3
masthead
10. listopadu 1900. Číslo 311.
4
article
Každým způsobem vidno, že gen. Walderse
nechce zůstati za Kitchenerem.
Když Evropané takto se chovají, je při-
rozeno, že Čiňané nechtěji s nimi ničeho míti-
Prine Tuan byl povolán nazpět do Sinanfu
všem sesazeným princům vráceny jich hodnosti
a platy, nejvyšší úřady čínské říše obsazeny
rozhodnými odpůrci Evropanů.
Ničím než kulturným divošstvím nedá se
vysvětliti klidně promyšlené vraždění lidí a ná-
rodů, kteří se ničím neprovinili, nežli že hájili
své, vyvracení jejich měst a chrámův i všeho,
co jim posvátného. Na boření chrámů nepo-
mýšleli ani kommmunisté. Zdaž by se neza-
chvělo Německo, zdaž by se nevzehopilo jako
jeden muž, kdyby zvědělo, že vyvráceny jsou
hroby jeho eísařův, ano i jeho Bismarka? Jak
by bylo Evropě, kdyby zvěděla, že vyvrácen
chrám sv. Petra, nebo sv. Marka, nebo west-
minsterské opatství? — a že nejsou vyvráceny
za krutého boje dělovými kulemi, nýbrž bez
boje klidně založenými minami, několik dn
potom, když tito minéři se svými maršálky
generály vstoupili do města a po vědeckém
prozkoumání těch památníkův a vyšetření, kte-
rými prostředky nejjistěji budou rozkotány?
Události, které se na našich očích odehrá-
vají v Číně a jižní Africe, jsou smutným za
končením věku materialismu a vědeckého po-
kroku?
Kitchener
Evropan
Čiňaný
Petro
Marek
Německo
Evropa
Čína
jižní Afrika
5
article
Bulhar varuje Bullary.
Pan D. Rizov vydal v Sofli pozoruhodnou
brožurku »Rumunsko-bulharský spor«, v níž
prudce napadá na politiku nynější bulharské
vlády, jakož i na Makedonský komitét, jehož
činy podle slov p. Rizova vedou Bulharsko
cestou, po které šlo Řecko do poslední nešťastné
války s Tureckem. Makedonský komitét je totéž,
co u Řeků pověstná »Ethniké hetairia« a dovede
Bulharsko do války se všemi jeho sousedy.
Neurčitosť bulharské zahraničné politiky, váhání
bulharské vlády, má-li upřímně přimknouti
k Rusku, či nechati si otevřená dvířka i k troj-
spolku, přináší Bulharsku pouze škodu. Bul-
harsko musí upřímně a poctivě přistoupiti na
strann Ruska a pod jeho vedením pracovati
k uskutečnění slovanské federace na Balkáně.
Současně Bulharsko musí připravovati půdu
opětnému sblížení mezi Srbskem a Černou Horou
a samo se musí starati, aby se obnovil dobrý
jeho poměr k Rumunsku. Po odchodu Milanově
ze Srbska nebude Bulharsku nesnadno přátelsky
se dohodnouti se Srhskem i o Makedonii. Otázka
makedonská musí býti rozřešena ve smyslu
slovanském, tak, aby i Bulhaří i Srbové byli
uspokojeni.
Bulhar
Bullara
D Rizov
Řek
Milanův
Srba
Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Turecko
Rusko
Balkán
Srbsko
Černá Hora
Makedonie
6
article
Ze všech nejnovější řeč Viléma II.
Při včerejším skládání přísahy nováčků v Ber-
líně před královským zámkem měl Vilém II. řeč;
»Přísahali jste právě svému králi a nejvyššímu
veliteli přísahu svatou i jste od té chvíle vojáky
královými. Sta v vojenský jest zvláštní stav
klade zvláštní požadavky tělu i duchu. Musíte
zvláště si zvykati, podřizovati se, vpravovati se
v celek. Bez podřizování se nemůže býti žádné
budovy. Přísahali jste přísahu věrnosti svému
pánu. Vaši bratři za oceánem měli již příle-
žitost vyzkoušeti věrnost svou. Jest na vás po-
tírati nepřitele a také uvnitř udržovati
pořádek. Tyto prapory odevzdávají se vám
neposkvrněné, i máte pečovati o to, aby také
budoucně neposkvrněnými zůstaly. Krásná roucha
na nich daroval jsem vám — buďle jich hodni.e
Tento text sdělují aspoň některé listy; po-
něvadž jest ale řeč neobvykle stručná, počkáme,
je-li text autentický.
Proslýchá se, že princ Arenberg odsouzen
byl původně vojenským soudem k smrti (pro
utýrání černocha v Africe), Vilém II. ale že mu
trest ten změnil v 15letou pevnostní vazbu
Poslední trest byl ovšem námi již zaznamenán
Požárem přišel Sheridan úplně na mizinu.
Zadlužen, nemohl ani pomýšleti na znovuzřízen
divadla.
Nemaje peněz na zajištění nové volby ve
Staffordu, pozbyl Sheridan i svého místa v par
lamentě, ztratil své přátele a pojednou stál zde
jako smulný příklad pomíjející slávy
R. 1812 hlas jeho posledně slyšán ve sně
movně. Dojat pozoroval, že ani přátelé ani pro
tivníci už o něho nedbají.
Vilém II
Vilém
Arenberg
Sheridan
Afrika
Stafford
7
article
Tak zakončil svou politiekou činnost.
O osobě proslulého kdysi politika-divadel
níka kolovala síla anekdot, jež vypravovány po
celé zemi.
Nově vystavené »Drury Lane« otevřeno
bylo 10. října »Hamletem«.
Sheridan nebyl přítomen, ač jeho rodině
nabídnuta lože. Vyhýbal se divadlu. Až po dvou
letech, vybídnut hrabětem Essexem, šel se po-
dívat na Keana, jejž kdysi v privátní společ
nosti slyšel čísti Othella a jemuž byl proro
koval velkou budoucnost.
Doba kruté nouze a bídy se dostavila. Ve-
řitelé sebrali ubohému dlužníku, kde co měl,
počali s ním i hrubě nakládati. Nikdo se po
bývalém básníku neohlížel. Byl úplně zapo
menut.
Když vyšel z budovy soudu pro dlužníky
kamž byl obeslán — plakal!
V nemoci, do které upadl, i vlastní man
želka jej opustila.
Ve příbytku, vydrancovaném věřiteli, umíra
slavný kdysi muž. Ještě ze smrtelného lože, kdy
duch jeho počinal se již loučiti s tělesnou
schránkou, chtěli jej odvézti do vězení dlužníků.
Jen lékař zabránil šerifovi, aby vykonal svů
rozkaz.
V neděli dne 7. června 1816 zemřel She
rídan stár 65 let. Pohřeb měl slavný. Za vozem
pohřebním kráčeli dva královi bratři, vévoda
z Yorku, vévoda ze Susexu, markýzové z An-
glesey a Tavistocku, mnoho lordů, vicomtů
jediní snad praví jeho přátelé Samuel Rogers
znamenitý lékař dr. Bain.
Ve známém »koutě básníků« vedle ná
hrobků Shakespeara a Garricka viděti náhrobel
s nápisem :
Richard Brinsloy Sheridan
Born 1751,
Died 7th July, 1816.
This marble is the tribute of an attached frien
Peter Moore.
Dle angl. pram. Karel M u šek.
Sheridan
Kean
Othello
Rogers
doktor
Bain
Shakespeare
Garrick
Jula
Moor
Drury Lane
Essex
York
Susex
Tavistock
Died
Richard Brinsloy Sheridan Born 1751
8
article
Přeličení s útočníkem na šacha
Přeličení s útočníkem na šacha
perského.
Zejtra bude Salsou, známý útočník na per
ského šacha za jeho pobytu v Paříži, pře
tamní porotu pohnán.
Přelíčení vyplní jediné sezení. Předsedat
bude rada Mercier, vynikající právník.
Svědků jest as 15. Mezi těmito jest
i generál Parent, jenž byl za pobytu šachov
jemu přidělen. Obžalovaného bude hájiti pan
Louis Lagasse. Tento poslal perskému šachu
list, ve kterém žádá za slitování nad svým kli-
entem. List zní takto-
»Sire! Brzy budu hájiti před porotním
soudem Salsou-a, jenž spáchal proti Vám atlentát.
Budu appellovati na dobrotu a slitování poroty
a jest možná, že budu vyslyšen. Než, sire, od-
važuji se prositi Vás, abyste zachránil Salsou-a.
Jediné Vaše slovo, jediný tah Vašeho pera jest
s to více pro mého klienta učiniti, než moje
sebe lopší obrana. Tím si úplně získáte P'aříž,
jež Vás miluje a s nadšením uvítá tento akt
velkomyslnosti. Očekávám, sire, ve vší úclě
Vaši odpověď a zůslávám Váš oddaný L. La
gasse, advokát.«
Politické souboje v Paříži.
Včera odbyly se v Paříži dva souboje
o nichž už depeše zprávy podaly. Podněť k nim
zavdaly výjevy a srážky na závodišti v Auteilu.
Známý setník Coblentz, původce affěry fontaine-
bleauské, přijel v neděli do Paříže, aby byl pří-
tomen dostihům, které se konaly v Auteilu. Sotva
se objevil, několik lidí počalo volati »Vive Co-
blentz!« Obecenstvo, jež bylo velmi četné, po-
kládalo tyto výkřiky za nemistnou provokaei
a protestovalo. V krátkém okamžiku nastal takový
nával, že policie zakročila. Se všech stranse
ozývalo volání s Vive T'urmče!« »Vive la repu-
blique!« Trvaloto dosti dlouho, než toto vše
obecné vzrušení se utišilo. Setník Coblentz mezi
tím odjel. Mnozí důstojníci dávají se raději
jak známo, trestati a přesazovati v příkaznost.
než aby se s ním stýkali.
Mercier
Parent
Lagass
Coblentz
Trvaloto
Paříž
Creative Companyblentz
9
article
Socialistě franeouzští proti řádu
čestné legie.
Jest tomu nedávno, kdy allemanislé steede-
nisšti podali k ústřednímu vedení strany návrh
aby člen jejich skupiny, pan Chaboeuf, by
vylončen zestrany proto, poně-
vadž přijal řád čestné legie. Návrh
tento byl také skutečně přijat takřka jednohlasně
a rylíř čestné legie Chahoeuf, ze strany vyob-
cován. V odůvodnění tohoto kroku se pravi, že
ten, kdo soublasí stáli se členem tohoto, v očíeh
dělníků diskvalifikovaného řádu, za-
slouží, aby byl bez milosti vyloučen z řad po
ctivých a prostých lidí.
Car a Francie.
K depeši, poslané panu Loubetovi, píše
se nám z Paříže. Telegram jest krátký, než prav
vše, co měl řici. Jest to politická manifestace.
která bude míti ozvěnu nejen ve Francii, nýbrž
i v cízině. Čeho car žádá, Francic věděla a dobř
rozuměla. Intimní sblížení, přátelství a spojenectví.
slova to, jež vyšla z úst carových a opěto-
vána byla Felixem Faurem, zahájila novou éru
pro tyto dvě země a pro Evropu) a slova ta jsou
opětována dnes s takovým důrazem, že jasněl vy-
svítá důležitost tohoto aktu. Francie a Rusko
kráčejí ruku v ruce, aby hájily svých zájmů
pokoje a spravedlnosti. A to jest zajisté důsto
nou úlohou obou velikých států.
Malicherný zákaz.
Jak jsme nedávno oznámili, zakázal starost
v Bicetru nošení kleriky jakožto oděvu občan-
ského. Nařízení bylo pak nedopatřením ověřen
podpisem policejního prefekta pařížského. Dne
se oznamuje, že zákaz byl zrušen s tím odů-
vodněním, že starostům takovéto právo nepří
sluší.
Chaboeuf
Loubet
Faur
Francie
Paříž
Evropa
Rusko
10
article
sl
Ministry stůj co stůj.
Ministerstvo páně Waldeck - Rousseauovo lze
nazvati právem nejneústupnějším ministerstvem
Francie. Z křesel svých nehne se, ne a nel
Dvakrát včera sněmovna vyslovila se prot
němu: jednou proti jeho složení, přijavši reso-
luční dodatek »sněmovna odmitá kollektivistickě
doktriny« většinou 43 hlasů, projevivši tak jasně
přání, aby v ministerstvu nezasedal »socialista
pan Millerand. Po druhé vyslovila se proti j ed-
nání a akci jeho, vyslovivši většino
110 hlasů politování nad vydáním Sipida Belgi
a pokáravši tak hned ministr-prosidenta, ministr
spravedlnosti a ministra zahraničných záležitost,
kteří měli v aktu tom účastenství. Pochopitelna
byla tato většina: vývolalot své doby vydání
Sipida, útočníka na prince Walesského, hněv
právě u všech i liberálních, pokrokových a so-
cialistických tříd Francie, jelikož tato dosu
skorem posvátně šetřila práva politického útulku.
Rousseauův
Millerand
Sipid
Walesský
Francie
ministerstvo pán Waldeck
11
article
Co ale nedokázala ani konservativní vláda Fran-
cie, odepřevši svě doby Rusku vydání spolu-
vinníka při attentátu proti caru, ač s Ruskem
sympatisovala, to provedla vláda Waldeck-
Rousseauova, v níž i »socialista« sedí a kteráž
o sobě říká, že hájí pokrok a — republikánsk
zásady. To provedl »demokrat« pan Waldeck
Rousseau, aby se zavděčil dynastii anglické,
staré to nepřítelkyni jeho — vlasti. Protianglické
smýšlení sněmovny obráží se ve zmíněném ká-
ravém votu jejím právě tak, jako její rozhorlení
nad porušením tradičního pohostinství francouz-
ského pro politické provinilce. Každé jiné mini-
sterstvo francouzské bylo by po takovém po-
kárání a vysloveném takovou většinou, zahrnu-
jící přes polovici celé sněmovny, zvedlo s
s míst svých a podalo demissi. Pan Waldeck
Rousseau zůstal ale i se soudruhy seděti; přá
telé jeho pak pospíchali, aby ho stůj co stů
»spasili«.
Nebyloť ohroženo ministorstvo jen přijetín
zminěných dodatků, nýbrž také tím, že poslanec
Zevaes z guesdistické skupiny socisli
stické, kteráž potírá nejen vládu, nýbrž zvlášte
Milleranda, vyhlašujíc jej za zrádce sociali
stické věci, jal se prováděti obstrukci. Vyzýva
minisíra Milleranda, aby po resoluci proti kol-
lektivismu odhlasované ozval se na jeho obranu
chtěje tak jej i vládu uvěsti do rezpaků. Když
pak Millerand skutečně rozpačitě mluvil, uja
se Zevaes obstrukční taktiky — v níž sn a
Fran
Rousseauův
Waldeck Rousseau
Zevaes
Millerand
Rusko
Waldeck
12
article
jeho skupina socialistická
bude pokračovati — i navrhl odro
čení schůze na druhý den, pak po zamítnut
toho na pondělek, pak na úterek, volaje: »Bu-
deme tak dlouho návrhy podávati, až nás odtud
vyženete !«
Většina pomohla si konečně tak, že přijala
ad hoc návrh, že se odročující návrhy v t
schůzi již nepřipouštějí a že hlasováno má býti
ihned o určité resoluci. Ihned také navržena
resoluce nová, v níž proti prvotnímu upřímnému
usnešení odmítá sněmovna všecky učiněné
dodatky, votum důvěry oslabující. Proti tomuto
jednání vyslovil se i posl. Krantz, když už
jednou činy vládní pokárány byly, že nelze vo-
tum takové měniti, a vyslovil se proti tomu
posl. Humbert ostře, obrácen k ministerstvu;
»Chcete spokojiti se votem dvojsmyslným, po
něvadž nemáte odvahy žádati schvá-
lení čínů svých.« Ale další řeč Hum
bertovu vládní strana prostě ukřičela, takže se
musíl za křiku »Starý kommunista!«, slova
vzdáti.
Po té odhlasovala vládní strana za pomoe
těch, kteří nemají k vládě opravdové di-
věry, ale kteři nechtějí krise ted,
před vyřízením rozpočtu, ministerstvu
»neseslabenou« důvěru.
Zůstalo-li ale ministerstvo vítězem v debat
o všeobecné politice, nemá ještě vyhráno. Si-
tuace jeho brzy se zhorší, jakmile počne dis
kusse o čelných interpellaeích, týkajících se
stávek a obzvláště různých nařízení mini-
sterstva války. I pan Georges Foucher v Gaulni
vypočítává, že většina pro vládu bude tu nej
výše obnášeti 10 hlasů. Stačí, aby scházel
za některého zasedání šest ministerských po-
slanců, a většina se zvrhne v menšinu. Nejne-
bezpečnějším úskalím bude pro ministerstvo de
bata o stávkách y Marseillu a na Martinice.
Humbert
Foucher
Martinic
Marseille
14
article
mi
Volební ruch v Žižkově. Reklamační
lhůta pro volby v V. kurii končí dnes v so-
botu 10. listopadu o 2. hodině odpolední. Proto
nechť každý, kdo česky smýšli, kdo za-
brániti chce vítězství národu našemu ne-
přátelské a svedené sociální demokracie, nech
je to úřadník, živnostník, dělník, zřízenec
dráhy, pošty, telegrafu atd., zkrátka každý ná
rodně smýšlející občan, nechť se ještě dnes na-
hlédnutím do seznamů přesvědčí, je-li řádně
zepsán, po připadě ať své volební právo re-
klamuje. Reklamace přijímá občanský kluh
au Merkura« č. 111, svobodomyslný kluh
»u Šťavíčka« a národní dělnická organisace
»u Čálkůe.
Merkur
Šťavíček
Žižkov
15
article
Do Turnova a okolí.
Voličové
Blíží se volby do rady říšské.
Vyzýváme všechny pp. voliče, by vykonal
svou povinnost a volby se zúčastnili.
V naší kurii V. doporučují se nám ti
kandidáti, jeden redaktor, druhý doktor práv
třetí dělník.
Národní strana svobodomyslná doporouči
vám dělníka truhlářského p. Ferd. Šrámka
z Loun, vedena jsouc snahou, aby dělný stav
dosáhl patřičného a účelného zastoupení, kteréž
jemu patří a jehož jen v kurii V. s účinkem
domáhati se může a aby klub zástupců českých
na radě říšské neutrpěl drobení, kandidát náš
zavázalť se klub českých bojovníků za práva
starobylá, jakoži přirozená našeho národa
sesfliti.
Nemůžeme proto nižádným způsobem do-
poručiti volbu redaktora Schostra, beznárodního
to kandidáta sociálních demokratů; nemůžeme
ale také doporučiti volbu JUDra. Choce, kterýž
zastává politiku volné ruky a do klubu poslaneů
českých nevstoupí a nepodává nám proto zá
ruky, že voj našich bojovníků rozmnoží, be
není vyloučeno, že jsa na všechny strany vol-
ným, v otázkách pro náš národ životních a pře-
důležilých, by vystoupiti mohl i proti poslan-
cům českým a tím by postup těchto nejen ne-
podporoval, ale i snadno mařile
Nesvornost a štěpení se Slovanů jest při
činou naší zkázy, buďme tedy aspoň my Č-
chové svorni a podřiďme se celku, nemaříce
svým osobním přesvědčením svorný postupe nás
všech v době tak vážné.
Šrámek
Choc
Turnov
Louny
Slovan
16
article
Vy, dělní lidé, nejdětež za hesly, ale volt
osobu z vás, osobu znalou dokonale potřei
vašich, kteráž společným postupemo s poslane
českými chce nejen vám, nýbrž i celému če
skému národu, jehož i vy jste části, dopomo
ku jeho nezadatelným právům.
Volte tedy jen ty volitele, kteři se zavážou
voliti za poslance pana Ferdinanda Šrámk
truhlářského dělníka v Lounech.
V Turnově, dne 6. listopadu 1900, al
Z občansko-politického klubu pr
Turnov a okolí.
zšls i
o ve
Schůze voličů. Schůzi pp. voličů třídy
venkovské (čtvrté kurie) svolávají důvěrníci ná
rodní strany svoboďomyslně v okresu ne-
chanickém na neděli 11. t. m. o 9. hodině
dopol. do sálu městské radnice v Nechanicích.
Nn schůzi představí se kandidát poslanectví z
venkovský okres nechanický na radu říšskou
zemský poslanec pan Jan Barták, rolník
v Kalištích.
ol
Z Jilemnice Obecní starostové okresu
jilemnického usnesli se v důvěrné schůzi, ko-
nané dne 7, listopadu v zasedaci síni okres
ního zastupitelstva v Jilemnici, že při nastá-
vajících volbách poslance do řišské rady usilo-
vati budou o zvolení takového kandidáta, který
vsloupi do společného klubu poslanců svobodo-
myslných. Proto všemožně podporovati budou
kandidaturu p. Josefa Doležala, starosty města
a hostinského v Lomnici n. P. za poslance pro
všeobecnou třidu volební X. volebního okresu,
jelikož jako bývalý poslanec zájmy a potřeby
českého národa na říšské radě vydatně hájil
Zároveň vyslovili se rozhodně proti kandidaluře
pana Černého, učitele z Nového Bydžova, kter
do klubu svobodomyslných poslanců vsloupi
nehodlá, jehož kandidaturu p. Fridrich z Ji
lemnice, práva volebního dosud nepožívající.
po obeích řečmi dělnictvu a učitelstvu na-
p a 5llatgs
dsv m
eb
vrhuje.
Šrámk
Barták
Doležal
Černý
Fridrich
Louny
Turnov
Nechanice
Jilemnice
Lomnice
Nový Bydžov
17
article
Z Holic píše se nám ze včerejška: Na
dnešní den svolána byla okresním výborem ho-
lickým do okresního domu schůze pánů obec-
ních starostů ku společné úradě o kandidátu
pro sněmovnu poslanců do říšské rady za pátou
kurii. Ve schůzi té, všemi obcemi obeslané.
v níž předsedal a jednání řídil okresní starosta
pan Josef Tužil, prohlásili se přítomní za vše-
obecného a nadšeného souhlasu jednomyslně
pro kandidaturu dosavadního poslance, pana
Václava Formánka z Hradce Králové,
jemuž projevena plná důvěra a uznání a pří-
tomní zaručili se, že se o jeho zvoleni všemožně
přičíní, poněvadž nabyli přesvědčení, že háj
vždy potřeby a zájmy rolnictva, živnostnietv
i dělnictva.
Z Brna, 9. listopadu. (Tlfgem. »N. L.«)
K volbě zemského poslance na Telečs ku
na místě zemřelého dra. Tučka bude offieiálním
společným kandidálem strany lidové a národní
p. Povolný, rolník a starosta v Telči! Kan-
didatura bude v těchto dnech vyhlášena. Volh
bude dne 4 prosince a výsledek její očekává
se s jistým napjetím, protože klerikálové agituj
tu zuřivě pro svéhoi kandidáta P. S toj ana.
Jako samostatný kandidát s programemí ho-
spodářským, mimo všecky strany, vystupuje
v tomto okresu majitel léčebného zřídla »Šara-
tice«, dr.V e selý z Brna. — Pro zemskou
volbu na K roměřiižsiku (za zemřelého po-
slance Lizala) bude ijmenován kandidát strany
lidové al národní později.
Josef
Formánek
Tuček
Povolná
Šara
doktor
Holice
Hradec Králové
Brno
Telč
Volha
K roměřiižsik
18
article
Z Brna, 9. listopadu. (Telef. zpráva »Nár
Listů«.) Strana lidová i národní, jak se zdá
prohlásí svým, kandidátem pro V. kurii brněn-
skou sazečského dělníka Františka A da mi ru
předáka národního dělnictva v Brně, proti do-
savadnímu socialně demokratickému poslanei
Hybešovi.
nit e ole
Voličskou schůzi V. kurie svolává redakc
nár. sociálního časopisu »V před)« na sobotu 10
listopadu o 8. hod. večer do hostincea U vetké Praby
na Král. Vinohradech, v Palackého třídě. Program
Volby do řáské rady«. Referuje p. Rud. Fárek.
v Častolovicích zvoleni jsou ve IV. kuni zn
volitefe Mladočeši pp. Josel Scbütz, okr. starosta,
Karel Bečka, obecní starosta, Theodor Koráb, mlynář.
V V. kurii Jan Vaněk a Josef Flegel, národní dělníe
v továrně pp. Sýkorů v Kostelci n. Orl.
Ještě několik slov ku „šestnácti
hodinovému definitivnímu blahobytu“
zaindustriálnich učitelek.
lol Předkládáme veřejnosti české, všem lidem
dobré vále a každému, v jehož duší cit spra
vedlnosti a lidskosti dosud nevymřel, následujíe
smutná fakta ze života těchto politování hod-
ných pracovnie. Uveřejňujeme je proto, aby vy-
vráceno býlo klamné domnění, že nyní, kdy se
dostalo industriálním učitelkám staké definitivy«
postavení jejich po právu a spravedlnosti jest
urovnáno. To, to! Člověku soudnému naopak
vše tak připadá, že byla definitiva prohlášena
proto, aby mnohá industriální učitelka byla nu
cena hladem a bídou pomalu mříti.
František
Hybeš
Král
Fárek
Josel Scbütz
Bečka
Koráb
Vaněk
Flegel
Sýkora
Brno
Palacký třída
Častolovice
Kostelec můj
19
article
Jak známo, plati nyní pro industriální uči-
telky nový zákon ze dne 8. září r. 1899, dle
kterého industriální učitelka může býti defini-
tivně dosazena s platem 900 K na obecnou
školu, s 1000 K na měšťanskou školu a s prá-
vem na výslužné jen tehdy, učí-li týdn ě
nejméně 16 hodin. A těch to 1
hodin týdenních jest právě »kame-
nem úrazu«. Jest po Čechách velice málo
šestnäctihodinových industriálek, oprávněných
tedy kompelentek na deflnitivní mista; a právě
mezi těmito, jichž týdenní práce školní nedosa-
huje zákonitého počtu hodin, jsou četně, které
téměř hynou pod tlakem bídných sociálních
poměrů.
Čechy
20
article
Aby se »definitivního štěsti« a výslužného
nedostalo nad to ještě přiliš mnoha učitelkám
industriálním, praktikovalo se upravování jich
definitivy všelijak. Ubrány jim ho diny
aby neměly zákonitého počtu 16
hodin týdenních, aneb nebyla jim celá
řada služebných let počítána do
pense: vzata do počtu jen léta, v nichž učily
více než 16 hodin, ostatní léta jako by neexi
stovala. —
Hodiny ručních prací, industriálkám ubrané,
přiděleny byly pak bezplatné učitelkám
liternIm, již tak dosti přemoženým vysi
lující prací školní, těžší čím dále tím více př
nynějších velkých požadavcích na školu mo-
derní. Na jedné straně ubrána práce, aby byl
mzda menší, na druhé straně práce přidána.
ale bez odměny. Tážeme se: Jest to hl
spravedlivé?
Ke všem těmto stížnostem stůjtež zde
pádné, pověřené doklady.
1. V jednom městě vyučovala industriální
učitelka po 10 let úspěšně a se zdarem 17
hodin týdně; když pak na základě toho podala
žádost na definitivu, bylo jí sděleno, že hodiny
ručních prací budou z ohledů »úsporných« roz
děleny také mezi literní učitelky školy, čímž jí
ovšem hodin ubylo. Toto místo ind. učitelky
bylo založeno r. 1876 a po celý ten čas za-
stupováno pouze zvláštní industriální učitelkou
nyní však se má věc celá »zdokonaliti«, jal
uvedeno.
21
article
2. V jiné obci »ve prospěch« ind. učitelek
i ve prospěch literních »hospodařil« duch no
vého zákona takto: Na tamní měšťanské
obeené škole byla ind. učitelkou vďova s pensí
1000 K. Pense a ještě »velký« plat? To bu
dilo ovšem velikou závist. Při úpravě definitivy
byla tato učitelka ustanovena pouze na mě-
šťanské škole a místo na obecně škole dáno —
snad druhě industriální učitelce? — Ale kde
K čemu živiti zbytečně ještě jednu industriálku
Ať jich čeká dychtivě třeba 10, 20 na některé
lo skrovné místo, na kousek poctivě vydě-
laného chleba, vždyť jsou tu jiné, které to mu-
seji zastati bezplatně. Ruční práce na
obecné škole prostě vloženy do rozvrhu pře-
tížených již učitelek literních.
3. Slečna N. N. v — učí po 18 let na
obecné škole ručním pracem po 9, 10, nyní
po 12 hodinách týdně za skrovné služné 520 K,
z něhož ještě obětavě podporuje dva své blízké
přibuzné. Definítivu nemůže dostati, není »šest
náctihodinovás!
4. Slečna X. Y. učila po 13 roků n
obecné škole z—ské, pak na měšt, škole jinde
ns
N N
22
article
ileonlen
roků. Učí tedy letos na 20. rok. Má 20 hod. týdně
— jest »zákonitá« — obdržela definitivu
s 1000 K, a z 20 úmorných služebných le
počítáno jí do pense — 6 let. Slečna tato,
dvacitiletou namáhavou prací školní již dosti
vysílená, živí ještě starou matku. Bude-li musiti
pro slabost a chorobu brzy do pense, umrou
obě dvě hlady, dcera i matka.
5. Kdesi industriální učitelce vpočtěny ze
16 služebných let jen 3 roky do výslužby
(totiž »šostnáctihodinové«), jinde z 25 1et
sotva 11 letl
6. Na škole v . . . . vyučovala industriální
učitelka od r. 1891 ručním pracem 13 hodin
týdně za odměnu 286 zl. Po devíti letech
zvýšil se počet žakyň ve IV. třídě tak, že bylo
nutno žádati za 2 oddělení ručních praci, člmz
by byly industriální učitelce přibyly 3 hodinya
dosažena tím vytoužená definitivní »16hodinnost«.
Žádosti však nevyhověno, naopak ve vy-
řízení určeno industriální učitelce pouze 11 hod.
týdně a plat za 13 hodin týdenních ihnedji
zastaven; od začátku tohoto skolního roku
platí se jí jen za 11 hodin týdně, tak že málnýní
o 88 korun méně. To si po 9 letech vy-
sloužila! — A ostatní hodiny ručních pracp?
Přiděleny — ovšem bezplatně. — liter-
ním učitelkám.
23
article
7. V městě O. vyučuje nedefinitivně indu-
striální učitelka 8 hodin týdně za 352 K; aby
mohla býti živa, přídány jí letos 3 hodiny
v blízké vesnici, kam se musí plahočiti z
každého počasí. A v tomtéž městě, na té z
škole uči ve 4 odděleních ručním pracím
učitelky — literní, ovšem z a da rmo; tyto
hynou prací a jejich industriální kollegyně —
h ladem. Vždyť to zrovna do nebe volá ! —
Uberte těm, které pod tíhou neplacené nadpráce
klesají, a přídejte práci tuto ubohým, které po
ní dychtí, aby si mohly poetivým způsobem vy-
dělati na snesitelnější — lidštější existenci ! Což
se u nás musí začíti se šetřením u nu-
ných ubožáků? Což těm se musí t
suchá skýva chleba ještě od úst rváti?
V Praze za posledních 20 let jsou poměry
industriálních učitelek tyto: Stálé platy indu-
striálních učitelek v Praze byly původně 600 zl.
na obecné a 980 zl. na měšťanské Bkole; ou
roku 1890 placeno industriálním učitelkám na
měšťanských školách pouze 800 zl. (o bytrá
180 zl. méně). Dle nového zákona však b
nyni měly míti i v Praze (při hrozné drahotě
bytů, potravin a j. m.) industriální učitelky na
obecně skole 900 K, na měšťanské 1000 K. —
Všechny potřeby životní jsou nyní téměř dva-
kráte dražší, a industriálním učitelkám se v Praze
platy — zmenšují. A doufaly, že se jim
postavení jejich zlepší. Jak velké, jak trpké to
zklumání l
Novyčerpaly jsme tímto všech dokladů, jež
máme po ruce. Můžeme posloužiti ještě dalšími
obrázky této hrozné sociální bídy našich kollegyn
industriálních, bídy, zaviněně nedostatkem spra-
vedlnosti a humanily rozhodujících kruhů.
V nejbližší době bude podána společná
žádost na místa kompetentní za odčinění všech
těchto křivd. Kéž promluví pak lidskost a spra-
vedlnostl
Bož. Kolubarská.
Bož
Praha
24
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Elektrické světlo v Praze. »Hla
Národa« je patrně na to žárlivým, že uveřejňu-
jeme ob časi zprávy z kanceláře elektrických
podniků pražských. Domnívá-li se, že si snad
tím kancelář talo zakupuje přízeň naši, pak je
staročeský list na omylu. O to svědectví mů-
žeme se bezpečně ucházeti a veřejnost nám ho
také neodepře, že nikdy jsme neváhali pouká-
zati, bez ohledu na osoby v těchto podnicích
angažované, na to, co se nám nelíbilo. Ba my
i dnes neváháme ani na okamžik opakovati
smutné proroctví, že obec pražská ukvapeným
rozhodnutím ve příčině svých elektrických zá-
vodů utrpi těžkou pohromu. Varuvali jsme stála
a nalehavě před tim, co přece jen se skutečně
stalo a co jsme předpovídali, žel že dostavuje
se to dříve a v míře větší, žež jsme se do-
mnívali. Je-li passivním podnik tramwayový,
tím passivnějším bude odbor o světlov ací.
Což to všechno platno: k váli tomu, aby naplnila
se pokladna obecní, ani ten nejnadšenější praž-
ský lokální vlastenec nebude platiti tři-
krát tolik za světlo pražské obei,
než co by stálo světlo lepšl jin de.
Nešťastní počtáři při obci chtějí, nevědouce kudy
kam, vytlouci, co pohlii obecní elektrika, vyššími
cenami na tramwayi i na lsvětle. To ale, jak
zkušenost učí, taktika nejosudnější. Tím poškodí
nejen obec, nýbrž i konsumenty, jimž měla býli,
dle původního plánu na radnici, poskytnuta vý-
hoda. Pokud víme, účtují elektrické podniky
konsumentům za kilo-wattovou hodinu 80 haléřů,
kdežto v Německud je normální cena 40 feniků,
tedy plolovina. Nechť ostatně se zeptají,
mnoho-li platí státní dráha za kilo-wattovou hodinu
elektrárně smíchovské?
Rodinné zprávy. Slečna Anastazie
Polívkova z Radověsíc a pan Gustav Jake
ze Stradonic slaviti budou sňatek svůj v sobotu dne
17. listopadu t. r. o 10. hod. dopol. v děkanském
chrámu v Libochovicích.
Hla
Polívkův
Gustav Jake
Praha
Radověsíc
Stradonice
Libochovice
25
article
— Úmrtí. Ve čtvrtek zemřela paní Terezie
Zuckermannová v 59. roce věku. Pohřeb bude
zejtra o 2. hod. z israel. lázeňského dvora na nový
Israel. hřbitov.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek
dne 9. listopadu.) Ústřední trh dobytčí.
O stížnostech obcí Smíchova, Král. Vinohradů, Žiž-
kova a Karlína na rozhodnutí ministerstva vnitra,
jímž přiznána byla pražskému trhu dobytčímu
v jalkách povaha Ústředního trhu pro Prahua
předměstí, ustanovil správní soud jednání na
den 23. listopadu t. r., při němž zastoupena bude
obec pražská m. r. drem. Edv. Baštýřemy členem
správní rady předměstských jatek. — Regulal ce
Vltavy uvnitř Prahy jest existenční otázkou praž-
ských mlýnů, neboť jakkoliv vláda průběhem řízení
o vyvlastnění a odákodnění vodní sily k poznáni
dospěla, že splavnění Vltavy uvnitř Práhy dlužno
řešiti způsobem radikálním a že bez zakoupení ve-
škerých mlýnů pražských při tom se neohejde, ne-
stal se v tomto směrů se strany vlády nijaký další
krok, ba na urgence pražských mlynářů odpověděl
vláda, že jí schází správný podklad ke katkulaci,
jehož jedině prý nabýti může z nověho regu-
lačního plánu pro petrskou čtvrť! Obrá-
tili se tedy pražští mlynáři na radu městskou se žá-
dosti, aby s největším urychlením přispěla k brzkému
vyřízení otázky výkupu Nových, Loďkových, Helmo-
vých a karlínských mlýnů předložením tohoto regu-
lačního plánu. Vůči tomu konstatoval m. r. pan
Seilert, že nedostatek regulačního plánu pro petr-
skou čásť nemůže vážně za příčinu odkladu výkupu
těchto mlýnů brán býti, poněvadž regulační čára
petrské části bezpodmínečně regulační čarou Vltavy
dána bude. Tuto regulační čáru Vltavy nezná vša
Zuckermannová
Král
doktor
Seilert
Izrael
Karlín
Vltava
Praha
obec Smíchov
ministerstvo vnitro
Prahua předměstí
pražský m