Periodikum ALTO Viewer

1

10. Histopadu 1900.

2

Přiloha „Národních Listu

3

k číslu 3í.

4

Strana9

5 title

Z literatury.

6 article

Piseň míru. 2—. Duchaplný dánský filosof Höffdin vykládá kdesi o vlnách duševního života. V proudu duševních hnutí, jež vyvírají ze společen- ského žiti, pozorujete pravidelný dvih a klad. stejnoměrné vlnění, jež někdy vzedme se v pří boj, někdy stichne v klidnou hladinu, ale nikdy neustane v neznatelném třeba, ale přes to ži- vém ruchu. Na pohled necitite nijakou pra- videlnost v těch myšlenkách, jež náhle zachva- cují společnost, v těch zápasech, jež oživují literární a umělecký svět, stopujete-li je však nějaký čas, najdete, jak pravidelně po mrtvé periodě rozvíří duševní život prudký rozruch, buď nadšení neb boj, a jak po bojovné éře, jež v úsilném snažení po nových ideách rodí často i tvrdá slova a bezohledné činy, nastává touha po klidu a ozývá se melancholický stesk po míru v literatuře a umění. Nevím, je-li to vlivem toho tajemného zá- kona o duševním přílivu a odlivu, či působí-li tu také podzimní mlhy a bližící se advent, ale zdá se mi, že propukávají již v našich revníeh a listech příznaky blízkého jara, v osamělých sice ještě, ale toužebných písních míru. Pro- skakují z různých táborů v podobě stesků na tvrdé kritiky, ve snaze po kritice, jež musi býti pochvalná, v meditacích o nespolečenském životě české obce diterární, ve vzpomínkách na staré zlatě časy, hali se v různé tužby, přání, projevy, ale stopu jich znáti všudy.

Höffdin

7 article

Prožili jsme silnou a prudkou literárnt krisi. Náš vývoj literární v posledním stoletn je vůbec bohat na takové prudké srážky, nevy- víjí se volnou klidnou linií, ale klikatou křivkou silných výbuchů. Stříká k nám mnoho pěny z vlnobiti cizího duševního moře, a vnáší bouř- livý kvas do naší literatury. Nemyslím, že v náš neprospěch. Trpíme tím trochu my sou- častníci toho vznětlivého vření, doufejme však, že to urychluje náš celkový duševní vývoj, jímž kvapíme v před. Doháníme, co jsme zmeškali v dobách předešlých, prožíváme zrychleným tem- pem ty periody, jež za hranicemi po staletí plynuly klidným tempem, v horečném chvatu hledíme navázat na staré naše bohatství literární, vssát naplno všecek ten moderní duševní duch, jenž vlní duševní život ciziny, vykvěst ve všech oborech lijerárních domácími plnými květy, znovu stvořit za století to, co jinde zvolna vy- rostlo nepřetržitým vývojem — ký div, že vté záplavě idel a snah, jež se o překot tísní, tisknou na venek a tryskají ze všech stran, jsou srážky četnější a forma zápasu drsnější, než v klidných dobách. Ozvaly se sice občas hlasy pokoje v tom bojovném ruchu, ale ne- byly to holubice míru. Objevovaly se příznaky uklidnění, ale půda nebyla ještě přízniva.

8 article

Dnes znamenáme je opět. Proč je tak málo družnosti v naší obci literární a uměleckér ptá se jeden, k čemu potřebí tak vášnivých útoků? plá se druhý, odkud to podrážděné ovzduší, ty četné srážky, osobní boje, rozvíření mysli? Kdybychom dokonale znali a si uvědo- mili příčiny, kdybychom přesně znali a cenili navzájem své tužby a cíle, kdybychom necítili. jak mnoho ještě třeba vykonati, ujasníti a uvě- domiti si v naší literatuře, nebylo by toho zá- chvatného ruchu. My však cítíme ještě dosud, jak celý náš duševní život je teprve v zárod- cích, jak úsilně pučí a hledi se rozvinout, jak nastřádané a utajené síly ženou nás kvapem v před, a proto chápeme všechen ten často překvapený a drsně se uplatňující vzruch, při- jimáme ty přechodné strasti a spory jako nutné zlo, jež pomine, jen vyroste-li z něho zlaté ovoce v budouenosti. Je pochopitelno, že tou- žíme již po tom, požívati klidně plodů té ho- rečné práce, že pokoušíme se ob čas uklidniti a vyjasniti to bouřlivé ovzduší, jež nás obklo- puje, vitáme všechny ty smířlivé, ať sentimen tální, ať melancholické, ať veselé či výstražné smířlivé hlasy — jen je-li již čas, zda »opadly již vody« ? Nevím, jen tolik cílím, že sebe vře lejší přání nezastaví vlnobiu duševního proudu jenž žene se z neznámých pramenů.

9 article

České spisy- * Jos. Lacina, Obecná kronika čili vy- pravování o národech vzdělaných o dob nejstarších po naše časy. Díl Středověk. Část prvá. V Praze. Nákladem J. Beau forta. Neúnavný spisovatel rýchle pokračuje ve sv kronice a položil opět statný svazek na stůl českéh čtenáře, v němž líčí dějiny středověké až po neslavný konec třetí výpravy křížové. Co do věcné stránk jest ovšem na snadě přirovnávání s torsem dějir Semberových, ale tu sluší vždy míti ve zření, ze Semberovo dílo, ne sice výslovně, ale ve skutečnost chce býti spisem vědeckým, kdežto Lacina nadpisem kroniky již prohlašuje, že píše pro široké vrstvy če- ského čtenářstva. S tohoto stanoviska chce a má také býti kronika Lacinova posuzována a tu jest jen spravedlivo, tvrdí- me-li, že podmínkám populárního díla zplna vyho- vuje. Prostým, svěžím, ale dle potřeby i vlastenecky anebo s všelidského stanoviska nadšeným slohem lí Dacina bouře stěhování národů, ponechávaje začasté slovo svým pramenům, nepřestává pak na líčení pouze politických dějin, nýbrž v obrazích o širokýeh rámcích předvádí i kulturní snahy, společenský, ano i soukromý život jednotlivých národů duševnímu zraku svého čtenáře.

Lacina Lacinův Praha

10 article

Svého čtenáře hledá pak Lacina toliko v kruzích českých. Pro ty píše, ty chce poučiti, těm podati příklady povzbuzující i odstrašivé. Proto pohlíží na dějiny středověké zrakem klidným, cbauvinismu pro- stým. On neupírá, že středověk zahajují kmenové či spíše bojovné družiny germánské, ale on nepro- půjčuje svého péra k dithyrambům na hrdiny problé- matické, z nichž Alarich, Geiserich a Totilas zvěčnil se zkázou starověkého města Říma, jiní pak více méně mají na svědomí násilný konec klassické kul- tury v zemích západních. Toť stanovisko historické které se povznáší nad snahy politické své doby, průchodu nabývá i v dějinách slovanských, nelíčíe je vobvyklého hlediště záznamů Maurikiových, nýbrž dle všech zachovaných zpráv domácích, západních arabských. Spravedlivý posuzovatel díla Lacinova musí vždy ve zření míti, že práci, které se v jiných zemích pod- jímají družiny odborných badatelů, vykonává u nás spisovatel sám. Proto by nebylo slušno vyčitati ně které poklesky významu podřízeného, jichž není lze se vystříci ani vážnému dílu vědeckému. Kronika Lacinova jest illustrována, což schvalu- jeme, ale za vysokého stupně reprodukujícího umění k němuž jsme dospěli, není nutno sáhati po odlitcích dřevorytin cizích, jež snad podávají svědectví o živé fantasii umělcově, nejsou ale věrným obrazem před- mětu, zobrazenu býti majícího. Tu by zajisté pro spěly lépe reprodukce dle fotografil, nyní snadno do- stižných.

Lacina Alari Geiserich Totilas Maurikiův Lacinův Řím

11 article

* Moravským Valašskem na Slovenskoa Tatry. Pro turisty sestavil Adolf Ba yer. Zase knížka, která nás spojuje se Slovenskem. Spisovatel správně v předmluvě pravi, že by se vzá- jemnost československá velmi posílnila, kdybychom na Slovensko více cestovali. Knížka podává nejprve praktické pokyny k cestě po Slovensku a Tatrách, poučuje, kdy je nejlépe po Tatrách cestovati, o ce- stovních útratách, o výstroji na cestu, o proviantu, o vůdcích a p. Potom přistupuje k turám. Na prvém místě je Valašsko. Turista vyjíždí z Olomouce a jede po dráze do Frenštátu, vystupuje na Radhošť, sestu- puje zase do Rožnova a odtud jde přes Karpaly na Slovensko. Tu se drží z prvu dráhy košicko-bohu- mínské, až dojde hlavního cíle. Tater. Tury po Tatrách jsou podány správně. Od Tater ubírá se do Pohroní; Brezová. Baňská Bystřice, Zvolen. Odlud zase k severu přes Kremnici a Turč. sv. Martin do Vrůtek (na dráze košicko-bohumínské). Třetí skupina tur je při Váhu. Přechod přes Tatry do Haliče, jenž e na konci knihy, bylo lépe připojit k pojednání o Tatrách; popis Krakova a Věličky — vizme název knihy — přijde tu neočekávaně. Také obrázek Ma- cochy nikdo by v knize nehledal.

Adolf Karpala Brezová Martin Valašsko Slovenskoa Tatry Slovensko Tatry Olomouc Frenštát Radhošť Rožnov Pohroní Zvolen Kremnica Vrůtek Halič Krakov Vělička Ma Tatra Baňský Bystřice

12 article

Spisovatel není domýšliv; je si vědom, že v knize jeho jsou »mezery a menší nesprávnosti«. Na výcho zajel nejdále do Popradu a měl zajeti až do Užhradu, kde končí Slovensko. Také tu schází tura: Tisovec, Rimavská Sobota, Lučenec, Zvolen. V knížce tedy není Slovensko celé, schází východ a jihovýchod literární poctivost nedovolila spisovateli popisovati kraje, po nichž sám necestoval. Slámův průvodce po Slovensku je úplnější.

Slámův Poprad Užhrad Slovensko Tisovec Lučenec Zvolen

13 article

Také na některé menší nesprávnosti — hrubých vůbec není — poukážeme. Spisovatel se omlouvá, že nepodává mnohá jména vrcholů a osad po slovensku. nýbrž po maďarsku a německu. Považujeme to za chybu v české knize nepromíjitelnou, ač uznáváme. že spisovateli bylo těžko jmena ona sháněti. Slováci totiž nemají žádné slovenské mapy a žádného sloven- ského místopisu, ale Čechům ptísně vytýkají, kdy- koli projevíme neznalost slovenských jmen topogra- fických. Zdělati i vydati slovenskou mapu a zpraco- vati slovenský místopis, zdá se mi, připadne za úko nám Čechům. Hrad Budatín je severně Žiliny a ni- koli jižně. Ve věži Budatína panský zahradník ne- bydlí. Takovou drobnost bych nezaznamenal a kdyby přec, řekl bych, že v Budatíně bydlí panský zahrad- ník rodem Čech z Chotovin od Tábora, k turistům českým velmi ochotný, choť jeho že je česká spiso- vatelka (L. Pohorská, roz. Pamrová). Východně Žiliny píše spisovatel důsledně — je »taterský Kriváň« kdežto je to Malý Kriváň (1711) a jihozápadně od tohoto Fatranský Kriváň (1669). Oba jsou v horstvu Fatra zvaném. Říkejme: fatranský a tatranský, ni- koli: faterský a taterský. Janošík z Těrchové je Slo- vákům národním hrdinou, byl člověk studovaný (i latinsky uměl), byl nezištným obráncem utiskova- ného lidu a proto ho nenazýváme loupežníkem. Z Královan do Dol. Kubina se pěšky nechodí, nýbrž už asi po dva roky je tady železnice. Takových menších chybiček je více. Také po stránce slohové bylo by co vytknouti. Dílo počíná větou, která obsa- huje třináct řádků: to je na spěšného turistu mnoho.

Slovák Čecho L Pohorská Fatra Kubin Žilina Čechy Chotoviny Tábor Malá Kriváň Těrchová Královany Dolo Budatín

14 article

Slováci sice říkají »dolina«, ale českému turistovi je třeba říci »údolí«. Pováží je »věnčeno« 14 hrady ; to by musily hrady státi v kruhu neb elipse. Slo- venská »kosodrevina« je česká »kleč«. Hotel . . . patř majetníku panství Jos. Szentivá nyi; nájemci celého zařízení jsou od několika let bratří Klimo (rozumě Klímové). Česky se říká předěl (žen.) a ne roz vodí. — U cestopisného díla docílíme správnosti, jestliže s rukopisem znovu kraj procestujeme opravujíce jej anebo zašleme-li rukopis po částech do příslušných krajink opravě. Druhý způsob je dost snadno usku- tečnitelný. Knížka má 13 pěkných obrázků a mapu Taten jež přijde turistům velmi vhod. Čítá 228 stran a stoj toliko 70 kr. Celkový úsudek: dílo je dobré, je sepsáno s lá skou ke Slovákům a také lásku rozněcuje. Při dru hěm vydání bude snadno možno vad se vystříhati — al.

Slovák Klima Klím Jos

15 article

* Bohdan Kaminský, Povídky veršem. Nakl. F. Šimáček. Kniha obsahuje pět kratších veršovaných povídek, z nichž tři první jsou rázu rozmarného a humor jich připomíná do jisté míry laškovný humor básní Sládkových. Povídka z dob dětství, historie starého mládence a city autorovy před premiérou jsou obsahem těchto tří rozmarných básniček. Zvučný, elegantní verš jest příznačný při všech básních autorových. Ostalní dvě povídky pro- dchnuté lehkou elegií, líčící utrpení prostých lidí. působí dojmem upřímného, opravdového citu, takže při veškeré tesknosti nálady vyznívají dojmem usmi- řujícím. Děj veškerých těchto veršovaných povídek jest prostý, pěkně poutavě a zajímavě podaný. * Alois Jirásek, Na dvoře vévodském Ráj světa. Dva historické obrazy. Sebrané spisy sv. XVIII. Druhé vydání. Nakl. J. Otto. Vlastně jes to již třetí vydání, neboť obě tyto povídky vyšly nejprve v Laciné knihovně. Jest to úspěch zcela po- chopitelný, neboť autor jeví se tu již v plném roz- voji svého vypravovatelského talentu. Jakožto doko- nalý znalec dob našeho národního probuzení dovedl obou těchto povídkách dokonale znázornit rá doby, jenž tvoří vhodný rámec zajímavého děje, ode- hrávajícího se v první povídce v posledních letech stoleti osmnáctého, ve druhé pak v době kongresu vídeňského. Obě povídky svými osobami tvoří jaksi souvislý celek.

Kaminskij F Šimáček Jirásek svatý . XVIII Otta vévodský ráj svět

16 article

* Jan Lier, Píseň míru. Novella. Světov knihovna, red. Jar. Kvapil, čís. 178—180. Nakl J. Otto. Satyrický obrázek z našeho maloměstského života, zajímavá již způsobem svého podání. Novelka. líčící spory dvou nepřátelských stran v malém če- ském městě, jest složena od začátku až do konce z citátů z novin, mezi nimiž připadá ovšem Iví podí na orgány obou stran, »Poutník z Chlumu« a »Libe- nická lucerna«, jichž články a zprávy oplývají květ natým slohem a vybranými citáty. Ale vlastně není tu celá historie tak šprýmovná, jak se na první po- hled zdá; jestiť v těch pitvorných malichernostech příliš mnoho trpké pravdy, a co tu pověděno, v mnohém ohledu nehodí se pouze na městečko někde ve venkovském zákoutí, nýbrž i na poměry mno- hem širší.

Lier Kvapil Otta Poutník Libea Chlum

17 article

* Antal Stašek, V temných vírech Román. Díl druhý. Nakl. J. R. Vilímek. Široce založený tento sociální román líčí v přítomném svazku odpor dělnictva, rozjitřeného až ke vzpouře. jež vypukne přes to, že vykonána rozsáhlá policejní opatření a povoláno vojsko. I v pohnutých těch vý- jevech je patrno, že autor zná dokonale prostřed svého děje a že líčí dle pravdy. Velmi zajímavým způsobem líčen jest duševní proces, jenž se ode- hrává v nitru hrdiny románu, chemika a vynálezc Bendy, pod tlakem vnějších okolností i vlastních svých duševních bojů, jež jej přivádějí na pokra šílenstvI. * Henryk Sienkiewicz, Křižácí. H- storický román. Přeložil J. J. Langner. Díl I. — III Nakl. Ed. Beauřort. Román ličí krvavé boje Po- Jáků s německými křižáky, jež skončily slavným ví- tězstvím polským u Grunewaldu, kde nadobro pod lomena moc německého řádu v oněch končinách Ohromný úspěch románu v polském čtenářstvu vy- světluje se jednak uměleckou hodnotou díla a jednak i nadšenou vlasteneckou tendencí. Historický román pozvednut tu na výši skutečného umění, odpovídaje nejmodernějším požadavkům.

Stašek Román Vilímek Sienkiewicz Křižácet Langner Ják vynálezce Bend Grunewald ličit krvavý boj

18 article

* Miloslav Oehm, Zámečnictví. Příruční kniha pro zámečníky stavební, umělecké i všech ji- ných oborů. S mnohými tabulkami a 418 vyobra- zeními v textu. Nakl. I. L. Kober. Autor, dílo vedoucí státní odborné školy pro umělecké zá mečnictví v Hradci Králové, sestavil knihu svoji se zvláštním zřetelem ku praktické potřebě zámečníků všech odborů a žáků odborných a řemeslných škol. Opomijeje věci, známé každému pracovníku v tomto oboru, pojednává způsobem jasným a srozumitelným o spracování železa a ocele, jakož i ostatních kov v zámečnictví užívaných, podává tabulky pro hoto- vení rozpočtů, jakož i základní poučky matemalické a pravidla měřická a nauky chemické, načež po- jednává o jednotlivých oborech zámečnictví, obra- ceje pilný zřetel též k uměleckému zpracování železa.

Oehm I L Kober Hradec Králové

19 article

Z českých listů. * K »Naší Době« počíná vydavatelstvo po dě jinách literatury francouzské přikládati »Čtení z ru- ských dějin a z ruské literatury« od Volkonského. pokračujíc tím v systematickém plánu, aby během let českému obecenstvu dán byl soustavný celek literatur evropských. Tím plní se jedna z tužeb. které jsme zde často pronášeli, usilujíce, aby ciz literatury aspoň dobrými přeloženými díly byly nám učiněny přístupnými. Zůstává ovšem zbožným přáním. abychom měli vlastní, samostatnou práci, či lépe soubor samostatných prací o literárním hnutí a jeho vývoji z celé Evropy, ale přes to znamená- pokus »Naší Doby« pokrok v našem zanedbaném studiu literárním. * Nemohu pominouti zprávičku, jež by patříla spíše do rubriky »Výtvarné umění«. Je to barevná rozkošná ukázka čistého umění Němejcova, repro- dukce jeho iunety z plzeňského musea v posledním čísle Zlaté Prahy. O Němejcovi a jeho úsilné umě- lecké práci, jíž se ve své plzeňské poustevně oddává. zaslechnete tak málo v naší veřejnosti, a přece ty jeho plzeňské typy, stůdie tváří i krojů a náladové krajiny pojišťují mu jedno z předních míst v naší družině umělecké. Jest jen co litovati, že vzdálen našeho veřejného uměleckého ruchu, tak zřídka vy- stupuje svými pracemi na veřejnost.

Němejcův Němejec Evropa Praha

20 article

»Osvěta« ve svém posledním čísle přináší doklad o tendenční a nesprávné práci německé. týkající se české literatury. A. Schubert píše v »Centralblatt für Bibliothekswissenschaft« o spo- lehlivých prvotiscích z Čech a Moravy, ze studie jeho však mimo naprostou neznalost látky a českého jazyka stěží lze co jiného vyčísti. Věci, jež »Osvětae autorovi vytýká, jsou opravdu ve vědecké práci ne odpustitelny, a svědčí o velké povrchnosti i ten- denčním překrucování fakt. »Osvěta« užívá slov mnohem silnějších a důrazně staví se proti takové práci. Sama o sobě ovšem nemá vědecké cenya nezaslouží pozornosti, ale jako symptom jistého vědeckého tendenčního hnutí je zajímava. Praeh takových od několika let se vyskytuje pozoruhodné množství, od tlustých svazků až po články ve vážných vědeckých listech zahraničných a systema- ticky, pod heslem, že třeba vědecky neb nestranně revidovati a napravovati naše práce o našich dě- jinách, literatuře, secialním životě atd. systematicky snaží se vyvrátiti náš názor na náš život a naše dějiny. Revisi jistě se nebudeme vyhýbati, jde však jen o jisté průzračné tendence, které sice se ne- objevují na plno ve velkých dílech, za to však až příliš upřímně vyzírají z takových až naivně ubohých studií, k nimž náleží ta, o níž referuje »Osvěta«. Proti tendenci této a článkům ji šířícím měla by se naše věda officiálně ozvati. Nejde tu o to, že po vědecké stránce nejsou podobné věcí hodny vy- vracení a p.: netřeba zapomínati, že práce ty jsou z těch nemnohých zpráv, které se o nás dostávají do vědeckého cizího tisku a přispívají šířiti o nás zprávy povážlivé a — qui tacet, consentire videtur.

A Schubert Čechy Morava Centralblatt für Bibliothekswissenschaft

21 article

Ze slovanských listů. * Populární a velmi rozšířený týdenník »Huna pospíšil si letos s oznámením, co všechno hodlá přinésti čtenářům v prvním roce nového století. Především rozšiřuje obsah o nový oddíl, vě- novaný rozvoji ruské myšlénky a osvěty ve století XIX. Stati budou pojaty do zvláštního dílu, stejného formátu s hlavním listem obsáhnou hlavní fáse světových událostí, filosofického rozvoje na západě, budou líčiti neobyčejný rozvoj Ruska ve všech oborech lidské práce a lidského ducha, sociální hnutí, rozvoj vojenství, přírodních nauk, umění atd. Zvláštní pozornost bude věnována národnímu vzdělání, ruské literatuře a ostatním literaturám evropským. Pro tuto cennou publikaei přislíbili spolupůsobiti: P. J. Vejnberg, V. A. Golcev J. N. Kolubovskij. P. N. Polevoj, R. I. Sementkov- skij, V. V. Stasov, D. I. Tichomirov a j. Vedle toho k listu budou přiloženy 24 díly sebranýc spisů známého spisovatele G. P. Dani- levského, jehož romány historické i společenské těší se veliké oblibě jak na Rusi, tak za hranicemi Do této sbírky budou pojaty i básně a zahraničné listy spisovatelovy jakož i jeho studie z maloruského života. Jak známo, přikládala »Huna« svým před- platitelům každého roku 12 knih sebraných spisů předních spisovatelů ruských. Tak rozšířila do nej- širších vrstev — spisy Grigorovičovy, Turgeněva, Gogolovy a nyní došlo i na Danilevského. Již tato okolnost zasluhuje uznání. Podotknouti sluší, že ostatní rubriky a přílohy (mezi nimi 12 sešitů »In- reparypx upoeni«) zůstávají netknuty ve svém obsahu i rozsahu. Předplatné na list se všemi přílohami obnáší za hranicemi 10 rublů i se zásilkou.

Hun Vejnberg Golcev Kolubovskij P N Polevoj I Sementkov V V Stasov I Tichomirov Grigorovičův Turgeněv Gogolův Danilevský Rusko Rus Ina

22 article

Něco podobného jest možným ovšem jen v ruských poměrech a při neobyčejném rozšíření »Hunu * V bojích pod Ajgunem padl též sibířský básník Leonid Petrovič Velkov, jenž byl výmluv- ným dokladem bezpodstatnosti běžného mínění, že Sibiř nemůže zroditi básníků. Zesnulý básník-hrdina vydat dva svazky básní s názvem »Ha gasnew Bocroxh«, jeden ve Vladivostoku (1888) a druhý v Blagověščensku (1899). Opěvá v nich tklivě motivy přírodní i význačné stránky trudného života sibíř- ského. Jeho života tím více jest želeti, že byl teprve v plném rozvoji svých tvůrčích sil, neboť dosáhi rie sotva 30 let. * Ve Lvově působí s neobyčejným úspěchen maloruská divadelní společnost p. Hryněvěckého pořádajícího představení v sále »Gwiazdy«. Bohate a neobyčejně sympatický repertoir vykazující z větš části hry ze života lidu maloruského, sbromažďuje tak četné obecenstvo, že místnosti divadelní za časté nestačí. Samy polské listy vyslovují se o pod- niku velmi pochvalně. Libují si jmenovitě precisnost režie, při níž pět jednání se zpěvy a tanci netrvá déle než 21/2 hodiny. Ku premiérám byl takový nával že ředitelství bylo nuceno najati sál »Sokola«, aby vyhovělo přání obecenstva. * Známý malíř polský professor Gerson pro- testuje proti usnešení pařížské poroty, jež v sekci mezinárodního malířství udělila Gersonovi bronzovou medailli. Usnešení jest skutečně zvláštní, nebo polský mistr vystupuje již od r. 1889 na všech vý stavách »hors concours.e * Krakovská akademie malířská přijala nový statut. Prvním plodem jeho bylo, že dosavadní pro- fessor Jacek Malczewski, nesouhlase s jeho zásadami, vzdal se své hodnosti. Slavjanin.

Hun Petrovič Velkov Sam Gerson Malczewski Sibiř Vladivostok Lvov Sokol krakovský akademie

23 article Z cizích revul.

Z cizích revul. * Čílá »Révue des révues« zjednala s hned po attentátu na italského krále Humberta pů- vodní článek z péra hraběte Lva N. Tolstého »Nezabiješ!« »Zabijí-li nějakého krále, odsou- divše ho — jako Karla I., Ludvíka XVI., Maxmilian Mexického — nebo při nějaké palácové revoluci — jako cary Petra a Pavla, různé sultány, šachya bogdychany, tu historie zaznamoná mlčky toto faktum a národové je zapomenou, praví ruský myslitel. Ale zabijí-li panovníky bez soudu, bez revoluce palácov — jako Jindřicha IV., cara Alexandra II., císařovnu rakouskou, perského šacha, presidenta Carnota konečně krále Humberta, tu vražda tato vzbouří hněv králů, jich okolí, i všech duší počestných, jakoby tito panovníci nebyli nikdy měli účastenství na vraždách. jakoby oni jich nebyli používali, nebyli k nim dávali rozkazy. A přece je opak pravdou: nejlepší z hlav korunovaných dopustily se vraždy na tisících tisíců, jež vedli do války. Zavraždění panovníka jest věc hrozná, ale hromadné vraždění na poli válečném jest věc mnohem hroznější. Anarchisla jednaje pod vlivem hněvu nad úlrapami lidu zabijí panovníka. Ale což nemůže nalézti jiného prostředku, aby chybujícího (dle jeho mínění) člověka přivedl na lepší cestu ? Co pomůže mu zabíti hlavu systému, když potom hne systém má novou hlavu? Le Roi est mort, vive le Roi! Proč zabíjeti panovníky? Královražda nikdy nebude léčivým prostředkem proti bídě lidu, proti zlu vojny atd. Vojny byly, ať si stál v čele státu ten neb onen. Bída sociální nebývá přivoděna panov- níkem, ale sociální organisací, způsobem, jak lidé jsou vespolek sloučení. Není to Alexandr. Humbert

Humbert N Tolstý Ludvík XVI Maxmilián mexický Petro Pavel Jindřich Iva Carnot Alexandr Roi péro hrabě Lev Karel I car Alexandr II

24 article

Vilém, Nikolaj, již zavinili bídu lidu, proto tak nemají býti vraždění, ale má se pomýšieti na jiný prostředek. Příčinou všeho zla jest sobectví, pro něž prodávají lidé svobodu i česť za nepatrné poměrné výhody hmotně. Aby bylo odstraněno utlačování ná- rodů a války, aby nikdo nebouřil se proti těm, již zdaji se býti vinníky; aby nebylo více královražd. k tomu vede jediná a zcela prostá tato methoda Nechť lidé chápou věci, tak jak skutečně jsou a nech je nazývají též pravými jmeny. Závěrek: nikdy v žádném případě nebudíž zabíjen panovník nek hlava státu, ale buď směřováno k tomu, vyložiti jim že válka jest záhubna. A toto mínění zavládne-li všeobecně, pak nebude královražd, ale pak také ne bude vražd v massách, válek . . s * Španělské révue Espaňa Moderna, E Ateneo a Revistade Derecho, Historia y Letra s současně obírají se palčivou olázkou, jež zaměstnává všechny země jazyka španělského. Jak povznésti stav universit španělských, aby vyrovnal se stavu v sousedních státech? V prvním rozhledu zavírá M. Posada svou úvahu těmito požadavky 1. počet universit nebuď rozmnožován, naopak budiž zmenšen: 2. program universit buď změněn, k silám vyučovacím buďle bráni odborníci méně pochybné jakosti, než se to děje až dosud; budiž jim uloženo by program svých přednášek zůžili, aby se neroz- šiřovali o věcech, jež s předmětem jejich oboru ne jsou ve spojení a 4. aby více všímali si pokroků jež cizina v poslední době učinila. * Poslední číslo Gazette des bea ux art cele věnováno jest retrospektivní umělecké výstavě Mr. Penn. pařížské.

Vilém Nikolaj Historia Mister . Penn E Ateneo Revistade Derecho

25 article

Bibliografe. * Bosna a Hercegovina za okupace. Na psal Josef Holeček. V Praze, 1901. Na Smníchově Vlastní nakladatelství. Kniha je druhou částí obrazu současných po měrů v západních zemích poloostrova balkanského Prvou částí byla loňská kniha autorova »Na Černou Horu«. * Stará Praha. Sto akvarelů Václava Jans popisuje Jan Herain, čís. 16. Reprodukce pohledů »Nádvoří Konvíktu u sv. Bartoloměje«, »Kostel sv Tomáše a bývalý Lobkovický palác na Malé straně« »Dům ,u zlaté hvězdy v Rytířské ulici« a »Bývalý Michnovský palác na Újezdě, nyní zbrojnice«. * Devatenácté století slovem i obrazem. Re K. Jonáš. Nakl. J. A. Vilímek. Seš. 2. Textová část obsahuje vylíčení doby Napoleona I. až do vý pravy na Rus, jakož i pokračování dějin dopravni ctví. Sešit přináší dvě barevné přílohy, dvé velk dvoustránkové illustrace a četné obrázky v textu. lgnát Herrmann: U snědenéh krámu. Druhé vydání. Sešit 1. a 2. V Praze. Na- kladatel F. Topič. * Povšechné české dějiny právní. II. do plněné vydání. Napsal JUDr. Jar. Čela ko v s ký. c. k. prof. čes. dějin právních na universitě pražské. Nákladem Bursíka a Kohouta v Praze. Seš. 10. * HlavaObrzutova Všeobecná a spe- ciální anatomie pathologická. II. vyd. Části l sešit 5. Nákladem Bursíka a Kohouta, v sešitech p K 1.60. Klinická terminologie. Slovník výrazů běžných v lékařství praktickém. Za přispění odbor níků pro lékaře a mediky sestavil MDr. D. Paný- rek. Sešit 1. Nákladem Bursíka a Kohouta.

Holeček Smníchův Jans Herain Bartoloměj svatý Tomáš Vilímek Herrmann JUDr Bursík HlavaObrzutův Bosna a Hercegovina Praha Černá Hora rytířský ulice Újezd Rus

26 article

* Jos. Kuffner: Zdání a podoby. Dal volně listy z kroniky rozvoje společenského, národ ního i osobního. 1893—1898 psal g. Sešit 7. Nákl Bursíka a Kohouta * »Čítárny Českého Lidu« seš. 46.: »Ji řna« a »Dcera Otakarova«. Napsal Prokop Cho choloušek. Nákl. Bursíka a Kohouta. * »Slovanský Přehled«, Sborník statí ze ži vota slovanského. Redaktor Adolf Černý. Roč. III. číslo 2. Nákladem F. Šimáčka. Ve článku Wřadystava Seka o »Polském tisku v Haliči«, z péra nestranného a spravedlivého, najde členář poučení o politickém tisku haličském, o jeho odstínech, o významu jednotlivých listů, o jejích roz šíření atd. Na dopisy z různých končin slovanského světa je číslo zvláště bohato. * »Česká hudba«, měsíčník věnovaný české hudbě vůbec, zpěvu sólovému i sborovému, směru světského i církevního. Vydává A. Švare v Kutné Hoře; pořádá Alois Strébl, ředitel chrámové hudby tamtéž. Vyšlo čís. 10. s obsahem: »Fialky« od Jindř Ziky (piano); »Zavedený ovčák« od V. Mladého (mužský sbor); »Na přástkách« od Fr. Musila (piano) »Lidská radost« od J. J. Piherta (smíš. sbor); »Zpívá slavíček« od Fr. J. Macha (sólová píseň s průvodem piana) a v příloze »Hvězdička« a »Motýti« pro sopran a alt s průvodem piana od Vojt. Řtihovského, 4 K na půl leta. * Josef Ehrenberger: Sebrané epls zábavné. Pořádá prof. X. Dvořák. Nákladem Cyrillo- Methodějské tiskárny. Vedle Třebízského, Karoliny Světlé a Pravdy za ujímá Ehrenberger své čestné místo mezi miláčky čtoucího lidu. Ráz práce jeho jest vřelá, nelíčená z útrob věrné duše řinoucí láska k lidu, z něhoi vyšel, k zemi, v níž působil a k jazyku, kterýmž tai zlatá slova pronášeti dovedl.

Bursík Otakarův Prokop C Černá F Šimáček Strébl Fialka Musil Pihert J Mach Ehrenberger profesor Dvořák Karolina Světlá Jos Halič Kutná hoře Jindřichův Zika Francie Wřadystava Seka

27 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z Plodinové bursy. V Praze, dne 9. listo padu. Na burse zdejší nebylo dnes podnětů, ji- miž by obchodní ruch byl oživl, ba lhostejnost se stupňovala. Ceny sice neklesly, ale odbyt žita a pšenice byl velmi vleklý. Prodávána byla z Prahy nádraží pšenice česká po 8.30—8.90 uherská po 8.50 až 9.—. Nabízeno bylo žite české po 8.40 až 8.75, uherské z vídeňského skladiště po 7.25 až 7.70, chatrnější druhy če ského žita po 7.25 ze skladiště karlínského V ječmenech byl obchod nepatrný, ceny se ne- změnily, po světlých hrubozrnných ječmenech jest dobrá poptávka pro vývoz. Placen byl z Prahy nádraží 7.80 až 9.20. V ovsech smýšlení chabé ceny dále již neklesly, ježto nabídka byla menš a zdrželiva. Placen byl po 6.25 až 6.50 z Prahy nádraží. V ostatních druzích byl obchod nepa- trný a ceny se nezměnily. V kruzích odborných posuzován byl dosud vzácný případ, že z Magde- burku objednává se sláma na trh zdejší. Z posledních dní složeno zde bylo několik vagonů lisované slámy ze severního Německa, jmenovitě Lipska-Magdeburku, jež při drahé dopravěje ještě levnější než zdejší.

Praha Německo Lipsko Magdeburk

28 article

Akcionářům »Hospodářské úvěrní banky pro král. české. Plše se nám se strany intaresso- vané: Správní rada »Hospodářské úvěrní bankye dala prohlášení ze dne 30. října t. r., podepsané p. předsedou šl. Vikt. Riedlem a členem správn rady p. drem. Karlem Urbanem, v němž přiznává, že dle § 62. stanov banky jedině valná hromada akcionářů oprávněna je voliti členy do správní rady banky. Na základě tohoto prohlášení upustí se tedy od dosavadního způsobu volby, který během let se vyvinul, že správní rada vydávala sama valné hro- madě kandidátní listinu. Tento zlozvyk, který z lik- navosti pánů akcionářů se vyvinul, nyní odpadnea jest na nich, aby dle § 55. stanov především zájmy banky ve valné hromadě hájili a své důvěrníky do správní rady volili. K dosažení účelu tohoto jest třeba: 1. Aby pp. akcionáři deponovali své akcieu

Riedl Urban hospodářský úvěrní banka pro král

29 article

»Hospodářské úvěrní banky« nejdéle do konce pro- since t. r., by dle § 57. stanov měli v přišti valné hromadě, která konati se bude počátkem měsíce dubna 1901, hlasovací právo. Na 10 akcil, v čas de- ponovaných, připadá jeden hlas, na každých dalších 20 akcií též jeden hlas, ať jsou akcie na jakékoliv jmeno původně vydané. 2. Aby pp. akcionáři ozná- své adresy p. Janu Stuchlovi, řediteli ve Slaném, by je mohl pozvati k důvěrné schůzi do Prahy před valnou hromadou, v níž dohodli by se na kandidatní listině za vystouplé členy ze správní rady, po pří padě na rozmnožení členů správní rady z 12 na 16. dle nově schválených stanov banky; dále, aby sbodl se o návrzích, o kterých mělo by se v přístí valné hromadě jednati. Dle § 60. stanov, podá-li se návrh podepsaný 10 akcionáři nejméné osm dní před usta- novením valné hromady správní radě, musí táž dát návrh na program jednání, a takových nutných návrhů v zájmu akcionářů bude několik. 3. Zájem banky i akcionářů toho žádá, aby pp. akcionái osobně do valné schůze se dostavili, neboť dle § 61. děje se kromě voleb hlasování ústně a rozhoduje většina osobně přítomných pp. akcionářů. Kdo by dostaviti se nemohl, nechť dá plnou moc některému z důvěrníků pp. akcionářů. 4. Po vzájemném, ústním neb písemném dohodnutí s pp. akcionaři sestavi se program důvěrné porady, jakož i rozešle pozván pp. akcionářům k důvěrné poradě. Němečti průmyslnici a agrárníci stále ještě nemohou dospěti ku náležité rovnováze v olůzc obnovy obchodních smluv a cel obilních. Tak píš se z kruhů rolnických »Hamb. Corresp.s : Při obilních

jítponovaný Stuchl Praha hospodářský úvěrní banka

30 article

clech 6 marek v minimálním a 71/2 v maximálním tarifu jsou zástupci svazu ochotni přivoliti ku řadě ochranných cel průmyslových, a bude se tedy po- kračovati v posavadní hospodářské politice celní. z níž nejvíce téží fiskus. Tato politika se provádí od dvaceti let a možno ji tudíž oceniti v následcích, zejmena pokud se týkají zemědělství. Obyvatelstva v Německu je nyní 55.14 millionů, pro něž se spo- třebuje ročně obilí 11.7 mill. tun (po 212 kg na osobu) a 1.64 masa (po 29.7 kg.). Sklidilo se pouze 9.8 mill. tun, a produkovalo masa 1.58 mill. tun, takže se musí dovézti 1.83 mill. tun obilí a 92.000 tun masa. Obilí od r. 1878 přes ochranu celní hrubě ne- nepřibylo v domácí sklizni. Ovšem přibylo ceně sklizní těchto zavedené clo asi 35 m, za tunu obilí čili zvýšilo výnos půdy z hektaru asi o 40—60 m, což by mělo způsobiti stoupnutí ceny hektaru půdy o 800—12000 m. Nikdo však nebude tvrditi, že za po- sledních dvacet let hospodářské pozemky o tyto sumy v ceně stouply. Avšak zmíněné zvýšení cen obilních pomocí cel zmizeloz kapesrolníkových opět na druhé straně. Souběžně se cly obilními šla cla průmyslová; průmysl však se šířil rychle, kdežto půdy plodné získáno bylo za dvacet let sotva 100.000 hektarů a budoucně jí bude přibývati ještě méně.

Německo kg ha

31 article

Rozdílný tento rozvoj zasáhl již venkovské obyva- telstvo a způsobil stěhování z venkova do měst. V zemědělství bylo r. 1882 19.225.000 lidí, v r. 1895 již jen 18..501 000; v průmy slu r. 1832 16 058.000, v r. 1895 již 20.253.000. Země- dělství tímto stěhováním vznikl nejen nedostatek pracovních sil, ale i zvýšení potieb a nutné roz- množení závodního kapitálu, pokud s týče rozmnožení dluhů. Dle přirozeného vzrůstu mělo v době vzpomenuté přibýti městům 4916.000 oby- vatelů, ve skutečnosti přibylo však 9.406.000, jest tedy patrno, že 4.489.000 osob opustilo venko a odešlo do měst. Odtud tedy plyne, že za posavadní politiky celní a hospodářské čili kartelu průmyslníků a zemědělců, tito pohořeli. Průmysl za ochranných cel mohutněl, zemědělství chřadlo; co obilními cly zemědělství na jedné straně získalo, t mu druhou stranou opět se ztratilo. Bude-li tudíž svaz agrárníků v posavadní politice hospodářskéa celní pokračovati, sesílí jěště tyto škod- livé účinky. Politika vůdců agrárních příčí se tudíž zájmům zemědělství. Z ústředních jatek pražských. V říjnu t.r poraženo v ústředních jatkách 2365 hovězích dobytčat a to: 510 býků, 1243 voli, 433 krávy, 101 běhoun. 29 jalovic, 44 buvoli, dále 447 telat, 2412 skopců. 7 koz, 1619 vepřů o průměrné váze více než 100 kg. 28.855 vepřů o průměrné váze pod 100 kg a 99 koní.

kg

32 article

Shiedány byly následující závady: tuberkulosa při 2 býcích, 8 kravách, 1 volu, 6 vepřích, uhrovitost při 112 vepřích, zánět pohrudnice při 1 komi vepři, zánět plic měchovci vzniklý při 1 vepři, zánět osrdce při 1 vepři, zanět pobřišnice při 1 volu 1 krávě a 1 vepři, rozedma plic při 1 koni a 1 vepři, septicaemie při 1 vepři, vodnatelnost ledvin při 1 bu- volu a 1 vepři, hlízy při 5 vepřích, kopřivka při 8 vepřích, agonie při 5 vepřích, motolice při 28 ho- vězích dobytčatech, zlomeniny končetin při 1 vepři, různé jiné choroby při 9 vepřích a 1 volu. — Na 5 hlavních trhů dobytčích byly v měsíci říjnu dopra- veny 2992 kusy hovězího dobytka a to 1361 kus do- mácího, 1108 haličského, 509 uherského a 14 bu- volů. Průběh prvního a předposledního trhu byl prostřední, druhého a posledního mdlý, třetího čilý. Největší příhon 762 kusy vykazoval trh dne 22. října, průměrně ceny hovězího dobytka domácího byly K 72.20 za 100 kg s potravní daní, K 53.66 za 100 kg hovězího dobytka haličského a K 58.90 za 100 k hovězího dobytka uherského bez potravní daně. Nej- vyšší ceny docílil hovězí dobytek domácí dne 15. října, totiž K 86.— s potravní daní, dobytek haličský dne 29. října K 64.— bez potravní daně a uherský dne 8. a 15. října K 70.— též bez potravní daně.

kg

33 article

Zdravotní závady při dobytku tržním shledány ne- byly. Z dobytka hovězího v říjnu na trhy dobytčí dopraveného prodáno bylo k zabití v ústředních jat- kách 1348 kusů. — Na 9 trhů masných dopraveno bylo 950 zabitých skopců, 1757 telat, 210 vepřů, 2 kůzlata, 25 selat, 415.900 kg masa hovězíhoa 32.800 kg masa vepřového. Zabaveno bylo: 1 hovězí hlava, 1 vepř, 4 hovězí čtvrti. Průměrna cena masa skopového byla K 87.55, masa telecího K 115.33. masa vepřového K 11076, hovězího masa předního K 83.33, zadního K 98.44 vše s potravní daní. Nej- vyšší cena docilena byla za skopce K 104.-- dne 18. a 22. října, za telata K 140.— dne 4. října, za maso z vepřů domácích K 122.— dne 1. a 4. října za maso z vepřů haličských K 122.— dne 1. října. za maso z vepřů uherských K 112.— o všech trzích. vyjímaje trhy dne 22. a 25. října, za hovězí maso přední K 112.— o trzích dne 11., 15., 18. a 25. října za hovězí maso zadní K 132.— dne 11., 15., 18. a 25. října vše za 100 kg s potravní daní. Průběh trhu dne 4. října byl čilý, průběh všech ostatních trhů prostřední. — Ve schůzi správní rady ústředních jatek dne 24. října určeny ceny píce a steliva pro měsíc listopad a ponechány v platnosti ceny pro měsíc říjen ustanovené. Schváleno zakoupení většího množství slámy ke stlaní za smluvené ceny od

kg

34 article

K 320 až do K 4.80 za 1 q (při současných tržních cenách K 5.— až K 6.—), několika vagonů sena lučního 1 q za K 8.— a sena jetelového 1 q za K 8.40 (při tržní ceně sena za K 7.50 až K 9.20) většího množství žitných otrub i q za K 12.— (při tržní ceně K 12.— až 12.20) a většího množství je- telové řezanky 1 q za K 8.60. Žádosti společenstv řezníků staroměstských o zavedení stálého dozoru při krmení a napájení dobytka tržního bylo vyho- věno tím, že dozor ten vykonávati budou doblížitel zvlášť k tomu stanovení. Dále stala se následující důležitější usnesení: okna komor na maso při po- rážce vepřové mají zabezpečena býti drátěným pleti- vem; c. k. ministerstvo železnic má býti požádáno zvláštní žádostí o urychlení dopravy dobylka vlaky nákladními, kůže dobytka v porážkách hovězích po- ráženého mají budoucně býti vytloukány a jako z ústředních jatek pražských pocházející zvláštním znamením opatřovány

35 article

Třicet let uherských financí. Účetní dvůr uberský vydal obšírný svazek o finančním hospo- dářství uherském od r. 1868 do r. 1897. Dle ukázek, podaných zpravodajem sněmovním, poslancem Juliem Benkem, stouply v době této výdaje takto: na pense ze 2.86 mill. zl. na 8.42 mill. zl., na státní dluh z 48.52 mill. zl. na 132 mill. zl., správa Chorvatsk a Slavonska z 2 mill. na 8 mill., ministerstva vnitra z 9.5 na 15 mill., financí z 5.23 na 10 mill., kultu a vyučování z 1 mill. na 10 mill. zl., spravedlnosti ze 3 na 14 mill.; v téže době stoupl výnos pří- mých daní z 58 mill. na 108.5, potravních z 12 na 77 mill.; tabákový monopol do r. 1876 kolem 15 mill., odtud stoupl čistý výnos na 33 mill. Přebytek ze dráh činil v r. 1870 1.16 mill. zl., v roce 1897 34.06 mill. zl. Státní dluhy vzrostly z 268.85 mill. zl. na 2212.98 mill. zl.; cena nemovité ho tátního jmění stoupla ze 324.97 mill. zl. n 1678 03.

Benek Slavonsko mill

36 article

Z Vývozního spolku v Praze. Z Čer- novců hlásí se zástupce pro zboží železně, manu- lakturní i jiné pro Halič, Bukovinu a Rumunsko. — Majitel frmy ve Vídni (tiliálka v Bukuresti Cařihradu) usadl svého syna v Teheranu jako obchodního zástupce zdejších firem, k čemuž obdrží stipendium od ministerstva obchodu. Zajímá se o ba- vlněné látky na kalhoty, plýše, damašky, brokaty, skleněné zboží, zápalky, papír, vlněně lalky, poti- štěné zboží vlněné, sukna a pod. — Z Kodaně hlásí se komisionář manufakturního oboru. — Do jižní Afriky odebéře se koncem tohoto roku obchodník z Terstu, jako zástupce zdejších üirem. — Obchodník z Varšavy chce nakupovati domácí mandle a dřevěné nádobí (nářadí. — Z tiele- hradu hlásí se agent ve zboží manufakturním, že- lezném a tak zv. krátkém. — Peři pro Německo se hledá. Vývoz cukru na Rěku. Z Rěky se ozna- muje, že vývoz cukru do Spojených států ameri- ckých jest stále čilý. Na anglickém parníku »Věvoda z Yorku« opětně bylo vyvezeno 400 vagonů surovéno cukru do Filadelfie. Do východní Iudie a Jspanu půjde v listopadu 70.0000 m. ctů cukru Předseda komise zemské pro všenbecnou daň výdělkovou. Výnosem c. k. mipisterstva f- nancí ze dne 2. listopadu 1900 čís. 4802 byl c. k vicepresident a zemský finanční ředitel p. Alextus Danzer za příčinou vsloupení do výslužby funkc předsedy zdejší zemské komise pro všeobecnou dan výdělkovou a odvolací komise pro osobní daň z příjmu odvolan a na jeho místě jmenován byl předsedon

Danzer Čer Halič Bukovina Rumunsko Vídeň Bukurest Cařihrad Kodaň jižní Afrika Terst Varšava Německo spojený stát York Filadelfie vývozní spolek v Praga