Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNI LISTY

3

24. září 1909. Císlo 264

4 article

dreadnoughtů. Čtvrtě ex-lex vzniklo by, kdyby- chom odepřeli prodloužiti bankovní privilej a tím by se velmoc ocitla v prapodivné situaci, poněvadž bankovní privilej se žádným způsobem vynutiti nedá.“ Justh je přesvědčen, že vrtkavý Košut konečně přece zůstane věren samostatně bance a vstoupí sám do oposice. Kdyby se to nestalo, vzal by Justh řízení oposice sám do ruky a vzdal by se za tím účelem předsednictví v poslanecké sněmovně. Z Celovce, 21. září. (Slovinci v koru- tanském sněmě.) V dnešní zahajovac schůzi snčmu korutanského oba slovinští po- slanci Ellendorfer a Grafenauer slo- žili slib v jazyku slovinském. Stalo seto poprvé v korutanském sněmě a vzbudilo mezi Němci pravé zděšení. Zo slezska- (Zemské volby.) (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Jest ledy po zemských volbách, jež na české straně vykonány byly letos poprvé za vrchního vedení slezského odboru Národní rady české, jejíž kandidáti také zvoleni. Jsou to polsko-ostravsky starosta Jan Poppe, opavský advokát a příse díci zemského výboru dr. Frant. Stnatil a raduňský nadučitel a redaktor »Slezského věstníku« Rud. Gudrich. Povšechně možno konstalovati, že v národním zastoupení žádná změna nenastala, že letos poprvé vykonány byly zemské volby ve znamení stranni- ckého boje a že značí ústup t. zv. národní strany slezské, k níž až dosud hlásili se všichni tři zemátí poslancové čeští (Hrubý, Stratil a Foltys), nebot zvoleníi byli dva oposičníci »opavskému vedení- v osobách pp. Poppa a Gudricha.

Justh Slovinec Němec Popp doktor František Gudrich Hrubá Stratil Foltys Celovec poslanecký sněmovna odbor národní rada zo slezsko

5 article

Pokud týče se kvalifikace věcné, lze důvodně míti za to, že zvítězil směr demokratičtější a pokro- kovější, ač pokud jde o kvalifikaci osobní, těžko jest žádati na panu slarostovi Poppeovi, aby nahradi vrchního soudního radu Hrubého . . Celá volební kampaň na Frýdecku byla velm tuhá, ač odbyla se bez jediné voličské schůze. D posledního okamžíku stál zde proti oficiálnímu če- skému kandidátu vedlu německo přátelského vrbi- ckého slarosty Quassnilzy raškovický starosta Adámek a zdálo se, že mu ofieiální kandidát český podlehne. V poslední chvíli vyvolána byla kandida tura ředitele Ústřední hospodářské společnosti slezské pana Ziky. Timtéž okamžikem zlepšila se posice Poppeova, ačkoliv stále ještě jeho volba prohlašována za pravděnepodobnou. Pro Ziku agitováno způsobem který zasluhuje vším právem, aby byl odmítnut. Přálelé jeho vydali volehní provolání, na němt umístěny byly fingované podpisy některých volitelů Takovýto způsob agitace, vlastně takovéto znemravňo- vání dosud čistého slezského politického života dlužno co nejrozhodněji odmítnouti. A pak agitováno pro Ziku ve znamení stavovského zastoupení, což bylo ješlě nemístnější, jelikož málem by to bylo ohrozilo tento český mandát. Křičet »volte sedláka- a pak od méně uvědomělých slezských volitelů z bor chtiti, aby v užší volbě volili proti sedlákovi, jímž na neštěstí byl deutschfreundlich Quassnitza, jest přece jenom podivné a mohlo by se příležitostne šeredně vymstili.

Hrubý Adámek Zika Poppeův Frýdecko

6 article

Na Opavsku byly volby méně vzrušující. Vědomí nebezpečí srazilo tam všechny na společnou základnu národní. Jen Němci si zaintrikovali, postavivše proli oficiálním kandidátům českým kandidaluru býv. po- slance českého Foltyse (samozřejmě bez jeho vě- domi). Doufali, že se tím roztříští české hlasy mezi méně oblíbeným Gudrichem a Foltysem a lak že zvítězí druhý kandidát jejich, Meisner. Zde, ve ven kovském okresu opavském, volí se současně dva kandidáti a větší nebezpečí areiť by bývalo, kdyby byli kandidováni dva Němci a kdyby skutečně čast českých volitelů v oposici vůči Gudrichovi vy- trvala. Pokud jde o výsledek voleb na straně polské, svědčí tento neklamně o tom, že polská polilika ve Slezsku jest na chybných ceslách. Dnes, kdy do- stavilo se ovoce šovinistického štvaní jistého křídla polského, možno bez obalu to prohlásiti. A jest přímo povinnosti naší prověsti analysu polské po- liliky slezské a upozorniti na ni veškeru soudnou veřejnost polskou. Vevenkovských o beích na Skočovsku a Jablunkovsku, v jed- nom nejpolštějštím a nejbezpečněj- ším volebním okrese polském, pro- padl oficiální kandidát, říšský po- slanec P. Londzin, proti polskému re- negátovi naduč. Koždoňovi, čímž vážně ohrožena i slovanská posice v zem- ském výboru! Fakt tento mluví více, než sebe delší článek. Neboť tím dokázáno, že Poláci ve svém protičeském řádění došli tak daleko, že mezi svým vlastním lidem upustili ode vší politické práce a pře- nechali pole agitálorům germanisace Tento fakt také ospravediňuje náš postup proli Polákům. Vždy

Němec Gudrich Foltys Meisner P Londzin Koždoňův Polák Opavsko Slezsko Jablunkovsko

7 article

my ve Slezsku, jsme tvrdili, že naši Poláci jsou ná- rodně nespolehliví a že dlužno chovati se k nim s náležitou reservou. Za to nás zrádcovali a zrádco- vali v důsledcích toho každou myšlenku, byť byla sebe lepší, již proto, že stali jsme se my její no- siteli. Nyní v této polské porážce dostává se nám plné satisfakce a mohli bychom se z toho radovati, kdybychom necitili dobře slovansky, a kdybychom nevěděli, že toto seslabení posice polské znamená i seslabení naše. Dnes zakládají Poláci v Orlové gymnasium. Prot nám. Netají se tím; od nás prý jim hrozí nebezpečí ne od Němců. Rozvážné polské živly radily, aby o Orlové bylo upuštěno a aby střední ústav založen byl buď ve Skočově anebo v Bllsku, kde hrozí ger manisace. Šovinističtí Friedlovci však křikem přehlu- šili tuto dobrou radu a tak rozhodnuto pro Orlovou, Vyplývá tedy z toho, že raději smír s Němci než s Čechy. Podivná zajisté dedukce, ale události dávaji ji za pravdu. Jest jen na vážné veřejnosti polské. zdali v čas vzehopí se proti politickému šílenství friodlovské kliky a jestli v čas zakřikne její lživá hesla a pusté fráse. Jest to jak v zájmu věci polské, tak v zájmu nás Čechů slezských. Čím dříve, tím lépe, než dojde k rozmíškám dalším Jak přímo neslýcbaným způsobem tato radikálně »národní« strana polská si počinala, o tom svědčí ještě následující: V době krajního nebezpečí, kdy proti oficiálním kandidálům polským na Tešínsku postavili se velmi nebezpeční deutschfreundliši, příši Friedlovci s kandidaturou hrušovského nadučitele

Polák Němec Čecho Slezsko Orlová Skočov Bllsko Čechy

8 article

Jana Kolasa a odůvodňovali kandidaluru tuto ne jeho prací, ne jeho radikálně národním postupem proti německým lupičům odvěkých našich práv, al postačiti polským voličům mělo, že Kotas pro svoji práci« je nejvíce nenáviděn u Čechů! Správně po- stavil se proti tomuto klassickému odůvodnění Kota- sovy kandidatury »Dziennik Cieszyňski«, napsalli, že tskovému poslanci, kdyby byl zvolen, nezbylo by na sněmu, než aby vkýval palcem v botě«. Toto darebáctví Fnedlovců vynikne ještě jasněji, dodáme li že výsledek volební v okrese tomto úplně byl zá- vislým na českých volitelích, a kdyby naši lidé byli tak uvědomělí, jak »uvědomují« polský lid Fřiedlovci, tu že by Poláci byli ztratili i mandály na Těšinsku, tak že na zemském sněmu byli by úplně bez zastoupení. Koučíce stať tuto o volbách, konstatujeme jen jedno: Události při nich se zběhnuvší ospravedlnily nás Čechy slezské úplně nejenom před celým ná rodem českým, ale co hlavního, i před veškerout po. ctivou a soudnou veřejností polskou. Doufáme, že nadále jest nemožno, aby v polské politice slezské hráli prím lidé, jichž jediným cílem jest protičeské štvaní a tím samým znemravnění celého našeho po- litického života, zotročení poctivých pracovníků ná- rodních, jež nepřináší zisk ani české ani polské věci. nýbrž Němeům samotným. Zvláště nyní jest doba kritická. Na zemském sněmu mají se zástupcové naš biti za volební opravu, kterou rozhojněna byla by polilická moc obou slovanských kmenů v zemi zatím kmenové tito nedovedou udržeti ani lo, co na Němcích předkové vybojovali. Události posledních dnů opětovně volají: Pryč se třenicemi mezi sebou a ve společném šiku ruku v ruce proti nepřiteli i Ing. St. Šafář.

Kolasa Kotas Čecho Dziennik Cieszyňski Polák Němec Inga Stanislav Šafář

9 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. Burcev — německým provokatorem. Známý ruský revolucionář a pověstný usvěd čitel provokatorů ruské tajné policie, Azefa, Har- tinga, Jučenko-Gerngrossové a j., je podle od- halení »Rusského Znamene« sám agentem pro- vokatorem, ale německým. Azef byl členem ústředního výboru social ných revolucionárů spolu s Burcevem. Azef měl velmi rozlehlé známosti a vlivy v jiných ergani sacích. Burcev potřeboval Azefa, znajícího dobř anarchisty německé. Azef mu o nich informace dával a Burcev je dodával policii berlinské, vje jíchž byl službách. Když Azef vypozoroval, jakou roli hraje Burcev, řekl mu to do očí a za to se dověděl. že ani Burcevu není tajemstvím, co trop! Azef Krásné duše se poznaly. Nyní už nebylo příčiny. aby měli před sebou tajemství. Podali si ruce ke společné práci: Azef sbíral material o revolu- cionářích německých a dodával jej Burcevu a Bur- cev jej za to odměňoval zprávami o revolucioná- řích ruských. Ale za nějakou dobu Azef poznal, že ho přítel podvádl a dává mu informace falešné nebo málo cenné; správné a cenné informaces berlinská policie ponechávala pro sebe, aby jimi podle potřeby německé-vlády bud Rusku poslou- žila anebo dopustila energičtějšt činnost ruských revolucionářů.

Burcev Azef Haro Bura Rusko Russký Znamen JučenkoGerngrossová

10 article

O Burcev se vymlouval, že příteli povídá jen co ví a je-li toho málo, to že jest odtuď, že vt neví. Ale Azef se nedal oklamat a na Burceva udeřil, nebude-li mu podávati zprávy správné a cenné, že ho prozradí ústřednímu výboru. Burcev na oko souhlasil, ale na rychlo opustil Paříž, kde jest, jak známo, sídlo ústředního vý- boru ruských revolucionářů a před svým odjezdem ústřednímu výboru osobně oznámil, že z něho vystupuje, nemoha býti členem organisace, která v sobě chová vyzvědače ruské vlády. Když nan komitét naléhal, aby zrádce jmenoval, Burcev jmenoval Azefa, ale vyhradil si, že materiál proli němu teprve sebere a do té doby si vyžádal, aby věc byla chována v tajnosti a jen ústřední výbon aby také Azefa stopoval. Burcev jel přimo do Petrohradu, kde mu Lopuchin potvrdil, že Azef je tajným jeho sgentem. Na to následovalo veřejné udhalení Burceva o Aze- fovi, jenž ale pometě svých druhů unikl, přijmuv v oddělení ruské tajné policie vysoký úřad. uprázďněný po odsouzení Lopuchina. Burcevus Azef odsloužil tím, že jej demaskoval francouz ské vládě jako německého vyzvědače a provoka- tora, načež pařížská policie Burcovu ozná mila. že jako německý vyzvědaě ve Francii meškat nesmí. Při tom je divno, že ve Francii, s Ruskem spolčené, smí míti sídlo ústřední výbor ruské revoluce a že všechna revolučná akce směla být z Paříže podnikána a řízena. Vilém II. do Švýcar. Styky mezi republikou švýcarskou a Ně meckem stávají se v poslední době až pode- zřele blízkými. Již loni měl býti pozván k ma- nevrům švýcarským německý korunní prine, ale sešlo s toho. Za to letos má se té cti dostst samotnému císaři Vilému II., který pozvání laké ochotně prý vyhoví.

Burcev Azef Lopuchin Aga Burcův Vilém II Paříž Petrohrad Francie Rusko

11 article

Ústavní boj v Anglii. (Řeč Balfourova.) Z Londýna se oznamuje, že Balfo u byl v Birminghamu uvítán Chamberlainovými voliči s nevylíčitelným nadšením, když se ob- jevil s paní Chamberlainovou pod paží. Před- seda schůze poukázal na významnost okamžiku a přečetl psaní Chamberlainovo. Tento projevil politování, že nemůže se osobně dosťaviti a po- zdraviti Balfoura, s nímž tak dlouho pracovat v kabinetu a parlamentu. Bylo zvykem, že ra- dikálové v době krise přicházeli do Birminghamu, ale jejich řeči neučinily dojem a město ostalo baštou unionistů. Teď pronesou unionisté prvne odpověď na poslední útok vlády. Poslední bude vyřknuta, až vláda bude nucena odvolati se k zemi. Chamberlain doufá, že horn sněmovna způsobí rozpnšitění palr- lamentu. Nesdíli náhled Asquithův, že roz- počet má především podporovati zájmy dělníků. Tento rozpočet je posledním úsilím zastanců svobodného obchodu proti ochranářství. Nyní nutno voliti mezi rozpočtem a celní reformou.

Balfa Chamberlainův Balfour Chamberlain Asquithův Anglie Londýn Birmingham Balfourův

12 article

Po přečtení tohoto listu uchopil se slova Balfour. Bývalý předseda konservativního kabinetu pravil, že nebude pojednávati o po- drobnoslech rozpočtu, že poukáže, jsk jim stát všeobecně zasažen. Názory předsedy nynějšího ministerstva projevují socialistické vy znání vtry. Je to opravdu rozpočet. Jaká pošetilost, chlit odelranit bohatství, aby se za- mezila chudoba. Nic není snadnějšího nežli zni- čiti blahobyt. Moderní dělnický problém je velmi spletitý a chceme-li si učinili úsudek, musíme vědět, jak povstal. Zvýšení vydání a potřeb nutnost nalézti peníze ke hražení, musí každého myslicího člověka přivésti ke z měně fisk ál- niho systemu. Před rokem panovalo mínění, že celní re forma je novou politikou a namítalo se, že se nemusí nic učinit, když za dřívějšího režime byla země bohatá. Byla to krátkozrakost. Starý systém je zlomen. Rozpočeu

Balfour

13 title

V Praze. 23. zářl.

Praha

14 article

nynějšího kaneléře pokladu není pokračováním rozpočtu posledních padesáti let, vystupuje sine v maškarádě starých obleků, ale ty mu nepad- nou. Výklad rozpočtu, učiněný Asquithem na tomtéž místě v Birminghamu, je dobrý pro vkue a přání klubovních politiků. Lišil se od výkladů některých jeho kolegů, kteří vyzývají nebesa, aby horní sněmovna zamitla rozpočet, abyji mohli denuncovati zemi ze zločinu proti ústavě Celá síla rozpočtu leží v naději na budouenost a sliby sociální revoluce. Starý fiskální stroj musí být potlačen. Země musí voliti, zda-li má dáti přednost postupu ku předu celní reformy nebo pádu do bezedné propasti. Země mus uvážiti, nežli vysloví svůj soud, ž e s t a země nebude již takový, jaký by za dřivějšlch sťastnějších do b když žil ještě starý fiskální systém. Anglie tehdy stála v čele světového trhu, což již teď neni. Balfour dále pravil, že dřívější národní hospodáři udělali velkou chybu, poněvadž my- slili, že stav se nezmění. Ne po čít al s Německem a Amerikou. Kapitalistu to nezajímá, vydělá stejně dobře v Americe jako v Německu. Ale jde o dělníka. Politika, oživující obchod, je politikou chudého muže. Prot finanění reformy musí nalézti néco, co oživl trh, továrníky povzbudí a udrží britský kapitál v prospěch dělnictva.

Asquith Balfour Prot Birmingham Anglie Německo Amerika

15 article

Francouzsko-španělské neshody pro marockou otázku. V pařížských politických kruzích se uji- šťuje, že přes všechno prohlašování důvěry ke španělským zprávám vzbuzuje španělská akce v Marokku značnou nelibost v Francii. Shledává se, že armáda 58 000 mužů je příliš velká pro pouhou trestní expedici projevuje se přání po určitějším označení doby a obraničení pohybu vojska. Při tom však za- chovává francouzská vláda nejzdvořilejší zdání a chce udržeti přesvědčení, že vládne úplne dorozumění. Avšak každý ví, že mezi oběma zeměmi vzrůstá mezera, která d plomacií Picho- nové ukládá téžké úkoly. Očekává se dychtivě znění odpovědi, jež musí býti dána na notu maghzenovu. Je to poprvé, co sultán tak dů- razně protestuje. Při obsazení části územl Francif, protestoval Abdut Aziz, teprve když operace byly skončeny a pouze setrvání cizího vojska v Marokku vzbuzovalo obavy sultánovy. Jakou odpověď dají státy? Odpoví každý stát samostatně, nebo bude vypracována spole čna nota? Proslýchá se, že španělská vláda zdráhá se učiniti jakékoli prohlášení. Je otázkou velmi důležitou, jaké stanovisko zaujme Francie, dojde k výměně náhledů mezi kabinety. Zatím co děla hřmějí u Meliliy, přetřásají se tyto otázky hor- livě v diplomatických a novinářských kruzích. Od jejich rozluštění závisí, z dali maroc ká otázka bude i nadále mit evropíský význa mí

Picha Abdut Aziz Maroko Francie

16 article

Bude miti Anglie všeobecné volby ještě letos (Původní dopis »Národních Listů«.) V Londýně, 15 září 1909. Pelární výpravy už rezajímají veřejné míně anglické. Nová otázka je na pořadu dne: Budem nebo nebudeme míti všeobecné volby před koncem roku? Před několika týdny nie nedávalo tušiti tak prudký skok parlamentní temperatury; všeobecný dojem byl, že země příjímá velmi ochotně rozpočei nepříjemný velkým majitelům půdy a že velmi málo si připouští socialistické tendence zjevné nebo skry- té z nových daní na majetek movitý nebo nemovilý Konservativci sami přiznávali, že massa volič- stva jim není zvlášť příznivá, čekalo se, že rozpočet bude odhlasován dolní sněmovnou před koncem září a přijat s těžkým sice srdcem, ale přece jenem přijaí od sněmnovny lordů. Nikdo si nepřál rozpuštění a všichni se více mé- ně báli všeobecných voleb. Konsarvativci sice dou- lali, že dobudou mnohých míst, ale neodvažovali se počítati s vítězstvím. Liberálové se obávali, že ztrati sto míst a netoužili nikterak udržeti moc se slabou většinou, která celkem byla vydána na pospas sociali- stické a irské skupiny v dolní sněmovně. Vědělo se také, že všichní členové ministerstva toužili udržeti své portefeuille co nejdéle, to jest až do podzimu 1910 a možná až do 1911. Alc před 14 dny se odehrála reakce stejně neočekávaná, jako ne- vysvětlitelná. Stačilo, aby lord Rosebery odmitl sc- cialistický rozpočet Lloyda George a oddělil se od strany liberální, aby ihned parlamentní kruhy se znepokojily, ztratily důvěru v liberální hvězdu, mlu- vily o bezprostředním rozpuštění — zkrálka, ztratily hlavu.

Rosebery Lloyd George Anglie Londýn dolní sněmovna Budo

17 article

Otázka, kterou, jak se zdá, nikdo si nedává, jes asi tato: Lord Rosebery, velký liberální landlord, jenž už dávno nemá vlivu na svou stranu a nemá žádného u strany konservativní, může-li řečí sebe výmluvnější obráliti mínění veřejné a způsobiti zá- konodárnou krisi? Pochybnost jest dovolena. Lord Rosebery už děle nemá sluchu v zemi. Nerado se mu odpouští, že se vzdal místa státníka a že vklouzl do pokojnýcha štastných dnů prázdně, kterou nu poskytuje jeho ne- smírně jmění a kterou okrašlují jeho známosti litc- rární a bádání historická. Lord Rosebery není více vůdcem, jehož hlasu slepě poslouchají stoupenci, po- něvadž jich nemá, nebo členové jeho bývalě strany, poněvadž opustil aktivní politiku. Jeho parlamentní akce jest tudíž nesmírně omezena.

Rosebery

18 article

Se stanoviska populůrnosti náleží třídě majitel pozemků a čím více bude odmítati nerovnost roz- počtu, který těžce dopadá na držitele půdy, tím mě- ně získá massu voličstva, jež nemá nic na tomtn světě, než právo praccvat nebo umřít hladem a tim více Bude hráti do rukou liberálním nebo radikál- ním dema gogům, jako jsou Lloyd George a Winston Churchill. Avšak bylo by nebezpečno zapominalt skutečného vlivu, jaký může míti státník tak umír- něný, jakým jest lord Rosebery, na malé mě- štanstvo a malě obchodníky, kteří tvoří živel, prou- dící, nejasný a nerozhodný, jenž najednou může roz- množiti stálé šiky konservativeů a přesvědčených liberálů. Podle toho, na kterou misku váhy se talo různorodá maesa nechá zatlačit, jedna z velkých stran politických vítězí, nebo jest poražena. Na tyte hodné lidi, kteří obyčejně nedělají politiku, moudrá a rozvážná slova lorda Roscbera učinila, jak se zdá, hluboký dojem. Nesmíme totiž nikdy zapominati. mluvíme-li o anglické veřejnosti, že většina zamě má strach přede vším, co činí dojem socialismu nebo by- rokracie; to jsou dva strašáky, které obratně vyma- loval lord Rosebery před voličstvem.

Lloyd George Winston Churchill Rosebery Roscber

19 article

Konservativci, kteří od předložení socialistického rozpočtu Lloyda George s bolesti konstatovali úspěch u děirictva, chimérické sliby, jimiž Lloyd George Churchil tak oplývají, pozorují nyní známky, ohla- šující reakci prolisocialistickou a protibyrokratickou ve sražených řadách střední třídy, která svým od- padlictvím způsobíla v r. 1905 vítězství strany li- berální. Nicméně vůdcově strany liberální dosuď váhají, necdvažujíce se vyslovití o pravděpodobném výsled- ku dotazu k lidu. Balfour, který už dostal od voličstva tak krušná poučení, se dosud nerozhodl, vyčkává, až přesn změří sílu přízně lidu, která obrátí parlamentní ko- rouhvičku buď na pravo nebo na levo, Jest nyní jas- no, že parlamentn. většina ztratila hlavu. Jest také patrno, že veřejné mínční s napjetím sleduje taktiku obou velkých stran politických, avšak nic dosud ne- dovoluje věřiti, že voličstvo také změnilo snaýšleni. Nicméně v kruzích obyčejně velmi dobře zpravených mají dojem, e Asquith a většina jeho kolegů by vi- děli bez nelibosti všeobecné volby před koncem Lloyů Georze a Wriston Churchill dychtí za- hájiti kampaň proti bohatým a proti držitelům všecl monopolů. Jestliže lordové zamítnou nový rozpočet v celku nebo částečně pro nové daně pozemkové, kampaň strany liberální bude snadna, demagogických argumentů bude nadbytek. Bylo By také podivno, roku.

Lloyd George Lloyd George Churchil Balfour Asquith Wriston Churchill

20 article

žečce podařilo naschránit vše, co poutá, baví i po- učuje náš dorost. Sebrané spisy Fr. Heitesa, III. „Sklizeň podzimu“. Nakladatel J. Otto, Praha, 1909 K 2.40. (Psáno 1901—1908.) Mezi třemi vydanými dosud svazky Sebraných spisů Fr. Heritesa tento poslední, obsahující dvaa- dvacet črt, zvláštní asi bude těšiti se přízni členář- ské. Najdeť v nich každý, i vybíravý, po čem právě srdce jeho zatouží: tklivou historii (Vzpoura zví- řat), něžnou vzpomínku (Když bylo jaro pan babičky), starosvětský obrázek (Eljen Koš u t) milostnou idylku (Lesní karaliáty), humore- sku (Necky), účinnou satyrku (Šedivý vůz) i ostře tendenční črlu (Vy Češi). Je zde již v této ušlechtilé podzimní sklizni n Úhorech spisovatelova tvoření taková vítaná směs všeho toho, co dal živol, co uzmul, či čím varoval.

Otta Čech Francie Praha

21 article

Prostinké namnoze skizzy, ale odlesknuté přímo z fotografické dílny života. Tak vše je v nich věrně bystře líčené, zvláštní nodivuhodnou znalostí po- měrů vystiženě. Slokráte jste šli mimo tyto proste obrazy, aniž byste si všimli, jak mnoho zajíma vého života vřo pod všedním tím plátnem. A náhle přichází umělec a jeho cít velle vás blíže k té povrchní všednosti, a vy neočekávaně sto- jíte v novém svělě, který má stejně nnoho zázraků jako onen, který se leskne islešným třpytem bohat- ství a sociálního blahobytu. A v tom právě spočívá veliké umění p. Jerite- sovo, že dovede náhle vzbuliti trvalý zájem pro tyto prostě a jednoduché životy a zvýšiti účinně důleži- tost společenských otázak, jež dosud zdály se ne- hodny všeobecné pozornr osti. Náš upřímně český život žije v těchto obrázcích se svým vychladajícím odvarem posledního šosáctví i horoucím vřením nových pokrokových tužeb. A zač zvláště vděčíme p. Heritesovi, jeho „Sklizeň podzimu“ ochotně staví se také do služeb u nás dosud kaceřovanému literárnímu stavu a snaží se upřímně zajistiti mu místo tam, kam dávno již patří ideální snahou svou. Vkl.

Herites

23 article

* Nový, již 27. ročník zahajuje dnes „Zlat Praha“, velký obrazový týdenník, vydávaný nákl J. Otty. Obrazový i literární obsah prvního čísla no- vého ročníku je nejlepším měřítkem dobré umělecké úrovně, na níž „Zlatá Praha“ za spolupracovnictví veškeré české obce literární a výtvarné stála po celé čtvrtstoletí svého vycházení. Slovesný obsah nového ročníku zahajují dvě obsáhlejší románové práce nej- lépe akreditovaných našich literátů. Je to především umělecky svrahovaně poutavá románová episoda „Antonín Vondrejc u paní Šády“ K. M. Čapka, která zaujme a vzruší čtenáře, uvádějíc jej v prostředi literárního a žurnalistického světa českého, v němž se křižují a navzájem střetají myšlenkové proudy současného života národního, politického, sociálního i uměleckého. Karel Kálal má tu románek „Nevěsta z Tater“, čerpaný z ovzduší styků československých, jichž je sám nejhorlivějším propagátorem a literárně nejšťastnějším pěstitelem. Básnická část je zastou- pena krásnými ukázkami poesie mistra Jaroslava Vrchlického a Karla Červinky. Část slovesnou do- plňují vynikaiící literární práce: napínavá povídka

Zlata J Ott Vondrejc Šáda K M Čapek Kálal Vrchlický Červinka Praha Tatry

24 article

Magnetismus“ Karla Scheinpíluga a drobná, výborn pojntovaná črta „Resignace“ talentovaného dobu- tanta Josefa Havlína. — Část časová má kromě zají- mavého feuilletonu o české výpravě sokolské v Ame- rice z péra redaktora „Zlaté Prahy“ V. Červinky (k cyklu obrázků „Jak se representují Čechovév Americe), množství literárních zpráv i referátů o předních stálých spolupracovníků listu. Stejně i část obrazová svou nádhernou výpravou jistě dokonale uspokojí a cele zaujme každého přitele našeho umění. Hned prvá strana překvapí barevným delikátním obrazem „V slováckém kroji“ — ten něž- ný portrét dovede beze slova jasně říci, že jeho autor, mistr Luděk Marold, stále jest nenahradi- telným umělcem naším. Cele nás uchvátí dále dvou- stranný, v barvách provedený obraz moderního ru- ského mistra V. J. Surikova: „Jitro při popravě střelců za Potra Velíkého“. Je to snad nejlepší obraz mistrův a mocně působí sevřenou, dusnou svou tra- gikou. Na dalších stranách krásné úpravy vidíme pěknou reprodukci známého již umělce našeho Rud.

Scheinpílug Havlín V Červinka Marold Surikov Potro Velíký Praha Čechovév Amerika

25 article

Béma: „Lelní den“, pak Vlastimila Hofmanna zajímavé, ironické „Dábly“. Krásným uctěním ne- hlednoucího jména uměleckého jsou „Hradčany“ Julia Mařáka. Náčrt, ale celé měkké a silné umění mistrovo je v něm. Za nepatrné předplatně (5 K čtvrtletně) poskyt- ne „Zlatá Praha“ hojně opravdově čisté radostia obohacení duševního. Za svou více než čtvrtstoletou kulturní činnost zaslouží si „Zlatá Praha“ přízně všech českých čtenářů. Obsab 26 mohutných ročníků „Zlaté Prahy“ je doporučením jistě nejlopším — on i v budoucnosti bude dokladem velké osvětové práce a zásluh, získaných o krásné písemnictví české, jemuž „Zlatá Praha“ více než čtvrtstoletí poctivě slouží. Redaktorem je Vincene Červinka; část ohra- zovou řídí Viktor Olíva. Ukázková čísla posílá ad- ministrace zdarma. * Max Leonier: Domů. Feuilletony. 1908 a 1909. Nákladem autora v Černilově u Hradce Krá- lové.

Bém Lelní Hofmann Mařák Červinka Olív Leonier Hradčany Praha Černilov Hradec

26 article

* Jan Hejčl: Do města Davidova z měsl Eliščina. Řada vzpomínek cestopisných, biblických a historických. Nákladem Bohdana Melichara v Hrad- ci Králové. Blaise Pascal: Myšlenky. Přeložil Ant Uhlíř. Nákladem Jana Laichtera na Král. Vino- hradech. Dr. Em. Rádl: Dějiny vývolovýchi lhsori v biologii XIX, století. Se 17 vyobrazenimi. (Laich- terův výbor nejlepších spísů poučných. Kniha XXXIV.) Nákladem Jana Laichlera na Král. Nino- hradech. Frant. Taufer: Kruh. Básně z r. 1008 Nákladem vlastním. * Petr Balek: Z vídeňských dlažub. Nákla- dem Smída a spol. v Týně n. Vlt. * Josef Veselý: Pod Hradčany. Obraz živola malostranského před 20 lety. Nákladem Janáčka v Praze, Karel Půlpán: Bez plachet. Drobná prósn. Nákladem knihtiskárny nár.-soc. dělnictva v Praze. Časopis moravského musea zemského. Roč IX., čís. 2. Vydává Moravská musejní společnost v Brně.

Hejčl Eliščin Bohdan Melichar Laichter Král doktor em Rádl XXXIV Laichler František Taufer Balek Veselá Janáček Půlpán Davidov Hradce Králové Náklo Vltava Praha Brno Blaise Pascal Ninahrad moravský muzeum zemský pod Hradčany

27 article

* D. Kornitzer: Sludien zum Meisihotavar theilugsverfahren. Manzovo knihkupectví ve Vídni Bonmain et Magyars, Béponse a la „livu magyare“. Bucarest, 1909. * Adresář doporučení hodnýcn Iirem pánů členů a příznivců Českého zomského svazu ku povznesen návštěvy cizinců v království českém v Praze, zá- roveň úplný seznam členstva. Nákladem spolku. * Vincenc Podhajský: Sázejme, pěstulme, chraňme stromy! Nákladem Svazu českých spolko okrašlovacích v Praze. *Prof. V. Th. Magerstein: Výroba slivovice a poučení o potřebných krocích ve příčrnně styků s fiskem na základě zákona o dani z lihu stran pá- lení slivovice daně prosté, jakož i slivovice zdaněné Nákladem České hospodářské společnosti pro mark- rabství moravské v Bmně.

D Kornitzer Sludien Magyars Bépons Bucarest Podhajský profesor Vídeň Praha Český zomský svaz

28 article

Kapesní kalendář učifelský na šk. rok 1909/10 Zemský Ústřední spolek jednet učitelských v král českém vydal obvyklý svůj almanach i letos s ob- sahem pro každého učitele velmi důležitým. Kalen- dář ten zahrnuje v sobě vše, čeho potřebí, aby učitel- stvo znalo zákony, různá nařízení, rozhodnutí a vyne- sení, vzlahující se ke školství. Ve zvláštní stali podává řadu právních rad, plynoucích ze školní praxe, známý odborník K. V. Tuček. Vedle kalendaria, sazby kol- kové, pošťovních a telegrafních jest v kalendáři za- řaděn vhodný zápisník a úplný oficiální schema- tismus (adresář) všeho učitelstva českého. Kalendář čítá 309 stran textu, vedle značného množství i- sertů obchodních. — Ke kalendáři připojena jest pří- loha, obsahující „Besedy s rodiči“, úvahy o důtklivé potřebě výchovné. Napsal Josef Černý. V brožuře této obsaženy jsou cenné rady a poučení o navázání styků školy s domovem. Otázka tato zajímá zajisté veškeré druhy učitelské a bude tedy jistě obsažný tento spisek, čítající 90 str., vřele uvítán. Cena ka- lendáře jest K 2.— i s přílohou a má jej v komisi knihkupectví Josefa Rašína v Praze VII.

K V Tuček Černá Rašín Praha K 2

29 title

Různé zprávy.

30 article Vzpomínka na Gapona.

Vzpomínka na Gapona. Pod titulem: »Jak jsem zvěděl, že Gapon je zrádcem«, pokračuje ruský revolucionář Ruthenberg. který Gapona vydal soudu jrevolucionářů, ve svém ličení styků s proradným knězem. Rok po osudném dni 22. ledna vyhledal Gapon v Moskvě Ruthenberga, který tam bydlel pod přijatým jménem Adresu jeho udala Gaponovi Ruthenbergova žena, která mu úplně důvěřovala, vědouc o přátelských stycích mezi nimi. Hned při prvním setkání Gapon bez okolků zpravil Rutbenberga o svých stycích s vysokými policejními úřadníky Račkovským, Gerasimovem a Mannilovem. V dramatické rozmluvě líčí Rutbenberg, jak. Gapon ho lákal ke zrádě a k službám agenta provokatéra. V rozmluvě probleskuje vzájemná nedůvěra revo- lncionáře a Gapona, který stál už ve službách Račkovského. K naléhání a lákání Gaponovu přivo- loje konečně Ruthenberg — avšak jen zdánlivě — ke schůzce a Račkovským, jestliže mu dá za pouhou schůzku 25.000 rublů. Odmítá však rozhodně Gapo- nův návod, aby Račkovskému hned na poprvé něco řekl o svých nebo své strany plánech. Na otázku Ruthenbergovu co on Gapon dostane za své zpro středkování, odpovidá Gapon vyhýbavě, že ještě neví Tím prozatím Ruthenberg končí, připomínaje, že dalš schůzka byla smluvena na 3 březen.

Ruthenberg Gapon Ruthenbergův Rutbenberg Račkovský Gerasimov Mannilov Moskva

31 article

Ruthenberg oznámil vše ústřednímu výboru so ciální strany revoluční, jejíž byl členem. Bylo roz- hodnuto, že Ruthenberg bude hráti úlohu z ádce, že přijme schůzku s 'Račkovským a Gaponem, abyj oba vydal smrti. Metvoly jejich se vzájemně obža- lují: mrtvola Račkovského vedle mrtvoly Gaponovy bude důkazem přesvědčujicím o zradě reka ze dne 22. ledna. Ruthenberg měl pak ještě několik schůzek s Ga- ponem a každá z nich ukazovala jasněji Gaponovu zradu. Příště bude Ruthenberg vypravovati o schůzce s Gaponem ve Finsku koncem února 1906, několik dnů po vyjití sensačního článku dělníka Petrova. klerý obvinil Gapona, že přija! 30.0000 rublů na od- vrácení sekcí od revoluční strany. Jiný dělník Čere- mušin, na kterém Gapon vylákal přísahu, že Pelrova zabije, spáchal sebevraždu, aby nepřežil pád svého boha Gapona.

Ruthenberg Pelrův Finsko Petrov Gaponův

32 article

= Vídeňské finance. Mezi měslskou radou a okresními zastupitelstvy jest už dlouho napjetí, které se zase ukázalo v minulé schůzi okresního zastu- pitelstva ve Favoritech. Dostavil se do ní také měst- ský rada Rissaweg, aby odmítl útoky na městskou radu a vysvětlil okresním radům, proč jsou odmítány všechny návrhy, které letos nemuseí býti nezby tně provedeny. Vinen toho jest finanční stav města Víd- ně, jenž jest takový, že jest nutno zastaviti výdaje Každoročně se zařaďuje do rozpočlu milion korun pro nepředvídané a nezbytně nutné výdaje. Lelo už tento reservní fond na r. 1909 jest velmi značně překročen. Také s elektrickým ozvětlením bylo pr ve Vídni velice plýtváno, a proto prý starosta da podnět, aby zjednána byla náprava. Rakouský aeroplan. Z Vídeňského No- vého Města, 23. září. (K. k.) Dnes ráno v 8 hod bylo sem dopraveno skluzné létadlo „Etrich které je nyní přestaveno na motorové létadlo Bylo připoutáno na automobil, který je dotáhl z ro- tundy do nové kolny na Kamenném poli. Etrich podnikne se strejem v nejbližších dnech pokusy.

Etrich Víd Vídeň vý město

33 article

— Zpropitné lordovi. O nedávno zesnulém lordu Tweedmouthovi sdělují „Daily News“ tuto historku Když lord byl ještě jako mr. Eduard Marjoribanks členem dolní sněmovny, přišly do budovy parlamen- tu dvě bohaté Američanky a přály si ji shlédnouti Lord Tweedmouth byl první, který se s nimi setkal a s neobyčejnou ochotou je provázel a vše vysvětlo- val. Po prohlídce budovy jedna z dam vřiskla lordov do ruky zlatou minci jako zpropitné. Lord Tweed- mouth dlouho říkával, že tato mince je jeho nejlepší upomínkou na doby jeho poslancování. — Bohatě ženy. Počet žen, jež jsou tak šťast- nými, že jmění jejich lze počítati na sla moilionů, rozmnožil se poslední dobou o vdovu po králi želez- nic Harrimanovi, které připadlo v našich penězích na 400 milionů korun. Není však nejbohatší z žen bohatých. Paní Annie Whigtman-Walkerová a Rus- sell-Sageová vyrovnají se jí jměním. Dle sdělení „Matinu“ asi 12 žen má jmění přes 200 milionů franků a asi 50 zen přes 50 milionů franko.

Tweedmouth Marjoribanks Harriman Matin Tweed Rus dolní sněmovna Daily News Annie whigtmanWalkerová

34 article

= 16letý otcovrah. Neuvěřitelný případ udál se dle sdělení pařížských listů v Bergeracu: 16letý syn zámožného rolníka dostal v minulých dnech zového bratříčka. Z obav, že bude zkrácen na dědictví, na- léhal na otce, aby mu již nyní daroval statek. Když otec odmítl, uchopil pušku a otce zastřelil. Obyvatelé vesnice peněz lačného otcovraha by byli ubili, kdyby silná četnická hlídka ho nechránila. = Vášeň Paderewského. Jako mnozí jiní pro- slulí, má i Paderewski svou vášeň, svého konléka. Jak „Gaulois“ vypravuie, je náruživým zahradníkem a sadařem, v čemž choť jeho znamenitě je mu ná- pomocna. Na ovocnickou výslavu v Ženevě zaslal právě 50 ukázek hroznů, jablek a hrušek jím vypě- stěných a byla mu udělena zvláštní cena, stejně jako jeho choti, která získala za vystavené květy jiřin, stříbrný pohár. Nejvyšší observatoř světa zřízuje se právě Kaliornii na vrcholku hory Whitney ve výši 14.000 stop. Je vystavěna z kamene a bude o patřena veškerými meteorologickými a astronomickými mo- derními aparály. = Zlodějský pensionát si zařídil v Berlíně 25le- tý bývalý dělník Damp. Najal si pokoj, opatřil jeh polními postelemi. Pensionát byl zařízen a hrzy naplněn, neboť Damp přijímal hochy, kteži utekli svým rodičům nebo ještě raději svěřence, kteří se nabažili poslouchání svých poručníků. Chovance. kteří neměli ovšem uniformu, ani nechodili na vy- cházky v dlouhém průvodu pěkně v páru, přidržoval ko kradení kol. Nováčky osobně zaučoval, ukazoval šim, jak se přiblížiti k nehlídanému kolu a kryl je, když se vyhoupli na kolo a ujížděli. Kdo debře pra- coval, vydělal 4—5 marek denně u Dampa, který vedl s koly rozvětvený obchod. To šlo tak dlouho, až jeden z jeho žáků byl dopaden a prozradil celý pensionát, jehož chet putoval za mříže, kdežto jeho svěřenci vrácení rodičům a poručníkům.

Paderewský Whitney Bergerac Ženeva Berlín

35 article

= Trojásobná poprava ve Francií. Včerejšího dne popraveni byli ve Valence, v deparlementu Drůme, k trestu smrti odsouzení loupežní vrahové Berruyer, Liotard a David guillotinou. Náleželi ban- dě, zle pověstné, pode jménem „Les chauffours de la Drůme“ a zločiny jejich způsobovaly v poslední době nesmírný rozruch. Porotci social ptičtí doporučili je milosti, ale president Fallirea tohoto práva nepoužil. = Ohavné konsky leditele konservatoře. Řleditel konservatoře ve Frankenthalu v Bavořích, jménem Bade, odsouzen byl na pět let do káznice, jelikož dopustil se nemravných činů na celé řadé žaček, vesměs z nejlepších rodin pocházejících. Přelíčení konalo se při úplném vyloučení veřejnosti i žurna- listů, aby děvčata nebyla dislamována. Dade šel ve svém bídáctví tak daleko, že po svedení dal si od každé žačky pod různými pohrůžkami podepsati rovers, že poddala se mu dobrovolně. = Krvavý konec procesí. „Matin“ dovidá se z Madridu: Přose všechny výstrahy, uspořádáno bylo včera v Castro procesí. Z nenadání byl průvod přepaden tlupou ozbrojených mladíků. Došlo ke krvavé reži, při které kněz, vedoucí procesí, smrtelně byl noži pobodán a 56 lidí těžce i lehce zraněno. Účastníci procesí zděšeně se rozprchli,

David gilotina Fallireo Bade Francie Frankenthal Bavory Madrid Les chauffours jít le Drůme Matin