Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

sensi o

3

emaědělstvi

4

Obohod — Průmysl Příloha „Národních Listův k čísln 264. ze dne 24. září 1909.

Listův

5

ss ve

6

Einančnictví

7 article

Telegrafické zprávy. Sjezd úslředního svazu rakouských průmyslníků. Z Vídně, 23. září. (K. k.) Letošní sjezd ústředního svazu rakouských průmyslníků ko- nati se bude na pozvání města Teplic 24. října v Teplicích. Program uveřejněn bude v nej- bližších dnech. Svělová zásoba enkru. Z Londýna, 23. září. (K. k.) Dle odhadu Czarnikova činí známá světová zásoba cukru 1,215.300 (loni 1,242 600) tun.

Vídeň Teplice Londýn

8 article Zvýšení tureckých cel.

Zvýšení tureckých cel. vor Z Cařihradu, 23. září. (K. k.) S turecké strany byia omylem předčasně rozšiřena zpráva o souhlasu Anglie se zvýšením cel. Dle dneš- ních zpráv prohlásil ministr Grey vůčí londýn- skému velevyslanci, že — jak doufá — bude mu lze dáti do 23. t. m. uspokojivou odpověd. Porta byla ostatně ode všech mocností ubezpe- čena zásadným souhlasem, ponze Italie učinila jej závislým na úpravě různých soukromých afér. Diplomatické kruhy se domnívají, že vy- jednávání o zvýšení cel zabere dlouhou dobu. Vzentup cen chimele.

Port Cařihrad Anglie

9 article

Ze Žatce, 23. září. (Pův. zpr. »N. L.«) Obrat byl dnes 300 žoků. Ceny se pohybovaly mezi 220—246 a byly tudíž značně z vý šeny. Smýšlení velmi pevné. Ustřešní dobytči trh ve Sv. Marku. (Týdenní zpráva od 20.— 23. září. Na hovězí trh přihnáno (naproti minulému týdnu) + 27 kusů krmného, + 305 pastevníhoa — 334 slabého skotu a přímo jich dodáno — 139. Hojnějšl byl příhon z Dal. a Horních Rakons o 40 resp. 74, ze Štyrska o 10, Bukoviny o 10 a z Bosny o 26 kusů. Spotřeba masa je zase normální, poptávka po dobrém zboží čilá. Tohoto bylo dost a prota nedo- cílito se vyššich cen než minulý týdeni; ostatnímu zboží spíše spadlo. Do Čech a na Moravu se tolik nekupovalo. Arciprima barevní voli z českých, moravských a uberských továren sli čile na odbyt a plabili jako minulý týden. Ia. voli barevného baličského a uherského ple- mene měli dobrý odbyt za pevné ceny. Prostřední voli prodáváni jako minu le. Špatnější a lehčí zboží bylo v cenách beze změny. Býkům Ia. připlatilo K 2.—, špatnější beze změny Slabý skot prodáván o K 2.— na 100 kg dráž než minulý týden. Buvoli, ale jen pěkní, placeni o K 1 2 dráž ; jinak beze změny. Z příhonu, v němž bylo z Čech 55 a z Moravy 88 kusů, prodalo se jich do Vidně 8819, do Dolníeh Rakous 800, do Čech 45, na Moravu 113, do Hor. Rakous 6. do Přímoří 25 a 46 kusů nedoprodalo se. Na trh s vepřovým dobytkem bylo přihnáno proti min. týdnu o 1757 tučných a 1678 masných vepřů více. Dovozy tučných vepřů byly větší z Uher a Sedmihradska o 2051, slabší k Chorvatsko-Slavon- ska o 272. Celkový dovoz tučných vepřů byl 986 a sice 4354 těžkých a 5511 prostředních a lehkých.

Marek Žatec Horní Rakon Štyrsko Bukovina Čechy Morava Dolníeh Rakousy Rakousy Uhry Sedmihradsko Chorvatsko Slavon kg

10 article

Silné stoupnuti cen na min. trhu povzbudilo uherské producenty k větším zásilkám do Vídně. Přes velkou nabídku však jest potřeba tak velká. že jenom málo tendence ochabla. To způsobily stále ještě stoupající nákupy do Čech. Zvláště pevná byla prima a střední prasata, což souvisí se zprávami z pešťského trhu na sádelné výrobky v dalším stou- pání cen. Vzhledem k tomu byla poptávka po prima tak čilá, že přes větší nabídku udržely ceny a jenom ojediněle bylo znamenati poklesnutí o 1 h na 1 kg. Podstatně chabější byla tendence v lehčích a slabších druzích, coz souvisí s chabější siluací obchodu mas- ných vepřů a ceny za pomalého odbytu kleslyo 2—3 hal. Do českých a moravských měst: Falk nova, Chebu, Kraslic, Ml. Boleslavi, Mo- stu, Písku, Plzně, Prahy, Budějovie Lokte, Teplic, Ústí n. L.. jakož i do Brna Dohurína bylo mnoho kupováno. Do Vídně na- koupeno 7445 kusů proti 6678 min, týdne a 132 kusů zůstalo neprodáno. Přivozy masných vepřů byly větší z Haličeo 581, z Chorvatsko-Slavonska o 89, z Moravy 150, ze Štyrska o 21, z Uher a Sedmihradska o 573 slabší z Dolních Rakous o 27, z Krajiny o 46, z Bu- koviny o 8 kusů. Celkovy příhon byl 7588 kusů; z toho bylo 275 z Haliče a Bukoviny, kteréž na odpovídajícím trhu min. reku byly zastoupeny 4689 kusy. Největší nabídka převyšovala značně už za stoupnuvší vídeňskou potřebu a trh přes značné ná- kupy do Čech a jiných krajů konán za chabého smýslení, při čemž ceny prvních jakostí kleslyo 4 hal., lehěích a horších o 4—6 hal. Jemná morav- ská placena až 146. Do českýcha moravských měst: Falk nova, Prahy. Teplic, Král. Vinohradů.

Celkův Falk Král Vídeň Čechy Cheb Boleslav Písek Plzeň Praha Teplice Ústí Brno Chorvatsko Slavonsko Morava Štyrsko Uhry Sedmihradsko Dolní Rakousy Halič Bukovina Budějovia Loket kg Falk nova

11 article

Lokte, jakož i do Mor. Ostravy bylo mnoho kupováno. Pro Vídeň nakoupeno 5346 proti 4387 min. týdne a 795 zůstalo neprodáno. Z veškerého příhonu. v němž bylo z Moravy 490 kusů, bylo prodáno do Vídně 12.791 proti 11.065 min. týdne, do Čech 1449 proti 1246 min. týdne, na Moravu 286, do Dolních Rakous 378, do Ilorních Rakous 386, do Tyrol 69. neprodáno zůstalo 927 kusů. Na ovčí trh přihnáno bylo asi o 6000 kusů více, než v týdnu mínulém. Veliká nabídka svedla sice značné množství venkovských řezníků a kupců z Čech, ale ukázala se přece příliš velikou. Z toho důvodu smýšlení bylo chabé a obchod následkem toho velmi zdrželivý. Prima ovci bylo jen málo za- stoupeno; ve středních a slabých druzích klesly ce- ny o 5—6 haléřů. Kupováno bylo pro Prahu. Kral. Vinohrady, Vršovice, Přeštice, Cheb, Kraslice, Falknov, Teplice a Liberec a pro Brno asi 1800 kusů. Také do Saska bylo naklá- dáno. Na trhi s telaty přihnáno bylo o 200 kusů mě- ně než v týdnu minulém a následkem toho nabídk při normální spotřebě vídeňské ukázala se taktal postačitelnou. Při čilé poptávce a pevném smýšlen všechny jakosti stouply o 4—6 hal. na kg. V poražených vepřích při stejně velké nabídee jako v týdnu minulém bylo smýšlení klidné a vzhle- dem na chabé smýšlení v jiném zboží udržely se ce- ny z minulého týdne. Na vedlejší trh se živými prasaty přihnáno bylo 219 kusů masných a 121 kusů tučných vepřů. Smýšlení vzhledem ke slabé poptávce bylo chab a ceny klesly o 2 hal. na kilogramu. V tučných ve- přích zůstaly beze změny

Mor Kral Ostrava Vídeň Morava Čechy Dolní Rakousy Ilorne Rakousy Tyroly Praha Vršovice Přeštice Cheb Falknov Teplice Liberec Brno Sasko kg

13 article

87—90, haličšt! I. 94 až 96, voli I. jakostě ba- revní 90—94, uberští voli 80—86, haličtí 86 93. voli prostřední, barevní 76—83, uher. 72 —78, haliči 78—85, voli III. jakosti barevní 68—75, uberšt! 46 až 70, haličtí 0—0. Voli z pastvin od 42—72, I. ja- kosti 73 až 86, bosenští voli od 54 až 74, I. jakosti —, býci od 54 do 79 l. jakosti 80 až B4. krávy 56-74, krávy I. jakosti 75—84, buvoli 28. —44. buvoli I. jakosti 46 50, drobný dobytek 32—50 vepři uherští I. jakost 128—132, prostř. 120—127. lehčí 112—119, staří 110 -121, podsvinčata haličská 104—123, I. jak. 124—134, podsvinčsta mor. 120 - 146. ovce živé 40 až 54, ovce živé I. jakosti 56 — 63. ovce poražené 80— 96, ovce první jakosti 96 a 108, telata poražená 108—150, telata, poražená I. jakosti 152—160, telata živá 90 až 128, telata živá I. jakosti 130 až 134, vepři poražení 124—146, vepřl poražení I. jakosti 148—160, selata 136 —160, lehčí 156 až 160, jehňata 24 40, nejlepší jakosti —. korun za pár. Veškeré ceny rozumějí se za 100 kg mimo daň potravní.

kg

14 article

Vídeňský trh na drobný dobyřek. Z Vídně, 23. září. Přivezeno: 4375 tolal, 23z0 prasat živých a 1141 zabitých, 7820 ovcí živýcha 490 zabilých a 42 jehňat. Telat bylo — 200 a platíla o 4--6 h více než minulý týden. Mezi živými prasaty bylo 129 prd- středně tučných, jež prodávány za ceny nezměněné. Masná prasata šla mdle na odbyt o 2 hi levněji než na hlavním trhu úterním. Zabilá prasata platila jako minulý týden. Ovei bylo skoro o 5900 více než mi nulý týden, kvality vělšinou prostřední aneb špat- nější, takže byly o 5—6 h levnější ; la. zboží bylo málo a spadly mu pouze 3 h. Zabité ovce beze změny- Znamenala: telata živá K 092 až K 1.28, až i K 0.—, telata zabitá K 1.— až 1.56, prasata tučná živá K 1.10 až 1.28, prasata zabitá K. 1.30 až 1.44. prasata masná živá K 0-96 až 1.30, zabitá K 1.3 až 1.60, ovce živé 40 až 61 h, Ia. — až — h a za- bité K 0.80 až 1.08, vše za 1 kg; jehňata K 24.—- až 40.— za pár. Z Paříže (la Vilette), 20. září. (Ovčí trh.) Přihnáno na trh 22.571 kusů. Odbyť špatný za ceny nezměněné. Neprodalo se asi 5000 kusů. — Znamenaly: ovce francouzské od 83 106 clm.. africké ovce od 86—98 ctm., ovce uherské oď 83 do 95 ctm. za půl kg masné váhy. Přímo do jatek dopraveno do 20. t. m. 7901 kusů, z nichž zbylo tam 19. t. m. 4109 kusů.

Vídeň Paříž kg

15 article

Bankovní výkazy Výkaz banky anglické ze dne 23 září. (K. k.) v tomto týdnu v minulém rozdí v tisfcích lib. šterl. Celková zásoba. . 28.891 29.741 — 850 Oběh baukovek. . 28.968 29 021 — 53 Zásoba hot. peněz. 39.409 4.312 — 903 Portefeuille . . . 28.769 28.896 — 127 Na účet spukromý. 45.710 47.482 — 1772 Na účet stát. pokl. 8 998 8.110 + 78 Zásoba bankovek . 27.525 28.258 — 233 Výkaz banky francouzské ze dne 23. září. (K. k.) v tomto týdnu v minulém rozdí v tisících francích 3,653 224 3.662.352 — 9.128 Zásoba zlata . 902.612 901.516 + 1.096 Zásoba stříbra. Portef. hl. banky 596 500 581.519 + 14.981 a filiálek .. Oběh bankovek 4,969 282 4,994.560 — 24.278 575.479 570408 + 5.071 Běž. účet soukr. 272.389 242.889 + 29.500 Na účet st. pokl. Úhrnné zálohy. 507.138 508.331 — 1.193 Výnos úrokůa disk. nov. účst. 5.992 5.676 + Poměr oběhu bankovek k hotovosti 9.167. JUDE. K. POLÁK;

Jude

16 article O rozvoji družstevnictví ve Finsku

O rozvoji družstevnictví ve Finsku Ze země tisíce jezer přišel k nám ohlas rozvoje družstevního, jejž snad mnohý nadšený družstevník byl by jistě nepředpokládal. Finské hnutí družstevní oslaví první desetiletí svého trvání, zve cizinu k národní slavnosti tétoa představuje se jí upraveným překladem cvičeb- nice družstevnictví, jíž se na finských školách ze- mědělských od roku 1906 užívá. Je charakteri- stickým, že brožura vyšla z péra dra. Hannesa Gebharda, profesora agrární politiky při universitě v Helsingforsu, který je zároveň sta- rostou vydavatelky, společnosti „Pelervo“. Vyšla jazykem německým. Projel jsme před několíka lety Finskema dojem o značné lidové kultuře a hospodářské vyspělosti, jejž sám jsem si odnesl, je krásně rozvojem družstevnictví osvětlen. Daleko na severu položené Finsko, jehcž desetinu tvoř hladina vodní, má okrouhle 3 mi- liony obyv. Při celkové rozloze 375.000 km2 je tedy Finsko zejména v severních částech zem velmi řídce zalidněnou. Na severu a východu země převládá hospo dářství dvorcové. Z celkového počtu obyvatelstva 80% zaměstnává se zemědělstvím a lesnictvím. Velkostatek representuje se toliko 0.7%, selsky stav mohutnou silou 60 a hospodářství parce- lové 39.3% všech podniků hospodářských. Jsou tu tedy poměry podstatně jiné, než u nás, což tím lépe vyniká, připomeneme-li, že hospodář poslední kategorie jsou rolniekými nebo lesními dělníky.

Hannesa Gebhard Finsko Helsingfors km 2

17 article

Vedoucím činitelem zemědělského druž- stevnictví ve Finsku je mladé učitelstvo národní ačkoli rolníci sami navštěvují pilně kursy země- dělské zimní a vysoké školy lidové po dánském vzoru. Celé hnutí počíná teprve rokem 1899, několi některé pokusy jsou staršího data. V létech 1893—94 studoval spisovatel brožury agrární politiku v Němefch a zejména v Berlině u profesora M. Seringa. Tím byl polo- žen základ pro velikou vědeckou práci profesora Gebharda a když konflikt s ruskou státní sprá- vou přinutil inteligenci, aby věnovala pozornost vzdělání a hospodářským i sociálním poměrům lidu, byla to společnost Pellervo, která za- čala pracovati na zanedbaném poli družstevním. Profesor Gebhard je v tomto smyslu tedy pra- vým otcem finského družstevnictví. Společnost Pellervo má okrouhle 1000 členů jednollivců má za účel povznášeti méně zámožné venkovany pomocí associace a to zejména družstevnictví, přivádějíc konsumenty a producenty v přímý Při tom snaží se společnost mravní a sociální svazky lidové povznášeli sebedůvěrou, podnika- vostí i svorností, vzbuzovanými zůšlechtěnou stavovskou ctí lidu venkovského jako celku. A zajímavo je než znáti, v čí rukou je ve- dení společnosti. Je to autor brožury, senátor styk.

M Sering Gebhard Finsko Berlín Pellervo

18 article

dr. Lerlachius, řed. „Hankkia! Afthan, Inspek- tor pro pojišťování Hallstén, statkár Hiidenhei mo, ředitel pojišťovny „Suomi“ Lavonius, ředi- tel centrálního společenstva „Valio! dr. Pitká- niemi, universitní profesor dr. Tudeer, senrátor statkář baron Wíede. Nejsou to tedy rolníci, jsou to většinou zástupeové inteligence učené, kteř také v roce 1900 byli tvůrci nového finského družstevního zákona. Zakládajíce Pellerv chtěli tvůrcové její, aby účastníci pracovali vla stenecky, přinášejíce podle povolání buďto uče- nost, nebo páži, nebo peníze, ale všichni srdce. Pokud nebylo družstevního zákona, musíla společnost vykonávati jenom práci přípravnou, zakládajíc rolnické besidky, zejména za účelem společného nákupu. Počet spolků stoupal rychle a obrat šel brzy do millionů. — Zatím společnost připravila vzorné stanovy pro družstva a řády profdnkcionáře. Pro vedení jednotlivých druhů družstev vydány byly pěkné a přehledné příručky a formuláře, že jich sotva tolik v jiné zemi naleznoš. Ročenky společnosti Pellervo obsahují o let pěknou statistiku družstevní. Záhy začala společnost pečovati o zřizování centrálních splečenstev a také svazů mlékáreni společnost je teďy zastupitelkou zájmů družstev- ních ve Finsku a rozvíjí, činnost tuto ve všech směrech. e bore slesvé sáellenně v

doktor Lerlachius Hankkia Valio Pitký Tudeer Wíést Finsko Hallstény Lavonius Pellervo

19 article

Její zásluhou podán byl na sněmu r. 1900 návrh na podporu organisace kreditové státem a skutečně stát povolil centrálnímu kreditovému ústavu 4 miliony marek (finských) státní zálohy, Dnes žádá se dalších 5,000.000 mareko ? Roku 1905 povoleny 2,000.000 marek na fond ku podpoře družstov mlékařských. Společnost udržuje s úspěchem zkušebnu hospodářskýcli strojů. Dnes nese se snaha spo- lečnosti na základě nabytých. zkušeností po re- formě družstevního zákona a po náležitém jn- struování družstev a to nejen písemně, ale také ústně. Za tím účelem vyšílá konsulenty na ven- kov a to ze řad agronomů, obchodníků a uči- telů. Tito slouží nejenom jako povzbuzovatelé, ale také jako reviseři. Mimo to byly zřízeny pro funkcionáře zvláštní informační kursy v Helsing- forsu. Na posledním kursu bylo 1000 frekventan- tů. Mimo to konají se speciální kursy po ven kově. Na podzim roku letošního bude v Helsing- forsu zřízen zvláštni institut pro družstevní úřad- niky a zřízence. Pozoruhodno je, že společně vydává zvlášt- ní družstevní bibliotheku v řoči finské i švédské Jak jsme již s hora podotknuli, je velm zajímavou podrobná ročenka společnosti (50 stránek každoročně), vedle níž i vlastním časo- pisem pečuje tato o rozšířeni družstevní ny- šlenky. Letošního roku začala s podporou, centrá ních společenstev vycházeti „Snomen Osunstoi- mintalehti“ (Finské družstevní zprávy), která se zabývá také družstevními poměry za hranicí. Veškerou tuto činnost mohla společnost roz- vinouti jenom za velmi vydatné pomoci veřejné a to státní i ostatních činitelů, ale také jenom za pomocí darů a členských příspěvků place- ných na znamení plnění vlastenecké povinnosti.

Helsing Jaca Snomen Osunstoi

20 article

Družstevní zákon finský pěkně zdůrazňuje, že společenstvo je spojením osob, které předpokládá přímou obchodní součinnost družstevníků v oboru jejich vlastního povolání Ke vzniku společenstev je třeba nejméně pěí osob a přijímání členů je zůstaveno volné úvaze jeho vedení. Ve stanovách může býti určeno, že člen do dvou let z korporace vystoupiti ne- smí. Podílů smí míti člen více, ale hlas má ve společenstvu každý člen jenom jeden. Aby bylo družstvu, vzhledem na malý kapitál umožněno dojíti úvěru, mohou se členové zavázati, že ručí za dluhy družstva společně a to buď do určite sumy, aneb neomezeně. Existují ve Finsku tedy i družstva taková, kde delšího rucení nen Zvláštní jsou opatření v příčině rozdílení zisku a to vzhledem na podání družstev velmi účelná. Ke vzniku družstva je třeba státního povolení a činnost zahájena býti může teprve po zápisu družstva v obchodním rejstříku. Hlavní druhy družstev ve Finsku jsou druž- stva mlékařská, úvěrová a spotřební. Vedle toho jsou četná družstva strojní a pro stlaní rašelinou.

Finsko

21 article

Je zajímavo, že družstva zemědělská a konsu- my svorně spolu postupují. Zajímavo je dále, že finské mlékár ny mají poměrně malý počet členů, což se ovšem vysvětlí řídkosti obyvatelstva některých krajin. Největší většinou členů jsou docela malí rolníci a tím se vysvětluje, proč mlékárny začínají s ci- zím kapitálem a to státním okrouhle 2,000.00 marek a mimo to z jiných strani« 3,000.000 marek. Vlastního kapitálu měly 222 mlékárny v roce 1907 2,000.000 marek. Značné náklady správní vysvětlují se řídkosti obyvatelstva. Mle- kárny vykazují úspěch za poměrů místně čast velmi nepřiznivých. Vzdálenost mlékárny k nej- bližší stanici činí až 80 kilometrů, a doprava drahou až do přístavu činí až 40 hodin. Mléká- ren bylo v roce 1907 328 a měly 31.000 členů. Krav bylo zúčastněno 216.000, tedy téměř 209 všeho dobytka země. Mléka dodáno bylo 218,991.000 litrů. Pro- dáno bylo másla 8,988.000 kilogramů.

22 article

Organisace kreditová na zásadách Raiffeisenových pomaleji se rozvíjela. V roce 1909 má Finsko celkem 364 spořitelních a zá- ložních spolků. Dle našich názorů podivně pů- sobí, že raiffeisenky finské působí pro obvody. jejichž průměr činí až 30 kilometrů. Počet oby- vatelů bývá ovšem jenom asi 1000 duší. Prů- měrný počet členů je menší, než u nás. Výše podílu je stanovena na 50—60 marek. Podíly jsou splatnými, ale průběhem průměrně 10 let. Revisi obstarává centrální úvěrní ústav. Závodní kapitál dostávají vaiffeisenky téměř. výhradně z tohoto ústavu. V létě 1909 povolil tento ústav celkem 3,800.000 marek. Činnost spořitelní raiffeisenek finských je teprve v zárodku, poně 31e vadž dle finského zákona směji býti přijímány vklady jenom od členů. Půjčky jsou účelové jejich použití sc kontroluje. HIranici půjčky tvoř obnos 2000 marek a je pravidelně krátkodobou. Centrální ústav půjčuje na 412%. Půjčky povo- lují se členům okrouhile na 6%. Provise 1/4 až 1% přichází jenom na ruské hranici. Raiffeisen- ky finské sprostředkují společný nákup a spo- lečný prodej. Členů, mají finské raiffeisenky 11.000. Konsumnt společenstva rozvíjelas volmi rychle a již roku 1904 zřídila pro ně spo- lečnost Pelervo ústřodní společenstvo. Činila tak proto, poněvadž i v tomlo směru běželo o druž- stovnictví venkovasa sjl s Ze 477 konsumních společenstev je jieh jen 44 ve městech. Tato společenstva mají okrouhle 100.000 členů, z nichž jest 34 venko- vanů. vě s rán Práměrný počet- čtenů činí 188. Podíl činí 10—20 marek. Dalšího ručení není buď vůbee, aneb je zcela nepatrné. Zajímavo je, že konsu- my tyto jsou podniky vlastně obchodními, poně- vadž prodávají nečlenům. Nečlenům vydávajnse známky rabatní, jimiž mohou opatřiti si podí.

Raiffeisenův Finsko Raiffeisen

23 article

Nepřejí-li si toho, propadá obnos na prospěch reservního fondu. Nákup členů činí ale 60 celého obratu. Placení hotovými se velmi po- malu zavádí. Z téchto konsumů ovšem celá řada postup ně zaniká. Vlastního kapítálu měly konsumy as 21/4 millionu marek.a Zajímavo je, že (jako u nás) povstalo ve Finsku na sta družstev k opatření parnřeh mlátiček, že i tam jeví se patrně podobné obtíže, s jakými jsme se u nás shledali. Zvláštní povaha země přináší s sebou pode- stlávání rašelinou a zřízení zvláštních dražste ku opatření tohoto prostředku. V roce 1908 bylo těchto společenstev celkem 49 zapsáno v rejstřiku. Fakticky bylo podob- ných sdružení mnohem více. Mimo to existuje celá řada společenstev ji- ných, zejména nákupních a prodejni ch a ženy zakládají pilně družstva ke »peněkení vajoc. Družstva obilních skladišť jsou teprv ve vzrodu. Také hospodáři lesní tvoří družstva prodejní. Velmi zajímavým zjevem jsou družstva pro vnitřní kolonisaci. V tomto připadě /2e kapitálu hradí se půjčkou státní. Členové družstev proj vnitřní kolonisaci jsou pachtýři půdy, až do toho okamžiku, kdy se splatí státní dluh, což sluší učinili ve 40 létech. Les při tom rozděliti se nesmí a zůstane pro vždy družstevním majetkem pod kontrolou státní, Tata vnitřní kolonisace začíná ve Finsku praco- vati se značným úspěchem. Společný nákup, který v hospodářských be sídkách započal, přenesen byl poznenáhla do společenstev jakmile nový zákon jejich tvoření umožnil a jejich další centralisace pak věe usnadňovala. Dle stalistiky bylo v r. 1908. spo- lečně koupeno potřeb za 7,000.000 marek.

Finsko

24 article

Pozoruhodná je centralisace finských společenstev, podmíněná tou okolností, že fin- ské družstovnictví vzrostlo vlastně shora dolů Stát sám povolil ke vzniku contrální pokladny značnou půjčku a mimo to i roční subvenci na správu ústavní. Věc vedla společnost Pellervo a co je i pro naše poměry poučné, že podporo- valy vznik centralisace finské velkobanky. Spo- lečný nákup obstarává dnes centrální společenstv Hankija. Úvěr řídi Gentrální úvěrní ústav úvěrních spolučenstev. Později zřízena byla centrála pro konsumy. Exportem másla zabývá se centrální společen stvo Vali o. Zajímavo je, že přípouští se vo cen- trálách omazený počet jednotlivců jako členů. Ke konci svého velmi zajímavého spisu po- dává profesor Gebhard celkový přehled o roz- voji finského družstevnictví. Je velmi poučno, že vedle družstev v rejstříku zapsaných, jichž bylo v roce 1908 celkom 1605, existuje ještě velký počet družstev nezapsaných. Členů mají družstva zapsaná celkem 180.000 a jejich cel- kový obrat činil v r.1908 okrouhle 89,000.000 finských marek. A jestli se stanoviska družstevního pozdra- vujeme tento rozvoj důležité středostavovské myšlenky na dalekém severu, máme zajisté ra- dost tim větší, že i naše domácí práce, která ovšem za docela jiných poměrů u nás v posled- ním desetiletí učinila pokrok ohromný, snese velmi čestně konkurenci s hnutím družstevním jiných národů.

Gebhard Pellervo ústav úvěrní spolučenstev

25 article

Z lrhů peněžních, 23. září. Praha. Soublasně s klidným závěrem bursy vídeňské byl průběhi zdejší bursy rovněž klidný a trh omezil se pouze na zá- věrky akcií Zajišťovací banky za 215.— proti zá- znamu K 214.75 aakcil strojírny Daňkovy za K 435.— při ofic. podání opět o 50 hal. slabšímu. Ukládae hodnoty zdstaly zanedbány a podáváno za akcie České průmyslové banky K 416.—, Hospod. úvěrn banky K 426.25 (+. 25 hal.), Pražské úvěrní banky K 655.—, »Markuru«, směn. akciové spol. K 625.—. České banky Union K 249.—, Živnostenské banky K 246.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 449.— Akciové továrny na vyrábění uměl, hnojiv a lučebnin v Kolíně K 385.—, Kolínské tov. na kávové náhra žky K 800 —, Podolské cementárny K 195.—, České spol. pro průmysl cukerní K 216.—, pivovarn v Českých Budějovicích K 950.—, Elektrotechnické akciové spol. dříve Kolben a spol. K 395.—, Prvníi česko-moravské strojírny K 950.—, První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západočeských továren kaolinových a šamotových K 500.— peníze.

Markura Praha Kolín Český Budějovice Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka Union živnostenský banka Králohradecký úvěrní Český společenský

26 article

Vídeň. Vypuknutí uherské krise na blízkost ultima způsobilo na počáteční burse větší prodeje Následkem toho kursy byly slísněny. Nabídka ne- byla sice nalehavá, ale přece nabízený materiál byl dosti veliký, takže způsobil poměrně silnou reakci. Zejména hlavní bankovní papíry a báňské utrpěly citelné ztráty. Relativně nejpevnější byl však šraňk, kde jednoilivé hodnoly jako hirtenberské a magnesi- tové dokonce stouply. Na trhu k ukládání uherská koranová renta zase klesla. Na polední burse reakce sice přestala, protože z Berlina oblášeno pevné smý- šlení, zolavení však, ke kterému v jednotlivých pa- pírech došlo, zase pominulo, protuže místnía peštské) prodeje se opakovaly. Na konci bylo vše- obecně slabší smýšlení. Speciálně železářské a jedno- Ulivé bankovní papíry byly citelně dotčeny. Renty lehce zlepšeny; uherská korunová renta se zotavila. Valuty nezměněny. Na eskontním trhu peníze ne změněny 382/, s proe.

Vídeň Berlín

27 article

K soutěží rakonské s Emerickou na německém trhu pebrolejářském přináší velmi zajímavou zprávu vídeňský dopisovatel „Berl. T.“. Dle ní pokládá se v kruzich rak. průmyslu petrolejového nedávný nový výboj Američanů na něm trhu (o němž naši čtenáři dostatečně jsou iniormování) za předzvěst blt- zíciho se uzavření míru. Má se za to, že Standard Oil Co. je již dlouhým bojem unavena, Zástupcové Vacuum Oil Co. v Pešti byli v létě v Americe, aby si zjednali přesné instrukce pro na- stávající jednání s rak. ratinerlemi petroleje. Toto jednání počne již v brzku a proslýchá se, že k němu dostaví se i landýnský zástupce Standard Oil Ce., opatřený rozsáhlou plnou mocí. Byly to zvláště dvě překážky, o které se vždy pedobné jednáníc o dohodu rozbíjelo: jednak nedostatek pevné organi- sace rakouského průmyslu, jednak požadavek Š. C.

Berl Američan Oil Š C Pešť Amerika Vacuum Oil Company

28 article

C., aby rak. ratinerie vzdaly se samoslatného pro- deje v Německu a předaly jej prodejní organisací S. O. C., pedobně jako to činí rumunské rafinerie petroleje. Prvou překážku lze nyní« pekládati z odstraněnu následkem utvoření známého bloku. Na- proti tomu v druhém směru je stálo plno pochyb- ností. Rakouský průmysl naprosto nemůže rozpu- stiti svou prodejní organisaci, vybudovanou s toli- kerou námahou a obětí, poněvadž event. smlouva se S. O. C. mohla by býti uzavřena vždy jen na řadu let a po jejím uplynutí byly by rak. rafinerie vydány úplně v šanc libovůli americké. Proto asi sáhne se ke kompromisu, který by spočíval v tom, že Olex a její prodejní organisace v Něme- cku potrvaly by i na dále a prodávaly by jako dosud, avšak dočasný přebytek výrohní, který by Olex ne- mohla přivěsti na trii bez tlaku cen, byl by za určí- tých podmínek předáván Standare Oil Co., resp. je- jím organisacím v Německu k libovolnému použití, Ovšem i tento projekt narazí na značné obtíže, ze- jména v příčině konkrelního stanovení množství. které by se takto S. O. C. předávala. Jiži před« 10 lety se o podobnou věc jednání o dohodu rozbilo.

S O Olex Německo Oil Company

29 article

Jistoo jest, že k jednání, novému opět dojde; výsledek jeho jest však dosud stále hodně pochybný. — Jyní byly publikovány i úřadní cifry o dovozu petro- leje do Německa za prvých 8 měsíců. Dle nich činil dovoz letošní celkem 569.131 t. (loni 604.078 tun): z toho bylo z Rakouska. 85.158 t. (66.303 t.). Rumunska 14.544 (6340), Ruska 21.955 (26.530) a Ameriky 447.474 (504.905) t. Přes to tedy, že cel- kový dovoz letos proti loňsku asi o 35:000 tun po- klesl, vykazuje dovoz z Rakouska vzestup o 18.855 tun, takže podíl rakouský na celkovém dovozu ně- meckém stoupi od loňska z 11 na 15 proc. Také im- port rumunského petroleje stoupl (z 1 na 2.59%). Naproti tomu americký dovaz klesl asi o 57.000 tun čili s 83.6 na 78.6 proc. celkového importu petroleje do Německa. Změna v Iízení jižní dráhy. Dle zprávy „Zeitu“ odstoupí v brzku dosavadní president správní rady jižní dráhy, bar. Chlumecky: na jeho místo bude asi zvolen dosavadní gener. ředitel Eger. Za nového gener. ředitele je vyhlédnul sekční chet v mín želez- nic ryt. Schonka. Z německého trhu železářského. Dle „Köln. Volksztg.“ došlo již k novým prodejům tyčového že- leza na prvé čtvrileti 1910 se strany některých čle- nů Svazu oceláren přes to, že bylo dříve usneseno vyčkati s prodejí až do konce září t. r.. Proto je sporno, zda v dnešn. schůzi Svazu dojde ku pro- dloužení dohody. Cena tyčového železa při 102 mk. za tunu jeví vzestupný směr

Köln Německo Rakousko Rumunsko Rusko Amerika Chlumecko Eger

30 article

O platebních podmínkách v obchodě se surovým zbožím bavinářským jednala 20. t. m. ve Vídni valná hromada nového »Sdružení výrobců bavlněného zboží a manipulačních závodů«. Schůze rokovala o revísí ustanovení, jež v březnu 1907 vydal spolek tkalcoven bavlny v Rakousku o úpravě platebních podmínek v obchodě se surovým zbožím bavlnářským. Řečená schůze považuje podmínky ty za nepříznivé pro svůj obor, za škodlivě a proto za neudržitelné. Schůze usnesla se pak jednohlasně na nové formulaci pla- tebníeh podmínek, zejména o zvýšení dosavadní po- kladní srážky a o placení, jež má význam obchodu za hotové. Požadované podminky budou sděleny spolku tkalcoven bavlny. Pešťská aukce vlny zahájena byla dne 22. t. m. za dobrého smýšlení a za obvyklého počtu kupců. Vina první jakosti byla o 5 proc. dražší než v červnu. Jehněči vlna zachovala ceny loňské. Na prodej bylo 4400 balíků, prodalo se 2600 balíků. Tiskárna a úpravna letovické továrny kosmonos- ských spojených továren textilních vyhořela 22. t. m. Shořely tam také větší zásoby zboží. Výroba v ře- čeném závodu je na čas přerušena Japonské přádelny bavlny usnesly se omeziti výrobu o 20 proc. a to až do konce března příštího roku. Anglické přádulny prstencové příze jednají o do- hodo. Jednání se dobře daří.

Vídeň Rakousko

31 article

Videňský bursovní obchod ve šraňcích zazname- nává v poslední době některé obtíže, proto bude zvláštní odbor bursovní komory vídeňské jednati o způsobu, jak je odstraniti. Sensálové žádají, aby byla učiněna opatření pro rychlejší orientaci o celém peněžním trhu a o kursových pohybech šraň kovních hodnot, dokazujíce, že zrychlení orientace té je v zájmu veškerého obchodu. V bursovních kruzích vznikl úmysl, přiděliti určitým skupinám sensáld určité druhy sraňkovních papirů a pro skupiny sen- sálů zavésti turnus. Mimo to se navrhuje přemístění šraňků, čímž prý by se přehled obchodu rovněž urychlil. Navá výpůjěka jižní dráhy. Nový nezaložený úvěr 5 millionů korun poskylne jižní dráze Úvěrní ústav vídeňský a to společně s Ústavem pro úvěr pozemkový, o němž se současně sděluje, že zvýší svůj akciový kapitál. Z baukovního oberu německéhu. Magdeburská »Privat-Bank« a drážďanský bankovní spolek se slučují v jediný dstav »Středoněmeckou Privat- Bank«, řečená banka magdeburská zvýší za tím účelem svůj dosavadní kapitá! 36 mil. kor. o dalších 14 mil. kor.; za nové ty akcie mají býti vyměněny akcie banky drážďanské. Trhy. Ve středu dne 6. října t r. bude se v městě Miroticích konati nový výroční trh na dobytek i na zboží.

Mirotice sen PrivatBank

32 article

Zahradníkům a milovníkům květin. Nádhernou ozdobou zahrad a příbytků záhy z jara, nebo i v zimní době jsou nepopíratelně byscinty, tulipány, krokusy, narcisky, sněženky a jiné cibulovité květiny. které při náležitém, avšak snadném pěstování skvost- nými svými květy se odměňují. Chvalně známý velko- závod semenářský Arnošta Bahlsena v Pra ze, Bredovská ulice čís. 21, obdržel, jak právě nám sdě- leno, velikou zásilku pravých, haarlemských, květi- nových cibulí, i možno tu silné, pěkné exempláře za levnou cenu obdržeti. Na požádání zašle se cenník i návod ku pěslování těchto skvostných květin. Banky, záložny a spořitelny. Pražské odúčtovací sdružení. Ke vzájemné výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury od 16. do 23 září 1909 K 21,669. 020 03, oproti K 17,681.723.75 v téže době loní. Součet všech podání od 2. ledna 1909 činí K 772,578.999.03 a vykazuje u porovnání s K 810,320.847.83 téhož období předešlého roku úbytek K 37,741.848.80. Trání zprávy z venkova. Z Mělníka, 21. září. 1 hl pšenice K 18.2 až 20.05, žita 14.26 až 14.95, ječmene 10.72 až 11.39. ovsa 6.77 až 7.60, bramborů 1 hl. 4.— až 4.80. másla kg 266 až 2.80, vajec kopa 4.— až 4 40. ZJindřichova Hradce, 22. září. 100 k pšenice K 24.—, žita K 18.—, ječmene K 16.—, ovsa K 14.20, bramborů 100 kg K 6.—, 1 kg másle čerstvého K 2.40, 10 vajec K. Cr.60.

Zahradník Bahlsen Mělník ZJindřichov Hradec kg