jáci nejen turbanův a pokryvek na postele, ale i hadrů k zabalení diůbeže i jiné sprosté ko- řisti; v pokladnici nalezeno bylo zlata a střibra za 122.000 zl., a veškerá cena věcí odtud od- nešených nebo zničených a zkažených páčí se na několik millionů. Některé vzácné knihy papíry dostaly se do britského musea. Olou- pivše palác tento zapálili jej konečně vitězové, tak že kámen na kameni nezůstal.

Peking Pearl Yuenminyuen Ola

8 article

Nové sídlo čínského dvora. Depeše, jež ovšem nelze zúplna kontrolo- vati, oznámily již, že císařovna-vdova, císal činský, dvůr celý utekli se do Sianfu. Město toto leží asi 500 km jihozápadně od Pekina v provincii Šensi na přítoku Huanga, zvaném Bacci-Vajsiej. Huango ústí jako Peiho do zálivu pečilského. Sianfu bylo opětně již jmenováno jako místo, ležící daleko v nitru země, kam konšervativní Čiňané dřive již ehtěli přeloziti hlavní sídlo vlády, aby tato chráněna byla tim spíše před vlívem evropským. Útěk dvora ž do místa toho znamená nepochybně také, že jest daleko ještě do míru s Evropany. Aspon císařovna-vdova přeje prý si pokračovati jest v boji. Dlužno tu ještě zaznamenati, že k Sianfu byl by pro Evropany místo přes, Pekin příspup snažší z německého Kiaočau.

Sianf Evropan Peking km

9 article

Z Washingtonu, 18. srpna. (C.-B Admirál Remey telegrafuje z Taku ze dne 17. t. m. o 1. hodině v noci: Obdržel jsem právě z Tjencina tento telegram ze dne 16. t. m o 10. hod. večerní: Pekin byl dne 15. t. m dobyt. Členové vyslanectev jsou zdrávi. Podrob- nosti nejsou známy. (Souhlasné depeše dostaly též anglická a vídeňská vláda. Pozn. red.) Z Londýna, 18. srpna. »Standard« ozna- muje ze Šanchaje, že císař Kvansu a cisařovna- vdova dne 6. t. m. prehli z Pekina směrem severozápadním. Télesná jejich stráž záleží vět- šinou z boxerů. Generál Sian zůstal s hlavní částí vojska v Pekině. Císařský poklad byl již před tím z Pekina odeslán. Z Vídně, 18. srpna. (C.-B.) Z lodí » Mari Terezie« v Čifu došel včera tento telegram Obdrželi jsme od poručika lodního Winterhal dera a legačního tajemníka Rosthorna (v Pekině) ze dne 5. t. m. tento list: »Velitel fregatní ka- pitán Thomann byl 8. m. m. granátem ihned zabit. (Bylo ovšem i dříve již z jiného pramene sděleno.) Mrtví jsou dále námořníci: Dettan Joseř, Badurina Marek, Tavagna Alfred; těžce raněni: námořní kadet Boyneburg, námořníci Triseoli Pavel, Bacic Marin; lehice raněni : lodní poručníci Winterhalder a Kolleř, legační tajemník Rosthorn, námořníci Patrovac Jiří, Bernadis Jo- sef, Tatburus Leon ardo a Stiglič Antonín.

Remey Sian Terezia Rosthorna Alfréd Triseoli Pavel Winterhalder Kolleř Rosthorn Patrovac Bernadis Leon Antonín Washington Peking Londýn Vídeň Mari Čif Pekina Dettan Joseř Badurina Marek

10 article

Paní Rosthornova ošetřuje nemocné. Ci sařovna-vdova chystá se k útěku. Rakušané jsou ve francouzském vyslanectvu; střeliva jest dosti potravin na 5 týdnů.« »Zenta« byla vyslána do Čiťu, aby nakou- pila mezkův pro lodi. Z Londýna, 18. srpna. Dle depeše ze Šan kavanu uprchl prine Tuan s císařovnou většinou vojska Lipinhenova den před vtrhnutím spojeneckých vojsk do Pekina. Z Londýnn, 18. srpna. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje ze Šanchaje ze včerejškai Dle činských zpráv vtáhli spojenci 15. 1. m do Pekina aniž setkali se s odporem (Tomuto tvrzení ovšem jiné zprávy odporují Pozn. red.) a byli princem Činem vlídně po- zdraveni. Všechny nepřátelské živly byly před tím město opustily. Dvůr odebral se 11. t. m do Šami (7). Část vojska odtáhla na západ, aby tam odlákala voje spojenců a aby stíhán dvora zamezila. V Mandžursku. Z Londýna, 18. srpna. (Zvl. tel.) Dl telegramu newýorského »Heraldu« táh n 15.000 Číňanů proti Nučvanu. Z Petrohradu, 18. srpna. (C.-B.) Ge nerálního štábu došla depeše z Port Arturu ze dne 13. t. m., jež zní: Včera doby gen. Fleischer Huičanu bojem. Po- stup byl zahájen 10. t. m. z Daricaa ve třech kolonách. Nepřítel mě! 7 verst odtud postavení, z něhož po krátkém bojí se ztrátou 100—150 mužův ustoupil. — 11. t. m. pokračovalo se v útoku. Nepřítel ztrativ opět asi 300—400 mužův, 4 děla a 1 prapor, ustoupil do Huičanu Děla a prapor dostala střelecká stráž a zabaj skalská batterie. Pokus Číňanův zmocnit se jich znovu, při čemž došlo k boji muž proti muži, byl zmařen. 12. t. m. opustl Číňané za úsvitu poslavení svá na pahrbeleh kol Huičenu, zanechavše tam 2 děla. Ztráty nejsou dosud přesně známy. Nepřítel jest námí pronásledován. Pět vojáků stihl úpal sluneční Čiňané měli 4000 vojáků vedle 1000 boxerův a 3 děla. Nepřítel ustoupil do Ajsandjanu.

Rosthornův Rakušan Šan Lipinhenův Herald Číňan Fleischer Číňanův Čiťu Londýn Londýnn Petrohrad Huičen Daily Telegraph Port boxerův

11 article

Gen. Čigakov vydal ve Vladivostoku provo- lání v ruském a čínskěm jazyku, v němž vy zývá obyvatelstvo, aby se nedalo znepokojovat a aby se věnovalo svým pracím 16. t. m. ko nala se na palubě křižáku »Admirál Korenlove smuteční bohoslužba za padlé, při níž Alexejev měl řeč. Přípravy. Z Cařihradu, 18. srpna. (C. B.) Ru skou vlátlou najatý italský parník s 1250 vo jáky a 33 důstojky na palubě plul dnes Bospo- rem do Vychodní Asie. Operace spojencův. Z Londýna, 18. srpna. (Zvl. telegr. V bojích u Jancunu raněni byli činšti generá lové Ma a Li Pin Hen Z Londýna, 18. srpna. (Zvl. telegr. »Timese dávají na jevo, že obsazení Šanchaje Angličany již nyní jest přece jen rozhodnuto. má býti odpovědí na obsazení Nučvanu Ruskem, kteréž prý tam — jak »Times« nařikají — vztyčilo vlajku svou a osvojilo si tamní celni ctví bez jedinkého protestu se strany ostatnieh velmocí.

Čigakov Alexejev Angličan Vladivostok Cařihrad Vychodní Asie Londýn Rusko Bospo Times

12 article

Ostatní Čína.

Čína

13 article

Z Londýna, 18. srpna. »Daily Graphiee doufá, že admirál Sevmour nyní již nařídil, aby anglické vojsko v Šanchaji bylo vyloděno na zem. Návrh dotyčný nevycházel prý původněo brilské vlády, nýbrž od čínských úřadů a ná mitky proti němu podali zejmena francouzský americký konsul.

Londýn Daily Graphiee Sevmour

14 article

čtyř nejvíce zodpuvědných mužů : prince Tuana, Kanyia, Houetuna a Casnučiaa. Zdejší ruský konsul jest od nějaké doby v živějších stycíeh s Lichunčanem. Lichunčanovi bylo prý uloženo čínskou vládou, aby se v Petrohradě otázal, chtělo-li by Rusko Číně pomoci k smírnému narovnánía chce-li Rusko dáti ujištění, že ne- míní anektovati žádné části Man- džurska. Bude-li odpověď příznivá, má Li- chunčan ihned zahájiti vyjednávání, zároveň by pak dostal vojenský guvernér mandžurský roz- kaz, aby ihned nepřátelství zastavil. Z Berlína, 18. srpna. (C.-B.) Německ odpovědělo na žádost Lichunčanovu za vyjedná- vání o mír včera dopoledne, že o vy jednávání nemůže býti řeči, dokud vyslanci ostatní Evropané v Pekině nebudou pod ochra- nou vojsk spojeneckých.

Tuan Kanyia Houetun Casnučiaa Ruska Evropan Petrohrad Čína Rusko Berlín

15 article

Hlasy časopisů. Z Loudýna, 18. srpna. (Zvl. telegram »Národních Listů«.) »Times« soudí, že rozře- šení čínské otázky jest i po obsazení Pekinu ještě vzdáleno. Není prý ještě vlády spoleblivé, s níž by Evropa jednati mohla, a kdyby i byla vláda taková, nemá prostředků, aby po odtáhnut vojů evropských zachovala sobě moc a pořádek Nejlepší zárukou pro budoucnost bylo by pře- ložení sídla dvoru na pobřeží mořské, kdež by vyslanci mohli býti přímo chráněni, jest ale po- chybno, zdaž by evropský koncert návrh takový příjal. »Standard« míní, že evropští generá lové nebudou vyčkávati nečinně, až Walderse přibude. Barbarské represalie nebudou trpěny, ale jednotliví zločinci musejí býti potrestáni spravedlivě tak, aby Číňané nabyli pojmu o hmotné a mravní přovaze vzdělaných státův. Z Kolína, 18. srpna. (Zvl. tel. » N. L.«) »Köl. Zig.« soudí, že není osvobozením vyslanců dokonán úkol spojenců. Dlužno zjistiti zvláště zodpovědnost za zavraždění vyslance německého a vinníky krutě a neúprosně potrestati. Aťsi učenci namítají cokoli, praví list, oproti divochům jest theorie odstrašující jedině účinlivou. Teprve po ní ozvati se smí vlídná mluva civilisace. List praví, že dlužno se ale připraviti i na další ještě odboje čínské, aby se jim mohlo dosta- tečným vojskem odolati. Obdarované vojsko spojencův. Z Vídně, 18. srpna. (C.-B.) Dle telegra fické zprávy, došedší z lodi J. V. »Císařovnaa královna Marie Terezle«, vyslovil císař korejský spojeným vojskům své sympatie a dal jim 1000 pytla rýže, 3000 pytlů mouky a 2000 krabic cigaret, začež náčelníci loďstva prostřednictvím korejského ministra vyslovili díky.

Číňan Köl Terezle Loudýn Peking Evropa Kolín Vídeň Times Císařovnao královna

16 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. Z Londýna, 18. srpna. (C.-B.) »Reute rova kancelař« oznamuje z Pretorie: Před vo jenským soudem stál včera poručik štábního dělostřelectva transvalského Jon Cardui pro ru- šení čestného slova a jeho účastenství na spik- nutí proti Robertsovi. Obžalovaný přiznal, že jest vinen, prohtásil však, že byl taj ný m anglickými agenty k tomu sveden. Popíral, že byl si zjednal v Bothou styk. Po- Pokusil se sice o to, byl ale jat a zpět do Pre- torie dopraven. Potom bylo líčení odročeno. Z Londýna, 18. srpna. (C.-B.) Kitchener vyprostil 16. t. m. oddíl plukovníka Hoarau Elandsriveru. Z oddílu onoho bylo usmrceno 12 mužů a 38 raněno.

Cardui Roberts Botha Hoarau Elandsrivera Londýn Reut Pre

17 title

Telefonické zprávy „Nár, Listů.

18 article Hlas ruské vlády.

Hlas ruské vlády. w. Z Petrohradu, 18. srpna. » Journal de St. Pétersbourg« píše o slavnosti 70. na rozenin rakouského cisaře, vzpomíná vývoje národů v Rakousku i praví pak: »Hlavně Uhry dokonaly obraty značné i skýtají nyn obraz obdivuhodného morálního a hmotného vývoje. Mezi národy Rakouska ti, jichž poli- tická minulost jest vyšší, zvýšili svou pod- statu kulturní, ti pak, již byli k veřejnému životu povolání, nabyli vědomí národní své bytnosti své, žádají větší místo na slunci.« »Journal de St. Pétersbourg« soudí ještě, ž moudrost ukládá prý, aby jistá netrpělivá hnutí v Rakousku byla ukonejšena a aby působilo se k sdružení všech sil. Další část článku, věnovaná oslavě rakouského císaře neobsahuje již politických momentů.

jít Stanislav Uher Petrohrad Rakousko

19 article Cesty carovy.

Cesty carovy. Z Berlína, 18. srpna. Tvrzení »Ré publique Franoaise«, že ruský vyslanec po pírá ohlašovanou návštěvu carovu do Paříže. nepřikládá se tu víry a ujišťuje se naopak že car ve druhé polovici září do Paříže přibude. Je prý pochopiteln popírání ruského vyslance, jelikož prý nen ruským zvykem návštěvy carovy ohlašovati předčasně. Z Petrohradu, 18. srpna. (C. -B. Car a carová odjeli včera k manevrům Lugy. Z Brusselu, 18. srpna. Ministerská rada se usnesla na mimořádných opatřeních stran dozoru na anarchisty. Z Afganistanu. Z Londýna, 18. srpna. »Times« oproti pověstem o mobilisaci afganské armády na základě hodnověrných informací ze Simly tvrdí, že v Kabulu ničeho kromobyčejného se nestalo. Spor Albánců s Černohorci. Z Cařihradu, 18. srpna. Na rozklad, učiněný černohorským vyslancem, sultán na- řídil, že má se sporu mezi Albánci a Černo- horci v obvodu Ipeku stávajícímu za každou cenu vyvarovati.

Albánec Černohorec Černo Berlín Paříž Petrohrad Luga Brusel Afghánistán Londýn Simla Cařihrad Ré publique Franoais Times

20 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 18. srpna. (C.-B.) Jmenováni byli majitely pluku: pěšího pluku č. 84 ge- nerální pobočník polní zbrojmistr Artur z Bolfrasu; pěš. pl. č. 96 podmaršálek Max ryt. Catinelli; pěšího pluku č. 94 Hugo šl z Klobusu. Plukovník Karel Knopp z Kirch waldu od pěšího pluku č. 11 jmenován byl velitelem pluku toho. K poměrům srbským. Z Bělehradu, 18. srpna. (C. -B.) Velitelem aktivní armády jmenován byl na místo krále Milana generál Michal Srakovič, náčelníkem generálního štábu generál Lazar Markovič. Opět nové řečí Viléma II. Z Kasselu, 18. srpna. (C.-B.) Císař Vilém II. a hr. Waldersee přijeli sem o po- lední; prvý v uniformě rakousko-uherské. O 1. hodině odebrali se do zámku členové rakousko-uherského vyslanectva. Za přijímání v zámku měl Vilém II. k hr. Walderseeovi tuto řeč: »Pozdravuju vás v okamžiku odjezdu vašeho z vlasti a gratuluju i štábu vašemu, že vyvolen byl, aby zúčastnil se boje v Číně pod vedením a řízením osvědčeného no- vého polního maršála hraběte Walderseea. Vyslovuji vám blahopřání své, že mohu dnes ještě jednou pozdraviti vás jako vůdce spojeného vojska vzdělaného světa.

Artur Max rýt Hugo šl Knopp Kirch Milan Srakovič Markovič Vilém II Vilém Waldersee Vídeň Bělehrad Kassel Waldersee Čína Bolfras

21 article

Vyšší význam má okolnost, že j menován vaše vyšlo z podnětu a z přán J. V. cara všech Rusů, mocného panovníka, jenž daleko až v asijské kraje dává pocítiti moc svou. Ukázalo se tím opětně, jak sdru- ženy jsou staré branné tradice obou císař- ství a i pozdravuji s radostí, že na podnět Jeho Vel, všechen vzdělaný svět bez rozdílu z popudu svobodného Vaši Excellenci nyní vedením svých vojů pověřil. Můžete jako pruský důstojník býti vděčen a hrd na úkol, jenž vám připadl, neboť vyslovuje se tím jednotné uznání celému našemu vojenskému životu, činnosti a soustavě naší vojenské i výcviku a vůdcovství našich generálů a důstojníků. K označení důstojnosti vaší ode- vzdávám vám dnes maršálskou hůl, doufaje, že vládnouti jí budete s obvyklou svéžestí a s jistotou, jakouž jste vždy osvědčoval v dů- ležitých okamžicích, podporován jsa přede- vším Prozřetelností, bez jejíž po- moci nejlepší voják nic není s to vykonati. Končím přáním, by V. E. bylo dopřáno úkoly své, ať jsou jakékoliv, ať po letech, ať na rychlo, ať krvavě či nikoli, tak dokonati, jak si to přejety vy a bez rozdílu i my všichni, kteří jsme vám vojska svá svěřili. V zájmu našich národův přeji si, aby celá naše výprava byla pevnou zárukou vzájemného uznání a vzájemného míru pro moci evropské, jak to J. V. car ruský loni na jiném poli zkusil. Co nám v míru nemělo býti dopřáno, toho dosáhneme nyní snad se zbraní v ruce.« Hrabě Waldersee děkoval za projev cí- sařův řka mimo jiné, že císař dopřál mu dostoupit nejvyššího stupně vojenské hod- nosti, že mu ale, maršálkovi, bylo ode- přeno, až dosud, odvděčit se i skutky; blaží jej (l) tudíž obzvláště, že nyní byla mu konečně příležitost k tomu poskyt- nuta. Dokud prý bude míti síly svírati hul maršálskou, dotud nesplyne pry přes rety jeho povel k ústu pu.

Rus car Vela Waldersee

22 article

On i jeho štáb chtějí prý obětovati i poslední krůpěj krve za čest císaře svého a za čest Německa. Z Wilhelmshöhe, 18. srpna. (C. - B.) Přípitek, kterýž měl Vilém II. při hostině v zámku kasselském, obraceje se přímo k vyslanci Szoegyenyiovi, zněl: »Zvedaje pohár svůj, abych připil na zdráví J. v císaře Františka Josefa, prosím Vaši Excel- lenci, aby byla opětně tlumočníkem mého díku za slova, jež J. V. milostivě mně i pol- nímu maršálu hr. Walderseeovi při převzet jeho velitelství věnovalo.s Přání J. V. budou jistě Jeho Excellenet požehnáním a k výhodě. My ale, kteří zde shromáždění jsme před rozloučením a před výpravou k vážným činům, zvedáme z celého srdce pohár svůj na zdraví osvíceného na- šeho spojence a věrného přítele naši země J. V. císaře Františka Josefa, jejž my všicci z celého srdee ctíme. Jeho Veličenstvu hoch ! hoch ! hoch! Hudba za- hrála rakouskou hymnu.

Vilém Szoegyenyi František Josef Německo Wilhelmshöhe

23 article

své matky. Nenalezeny u něho žádné zbraně. Jiná příhoda se nestala. Spor rumunsko-bulharský. Z Bukurešti, 18. srpna. (C. - B.) »Agence Rumaine« píše: »Bulharská vláda ještě neodpověděla na rumunskou notu o za- cházení s rumunskými poddanými v Sofii. Zdá se, jakoby vláda bulharská si přála situaci zmírniti. V Sofli zasedal tajný make- donský sjezd, jenž snaží se vydati prohlá- šení, v němž hlavní revoluční komitét proti násilnostem a jejich původcům se obrací. Zdá se, že i bulharská vlada tento způsob jednání podporuje. Přítel Radoslavův, Docev, přijel do Bukurešti a hledí činy makedon- ského komitétu omlouvati. Docev vyslovil náhled, že bulharská vláda již z ohledu na vlastní svou čest — ježto nota rumunské vlády psána byla ostře — nemohla ihned povoliti. V listech však s důrazem bylo po- ukazováno k tomu, že rumunská vláda po třikráte učinila přátelské rozklady u vlády bulharské, ale marně. Rumunská vláda tedy se snažila uvésti ministerstvu v Sofli na vědomí, že nechce na dále násilnosti sofijské trpěti a že, kdyby její rozklady měly se mi- nouti s účinkem, viděla by se nucenu uči- niti proti Bulharům v Rumunsku usedlým opatření, jež by chránila Rumunsko proti zločinným úkladům, jež s politikou nijak ne- souvisí. Vláda v Bukurešti toto prohlášení uvede ve skutek. Tak zněla poslední věta v notě ministerstva zahraničního. Listy při- pojují, že se zdá, že bulharská vláda, jež nyní smířlivěji si vede, nabyla přesvědčení o odhodlanosti Rumunska.«

Radoslavův Docev Bulhar Bukurešť Sofie Rumunsko

24 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 18. srpna. (C.-B.) Zpráv ministerstva orby o stavu osení. Stav osení 15. srpna: Následkem sucha a veder v druhé polovině měsíce července obilí rychle dozrálo. Obilí, hlavně žito, jež bylo požato v červenci, bylo za příznivé pohody vesměs šťastně sklizeno. Žito sklizeno již téměř všude. Co do množství jest sklizeň žita v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Haliči méně vydatnou. Oproti loňsku odhaduje se sklizeň pouze na jednu třetinu. V Dolních a Horních Rakousích jsou poměry poněkud lepší. Nejpříznivější po- měrně výsledek žní jeví se v zemích alpských. Pšenice urodila se většinou jakosti dobré a ve množství uspokojivém. Úpadek oproti loňsku lze pozorovati jen v Čechách a na Moravě. V zemích východních jeví se výsledek ne- uspokojivý. Ječmen sklizen byl v Hornícha Delních Rakousích a v zemích východních šťastně, v ostatních zemích se následkem dešťů žně částečně zdržely. Co do množství jsou sklizně na Moravě a částečně i v Čechách po- někud horší, v Haličí a Bukovině jeví se značný úbytek. Žně ovesné jsou většínou v plném proudu a očekává se výsledek nejpříznivější při ovsu, oproti ostatnímu obilí. Kukuřice za přízni- vého počasí podzimního mohla by se uroditi velice příznivě. Bramborům a řepě suého uško- dilo méně, než se očekávalo. Očekává se zeela příznivá sklizeň bramborů. Cukrovka, jmenovitě v Čechách, rovněž brambory potřebují ještě vy- datné vláhy. Vzdor jednotlivým steskům do ne- mocí plodinových očekává se v Čechách příznivá sklizeň co do množství i co do jakosti. Dosud lze nadíti se příznivého vinobraní. Plíseň bram- borová objevila se v míře menši, vyjímaje kra- jiny v Přímoří. V Čechách, na Moravěa v Haliči naděje v příznivou sklizeň ovoce se zmenšily.

Ječmen Vídeň Čechy Morava Slezsko Halič Dolní Horní Rakousy Horních Delne Rakousy Bukovina

25 article

— Zahraniční obchod Rakousko- Uherska v červenci r. 1900 byl tento- Dovoz 131.9 mill. K (+ 3.6 mill. než v čer- venci loni). Vývoz 164.5 mill. (— 13.6 mill.) Byl tedy obchod ten v červenci 32.6 mill. ak- tivní. Za prvních sedm měsíců roku činil dovoz: 987.2 mill. (+- 35.5), vývoz 1061.1 míll. (+ 29.2 mill.) Obchod byl tedy za dobutu aktivní 73.9 mil. R. Z Hamburku, 18. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Neobyčejně hojnými dešti byla sklizeň třtiny cukrové na Javě tou měrou poškozena, že odhaduje se úbytek žní na 6000 tun. Zásoby cukru dne 15. srpna obnášely 550 tun oproti 1550 tunám v téže době roku loňského; zásoby cukru v Rostoku a Stralsundě jsou úplně vyčerpány. x. Z Hamburku, 17. srpna. (Původní zpráva »N. L.«) Poměry obilního obchodu se nezměnily. Obchod se žitem a pšenicí jest klidný a zanedbáván, poptávka po obili ku kr- mení se denně množí. Ječmen ku krmení poho- tový lze stěží dostati, na krátké lhůty jest velmi dobře placen. Poptávka po kukuřici není tk naléhavá, ale jde zvláště na lhůty srpen a září hladce a za dobrých cen na odbyt. Oves jest nabízen hojně, ale jen zboží dobré jakosti jest kupováno. Obchod s pšenicí, jak již svrchu uvedeno, jest velice klidný. Cizozemsko nabízí velmi draze zboží, jež nedocházi odbytu. Na- bídka žita nezměnila se; o nových uzávěrkách se dnes ničeho neproslýchá.

Ječmen RakouskoUhersko Hamburk mill +35.5

26 article

V Pekině. Z Londýna, 18. srpna. Včera v no došel sem, jak oznamuje »Manainagbstr, tele- gram celního komisaře z Čiřu ze dne 17. t. m. dle kterého Pekin v noci na den 15. t. m. byl dobyt. Z Londýna, 18. srpna. O událostec před obsazením Pekina oznamuje šanchajský telegram »Daily Expressu« následující: Spoje- necké čety přibyly v pondělí ráno k Tuncu, 10 mil východně od Pekina, kdež byly koncentro- vány čínské síly. Náhlý neodolatelný útok mezi- národního vojska uvedl Číňany do takového zmatku, že se dali rychle na ústup k městu Tuneu, kdež se chtěli pokusiti o poslední odpor. Sily jejich byly však vyčerpány. Spojenci střílel na nepřílele přes hodinu. Čiňané prchali směrem k hlavnímu městu. Spojená vojska je pronásle- dovala, aby zabránila, by se Člňané nemohl znova nashromážditi. Asi sedm mil před Peki- nem Čínané chtěli zaujati nové posice a pokusili se olirozuvati spojenecké vojsko. Jizda spoje- ného vojska podnikli na mepřitele ihned útok, rozprášila a zahnala jej až k výchiodním zděm pekinským. Tam se spojenci rozložili táborem a přenocovali. Pelinské úřady prosily pak za rozmluvu a slibily, že vydají cizí vyslance. jestliže spojenci od útoku na město upustí.

Číňan Londýn Peking Tunc Tuneu

28 article

Z Vidně, 18. srpna. »Wiener Allgemelne Zeitung« sděluje z Berlina, že v tamních dobře zpravených kruzích nejsou prosti obav před dalším utvářením mezinárodní si- tuace v nejbližší budoucnosti, Především je prý důvodno domnívati se, že Žaponsko brzy vystoupí se svými korejským plány, jinak se s určitostí očekává, že některé velmoci vzdají se další společné akce v olázce činské, tak že o společném postupu velmocí nemůže býtiřeči. Mezi vel- mocemi, které ustoupí od společné akce je v první řadě Anglie, která ode dneška chce se věnovati jen zajištění své nadvlády v poříčí Jancekianu. Amerika prý hodlá koncert evropský opustilí. Žaponsko, jehož dosavadní stanovisko vzbuzuje opravněný prý obdiv a jež při osvo- bození vyslanců tak vynikl, zajisté v nejbližšt době předloží svůj účel, v němž hlavními po- ložkami budou korejské požadavky. Komplikace přiostřují se rivalitou mezi Franeit Anglii o Šanchaj. Na všechen způso zdejší diplomatické kruhy netají, že úkol hr Walderseea bude velini oblížným. Z Londýna, 18. srpna. (C.-B.) »Times« oznamují ze Šanchaje ze dne 16. t. m.: Činský vyslanec v Tokiu telografoval Lichunčanovi, že japonská vláda chce se přimluviti za cisařovnu vdovu a císaře, ale musil by zamezen býti útěk

Wiener Berlín Anglie Londýn Tokio Jancekian Times Allgemelne Zeitung

29 article

Hlasy z německé říše. Z erlua, 18. srpna. »Milit. Wochen- blatt« píše k 70. narozeninám císaře rakou- ského: »Na dalekém východě právě nyní pospolu stojí Rakušané a Němci na ochranu evropské křesťanské osvěty, poprvé zase po 36 letech proti nepříteli. Tu probouzejí se staré vzpomínky na prince Eugena Savoj- ského, Leopolda Anhaltského, na velkou dobu válek za svobodu, na námořskou bitvuu Helgolandu, kde pruská a německá námořní moc pod rakouským hrdinou Tegetthoffem vzala první svůj počátek. Staré i nové vo- jenské bratrství, společné vojenské názory a tradice docházejí dnes vý razu v úctyplném blahopřání stařičkému, ry tiřskému, císařskému pánu.«

Rakušan Němec ský Leopold anhaltský Tegetthoff Helgoland

30 article

Anarchisté a »anarchisté«. Z Říma, 18. srpna. »Tribuna« sděluje z Nového Yorku: Dva Italové Marescaa Quida, připluvše sem z Neapole, byli zde zatčeni. Jsou obviněni, že odjeli do Nového Yorku, by provedli komplot proti Mac- Kin- leyovi. Z Ríma, 18. srpna. Přelíčení s Brescim bylo ustanoveno na den 29. t. m. Předse- dati bude rada appellačního soudu Gatti. President Loubet. Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) Při roz dílení výstavních cen měl president Loubet řeč, v níž projevil naději, že výstava z roku 1900, jež účastníkům ukázala, že Francie zůstala státem práce a míru, povede ku sbratření všech národů a ku do- sažení cíle všemi kýženého, k úlevě vše- obecné bídy. Reč Loubetova byla opětně provázena bouřlivou pochvalou. President byl na výstavě a po cestě živě akklamován. V okamžiku však, když vůz Lou- betův jel po náměstí d'Alma, prora- zil člověk jeden kyrysnickou družinu předsedovu, přibliži se k jeho vozu, vytrhl dvířka kočáru a hodil do vnitř obálku. Byl zatčen. Byl to opilý sklepník ka- várenský, Jacquemont jmenem, jenž pro- hlásil, že hodil do vezu obálku s fotografií

Italos Marescaa Quido Gatt Loubet Lou Jacquemont jmen Řím Nový York Neapol Předs Paříž Francie Mac d ' Alma zil

31 article

Zelenina. Z Všetat-Přívor, 18. srpna. Tržní zpráva. ( Páv. zpr. »N. L«.) Včera před trhem byl obchod zname- nitý. Poptávka čilá, ceny dobré, vše se při slušných cenách rozprodalo. Zdálo se to býti dobrým zname- ním pro dnešní trh. Dnes byl však pravý opak tobo. Zboží, ač ho nebylo mnoho, šlo jen špatně na odbyt za ceny směšně nízké. Celý obchod jako by spal. Ceny jsou stlačeny až o 100%. Lepší poptávce a od- bytu se těší výtečná letošní suchá cibule a česnek. Včera a dnes se naložilo na české sev. dráze a rak. sev. záp. dráze dohromady 38 vagonů okurek, z nichž většina se posílala do Německa. Prodávalo se : 1 kopa okurek salátových v pátek za 0.80—1.20, v sobotu za 0.50—0.80, 1 kopa okurek prostředních za 0.35 až 0 45, 1 kopa všetatských nakládaček za 0.40—0. 60 100 kg., cibule suché všetatské žlutky za 4.30—4.50 100 kg., česneku bez natí čistěného za 15.40—17. 80, 1 párek česneku s natí za 0.90—1.10. Příští trh ve středu dne 22. srpna. Z Dříz, 18. srpna. Tržní zpráva. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Již z rána bylo pozorovati, že obchod se pohybuje hrozně liknavě. Tvořily se jednotlivé skupiny jak obchodníků, tak rolníků, k nakupování nabylo mnoho chutí. K tomu bylo ještě málo vagonů. Konečně se s nákupem počalo, ale ceny proti vče- rejšku stlačily se až pod polovici. Zboží pěkného bylo dovezeno dnes asi 300—360 povozů. Prodávalo se: 1 kopa okurek salátových v pálek za 0.75—1.10, v sobotu za 0 50—0.75, 1 kopa okurek prostředních za 0.35—0.45, 1 kopa nakládaček za — zl., 1 kopa zelí za 4.25—5 zl. 100 kg., bramborů ranných za 3.10—3.40 100 kg., cibula suché za 4.10—4.30 100 kg., česneku čistěného bez natí za 15 20—17.20, 1 párek česneku za 0.90—1.00. Příští trh ve střie dv 22. srp na.

N L Všetaty Přívory Německo Dříz kg