ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4ab7e9e0-71f7-11dc-ac91-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 23, person 33, org 5, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 13. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 314.
4 article
Na runní n odpol. Ilsty přodpl tní ne: v Praze v aduilnistraci sa niěs na ttret leta . . . s dvojí dlonššken na ni dnt lta . . . 7 k 50k ve úlislkách: 9 K no ta měšíc . . Peštou: nrr. . . .. ke s drojí zisilkou sn noěik dtrrt leta . . .
Pešta Praha
6 title
Onešní číslo pro Prahu je o 22 stranách.
Praha
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 12. listop. (Pávodi telegram zvláštního zpravodaje » Národ. Listů«.) Nachlazení, kteréž donutilo generála Grippenbergn, aby zůstával v pokoji. bylo to, jež způsobilo včera a před- včírem pověsti o vážném jeho one- mocnění. Jeden důstojník vřak, jenž sem přibýl z Vilna, ujišťuje, že ge- nerál, pozdraviv se, jest opět pln energie životní. Několik lodí válečný ch bylo koupeno od spřátele- ného státu za cenu sedm- desáti millionů rublů. Lod ty posílí baltické loďstv na jeho cestě. Obrněnec jeden — pojmenovaný »Svjatoslava — a torpědovka dostihly baltické loďstvo v moři Středozem (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi na straně 4. ním.
Grippenbergn Svjatoslav Petrohrad Vilno
8 article Na stráži!
Na stráži! Ministerský předseda dr. Körber jest ne- popíratelně mistrem scénického umění. V době kdy sněm království českého náhle byl uzavřen. protože za příčinou německé obstrukce nemohl vyříditi ani nouzové předlohy a kdy zúplna po- klesla i naděje, že by vídeňský parlament stal se ku práci způsobilým, upravil si dr. Körben na politickém jevišti Rakouska novou scénua rekonstruoval své ministerstvo. Tato rekonstrukce ministerstva, nehledě k jejímu vlastnímu účelu, sama o sobě by sta- čila, aby nemyslicí veřejné mínění naplnila nevými nadějemi, a způsobila ponenáhlu obecné přesvědčení, že otázka dělnosti parlamentu jest štastně rózřešena, ba že obstrukce česká přištím zasedání jest zažehnána.
doktor Körber Rakousko
9 article
Nejenom Němci a Poláci ve svém tisku byli již ovládání domněním, že tím česká obstrukce jest odklizena, ale i v české veřejnosti buď do opravdy neb na oko leckteré ozvaly se hlasy, jakoby touto rekonstrukcí ministerstva příčiny krise byly odstraněnyl Již z teho jest zřejmo, že na první okamtžik dosáhl dr. Körber v politické veřejnosti jistý obmýšlený účinek. Avšak troufáme si hádat, že rekonstrukce ministerstva neměla pouze úkol prostě scěnický, nýbrž že ministerský předseda dr. Körber tuto rekonstrukci navrhl za určitým cilem. Jednak mělo tím býti nejvyšším mi- stům dokázáno, kterak dr. Körber skutečně od- hodlán jest přičiniti se o dělnost parlamentu, již Rakousko v nynější chvíli velmi potřebuje. Jednáť se nejen o uherské vyrovnání, o ob- chodní smlouvy s cizinou atd., ale zejmena o veliké úvěry vojenské, na kterých rozhodujícím kruhům záleží a jichž přece ta' snadno § 14. st. z. z. dosici — nelze! Není nepodobno víře, že bylo z roz- hodujících kruhů v zájmu velmocen- ského postavení říše ministerstvu Kör- brovu důtklivě uloženo, aby se o děl- nost parlamentu co nejrychleji postaralo. Rovněž jest příliš jasno, že rekonstrukee ministerstva měla způsobiti i v českém národě příznivější ovzduší pro plány dra. Körbra. Byť i povolání ministra krajana dra. Randy ma- teriálně neznomenalo žádnou koncessi českému
Němec Polák Körber doktor Randa Rakousko Kör
10 article
národu, očekával přece dr. Körber, že dobrý zvuk tohoto jména po celém národě českém při- spěje k tomu, aby téměř nepřekonatel na nedůvěra českého národa k nyněj- šímu regimu byla odstraněna. Toto v zbu zen důvery českého národa se strany vlády mělo býti podporováno i povoláním do ministerstva konservativního kavalíra hraběte Bouquoye, klerý zejmena v agrárních kruzich če- ských příznivě byl uvitán, jakož i odstraněním ministra financi dra. Böhma, který pro svou upjatost oproti nalehavým finančním požadav- kům českým a svým ostře osvědčovaným stran- nictvím německým ve veřejném mínění českém nedobře byl zapsán. Byť ledy tato rekonstrukce ministerstva ne- obsahovala věcně žádného skutku, jenž by zna- menal krok k nápravě nynějších politickýcha parlamentních poměrů mezi českou delegací vládou, byla nieméně podnikuta právě nyní za tím účzlem, aby dr. Körber v zbudil dů- věřivější náladu v českých kruzích, která by mu usnadnila pokračovati v další jeho akci za dělností parlamentu. Po názoru vládním lze nápravu nynějších poměrů očekávati již proto, poněvadž i český národ může prý miti důvěru, že při nynějších změněných po- měrech v kabinetu Körbrově požadavkům jeho spíše vyhověno bude (?!). — Tím dospěli jsme ke kritické otázce nynějšt chvíle.
doktor Körber Bouquoy Böhm
11 article
Avšak spor český, který ve znamení parla- m entní obstrukce vede s vládou vídeňskou náro český, nebyl vzbuzen pouze jeho nedůvěrou k dočasné vládě. Všechen vývoj po litický od let šedesátých českému národu zabraňuje míti důvěru ve vládní kruhy vídeňské, poněvadž lid český již tolikráte byl ve své dů- věře tak eitelně zklamán, poněvadž ani sliby nejslavnější nebyly vůči němu dodržo- vány. Nedůvěra tudíž, kterou chová český li vůči vídeňské politice, není založena na ně- jakém subjektivním pocitu, nýbrž plyné z tra- dicionální německé politiký vi- deňské, kterou přemoci pravidelně nepodařil se ani ministerstvu nám nejpříznivějšímu. Proto také otázka důvěry k nynějšímu ka- binetu při rozhodování o taktice českých poslanců vůbec valnéh významu míti nemůže.
12 article
Důvěryhodnost kferéhokoli ministe ského předsedy může snad přispěti více neb méně k umírnění protiv politických, avšak nen sama o sobě ještě momehtem rozhodujíeím, aby reální polítika česká výhradně jím se řídili směla. Tím méně však otázka děvěr k vhádě Kěrbeově můžo v nly nějs chvrli býti rozhodnou. Minister- ský předseda dr. Körber po čas pěti- letého svého regimu sám podlomi veškeroudůvěru v programatick svá prohlášení a vo sliby, ústně dané tak, že poslanci čeští nemohou při roz- hodování svém ani zkoumati, zdali do- mnělý „nový kurs“, zahájený rekonstrukci kabi- netu Körbrova, toho zasluhuje, aby vzbudil dů- věru českého národa v možnost, že by v poli- tice vnitrorakouské nastal obrat ve prospěch po žadavků českých. Otázka důvěry tudiž, důvěry ve vládu na rozhodnutí o taktice českých poslanců nemůže míti žádného vlivu. V tom smyslu zajisté sluší vyložiti poslední usnesení výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné, který zeela otevřeně konstatuje, že to, co posud se stalo, nezavdává žádné příčiny kezměně postavení české delegace vůči vládě. Vláda i politieký svět nesmí úmyslně přehlížeti, co s české strany ihned po rekon- strukci ministerstva jasně a veřejně bylo prohlášeno, naopak musí s důrazem býti
Kěrbeův doktor Körber
13 article
opětováno, ž. zastupitelstvo národa českého, jemuž výhradně náleží voliti si tak- tiku pro svůj parlamentní boj, můžeke z mě- ně taktiky své dospěti jen ten- kráte, když nabude přesvědčení že jest to ke zřejmému prospěchu národa. Při oceňování nynějších událost dlužno především a stále na paměti míti, že n českém národě spáchány byly neod- pustitelné, neslýchané, do duše jej pobuřujíeí křivdy. Obstrukce česká nebyla lehkomyslně za hájena, nýbrž byla těmito bodavými křivdam a soustavným drážděním, urážením a týráním nejsvětějších citů národa českého, deptáním jeho národního práva, ohrožováním jednoty jeho vlasti jako jeho národní budoucnosti přím vzbuzeun. Obstrukce česká byla nejenom vedena proti neoprávněnému vetu Němců, před nímž každé chvíle i v posledních ještě dnech tak aápadně sklán autorita státní svoji šiji, obstrukce česká jest zároveň taktickou zbraní, jíž neudrži telné politické a parlameníní poměry nynějšív Cislajtanti mají býtí odstraněny. Má-li tato česká obstrukce býti vyměněna za jinou opposiční zbraň neb taktiku, o tom uva- žovati budou tedy čeští poslanci jedině s toho zřetele, zdali takováto změna taktiky v nyněj- ších okolnostech jest odůvodněna politickými parlamentními poměry a skutky vlády, je-l účelnou, užitečnou a českému ná- rodu prospěšnou? Poslanei čeští budou zajisté při sejití se řišské rady zkoumati, z dali a pokud změ- nily se posavadní neblahé poměry politické parlamentní, i budou při tomto zkoumání svén redy přihližeti předně k tomu: je-li tatt vláda opravdu odhodlána zjev- nými skutky dokázati, že posa- vadní soustava vládní českému národu nepřátelská, bude změ- něna; za druhé pak k tomu: zdali parla mentní poměry na radě říšské jso toho druhu, aby znbezpečo valy zaručovaly spravedlivé říze n věcí veřejných ve stádě?
Němec
14 article
Nechceme nikterák takovémuto svobodné- mu a volnému rozhodnutí poslanců národa če ského prejudikovati. V dobách kritiekých nej snáze postřehnou obtíže politické situacet kteří přímo vzájemně zápasící síly politické jich význam sledují a pozorují; tolik ale budiž projeveno, že vážnost okamžiku vyžaduj nezbytně, aby všichni češtI posla nc by li na etráži žšvonfch zájeů ná- rodníeh! Dnes více než kdy jindy chybně učměný krok zástupeů českého národa- může poli tieký postup jeho poškoditi na dlouhá léta. Oče káváme, že poslanci češti vstoupí na radu říš skou v pevném odhodlání: „určit buloucí své kroky, bez ohledu ke vládě, majíce na zřeteli jen nej důležitější a nejvyšší životní zá jmy národa. Mějme víru v jejich obezřelos a svědomitost, že neopomenou poučit všechny pochybovače, všechny lstívé protivníky a úklad né škůdce, kterak český národ m ještě dosti síly a odhodlanosti aby setrval v nejkrajnějším od poru i dále, bude-li toho vyžado- vati jeho česť, jeho dobré právo prospěch spravedlivé jeho věci Neznaven čtyřicetiletou válkou, nepro mrzen nepřízní válečného štěstí — národ če ský se zástupci svými bdí ostražitě a statečne na stráži svých statků nejdražších, nezapo- mínaje ani na chvíli, o č jde v tomto krutém zápasu: žebojuje dnes za celou svo národní a politickou budoucnost
český národ
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. listopadu. (Honvedi ob drží dělostřelectvo.) Na sklonku dnešn schůze uherské sněmovny hr. Št. Tisza zodpo věděl objednaný Bolgarův dotaz o no- vém branném zákoně. Za všeobecné pozornosti a napjatosti hr. Tisza poukázal nej prve na předlohu rekrutského zákona nar. 1905, která byla sněmovně včere podána a z níž vysvítá, že i příští odvod se má konati ještě dle starého zákona. Za takových okolností jest při- rozeno, že jak sněmovna tak i veřejnost chce býti orientována, v jakém stadiu se nachází re- ferma branného zákona a jaké stanovisko zaujímá vláda v této vážné a důležité otázee Řečník není ovšem s to podati vysvětlení o všeel podrobnostech; vyjednávání pokročilo sice ji značně, ale není ještě úplně ukončeno. Tin ospravedlňuje, že se nemůže již dnes vyslovit o některých olázkách, souvisejících s novým branným zákonem. Když se r. 1902 projedná- vala předloha o zvýšení braneckého kontin- gentu, vyskytlo se přání, aby se činná vojenská služba ze tří let zkrátila na dvě léta. Tehdejš vláda slíbila, že prostuduje onu otázku a dle toho se bude říditi. Dnes může řečnik prohlásiti že se již kenají předběžné práce pro nový branný zákon, zaležený na dvouleté činné služ bě. Dvouletá činná služba bude podobně, jako v jiných stá tech, zavedena u většiny druhů zbraní, takže desavadní služební doba se zachová jen u n mořnictva, jízdy a jízdného dělostřelectva, což se ospravedlňuje povahou těchto druhů vojska
Tisza Bolgarův Praha uherský sněmovna
16 article
Při zavedení dvouleté služby jeví se nejdůleži tější otázkou, nebude-h toto opatření mi škodlivý vliv na hodnotu armády a dá-li se pro vésti bez zvýšení nákladu a lidského materiáh pro vojsko. Podrobných zpráv v tomto vzhled podati ještě nelze, ale řečník prohlašuje, že po- rady i v tom vzhledě blíží se již ke konci. Vo jenská správa předstoupí jen s takovými po- žadavky, jichž nezbytně vymábá potřeba vojsk a proto neuvalí na zemi nesnesitelných břemer ani co do kontingentu, ani co do peněžitého ná- kladu. Každý, kdo se jen trochu zabývá vojen- skými otázkami, ví, že po příchodu z třilete služby k dvouleté musí se zvýšiti kontingen rekrutů. Jest to prostá arithmetická úloha, poně- vadž výevik vojska bude se musit provésti na dvou ročnicích a ne na třech, jako dosud. A bude podána předloha nového branného zákona němovna se přesvědčí, že kontingent rekruto se zvyšuje skutečně jen v tomto rámei. Nepo mýšlíť se na nijaké nové formace ani u pěchoty ani u jízdy. Počet vojska v míru iest však u obou druhů zbrani tak nízký, jako v žádné jiné ar mádě. Při dělostřelectvu jak co do počtu ob sluhy stojíme daleko pozadu za jinými armá dami. Při dělostřelectvu jest mimo to důležito aby se i v době míru nacházelo ve stálém styku s oněmi sbory, s nimiž má společně operovat v době mobilisace nebo před nepřitelem. Odtu vyplývá snaha, aby se pěchota i v době míru uvedla v organické spojení s jízdou a ve stálý styk s dělostřelectvem.
Nepa
17 article
To bylo — pokračoval hr. Tisza — roz hodujícím důvodem, že také vojsko hon vedské má býti spojeno s dělostře- leetvem. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala oljenování na pravici. Z opposičních lavic ozý vají se různé výkřiky.) Hr. Tisza dodává, že mu ministr vojenství o tomto úmyslu podal zprávu v létě a že uherská vláda ochotně a ráda k této snaze se připojila. Má býti zřízeno tolik dělostřeleckých pluků, kolik divisí má honved- ské vojsko. Řečník doufá, že sněmovna i celá země přijme s uspokojením tuto zprávu na vě- domí. (Opět bouřlivá pochvala na pravici a iro- nické výkřiky na levici.) Dotazovatel, posl. Bol V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8b odpolední . . . za 2k Ve fillalkách za venkově ranní číslo. . . . . . . . odpolední Insera t platí se hotové rapřel Předplacení a inserty přijíná sdmini- strace v Marinaské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna n ezpedise „Národnich Listae Rukopisy se nevracejí.
Bol Hradec Marinaský ulice Tisza
18 article
gar, přijal ministrovu odpověď na vědomí a také většina sněmovny na znamení souhlasu povstala. Z Lublaně, 11. listopadu. (Po kus zbližení národních stran slovin- ských.) »Slovenee« uveřejnil, je tomu týden, návrh nejmenovaného slovinského politika, aby se utvořila veliká slovinská lidová strana, v niž by byli zastoupení Slovinci ze všech korunních zemi a jež by pečovala o provádění společného národního programu slovinského. Ve straně měli by býti zastoupení přívrženci obou nynějších hlavních politiekých stran, liberální i klerikální, poněvadž v otázkách národních neni mezi nimi rozdllu. O návrhu tom vyslovil se první dr. Šusteršíč, který tvoření nové lidově strany prohlásil za zbytečné, poněvadž prý nynější kle- rikální slovinská strana jest skulečné stran lidová. Dnes oliskuje »Slovenec« mínění faráře Jana Majerhofra z Gózdanje-Vrby v Kor- tansku. Korutanský slovinský vlastenec, který vi na vlastní oči, jak pro stálé spory mezi kraň- skými klerikály a liberály Slovinci v Korutanech vůčihledě hynou, vílá s radostí návrh na utvo- ření nové, všem Slovincům společné lidov strany. Přívrženci nynějších stran mohou za- chovati i na dále své politické přesvědčení, ale v boji proti nepřiteli národa, proli cizí byro- kracii a útisku německému i vlašskému musí obě strany býti spojenci a jedna v druhé nesme spatřovati nepřilele. Dřive však, než může dojíi na utvoření nové společné strany, pisatel má z nutné, aby se obě kraňské strany aspoň zblížily: jedna (liberální) aby se vzdala spojenství s Němei, druhá (klerikální) aby zanechala obstrukce.
Slovenee Šusteršíč Majerhofr Vrba Slovinec Němei Lublaň Gózdanj Korutany
19 article
Ze Záhřeba, 10. listopadu. (Finančn vyrovnání s Uhrami.) Chorvatská krale- vinská deputace předložila sněmu podrobnou zprávu o svém jednání s deputací uherskou. Ob deputace dohodly se na tom, že od 1. ledna 1904 za příjmy království chorvatského mají se pokládati: 1. vlastní přijmy Chorvatska a 2. 8.1279 společných přijmů království uherského. Z těchto přijmů má připadnouti 44 jako tan- genta Chorvatsku na uhražování samosprávných vydejů a 56, Uhrám na potřeby společné říšské. Výnos 44 tangenty smí ročně stoupati jen o 5 Kdyby některý rok výnos byl většl, než 5 loňského přijmu, připočilá se z přebytku na prospěch Chorvatska tolik, o kolik se zmen- šil vlastní příjem Chorvatska (ze státních les a pod.), jestliže vůbec takové zmenšení příjmě se objevilo, a vše ostalní připadne k dobrému státní pokladné uherské na výdeje společné. Re- ferent dr. Egersdorfer uvádí na příklad. jaké přijmy by mělo Chorvatsko v r. 1902 kdyby se bylo počítalo již dle nové úmluvy. Toho roku tangenta vynesla Chorvatsku 16,725 886 K, kdežto dle nového kliče by byla vynesla 20,306 246 K. Nový klič byl by tedy pro Chorvatsko výhodnější o 3,580.360 K. R ferent doufá, že příjem Chorvatska dle nového klíče se během let ještě zlepší
Egersdorfer Záhřeb Uhry Chorvatsko Re
20 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. listopadu. Car v království polském Car Mikuláš na objíždkách své říše vyhle dává přímý styk s obyvatelstvem. Nyní se obrátil do království polského. Dne 9. listopadu na stanici Loviči uvítala ho deputace šlechty varšavské gubernie, jejímž jmenem cara oslovi kníže Svjatopolk Četvertinský. Car srdečně po- děkoval a vyslovil pevné přesvědčení, že »též ké doby, které nyní Rusko prožívá poslouží k většímu sjednocen bratrských národů imperie.«
Četvertinský Praha Lovič Rusko polský Cara Mikuláš
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 12. listopadu. 6—. (Kronika.) O prázdninách nějaký týden pochodu domácím krajem, z města do města dá pěkný kus programu. A jaká je mapa národnostní proházená, jde to často z něme ckého města do českého nebo naopak. Rozdí ovzduší sekne vás pořádně v čivyl V hostinské jídelně českého městečka se známili jste se u stolu s místním občanem. — Máte zde snad německou menšinu místě ? obracíte slovo mezi řečí. — Jak to? soused udiven. Město i okol je ryze české. K jazykové hranici máme dobře dvě mile! — Nač tedy tak — nečeský ráz v hostin- ské místnosti? A ukazujete na stěnu. V rákosových rám cích visí tam vedle českých fistů nějaký nevy hnutelný »Tagblatt« nebo »Presse«. — I to bere hostinský k vůli cestujícím — Jakým cestujícím? — Obchodním. Jsou mezi nimi nenašine a ti česky nečtou. — A kdyby v hostinské místnosti českéh města visely jen české listy, zůstali by snad cestující doma?
Praha Tagblatt Presse
22 article
— Nu, nezůstali by, to se ví, ale šli by — do druhé hospody! — Je tu ještě druhá? — Jak pak ne! Tamhle naproti — A také tam mají dvojí listy — To se vi! Už k vůli konkurenci. Živ- nost je živnost! — A což kdyby se oba hostince smluvily — Inu, šlo by to také, rozumi se. Jakpak by nešlo! Ale jak se mají smluvit, když spolu — nemluví? Montek a Capulet, jeden by dru- hého na lžíci utopil — Ale v německých místech jsou také hoslinské živnosti, také spolu konkurují, také spolu nemluvi a přece jsou dokonce silné če- ské menšiny v místě a podívejíe se tam, najde te-li kde jen ústřižek českých novin ! . .. — Jó, v německých místech, to je něc jiného! Němci jsou — jiní lidé ! . .. Jiní lidé! Byla by zajímava stalistika českých ho slinců, kde odbirají německé listy nejzuřivější. Kolik tisíců by to dalo do roka! Kolik českých listů by za to mohlo vycházeti! Kolik mezen našich potřeb by se dalo uhraditi! Je to daň placená odpůrci. Jak se říká živlu, který ochotně odvádi daň sousedovi, kterého prohlašuje svým — utiskovalelem
Montek Capulet Němec
23 article
Rozmluva s občanem pokračovala. Přišly ještě zajímavé věci! — Není to tak jednoduché, jak se myslí vykládal místní znalec. Byl nás tu velký stůl uvědomělá společnost. Samý intelligent, advokát úřadník, lékař, obchodník. Umínili jsmesi v zájmu celku, netrpět nešvar. Vysvětlili jsm hostinskému své stanovisko. Má na vybranou buď zachová své místnosti český ráz anebo se bu- deme poroučet ! . .. — Bravo ! pochvalujete. A on? — Z prvu nás chtěl uprositi. Živnost je tak závislá, živobytí těžké ! . . . — A vy — Nepovolili jsme. — Bravol — A co myslite ? Nechal nás jít. Volil mezi dvěma zly — menší. Náš stůl byl mu dobrý. ale obchodní cestující vynášejí víc. Je jich síla. Je na ně skoro poukázán. Pohořeli jsme. — Snad jste se nevrátili? — Počkejte! Dostáli jsme hrozbě,a s těžkým srdcem: Přestěhovali jsme se naproti. Byla to oběť. Muž má rozhodně lepší kuchyní i sklep. Ale čest byla v sázce. Půl roku jsme statečně třímali prapor cti. — A pak? — Pak, jak už bývá, zvítězila hmola. Jeden po druhém se vytrácel, opouštěl zbaběle prapor a na konec jsme se všickni zase shle dali — na starém místě.
24 article
— Hanba — Hanba, leč, jaká pomoc ! Poměry jsou silnější než člověk. Sedáme teď tiše u svého stolu, citíme svou porážku a jsme rádi, žes nás hostinský ani (uze nedobírá. Je lepší člo věk, cítí sám něco jako výčitky svědomí. Se- díme ve svém koutku, bavíme se polohlasem pozorujeme, jak hostinský s vlídným úsměvem obskakuje cizí hosty, kteří si tu vedou jak dobyvatelé, diktují své podmínky a nutí sla bocha, aby ke vší poníženosti obchodní tak ještě pomáhal porušovati ráz města. Cestující je v městě pokorným cizincem, klaní se a lichoti aby získal odběratele, ale v hostinci je pán. poroučí si a hostinský se třese, aby si ho n- pohněval a nedostal se u něho na index. A m jsme bezbranní, málomoení. Myslíme si každy své a ustupujeme pokorně vítězi . . Byla lehká sebeironie ve slovech občana. A byla v tom celá — situace národní. Takovýcl místností je na sta po českém venkově. A všude stejná malomoc, stejný příznak poroby, stejná neschopnost svépomoci! — A co je s tím indexem ? vyzvídáte. — Ah, to je mocná zbraň! Zná ji každý hostinský na českém venkově a bojí se jí jako čert křiže ! Obchodní cestující mají svou organisaei a pevnou disciplinu, drží k sobě jako karbonáři jeden za všecky a všickni za jednoho. Běda hostinskému, který by se chtěl zpěčovati dik tátu . ..
25 article
— Ale, ale ! Snad nebude tak zlel — Nemyslete! odmital vypravující žertov nou vaši náladu. A pokračoval hlasem stlume ným, jako se vypravují historky o vraždách zemětřeseních. — Právě zde jsme zažili příklad. Minulý nájemce hotelu, předchůdce tohohle, byl hodný muž a dobrý našinec, uvědomělý a obětavý. to byla jeho — zkáza. Dostal se do sporu s ně- jakým hostem. To byl takový výbojník. Ne ob chodní sgent, ale agent přímo nepřátelské moc- nosti. Hostinský se podřekl, že by host měl mi na paměti, že se nachází v českém městěa mírniti svoji rozpínavost. Kosa řinkla o kámen. A náš muž — že o takovou návšlěvu nestoji A bylo to. Do týdne byla o tom zpráva v spolkovém orgánn obehodních cestujících.A hostínec dán na — index. Ani jeden člen mocné organisace víckrát o hostinec nezavadil. Hot zůstával prázdný. Domácí návštěva hostinského nevytrhla. Za půl roku byl dobrý muž hotov Prodělal tu všecko, co si přinesl a ještě se za dlužil. Dnes se bídně tluče na podřízeném místě v sousedním městě... Teď víte, co je index. Jsme všichni otroci poměrů ! ...
Hot
26 article
Žalostný zjev, ale — zajímavý. Pěkná lekce ze silozpytu živé přírody, chcete-li ! Nahodilo se vám někdy, potkati na ven kově rodinu — medvědářů? Vodí a ukazují ve likého huňáče. Je ochočen, tancuje po zadníel nohách, provozuje všelijaké kousky. Má nosen prostrčený železný kroužek a v tom je tajemstv krotitelské moci. Kolem je stále dost diváko starých i mladých, kteří se nemohou nadiviti Občas také malý Miško, pětileté cigáně, dostane chuť ukázati svoji sílu. Popadne za provázek který vede k huňáčovu nosu a škube za něj Ubohá bestie řve, staví se poslušně na zadn nohy, poskakuje před svým malým trýznitelem myslí si patrně, že to jinak nemůže být. Také společenský život poskytuje ukázky — medvědářství. Kapitola o silách ustrojených a — neustrojených. Co je nějaký spolek obchodních cestujícíei proti celé veřejnosti několi kamillionového národa Nepatrná, mizivá bytost. Ale ta mizivá bytost nepřátelského cítění a myšlení přece diktuje celé české veřejnosti svou vůli. Širokánská bylost rozestřená po oblasti mnohatisiců čiverečnýeh kilometrů, objímající represenface nesčíslných obcí, jednot a korporací, které si zakládají na své probudilosti a uvědomělosti, celá veřejnos národní chtěla by uplatniti svoji povabu, zacho vati svůj ráz, ale — nesmí. Nepatrný cízí spo leček nedovolí. Postavil si svou německou hlavu a celá česká veřejnost je bezbranná proti jeho zvůli, podrobuje se jeho moci. Jaké mocie
Miška
27 article
Moci zákona sil — ustrojených. Česká veřej. nost je hromada neustrojenosti, širokánské pro- stranství, kde každý je ponechán sobě, své radě a starosti. Kdo přijde a prostrčí medvědu nosem železný kroužek, poručí si, a medvěd poslušně zatančí kousek. Hříčka ze silozpytu přírody l Malý spolek německých agentů obchodních má svoje slovo u českých hostinských, jichž jest veliká hromada. Do tisíců je jich rozptýleno po všech vlastech. Ale hromada není ustrojena. Je- dinec sám na sebe odkázán, podlehá přemoci organisované síly. A poněvadž je na sama sebe poukázán každý, podléhají — všichni. A výsle- dek je ten: německá organisace nařídil a tisíce veřejných místnosti českých poslouchá na- řízení, v zdává se českého rázu a na povel odvádí uloženou sobě tisícovou daň — nepřátelskému tisku Dokonalá poroba! A výsledek je přirozený- Silám ustrojeným nemůže čeliti neustrojené množství. Proti organisaci zase jen orgánisace něco zmůže. Kdyby proli spolku německých ce- stujících stálo nějaké ustrojení sil vlasteneckých hostinských, pevně zkloubeno a disciplinováno, kdyby každému členu vlastenecké organisace bylo povědomo, že neni sám, že je členem ve- likého celku, jehož zájmy je povinen hájit, bylo by každému členu jasno, že nesmí ve své místnosti dopustiti žádného opatření, které by se příčilo zájmům celku — a všecka akce cizá- ckého spolku uvnitř našeho národního tělesa byla by ihned — nahromadě.
28 article
Kde však je taková pevná organisace vl- steneckých hostinských? Kde je vůbec nějaká organisace naší ve- řejnosti? Jsme neustrojené, desagregované těleso. Ne- budeme národně silni, budeme stále podléhat vlivům a nájezdům cizích mocností, budeme hráti úlohu huňáče-akrobata s železným krouž- kem v nose, provozujícího směšné kousky na číkoli povel, dokud se nenaučíme ustrojovati své síly a vdechovati svému ustrojení svůj vlastní — smysl a účel.