2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
13. listopadu 1904.
5
article
Ke studentským demonstracím v Rusku.
V Mos kvě, 10. listopadu.
(Dopis »Nár. Listů«.
Poslední studentské demonstrace vyznaly
značnou nespokojenost v ruském občanstvu.
Těžká doba válečná sjednotila k obraně
své vlasti a uhájení cti národní obyvatel-
stvo všech odstínů a přesvědčení. I odsuzuje
se všeobecně, že do tohoto souhlasu studenti
vnesli náhle a nerozmyslně zlozvuk. A zrovna
studenti, miláčkové obecenstva !
Nespokojenost a výčitky objevily se i u
těch, kdož obyčejně studentstvo v každém při-
padě, kolikráte bez důvodu, podporovali. A tak
nejliberálnější noviny poukazují nyní na ne-
vhodnost a neznalost pouličných demonstrací,
mohoucích dobrou věc národní i samu věe
studentů poškoditi v míře nemalé, Skulečně
intelligentní mládež má býti povznesena v zá-
ležitostech vážného dosahu nad obyčejnou a
praprostou vznětlivost a má rozumně uvažovati.
Rusko
6
article
Avšak studentstvo se neohlíží na národa
vlast. Jsem dobře zpraven z kruhů studentských
samých, že nezůstane při nedávných demon-
stracích, alébrž že chystány jsou
větší.
Zdejší tisk sám nepřímo naznačil, že stu-
denti nerozvážnými svými demonstracemi mai
tak sympaticky a všeobecně příznivě přijate
nové snahy ministra Mirského.
Mirský je rozhořčen jednáním studentů,
poněvadž tito svou bezrozmyslnosti křížují pře
vládou a carem jeho plány a v zápětí za nej
primitivnějšími pokusy poskytnouti všem vrstvám
a třídám občanstva více volnosti. Nenalézaje
podpory u těch, pro něž chtěl pracovati a bojo
vati, nemůže dobré vůle své využiti k občan-
skému blahu a povznesení. A proto chce raději dřiv
než později zanechati tak obližného a nevděčného
úkolu. Zároveň se sděluje, že Mirský, když mu
bylo telegrafováno o demonstracích, byl roze-
chvěn a trpce si stěžoval do takového počínání
neočekával prý po veřejně vyjádřené své dobré
vůli, že hned na počátku jeho působnosti budou
tak vystupovati.
Mirský
7
article
Horkokrevní studenti však nezdají se dbát
na nic; ani na národ, ani na tlumočení tisku,
ani na výčitky knížete Mirského. V Moskvě
konají se téměř den za dnem tajne
schůzky.
V čele hnutí stojí armenští studující.
Na tajných těch schůzkách organisují se
nové a okázalejší demonstrace pro úplnou stu-
dentskou svobodu, klerou by pedantický akade-
mický senát nesměl omezovati a pro to, aby se
samodržavné Rusko přeměnilo v socialní stát.
jak o něm snil Marx. Schůzi se pilně zúčastňuj
také studentky, »kursisíky«.
Mládež nedbá na nic, ani na zatčení, jež
bezprostředně po demonstracích a ještě tylo dni
byla učiněna. Slepě vrhají se do nebezpečí z
cizí věc. Nelekají se ani vyhnanství a zničení
existence. Neboť zajisté většině zatčených bude
pobyt v Moskvě zakázán, některým znemožněny
další studie, jiní ponecháni budou ve vazbě
některé pošlou dále nežli do rodného jejieh
kraje . ..
Nelze jinak, než hluboce toho všeho litovati
Pycckni.
Mirský
Marx
Moskva
Rusko
8
article
Český hánce Černé Hory.
Od Černohorce.
V záříjovém svazku Masarykovy „Naš
Dcby“ vyšel jakýsi obzor věcí chorvatských
srbských a bulharských, pod nímž podepsán
„J.“ V článku tom je mnoho hanlivého a ne
pravdivého o mé vlasti, i považuji za svou po
vinnosť uvésti to na pravou míru.
Pisatel se posmívá tomu, že byla u nás za-
stavena automobilová poštovní doprava z toho
důvodu, že se nehodila pro náš hornatý terren.
Nevím, ce je tu k posměchu. Automobilová do-
prava poštovní byla zastavena z obav před ne-
štěstimi. Terren jest u nás ovšem hornatý a
skalnatý, ale automobily ani u nás nejezdí po
skalách, nýbrž po hladkých silnicích, které jsou
lepší, než rakouské v Boce Kotorské.
Panu J. není vhod, že kníže Nikola neni
více nakloněn Rakousku, než Rusku a Italii,
posmívá se jeho krátkozrakosti a nestálosti.
Černohorec
Masarykův
Terren
Černá Hora
Rakousko
Rusko
Nikola
Naš Dcba
Italia
9
article
Právě svým přátelstvím k Rusku, svou nezlom-
nou oddaností slovanské veleříši kníže Nikola
osvědčil skalopevnou stálosť, a dostale se mu
za to již z úst cara Alexandra III. slavného
uznání. Tento poměr Černé Hory k Rusku nikdy
nebude změněn ani zvrtkán, protože není zbu-
dován jen na politice, nýbrž na národních a
náboženských sympatiích každého Černohorcea
celé Černé Hory. S Italií je Černá Hora v při-
buzenském svazku, k Rakousko-Uhersku neni
ničím poutána, než sousedstvím, jež se strany
Rakousko-Uherska nikdy nebylo dobré. Každý,
kdo je poněkud obeznalý s věcmi politickými,
ví, že Rakousko-Uhersko usiluje od mnoha leo
Černou Horu hospodářsky zničit a udusit ob-
chodně-politickou blokádou. My tím trpíme,
úžasně trpíme, ale z „Naší Doby“ poprvé se do-
vídáme, že bychom za to měli Rakousko-Uher
sko ještě milovati podobně jako Rusko a Italii
Kdokoli nám pomůže osvoboditi se poně-
kud od obchodně-hospodářského tlaku rakousko-
uherského, jemu za to náš černohorský dík.
Italie nám v té příčině vydatně pomáhá —a
nám by chtěl někdo zazlívati, že jsme Italii více
nakloněni, než Rakousko-Uhersku? Který ra-
kousko-uherský žandarm nám to ukládá? My
jsme svobodný stát, svobodný národ, a také ve
svých citech jsme svobodni.
Nikola
Rusko
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
Uhry
10
article
Nejdůležitějším naším zemědělským pro-
duktem je tabák. Podgorický tabák vyrovná se
trebiňskému. Je tomu osm let, co rakousko-
uherský erár od Černé Hory čásť tabákové úrody
zakoupil, ale ukázalo se, že se to stalo na škodu
Černé Hory a za tím účelem, aby pověsti černo-
horského tabáku bylo ublíženo. Rakousko-Uher-
sko si myslilo, že Černá Hora jest i v tom na
ně odkázána a jinak přebytek svého tabáku zpe-
něžiti nedovede. Východiště brzy se našlo.
V Italii utvořila se společnosť, která černohor-
ský tabák za slušnou cenu kupuje a čásť ho pro-
dává za mírnou cenu našemu obyvatelstvu. Pro
italskou společnosť Černá Hora tabák zmono-
polisovala. Opatření toto výborně se osvědčuje.
Může někdo jménem Rakousko-Uherska Černe
Hoře vytýkati, že zavedla tabákový monopol?
Či snad v Rakousko-Uhersku tabákového mono-
polu není? Jak vysvětliti tento rozpor v myšlení
černožlutého vlastence? Ničím, snad povinnost
Černou Horu za každou cenu hyzdit a rozšiřovat
o ni nepravdy.
Tabáková továrna v Podgorici vyhořela
Vídeňské noviny ihned se vytasily se zprávou
že oheň byl založen obyvatelstvem z nenávist
k tabákovému monopolu. Klevetu tuto opakuje
p. J. v „Naší Době“ jako věrný otrok vídeňské
žurnalistiky. Prolhanosť klevetníkova bude do-
statečně dokázána, povím-li, že obyvatelstvo
podgorické to bylo, jež požár uhasilo, začež mu
italská společnosť vzdala veřejné díky.
Kleveta
Rakousko
Uhry
Černá Hora
RakouskoUhersko
Černe hoře
Uhersko
Podgorica
11
article
Není pravda, že nějaký syndikát založilv
Podgorici italskou školu. Školu tu založíla krá-
lovna Jelena a tím vyhověla všeobecně pocifo-
vané potřebě, vzniklé z důležitého pro nás ob-
chodního styku s Italií. Kdyby tato škola pod
gorická byla německou, p. J. zajisté by neby
nespokojen.
Je pravda, že na Černě Hoře bylo zavřen
15 obecných škol, ale je také třeba slyšeti vy-
světleni! Vláda černohorská zřizovala několik
škol měšťanských, a protože letos státní přijmy
se nezvětšily, nemohla náklad na měšťanské
školy obdržeti jinak, než dočasným zavřením,
nikoli však zrušením 15 škol obecných.
Pan J. tvrdí, že na Černé Hoře není žád-
ného peněžného ústavu. Není pravda. V Pod-
gorici a Nikšiči jsou dvě spořitelny a co ne-
vidět bude na Cetyni uskutečněna „Národní
banka“. Ostatně tu třeba míti na paměti, že
Černá Hora podobně jako celý Balkán není do-
sud zachvácena peněžním systémem hospodář
ským a že bude tím lépe pro ni, čím opatrněji
si povede, aby neupadla v otroctví kapitálu
cizlho.
Nešlechetné je, vysmívati se Černé Hoře
že se z ní mnoho lidu stěhuje. Černá Hora je
chudá a nikdy nebyla s to uživiti všeck« své
obyvatelstvo, jehož čásť vždycky chodila za vý
dělkem do ciziny. Ale lidé ti nikdy nebyli pro
Černou Horu ztraceni. Nastala-li doba válečná,
Černohorci se vrátili z ciziny do jednoho muže
Tak bude také příště. Ale zdá se, že černožlutý
vlastenec neví ničeho o stěhování lidu z Bosny
a Hercegoviny. U nás je stěhování jevem pra-
videlným, v okupovaných zemích ale nabylo ta-
kových rozměrů, že se podobá utikání před
blahy okupace. Z jediného okresu trebiňského
Hercegovině vystěhovalo se loni pře
3000 lidí.
Jelen
Podgorica
Balkán
Bosna a Hercegovina
národní banka
12
article
Pravda jest, že s politickými zrádci děláme
krátké processy, právě tak, jako jsme vždycky
dělali se zrádci vojenskými. V té příčině ať se
každý má na pozoru! Není třeba tajiti osud tří
bratří Tomičů. Ti se dali do služeb Milanových
a dlouho mu sloužili v známých nectných bo-
jích naptoti knížeti Nikolovi a jeho rodu. Po-
sléze nejstarší z nich, Isajlo, usmyslil si zradi
i Milana a r. 1897 přijel na Cetyň s nabidnu-
tím, že zradí nějaké veliké tajemstvi, bude-i
mu odpuštěno, co spáchal v Bělehradě, v Ze-
munu, na Rěce a ve Vídni. Vláda jeho nabídnut
zamítla a protože o jeho velezradách věděla vie
než dost a on sám jich nezapíral, když pro ně
přijel prosit odpuštění, dala jej doprovoditi de
žaláře podgorického, kamž brzy na to přibyl
také druzí dva Tomiči.
Již jen to by scházelo, abyste Slovanům
ať je to Rus, Srb nebo Čech, zapověděli brá
niti se proti úkladům nepřátel a notoriekýeh
zločincůl
D. B.
Polský »Sokol« v Berlíně bez úřulku.
Polský »Sokol« v Berlíně, když vláda pru-
ská zakázala používati městských tělocvičen
jeho účelu, obrátil se na magistráť se žádostí,
aby mu poskytl jiné místnosti městské k úče-
lům tělocvičným. Žádost tu magistrát odmíl
— mlčky, nevešel vůbec v jednání o ní. Uká-
zalo se tak poznovu, že celý liberalism berlín
ský, jehož jménem nedávno u příležitosti télo
vrchní purkmistr proti vládě tak svobodomyslně
a na pohled neohroženě mluvil, sevrkne se
na pouhou frázi, jakmile běži o akt spravedl-
nosti ke Slovanům.
Tomič
Milanová
Milan
Slovan
Srb
Čo
Bělehrad
Vídeň
Rus
Berlín
Sokol
13
article
Ukrutnosti Kurdů proti Arméncům.
V říjnu, jak teprve nyní do Evropy o tom
zvěst pronikla, rekvirovali arměnští revolucio-
náří v arménské vsi Norellu obilí, ale sra-
zili se při odchodu z vesnice s Kurdy a s tu-
reckým vojskem; v boji zabito bylo několik
Kurdů. Když revolucionáři ustoupili do hor.
napadli Kurdové zmíněnou ves a povraždili
v ní kde koho, kdo jim do rukou
padl, mimo jiné i 116letého starce.
načež celou ves vypálili. Stejný osud uchy-
stali i řadě vesnic okolních. Guvernér vanský
učinil prý již opatření, aby Kurdové v řežích
těch nepokračovali. Ovšem taková opatření
turecká dějí se obyčejně, když ubito jest již
na sla obětl.
Dva politické souboje v Paříži.
Včera konal se v Paříži souboj na kordy
mezi synem ministra vojenství, poručíkem An-
dréem a mezi poslancem La Rochethulonem
kterýž poslal poručíku známý již urážlivý list.
Andrée byl na ruce lehce zraněn.
Souboj na bambitky mezi poslancem Syve
tonem a rytmistrem de Gaslem zůstal o dvoj
násobném výstřelu bez výsledku.
Arménec
Ana
Andrée
Gasl
Evropa
Paříž
Le Rochethulon
14
article
Sněmovní volba v Anglii.
V Horshamu v Anglii konala se včera do-
plňovací volba do poslanecké sněmovny za zem-
řelého konservativce Heywoorda Jamestona. Byl
v ní zvolen konservativní stoupenec ochranářské
politiky celní lord Tournaur 4388 hlasy. Libe-
ralní jeho protikandidát Ersine dostal 3608
hlasů.
Jak se Albánci pacifikují.
Z Bělehradu, 5. listopadu.
(Původní dopis »Nár. L. «.)
Od nějaké již doby vali kosovský Šakin
paša nalezá se ve Starém Srbsku, aby zkonej-
šil odboj Albáncův. Mluvilo se mnoho o jeho
poslání a pak se ustalo. Mohlo by se z toho
souditi, že úkol dosud byl splněn k všeobecné
spokojenosti. Zdá se ale, že tomu nijak tak
není, zvláště podle informací, jež sem ze Sta-
rého Srbska došly.
Středisko nepokojův albánských bylo nej
prve v Peči i přesunulo se pak do Prizrenu.
V Peči nepokoje projevily se tím, že Albánei
zahnali četníky a hlídky pozorovací, jež byly
dosazeny tam dle známého reformního programu.
Šakir paša musil je uvésti znovu v místa jejich.
poněvadž jinak velmoci byly by si stězovalyv
Heywoord Jameston
Tournaur
Libea
Albánec
Albáncův
Albánei
Anglie
Bělehrad
Srbsko
Prizren
poslanecký sněmovna
15
article
Cařihradě. Na druhě straně ale Salton a jin
Cařihradě. Na druhě straně ale Salton a jin
kruhy vlivuplné nechtěli, aby se Albáncům ubli
žilo. Nuže, slyšme, jak se vali sprostil úkolu
svého.
Ačkoliv měl s sebou značnou brannou moe
tureckou, jal se propouštěti Albánce, uvězněné
pro lupičství i vraždy, ano nařídil i, aby byl
z Prištiny puštěni obyvatelé ipečtí, zjímaní ze
stejných příčin četnictvem, zatím zapuzeným.
Když briganti vrátili se svobodni z Prištiny,
byl to pro město pravý svátek. Mali a vele
spěchali osvobozeným vstříc 2 kilometry před
město, objímali se a nesli je u vítězoslávě do
města. Výstřely z pušek a z revolverů houkaly
na znamení radosti i volalo se ze všech stran
»Konečně zase mohamedán jest pánem v tomto
krají a pravá spravedlnost mohamedánská ví-
tězí«
Po první této koncesi Šakir paša prosi
Albánce, aby svolili, by četníci a hlídky zapu-
zené vrátili se do míst, jež byli zaujímali před
tím, aby sultán neměl nepříjemností s Evropou.
Nebudou musit — dokládal — od četníků ni
čeho se obávati, neboť těmto bude přikázáno,
aby se nehýbali z míst svých a aby neprochá-
zeli krajem.
Albánci svolili a četníci poslouchají sku
tečně instrukci jim daných, jak vidno už z toho
že Albánci toulají se krajinou, loupí a zabíjej
u samých vesnic, v nichž se nalezají četnici
kteři se tváří, jakoby nic neslyšeli a neviděli
zůstávajíce — za peci.
Jest zajímavo připomenouti, že když Šaki
paša osobně uvedl čelníky do jich míst, dal se
provázeti četnou ozbrojenou družinou albánskou.
Salton
Albánec
Cařihrad
Priština
Evropa
16
article
Třeba míti při tom na mysli, že Albánci jsou
nesmírně žárliví na funkci, tvořiti jakousi tě-
lesnou stráž cestujícím, kteří se vyskytnou
v zemi jejich. Vidí v tom příznak své moci
vlády v zemi. Stávalo se časlo, že cestujíeí
cizozemští, provázení četnicívem tureckým, byli
napadeni střelbou z pušek. Albánci říkávali jim
pak, zůstali li na živu: »Proč jsi neodpudil ty
chlapy od sebe? Vyvol si osobní stráž z nás
nikdo se tě ani nedotkne!« Šakir paša, přijav
pro sebe stráž albánskou na své objížďce ke
znovudosazení hlidek čelniekých, uznal tím
dle názorů albánských, že oni jsou pány země.
Tak zjednána spokojenost velmocí i A-
bánců zároveň. Prvým vyhověno formálně, dru-
hým však ve věci samé.
V Prizreně situace jest jiná. Četníci nebyl
tam zapuzeni. Avšak ozbrojené zástupy albán-
ského kmene ljumského vnikly do města
prohlásily, že zůslanou tam, dokud jejich žalo-
bám nebude vyhověno. Z telegrafických zpráv
jest známa již řada požadavkův jejich, mezi
nimiž jsou rovněž i osvobození brigantův uvěz-
něných i odstranění všech zřízení, vyvolaných
programem reformním, Satur paša briganty pro-
pustil na svobodu, ovšem ale nemohl povoliti
ve věci druhé. Pokoušel se pohnouti Albánce,
aby po osvobození soudruhů svých vzdálili se
z města. Bylo vídati jej, jak prochází se uli-
cemi, jak dává se v rozhovor se skupinamia
vybízí je, aby se rozptýlily. »Netřeba na uliei
nositi zbraní,« říkal jim. — »Nemáme zde
pušek svých, máme jen revolver; !« odpovídali
Albánci. — »Ani krevolverův nepolřebujete,«
nalehal paša poznovu. »Osvobodil jsem vaše
druhy, co tu ještě dělále, co chcele ještě?« —
»To vědí nejlíp naši náčelníci!« zněla od-
pověd.
Albánec
Netřeba
Šakir paša
17
article
Paša pochopil, že bylo by marno v tomto
směru pokračovati i hleděl obrátiti věc v jiný
směr: »Šli byste proti Bulharům, kdyby bylo
třeba?« — »Všichni — od sedmnáctiletého do
sedmdesátiletého, jen třeba zavolat nás !« —
»Dobrá, dobrá, mě děti,« děl paša a odešel.
Co jest zvláště pozoruhodno, jest, že pří
čina nynějšího hnutí albánského zdá se být
velmi tajuplnou. Jest pozorovati na příkladv
sandžaku prizrenském, že nikoli všichni Albánei
zúčastní se těchto demonstrací. Veliký počet ná-
čelníků ljumských, kteří loni byli slíbili Semši
pašovi, že nezpůsobí již nepořádkův, zůstali
klidni. Vůdce hnutí nynějšího jest Albanecz
Cařihradu, kterýž odbyl si vyšší studia a jenž
mluví i několika jazyky evropskými.
Do Prizrena přibyl měsíc před počátkem
hnutí i vykonal také návštěvu na
konsulátu rakouském. Ovšem, když
Albanci vyzbrojení vnikli do Prizrena, nejen
konsul ruský, nýbrž i rakouský, odebrali se
k valiovi a žádali v celohodinném rozhovoru,
aby Albanci byli zapuzeni a aby jim nebylo
činěno žádných ústupků. Ostatně tito Albanci
žádají za zrušení katolických kostelův alban-
ských, které jsou pod protektorátem rakouským.
Paša
Bulhar
Cařihrad
Albanec
18
article
Když vůdce nynějšího hnutí přibyl před vy-
puknutím hnutí do Prizrena, patrně chtěli ho
zatknouti jako dobrodruha, ale prefekt se tomu
opřel. Byl v okamžiku tom v oděvu evropském,
když ale vnikl do města s lidmi svými, byl v
kroji albanském. Muži jeho jsou živeni obel
mohamedánskou, jež jim později dala peníze
místo víktualil. Vali nařídil, aby se jim vypla-
tilo peněz ještě jednou tolik. V Prizreně Albánci
nekradou ani neobtěžují nikoho. Jeden Albanec
ukradl hodinky Srbu. Tento si šel stěžovati ná-
čelniku, který vyplatil mu okamžitě, co hodinky
stály a zapudil z řad svých ihned Albance zlo-
děje. »Nejsi dle toho, abys mohl zůstati
námi!« děl mu. Zmíněný náčelník má velmi
mnoho peněz a posílá častěji depeše do Caři-
hradu. Soudí se z toho, že odboj tento není
výsledkem hnutí lidového, nýbrž že rozdmycho
ván jest z Cařihradu, aby se tak působilo na
velmoci.
Vali
Albánec
Srba
Cařihrad
carhrad
19
article
Makové pole ...
Makové pole ...
(Podzimní bazar pražského damského odboru
Ústřední Matice školské.)
Doba krátkých dnů, plačtivého počasí, teplých
krbů a příjemných společností nadešla. Saisona jako
stvořená k poládání družných zábav! Tu lítají vzdu-
chem pozvání, přátelské kruby se otvírají, kvelou
kluby, dychánky, čajové večírky, divadla, taneční
hodiny a — matiční bazary. V arrangementu
posledně jmenované a účelné společenské zábavy vé-
vodí naše uvědomělé dámy, jež po léta již v údohl
listopadovém překvapují naši veřejnost vykouzlením
poětického a roztomilého úslředí ve dvoraně žofín-
ské. Z pravidla starostlivá předsedkyně pražského
damského maličního odboru paní Anna Podlipná
dá myšlenku, v jaké nové a lákavé roucho odít
sály žofinské, aby staly se po dobu třídenního bazaru
střediskem co nejútuinějším. Ostatní dámy se vzác-
ným pochopením a láskou ujímají se úkolu prove-
dení. I letos po návrhu pí. Podlipně prodělala žo-
finská dvorana pohádkovou melamorfosu! Změněna
v kvetoucí makové pole, hořící nachem, jako
za nejkrásnějšího léla. Všude, kamkoliv oko zalétlo.
rudý, krásný květ, jenž zapadl i do vlasů a na ňadra
roztomilých, mladistvých dam, jež jakoby si řekly
v běloskvoucích toiletách hleděly doplniti illusi bí
lých květů makových .
Podlipná
Podlipno
20
article
Bazarové stánky, vlastní působiště předních na-
šich dam, dovedně stuleny poděl čela a boků zo-
finské dvorany a vykrášleny opětně guirlandami z ma-
kových květů. Středu dvorany věvodil hlavní stan
malebně se vypínající až k samému lustru, přeplněný
úpravně rozloženými, rozkošnými předměty, jakými
jsou obrazy, ruční malby, pohlednice, okrasové a bi-
jouterní předměty, filigránské ozdůbky na elagér
skvostné výšivky, kasety s, dopisními papíry, tovary
z kovu i kůže — věci potřebné i luxusní. Ve hlavnín
tomto stanu vládnou dámy: pí. Petrlíková a slč
Horbaczewských Olga a Marie, Nedomov
Helena, Božena Zikmundova, Milka Dvořá-
kova, M. Beutelschmiedova, M. Dvořá-
kova, Linhovy Lida a Karla, Engelmůlle-
rova a Bož. Dvorská. Rozkošný interieur s orisi-
nálními malbami na hedvábí, výšivkami, pohledni-
cemi, vložkami do knih a pod. mají hned u čelní stěny
dvorany pí. Anna Podlipná, starostka, se slečnou
Milkou Podlipnou a pí. Teklová se slč. Jelen-
kou Finkasovou. Ve stánku sousedním hezounk
dekornční předměty v ochraně mají pí. P av líčk o, vá
se slč. Ellou Kostricovou a MI. Nováko v ou.
Petrlíková
Olga
Marie
Nedomov
Helena
Božena Zikmundův
M Beutelschmiedův
M Dvořá
Karel
Bož
Podlipná
Milka Podlipná
Teklová
Jelen
Kostricová
Linhův Lido
Engelmůlle
Milka Dvořá
21
article
„Makově políčko“ en miniature, totiž předměty, n
nichž bylo možno variace makového květu roztomilým
způsobem umístiti jako šatečky panenkám a pod. vy-
pravily ve svém stánku horlivá jednatelka pí. Anna
Kuklová-Bezděková, pí. Pšeničková, slč
M. Štrossova a Pšeničkova. Slečny Anna
Znojemská, H. Dvorských a HI. Nedo-
mova hospodaří ve stánku s ozdobným zbožím skle-
něným a s původními jihoslovanskými výšivkami
Směs velice pestrou, lakořka všehochuť, tají stánek
dam pí. Neffové a slč. L. Šilhavých a M
Hallovy. Čínské vějíře a japonské předměly cho-
vají ve svém stánku pí. Lorenzová a slč. Loren-
zova M., Medallova V. a Ella Svátko va
Paní Malkovská se slč. Annou Malých maj
drahocenný sklad předmětů stříbrných, bonbonier atd.
Makův
Kuklová
Bezděková
Pšeničková
M Štrossův
Pšeničkův
Anna znojemský
H Dvorská
Neff
L Šilhavá
M Hallův
Lorenzová
Loren
Medallův
Svátko
Malkovská
Malá
22
article
Stánek dam pí. Čepkové a slč. B. Čepkovy
Vlasty Kreutzerovy obsahuje umělé práce bi-
jouterní v dřevě a nippy. Dekorační zboží a hračky
možno shlédnouti ve výkladu slč. Summo v y, P' fei-
frovy, Bělských, Kotrbovy a Hoffman-
novy. Skleněné zboží a porculán jsou exposicemi
pí. J2rolímkové a slč. Stöhrovy. Sladkost
všeho druhu v úpravných bonboniérách jsou vábně
rozloženy ve stánku pí. Blechové, slč. Blecho
vy a slč. Štěrbovy. Konečně papírnický star
s pohlednicemi „makového pole“ (dva druhy) a sou-
časně pošta nacházejí se ve správě slč. O ttov ya
Trnečkových. Než výpočtem stánků není vy-
čerpána ještě obětavá spolučinnost všech dam. O po-
hostinství pod galerií a v malém saloně pečují dámy
jak následuje:
V cukrárně: pí. Čadková, pí. Chudo-
bová, pí. Pásková, slč. Hulíkova, slč. Her-
mannova, slč. Vackova, slč. Kreibich ova
a slě. Chudobova; v kavárně: pí. Kome-
sová, pí. Stöhrová, slč. Batovcova, slč. Ko-
mersova a slč. K. Štibrova; v buffetu: pl
Gregorová, pl. Nesslová, pí. Rennerová
a slečny Šedivých, Hořicova, Růžičkova.
Kindlova a Seifertova; ve vinárně: pí
Urbanová, pí. Rydrychová, pí. Matou-
šová, pí. Nebeská a slč. Kotrbova, Hofí-
mannova a Benešova.
Nebyl by referát náš úplným, kdybychom se ne-
zmínili, že finanční správu, respektive pokladnu vedly
osvědčení pracovnice matičního dam. odboru pí. Marie
a Antonie Benešová.
Čepek
B Čepkův
Kreutzerův
Bělský
Kotrbův
Hoffman
Stöhrův
Blech
Blecha
Štěrbův
Trnečkův
Čadková
Hulíkův
Kreibich
Chudobův
Stöhrová
Batovcův
K Štibrův
Rennerová
Šedivá
Hořicův
Růžičkův
Kindlův
Seifertův
Urbanová
Rydrychová
Hofí
Marie
Benešová
Vackov
ko
Mata
Benešov
P ' fei
J 2
plurál Gregorová
23
article
Dvorana, jež záhy ocilla se v záplavě světel, krátce
po otevření bazaru počala se plniti návštěvníky
Jedním z prvých hostů byl starosta král. hlav. měsla
Prahy dr. Vl. Srb, jenž vyslovil se ke starostce pí
Anně Podlipné velmi lichotivě o úpravě bazaru
Zásluhu o dekorační effekt mají pp. K. Štapfe
a Hlaváček, o dopravu předmětů pí. Jos. Ná-
prstková.
Večer o 8. hodině za pěkného účastenství v do-
lejším sále žofínském uspořádáno divadlo rozmani-
tostí rázu umělecko-humoristického.
Bazar potrvá dnes v neděli a zejtra. Dojistaž
veškeré kruhy uvědomělého obyvatelstva pražského
venkovského vykonají jako v létech předchozích ná-
vštěvou svou vlasteneckou povinnost!
Ve výboru odboru dam Ústřední Matice školské
v Praze působí dámy: Předsedkyně pí. Anna P od-
lipná; místopředsedkyně pí. Marie Grégorová
jednatelka pí. Kuklov á-Bezděková; pokladn
pí. Marie Benešová; a členové výboru: pí. Ba-
tovcová Gabricla, pí. Benešová Antonie, slč
Bilinova Madgalena, pl. Čádková Josefina, pí
Čelakovská Marie, pí. Dokoupilová Anna,
pí. Chudobová Tekla, pí. Komersová Marie
pí. Kulhánková Marie, pí. Málkovská Anna,
pí Michlová Kitty, pí. Neflová Marie, pí.
Srb
Podlipná
K Štapfe
Hlaváček
Anna
Grégorová
Benešová
Bilinův
Dokoupilová
Chudobová Tekl
Komersová
Marie paní
Kulhánková
Marie
Neflová
Praha
Kuklov á
Bezděková
Čádková Josefin
Michlová Kitty
Madgalen
paní Čelakovská Marie
24
article
Nesslová Louisa, pí. Pasková Zdenka, pí. Pe-
trlíková Anna, pí. Pokorná Marie, pí. šl. Ran-
dová Anděla, pí. Rennerová Pavla, pí. Ry-
drychová Marie, pí. Svobodová Růžena, pí
Šolcová Ludovíka, pí. Tauchenová Hermína,
pí. Urbánková Marie; slč. Engelmüller ova
Růžena, pí. Jarolimková Anežka, pí. Linhová
Karla, pí. Löwensteinová Lud., slč. Matu-
šova Růžena, slč. Ottova Helena, slč. Pink a-
sova Jelenka, slč. Summova Marie, pí. Urbán-
ková Iška, slč. Urbánkova Olga a slč. Z n -
jemská Anna.
Z účinkujících dam uvésti dlužno tyto: slč. Ba-
tovcova Bohuslava, slč. Bělská M., slč. Bene-
šova M., slč. Beranova L., slč. Beutel-
schmiedova M, pí. Císařová, slč. Čepkova
Bož, slč. Dlouhých Marie, slč. Dvorsk á Bož a
Hel., slč. Dvořákova Míla, slč. Dvořá k o va
MI., slč. Hálova Mil., slč. Heverova Lída, slč.
Heřmanova Mil., slč. Hoffmannov a Zdeňka.
slč. Horbaczewských Marie a Olga, slč. H -
řicova M., slč. Hulikova Hana, slč. Chud -
bova Em, slč. Kindlova Karla, slč. Komer-
sova M., slč. Kopřivova Fanči, slč. Kostri-
cova Em., slč. Kotrbov a Bož., slč. Kreibi-
chova Bedř., slč. Kreutzova Vlasta, slečny
Linhovy Karla a Lida, slč. Eorencov a Míica,
slč. Malých Anna, pl. Matoušová, slč. Me-
dallova Vilma, pí. Nebeská Jul., slč. Nedo-
mová El., slč. Nedomova Hel., slč. Pfeifrova
Milena, slč. Pinkasov a Jel., slč. Podlipná M.
slč. Pokorných M., slč. Pšeničkova Mica.
slč. Rosenfeldova Alca a Mila, slč. Růži-
čkova Anna, slč. Seifertova Zdeňka, slč. Sti-
bravých Karla, slč. Svátkova Ela, slč. S t öh-
rov a Blanka, slč. Šilhavý ch Lil., slč, Štěrb ova
Anna, slč. Štrossova M., pl. Teklová Rl., sl
Trnečkova Irma a Herma, slč. Vackova Ann,
slč. Vojtěchovských M., slč. Zikmund ova
Božena.
Zdenko
Marie
Rennerová Pavel
Svobodová
Růžena
Šolcová Ludovík
Tauchenová
Urbánková
Jarolimková
Linhová
Karel
Löwensteinová Lud
Urbán
Iška
Urbánkův
Olga
Bohuslav
Bene
Beranův
Beutel
Císařová
Čepkův Bož
Bož
Dvořákův Míl
Heverův
Lída
Hoffmannov
Zdeňka
Hulikův
Chud
em
Kindlův
Kopřivův
Kotrbov
Kreutzův
Vlasta
Linhův
Matoušová
Vilma
Jula
Nedomův
Pfeifrův
Milena
Pšeničkův
Rosenfeldův
Mil
Anna
Seifertův
Svátkův
Štrossův
Teklová Rl
Trnečkův
Irma
Hermés
Vackův
Ann
Zikmund
Božena
Rana
Blanco
Nesslová Louisa
Hela
Horbaczewský Marie
Komero
El
Ottův Helena
Summův Marie
Fanča
Lido
Hela
Alca
Elo
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
České studentstvo o událostech v I-
špruku pojedná na universitní schůzi, která
konána bude dnes o 10. hod. v neděli v Kle-
mentinu v posluchárně č. II. Kollegové dostavte
se v plném počtu k této manifestaci českého
studentstva.
— Německý Volksrat sprostředkovatelem
úřadnických míst. Šimly rozesílané německým
listům od předsedy německého Volksratu, třebe-
nického dra. Titty, obsahují tu a tam lee-
jaké zrnko poučení i pro veřejnost mimoněme-
ckou. V posledním svém oběžníku oznamuje, že
do Volksratu denně dochází množství přípisůz
nejrůznějších končin Čech, což prý jest jenom
novým důkazem nutnosti Volksratu, který takto
přebírá se zástupců lidu dosavadní břímě, ja-
kým zahrnováni byli, ježto až do té doby kde
kdo obracpl se na ně s různými záležilostmi.
Zvláště nabízi se Volksrat k obsazování úřad-
nických míst, co možná tichému, ježto prý
zkušenost nasvědčuje, že hlučné protesty novin
a veřejných schůzí k cíli nevedou. »Je-li kde
nějaké místo uprázdněno,« tak zve předseda
Volksratu, »nechť učiní se o tom Volksratu
včasně oznámení, především pak nechť po-
staráno jest o německého uchazeče.
kla
Čechy
Český studentstvo
26
article
Kde takových není, nemůže je ani Volksrat
ze země vydupati.« Německé srdce, co žá-
dáš více! Vydupati ze země německého kandi-
dáta nelze, ale je li po ruce, stačí patrně zcel
lehké šoupnuti nohou v příslušné rozhodující
centrální kanceláři, aby se mu žádoucího míst
dostalo, kdyby i byla českých uchazečů služeb-
ními lety a jazykovou kvalifikací oprávněných
předáků třeba celá řada. Nejdrahocennějším do-
kumentem v dokladech žádosti za uprázdněná
místa bude na příště nepochybně visitka před-
sedy německého Volksratu. Věc je tak samo-
zřejmá, že netřeba s ni činiti žádných stydli-
vých tajností. Klassicky naivní vyzvání dra. Titty
jest konečně i dokladem bezpodstatnosti něme-
ckého řevu o německé úřadníky, o místa pro
ně není zle, ale boty, jimiž by bylo možno
kandidáty vydupati, nevynalezl dosud
ani takový genius jako doktor Titta.
— „National Cash Register Co.“, vzdor
svému angliekému jménu provozuje v Čechách
všeněmeckou politiku, patrně dík svým zástup-
cům ve Vídni a v Berlíně. Byla nám zaslána od
českých obchodníků spousta obálek s jejich
adresami, z Berlína expedovaných, na nichž
země určení označena jest bezvýminečně
„Deutsch-Böhmen“, a to i pokud se týče
měst v nejryzejších krajích českých. Zasluhuje
vůbec podivu, že český obchodník, který obdrží
nezalepenou nabídku s adresou: „Prag, Deutsch-
Böhmen, Oesterr.-Ungarn“, vůbec ji přijme a na
místě nevráti s přiměřenou, říznou poznámkou,
která by byla zasilatelům poučením, že všechen
obchod vyloučen tam, kde míní získávati české
zákazníky urážkou jich národního smýšleni.
Kdyby se tak dělo všeobecně a v každém při-
padě, shodil by tak mnohý teutoburský tur svě
rohy velice záhy.
Titt
Praga
Ungarn
Čechy
Vídeň
Berlín
National Cash registra Company
DeutschBöhmen
Oesterr
DeutschBöhmen
27
article
— Česká bohoslovecká fakulta ovango-
lická. V posledním svém čísle vítá „Český
Bratr“, časopis pro lid evangelický, velice vřele
záslužný čin posl. dra. Fiedlera, jenž ujal se
osiřelého návrhu posl. Jandy na zřízení české
evangelické fakulty při vysokém učení pražském
a návrh ten ve schůzi zemského sněmu králov-
ství českého dne 6. října t. r. obpovil. „Každí
přítel české církve evangelické,“ píše „Č. B.“,
„jest tím velice potěšen a povděčen slavnému
klubu, jmenovitě Družstvo Českobratrské, že
k jeho petici blahovolný zřetel byl vzat.“ Méně
příznivě jeví se uvedenému evangelickému or-
gánu stav otázky uvnitř kruhů, jež by se měly
v nejpřednější řadě zajímati o nejurychlenější
pestup záležitosti české fakulty evangelické.
Fiedler
Janda
Český bohoslovecký fakulta
český evangelický fakulta
28
article
Trpké jsou jeho stesky nad tím, že „na českém
Sionu pramálo, tak jako nic se neděje, co by
otázku fakulty ku předu pobízelo.“ Církevní
časopisy evangelické nebudí pro ni zájem v šir-
ších kruzích ani sebe menší zprávou a duchovní
naši, kteří by měli státi v popředi tohoto hnutí,
okázale se tlačí zpět, ba ani v úzkém kroužku
svém, jakým jest jejich česká pobočka „rakou-
ského farářského spolku“, nevěnují chvíle, aby
o věci uvažovali a projevem sympatie své osvěd-
čili.“ Jest věru úžasno, dovídáme-li se, že
z jednacího pořadu ustavující schůze české od-
bočky tohoto farářského spolku (dne 9. srpna
t. r.) byl odstavec o české theologické fakultě
vůbec — vypuštěn. „Hlasy ze Siona“ ve svém
čísle ze dne 6. říjno přinesly v článku, „Pozdě,
však přec“, projev politování nad tím, že referát
o české fakultě musil býti vypuštěn pro přílišnou
— rozsáhlost programu. A přece by se mohlo
myslit, že věc každému skutečně českému
srdci ovangelickému tak drahá a zásadní musí
býti zvlášť českému evangelickému ducho-
venstvu, nad jiné tak vzácná, že učiní ji nejpřed-
nějším a nejdůležitějším předmětem jednání,
s nímž celá českost farářské organisace vlastně
stojí a padá. Pisatel vzpomenutého článkuv
„Hlasech ze Siona“ lituje, že o fakultě jednáno
nebylo a lituje proto, že by byla jinak získána
bývala — jistota, zdali celý plán české evan-
gelické fakulty není než nápadem jediného po-
slance, a zdali jeho smrtí není navždy pohřben.
Hlas
29
article
Nechceme otištěním hořkých výtek, jež evange-
lický časopis v té příčině činí svému duchoven-
stvu zostřovati trpkou náladu, panující ve vlaste-
neckých kruzích evangelických, ale tolik je snad
přece jen nepopíratelno, že i kdyby politické
kruhy české, delegace česká a zákonodárné sbo-
ry samy na krásně opouštěly svatou věc české
církve evangelické, jakouž jest její česká fa-
kulta, evangelické duchovenstvo naše mělo by
býti hlasem na poušti tak dlouho volajícím, až
by se ukázala první zeleň budoucí plod slibu-
jící, jejím neunavným pěstitelem a strážcem,
zkrátka živým, neumlkajícím svědomím, lho-
stejné povzbuzujícím, horlivé podněcujícím, aby
odčiněna byla úhona církve české, která jediná
v Evropě nemá svého vlastního theologickéh
učiliště! Ale takhle? Smutno!
— Rozhodnutí říšského sondu ve příčíně
českých celních kvitancí jest sice velmi zře-
telné, neboť praví se v něm, že české cel n
kvitance nikomu odepírány býti
nesmějí, ale jiného náhledu jest správce c. k.
celního úřadu p. Beitler v Českých Buděje-
Evropa
Český Buděj