Načítám náhled…
Chunky — 33 celkem
· entity: person 129, place 67, org 9, work 13
1
masthead
Strana 4.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
24. září 1909. Císlo 264.
4
article
Normální kurs sngličlny pro dámy. který
prof. Pichon, uníversitní tektor, officier d'Académie.
uspořádá, začne pro začátečníky dne 1. října, pro
pokročilejší dne 1. listopadu. Program tohoto kursu
jest ustanoveu tak, že několik měsiců stačí, aby
každá posluchačka byla s to plynně hovořiti i po
případě zkoušce se podrobiti. Vyučovati se bude
2 hodiny denně (od 9—11 hod. dop.). Jelikož počel
zbývajících míst je velice obmezen, nutno se co nej-
dříve přihlásiti. Program pošle na požádání ředitei-
ství Ecole Moderne, II., Mystíkova ul , 20.
— Umělecké pohlednice dle originálů pre
Julia Mařáka, počtem čtyří, v nádherném batevném
provedení vydal právě Rudolf Ryšavý v Praze—II.
na Poříčí č. 7.
profesor
Pichon
d ' Académie
Mařák
Ryšavá
Mystíkov ulice
Praha
Ecol Moderne
II
5
article
= Souboj, při němž padne svědek. V Neapole
konán byl v úterý soukoj na pistole mezi zámož-
ným mladíkem Pazzonem a lichvářem Nicolou. Padlo
40 ran, ale duclanti zůstali po nichi bez poruchy.
Naproti tomu postřelili „sváteční duelanti“ jednoho
ze svědků tak těžce, že během dne zemřel.
= Devět trestanců při vzpoule zastřeleno. Ze
Skobeleva (Perganu), 23. září. (Spb. Ag.) ve
vězení v Oši zranili trestanci při procházce 3 stráž-
níky a 2 dozorce. Stráž na to použila střelné zbraně.
při čemž bylo usmrceno 9 trestanců a rov-
něž tolik jich bylo raněno
= Studentské demonstrace v Riu de Janeire.
Z Ria de Janeiro, 22. září. (K. k.) Za sludent-
ských demonstrací vystřelila policie, při čemz byla
jedna osoha zabita a několik raněno.
= Sirašlivé řádění orkánu. Z Nového Orle-
anu, 22. září. (K. k.) Počet obětí orkánu, který zuři
po několik dní v mexickém zálivu, odhaduje s
na 300.
= Votant při přelíčení raněn mrtvicí. Z Ber-
lína se telografuje ze včerejška: Při dnešním Iíčení
před trestním senátem zemského soudu v Berlíně
spadl pojednou přísedící rada zemského soudu
Buchler se židle a krátce na to zemřel, ačkoliv
byla okamžitě přivolána lékařská pomo.
= Slávka srejc: v Kaposvaru. Z Kapošv a ru,
23. září. (K. k. uh.) Pro madové neshody zahájilo
160 krejčovských pomocníků stávku. Úřady uvědo-
mily stávkujíci, že, nebude-li během 8 dnů docíleno
dohody, považování bodou za cizinen bez prácea
že v důsledku toho budou z města odstranění.
Nicola
srejc
Neapol
Oš
Rio jít Janeire
Rio jít Janeiro
Nový Orle
mexický záliv
Berlín
Aga
Skobelev
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Proces pro »velezrádu«.
Ze Záhřeha, 23. září. (K. k. ub. )
Obhájce dr. Mazura pokračoval ve svých vče-
ra přerušených vývodech. Pojednal obšírně o státo-
právním postavení Bosny a Hercegoviny. Ustanovení
§ 58. tr. z. nemohou býti pouzita ve jmenovaných
zemích. Na to přešel na výpovědi svědka Nastiče.
Předseda: Nedovolím o tom mluviti. Záleži-
tost ta byla dostatečně projednána drem. Hinkovi-
čem a drem. Popovičem.
Dr. Mazura: Dokáži, že výpovědi nevztahují
se na měho klienta Stěpána Kalenbera.
Předseda: Obhájci byli povinni rozdělitisi
obhajovací materiál.
Dr. Mazura promluvil potom o známém vý-
nosu odb. šéfa Chavráka z r. 1905, ale předseda ho
přerušil a zakázal mu o této záležilosti mluviti. Ob-
hájce popíral, že může býti prohlášena beztrestnost
svědka, protože je korunním svědkem, na základě
§ 62. tr. z. V takovýchto případech má právo abolice
pouze keruna a soud může prohlásiti beztrestnost na
základě § 250., ale ne státní zástupce. Pokud se výče
individuální viny jeho klienta Kalenbera, pravil ob-
hájce, že veškeří průvodní svědkové vypovídali z
politického zášti. Politická agitace obžalovaného Ka-
lenbera začala ještě před založením „Slovanského
Jugu“, což je velmi důležitě.
doktor
Mazur
Nastič
Hink
Popovič
Kalenber
Záhřeh
Bosna a Hercegovina
Ob
7
article
Dr. Mazura chtěl předčítati některé řeči, prone-
seně v zemském sněmu a parlamentní prohlášení,
ale předseda to nedovolil. Obhájce odvolával se na
zákon ze dne 14. května 1877 o srbské otá zce,
který mluví proti obžalovacímu spisu a praví, že zn
inkriminované časopisecké články nemohou býti či-
něny zodpovědnými čtenáři, nýbrž mají se potrestati
ti, kdo články ty sepsali a rozšířili. Inkriminovaná
slova obžalovaného: „Kde stojím, je srbská půda“
byla individušlní.
Státní zástunce Accurtí: Tento význam dal
obžalovaný svým slovům teprv, když jsem se tomu
opřel a jeho vývody vyvolaly sensaci.
Obhájce končil svůj platdoyer, přimlouvaje se
za osvobození.
Dále přednesli obhájci dr. Zvonimír Spanič
dr. Jiří Bělobrk své plaidovery, načež obhájce dr.
Mazura ujal se slova a prohlásil, že ku přání
svého klienta Vuka Dragoviče nedotkne se jiných
momentů žaloby a pouze pojedná o individuální ne-
vině svého klienta.
V poledne byla schůze přerušena.
Mazur
doktor
Zvonimír
Bělobrk
Dragovič
Spanič
8
article
Z ovzduší pražského telefonu.
Znamenitou ilustrací ku panujícím poměrům
u pražského telefonu bylo líčení, které se včera ko-
nalo u přestupkového soudu. Obchodní jednatel pan
Josef Mašín z Holešovic byl obžalován z přestupku
proti bezpečnosti cti, poněvadž dne 24. červenc
z kavárny »Beleredi« po telefonu vyslovil do centrálky
urážku.
Žalovaný tvrdil, že se zřejmě jedná o mýlku
v osohě, poněvadž v tu dobo díel na letním pobytu.
A jeho obhájce p. dr. Anderle uvedl do protokol do-
slova: »Nelze naprosto zjistit, kdo dne 24. července
s centrálou mluvil a odkud.«
V kavárně »Beleredi« nemají samostatnou sta-
nici, nýbrž pouze odbočku z číz. 3194, což je sln
nice v mé vlastní kanceláři. Mimo to mám ještě od
bočku ke staviteli Sochorovi a odbočky ty se připo-
jují v mé kanceláři, takže centrála neví, mluví-li se
z kavárny, od p. Sochora nebo z mé kanceláře. Na
všech těchto třech místech se každý den tolik telefo-
nicky miuví, že jsem si musil opatřit zvláštní sílu
pouze na přípojování. Kavárník podali žádost za
samostatný telefon již před rokem, ale dosud jeho
žádosti nebylo vyhověno. Mimo to je náš telefon již
půl roku v dotyku s továrnou Mablerovou, s továr-
nou firmy Bondy a s okresním soudem holešovickým,
takže můžeme všechny hovory navzájem vyslechnouti.
Mašín
doktor
Anderle
Sochor
Kavárník
Bond
Holešovice
9
article
Ke všemu pak elektrická dráha seslabuje a po-
rušuje proud, tak že vzníká strašlivý chaos, že se
nelze po telefonu dorozuměti. Stěžují si na to, ale
bezvýsledně. Připouštím, že se při tom nepořádku
někdo rozčilil a urážku řekl, ale kdo to byl, nedá
se zjistiti.«
Advokát žádal, aby poštovní ředitelství bylo doh
žádáno zjistil, že se tyto stížnosti zakládají na
pravdě.
Soudce p. dr. Roubíček tomuto návrbu vyhově
a lIčení odročil.
Zavraždění advokáta Halbreicha.
Z loupežné vraždy na advokátu Halbreicbovi
obviněná domovnice Marie Kaifášová sproštěna
byla výrokem porotců z tohoto zločinu, ale uznána
byla vinnon krádeže na mrtvole spáchanou a odsou-
zena na 15 měsíců do těžkého žaláře
Roubíček
Halbreich
Kaifášová
10
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Pěvecký kroužek »Sokola« v Praze VII. zaháji
opětně po prázdninách svoji činnost v sobotu 25. t. m.
o 8. hod. več. v Sokolně. Bratří zpěváci dostavle se
všichni i ti, kteří členy pěv. kroužku státi se chlěji.
Sokol « v Praga
11
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
Z Brna, 23. zátí. (K. k.)
Zemský hejíman hr. Serenyi zahájil schůz
o 1.15 hod.
Po přečtení došlých spisů má se pokrařovat
v debatě o pilných návrzích d'Elverta a P. Silingra
ve příčině
přehmatů při zápisu do škol
resp. ve příčině změny průvodního natízení k Pe
kovu zákonu.
Elvert
P Silingr
Brno
12
article
Sociální demokralé proti tomu prolesto-
vali, žádajíce zemského hejtmana, aby napřed by
přečten jejich dolaz po koníiskaci letáku
s vyzváním, aby v neděli byla uspořádána demon-
strace proti nové pivní dání. Protože zemský hejt
man, odvolávaje se na jednací řád, nechtěl dota
přečísti, udály se velmi bouřlivé scény.
Zemský hejiman volal soc. dem. posl. Elder-
sche a Svobodu k pořádku.
Posl. Votruba (pokr. str. lid.), jenž měl. mlu
vili k pilnému navrhu, vzdal se slova, načež posl
Prokes (soc. dem.) protestoval proti jednání zem-
ského hejlmana a problásil názor jeho za nesprávný
Následující řečník k pilnéma návrhu posl. dr.
Šromota (str. národní) pro stálý nepokoj nemoh
se dostati ké slovu a prolo zemský hejtman přerušil
schůzi na čtvtt hodiny.
Když byla schůze opěí zabájena, ujal se posl.
dr. Šromota slova k pilnému návrhu ve příčině
zápisu do škol. Napřed však zmínil se o případu.
jenž způsobil přerušení schůze. Zemský hejiman na
základě jednacího řádu právem prý odepřel, čísli
dotaz. Aby však všichni poslanci poznali obsah do
tazu, čte jej řečník sám. (Pochvala sociálních demo-
kratů.) Rečník pojednal potěm o Perkově záko ně a
polemisoval s vývody německých řečníků. Zmiňuje
s9 o moravsvém vyrovnání, vyvracel tvrzení Němeů,
že české dítky se mohou v němuckých školách na
učiti německy. Konečně žádnl místodržitele, by za
jistil provádění Perkova zákona, protože nemůže byí
v zájmu správy státní, aby česká většina zamě m-
sila se chopiti prostředků, jež by mustly mír v zeme
porušit a autoritu úřadů podkopali.
Elder
Posl
Votruba
Prokes
doktor
Šromota
Rečník
Perkův
13
article
Posl. Prayon (něm. nac. děl. str.) podal jmé
nem německého klubu zemských poslanců ohražení.
že zamezeno bylo přečtění sociálně-demokratického
dolazu, v čemž spstřuje omezení práva poslanců,
polemisoval proti výsladu jednacího řádu zemským
hejtmanem. Předěítal rovněž jmenovaný dolaz. Na to
mluvil o zápise do škol, odmílá výtku, jakoby Němei
chytali děli. Němei ohražují se prý dokonce protí
přijímání českých dílek, ježto tylo nejsou s to plne
sledovati vyučov ní a zejména dítky dělníků jsou
omezovány ve svém külurním pokroku. Poukazuje
na události při školních zápisech v různých místech
Moravy, zejniéna v Králově Poli a Marianskýchr Ho
rách, usiloval konečně o národní samosprávu, aby
jeden národ nemusil starati se bmotně o kulturní
potřeby druhého,? njal
Posl Mňnk (agrárník) odvolával se na vývody
českých řečníků a Ivrdil, že vyšší úřady neprováději
dostntečně školní zůkony. V Jevičku bylu zřízenu
německá škola pouze pro 11 německých dětí. Odsu
zuje školní agitaci, která má za následek různé zlo
řády Učitelstvo přeje si jen míru a klidu, aby mohlo
zdátně pracovati. Konči přáním: Dejte německým
učitelům německé děti a českým učitelům českél
Posl. Prokeš (soe. dem.) pravil, že německé
strany neměly čisté svědomí při podání svého pil-
ného návrhu. Ohražuje se proti znásilňování če-
ských skol, ale soudí, že také nejmenším německým
menšinám nemají býti působeny potíže při zřizování
škol německých. Vytýká místní školní radě v Brně
že dopustila se četných přehmatů proti českým dě
tem. Projevuje přáni, by Němci starali se sami
o sebe, jakož i Čechové chtěji se sami o sebe sta-
rati. Vytýká německým svobodomyslným stranám, že
jdou společně s vídeňskými vřesťapskými sociály.
Posl
Posl Mňnk
Prokeš
Němec
Čecho
Morava
Králov
Brno
Prayon
14
article
Čestí sociální demokraté budou hlasovati pro návrh
Šilingrův.
Za řeči posl Prokeše došlo opětně k bo nř-
ným výstupům. Když došlo také k projsvům
na galerii, pohrozil zemský hejtman, že ji dá vy -
kliditi.
Posl. Votruba (pokr. lid. str.) zmínil se o ne
dávném rozhodnutí správního soudu o zápisu v Židlo
chovicích a činil výtky býv. mimistru dru. Marche-
tovi. Němečtí fabrikanti často propouštějí české dě
níky, posilají-li tito své dítky do českých škol. Pros
sněm, by nehlasoval pro pilnost návrhu d'Elvertova
Poslanec Brass: Němci měli námitky hned na
začátku proti Perkovu zákonu, zvláště pro jeho styli-
saci Němci v mnoha směrech bojují, aby vydobyii
ztracené. Hájí právo rodičů na rozhodovaní o vzdě-
lání dítek a porovnává konečně národnostní činnost
německého a českého duchovenstva a ně eckých
a českých sociátních demokratd.
Také za řeči tohoto poslance došlo k hlučným
kontroversám mezi sociálnimi demokraty, Čechy
a Němci.
Poslanse Fajíri!k (pokroková lidová strane)
problásil vývody poslance Brassa za nesprávné a ne-
odůvodněné a vytýkal poslanci Prayonovi, že se do-
pustil nepořádků v úřadě. (Poslanec Prayon volá: To
není pravda!) Poukazuje na ocholu zastupitelstva
v Mariánských Horách, s jakou vyšlo vstříc poža-
davků menšiny, aby zřízena byla německá škola
a Němci nemohou uvésti ani jediného takového pří-
kladu. Co se lýče českých lovárníků a podnskatelů
nevykonávají dojista nikdy na svůj personál nátlak
k vůli národní výchové dětí.
Šilingrův
Prokeš
Posl
Votruba
March
Pros
Elvertův
Brass
Němec
Perkův
Brassa
Prayon
Čechy
mariánský hora
Poslans Fajíri
15
article
Posl. Hírt (soc. dem.) prolestoval proti výkřiku
»Hugo Schenk«, který učinil posl. Šillinger, když
jistý německý poslanec vypočitával velikány německé
kultury.
Německý sociální demokrat posl. Eldersch
kritisoval stanovisko měšťáckých stran obou národ-
ních táborů k zákonu Perkovu. Němečtí sociáln
demokraté jsou proti tomuto zákonu, poněvadž za
sahuje do práva rodičů. Ať pořídí se zákon, který
chrání právo rodičů před znástlňováním obou stra.
Když řečník napadí posl. Brassa pro jeho stanovisko
k dělnictvu, galerie lleskala. Zemský hejíman ener
gicky odmital vměšování se galerte do jednání. Posl
Eidersch skončil svou, skoro jednohodinnou řeč, pře-
rušovanou často výkříky, poznámkou, že němečtí so-
ciální demokraté budou hlasovati protí návrhu Šil
lingrovu a pro návrh d'Elverta.
Český socialní demokrat Vaněk v delší řeči
němucké precisoval stanovisko sociálních demokratů
k zápisu do škol.
Také za jeho řečí došlo ke kontroversám mezi
četnými poslanci.
Řečník prohlašuje, že národnostní smír jest ne-
možným, protože Čechové must žádati podíl na stální
správě a protože Němci dobrovolně se nevzdavají
okupovaných míst. Na to mluví řečník česky po-
všechně o kapitalismu a socialismu.
Posl
Hugo Schenk
Eldersch
Perkův
Eidersch
Elvert
Vaněk
Čecho
Němec
16
article
Po několika věcných opravách uděleno — z
poslance bar d'Eiverta, jenž pro ochuravění nemo
se dostaviti — závěrečné slovo poslanci dru. Som-
merovi. Řačník rekapituluje celou debatu a pro-
mlouvá pak o poměru německé a české kultury.
Poslanec P. Sillinger prohlusuje v doslovu
ke svému pilnému návrhu mezi jiným také, že vý-
křikem »Hugo Schenk« nechitěl nikoho urazili, Ko-
nečně přijímá se jednohlasně pilnost a meritum ná-
vrhu d'Elvertova, pokud směřuje proti přebmatům
při zápisech, pokud se však týká českých přehmato
jest návrh zamítnut. Návrhu Štilingerovu rovněž při
znána pilnost a přikázán byl pak školskému výboru
Konec schůze o 8. hod. večerní. Příšti schůz
zejtra o 10. hod dopolední.
Jazykové bouře na štyrském
sněmu.
Ze Šl. Hradce, 23. září. (K. k.)
Na jednacím pořadu je předovším odůvodněn
nouzových návrhů.
Posl. dr. Benkovič (katol. Slovinec) odůvod-
ňuje slovinsky svůj návrh ve příčině nouze v politi
ckém okrese celjském.
Ve sněmovně nastal všeobecný nepokoj. Před
seda zvoní.
Na konec žádal sněmovnu slovinsky, aby jeh
návrh byl příkazán finančnímu výboru.
Eivert
doktor
P Sillinger
Hugo Schenk
Elvertův
Posl
Benkovič
ko
Hradec
17
article
Při hlasován povstali pro návrh jen Slovine
a několik křestansko-sociálních poslanců. Německo-
pokrokovi poslanci zůstali seděti.
Posl. dr Benkovič na ně volá: Hlesujte přec
pro nouzový návrh!
Posl. Wastian: My jsme přece nic neroz-
uměli. (Veliká vřava v celé sněmovně. Předsed
zvont.)
Posl. dr. Benkovič rozechvěně Němcům domlou-
vá. Jiní poslanci slovinětí volají: Slovinčina je dru
hý jazyk zemskýl
Posl. dr. Benkovič spěchá k předsednické cstrádě
oznamuje zemskému hejtntanu, že navrhuje hlaso-
vání dle jmen o svém nouzovém návrhu, načež zem-
ský hejiman odpovídá, že návrh ten měl býti podár
před hlasováním.
Posl. dn.. Benkovič žádá za slovo k jedna-
címu řádu a krilisuje slovinsky tuto enunciaci zem-
ského héjtmana.
Zeniský hejíman hr. Attems (ohirácen k posl
dru. Benkoviči) Prosil bych, když mluvite k jedna-
címu řádu a kritisujete při tom moje úřadování, aby.
ste mluvil německy, protože vašemu idomn (!) aeroz-
umím. (Bouřná, trvalá pochvala a pollesk německo-
svobodomyslných a křesťansko-sociálních poslanců.
Posl. dr. Benkovič: Proto je zde naměstek
zemského hejtmana, který umí slovinsky.
Zemský hejiman hr. Attems: Mám úkol a p-
vinnost říditi jednání sněmu a prohlásil jsem vám
že vasemu jazyku, kterého nyní užíváte, nerozumím
Posl. dr. Benkovič: To není naše vina. (Ve-
selost německo-svobodomyslných poslanců.) Muasím
jménem čienů své strany rozhodně profeslovati, ž
zemský hejtman nazývá jazyk náš idio-
mem! (Opětná veselost a trvalé výkřiky něm.-po-
krokových as části křesť.-soztálních poslanců.)
Zemský hejtman: Označení idiomu pro slovin-
ský jazyk nepoužil jsem takovým způsobem, že by
v tom mohlo býti spatřováno nějaké snižování ja-
zyka slovinského.
Slovine
Posl
Benkovič
Hlesovat
doktor
Němec
Slovinčin
Německo
18
article
Posl. dr. Benkovič: Nebylo to však ná místě
(Hlasy něm. pokrokových: Zemský hejtman depotře-
buje od vás žádného poučování
Zemský hejiman prohlašuje dále, že Bankovičův
návrh na hlasování dle jmen byl podán tuze pozdě
a oznamuje, že návrh na přikázání nouzovéto ná-
vrhu Benkovičova finančnímu výboru nedosáhl větši-
ny a tudíž byl zamítnut
Dr. Benkovič: Vzhledem k tomu, co se zde
stalo, vzhledem k urážce, která nám byla učiněna
navrhuji konec schůze a hlasování dle jmen o svén
návrhu. (Všeobecné rozhořčené výkřiky něm. libe-
rálů a křest. sociálů.)
Posl. Schoiswohl Gkřest, soc.): Tak chcete
pomoci rolníkům?
Dr Benkovič: (k něm. liberálům): Styďte se
Posl. Grösswang (k dru. Benkoviči):e V
chcete vše zničit!
Posl. Schoiswohl (obrácen k dru. Benko-
vičl): Vy konáte špatné služby svým rolníkům.
Posl
doktor
Benkovič
Bankovičův
Benkovičův
Benka
Benkovič
Schoiswohl Gkřest
Grösswang
19
article
Dr. Benkovič: To je naší věci! (Výkřiky
něm. nacionálů: Klamání rolníků! Takovíto lidé
znehodnoti všeohecné volební právo!)
Dr. Benkovlč: My si to již sami vyřídíme s
svými voliči. Mají, bohudíky! ještě k nám důvěru
Zemský hejiman hr. Attem se Dle jednacíh
řádu jest návrh na konec schůze a hlasováni dle
jmen o tomto návrhu bez zvláštní podpory oněmov-
ny přípustným. Zahajuji tedy hlasování.
(Posl. Schois wohl. Mtáme, bohužel ! i smutný
jednací řád. Musí býti změněn.
Dr Benkovič: Ale bez našeho souhlasu změ-
něn nebude.
Koná se hlasování a zemský hejtman prohlašuje
že návrh na konec schůze zamítá se 53 proti 18 Hln-
sům. Pro návrh hlasovali pouze Slovinci.
Dr. Benkovič: Zamiiněte jen nouzové ná-
vrhy, pak něčeho se dožijete! (Veliký hluk a pro
testití výkřiký Němců.)
Posl. O zme e (kat. Slov.) odůvodňuje nyní sv
návrh na podporu živelní pohromou posližených ma-
jitelů usedlostí v soudních okresích ormožském
ptujském. Začíná mluviti slovinsky. (Výkřiky
Němců.)e e
Zemský hejtman žádá za klid a niapomíná
poslance, aby nevykřikovali, zvláště ne urážlivě.
doktor
Benkovič
Benkovlč
Posl
Zamiině
Němec
20
article
(Hlasy u Němců: My přece slovinsky nerozumime.
Nevíme, oč jde. Hlasy u Slovinců: Máte přece před
sebou tyto návrhy vylištěně, z toho seznávate
všecko.)
Posl. Ozmec pokračuje nyní německy v odů
vodňování svého návrhu a vyličuje velikost pohro-
my, jež byla způsobena krupobitím ze dne 24. čer-
vence ve zmíněných okresích.
Při hlasování hlasovala celá sněmovna pr
přikázání návrhu výboru finančnímu.
Posl. dr. Benkovič (na Němce): To je hola
strannickost!
Na konci schůze sdělil zemský hejtman, že mu
byly podány tři spisy, sepsaně slovinsky, ktepéž, ž
budou autenticky přeloženy, sděli v zejtřejší schůri
V došlých spisech je návrh, podepsaný
poslanci něm. nacionálního svázu, velkoslatkářský.
mi a křesť. sociálními na ziednodušení jedna-
cího řádu.
Slovinský klub měl hned po snémovní
schůzi poradu, o které bylo vydáno toto komu
niké: Slovinský klub konstatuje, že posl. dr. Ben-
kovič odůvodňoval svůj pilný návrh nejdříve slovin-
sky, polom stručně německy a rovněž podal formální
návrh na přikázání finaněnímu výboru pouze ně-
mecky, náčež strany většiny návrh zamitly, kdažte
veškeré ostatní nouzové návrhy byly přikázány fi-
nančnímu výboru. Slovinský klub konstaluje leda,
že strany většiny neřídí se věcnými podněty, nýbrž
jak z tohoto zjevu vysvítá, řídí se, bohužel! šovinis-
mem. Tato událost odporuje zcela parlamentiu zvyk-
losti a zdá se, že jest jejím účelem, znesnadniti zá-
stupcům Slovinců setrvání v zemském sněmu.
Němec
Posl
doktor
Benkovič
Slovinec
21
article
Z Lublaně, 23. září. (K. k)
Schůze kraňského sněmu byla zahájena v 10
hod. dopol.
Zemský hejtman šl. Šuklje promluvil o veli-
kých pracovních úkolech, které sněm má vyříditi.
Po verifikování protokolu poslední schůze a slo-
žení slibu dvou nově zvolených poslanců vykonány
byly doplňovací volby do několika výborů.
Zprávy zemského výboru o posledních obecnýcl
a některých doplňovacích volbách byly přikázány
verifikačnímu výboru, kterému rozhodnutím sněmov-
ny bylo uloženo, aby o nich podal zprávu do 48
hodin.
Po přikázání ostatních předloh jednotlivým vý-
borům zahájeno jednání o podaných pilných ná-
vrzích Šusteršičově a sp. na změnu jednacího
řádu a Šukljově na příspěvky pro vodovodyz
melioračního fondu, resp. na zavedení zvláštní me-
liorační akce pro krajiny krasské v Kraňsku. Pilnost
jejich i meritum byly schváleny.
Od 2—4 hod. byla přestávka.
Po opětném zahájení schůze byly nejprve pro-
jednávány pilné návrhy, podané posl. drem. Jar
zem a sp. a posl. drem. Tavčarem a sp.
Prvým vyzývá se zemský výbor, aby zemskému
sněmu předložil osnovu zákona, upravujícího vyo
učovací řeč na obecných a měšťanských školách
v zemi.
Druhý pilný návrh žádá, aby vyučovací řeč na
těchto školách — vyjma školy soudního okresu ko
čevského — prohlášena byla výhradně slovinčina.
Po debatě byly oba návrhy přijaty a přikázány škol-
skému výboru. Na to byl přijat pilný návrh posl
Povše a sp., kterým protestuje se proti zamýšle-
nému zvýšení dopravních sazeb jižní dráhy.
Na to schůze skončena, Příští schůze v úterý
28. září.
Tavčar
Lublaň
Kraňsko
22
article
Zo Zadru, 23. září. (K. k.)
V dnešní schůzi dalmatského sněmu byly po-
dány různé dolazy, mezi nimi dra. Binkoviče
(chory. str. práva) po domnělém porušení sněmov-
ního usnesení z r. 1883 o prohlášení chorvatské řeč
za úřadní řeč sněmovní, tím, že vládní zástupce př
zahájení sněmu použil také vlašské řeči.
Posl. dr. Minaljevič (chorv. str.) podal ná-
vrh na zřízení agrární banky.
Předseda odpovídaje na dotaz posl. Prodan
(chorv. str. práva), prohlásil, že návrh adresní dá
na jednací pořad prvé schůze příštího týdne,
Při projednávání jednacího pořadu byly schvá-
leny některé predloby místního rázu.
ebot
Posl
doktor
Minaljevič
zo Zadr
23
article
Z Kopru, 23. září. (K. k.)
Schůze istrijského sněmu, která svolána byla n
včerejšek, byla v souhlase s oběma stranami od-
řeknula. Zemský hejtman si vyhradil svolati příšt
schůzi teprve, až výbor, dosazený k úpravě ná-
rední otázky a sestávající z 5 členů většiny a
rovněž tolíka členů menšiny, úplně vyřídí svoje úko-
ly za spoluúčasti zemského výboru, ježto tepr
potom lze očekávati vydatnou činnost sněmu ve
všech oborech zemské správy.
Ve včerejší schůzi jmenovaného výboru byl jed
nomyslně slanoven pořad pracl.
24
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Rárodních Listůy.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Rárodních Listůy.
Ministerská rada.
Z Vídně, 23. září. V sobotu koná se opě
ministerská rada. Čeká se, že zejtřejší porada
předsedů klubů na českém sněmu v Praze ne-
přinese sice ještě rozhodnutí o dělnosti sněmu.
ale že bude přece možno rozpoznati, je-li naděje
v práci nebo ne. Jest pravděpodobno, že tatc
ministerská rada zabývati se bude situací uher-
skou. Snad souvisí s touto věcí také dvouhodi-
nová rozmluva, kterou měl dnes dopoledne mi-
nistr obchodu dr. Weiskirehner na radnie
s drem. Luegrem a která podle „Deut. Volksbl.
věnována byla také záležitostem uherským
Možná, že dr. Biliňski předloží pozejtři svým
kolegům nový finanční plán.
Kdy bude svolána říšská rada.
Z Vídně, 23. září. Všeněmecká koresp
oznamuje, že říšská rada sejde se patrně ve
středu dne 20. října a to proto, žev v první polo
vici října budou ještě zasedati sněmy, z nichž
sněm bukovinský se sejde teprve 11. října, aby
vyřídil volební reformu. Kromě toho nebude
možno dříve dokončiti opravy v poslanecké sně-
movně. Přístavba nového poschodi nebude ho-
tova ani v udanou dobu 20. října. Bude-li sně-
movna dělna, pak vláda zamýšlí nechati zase-
dati říšskou radu až do vánoc; leden a únor
přištího roku mají býti vyhraženy zemským
sněmům, aby vyřídily předlohy, týkající se zem-
skýchi financí.
ležn
doktor
Weiskirehner
Luegr
Biliňski
Vídeň
Praha
Vánoce
Rárodne Listůa
25
article
K uherské krisi.
Z Vídně, 23. září. Večerní „Zeit“ sděluje
k uherské situaci? Košut by se smíril s provi-
sorním kabinetem za těchto podmínek: 1. vylou-
čení mimorádných společných výdajů, 2. odsta-
vení otázky bankovní s podmínkou, že přípravy
k zřizení samostatně banky budou zahájeny, 3.
rekonstrukce kabinetu, tak aby ministerstv
mělo ráz strany neodvislosti a nebyli do něho
pojati ministri, ke kterým strana neodvislost
nemá důvěry.
Z Pešti, 23. září. Bývalý minísterský před-
seda hr. Tisza, který sem dnes příjel, odpově-
děl na otázku, zdali mu připadne nějaká role
v nynější krisi: „Nejsem politikem, nýbrž rol
níkem a prozatím jim zůstanu.
Z Pešti, 23. září. (K. k. uher.) „Pest. Ll.
sdelují z vysokýeli soudcovských kruhů, že mi-
nistr spravedlnosti dr. Günther jest vyhléd-
nut za předsedu královské kurie a jeho jmeno
vání se stane skutkem co nejdříve.
Ruská gymnasia.
Z Krakova, 23. září. „Glos Narodu“ ozna-
muje ze Lvova, že zemská školní rada zamýšli
zříditi ruská gymnasia ve Lvově a v Břežanech.
Kromě toho má býti zavedeno povinné vyučování
ruštině 2 hod. týdně na polských gymnasiích
v Gródku a v Kamjence Strumilově. Zároveň má
býti zavedeno povinné vyučování polštině na
nově zřízených ruských gymnasiích.
Povstání na Černé Hoře?
O. Z Bělehradu, 23. září. (Zvl. tel. „N. L..“)
Došly sem zprávy se Starého Srbska, že pohra-
ničná nahije vasojevičská povstala proti Černe
Hoře a že vojsko vasojevičské táhne na Celyň.
Věrohodnost zaručiti nelze a není ani známa
příčina takového hnutí, leda by ji byla nespoko-
jenost Vasojevičů starosrbských, zůstavších pod
Tureckem, že je Černá Hora nebsvobozuje, ne-
boť Turci za mladotureckého režimu vedou s
naproti Srbům tak úkrutně, nespravědlivě a pro-
nevérně, že toho nebylo za celé panování Ab
dula Hamida.
Košut
Tisza
doktor
Günther
Glos Naroda
Turek
Srba
Hamid
Vídeň
Pešť
Krakov
Lvov
Břežany
Gródka
Černá hoře
Bělehrad
Starý Srbsko
Turecko
26
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Liherecký sjezd sociálně demokratické strany.
Z Liberce, 23. září. (K. k.) Vůděí zásady.
předložené ve včerejší, schůzi drem. Seligerem,
týkající se nového organisačního sta-
tutu, byly dnes po delší rozpravě en bloe při
jaty a dosazen 5členný redakční výbor, jemuž
bylo svěřeno na základě těchto vůdčích zásad
vypracovati zevrubnou organisační osnovu a před-
ložiti ji sjezdu v zejtřejší schůzi.
Sjezd vyřídil potom odslavec »T i sk
strany« dle zprávy red. Austerlitze a Emmer-
linga (Vídeň) a udělil absolutorium správám
hlavních orgánů strany ve Vídni.
Odvolání býv. člena Altschula z Kar-
lových Varů z rozsudku smíréího soudu, který
ho vyloučil ze strany, pro jednání, příčící se
jejím zásadám, bylo po zprávě dra. Bauera
(Vídeň) bez debaty jednohlasně zamítnuto a roz-
hodnutí smírčího soudu potvrzeno.
Německý velevyslanec v Pešti.
Z Pešti, 23. září. (K. k.) Německý vele-
vyslanec šl. Tschirsehky navštívil m.sp. dra.
Wekerla, ministry obehodu Košuta a orby šl.
Daranye. Večer dával dr. Wekerle na poctu
velevyslance hostinu, které zúčastnili se ministři
Košut, hr. Apponyi, hr. Andrassy, hr. Ziehy
sl. Daranyi.
Sultánův list caru Mikuláši.
Z Cařihradu, 23. záři. (K. k.) Vlastnoruční
list sultánův, jejž turecké poselstvo odevzdati
má caru Mikuláši v Livadii, liší se od dosavadní
obvyklé formy vlastnoručních dopisů tureckých
panovníků a bude vyhotoveno ve formě listů
evropských vládců. Vlastnoruční list předložen
bude nejbližší ministerské radě ke schválení.
Přijetí tureckého poselstva v Livadii bude pří-
tomen také zdejší ruský velevyslanec. O cestě
ruských carských manželů Bosporem má roz-
hodnuto býti teprve v Livadii. Proslýchá se, že
od této cesty bude upuštěno.
Seliger
Austerlitz
Emmer
Altschul
Bauer
Košut
Apponyi
Andrassy
Daranyi
Mikuláš
Liberec
Vídeň
Kara
Pešť
Cařihrad
Livadie
27
article
Turecká půjčka.
Z Caříhradu, 23. září. (K. k.) Londýnští
bankéři Cassel a Barring, kteří zvláště zúčast-
něni jsou kapitály na ottonanské národní bance,
přibyli sem a konferovali s ministrem financí —
jak se praví — o uzavření půjčky 7 miliono
liber; také Američané mají prý se této půjčky
finančně zúčastniti.
Marocké záležilostl.
Z Pařiže, 23. září. (K. k.) V diplomatických
kruzích proslýchá se, že francouzská vláda při
výměně mínění o protestu Muleje Hafid
projeví názor, že případ třeba výlučně upraviti
mezi maghzenem a Španělskem.
z Vídně, 23. záři. (K. k.) Hr. Fraatišek
Thun Hohenstein odjel včera večer
s chotí do Meranu.
Telegrafcké zprávy hospodářské.
Boj rakouských a amerických petrolejářa
v Německu.
Z Vídně, 23. záři, (»N. Fr. Pr. «) N
německém petrolejářském trhu dokončil se právě
boj o ceny mezi rakouskými a americkými pe-
trolejářskými společnostmi. Tento boj vedl k
tomu, že nyní petrolej prodáván byl za ceny.
jež znamenaly četné ztráty. Američané zkusili
takový proslředek k boji, že hrozili detailistům,
kteří odbírali rakouský petrolej, lím, že nedo-
stanou v budouenosti žádný americký petrolej.
Cassel
Barring
Američan
Fraatišek Thun Hohenstein
Caříhrad
Pařiže
Španělsko
Vídeň
Hradec
Merano
Německo
Francie
národní banka
28
article
Tento prostředek boje však neměl dosud žád-
ného výsledku. Tak na př. usneslo se nákupní
společenstvo pro koloniální hodnoty v Hanovru,
nakupovati příště jen rakouský petrolej. Vůbee
se proti americkým společnostem v Německu
uplatňuje silný proud zvláště v Hamburku,
městě to, ve kterém jest největší trh petroleje.
Snížení cen porilandského cementu?
Z Vidně, 23. září. (»N. Fr. Pr.«) Ob-
chodní správa svazu rakouských portlandských
cementáren zamýšlí svolati v nejbližší době
schůzi dozorčí rady, která má se raditi a usnésti
mimo jiné též o snižení cen portlandského ce-
mentu v mnohých rayonech konvenčních okresů.
Zvláště zamýšli předsevzíti snížení cen pro jiho-
mocnářství, ale též pokud se (ýče jiných relací,
mají býti učiněna rozhodnutí, jež směřují ke
snížení cen.
Německo
Hamburk
Francie
Ob
29
article
Zvýšení cen tištěného zboží.
Z Vídně, 23 září. (»N. Fr. Pr.«) V jed-
nání továren na tištěné zboží o zvýšení cen bylo
dnes pokračováno. Zásadně bylo usneseno, vzhle-
dem na stoupání cen materiálu, předsevzili zvý-
šení cen. Výměra jeho bude určena přištím tý-
dnem, ježto dosud nebylo možno shodnouti se
o pevné ceně.
lei
2 rakouského Lloydu.
Z Terstu, 23 září. (K. k.) Hlavní ředitel-
ství sděluje: Lloyd zamýslí nejprve na zkoušku
od 1. ledna 1910 plouti parníky na linii ja-
ponské do přístavu Jokka-i ši. Leží na
cestě z Koby do Jokohamy, v posledních
letech dosáhl netušenéhn rozvoje a zejmena zdá
se býti vhodným pro vývoz i dovoz. Pro případ,
že zastávky v tomio přístavu — jak lze oče-
kávatí se stanoviska rakouského průmyslu —
rudou výhodné, pomýšlí se definitivně jej zařa-
diti do jizdního programu.
Parnik »Persia« minul dne 23. t. m. Vi
a odplul do Terstu.
Hollandský rozpočet na rok 1910.
Z Haage, 23. zaří. (K. k.) Rozpočet pro
rok 1910 stanoví výdaje na 198,739.586
příjmy na 185,862.351 zl. Schodek dle ná-
vrhu minisíra financí má uhraditi se výnosem
1.200 000 zl. z 10proc. přírážky k dani z ma-
jetku a živnostenské daně, 71 mil. zl., které
vynese zvýšení dávek z alkoholu a 32 mil. zl.,
kleré vynese přechodné zvýšení celního tarifu
o 30 proe.
Lloyd
Persius
Vídeň
Francie
Terst
Jokohama
Haage
30
article
st Z Pešti, 23. září. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 q o 5—10
hal. levněji. Platila za 50 kg: pšenice tisská
78.5 kg K 14.45, 78 kg K 14.15 s přísadou,
pešťská 78 kg K 14.50, tursko-bečská 79.5 k
K 14.40, tolenská 78 kg K 14 421s, banátská
79 kg K 14 421, rumunská 80 kg K 14.25;
žito (— 10 h) K 960; ječmen K 7 25
až 7.30; oves K 7.50 až 7 60; kukuřic
K 7.60; vojtěška K 137.—
Terminový obchod byl stísněn ve-
likými prodeji.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 13.85, na duben 1910 K 14.—; žito n
řijen K 9 65, na duben K 10.—; oves na
říjen K 7 40, na duben K 7 61; kukuřice
na září K 7.60, na květen K 7.05.
Sládlo smlouváno po K 179.—.
Pochmurno.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 23. září. (Peněžní burse
Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akclí 760.000 (1,950.000).
Union Paeille 202% (2031/2).
Kanada Paelile 182.— (1821/2).
Steel cemmons 831/2 (84 75).
Baltimore and Ohlo 1171/2 (117.25)
Platil
Pešť
Nový York
Kanada
Baltimore
kg
32
article
23. září
22. září
Rlo falr čls. 7 . . . . . 7.25
7.25
na září . . . . . . . 5.35 5.50
na listopad . . . . . . 5.50 5.55
Cukr.
23. září 22. zář
3.73
Cukr (Falr Muse.) . . . 3.73
Tuky Western Steam . . 12.95 12 75
Tuky známíka Wilcox . . 13 25 13 .10
Pšenfee.
Z Nového Yorku, 23. září. (Obilní burs .)
Smýšlení obllní bursy porolné.
23. září 22. zář
pohotová nová sklizeň . . nom. 111.—
na září nová sklizeň . . 112.— 114.—
na prosinee nová sklizeň. 107.25 108.—
Kukuřlee
23. září 22. září
na září: . . . . . . . 71.75
na prosinec . . . .
na květen . . . . . . .
Petrolel
23. září 22. září
10.65 10 65
raflnovaný, kesonový .
ralinovaný Standard White 8.25 8. 25
Kovy.
23. září 22. září
Měď. . . . . 12.60 12.75 12.50 12.75
in
Cukr
Wilcox
Nový York
Falr Musa
Tuka western Steam
Tuka
Cukr
white
12.75
33
article
Železo čís. 2. . 18.50 19.— 18.25 18.75
Železo čís. 2. . 18.50 19.— 18.25 18.75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 23. září. (Bavlnářská huras.)
Bavlnové lhůty byly nejdříve vzpruženy lepší po-
ptávkou soukromého obecenstva, později byly
pevné na úhrady a skonělly pevně.
23. září 22. září 21. září
pe kiteu . . . . 13.39 12.90
12.93
Závěrečné smýšlení napjaté.
Z Nov. Orlennu, 23. září. Na říjen 13.03
(12.67), na prosinee 13.21 (12.81,.
a o t
York
18.75
12.90