ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ba9a690-66b7-11dc-9d54-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 79, place 58, work 1, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISY
3 masthead
10. listopadu 1900. Číslo 311.
4 article
Každým způsobem vidno, že gen. Walderse nechce zůstati za Kitchenerem. Když Evropané takto se chovají, je při- rozeno, že Čiňané nechtěji s nimi ničeho míti- Prine Tuan byl povolán nazpět do Sinanfu všem sesazeným princům vráceny jich hodnosti a platy, nejvyšší úřady čínské říše obsazeny rozhodnými odpůrci Evropanů. Ničím než kulturným divošstvím nedá se vysvětliti klidně promyšlené vraždění lidí a ná- rodů, kteří se ničím neprovinili, nežli že hájili své, vyvracení jejich měst a chrámův i všeho, co jim posvátného. Na boření chrámů nepo- mýšleli ani kommmunisté. Zdaž by se neza- chvělo Německo, zdaž by se nevzehopilo jako jeden muž, kdyby zvědělo, že vyvráceny jsou hroby jeho eísařův, ano i jeho Bismarka? Jak by bylo Evropě, kdyby zvěděla, že vyvrácen chrám sv. Petra, nebo sv. Marka, nebo west- minsterské opatství? — a že nejsou vyvráceny za krutého boje dělovými kulemi, nýbrž bez boje klidně založenými minami, několik dn potom, když tito minéři se svými maršálky generály vstoupili do města a po vědeckém prozkoumání těch památníkův a vyšetření, kte- rými prostředky nejjistěji budou rozkotány? Události, které se na našich očích odehrá- vají v Číně a jižní Africe, jsou smutným za končením věku materialismu a vědeckého po- kroku?
Kitchener Evropan Čiňaný Petro Marek Německo Evropa Čína jižní Afrika
5 article
Bulhar varuje Bullary. Pan D. Rizov vydal v Sofli pozoruhodnou brožurku »Rumunsko-bulharský spor«, v níž prudce napadá na politiku nynější bulharské vlády, jakož i na Makedonský komitét, jehož činy podle slov p. Rizova vedou Bulharsko cestou, po které šlo Řecko do poslední nešťastné války s Tureckem. Makedonský komitét je totéž, co u Řeků pověstná »Ethniké hetairia« a dovede Bulharsko do války se všemi jeho sousedy. Neurčitosť bulharské zahraničné politiky, váhání bulharské vlády, má-li upřímně přimknouti k Rusku, či nechati si otevřená dvířka i k troj- spolku, přináší Bulharsku pouze škodu. Bul- harsko musí upřímně a poctivě přistoupiti na strann Ruska a pod jeho vedením pracovati k uskutečnění slovanské federace na Balkáně. Současně Bulharsko musí připravovati půdu opětnému sblížení mezi Srbskem a Černou Horou a samo se musí starati, aby se obnovil dobrý jeho poměr k Rumunsku. Po odchodu Milanově ze Srbska nebude Bulharsku nesnadno přátelsky se dohodnouti se Srhskem i o Makedonii. Otázka makedonská musí býti rozřešena ve smyslu slovanském, tak, aby i Bulhaří i Srbové byli uspokojeni.
Bulhar Bullara D Rizov Řek Milanův Srba Rumunsko Bulharsko Řecko Turecko Rusko Balkán Srbsko Černá Hora Makedonie
6 article
Ze všech nejnovější řeč Viléma II. Při včerejším skládání přísahy nováčků v Ber- líně před královským zámkem měl Vilém II. řeč; »Přísahali jste právě svému králi a nejvyššímu veliteli přísahu svatou i jste od té chvíle vojáky královými. Sta v vojenský jest zvláštní stav klade zvláštní požadavky tělu i duchu. Musíte zvláště si zvykati, podřizovati se, vpravovati se v celek. Bez podřizování se nemůže býti žádné budovy. Přísahali jste přísahu věrnosti svému pánu. Vaši bratři za oceánem měli již příle- žitost vyzkoušeti věrnost svou. Jest na vás po- tírati nepřitele a také uvnitř udržovati pořádek. Tyto prapory odevzdávají se vám neposkvrněné, i máte pečovati o to, aby také budoucně neposkvrněnými zůstaly. Krásná roucha na nich daroval jsem vám — buďle jich hodni.e Tento text sdělují aspoň některé listy; po- něvadž jest ale řeč neobvykle stručná, počkáme, je-li text autentický. Proslýchá se, že princ Arenberg odsouzen byl původně vojenským soudem k smrti (pro utýrání černocha v Africe), Vilém II. ale že mu trest ten změnil v 15letou pevnostní vazbu Poslední trest byl ovšem námi již zaznamenán Požárem přišel Sheridan úplně na mizinu. Zadlužen, nemohl ani pomýšleti na znovuzřízen divadla. Nemaje peněz na zajištění nové volby ve Staffordu, pozbyl Sheridan i svého místa v par lamentě, ztratil své přátele a pojednou stál zde jako smulný příklad pomíjející slávy R. 1812 hlas jeho posledně slyšán ve sně movně. Dojat pozoroval, že ani přátelé ani pro tivníci už o něho nedbají.
Vilém II Vilém Arenberg Sheridan Afrika Stafford
7 article
Tak zakončil svou politiekou činnost. O osobě proslulého kdysi politika-divadel níka kolovala síla anekdot, jež vypravovány po celé zemi. Nově vystavené »Drury Lane« otevřeno bylo 10. října »Hamletem«. Sheridan nebyl přítomen, ač jeho rodině nabídnuta lože. Vyhýbal se divadlu. Až po dvou letech, vybídnut hrabětem Essexem, šel se po- dívat na Keana, jejž kdysi v privátní společ nosti slyšel čísti Othella a jemuž byl proro koval velkou budoucnost. Doba kruté nouze a bídy se dostavila. Ve- řitelé sebrali ubohému dlužníku, kde co měl, počali s ním i hrubě nakládati. Nikdo se po bývalém básníku neohlížel. Byl úplně zapo menut. Když vyšel z budovy soudu pro dlužníky kamž byl obeslán — plakal! V nemoci, do které upadl, i vlastní man želka jej opustila. Ve příbytku, vydrancovaném věřiteli, umíra slavný kdysi muž. Ještě ze smrtelného lože, kdy duch jeho počinal se již loučiti s tělesnou schránkou, chtěli jej odvézti do vězení dlužníků. Jen lékař zabránil šerifovi, aby vykonal svů rozkaz. V neděli dne 7. června 1816 zemřel She rídan stár 65 let. Pohřeb měl slavný. Za vozem pohřebním kráčeli dva královi bratři, vévoda z Yorku, vévoda ze Susexu, markýzové z An- glesey a Tavistocku, mnoho lordů, vicomtů jediní snad praví jeho přátelé Samuel Rogers znamenitý lékař dr. Bain. Ve známém »koutě básníků« vedle ná hrobků Shakespeara a Garricka viděti náhrobel s nápisem : Richard Brinsloy Sheridan Born 1751, Died 7th July, 1816. This marble is the tribute of an attached frien Peter Moore. Dle angl. pram. Karel M u šek.
Sheridan Kean Othello Rogers doktor Bain Shakespeare Garrick Jula Moor Drury Lane Essex York Susex Tavistock Died Richard Brinsloy Sheridan Born 1751
8 article Přeličení s útočníkem na šacha
Přeličení s útočníkem na šacha perského. Zejtra bude Salsou, známý útočník na per ského šacha za jeho pobytu v Paříži, pře tamní porotu pohnán. Přelíčení vyplní jediné sezení. Předsedat bude rada Mercier, vynikající právník. Svědků jest as 15. Mezi těmito jest i generál Parent, jenž byl za pobytu šachov jemu přidělen. Obžalovaného bude hájiti pan Louis Lagasse. Tento poslal perskému šachu list, ve kterém žádá za slitování nad svým kli- entem. List zní takto- »Sire! Brzy budu hájiti před porotním soudem Salsou-a, jenž spáchal proti Vám atlentát. Budu appellovati na dobrotu a slitování poroty a jest možná, že budu vyslyšen. Než, sire, od- važuji se prositi Vás, abyste zachránil Salsou-a. Jediné Vaše slovo, jediný tah Vašeho pera jest s to více pro mého klienta učiniti, než moje sebe lopší obrana. Tím si úplně získáte P'aříž, jež Vás miluje a s nadšením uvítá tento akt velkomyslnosti. Očekávám, sire, ve vší úclě Vaši odpověď a zůslávám Váš oddaný L. La gasse, advokát.« Politické souboje v Paříži. Včera odbyly se v Paříži dva souboje o nichž už depeše zprávy podaly. Podněť k nim zavdaly výjevy a srážky na závodišti v Auteilu. Známý setník Coblentz, původce affěry fontaine- bleauské, přijel v neděli do Paříže, aby byl pří- tomen dostihům, které se konaly v Auteilu. Sotva se objevil, několik lidí počalo volati »Vive Co- blentz!« Obecenstvo, jež bylo velmi četné, po- kládalo tyto výkřiky za nemistnou provokaei a protestovalo. V krátkém okamžiku nastal takový nával, že policie zakročila. Se všech stranse ozývalo volání s Vive T'urmče!« »Vive la repu- blique!« Trvaloto dosti dlouho, než toto vše obecné vzrušení se utišilo. Setník Coblentz mezi tím odjel. Mnozí důstojníci dávají se raději jak známo, trestati a přesazovati v příkaznost. než aby se s ním stýkali.
Mercier Parent Lagass Coblentz Trvaloto Paříž Creative Companyblentz
9 article
Socialistě franeouzští proti řádu čestné legie. Jest tomu nedávno, kdy allemanislé steede- nisšti podali k ústřednímu vedení strany návrh aby člen jejich skupiny, pan Chaboeuf, by vylončen zestrany proto, poně- vadž přijal řád čestné legie. Návrh tento byl také skutečně přijat takřka jednohlasně a rylíř čestné legie Chahoeuf, ze strany vyob- cován. V odůvodnění tohoto kroku se pravi, že ten, kdo soublasí stáli se členem tohoto, v očíeh dělníků diskvalifikovaného řádu, za- slouží, aby byl bez milosti vyloučen z řad po ctivých a prostých lidí. Car a Francie. K depeši, poslané panu Loubetovi, píše se nám z Paříže. Telegram jest krátký, než prav vše, co měl řici. Jest to politická manifestace. která bude míti ozvěnu nejen ve Francii, nýbrž i v cízině. Čeho car žádá, Francic věděla a dobř rozuměla. Intimní sblížení, přátelství a spojenectví. slova to, jež vyšla z úst carových a opěto- vána byla Felixem Faurem, zahájila novou éru pro tyto dvě země a pro Evropu) a slova ta jsou opětována dnes s takovým důrazem, že jasněl vy- svítá důležitost tohoto aktu. Francie a Rusko kráčejí ruku v ruce, aby hájily svých zájmů pokoje a spravedlnosti. A to jest zajisté důsto nou úlohou obou velikých států. Malicherný zákaz. Jak jsme nedávno oznámili, zakázal starost v Bicetru nošení kleriky jakožto oděvu občan- ského. Nařízení bylo pak nedopatřením ověřen podpisem policejního prefekta pařížského. Dne se oznamuje, že zákaz byl zrušen s tím odů- vodněním, že starostům takovéto právo nepří sluší.
Chaboeuf Loubet Faur Francie Paříž Evropa Rusko
10 article
sl Ministry stůj co stůj. Ministerstvo páně Waldeck - Rousseauovo lze nazvati právem nejneústupnějším ministerstvem Francie. Z křesel svých nehne se, ne a nel Dvakrát včera sněmovna vyslovila se prot němu: jednou proti jeho složení, přijavši reso- luční dodatek »sněmovna odmitá kollektivistickě doktriny« většinou 43 hlasů, projevivši tak jasně přání, aby v ministerstvu nezasedal »socialista pan Millerand. Po druhé vyslovila se proti j ed- nání a akci jeho, vyslovivši většino 110 hlasů politování nad vydáním Sipida Belgi a pokáravši tak hned ministr-prosidenta, ministr spravedlnosti a ministra zahraničných záležitost, kteří měli v aktu tom účastenství. Pochopitelna byla tato většina: vývolalot své doby vydání Sipida, útočníka na prince Walesského, hněv právě u všech i liberálních, pokrokových a so- cialistických tříd Francie, jelikož tato dosu skorem posvátně šetřila práva politického útulku.
Rousseauův Millerand Sipid Walesský Francie ministerstvo pán Waldeck
11 article
Co ale nedokázala ani konservativní vláda Fran- cie, odepřevši svě doby Rusku vydání spolu- vinníka při attentátu proti caru, ač s Ruskem sympatisovala, to provedla vláda Waldeck- Rousseauova, v níž i »socialista« sedí a kteráž o sobě říká, že hájí pokrok a — republikánsk zásady. To provedl »demokrat« pan Waldeck Rousseau, aby se zavděčil dynastii anglické, staré to nepřítelkyni jeho — vlasti. Protianglické smýšlení sněmovny obráží se ve zmíněném ká- ravém votu jejím právě tak, jako její rozhorlení nad porušením tradičního pohostinství francouz- ského pro politické provinilce. Každé jiné mini- sterstvo francouzské bylo by po takovém po- kárání a vysloveném takovou většinou, zahrnu- jící přes polovici celé sněmovny, zvedlo s s míst svých a podalo demissi. Pan Waldeck Rousseau zůstal ale i se soudruhy seděti; přá telé jeho pak pospíchali, aby ho stůj co stů »spasili«. Nebyloť ohroženo ministorstvo jen přijetín zminěných dodatků, nýbrž také tím, že poslanec Zevaes z guesdistické skupiny socisli stické, kteráž potírá nejen vládu, nýbrž zvlášte Milleranda, vyhlašujíc jej za zrádce sociali stické věci, jal se prováděti obstrukci. Vyzýva minisíra Milleranda, aby po resoluci proti kol- lektivismu odhlasované ozval se na jeho obranu chtěje tak jej i vládu uvěsti do rezpaků. Když pak Millerand skutečně rozpačitě mluvil, uja se Zevaes obstrukční taktiky — v níž sn a
Fran Rousseauův Waldeck Rousseau Zevaes Millerand Rusko Waldeck
12 article
jeho skupina socialistická bude pokračovati — i navrhl odro čení schůze na druhý den, pak po zamítnut toho na pondělek, pak na úterek, volaje: »Bu- deme tak dlouho návrhy podávati, až nás odtud vyženete !« Většina pomohla si konečně tak, že přijala ad hoc návrh, že se odročující návrhy v t schůzi již nepřipouštějí a že hlasováno má býti ihned o určité resoluci. Ihned také navržena resoluce nová, v níž proti prvotnímu upřímnému usnešení odmítá sněmovna všecky učiněné dodatky, votum důvěry oslabující. Proti tomuto jednání vyslovil se i posl. Krantz, když už jednou činy vládní pokárány byly, že nelze vo- tum takové měniti, a vyslovil se proti tomu posl. Humbert ostře, obrácen k ministerstvu; »Chcete spokojiti se votem dvojsmyslným, po něvadž nemáte odvahy žádati schvá- lení čínů svých.« Ale další řeč Hum bertovu vládní strana prostě ukřičela, takže se musíl za křiku »Starý kommunista!«, slova vzdáti. Po té odhlasovala vládní strana za pomoe těch, kteří nemají k vládě opravdové di- věry, ale kteři nechtějí krise ted, před vyřízením rozpočtu, ministerstvu »neseslabenou« důvěru. Zůstalo-li ale ministerstvo vítězem v debat o všeobecné politice, nemá ještě vyhráno. Si- tuace jeho brzy se zhorší, jakmile počne dis kusse o čelných interpellaeích, týkajících se stávek a obzvláště různých nařízení mini- sterstva války. I pan Georges Foucher v Gaulni vypočítává, že většina pro vládu bude tu nej výše obnášeti 10 hlasů. Stačí, aby scházel za některého zasedání šest ministerských po- slanců, a většina se zvrhne v menšinu. Nejne- bezpečnějším úskalím bude pro ministerstvo de bata o stávkách y Marseillu a na Martinice.
Humbert Foucher Martinic Marseille
13 title
Volební ruch.
14 article
mi Volební ruch v Žižkově. Reklamační lhůta pro volby v V. kurii končí dnes v so- botu 10. listopadu o 2. hodině odpolední. Proto nechť každý, kdo česky smýšli, kdo za- brániti chce vítězství národu našemu ne- přátelské a svedené sociální demokracie, nech je to úřadník, živnostník, dělník, zřízenec dráhy, pošty, telegrafu atd., zkrátka každý ná rodně smýšlející občan, nechť se ještě dnes na- hlédnutím do seznamů přesvědčí, je-li řádně zepsán, po připadě ať své volební právo re- klamuje. Reklamace přijímá občanský kluh au Merkura« č. 111, svobodomyslný kluh »u Šťavíčka« a národní dělnická organisace »u Čálkůe.
Merkur Šťavíček Žižkov
15 article
Do Turnova a okolí. Voličové Blíží se volby do rady říšské. Vyzýváme všechny pp. voliče, by vykonal svou povinnost a volby se zúčastnili. V naší kurii V. doporučují se nám ti kandidáti, jeden redaktor, druhý doktor práv třetí dělník. Národní strana svobodomyslná doporouči vám dělníka truhlářského p. Ferd. Šrámka z Loun, vedena jsouc snahou, aby dělný stav dosáhl patřičného a účelného zastoupení, kteréž jemu patří a jehož jen v kurii V. s účinkem domáhati se může a aby klub zástupců českých na radě říšské neutrpěl drobení, kandidát náš zavázalť se klub českých bojovníků za práva starobylá, jakoži přirozená našeho národa sesfliti. Nemůžeme proto nižádným způsobem do- poručiti volbu redaktora Schostra, beznárodního to kandidáta sociálních demokratů; nemůžeme ale také doporučiti volbu JUDra. Choce, kterýž zastává politiku volné ruky a do klubu poslaneů českých nevstoupí a nepodává nám proto zá ruky, že voj našich bojovníků rozmnoží, be není vyloučeno, že jsa na všechny strany vol- ným, v otázkách pro náš národ životních a pře- důležilých, by vystoupiti mohl i proti poslan- cům českým a tím by postup těchto nejen ne- podporoval, ale i snadno mařile Nesvornost a štěpení se Slovanů jest při činou naší zkázy, buďme tedy aspoň my Č- chové svorni a podřiďme se celku, nemaříce svým osobním přesvědčením svorný postupe nás všech v době tak vážné.
Šrámek Choc Turnov Louny Slovan
16 article
Vy, dělní lidé, nejdětež za hesly, ale volt osobu z vás, osobu znalou dokonale potřei vašich, kteráž společným postupemo s poslane českými chce nejen vám, nýbrž i celému če skému národu, jehož i vy jste části, dopomo ku jeho nezadatelným právům. Volte tedy jen ty volitele, kteři se zavážou voliti za poslance pana Ferdinanda Šrámk truhlářského dělníka v Lounech. V Turnově, dne 6. listopadu 1900, al Z občansko-politického klubu pr Turnov a okolí. zšls i o ve Schůze voličů. Schůzi pp. voličů třídy venkovské (čtvrté kurie) svolávají důvěrníci ná rodní strany svoboďomyslně v okresu ne- chanickém na neděli 11. t. m. o 9. hodině dopol. do sálu městské radnice v Nechanicích. Nn schůzi představí se kandidát poslanectví z venkovský okres nechanický na radu říšskou zemský poslanec pan Jan Barták, rolník v Kalištích. ol Z Jilemnice Obecní starostové okresu jilemnického usnesli se v důvěrné schůzi, ko- nané dne 7, listopadu v zasedaci síni okres ního zastupitelstva v Jilemnici, že při nastá- vajících volbách poslance do řišské rady usilo- vati budou o zvolení takového kandidáta, který vsloupi do společného klubu poslanců svobodo- myslných. Proto všemožně podporovati budou kandidaturu p. Josefa Doležala, starosty města a hostinského v Lomnici n. P. za poslance pro všeobecnou třidu volební X. volebního okresu, jelikož jako bývalý poslanec zájmy a potřeby českého národa na říšské radě vydatně hájil Zároveň vyslovili se rozhodně proti kandidaluře pana Černého, učitele z Nového Bydžova, kter do klubu svobodomyslných poslanců vsloupi nehodlá, jehož kandidaturu p. Fridrich z Ji lemnice, práva volebního dosud nepožívající. po obeích řečmi dělnictvu a učitelstvu na- p a 5llatgs dsv m eb vrhuje.
Šrámk Barták Doležal Černý Fridrich Louny Turnov Nechanice Jilemnice Lomnice Nový Bydžov
17 article
Z Holic píše se nám ze včerejška: Na dnešní den svolána byla okresním výborem ho- lickým do okresního domu schůze pánů obec- ních starostů ku společné úradě o kandidátu pro sněmovnu poslanců do říšské rady za pátou kurii. Ve schůzi té, všemi obcemi obeslané. v níž předsedal a jednání řídil okresní starosta pan Josef Tužil, prohlásili se přítomní za vše- obecného a nadšeného souhlasu jednomyslně pro kandidaturu dosavadního poslance, pana Václava Formánka z Hradce Králové, jemuž projevena plná důvěra a uznání a pří- tomní zaručili se, že se o jeho zvoleni všemožně přičíní, poněvadž nabyli přesvědčení, že háj vždy potřeby a zájmy rolnictva, živnostnietv i dělnictva. Z Brna, 9. listopadu. (Tlfgem. »N. L.«) K volbě zemského poslance na Telečs ku na místě zemřelého dra. Tučka bude offieiálním společným kandidálem strany lidové a národní p. Povolný, rolník a starosta v Telči! Kan- didatura bude v těchto dnech vyhlášena. Volh bude dne 4 prosince a výsledek její očekává se s jistým napjetím, protože klerikálové agituj tu zuřivě pro svéhoi kandidáta P. S toj ana. Jako samostatný kandidát s programemí ho- spodářským, mimo všecky strany, vystupuje v tomto okresu majitel léčebného zřídla »Šara- tice«, dr.V e selý z Brna. — Pro zemskou volbu na K roměřiižsiku (za zemřelého po- slance Lizala) bude ijmenován kandidát strany lidové al národní později.
Josef Formánek Tuček Povolná Šara doktor Holice Hradec Králové Brno Telč Volha K roměřiižsik
18 article
Z Brna, 9. listopadu. (Telef. zpráva »Nár Listů«.) Strana lidová i národní, jak se zdá prohlásí svým, kandidátem pro V. kurii brněn- skou sazečského dělníka Františka A da mi ru předáka národního dělnictva v Brně, proti do- savadnímu socialně demokratickému poslanei Hybešovi. nit e ole Voličskou schůzi V. kurie svolává redakc nár. sociálního časopisu »V před)« na sobotu 10 listopadu o 8. hod. večer do hostincea U vetké Praby na Král. Vinohradech, v Palackého třídě. Program Volby do řáské rady«. Referuje p. Rud. Fárek. v Častolovicích zvoleni jsou ve IV. kuni zn volitefe Mladočeši pp. Josel Scbütz, okr. starosta, Karel Bečka, obecní starosta, Theodor Koráb, mlynář. V V. kurii Jan Vaněk a Josef Flegel, národní dělníe v továrně pp. Sýkorů v Kostelci n. Orl. Ještě několik slov ku „šestnácti hodinovému definitivnímu blahobytu“ zaindustriálnich učitelek. lol Předkládáme veřejnosti české, všem lidem dobré vále a každému, v jehož duší cit spra vedlnosti a lidskosti dosud nevymřel, následujíe smutná fakta ze života těchto politování hod- ných pracovnie. Uveřejňujeme je proto, aby vy- vráceno býlo klamné domnění, že nyní, kdy se dostalo industriálním učitelkám staké definitivy« postavení jejich po právu a spravedlnosti jest urovnáno. To, to! Člověku soudnému naopak vše tak připadá, že byla definitiva prohlášena proto, aby mnohá industriální učitelka byla nu cena hladem a bídou pomalu mříti.
František Hybeš Král Fárek Josel Scbütz Bečka Koráb Vaněk Flegel Sýkora Brno Palacký třída Častolovice Kostelec můj
19 article
Jak známo, plati nyní pro industriální uči- telky nový zákon ze dne 8. září r. 1899, dle kterého industriální učitelka může býti defini- tivně dosazena s platem 900 K na obecnou školu, s 1000 K na měšťanskou školu a s prá- vem na výslužné jen tehdy, učí-li týdn ě nejméně 16 hodin. A těch to 1 hodin týdenních jest právě »kame- nem úrazu«. Jest po Čechách velice málo šestnäctihodinových industriálek, oprávněných tedy kompelentek na deflnitivní mista; a právě mezi těmito, jichž týdenní práce školní nedosa- huje zákonitého počtu hodin, jsou četně, které téměř hynou pod tlakem bídných sociálních poměrů.
Čechy
20 article
Aby se »definitivního štěsti« a výslužného nedostalo nad to ještě přiliš mnoha učitelkám industriálním, praktikovalo se upravování jich definitivy všelijak. Ubrány jim ho diny aby neměly zákonitého počtu 16 hodin týdenních, aneb nebyla jim celá řada služebných let počítána do pense: vzata do počtu jen léta, v nichž učily více než 16 hodin, ostatní léta jako by neexi stovala. — Hodiny ručních prací, industriálkám ubrané, přiděleny byly pak bezplatné učitelkám liternIm, již tak dosti přemoženým vysi lující prací školní, těžší čím dále tím více př nynějších velkých požadavcích na školu mo- derní. Na jedné straně ubrána práce, aby byl mzda menší, na druhé straně práce přidána. ale bez odměny. Tážeme se: Jest to hl spravedlivé? Ke všem těmto stížnostem stůjtež zde pádné, pověřené doklady. 1. V jednom městě vyučovala industriální učitelka po 10 let úspěšně a se zdarem 17 hodin týdně; když pak na základě toho podala žádost na definitivu, bylo jí sděleno, že hodiny ručních prací budou z ohledů »úsporných« roz děleny také mezi literní učitelky školy, čímž jí ovšem hodin ubylo. Toto místo ind. učitelky bylo založeno r. 1876 a po celý ten čas za- stupováno pouze zvláštní industriální učitelkou nyní však se má věc celá »zdokonaliti«, jal uvedeno.
21 article
2. V jiné obci »ve prospěch« ind. učitelek i ve prospěch literních »hospodařil« duch no vého zákona takto: Na tamní měšťanské obeené škole byla ind. učitelkou vďova s pensí 1000 K. Pense a ještě »velký« plat? To bu dilo ovšem velikou závist. Při úpravě definitivy byla tato učitelka ustanovena pouze na mě- šťanské škole a místo na obecně škole dáno — snad druhě industriální učitelce? — Ale kde K čemu živiti zbytečně ještě jednu industriálku Ať jich čeká dychtivě třeba 10, 20 na některé lo skrovné místo, na kousek poctivě vydě- laného chleba, vždyť jsou tu jiné, které to mu- seji zastati bezplatně. Ruční práce na obecné škole prostě vloženy do rozvrhu pře- tížených již učitelek literních. 3. Slečna N. N. v — učí po 18 let na obecné škole ručním pracem po 9, 10, nyní po 12 hodinách týdně za skrovné služné 520 K, z něhož ještě obětavě podporuje dva své blízké přibuzné. Definítivu nemůže dostati, není »šest náctihodinovás! 4. Slečna X. Y. učila po 13 roků n obecné škole z—ské, pak na měšt, škole jinde ns
N N
22 article
ileonlen roků. Učí tedy letos na 20. rok. Má 20 hod. týdně — jest »zákonitá« — obdržela definitivu s 1000 K, a z 20 úmorných služebných le počítáno jí do pense — 6 let. Slečna tato, dvacitiletou namáhavou prací školní již dosti vysílená, živí ještě starou matku. Bude-li musiti pro slabost a chorobu brzy do pense, umrou obě dvě hlady, dcera i matka. 5. Kdesi industriální učitelce vpočtěny ze 16 služebných let jen 3 roky do výslužby (totiž »šostnáctihodinové«), jinde z 25 1et sotva 11 letl 6. Na škole v . . . . vyučovala industriální učitelka od r. 1891 ručním pracem 13 hodin týdně za odměnu 286 zl. Po devíti letech zvýšil se počet žakyň ve IV. třídě tak, že bylo nutno žádati za 2 oddělení ručních praci, člmz by byly industriální učitelce přibyly 3 hodinya dosažena tím vytoužená definitivní »16hodinnost«. Žádosti však nevyhověno, naopak ve vy- řízení určeno industriální učitelce pouze 11 hod. týdně a plat za 13 hodin týdenních ihnedji zastaven; od začátku tohoto skolního roku platí se jí jen za 11 hodin týdně, tak že málnýní o 88 korun méně. To si po 9 letech vy- sloužila! — A ostatní hodiny ručních pracp? Přiděleny — ovšem bezplatně. — liter- ním učitelkám.
23 article
7. V městě O. vyučuje nedefinitivně indu- striální učitelka 8 hodin týdně za 352 K; aby mohla býti živa, přídány jí letos 3 hodiny v blízké vesnici, kam se musí plahočiti z každého počasí. A v tomtéž městě, na té z škole uči ve 4 odděleních ručním pracím učitelky — literní, ovšem z a da rmo; tyto hynou prací a jejich industriální kollegyně — h ladem. Vždyť to zrovna do nebe volá ! — Uberte těm, které pod tíhou neplacené nadpráce klesají, a přídejte práci tuto ubohým, které po ní dychtí, aby si mohly poetivým způsobem vy- dělati na snesitelnější — lidštější existenci ! Což se u nás musí začíti se šetřením u nu- ných ubožáků? Což těm se musí t suchá skýva chleba ještě od úst rváti? V Praze za posledních 20 let jsou poměry industriálních učitelek tyto: Stálé platy indu- striálních učitelek v Praze byly původně 600 zl. na obecné a 980 zl. na měšťanské Bkole; ou roku 1890 placeno industriálním učitelkám na měšťanských školách pouze 800 zl. (o bytrá 180 zl. méně). Dle nového zákona však b nyni měly míti i v Praze (při hrozné drahotě bytů, potravin a j. m.) industriální učitelky na obecně skole 900 K, na měšťanské 1000 K. — Všechny potřeby životní jsou nyní téměř dva- kráte dražší, a industriálním učitelkám se v Praze platy — zmenšují. A doufaly, že se jim postavení jejich zlepší. Jak velké, jak trpké to zklumání l Novyčerpaly jsme tímto všech dokladů, jež máme po ruce. Můžeme posloužiti ještě dalšími obrázky této hrozné sociální bídy našich kollegyn industriálních, bídy, zaviněně nedostatkem spra- vedlnosti a humanily rozhodujících kruhů. V nejbližší době bude podána společná žádost na místa kompetentní za odčinění všech těchto křivd. Kéž promluví pak lidskost a spra- vedlnostl Bož. Kolubarská.
Bož Praha
24 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Elektrické světlo v Praze. »Hla Národa« je patrně na to žárlivým, že uveřejňu- jeme ob časi zprávy z kanceláře elektrických podniků pražských. Domnívá-li se, že si snad tím kancelář talo zakupuje přízeň naši, pak je staročeský list na omylu. O to svědectví mů- žeme se bezpečně ucházeti a veřejnost nám ho také neodepře, že nikdy jsme neváhali pouká- zati, bez ohledu na osoby v těchto podnicích angažované, na to, co se nám nelíbilo. Ba my i dnes neváháme ani na okamžik opakovati smutné proroctví, že obec pražská ukvapeným rozhodnutím ve příčině svých elektrických zá- vodů utrpi těžkou pohromu. Varuvali jsme stála a nalehavě před tim, co přece jen se skutečně stalo a co jsme předpovídali, žel že dostavuje se to dříve a v míře větší, žež jsme se do- mnívali. Je-li passivním podnik tramwayový, tím passivnějším bude odbor o světlov ací. Což to všechno platno: k váli tomu, aby naplnila se pokladna obecní, ani ten nejnadšenější praž- ský lokální vlastenec nebude platiti tři- krát tolik za světlo pražské obei, než co by stálo světlo lepšl jin de. Nešťastní počtáři při obci chtějí, nevědouce kudy kam, vytlouci, co pohlii obecní elektrika, vyššími cenami na tramwayi i na lsvětle. To ale, jak zkušenost učí, taktika nejosudnější. Tím poškodí nejen obec, nýbrž i konsumenty, jimž měla býli, dle původního plánu na radnici, poskytnuta vý- hoda. Pokud víme, účtují elektrické podniky konsumentům za kilo-wattovou hodinu 80 haléřů, kdežto v Německud je normální cena 40 feniků, tedy plolovina. Nechť ostatně se zeptají, mnoho-li platí státní dráha za kilo-wattovou hodinu elektrárně smíchovské? Rodinné zprávy. Slečna Anastazie Polívkova z Radověsíc a pan Gustav Jake ze Stradonic slaviti budou sňatek svůj v sobotu dne 17. listopadu t. r. o 10. hod. dopol. v děkanském chrámu v Libochovicích.
Hla Polívkův Gustav Jake Praha Radověsíc Stradonice Libochovice
25 article
— Úmrtí. Ve čtvrtek zemřela paní Terezie Zuckermannová v 59. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z israel. lázeňského dvora na nový Israel. hřbitov. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 9. listopadu.) Ústřední trh dobytčí. O stížnostech obcí Smíchova, Král. Vinohradů, Žiž- kova a Karlína na rozhodnutí ministerstva vnitra, jímž přiznána byla pražskému trhu dobytčímu v jalkách povaha Ústředního trhu pro Prahua předměstí, ustanovil správní soud jednání na den 23. listopadu t. r., při němž zastoupena bude obec pražská m. r. drem. Edv. Baštýřemy členem správní rady předměstských jatek. — Regulal ce Vltavy uvnitř Prahy jest existenční otázkou praž- ských mlýnů, neboť jakkoliv vláda průběhem řízení o vyvlastnění a odákodnění vodní sily k poznáni dospěla, že splavnění Vltavy uvnitř Práhy dlužno řešiti způsobem radikálním a že bez zakoupení ve- škerých mlýnů pražských při tom se neohejde, ne- stal se v tomto směrů se strany vlády nijaký další krok, ba na urgence pražských mlynářů odpověděl vláda, že jí schází správný podklad ke katkulaci, jehož jedině prý nabýti může z nověho regu- lačního plánu pro petrskou čtvrť! Obrá- tili se tedy pražští mlynáři na radu městskou se žá- dosti, aby s největším urychlením přispěla k brzkému vyřízení otázky výkupu Nových, Loďkových, Helmo- vých a karlínských mlýnů předložením tohoto regu- lačního plánu. Vůči tomu konstatoval m. r. pan Seilert, že nedostatek regulačního plánu pro petr- skou čásť nemůže vážně za příčinu odkladu výkupu těchto mlýnů brán býti, poněvadž regulační čára petrské části bezpodmínečně regulační čarou Vltavy dána bude. Tuto regulační čáru Vltavy nezná vša
Zuckermannová Král doktor Seilert Izrael Karlín Vltava Praha obec Smíchov ministerstvo vnitro Prahua předměstí pražský m