1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 13. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na runní n odpol. Ilsty
přodpl tní ne:
v Praze v aduilnistraci
sa niěs
na ttret leta . . .
s dvojí dlonššken
na ni
dnt lta . . . 7 k 50k
ve úlislkách: 9 K no
ta měšíc . .
Peštou:
nrr. . . ..
ke
s drojí zisilkou
sn noěik
dtrrt leta . . .
Pešta
Praha
6
title
Onešní číslo pro Prahu je o 22 stranách.
Praha
7
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 12. listop. (Pávodi
telegram zvláštního zpravodaje » Národ. Listů«.)
Nachlazení, kteréž donutilo generála
Grippenbergn, aby zůstával v pokoji.
bylo to, jež způsobilo včera a před-
včírem pověsti o vážném jeho one-
mocnění. Jeden důstojník vřak, jenž
sem přibýl z Vilna, ujišťuje, že ge-
nerál, pozdraviv se, jest opět pln
energie životní.
Několik lodí válečný ch
bylo koupeno od spřátele-
ného státu za cenu sedm-
desáti millionů rublů. Lod
ty posílí baltické loďstv
na jeho cestě.
Obrněnec jeden — pojmenovaný
»Svjatoslava — a torpědovka dostihly
baltické loďstvo v moři Středozem
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vi
na straně 4.
ním.
Grippenbergn
Svjatoslav
Petrohrad
Vilno
8
article
Na stráži!
Na stráži!
Ministerský předseda dr. Körber jest ne-
popíratelně mistrem scénického umění. V době
kdy sněm království českého náhle byl uzavřen.
protože za příčinou německé obstrukce nemohl
vyříditi ani nouzové předlohy a kdy zúplna po-
klesla i naděje, že by vídeňský parlament stal
se ku práci způsobilým, upravil si dr. Körben
na politickém jevišti Rakouska novou scénua
rekonstruoval své ministerstvo.
Tato rekonstrukce ministerstva, nehledě
k jejímu vlastnímu účelu, sama o sobě by sta-
čila, aby nemyslicí veřejné mínění naplnila
nevými nadějemi, a způsobila ponenáhlu obecné
přesvědčení, že otázka dělnosti parlamentu jest
štastně rózřešena, ba že obstrukce česká
přištím zasedání jest zažehnána.
doktor
Körber
Rakousko
9
article
Nejenom Němci a Poláci ve svém tisku byli
již ovládání domněním, že tím česká obstrukce
jest odklizena, ale i v české veřejnosti buď do
opravdy neb na oko leckteré ozvaly se hlasy,
jakoby touto rekonstrukcí ministerstva příčiny
krise byly odstraněnyl
Již z teho jest zřejmo, že na první okamtžik
dosáhl dr. Körber v politické veřejnosti jistý
obmýšlený účinek. Avšak troufáme si hádat, že
rekonstrukce ministerstva neměla pouze úkol
prostě scěnický, nýbrž že ministerský předseda
dr. Körber tuto rekonstrukci navrhl za určitým
cilem. Jednak mělo tím býti nejvyšším mi-
stům dokázáno, kterak dr. Körber skutečně od-
hodlán jest přičiniti se o dělnost parlamentu, již
Rakousko v nynější chvíli velmi potřebuje.
Jednáť se nejen o uherské vyrovnání, o ob-
chodní smlouvy s cizinou atd., ale zejmena
o veliké úvěry vojenské, na kterých
rozhodujícím kruhům záleží a jichž
přece ta' snadno § 14. st. z. z. dosici —
nelze! Není nepodobno víře, že bylo z roz-
hodujících kruhů v zájmu velmocen-
ského postavení říše ministerstvu Kör-
brovu důtklivě uloženo, aby se o děl-
nost parlamentu co nejrychleji postaralo.
Rovněž jest příliš jasno, že rekonstrukee
ministerstva měla způsobiti i v českém národě
příznivější ovzduší pro plány dra. Körbra.
Byť i povolání ministra krajana dra. Randy ma-
teriálně neznomenalo žádnou koncessi českému
Němec
Polák
Körber
doktor
Randa
Rakousko
Kör
10
article
národu, očekával přece dr. Körber, že dobrý
zvuk tohoto jména po celém národě českém při-
spěje k tomu, aby téměř nepřekonatel na
nedůvěra českého národa k nyněj-
šímu regimu byla odstraněna. Toto v zbu zen
důvery českého národa se strany
vlády mělo býti podporováno i povoláním do
ministerstva konservativního kavalíra hraběte
Bouquoye, klerý zejmena v agrárních kruzich če-
ských příznivě byl uvitán, jakož i odstraněním
ministra financi dra. Böhma, který pro svou
upjatost oproti nalehavým finančním požadav-
kům českým a svým ostře osvědčovaným stran-
nictvím německým ve veřejném mínění českém
nedobře byl zapsán.
Byť ledy tato rekonstrukce ministerstva ne-
obsahovala věcně žádného skutku, jenž by zna-
menal krok k nápravě nynějších politickýcha
parlamentních poměrů mezi českou delegací
vládou, byla nieméně podnikuta právě nyní za
tím účzlem, aby dr. Körber v zbudil dů-
věřivější náladu v českých kruzích,
která by mu usnadnila pokračovati v další jeho
akci za dělností parlamentu. Po názoru vládním
lze nápravu nynějších poměrů očekávati již
proto, poněvadž i český národ může prý miti
důvěru, že při nynějších změněných po-
měrech v kabinetu Körbrově požadavkům jeho
spíše vyhověno bude (?!). —
Tím dospěli jsme ke kritické otázce nynějšt
chvíle.
doktor
Körber
Bouquoy
Böhm
11
article
Avšak spor český, který ve znamení parla-
m entní obstrukce vede s vládou vídeňskou náro
český, nebyl vzbuzen pouze jeho nedůvěrou
k dočasné vládě. Všechen vývoj po
litický od let šedesátých českému národu
zabraňuje míti důvěru ve vládní kruhy vídeňské,
poněvadž lid český již tolikráte byl ve své dů-
věře tak eitelně zklamán, poněvadž ani sliby
nejslavnější nebyly vůči němu dodržo-
vány. Nedůvěra tudíž, kterou chová český li
vůči vídeňské politice, není založena na ně-
jakém subjektivním pocitu, nýbrž plyné z tra-
dicionální německé politiký vi-
deňské, kterou přemoci pravidelně nepodařil
se ani ministerstvu nám nejpříznivějšímu. Proto
také otázka důvěry k nynějšímu ka-
binetu při rozhodování o taktice
českých poslanců vůbec valnéh
významu míti nemůže.
12
article
Důvěryhodnost kferéhokoli ministe
ského předsedy může snad přispěti více neb
méně k umírnění protiv politických, avšak nen
sama o sobě ještě momehtem rozhodujíeím, aby
reální polítika česká výhradně jím se řídili
směla. Tím méně však otázka děvěr
k vhádě Kěrbeově můžo v nly nějs
chvrli býti rozhodnou. Minister-
ský předseda dr. Körber po čas pěti-
letého svého regimu sám podlomi
veškeroudůvěru v programatick
svá prohlášení a vo sliby, ústně
dané tak, že poslanci čeští nemohou při roz-
hodování svém ani zkoumati, zdali do-
mnělý „nový kurs“, zahájený rekonstrukci kabi-
netu Körbrova, toho zasluhuje, aby vzbudil dů-
věru českého národa v možnost, že by v poli-
tice vnitrorakouské nastal obrat ve prospěch po
žadavků českých.
Otázka důvěry tudiž, důvěry ve vládu na
rozhodnutí o taktice českých poslanců nemůže
míti žádného vlivu. V tom smyslu zajisté
sluší vyložiti poslední usnesení výkonného vý-
boru národní strany svobodomyslné, který zeela
otevřeně konstatuje, že to, co posud se stalo,
nezavdává žádné příčiny kezměně
postavení české delegace vůči
vládě. Vláda i politieký svět nesmí úmyslně
přehlížeti, co s české strany ihned po rekon-
strukci ministerstva jasně a veřejně bylo
prohlášeno, naopak musí s důrazem býti
Kěrbeův
doktor
Körber
13
article
opětováno, ž. zastupitelstvo národa
českého, jemuž výhradně náleží voliti si tak-
tiku pro svůj parlamentní boj, můžeke z mě-
ně taktiky své dospěti jen ten-
kráte, když nabude přesvědčení
že jest to ke zřejmému prospěchu
národa. Při oceňování nynějších událost
dlužno především a stále na paměti míti, že n
českém národě spáchány byly neod-
pustitelné, neslýchané, do duše
jej pobuřujíeí křivdy.
Obstrukce česká nebyla lehkomyslně za
hájena, nýbrž byla těmito bodavými křivdam
a soustavným drážděním, urážením a týráním
nejsvětějších citů národa českého, deptáním jeho
národního práva, ohrožováním jednoty jeho
vlasti jako jeho národní budoucnosti přím
vzbuzeun. Obstrukce česká byla nejenom
vedena proti neoprávněnému vetu Němců,
před nímž každé chvíle i v posledních
ještě dnech tak aápadně sklán
autorita státní svoji šiji, obstrukce
česká jest zároveň taktickou zbraní, jíž neudrži
telné politické a parlameníní poměry nynějšív
Cislajtanti mají býtí odstraněny.
Má-li tato česká obstrukce býti vyměněna
za jinou opposiční zbraň neb taktiku, o tom uva-
žovati budou tedy čeští poslanci jedině s toho
zřetele, zdali takováto změna taktiky v nyněj-
ších okolnostech jest odůvodněna politickými
parlamentními poměry a skutky vlády, je-l
účelnou, užitečnou a českému ná-
rodu prospěšnou?
Poslanei čeští budou zajisté při sejití se
řišské rady zkoumati, z dali a pokud změ-
nily se posavadní neblahé poměry politické
parlamentní, i budou při tomto zkoumání svén
redy přihližeti předně k tomu: je-li tatt
vláda opravdu odhodlána zjev-
nými skutky dokázati, že posa-
vadní soustava vládní českému
národu nepřátelská, bude změ-
něna; za druhé pak k tomu: zdali parla
mentní poměry na radě říšské jso
toho druhu, aby znbezpečo valy
zaručovaly spravedlivé říze n
věcí veřejných ve stádě?
Němec
14
article
Nechceme nikterák takovémuto svobodné-
mu a volnému rozhodnutí poslanců národa če
ského prejudikovati. V dobách kritiekých nej
snáze postřehnou obtíže politické situacet
kteří přímo vzájemně zápasící síly politické
jich význam sledují a pozorují; tolik ale budiž
projeveno, že vážnost okamžiku vyžaduj
nezbytně, aby všichni češtI posla nc
by li na etráži žšvonfch zájeů ná-
rodníeh! Dnes více než kdy jindy chybně
učměný krok zástupeů českého národa- může poli
tieký postup jeho poškoditi na dlouhá léta. Oče
káváme, že poslanci češti vstoupí na radu říš
skou v pevném odhodlání: „určit
buloucí své kroky, bez ohledu ke
vládě, majíce na zřeteli jen nej
důležitější a nejvyšší životní zá
jmy národa. Mějme víru v jejich obezřelos
a svědomitost, že neopomenou poučit všechny
pochybovače, všechny lstívé protivníky a úklad
né škůdce, kterak český národ m
ještě dosti síly a odhodlanosti
aby setrval v nejkrajnějším od
poru i dále, bude-li toho vyžado-
vati jeho česť, jeho dobré právo
prospěch spravedlivé jeho věci
Neznaven čtyřicetiletou válkou, nepro
mrzen nepřízní válečného štěstí — národ če
ský se zástupci svými bdí ostražitě a statečne
na stráži svých statků nejdražších, nezapo-
mínaje ani na chvíli, o č jde v tomto krutém
zápasu: žebojuje dnes za celou svo
národní a politickou budoucnost
český národ
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. listopadu. (Honvedi ob
drží dělostřelectvo.) Na sklonku dnešn
schůze uherské sněmovny hr. Št. Tisza zodpo
věděl objednaný Bolgarův dotaz o no-
vém branném zákoně. Za všeobecné
pozornosti a napjatosti hr. Tisza poukázal nej
prve na předlohu rekrutského zákona nar.
1905, která byla sněmovně včere podána a z níž
vysvítá, že i příští odvod se má konati ještě dle
starého zákona. Za takových okolností jest při-
rozeno, že jak sněmovna tak i veřejnost chce
býti orientována, v jakém stadiu se nachází re-
ferma branného zákona a jaké stanovisko
zaujímá vláda v této vážné a důležité otázee
Řečník není ovšem s to podati vysvětlení o všeel
podrobnostech; vyjednávání pokročilo sice ji
značně, ale není ještě úplně ukončeno. Tin
ospravedlňuje, že se nemůže již dnes vyslovit
o některých olázkách, souvisejících s novým
branným zákonem. Když se r. 1902 projedná-
vala předloha o zvýšení braneckého kontin-
gentu, vyskytlo se přání, aby se činná vojenská
služba ze tří let zkrátila na dvě léta. Tehdejš
vláda slíbila, že prostuduje onu otázku a dle
toho se bude říditi. Dnes může řečnik prohlásiti
že se již kenají předběžné práce
pro nový branný zákon, zaležený
na dvouleté činné služ bě. Dvouletá
činná služba bude podobně, jako v jiných stá
tech, zavedena u většiny druhů zbraní, takže
desavadní služební doba se zachová jen u n
mořnictva, jízdy a jízdného dělostřelectva, což
se ospravedlňuje povahou těchto druhů vojska
Tisza
Bolgarův
Praha
uherský sněmovna
16
article
Při zavedení dvouleté služby jeví se nejdůleži
tější otázkou, nebude-h toto opatření mi
škodlivý vliv na hodnotu armády a dá-li se pro
vésti bez zvýšení nákladu a lidského materiáh
pro vojsko. Podrobných zpráv v tomto vzhled
podati ještě nelze, ale řečník prohlašuje, že po-
rady i v tom vzhledě blíží se již ke konci. Vo
jenská správa předstoupí jen s takovými po-
žadavky, jichž nezbytně vymábá potřeba vojsk
a proto neuvalí na zemi nesnesitelných břemer
ani co do kontingentu, ani co do peněžitého ná-
kladu. Každý, kdo se jen trochu zabývá vojen-
skými otázkami, ví, že po příchodu z třilete
služby k dvouleté musí se zvýšiti kontingen
rekrutů. Jest to prostá arithmetická úloha, poně-
vadž výevik vojska bude se musit provésti na
dvou ročnicích a ne na třech, jako dosud. A
bude podána předloha nového branného zákona
němovna se přesvědčí, že kontingent rekruto
se zvyšuje skutečně jen v tomto rámei. Nepo
mýšlíť se na nijaké nové formace ani u pěchoty
ani u jízdy. Počet vojska v míru iest však u obou
druhů zbrani tak nízký, jako v žádné jiné ar
mádě. Při dělostřelectvu jak co do počtu ob
sluhy stojíme daleko pozadu za jinými armá
dami. Při dělostřelectvu jest mimo to důležito
aby se i v době míru nacházelo ve stálém styku
s oněmi sbory, s nimiž má společně operovat
v době mobilisace nebo před nepřitelem. Odtu
vyplývá snaha, aby se pěchota i v době míru
uvedla v organické spojení s jízdou a ve stálý
styk s dělostřelectvem.
Nepa
17
article
To bylo — pokračoval hr. Tisza — roz
hodujícím důvodem, že také vojsko hon
vedské má býti spojeno s dělostře-
leetvem. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala
oljenování na pravici. Z opposičních lavic ozý
vají se různé výkřiky.) Hr. Tisza dodává, že
mu ministr vojenství o tomto úmyslu podal
zprávu v létě a že uherská vláda ochotně a ráda
k této snaze se připojila. Má býti zřízeno tolik
dělostřeleckých pluků, kolik divisí má honved-
ské vojsko. Řečník doufá, že sněmovna i celá
země přijme s uspokojením tuto zprávu na vě-
domí. (Opět bouřlivá pochvala na pravici a iro-
nické výkřiky na levici.) Dotazovatel, posl. Bol
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8b
odpolední
. . . za 2k
Ve fillalkách za venkově
ranní číslo. . . . . . . .
odpolední
Insera t
platí se hotové rapřel
Předplacení a inserty přijíná sdmini-
strace v Marinaské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna n ezpedise „Národnich Listae
Rukopisy se nevracejí.
Bol
Hradec
Marinaský ulice
Tisza
18
article
gar, přijal ministrovu odpověď na vědomí a také
většina sněmovny na znamení souhlasu povstala.
Z Lublaně, 11. listopadu. (Po kus
zbližení národních stran slovin-
ských.) »Slovenee« uveřejnil, je tomu týden,
návrh nejmenovaného slovinského politika, aby
se utvořila veliká slovinská lidová strana, v niž
by byli zastoupení Slovinci ze všech korunních
zemi a jež by pečovala o provádění společného
národního programu slovinského. Ve straně měli
by býti zastoupení přívrženci obou nynějších
hlavních politiekých stran, liberální i klerikální,
poněvadž v otázkách národních neni mezi nimi
rozdllu. O návrhu tom vyslovil se první dr.
Šusteršíč, který tvoření nové lidově strany
prohlásil za zbytečné, poněvadž prý nynější kle-
rikální slovinská strana jest skulečné stran
lidová. Dnes oliskuje »Slovenec« mínění faráře
Jana Majerhofra z Gózdanje-Vrby v Kor-
tansku.
Korutanský slovinský vlastenec, který vi
na vlastní oči, jak pro stálé spory mezi kraň-
skými klerikály a liberály Slovinci v Korutanech
vůčihledě hynou, vílá s radostí návrh na utvo-
ření nové, všem Slovincům společné lidov
strany. Přívrženci nynějších stran mohou za-
chovati i na dále své politické přesvědčení, ale
v boji proti nepřiteli národa, proli cizí byro-
kracii a útisku německému i vlašskému musí
obě strany býti spojenci a jedna v druhé nesme
spatřovati nepřilele. Dřive však, než může dojíi
na utvoření nové společné strany, pisatel má z
nutné, aby se obě kraňské strany aspoň zblížily:
jedna (liberální) aby se vzdala spojenství
s Němei, druhá (klerikální) aby zanechala
obstrukce.
Slovenee
Šusteršíč
Majerhofr
Vrba
Slovinec
Němei
Lublaň
Gózdanj
Korutany
19
article
Ze Záhřeba, 10. listopadu. (Finančn
vyrovnání s Uhrami.) Chorvatská krale-
vinská deputace předložila sněmu podrobnou
zprávu o svém jednání s deputací uherskou. Ob
deputace dohodly se na tom, že od 1. ledna
1904 za příjmy království chorvatského mají se
pokládati: 1. vlastní přijmy Chorvatska a 2.
8.1279 společných přijmů království uherského.
Z těchto přijmů má připadnouti 44 jako tan-
genta Chorvatsku na uhražování samosprávných
vydejů a 56, Uhrám na potřeby společné
říšské. Výnos 44 tangenty smí ročně stoupati
jen o 5 Kdyby některý rok výnos byl většl,
než 5 loňského přijmu, připočilá se z přebytku
na prospěch Chorvatska tolik, o kolik se zmen-
šil vlastní příjem Chorvatska (ze státních les
a pod.), jestliže vůbec takové zmenšení příjmě
se objevilo, a vše ostalní připadne k dobrému
státní pokladné uherské na výdeje společné. Re-
ferent dr. Egersdorfer uvádí na příklad.
jaké přijmy by mělo Chorvatsko v r. 1902
kdyby se bylo počítalo již dle nové úmluvy.
Toho roku tangenta vynesla Chorvatsku
16,725 886 K, kdežto dle nového kliče by byla
vynesla 20,306 246 K. Nový klič byl by tedy
pro Chorvatsko výhodnější o 3,580.360 K. R
ferent doufá, že příjem Chorvatska dle nového
klíče se během let ještě zlepší
Egersdorfer
Záhřeb
Uhry
Chorvatsko
Re
20
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. listopadu.
Car v království polském
Car Mikuláš na objíždkách své říše vyhle
dává přímý styk s obyvatelstvem. Nyní se
obrátil do království polského. Dne 9. listopadu
na stanici Loviči uvítala ho deputace šlechty
varšavské gubernie, jejímž jmenem cara oslovi
kníže Svjatopolk Četvertinský. Car srdečně po-
děkoval a vyslovil pevné přesvědčení, že »též ké
doby, které nyní Rusko prožívá
poslouží k většímu sjednocen
bratrských národů imperie.«
Četvertinský
Praha
Lovič
Rusko
polský Cara Mikuláš
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 12. listopadu.
6—. (Kronika.) O prázdninách nějaký
týden pochodu domácím krajem, z města do
města dá pěkný kus programu. A jaká je mapa
národnostní proházená, jde to často z něme
ckého města do českého nebo naopak. Rozdí
ovzduší sekne vás pořádně v čivyl
V hostinské jídelně českého městečka se
známili jste se u stolu s místním občanem.
— Máte zde snad německou menšinu
místě ? obracíte slovo mezi řečí.
— Jak to? soused udiven. Město i okol
je ryze české. K jazykové hranici máme dobře
dvě mile!
— Nač tedy tak — nečeský ráz v hostin-
ské místnosti?
A ukazujete na stěnu. V rákosových rám
cích visí tam vedle českých fistů nějaký nevy
hnutelný »Tagblatt« nebo »Presse«.
— I to bere hostinský k vůli cestujícím
— Jakým cestujícím?
— Obchodním. Jsou mezi nimi nenašine
a ti česky nečtou.
— A kdyby v hostinské místnosti českéh
města visely jen české listy, zůstali by snad
cestující doma?
Praha
Tagblatt
Presse
22
article
— Nu, nezůstali by, to se ví, ale šli by
— do druhé hospody!
— Je tu ještě druhá?
— Jak pak ne! Tamhle naproti
— A také tam mají dvojí listy
— To se vi! Už k vůli konkurenci. Živ-
nost je živnost!
— A což kdyby se oba hostince smluvily
— Inu, šlo by to také, rozumi se. Jakpak
by nešlo! Ale jak se mají smluvit, když spolu
— nemluví? Montek a Capulet, jeden by dru-
hého na lžíci utopil
— Ale v německých místech jsou také
hoslinské živnosti, také spolu konkurují, také
spolu nemluvi a přece jsou dokonce silné če-
ské menšiny v místě a podívejíe se tam, najde
te-li kde jen ústřižek českých novin ! . ..
— Jó, v německých místech, to je něc
jiného! Němci jsou — jiní lidé ! . ..
Jiní lidé!
Byla by zajímava stalistika českých ho
slinců, kde odbirají německé listy nejzuřivější.
Kolik tisíců by to dalo do roka! Kolik českých
listů by za to mohlo vycházeti! Kolik mezen
našich potřeb by se dalo uhraditi! Je to daň
placená odpůrci. Jak se říká živlu, který ochotně
odvádi daň sousedovi, kterého prohlašuje svým
— utiskovalelem
Montek
Capulet
Němec
23
article
Rozmluva s občanem pokračovala. Přišly
ještě zajímavé věci!
— Není to tak jednoduché, jak se myslí
vykládal místní znalec. Byl nás tu velký stůl
uvědomělá společnost. Samý intelligent, advokát
úřadník, lékař, obchodník. Umínili jsmesi
v zájmu celku, netrpět nešvar. Vysvětlili jsm
hostinskému své stanovisko. Má na vybranou
buď zachová své místnosti český ráz anebo se bu-
deme poroučet ! . ..
— Bravo ! pochvalujete. A on?
— Z prvu nás chtěl uprositi. Živnost je
tak závislá, živobytí těžké ! . . .
— A vy
— Nepovolili jsme.
— Bravol
— A co myslite ? Nechal nás jít. Volil mezi
dvěma zly — menší. Náš stůl byl mu dobrý.
ale obchodní cestující vynášejí víc. Je jich síla.
Je na ně skoro poukázán. Pohořeli jsme.
— Snad jste se nevrátili?
— Počkejte! Dostáli jsme hrozbě,a
s těžkým srdcem: Přestěhovali jsme se naproti.
Byla to oběť. Muž má rozhodně lepší kuchyní
i sklep. Ale čest byla v sázce. Půl roku jsme
statečně třímali prapor cti.
— A pak?
— Pak, jak už bývá, zvítězila hmola.
Jeden po druhém se vytrácel, opouštěl zbaběle
prapor a na konec jsme se všickni zase shle
dali — na starém místě.
24
article
— Hanba
— Hanba, leč, jaká pomoc ! Poměry jsou
silnější než člověk. Sedáme teď tiše u svého
stolu, citíme svou porážku a jsme rádi, žes
nás hostinský ani (uze nedobírá. Je lepší člo
věk, cítí sám něco jako výčitky svědomí. Se-
díme ve svém koutku, bavíme se polohlasem
pozorujeme, jak hostinský s vlídným úsměvem
obskakuje cizí hosty, kteří si tu vedou jak
dobyvatelé, diktují své podmínky a nutí sla
bocha, aby ke vší poníženosti obchodní tak
ještě pomáhal porušovati ráz města. Cestující je
v městě pokorným cizincem, klaní se a lichoti
aby získal odběratele, ale v hostinci je pán.
poroučí si a hostinský se třese, aby si ho n-
pohněval a nedostal se u něho na index. A m
jsme bezbranní, málomoení. Myslíme si každy
své a ustupujeme pokorně vítězi . .
Byla lehká sebeironie ve slovech občana.
A byla v tom celá — situace národní. Takovýcl
místností je na sta po českém venkově. A všude
stejná malomoc, stejný příznak poroby, stejná
neschopnost svépomoci!
— A co je s tím indexem ? vyzvídáte.
— Ah, to je mocná zbraň! Zná ji každý
hostinský na českém venkově a bojí se jí jako
čert křiže ! Obchodní cestující mají svou organisaei
a pevnou disciplinu, drží k sobě jako karbonáři
jeden za všecky a všickni za jednoho. Běda
hostinskému, který by se chtěl zpěčovati dik
tátu . ..
25
article
— Ale, ale ! Snad nebude tak zlel
— Nemyslete! odmital vypravující žertov
nou vaši náladu. A pokračoval hlasem stlume
ným, jako se vypravují historky o vraždách
zemětřeseních.
— Právě zde jsme zažili příklad. Minulý
nájemce hotelu, předchůdce tohohle, byl hodný
muž a dobrý našinec, uvědomělý a obětavý.
to byla jeho — zkáza. Dostal se do sporu s ně-
jakým hostem. To byl takový výbojník. Ne ob
chodní sgent, ale agent přímo nepřátelské moc-
nosti. Hostinský se podřekl, že by host měl mi
na paměti, že se nachází v českém městěa
mírniti svoji rozpínavost. Kosa řinkla o kámen.
A náš muž — že o takovou návšlěvu nestoji
A bylo to. Do týdne byla o tom zpráva v
spolkovém orgánn obehodních cestujících.A
hostínec dán na — index. Ani jeden člen mocné
organisace víckrát o hostinec nezavadil. Hot
zůstával prázdný. Domácí návštěva hostinského
nevytrhla. Za půl roku byl dobrý muž hotov
Prodělal tu všecko, co si přinesl a ještě se za
dlužil. Dnes se bídně tluče na podřízeném
místě v sousedním městě... Teď víte, co je
index. Jsme všichni otroci poměrů ! ...
Hot
26
article
Žalostný zjev, ale — zajímavý. Pěkná lekce
ze silozpytu živé přírody, chcete-li !
Nahodilo se vám někdy, potkati na ven
kově rodinu — medvědářů? Vodí a ukazují ve
likého huňáče. Je ochočen, tancuje po zadníel
nohách, provozuje všelijaké kousky. Má nosen
prostrčený železný kroužek a v tom je tajemstv
krotitelské moci. Kolem je stále dost diváko
starých i mladých, kteří se nemohou nadiviti
Občas také malý Miško, pětileté cigáně, dostane
chuť ukázati svoji sílu. Popadne za provázek
který vede k huňáčovu nosu a škube za něj
Ubohá bestie řve, staví se poslušně na zadn
nohy, poskakuje před svým malým trýznitelem
myslí si patrně, že to jinak nemůže být.
Také společenský život poskytuje ukázky —
medvědářství. Kapitola o silách ustrojených a —
neustrojených.
Co je nějaký spolek obchodních cestujícíei
proti celé veřejnosti několi kamillionového národa
Nepatrná, mizivá bytost. Ale ta mizivá bytost
nepřátelského cítění a myšlení přece diktuje celé
české veřejnosti svou vůli. Širokánská bylost
rozestřená po oblasti mnohatisiců čiverečnýeh
kilometrů, objímající represenface nesčíslných
obcí, jednot a korporací, které si zakládají na
své probudilosti a uvědomělosti, celá veřejnos
národní chtěla by uplatniti svoji povabu, zacho
vati svůj ráz, ale — nesmí. Nepatrný cízí spo
leček nedovolí. Postavil si svou německou hlavu
a celá česká veřejnost je bezbranná proti jeho
zvůli, podrobuje se jeho moci.
Jaké mocie
Miška
27
article
Moci zákona sil — ustrojených. Česká veřej.
nost je hromada neustrojenosti, širokánské pro-
stranství, kde každý je ponechán sobě, své radě
a starosti. Kdo přijde a prostrčí medvědu nosem
železný kroužek, poručí si, a medvěd poslušně
zatančí kousek. Hříčka ze silozpytu přírody l
Malý spolek německých agentů obchodních
má svoje slovo u českých hostinských, jichž jest
veliká hromada. Do tisíců je jich rozptýleno po
všech vlastech. Ale hromada není ustrojena. Je-
dinec sám na sebe odkázán, podlehá přemoci
organisované síly. A poněvadž je na sama sebe
poukázán každý, podléhají — všichni. A výsle-
dek je ten: německá organisace nařídil a
tisíce veřejných místnosti českých poslouchá na-
řízení, v zdává se českého rázu a na povel
odvádí uloženou sobě tisícovou daň —
nepřátelskému tisku
Dokonalá poroba! A výsledek je přirozený-
Silám ustrojeným nemůže čeliti neustrojené
množství. Proti organisaci zase jen orgánisace
něco zmůže. Kdyby proli spolku německých ce-
stujících stálo nějaké ustrojení sil vlasteneckých
hostinských, pevně zkloubeno a disciplinováno,
kdyby každému členu vlastenecké organisace
bylo povědomo, že neni sám, že je členem ve-
likého celku, jehož zájmy je povinen hájit, bylo
by každému členu jasno, že nesmí ve své
místnosti dopustiti žádného opatření, které by se
příčilo zájmům celku — a všecka akce cizá-
ckého spolku uvnitř našeho národního tělesa
byla by ihned — nahromadě.
28
article
Kde však je taková pevná organisace vl-
steneckých hostinských?
Kde je vůbec nějaká organisace naší ve-
řejnosti?
Jsme neustrojené, desagregované těleso. Ne-
budeme národně silni, budeme stále podléhat
vlivům a nájezdům cizích mocností, budeme
hráti úlohu huňáče-akrobata s železným krouž-
kem v nose, provozujícího směšné kousky na
číkoli povel, dokud se nenaučíme ustrojovati
své síly a vdechovati svému ustrojení svůj
vlastní — smysl a účel.