3
masthead
13. listopadu 1904.
5
article
se chce vdát do města. O této nevěstě pověděl
mi náš soused, přinesl mi od ní vzkázání a roz-
hodl jsem se, že k ní dojedu... Ale neznám
jí a není mi tuze veselo na té cestě za ne-
věstou... A ty jsi také nějak smutna, Mařenko?
Stalo se ti něco?
— Věru není mi do smíchu i u nás je velmi
smutno v posledním roce. Úpadek záložny uděla
z nás skoro žebráky, dostavila se nouze . . . mu-
sila jsem do služby, byla jsem půl roku skore
hospodyní a Haudrina a dnes jsem zase bez
služby ...
— Chudáčku, špatně s tebou zacházeli?
— I ne... skoro opak... Haudrin by
ke mně přes míru vlídný a proto jsem u něho ne-
mohla déle zůstat.
— To jsi asi chybila, Mařko, řekl Vilem
škádlivě, Haudrin je statný čtyřicátník a bohatý
byl by si tě jistě vzal.
— Nemyslím, že jeho úmysly byly poctivé
odpověděla Mařenka trochu podrážděně. A po-
tom já bych ho nechtěla; jsem chuda, ale ne-
prodám se a Haudrin se mi ani trochu nelíbí.
Vilém se zamyslil a po chvilce řekl:
— Ty jsi tedy bydlila tak blízko skoro pů
roku a já tě ani jednou neviděl, ani jednou ne-
potkal. Což jsi se přede mnou schovávala?
— Skoro. Často jsem vás vídala jeti kolem
ale neukázala jsem se vám. Znal jste mne, do-
kud jsem byla šťastna, veselá, pěkně oblečená;
bylo mi těžko ukázati se vám ve svém pokoření.
ve špatných šatech, pošpiněných těžkou prací.
— To's byla bláhová, práce nehanobí, an
neštěstí nesnižuje. Často jsem na tebe vzpomína
a nebýt mého smutku a všech těch starostí, které
pe smrti rodičů musil jsem nésti sám, byl bych
po tobě pátral.
Mařenka
Chudáček
Mařka
Vilma
Vilém
6
article
— A k čemu? Naše cesty jsou úplně roz
dílně. Tam je kaplička Panny Marie, zastavte.
pane Viléme, slezu a vy jeďte s bohem a mnoh
štěstí!
— Nemám na spěch, Mařenko. Pomodlím
se tu také s tebou za dobré přijetí, mám toho
také zapotřebí.
Mařenka poklekla na prahu kapličky, Vilém
stál za ní se smeknutým kloboukem, ale mnoho
se asi nemodlil, neboť místo na obraz Máti Boži
na oltáři, díval se na dívku, klečící na prahu.
Byl ještě rozrušen tím, co mu právě vy-
právěla; jak byla hezká a jemná a smutek, zra
čící se v její tváři, půvab její ještě zvyšoval
Vzpomínal, jak se mu vždy libívala a jak rád
s ní tančíval.
„Jaká by to z ní byla hezká žena,“ mysli
si Vilém s povzdechem. „Po tom, ce ji krutého
stihlo, zdál by se jí můj dům tím bohatší a pěk-
nější a byla by jistě vděčna za ten bezpečný
útulek ... proč jsem se s ní musil setkati tal
pozdě?“
Dívka se domodlila a vstala, oba vyšli spol
zase na cestu, kde dobrá bruna Vilémova klidně
čekala. Vilém ji odvázal, pomohl Mařence do
kočárku a usedl vedle ní už velmi zamyšlen.
Nemluvili nyní, oba nořili se do svých my-
šlenek a oběma bylo blaze, že jsou spolu. Vilé-
movi tlouklo rychleji srdce a stále vracela se mu
myšlenka:
— Přece by nebylo pozdě, kdybych chtěl
Již minuli prvá stavení v Grévillu, když se
Mařenka vytrhla ze svého snění a zvolala:
— Náš byt je nyní zde v ulici na pravo
nechte mne slézti, pane Viléme a nezajíždějte
si dále.
— Nezajedu si, Mařenko, moje cesta vede
také tudy.
Vilém
Mařenka
Bož
Vilémov
kaplička pannus Marie
7
article
— Zde je náš dům, děkuji vám, pane vi
léme. Ale proč slézáte také?
— Abych ti pomohl dolů, dušinkol
Vilém dívku skoro snesl a podržel ji v ná-
ruči déle, než bylo třeba. Mařenka se zarděla
a rychle ubíhala do síně nízkého domku. Udi-
vena zůstala po několika krocích státi — Vilém
šel za ní.
— Co chcete, pane Viléme? ptala se.
Místo odpovědi chopil ji Vilém kolem pasu
zlehka ji nadzdvihl a políbil na zardělou tvá-
řinku.
— O, pane Viléme, zvolala tato, nebýt na-
šeho dávného přátelství, odpověděla bych vám
na tuto urážku stejně jako včera Haudrinovi ..
— Nehněvej se, Mařenko, přenáhlil jsem
se, vím to, přerušil ji Vilém; myslil jsem n
svou nevěstu a zatím ještě žádnou nemám.
Mezitím chopil se opět Mařenčiny ruky
navlékl jí na prst prsten, jejž byl zatím z ná-
prsní kapsy vylovil.
— Vezmi si ten prstýnek, Mařenko, mluvi
dále lichotivým hlasem, hodí se zrovna na tvou
ručku, nech si ho na památku ode mne.
— Tropíte si ze mne šašky, pane Viléme
zvolala mladá dívka, všecka se třesouc; co b
tomu řekla vaše nastávající? A jděte už, prosím
vás, kdyby vás tu zastihl můj otec, bude se
zlobit.
— Neboj se, upokojím ho jedním slovem
— A co to vše znači? Co chcete ode mne
Vezměte si jen svůj prsten, pusťte mou ruku
jděte za svou nevěstou . ..
Vilém držel pevně malou, vzpouzející se
ručku, políbil ji vřele a řekl pak, dívaje se
něžně r. Mařenku:
— Vždyť já jdu říkat o svou nevěstu tvému
otci, vždyť ona bydlí zde a jmenuje se Mařenka-
Vilém dívka
Mařenka
Vilém
Mařenčin
8
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Fotografování neviditelného.
Tajemné úkazy světelné za temných nocí
za nepřítomnosti světla, hvězd a měsíce vzbuze-
valy již pozornost Alexandra Humboldta, jenž
toto slabé, rozptýlené světlo připisoval vlastnímu
světlu země. Avšak teprve zdokonalením foto
grafie podařilo se postihnouti světelné úkazy,
lidskému oku neviditelné, tak že lze mluviti sku-
tečně o fotografování neviditelného. Velmi pěk-
ných výsledků v tomto oboru docílil český uče-
nec, prof. K. V. Zenger, jehož některé zajímavé
pokusy uvádí populárni časopis technický „Vy-
nálezy a pokroky“ ve svém čísle 4. Posud vy-
daná čísla vyznamenávají se obsahem rozmaní-
tým a zajímavým a dlužno doufat, že „Vynálezy
a pokroky“ budou přinášeti spolehlivé infor-
mace ze všech oborů, což by se vlastně
mělo rozumět samo sebou, ale byly případy, kde
podobné publikace přinášely sice z některých
oborů velmi pěkné a cenné zprávy, z některých
oborů pak uveřejňovaly často pouhé novinářské
reklamy, beze všeho věcného podkladu. Proto
očekáváme, že „Vynálezy a pokroky“ i v tomto
směru dokonale vyhoví.
Humboldt
profesor
K V Zenger
9
article
Již roku 1875 učinil jsem — praví pro
Zenger — první pokusy, fotografovati nevidi-
telně přírodní výjevy a krajiny v noční temnotč
užitím fosforescence a fluorescence, t. j. svě-
télkování. Užil jsem k tomu fotografické desky
kollodiové, zbarvené na zeleno alkoholickým
roztokem chlorofylu či zeleni listové. Tato
látka se získá vyluhováním sušených listů bře
čťanu, špenátu neb jiných temně zelených listů.
Velice výhodná rostlina jest Mentha piperita (t.j.
máta peprná), která obsahuje látku menthol, re-
dukující na stříbrnaté soli. Chlorofyl dává al-
koholický roztok, který pohlcuje světlo slunečn
ve všech částech, a může tedy zeitlivěti desky
fotografické pro všechny barvy vidma. Uvádím
v následujícím pokusy s fotografováním na takto
zeitlivěné desky.
Zenger
10
article
První pokusy. Dobře očištěná zreadlo-
vá deska polije se roztokem chloridu a bromidu
kademnatého neb. ammonatého ve smíšenině
ětheru se 2 kollodia a vloží se do lázně du-
sičňanu stříbrnatého, rozpuštěného ve vodě
(roztok 10%). Desku takto připravenou můžeme
užiti k fotografování. 1 fotografoval jsem tak ne-
viditelné výboje z hrotů na obyčejné elektrice a
mezi jinými též temeno hory Ortles, které po
bouřce s krupobitím spojené a po vyjasnění
způsobilo temný výboj elektrický proti isolova-
nému mráčku, právě nad ním se vznášejicímu.
Tím upozorněn, pokryl jsem — po návratu do
Prahý z cesty Švýcarskem — skleněnou desku
fosforem Balmainovým, tak že povstala bílá
lesklá vrstva jako sklo úplně hladká a prů-
svitná. Ze své astronomické observatoře na
Hradčanech fotografoval jsem pak o půlnoe
Prahu a právě protilehlou věž kostela sv. Miku
láše portraitním objektivem Buschovým; expe
sice trvala 15 minut. Kaseta odnesla se do
temné komory, uvedla se v dotek s chlorofyllo-
vanou suchou deskou kollodiovou v kasetě same
a vyvíjela se druhého dne o 1/49. hodině rann
v temné komoře. Obraz se vyvíjel jako když jest
exposice při denním světle; město a věže dávaly
tolik detailů jako ve dne, ano na blízké věž
mikulášské bylo znamenati pohyb ručiček od
12 hodin do 12 hodin 15 minut s půlnoci.
Patrně byly i v noci radiace čili záření,
které působily lučebně na stříbrnaté soli; na
chlorofyllu pak, jakož i na fosforu Balmainově
přeměnily se v radiace světelné a sálání tepla
což podporovalo lučebný rozklad oněch solí.
Mika
Buschův
Ortles
Švýcarsko
Hradčany
Praha
11
article
Zajímavý obraz získal jsem fotografováním
slunce dne 5. března 1875 za úplně jasné oblehy
a za bouřlivého vichru na kollodiovou desku
zcitlivěnou chlorofyllem. Černý obrázek slunee
byl obklopen ostrými, bílými pásmy, zde nebylo
pochybnosti o účinku chlorofyllu.
V ten čas objevil Vogl, že se na deskáel
fotografických, zbarvených anilinovými barvami
vyobrazí ty radiace slunečného vidma, které s
oněmi barvami pohlcují. To stalo se pak zárod-
kem výroby fotografických desk orthochromati
ckých a panchromatických. Těchto desek, jež
byly ještě zcitlivěny pro barvy zlutooranžové, uži
jsem v r. 1884 a 1893 k fotografování Ženěvy
s jezerem, horami Potit et Grand Salěve a vele-
horou Mont-Blane i jejím horstvem. Obě foto
grafie byly učiněny z okna hotelu „Du bea
Séjour“ o půlnoci za bouřky; exposice trvala 15
vteřin. Desky byly anglické o střední citlivosti
(medium yellow sensitif). Vyvolávání dělo se pro
slabou exposici velmi zvolna a sice nejdřive
velmi zředěnou vývojkou a potom normální. Obě
zdařilé fotografie byly předloženy Pařižské aka
demii věd.
Druhé pokusy: Jiné fotografické po-
kusy konal jsem užitím uranových solí, jež vyni-
kají, jak známo, velikou fluorescencí. Výsledky
těchto pokusů pokud se týče neviditelných výjevů
na slunci a v jeho bezprostředním okolí, jsou
uveřejněny v meteorologickém kalendáři r. 1889
(vydán v knihkupectví Řivnáčově) a v „Mémoire
du Bureau Central Météorologique“ r. 1880. Kou-
páním obyčejných gelatinových desk v lázni alko-
helického roztoku chlorofyllu a dusičnanu ura-
nitého ve vodě získány desky citlivé pro všechny
barvy a byly-li to desky forrotypické, také barvy
při dosti silném světle. Na takové desky foto
Řivnáčův
Kou
Grand Salěve
Mont
Bureau Central Météorologique
12
article
grafoval jsem užitím čočky z kuchyňské soli
v úplně temném pokoji kamna, ve kterých ještě
značně sálalo teplo. Jiný zajímavý pokus učinil
jsem v červenci r. 1886. Za temné noci postavil
jsem v laboratoři (zavřené okenice) před objektiv
kostku z uranového skla, na niž byla přilepena
hvězda z barytového papíru. Do přístroje byla
vložena zeitlivěná deska gelatinová a před kostku
byl umístěn přístroj Ruhmkorffův, jehož vybíječe
byly postaveny tak daleko od sebe (asi 1 m.), že
nemohla přeskakovati žádná jiskra. Nastal však
přece výboj elektrický, ale temný, neviditelný
našemu oku. Výboj tento působil na fluoreskujíeí
uranové sklo i na fosforeskující papír barytový.
V laboratoři nebylo nic viděti, ale při vyvolá-
vání desky fotografické objevil se obraz kostky
hvězdy; tento byl silnější a ostřejší. Byly to
tedy oku neviditelné radiace, které vycházejíce
z obou konců vybíječů, budily fluorescenci ura-
nového skla a fosforescenci barytového papíru.
Když jsem poslal tuto desku s fotografiemi gene-
rálnímu sekretáři „Royal Society“ v Londýně.
p. G. Stokesovi, světovému odborníku ve fluores-
cenci, dostal jsem po několika dnech dopis, který
zde uvádím ve volném překladu:
Professor Ch. G. Zenger, Prague. 6. August
1886. — Přijel jsem teprve tento týden do Lon-
dýna a našel v úřadovně „Royal Society“ foto-
grafie a vyvolanou desku, kterou jste mně la-
skavě zaslal. Vše došlo neporušené. Dnes jsem si
odnesl zásilku domů, abych ji mohl dobře pro-
hlednouti. Souhlasím s Vaším výkladem ve pří-
číně fluorescence uranového skla a fosforescence
papírové hvězdy v úplné tmě. Ve svém prvním
přípise nazval jsem to sice světlem aurorálním.
ale tanuly mi na mysli Vaše temné elektrické vý-
buchy.
G Stokes
G Zenger
August
Londýn
Lon
Royal societa
profesor Ch
13
article
Není pochyby, že aurora čili polární světlo
je výbojem elektrickým, který tvoří se bez pře-
stání v našem vzduchu. Moje práce o fluorescenci
utvrdily mne v přesvědčení, že tmavé výboje (vý-
boje elektrické v podobě štětců) mají ohromnou
sílu aktinickou. V přednášce o fluorescenci dne
8. února 1858 v Royal Institution v Londýně uka-
zoval jsem neobyčejně silnou fluorescenci eskule-
tinu, alkalického to extraktu z kůry obyčejného
kaštanu a obdivuhodný účinek temného výboje
elektrického na tuto látku. Po přednášce při-
stoupil k měmu stolu Sir Herschel s paní, aby
pokus z blízka viděli. I upozornila mne lady Her-
schelová, že sotva viditelný elektrický výboj způ-
sobuje mohutný lesk fluorescenčního světla esku-
letinu, který jakoby vycházel od štětců elektri-
ckých výbojů. Ve fotografii, kterou jste mně za-
slal, vidím, že účinek na jednom pólu vybiječe
jest značně větší než na druhém pólu. Z po-
doby výboje pak soudím, že jest to pól nega-
tivní, u kterého jest fluorescence větší než u po-
sitivního. Ale na obou pólech jest účinek přece
značný.
Herschel
Londýn
Royal Institution
Hera
14
article
Uznávám, že existují vždy v našem vzduchu
neviditelné radiace (dark radiations) a nepřetržité
elektrické výboje.
Slyšel jsem kdysi, že loď kapitána Perrya
prošla při polární výpravě obloukem polárního
světla. Tázal jsem se na tento úkaz Sira Eduarda
Sabiny, který byl členem výpravy, a ten mně od-
pověděl, že nemůže tvrditi, že to bylo polární
světlo. Stalo se to takto: „Noc byla tak tmavá,
že nebylo ani na krok viděti. Najednou objevilo
se osvětlení velmi nízko nad jednou částí paluby
a postupně až k zenitu nad našimi hlavami. l
mohli jsme viděti muže na nejvyšši části stěžně.
Osvětlení však brzo přešlo a nastala dřívější tma,
jen na protější straně paluby bylo ještě slabé
osvětlení.“ Myslím, že Vás bude tento výjev
zajímati; je jisto, že kdyby byly tenkráte známy
vlastnosti fluoreskujících těles, dokázalo by jistě
lakové světlo velmi silný světelný účinek.
Zůstávám Vám vždy oddaný G. G. Stokes.
Perrya
Eduard Sabina
G G Stokes
15
article
= Zelené slmnce. Zelený paprsek jest zjev nyní
dobře známý a není nikterak tak vzácný, jak se zdálo
ještě před dvaceti léty. Byl pozorován skorem všude
na oceánu, v Egyptě, v Havru, Lyonu, na svazích
Mont Blancu. Je to pohled velmi krásný. Ve chvíli,
kdy slunce úplně mizí s obzoru, vysílá poslední pa-
prsek, barvy krásně smaragdově zelené. Aby zjev tento
se ukázal, je třeba, aby stav ovzduší dovolil snadno
rozpoznati obzor, protínající určitě desku sluneční.
Výklad jest velmi prostý. Ovzduší účinkuje jako skle-
něný hranol; poslední světelný paprsek, vysílaný
sluncem ve chvíli jeho zmizeni, láme se a rozkládá
podle postupu barev vidma. Paprsky červené, oranžov
a žluté světla slunečního nejméně se odchylují a splý-
vají dosti dobře s kotoučem slunečným, jehož mají
barvu, ale oko postřehuje paprsky zelené a modré.
kdežto indychové a Iialové, jež jsou nejrozptýlenější
a nejméně světelné, unikají pohledu: zkrátka, ovzduší.
učinivši rozbor paprsků, činí patrnými zelené paprsky
Egypt
Havre
Lyon
Mont Blanc
16
article
Zelený paprsek pozorován nejednou na břehu moře
ať v Americe, ať ve Francii. Onehdy pozoroval je,
velmi zřetelně pan L. Rudaux na své malé observatoii
v Donvillu. Nebylo by třeba uváděti tuto okolnost
kdyby tento zjev nebylo bývalo předcházelo podivné
proměnění kotouče slunečního. Slunce krátce před
svým zmizením nabylo tvaru čela postele s jakousi
korunkou. Ve chvíli, kdy tato hořejší korunka, oddě-
lená od ostatku pásem par, zmizela, objevil se zelený
paprsek v plné nádheře. Tato změna podoby byla
nepopíratelně způsobena atmosférickým lomem. Tolo
pozorování je s to, potvrditi přijatou theorii o vzniku
zeleného paprsku lomem slunečného světla. Opaku-
jeme, zelený paprsek není již příčinou úžasu pro zvě-
davce. Avšak pan Libert, astronom v Havru, poze-
roval zelené slunce. Slunce úplně zelené! Bylo l
ráno 14. září; pan Libert meškal na nádraží v Dol
de Bretagne. Pohoda byla špatná a déšť se jen Jil
L Rudaux
Liberta
Amerika
Francie
Havre
Dolo jít Bretagne
17
article
Přece však směrem k východu zdála se obloha měně
zamračena a světelná čára obrážela se na obzeru
O páté hodině padesáti minutách objevila se polovina
slunečného kotouče, ale tato čásť byla naprosto sma-
ragdově zelená. Zář jeho byla dosti slabá, aby bylo
lze divat se na slunce prostým okem. Pod touto polc-
vicí slunce byl tenký pás obláčků, pak druhá čásť siun-
ce, ale úplně znetvořena, majíc podobu pravoúhelníku
se zoubkovanými okraji. Barva tohoto pravoúhe níka
byla rovněž smaragdově zelená. Slunce jevilo se nad
obzorem v onom pěkném zeleném zbravení po více
než čtvrt hodiny! Dojem na všechny, kdož viděli slun-
ce zcela zelené, byl velmi mocný. Celá příroda jevila
se zeleně
= Zajímavou mnllřsk n anekdotu vypravoval
onehdy stařčký malíř Ziem v Paříži svým přátelům
Kazimír Perier, otec bývalého presidenta repubiiky
navštívil kdysi malíře Corota v jeho atelieru a pro-
jevil značný obdiv nad obrazem, který byl Corot právi
dokončil. — „Ten obraz bych chtěl mít,“ pravil Kazi-
mír Périer. — „Zaplatite-li účty mého přítele Milleta
u pekaře a u řezníka, ješt obraz váš,“ pravil Corot. —
„Platí!“ Jsa rád, že dostane lacino tak znamenitý
obraz, odebral se Kazimir Périer ihned do Chaillya
zde se dověděl k nemalému svému ustrnutí, že Millet
je dlužen u řezníka 22.000 a u pekaře 24.000 franků.
Perier
Corot
Kazi
Millet
Paříž
18
article
Bralť u nich na dluh po dvanáct let a vždycky je
ujišťoval nadějí na velký úspěch, jenž se mu konečně
přece podaří. Ale Kazimír Périer zaplatil jako skutečný
kavalír beze všech námitek. Byl to drahý Corot, nebot
tehdáž se platilo za obrazy slavného tohoto krajináře
nanejvýš 1500 fr.; dnes ovšem stál by tento Corot
aspoň třikrát 46.000 fr.
= Ascolské pallium vráceno. Z Nov. Yorku se
oznamuje, že známý milliardář Pierpont Morgan od-
hodlal se vrátiti drahocenné pallium, jehož byl získa
za 50.000 franků a jež hodlal věnovati královskému
museu v Londýně. Přesvědčil se z dobrého zdání
znalců, jež byl sám ustanovil, že drahocenný tento
kus, o němž jsme se na lěchto místech již několikráte
zmínili, byl vskutku ukraden z katedrály v Ascoli
odhodlal se vrátit jej dobrovolně italské vládě. Znač-
nou zásluhu o tento výsledek má též jtalský vyslanee
ve Washingtoně. Pallium toto jest nádherné dílo umě-
lého tkalcovství ze 13. století, ze zlatých vláken a Bro-
kátu, jež je zdobeno obrazy Panny Marie a Jezulátka.
ukřižování Páně, hlavy Kristovy a ukřižování sv
Petra a jinými obrazy. Drahocenné toto dílo bylo
jak jsme již svého času pověděli, ukradeno rafino-
vaným způsobem zloději, kteří opili kastellana kate-
drály a prostřednictvím překupníka prodali je Mor-
ganovi
Číslo 55.
Périer
Corot
Pierpont Morgan
Bro
Kristův
Petro
Mor
York
Londýn
Washington
Ascoli
obraz pannus Marie
23
article
Partie čís. 91.
Hrána v Olomouci dne 26. října 1904.
Prancouzská hra.
Bílý: O. Důras.
Černý: bar. J. Grimmen-
stein.
1. 62—64
67—06
15. Dd1—d2
b4—b3!
2. d2—d4
d7—d5
16. Sc2—bl e)
Va8—bs
3. Jb1—c3
Vb8 —b5
Jg8—fe
17. 0—0
Vb5—c5l
4. Sc1—g5? c7—c5 1 la
18. Dd2 — fe
5. 64—65-
h7—h6
19. Se3xKc5
Se7xke5
6. Sg5—e3
Jf6—d7
20. Jf3— d4
Da5—b6
7. 12—f4
Jb8 —cu
21. Kg1—ht
Je6xk«dá
8. Jg1—f
Sí8—e7
22. e3xd4
Se5xe dá
9. Sf1—d3 Dds—be
23. Df22—g3
Sd4xcbe
Vh8—fs
10. Je3—a4? b) Db6—a5-
24. Dg3x«g7
11. c2—c3
c5—c4
25. 14—f5
Sb2xKKCal
12. Sd3—ce
57—b5
Se8xkes
26. f5 xkxces
13. Ja4—e
Jd7xc5
27. Sb1—g6 Db6 — d4
14. d4xkKch
b5—b4!
a bilý se vzdal.
Důras
Černá
Jd
d 7 20
c 3 Vb 8
c 5 1
Sf 1
Dd
c 2
Sb 1
24
article
Poznámky:
) Velice interessantní novinka, která nejen do ote-
vření, pokládaného dosud za nemotorné, přináší po-
někud živosti, ale dokonce i úsudek v poslední dob
o francouzské hře ustálený — že nevýhodnou je
pro černého — značně může zviklati. Neboť tahem
c7—c5 černý nutí bílého zabočiti do varianty sicil-
ské hry 1. e4, e5, 2. Jf3, e6, 3. Je3, Jf6, 4. d4.
cXd4, 5. Jxd4, d5, jež v posledních turnajích s ne-
všední oblibou i se znamenitými výsledky byla uží-
vána. Povážíme-li, že bílý místo dobrého tahu Jf3,
pokračoval zcela bezúčelně Sg5, nebudeme se ani
příliš diviti jeho prohře. Poněvadž však při analysi
ohjeveno, že následkem černého tahu c7—c5 ani
jiná pokračování bílému nejsou s to dohrou hru zí-
skati, může novínka barona Grimmen-
steina směle býti pokládána za nejkorrektnějš
odpověď na tah Sg5.
Umysl bílého, tahem c2—e3 ohrožené damské křídl
si zahezpečiti, bude černým rázně zmařen.
Bilý nepokládal patové postavení svého střelce
věže za příliš nevýhodné v domněnce, že tahem
f4—f5 bude mu možno kdykoli učiniti je opět mo-
bilními. Ostatně v tomto stadiu partie byl boj na
dámském křídle již rozhodnut ve prospéch černého
a znamenal by tedy tah Sdl asi tolik, jako přihlí-
žeti k bližicí se katastrofě se založenýma rukama.
Jen protiútok na královském křídle mohl kalamitě
té zabrániti. Černý nedal se však vyrušovati přípra-
vami bílého k útoku na královo křídlo z energi-
ckého vykořisťování damské strany a zničiv ji úplné,
klidnou a jednoduchou obranou zmaří poslední
útočné chance bílého. Tím jest také partie v jeho
prospěch rozhodnuta. — Učel posledních tahů
v partii jest tak eklatantní, že dalších gloss ne-
třeba.
Jf
Bilá
Jf
Jxd
c 7
c 5
c 2
25
article
Zprávy šachové-
V sobotu 5. listopadu svolána byla do besedníh
domu v Brně schůze šachistů, aby se radili o založení
Českého spolku šachovního v Brně
K ustavující valné hromadě dojde počátkem prosince.
Stanovy jsou již podány. Připravuje se již také zimn
turnaj. Přejeme zdaru!
V obrázkovém týdenníku „Illustracy a Pol-
ská“ zavedena bude opět šachová rubrika, která v létě
zanikla. Redigovati ji bude zase inženýr panA
Wagner.
Dále upozorňujeme na řešitelský turnaj této ru-
briky. Lhůta do 1. prosince t. r.
Čigorin dlí právě jako host v Moskvě a dosáhl
tam velkolepého úspéchu. Ze 7 partií, braných proti
nejsilnějším tamějším šachistům, pouze prohrál a jednu
remisoval.
V turnaji Riceova gambitu v londýnském Metro
politan-Clubu dosáhl I. ceny Teichmann, Ik. a IlI
Leonhardt a Napier, IV. Gunsberg a
van Vliet.
V mistrovském turnaji v St. Lonis hraje 10 mistrů
Stav po 4. utkání: Marshall 4, Judd a Uede
mann 3 a Kemeny 2.
Dlne
aen
Pol
Wagner
Čigorin
Teichmann
Leonhardt
Napier
Judd
Kemeny
Brno
Moskva
St . Lonis
Marshall
Český spolek šachovní
Riceov gambit
35
article
Redaktor: JUDr. BOHUSLAV FRANTA.
Redaktor: JUDr. BOHUSLAV FRANTA.
Právě vyšlé 1. číslo obsahuje:
Jar. Vrchlický: . . . Lyrism Gabriela d'Annunzio.
Dvacet pět let činné politiky
Dr. Václav Škarda:
Prof. Dr. Frant. Fiedler: Chamberlain či Cobden?
Očistec svatého Patrika.
V. Tillo:
Něco ze zákonoplodné čin-
Dr. Ferd. Pantůček:.
nosti článku 14.
Pro Grillparzerovu Libuši.
Jaroslav Hllbert: ..
Associace v průmyslu žele-
L. B. B.: . . . ..
zářském.
Schäffle a fundamentálky.
Dr. Josef Fořt: . ..
Komunistické názory o děl-
Dr. Šimon Kolařík:.
bě práce.
Politik staré školy.
Dr. K. R.: . . . ..
Darmštatská umělecká kolo-
—ne—: . . . . ..
nie a její účinky hospodář.
Usedlost obyvatelstva a ná-
—ský: . . . . . .
lez říš. soudu o požadavku
českých škol ve Vídni.
kdo chceš býti Informován
AZD o nejrozmanitějších zjevech
našeho I cizího života v odborných článoích,
populárně a objektivně psaných, odobírej
»NOVOU ČESKOU REVGE-
Na půl roku předplácí se K 6.— i se zásilkou.
1. číslo zašle k nahlédnutí každý knihkupec, jakoži
JUDr
Bohuslav Franta
Vrchlický
Annunzio
doktor
Škarda
profesor
František
Fiedler
Chamberlain
Cobden
svatý Patrik
V Tillo
Ferd
Pantůček
Grillparzerův
Libuše
Hllbert
Fořt
Kolařík
Vídeň
43
article
Nakladatel F. TOPIČ, knihkupec
Nakladatel F. TOPIČ, knihkupec
v Praze, Ferdinandova tř. 9.
ovj
ejlevnější knik
88 svazků misto za 26 K pouze za 13K!
13 dosud na skladě jsoucích ročníků LIRUŠE
staršího vydání a úpravy, obsahujících BHi svasků
vybraně zábavně česby předních českých spisovatelů,
preddává se nyní při objadnání všech najednou n
luto mimořádně sníleneu cenu. (Poltou vyplaceně
o 1K 20 h více!) Obšírný prospeki na polididlán
sdarrnnna
42 svazky místo za !4K pouze za 7 K
7 dosud na skladě jsoucích ročníků MlATIC
LID staršího vydání a úpravy, obsahujících 42
svarky vyhrané zábavné a vadělavaci četby přednich
spisovatelů domácích a clsich, prodává se nyni při
objednání všech najednou za tuto mlmořádně znl-
ženou cenu. (Poštou vyplnceně o 70 h více!) Obšírny
prospeht un podddání zdarnsa
50 svazků misto za 10 K pouze za 5 K
a sklade detud jsoucich čísel sbárky LEVNÉ
SVAZKV NOVEL, obsahujicích nejleplí novely
světových literalur, prodává se nyní při objednáve
nejeaé so čisel najeclion (dle vlasmího výhěru
místo po 20 h pouze pe 10 h. (Poltou vyplacen
e 72 h vlcel) Došírný prospehů na pelaíalaln
zdarinta
Též na měsíční splátky po 2KI
Objednnti lze prostřednietvím každého řád-
ného knihkupectví neb přímo z nakla-
datolství F. ŠIMÁČKA v Praze, Jerusa
lemská ul. č. 1i.
24089
F Šimáček
Praha
Ferdinandov třída
48
article
Čislo
1. Czibulka A, Slovenský pochod. (Milá Lunica)
Donaurow S, Ticho po pěšině. Ruská píseň.
3. Dübique A, Nehorší se! Ruská romance.
Dvořák F., Na stříhropěnné Vltavé. Valčík.
Harkavský J., Růže. Píseň
Harkavský J., Šel jsem ondy šumným hájem.
Holuběnka. Moravský tanec
Husitská. Česká národní píseň.
Jelen A., Vystěhovalec. Píseň
Komzák K., Sousedská čtverylka z nár. písní.
Kozlow P., O, kéž to zvím
Langer A., Rybářský pochod.
Lví silou. Sokolský pochod
Martinovský J., Úž mou milou. Pochod.
Maýr J., Vzkázání. Písen.
Miluj srdce moje. Chorvatská píseň.
Nesvadba J., Pražská Bětulinka, Píseň.
Pitschmanu J., Vesničko má pod Šumavou. Pochod.
Pivoda Fr. Srdce ztracené. Píseň.
Procházka F., Kovářská. Česká píseň.
Prstýnek. Oblíbená píseň.
Se srdcem divno hrát. Česká píseň.
23. Škraup F., Češka. Píseň.
24. Spi, Havličku.
25. Stritzl J., O Emane! Žertovný pochod.
26. Tetka. Morávský tanec.
Touha po vlasti. Píseň amerických Čechů.
Warlamoff A., Červený sarafín. Ruská píseň.
Yradier S., Holubice. Španělská serenáda.
30. Záhorský K., Mnž bez slzí. Píseň.
31. Za tebe draga. Chorvatská píseň.
32. Z dýmem požarow, Polská písen.
Czibulka A
Dvořák
Jelen
Langer
Úž
Maýr
Nesvadba
Bětulinka
Pivoda
Češka
Havlička
Eman
Čecho
Mnž
Šumava
Donaurow S
Harkavský J
Český národní píseň
Český píseň
Stritzl J
Kurier S
Harkavský J
Šela