ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 4aec4050-71f7-11dc-af06-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 54 celkem · entity: person 99, place 44, work 16, org 16
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 314.
5 article
se chce vdát do města. O této nevěstě pověděl mi náš soused, přinesl mi od ní vzkázání a roz- hodl jsem se, že k ní dojedu... Ale neznám jí a není mi tuze veselo na té cestě za ne- věstou... A ty jsi také nějak smutna, Mařenko? Stalo se ti něco? — Věru není mi do smíchu i u nás je velmi smutno v posledním roce. Úpadek záložny uděla z nás skoro žebráky, dostavila se nouze . . . mu- sila jsem do služby, byla jsem půl roku skore hospodyní a Haudrina a dnes jsem zase bez služby ... — Chudáčku, špatně s tebou zacházeli? — I ne... skoro opak... Haudrin by ke mně přes míru vlídný a proto jsem u něho ne- mohla déle zůstat. — To jsi asi chybila, Mařko, řekl Vilem škádlivě, Haudrin je statný čtyřicátník a bohatý byl by si tě jistě vzal. — Nemyslím, že jeho úmysly byly poctivé odpověděla Mařenka trochu podrážděně. A po- tom já bych ho nechtěla; jsem chuda, ale ne- prodám se a Haudrin se mi ani trochu nelíbí. Vilém se zamyslil a po chvilce řekl: — Ty jsi tedy bydlila tak blízko skoro pů roku a já tě ani jednou neviděl, ani jednou ne- potkal. Což jsi se přede mnou schovávala? — Skoro. Často jsem vás vídala jeti kolem ale neukázala jsem se vám. Znal jste mne, do- kud jsem byla šťastna, veselá, pěkně oblečená; bylo mi těžko ukázati se vám ve svém pokoření. ve špatných šatech, pošpiněných těžkou prací. — To's byla bláhová, práce nehanobí, an neštěstí nesnižuje. Často jsem na tebe vzpomína a nebýt mého smutku a všech těch starostí, které pe smrti rodičů musil jsem nésti sám, byl bych po tobě pátral.
Mařenka Chudáček Mařka Vilma Vilém
6 article
— A k čemu? Naše cesty jsou úplně roz dílně. Tam je kaplička Panny Marie, zastavte. pane Viléme, slezu a vy jeďte s bohem a mnoh štěstí! — Nemám na spěch, Mařenko. Pomodlím se tu také s tebou za dobré přijetí, mám toho také zapotřebí. Mařenka poklekla na prahu kapličky, Vilém stál za ní se smeknutým kloboukem, ale mnoho se asi nemodlil, neboť místo na obraz Máti Boži na oltáři, díval se na dívku, klečící na prahu. Byl ještě rozrušen tím, co mu právě vy- právěla; jak byla hezká a jemná a smutek, zra čící se v její tváři, půvab její ještě zvyšoval Vzpomínal, jak se mu vždy libívala a jak rád s ní tančíval. „Jaká by to z ní byla hezká žena,“ mysli si Vilém s povzdechem. „Po tom, ce ji krutého stihlo, zdál by se jí můj dům tím bohatší a pěk- nější a byla by jistě vděčna za ten bezpečný útulek ... proč jsem se s ní musil setkati tal pozdě?“ Dívka se domodlila a vstala, oba vyšli spol zase na cestu, kde dobrá bruna Vilémova klidně čekala. Vilém ji odvázal, pomohl Mařence do kočárku a usedl vedle ní už velmi zamyšlen. Nemluvili nyní, oba nořili se do svých my- šlenek a oběma bylo blaze, že jsou spolu. Vilé- movi tlouklo rychleji srdce a stále vracela se mu myšlenka: — Přece by nebylo pozdě, kdybych chtěl Již minuli prvá stavení v Grévillu, když se Mařenka vytrhla ze svého snění a zvolala: — Náš byt je nyní zde v ulici na pravo nechte mne slézti, pane Viléme a nezajíždějte si dále. — Nezajedu si, Mařenko, moje cesta vede také tudy.
Vilém Mařenka Bož Vilémov kaplička pannus Marie
7 article
— Zde je náš dům, děkuji vám, pane vi léme. Ale proč slézáte také? — Abych ti pomohl dolů, dušinkol Vilém dívku skoro snesl a podržel ji v ná- ruči déle, než bylo třeba. Mařenka se zarděla a rychle ubíhala do síně nízkého domku. Udi- vena zůstala po několika krocích státi — Vilém šel za ní. — Co chcete, pane Viléme? ptala se. Místo odpovědi chopil ji Vilém kolem pasu zlehka ji nadzdvihl a políbil na zardělou tvá- řinku. — O, pane Viléme, zvolala tato, nebýt na- šeho dávného přátelství, odpověděla bych vám na tuto urážku stejně jako včera Haudrinovi .. — Nehněvej se, Mařenko, přenáhlil jsem se, vím to, přerušil ji Vilém; myslil jsem n svou nevěstu a zatím ještě žádnou nemám. Mezitím chopil se opět Mařenčiny ruky navlékl jí na prst prsten, jejž byl zatím z ná- prsní kapsy vylovil. — Vezmi si ten prstýnek, Mařenko, mluvi dále lichotivým hlasem, hodí se zrovna na tvou ručku, nech si ho na památku ode mne. — Tropíte si ze mne šašky, pane Viléme zvolala mladá dívka, všecka se třesouc; co b tomu řekla vaše nastávající? A jděte už, prosím vás, kdyby vás tu zastihl můj otec, bude se zlobit. — Neboj se, upokojím ho jedním slovem — A co to vše znači? Co chcete ode mne Vezměte si jen svůj prsten, pusťte mou ruku jděte za svou nevěstou . .. Vilém držel pevně malou, vzpouzející se ručku, políbil ji vřele a řekl pak, dívaje se něžně r. Mařenku: — Vždyť já jdu říkat o svou nevěstu tvému otci, vždyť ona bydlí zde a jmenuje se Mařenka-
Vilém dívka Mařenka Vilém Mařenčin
8 article Různě zprávy.
Různě zprávy. Fotografování neviditelného. Tajemné úkazy světelné za temných nocí za nepřítomnosti světla, hvězd a měsíce vzbuze- valy již pozornost Alexandra Humboldta, jenž toto slabé, rozptýlené světlo připisoval vlastnímu světlu země. Avšak teprve zdokonalením foto grafie podařilo se postihnouti světelné úkazy, lidskému oku neviditelné, tak že lze mluviti sku- tečně o fotografování neviditelného. Velmi pěk- ných výsledků v tomto oboru docílil český uče- nec, prof. K. V. Zenger, jehož některé zajímavé pokusy uvádí populárni časopis technický „Vy- nálezy a pokroky“ ve svém čísle 4. Posud vy- daná čísla vyznamenávají se obsahem rozmaní- tým a zajímavým a dlužno doufat, že „Vynálezy a pokroky“ budou přinášeti spolehlivé infor- mace ze všech oborů, což by se vlastně mělo rozumět samo sebou, ale byly případy, kde podobné publikace přinášely sice z některých oborů velmi pěkné a cenné zprávy, z některých oborů pak uveřejňovaly často pouhé novinářské reklamy, beze všeho věcného podkladu. Proto očekáváme, že „Vynálezy a pokroky“ i v tomto směru dokonale vyhoví.
Humboldt profesor K V Zenger
9 article
Již roku 1875 učinil jsem — praví pro Zenger — první pokusy, fotografovati nevidi- telně přírodní výjevy a krajiny v noční temnotč užitím fosforescence a fluorescence, t. j. svě- télkování. Užil jsem k tomu fotografické desky kollodiové, zbarvené na zeleno alkoholickým roztokem chlorofylu či zeleni listové. Tato látka se získá vyluhováním sušených listů bře čťanu, špenátu neb jiných temně zelených listů. Velice výhodná rostlina jest Mentha piperita (t.j. máta peprná), která obsahuje látku menthol, re- dukující na stříbrnaté soli. Chlorofyl dává al- koholický roztok, který pohlcuje světlo slunečn ve všech částech, a může tedy zeitlivěti desky fotografické pro všechny barvy vidma. Uvádím v následujícím pokusy s fotografováním na takto zeitlivěné desky.
Zenger
10 article
První pokusy. Dobře očištěná zreadlo- vá deska polije se roztokem chloridu a bromidu kademnatého neb. ammonatého ve smíšenině ětheru se 2 kollodia a vloží se do lázně du- sičňanu stříbrnatého, rozpuštěného ve vodě (roztok 10%). Desku takto připravenou můžeme užiti k fotografování. 1 fotografoval jsem tak ne- viditelné výboje z hrotů na obyčejné elektrice a mezi jinými též temeno hory Ortles, které po bouřce s krupobitím spojené a po vyjasnění způsobilo temný výboj elektrický proti isolova- nému mráčku, právě nad ním se vznášejicímu. Tím upozorněn, pokryl jsem — po návratu do Prahý z cesty Švýcarskem — skleněnou desku fosforem Balmainovým, tak že povstala bílá lesklá vrstva jako sklo úplně hladká a prů- svitná. Ze své astronomické observatoře na Hradčanech fotografoval jsem pak o půlnoe Prahu a právě protilehlou věž kostela sv. Miku láše portraitním objektivem Buschovým; expe sice trvala 15 minut. Kaseta odnesla se do temné komory, uvedla se v dotek s chlorofyllo- vanou suchou deskou kollodiovou v kasetě same a vyvíjela se druhého dne o 1/49. hodině rann v temné komoře. Obraz se vyvíjel jako když jest exposice při denním světle; město a věže dávaly tolik detailů jako ve dne, ano na blízké věž mikulášské bylo znamenati pohyb ručiček od 12 hodin do 12 hodin 15 minut s půlnoci. Patrně byly i v noci radiace čili záření, které působily lučebně na stříbrnaté soli; na chlorofyllu pak, jakož i na fosforu Balmainově přeměnily se v radiace světelné a sálání tepla což podporovalo lučebný rozklad oněch solí.
Mika Buschův Ortles Švýcarsko Hradčany Praha
11 article
Zajímavý obraz získal jsem fotografováním slunce dne 5. března 1875 za úplně jasné oblehy a za bouřlivého vichru na kollodiovou desku zcitlivěnou chlorofyllem. Černý obrázek slunee byl obklopen ostrými, bílými pásmy, zde nebylo pochybnosti o účinku chlorofyllu. V ten čas objevil Vogl, že se na deskáel fotografických, zbarvených anilinovými barvami vyobrazí ty radiace slunečného vidma, které s oněmi barvami pohlcují. To stalo se pak zárod- kem výroby fotografických desk orthochromati ckých a panchromatických. Těchto desek, jež byly ještě zcitlivěny pro barvy zlutooranžové, uži jsem v r. 1884 a 1893 k fotografování Ženěvy s jezerem, horami Potit et Grand Salěve a vele- horou Mont-Blane i jejím horstvem. Obě foto grafie byly učiněny z okna hotelu „Du bea Séjour“ o půlnoci za bouřky; exposice trvala 15 vteřin. Desky byly anglické o střední citlivosti (medium yellow sensitif). Vyvolávání dělo se pro slabou exposici velmi zvolna a sice nejdřive velmi zředěnou vývojkou a potom normální. Obě zdařilé fotografie byly předloženy Pařižské aka demii věd. Druhé pokusy: Jiné fotografické po- kusy konal jsem užitím uranových solí, jež vyni- kají, jak známo, velikou fluorescencí. Výsledky těchto pokusů pokud se týče neviditelných výjevů na slunci a v jeho bezprostředním okolí, jsou uveřejněny v meteorologickém kalendáři r. 1889 (vydán v knihkupectví Řivnáčově) a v „Mémoire du Bureau Central Météorologique“ r. 1880. Kou- páním obyčejných gelatinových desk v lázni alko- helického roztoku chlorofyllu a dusičnanu ura- nitého ve vodě získány desky citlivé pro všechny barvy a byly-li to desky forrotypické, také barvy při dosti silném světle. Na takové desky foto
Řivnáčův Kou Grand Salěve Mont Bureau Central Météorologique
12 article
grafoval jsem užitím čočky z kuchyňské soli v úplně temném pokoji kamna, ve kterých ještě značně sálalo teplo. Jiný zajímavý pokus učinil jsem v červenci r. 1886. Za temné noci postavil jsem v laboratoři (zavřené okenice) před objektiv kostku z uranového skla, na niž byla přilepena hvězda z barytového papíru. Do přístroje byla vložena zeitlivěná deska gelatinová a před kostku byl umístěn přístroj Ruhmkorffův, jehož vybíječe byly postaveny tak daleko od sebe (asi 1 m.), že nemohla přeskakovati žádná jiskra. Nastal však přece výboj elektrický, ale temný, neviditelný našemu oku. Výboj tento působil na fluoreskujíeí uranové sklo i na fosforeskující papír barytový. V laboratoři nebylo nic viděti, ale při vyvolá- vání desky fotografické objevil se obraz kostky hvězdy; tento byl silnější a ostřejší. Byly to tedy oku neviditelné radiace, které vycházejíce z obou konců vybíječů, budily fluorescenci ura- nového skla a fosforescenci barytového papíru. Když jsem poslal tuto desku s fotografiemi gene- rálnímu sekretáři „Royal Society“ v Londýně. p. G. Stokesovi, světovému odborníku ve fluores- cenci, dostal jsem po několika dnech dopis, který zde uvádím ve volném překladu: Professor Ch. G. Zenger, Prague. 6. August 1886. — Přijel jsem teprve tento týden do Lon- dýna a našel v úřadovně „Royal Society“ foto- grafie a vyvolanou desku, kterou jste mně la- skavě zaslal. Vše došlo neporušené. Dnes jsem si odnesl zásilku domů, abych ji mohl dobře pro- hlednouti. Souhlasím s Vaším výkladem ve pří- číně fluorescence uranového skla a fosforescence papírové hvězdy v úplné tmě. Ve svém prvním přípise nazval jsem to sice světlem aurorálním. ale tanuly mi na mysli Vaše temné elektrické vý- buchy.
G Stokes G Zenger August Londýn Lon Royal societa profesor Ch
13 article
Není pochyby, že aurora čili polární světlo je výbojem elektrickým, který tvoří se bez pře- stání v našem vzduchu. Moje práce o fluorescenci utvrdily mne v přesvědčení, že tmavé výboje (vý- boje elektrické v podobě štětců) mají ohromnou sílu aktinickou. V přednášce o fluorescenci dne 8. února 1858 v Royal Institution v Londýně uka- zoval jsem neobyčejně silnou fluorescenci eskule- tinu, alkalického to extraktu z kůry obyčejného kaštanu a obdivuhodný účinek temného výboje elektrického na tuto látku. Po přednášce při- stoupil k měmu stolu Sir Herschel s paní, aby pokus z blízka viděli. I upozornila mne lady Her- schelová, že sotva viditelný elektrický výboj způ- sobuje mohutný lesk fluorescenčního světla esku- letinu, který jakoby vycházel od štětců elektri- ckých výbojů. Ve fotografii, kterou jste mně za- slal, vidím, že účinek na jednom pólu vybiječe jest značně větší než na druhém pólu. Z po- doby výboje pak soudím, že jest to pól nega- tivní, u kterého jest fluorescence větší než u po- sitivního. Ale na obou pólech jest účinek přece značný.
Herschel Londýn Royal Institution Hera
14 article
Uznávám, že existují vždy v našem vzduchu neviditelné radiace (dark radiations) a nepřetržité elektrické výboje. Slyšel jsem kdysi, že loď kapitána Perrya prošla při polární výpravě obloukem polárního světla. Tázal jsem se na tento úkaz Sira Eduarda Sabiny, který byl členem výpravy, a ten mně od- pověděl, že nemůže tvrditi, že to bylo polární světlo. Stalo se to takto: „Noc byla tak tmavá, že nebylo ani na krok viděti. Najednou objevilo se osvětlení velmi nízko nad jednou částí paluby a postupně až k zenitu nad našimi hlavami. l mohli jsme viděti muže na nejvyšši části stěžně. Osvětlení však brzo přešlo a nastala dřívější tma, jen na protější straně paluby bylo ještě slabé osvětlení.“ Myslím, že Vás bude tento výjev zajímati; je jisto, že kdyby byly tenkráte známy vlastnosti fluoreskujících těles, dokázalo by jistě lakové světlo velmi silný světelný účinek. Zůstávám Vám vždy oddaný G. G. Stokes.
Perrya Eduard Sabina G G Stokes
15 article
= Zelené slmnce. Zelený paprsek jest zjev nyní dobře známý a není nikterak tak vzácný, jak se zdálo ještě před dvaceti léty. Byl pozorován skorem všude na oceánu, v Egyptě, v Havru, Lyonu, na svazích Mont Blancu. Je to pohled velmi krásný. Ve chvíli, kdy slunce úplně mizí s obzoru, vysílá poslední pa- prsek, barvy krásně smaragdově zelené. Aby zjev tento se ukázal, je třeba, aby stav ovzduší dovolil snadno rozpoznati obzor, protínající určitě desku sluneční. Výklad jest velmi prostý. Ovzduší účinkuje jako skle- něný hranol; poslední světelný paprsek, vysílaný sluncem ve chvíli jeho zmizeni, láme se a rozkládá podle postupu barev vidma. Paprsky červené, oranžov a žluté světla slunečního nejméně se odchylují a splý- vají dosti dobře s kotoučem slunečným, jehož mají barvu, ale oko postřehuje paprsky zelené a modré. kdežto indychové a Iialové, jež jsou nejrozptýlenější a nejméně světelné, unikají pohledu: zkrátka, ovzduší. učinivši rozbor paprsků, činí patrnými zelené paprsky
Egypt Havre Lyon Mont Blanc
16 article
Zelený paprsek pozorován nejednou na břehu moře ať v Americe, ať ve Francii. Onehdy pozoroval je, velmi zřetelně pan L. Rudaux na své malé observatoii v Donvillu. Nebylo by třeba uváděti tuto okolnost kdyby tento zjev nebylo bývalo předcházelo podivné proměnění kotouče slunečního. Slunce krátce před svým zmizením nabylo tvaru čela postele s jakousi korunkou. Ve chvíli, kdy tato hořejší korunka, oddě- lená od ostatku pásem par, zmizela, objevil se zelený paprsek v plné nádheře. Tato změna podoby byla nepopíratelně způsobena atmosférickým lomem. Tolo pozorování je s to, potvrditi přijatou theorii o vzniku zeleného paprsku lomem slunečného světla. Opaku- jeme, zelený paprsek není již příčinou úžasu pro zvě- davce. Avšak pan Libert, astronom v Havru, poze- roval zelené slunce. Slunce úplně zelené! Bylo l ráno 14. září; pan Libert meškal na nádraží v Dol de Bretagne. Pohoda byla špatná a déšť se jen Jil
L Rudaux Liberta Amerika Francie Havre Dolo jít Bretagne
17 article
Přece však směrem k východu zdála se obloha měně zamračena a světelná čára obrážela se na obzeru O páté hodině padesáti minutách objevila se polovina slunečného kotouče, ale tato čásť byla naprosto sma- ragdově zelená. Zář jeho byla dosti slabá, aby bylo lze divat se na slunce prostým okem. Pod touto polc- vicí slunce byl tenký pás obláčků, pak druhá čásť siun- ce, ale úplně znetvořena, majíc podobu pravoúhelníku se zoubkovanými okraji. Barva tohoto pravoúhe níka byla rovněž smaragdově zelená. Slunce jevilo se nad obzorem v onom pěkném zeleném zbravení po více než čtvrt hodiny! Dojem na všechny, kdož viděli slun- ce zcela zelené, byl velmi mocný. Celá příroda jevila se zeleně = Zajímavou mnllřsk n anekdotu vypravoval onehdy stařčký malíř Ziem v Paříži svým přátelům Kazimír Perier, otec bývalého presidenta repubiiky navštívil kdysi malíře Corota v jeho atelieru a pro- jevil značný obdiv nad obrazem, který byl Corot právi dokončil. — „Ten obraz bych chtěl mít,“ pravil Kazi- mír Périer. — „Zaplatite-li účty mého přítele Milleta u pekaře a u řezníka, ješt obraz váš,“ pravil Corot. — „Platí!“ Jsa rád, že dostane lacino tak znamenitý obraz, odebral se Kazimir Périer ihned do Chaillya zde se dověděl k nemalému svému ustrnutí, že Millet je dlužen u řezníka 22.000 a u pekaře 24.000 franků.
Perier Corot Kazi Millet Paříž
18 article
Bralť u nich na dluh po dvanáct let a vždycky je ujišťoval nadějí na velký úspěch, jenž se mu konečně přece podaří. Ale Kazimír Périer zaplatil jako skutečný kavalír beze všech námitek. Byl to drahý Corot, nebot tehdáž se platilo za obrazy slavného tohoto krajináře nanejvýš 1500 fr.; dnes ovšem stál by tento Corot aspoň třikrát 46.000 fr. = Ascolské pallium vráceno. Z Nov. Yorku se oznamuje, že známý milliardář Pierpont Morgan od- hodlal se vrátiti drahocenné pallium, jehož byl získa za 50.000 franků a jež hodlal věnovati královskému museu v Londýně. Přesvědčil se z dobrého zdání znalců, jež byl sám ustanovil, že drahocenný tento kus, o němž jsme se na lěchto místech již několikráte zmínili, byl vskutku ukraden z katedrály v Ascoli odhodlal se vrátit jej dobrovolně italské vládě. Znač- nou zásluhu o tento výsledek má též jtalský vyslanee ve Washingtoně. Pallium toto jest nádherné dílo umě- lého tkalcovství ze 13. století, ze zlatých vláken a Bro- kátu, jež je zdobeno obrazy Panny Marie a Jezulátka. ukřižování Páně, hlavy Kristovy a ukřižování sv Petra a jinými obrazy. Drahocenné toto dílo bylo jak jsme již svého času pověděli, ukradeno rafino- vaným způsobem zloději, kteří opili kastellana kate- drály a prostřednictvím překupníka prodali je Mor- ganovi Číslo 55.
Périer Corot Pierpont Morgan Bro Kristův Petro Mor York Londýn Washington Ascoli obraz pannus Marie
23 article
Partie čís. 91. Hrána v Olomouci dne 26. října 1904. Prancouzská hra. Bílý: O. Důras. Černý: bar. J. Grimmen- stein. 1. 62—64 67—06 15. Dd1—d2 b4—b3! 2. d2—d4 d7—d5 16. Sc2—bl e) Va8—bs 3. Jb1—c3 Vb8 —b5 Jg8—fe 17. 0—0 Vb5—c5l 4. Sc1—g5? c7—c5 1 la 18. Dd2 — fe 5. 64—65- h7—h6 19. Se3xKc5 Se7xke5 6. Sg5—e3 Jf6—d7 20. Jf3— d4 Da5—b6 7. 12—f4 Jb8 —cu 21. Kg1—ht Je6xk«dá 8. Jg1—f Sí8—e7 22. e3xd4 Se5xe dá 9. Sf1—d3 Dds—be 23. Df22—g3 Sd4xcbe Vh8—fs 10. Je3—a4? b) Db6—a5- 24. Dg3x«g7 11. c2—c3 c5—c4 25. 14—f5 Sb2xKKCal 12. Sd3—ce 57—b5 Se8xkes 26. f5 xkxces 13. Ja4—e Jd7xc5 27. Sb1—g6 Db6 — d4 14. d4xkKch b5—b4! a bilý se vzdal.
Důras Černá Jd d 7 20 c 3 Vb 8 c 5 1 Sf 1 Dd c 2 Sb 1
24 article
Poznámky: ) Velice interessantní novinka, která nejen do ote- vření, pokládaného dosud za nemotorné, přináší po- někud živosti, ale dokonce i úsudek v poslední dob o francouzské hře ustálený — že nevýhodnou je pro černého — značně může zviklati. Neboť tahem c7—c5 černý nutí bílého zabočiti do varianty sicil- ské hry 1. e4, e5, 2. Jf3, e6, 3. Je3, Jf6, 4. d4. cXd4, 5. Jxd4, d5, jež v posledních turnajích s ne- všední oblibou i se znamenitými výsledky byla uží- vána. Povážíme-li, že bílý místo dobrého tahu Jf3, pokračoval zcela bezúčelně Sg5, nebudeme se ani příliš diviti jeho prohře. Poněvadž však při analysi ohjeveno, že následkem černého tahu c7—c5 ani jiná pokračování bílému nejsou s to dohrou hru zí- skati, může novínka barona Grimmen- steina směle býti pokládána za nejkorrektnějš odpověď na tah Sg5. Umysl bílého, tahem c2—e3 ohrožené damské křídl si zahezpečiti, bude černým rázně zmařen. Bilý nepokládal patové postavení svého střelce věže za příliš nevýhodné v domněnce, že tahem f4—f5 bude mu možno kdykoli učiniti je opět mo- bilními. Ostatně v tomto stadiu partie byl boj na dámském křídle již rozhodnut ve prospéch černého a znamenal by tedy tah Sdl asi tolik, jako přihlí- žeti k bližicí se katastrofě se založenýma rukama. Jen protiútok na královském křídle mohl kalamitě té zabrániti. Černý nedal se však vyrušovati přípra- vami bílého k útoku na královo křídlo z energi- ckého vykořisťování damské strany a zničiv ji úplné, klidnou a jednoduchou obranou zmaří poslední útočné chance bílého. Tím jest také partie v jeho prospěch rozhodnuta. — Učel posledních tahů v partii jest tak eklatantní, že dalších gloss ne- třeba.
Jf Bilá Jf Jxd c 7 c 5 c 2
25 article
Zprávy šachové- V sobotu 5. listopadu svolána byla do besedníh domu v Brně schůze šachistů, aby se radili o založení Českého spolku šachovního v Brně K ustavující valné hromadě dojde počátkem prosince. Stanovy jsou již podány. Připravuje se již také zimn turnaj. Přejeme zdaru! V obrázkovém týdenníku „Illustracy a Pol- ská“ zavedena bude opět šachová rubrika, která v létě zanikla. Redigovati ji bude zase inženýr panA Wagner. Dále upozorňujeme na řešitelský turnaj této ru- briky. Lhůta do 1. prosince t. r. Čigorin dlí právě jako host v Moskvě a dosáhl tam velkolepého úspéchu. Ze 7 partií, braných proti nejsilnějším tamějším šachistům, pouze prohrál a jednu remisoval. V turnaji Riceova gambitu v londýnském Metro politan-Clubu dosáhl I. ceny Teichmann, Ik. a IlI Leonhardt a Napier, IV. Gunsberg a van Vliet. V mistrovském turnaji v St. Lonis hraje 10 mistrů Stav po 4. utkání: Marshall 4, Judd a Uede mann 3 a Kemeny 2. Dlne aen
Pol Wagner Čigorin Teichmann Leonhardt Napier Judd Kemeny Brno Moskva St . Lonis Marshall Český spolek šachovní Riceov gambit
35 article Redaktor: JUDr. BOHUSLAV FRANTA.
Redaktor: JUDr. BOHUSLAV FRANTA. Právě vyšlé 1. číslo obsahuje: Jar. Vrchlický: . . . Lyrism Gabriela d'Annunzio. Dvacet pět let činné politiky Dr. Václav Škarda: Prof. Dr. Frant. Fiedler: Chamberlain či Cobden? Očistec svatého Patrika. V. Tillo: Něco ze zákonoplodné čin- Dr. Ferd. Pantůček:. nosti článku 14. Pro Grillparzerovu Libuši. Jaroslav Hllbert: .. Associace v průmyslu žele- L. B. B.: . . . .. zářském. Schäffle a fundamentálky. Dr. Josef Fořt: . .. Komunistické názory o děl- Dr. Šimon Kolařík:. bě práce. Politik staré školy. Dr. K. R.: . . . .. Darmštatská umělecká kolo- —ne—: . . . . .. nie a její účinky hospodář. Usedlost obyvatelstva a ná- —ský: . . . . . . lez říš. soudu o požadavku českých škol ve Vídni. kdo chceš býti Informován AZD o nejrozmanitějších zjevech našeho I cizího života v odborných článoích, populárně a objektivně psaných, odobírej »NOVOU ČESKOU REVGE- Na půl roku předplácí se K 6.— i se zásilkou. 1. číslo zašle k nahlédnutí každý knihkupec, jakoži
JUDr Bohuslav Franta Vrchlický Annunzio doktor Škarda profesor František Fiedler Chamberlain Cobden svatý Patrik V Tillo Ferd Pantůček Grillparzerův Libuše Hllbert Fořt Kolařík Vídeň
43 article Nakladatel F. TOPIČ, knihkupec
Nakladatel F. TOPIČ, knihkupec v Praze, Ferdinandova tř. 9. ovj ejlevnější knik 88 svazků misto za 26 K pouze za 13K! 13 dosud na skladě jsoucích ročníků LIRUŠE staršího vydání a úpravy, obsahujících BHi svasků vybraně zábavně česby předních českých spisovatelů, preddává se nyní při objadnání všech najednou n luto mimořádně sníleneu cenu. (Poltou vyplaceně o 1K 20 h více!) Obšírný prospeki na polididlán sdarrnnna 42 svazky místo za !4K pouze za 7 K 7 dosud na skladě jsoucích ročníků MlATIC LID staršího vydání a úpravy, obsahujících 42 svarky vyhrané zábavné a vadělavaci četby přednich spisovatelů domácích a clsich, prodává se nyni při objednání všech najednou za tuto mlmořádně znl- ženou cenu. (Poštou vyplnceně o 70 h více!) Obšírny prospeht un podddání zdarnsa 50 svazků misto za 10 K pouze za 5 K a sklade detud jsoucich čísel sbárky LEVNÉ SVAZKV NOVEL, obsahujicích nejleplí novely světových literalur, prodává se nyní při objednáve nejeaé so čisel najeclion (dle vlasmího výhěru místo po 20 h pouze pe 10 h. (Poltou vyplacen e 72 h vlcel) Došírný prospehů na pelaíalaln zdarinta Též na měsíční splátky po 2KI Objednnti lze prostřednietvím každého řád- ného knihkupectví neb přímo z nakla- datolství F. ŠIMÁČKA v Praze, Jerusa lemská ul. č. 1i. 24089
F Šimáček Praha Ferdinandov třída
48 article
Čislo 1. Czibulka A, Slovenský pochod. (Milá Lunica) Donaurow S, Ticho po pěšině. Ruská píseň. 3. Dübique A, Nehorší se! Ruská romance. Dvořák F., Na stříhropěnné Vltavé. Valčík. Harkavský J., Růže. Píseň Harkavský J., Šel jsem ondy šumným hájem. Holuběnka. Moravský tanec Husitská. Česká národní píseň. Jelen A., Vystěhovalec. Píseň Komzák K., Sousedská čtverylka z nár. písní. Kozlow P., O, kéž to zvím Langer A., Rybářský pochod. Lví silou. Sokolský pochod Martinovský J., Úž mou milou. Pochod. Maýr J., Vzkázání. Písen. Miluj srdce moje. Chorvatská píseň. Nesvadba J., Pražská Bětulinka, Píseň. Pitschmanu J., Vesničko má pod Šumavou. Pochod. Pivoda Fr. Srdce ztracené. Píseň. Procházka F., Kovářská. Česká píseň. Prstýnek. Oblíbená píseň. Se srdcem divno hrát. Česká píseň. 23. Škraup F., Češka. Píseň. 24. Spi, Havličku. 25. Stritzl J., O Emane! Žertovný pochod. 26. Tetka. Morávský tanec. Touha po vlasti. Píseň amerických Čechů. Warlamoff A., Červený sarafín. Ruská píseň. Yradier S., Holubice. Španělská serenáda. 30. Záhorský K., Mnž bez slzí. Píseň. 31. Za tebe draga. Chorvatská píseň. 32. Z dýmem požarow, Polská písen.
Czibulka A Dvořák Jelen Langer Úž Maýr Nesvadba Bětulinka Pivoda Češka Havlička Eman Čecho Mnž Šumava Donaurow S Harkavský J Český národní píseň Český píseň Stritzl J Kurier S Harkavský J Šela