ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4aba81f0-71f7-11dc-87d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 52, person 177, org 22, work 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
13. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 314.
5 article
Ke studentským demonstracím v Rusku. V Mos kvě, 10. listopadu. (Dopis »Nár. Listů«. Poslední studentské demonstrace vyznaly značnou nespokojenost v ruském občanstvu. Těžká doba válečná sjednotila k obraně své vlasti a uhájení cti národní obyvatel- stvo všech odstínů a přesvědčení. I odsuzuje se všeobecně, že do tohoto souhlasu studenti vnesli náhle a nerozmyslně zlozvuk. A zrovna studenti, miláčkové obecenstva ! Nespokojenost a výčitky objevily se i u těch, kdož obyčejně studentstvo v každém při- padě, kolikráte bez důvodu, podporovali. A tak nejliberálnější noviny poukazují nyní na ne- vhodnost a neznalost pouličných demonstrací, mohoucích dobrou věc národní i samu věe studentů poškoditi v míře nemalé, Skulečně intelligentní mládež má býti povznesena v zá- ležitostech vážného dosahu nad obyčejnou a praprostou vznětlivost a má rozumně uvažovati.
Rusko
6 article
Avšak studentstvo se neohlíží na národa vlast. Jsem dobře zpraven z kruhů studentských samých, že nezůstane při nedávných demon- stracích, alébrž že chystány jsou větší. Zdejší tisk sám nepřímo naznačil, že stu- denti nerozvážnými svými demonstracemi mai tak sympaticky a všeobecně příznivě přijate nové snahy ministra Mirského. Mirský je rozhořčen jednáním studentů, poněvadž tito svou bezrozmyslnosti křížují pře vládou a carem jeho plány a v zápětí za nej primitivnějšími pokusy poskytnouti všem vrstvám a třídám občanstva více volnosti. Nenalézaje podpory u těch, pro něž chtěl pracovati a bojo vati, nemůže dobré vůle své využiti k občan- skému blahu a povznesení. A proto chce raději dřiv než později zanechati tak obližného a nevděčného úkolu. Zároveň se sděluje, že Mirský, když mu bylo telegrafováno o demonstracích, byl roze- chvěn a trpce si stěžoval do takového počínání neočekával prý po veřejně vyjádřené své dobré vůli, že hned na počátku jeho působnosti budou tak vystupovati.
Mirský
7 article
Horkokrevní studenti však nezdají se dbát na nic; ani na národ, ani na tlumočení tisku, ani na výčitky knížete Mirského. V Moskvě konají se téměř den za dnem tajne schůzky. V čele hnutí stojí armenští studující. Na tajných těch schůzkách organisují se nové a okázalejší demonstrace pro úplnou stu- dentskou svobodu, klerou by pedantický akade- mický senát nesměl omezovati a pro to, aby se samodržavné Rusko přeměnilo v socialní stát. jak o něm snil Marx. Schůzi se pilně zúčastňuj také studentky, »kursisíky«. Mládež nedbá na nic, ani na zatčení, jež bezprostředně po demonstracích a ještě tylo dni byla učiněna. Slepě vrhají se do nebezpečí z cizí věc. Nelekají se ani vyhnanství a zničení existence. Neboť zajisté většině zatčených bude pobyt v Moskvě zakázán, některým znemožněny další studie, jiní ponecháni budou ve vazbě některé pošlou dále nežli do rodného jejieh kraje . .. Nelze jinak, než hluboce toho všeho litovati Pycckni.
Mirský Marx Moskva Rusko
8 article
Český hánce Černé Hory. Od Černohorce. V záříjovém svazku Masarykovy „Naš Dcby“ vyšel jakýsi obzor věcí chorvatských srbských a bulharských, pod nímž podepsán „J.“ V článku tom je mnoho hanlivého a ne pravdivého o mé vlasti, i považuji za svou po vinnosť uvésti to na pravou míru. Pisatel se posmívá tomu, že byla u nás za- stavena automobilová poštovní doprava z toho důvodu, že se nehodila pro náš hornatý terren. Nevím, ce je tu k posměchu. Automobilová do- prava poštovní byla zastavena z obav před ne- štěstimi. Terren jest u nás ovšem hornatý a skalnatý, ale automobily ani u nás nejezdí po skalách, nýbrž po hladkých silnicích, které jsou lepší, než rakouské v Boce Kotorské. Panu J. není vhod, že kníže Nikola neni více nakloněn Rakousku, než Rusku a Italii, posmívá se jeho krátkozrakosti a nestálosti.
Černohorec Masarykův Terren Černá Hora Rakousko Rusko Nikola Naš Dcba Italia
9 article
Právě svým přátelstvím k Rusku, svou nezlom- nou oddaností slovanské veleříši kníže Nikola osvědčil skalopevnou stálosť, a dostale se mu za to již z úst cara Alexandra III. slavného uznání. Tento poměr Černé Hory k Rusku nikdy nebude změněn ani zvrtkán, protože není zbu- dován jen na politice, nýbrž na národních a náboženských sympatiích každého Černohorcea celé Černé Hory. S Italií je Černá Hora v při- buzenském svazku, k Rakousko-Uhersku neni ničím poutána, než sousedstvím, jež se strany Rakousko-Uherska nikdy nebylo dobré. Každý, kdo je poněkud obeznalý s věcmi politickými, ví, že Rakousko-Uhersko usiluje od mnoha leo Černou Horu hospodářsky zničit a udusit ob- chodně-politickou blokádou. My tím trpíme, úžasně trpíme, ale z „Naší Doby“ poprvé se do- vídáme, že bychom za to měli Rakousko-Uher sko ještě milovati podobně jako Rusko a Italii Kdokoli nám pomůže osvoboditi se poně- kud od obchodně-hospodářského tlaku rakousko- uherského, jemu za to náš černohorský dík. Italie nám v té příčině vydatně pomáhá —a nám by chtěl někdo zazlívati, že jsme Italii více nakloněni, než Rakousko-Uhersku? Který ra- kousko-uherský žandarm nám to ukládá? My jsme svobodný stát, svobodný národ, a také ve svých citech jsme svobodni.
Nikola Rusko Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Uhry
10 article
Nejdůležitějším naším zemědělským pro- duktem je tabák. Podgorický tabák vyrovná se trebiňskému. Je tomu osm let, co rakousko- uherský erár od Černé Hory čásť tabákové úrody zakoupil, ale ukázalo se, že se to stalo na škodu Černé Hory a za tím účelem, aby pověsti černo- horského tabáku bylo ublíženo. Rakousko-Uher- sko si myslilo, že Černá Hora jest i v tom na ně odkázána a jinak přebytek svého tabáku zpe- něžiti nedovede. Východiště brzy se našlo. V Italii utvořila se společnosť, která černohor- ský tabák za slušnou cenu kupuje a čásť ho pro- dává za mírnou cenu našemu obyvatelstvu. Pro italskou společnosť Černá Hora tabák zmono- polisovala. Opatření toto výborně se osvědčuje. Může někdo jménem Rakousko-Uherska Černe Hoře vytýkati, že zavedla tabákový monopol? Či snad v Rakousko-Uhersku tabákového mono- polu není? Jak vysvětliti tento rozpor v myšlení černožlutého vlastence? Ničím, snad povinnost Černou Horu za každou cenu hyzdit a rozšiřovat o ni nepravdy. Tabáková továrna v Podgorici vyhořela Vídeňské noviny ihned se vytasily se zprávou že oheň byl založen obyvatelstvem z nenávist k tabákovému monopolu. Klevetu tuto opakuje p. J. v „Naší Době“ jako věrný otrok vídeňské žurnalistiky. Prolhanosť klevetníkova bude do- statečně dokázána, povím-li, že obyvatelstvo podgorické to bylo, jež požár uhasilo, začež mu italská společnosť vzdala veřejné díky.
Kleveta Rakousko Uhry Černá Hora RakouskoUhersko Černe hoře Uhersko Podgorica
11 article
Není pravda, že nějaký syndikát založilv Podgorici italskou školu. Školu tu založíla krá- lovna Jelena a tím vyhověla všeobecně pocifo- vané potřebě, vzniklé z důležitého pro nás ob- chodního styku s Italií. Kdyby tato škola pod gorická byla německou, p. J. zajisté by neby nespokojen. Je pravda, že na Černě Hoře bylo zavřen 15 obecných škol, ale je také třeba slyšeti vy- světleni! Vláda černohorská zřizovala několik škol měšťanských, a protože letos státní přijmy se nezvětšily, nemohla náklad na měšťanské školy obdržeti jinak, než dočasným zavřením, nikoli však zrušením 15 škol obecných. Pan J. tvrdí, že na Černé Hoře není žád- ného peněžného ústavu. Není pravda. V Pod- gorici a Nikšiči jsou dvě spořitelny a co ne- vidět bude na Cetyni uskutečněna „Národní banka“. Ostatně tu třeba míti na paměti, že Černá Hora podobně jako celý Balkán není do- sud zachvácena peněžním systémem hospodář ským a že bude tím lépe pro ni, čím opatrněji si povede, aby neupadla v otroctví kapitálu cizlho. Nešlechetné je, vysmívati se Černé Hoře že se z ní mnoho lidu stěhuje. Černá Hora je chudá a nikdy nebyla s to uživiti všeck« své obyvatelstvo, jehož čásť vždycky chodila za vý dělkem do ciziny. Ale lidé ti nikdy nebyli pro Černou Horu ztraceni. Nastala-li doba válečná, Černohorci se vrátili z ciziny do jednoho muže Tak bude také příště. Ale zdá se, že černožlutý vlastenec neví ničeho o stěhování lidu z Bosny a Hercegoviny. U nás je stěhování jevem pra- videlným, v okupovaných zemích ale nabylo ta- kových rozměrů, že se podobá utikání před blahy okupace. Z jediného okresu trebiňského Hercegovině vystěhovalo se loni pře 3000 lidí.
Jelen Podgorica Balkán Bosna a Hercegovina národní banka
12 article
Pravda jest, že s politickými zrádci děláme krátké processy, právě tak, jako jsme vždycky dělali se zrádci vojenskými. V té příčině ať se každý má na pozoru! Není třeba tajiti osud tří bratří Tomičů. Ti se dali do služeb Milanových a dlouho mu sloužili v známých nectných bo- jích naptoti knížeti Nikolovi a jeho rodu. Po- sléze nejstarší z nich, Isajlo, usmyslil si zradi i Milana a r. 1897 přijel na Cetyň s nabidnu- tím, že zradí nějaké veliké tajemstvi, bude-i mu odpuštěno, co spáchal v Bělehradě, v Ze- munu, na Rěce a ve Vídni. Vláda jeho nabídnut zamítla a protože o jeho velezradách věděla vie než dost a on sám jich nezapíral, když pro ně přijel prosit odpuštění, dala jej doprovoditi de žaláře podgorického, kamž brzy na to přibyl také druzí dva Tomiči. Již jen to by scházelo, abyste Slovanům ať je to Rus, Srb nebo Čech, zapověděli brá niti se proti úkladům nepřátel a notoriekýeh zločincůl D. B. Polský »Sokol« v Berlíně bez úřulku. Polský »Sokol« v Berlíně, když vláda pru- ská zakázala používati městských tělocvičen jeho účelu, obrátil se na magistráť se žádostí, aby mu poskytl jiné místnosti městské k úče- lům tělocvičným. Žádost tu magistrát odmíl — mlčky, nevešel vůbec v jednání o ní. Uká- zalo se tak poznovu, že celý liberalism berlín ský, jehož jménem nedávno u příležitosti télo vrchní purkmistr proti vládě tak svobodomyslně a na pohled neohroženě mluvil, sevrkne se na pouhou frázi, jakmile běži o akt spravedl- nosti ke Slovanům.
Tomič Milanová Milan Slovan Srb Čo Bělehrad Vídeň Rus Berlín Sokol
13 article
Ukrutnosti Kurdů proti Arméncům. V říjnu, jak teprve nyní do Evropy o tom zvěst pronikla, rekvirovali arměnští revolucio- náří v arménské vsi Norellu obilí, ale sra- zili se při odchodu z vesnice s Kurdy a s tu- reckým vojskem; v boji zabito bylo několik Kurdů. Když revolucionáři ustoupili do hor. napadli Kurdové zmíněnou ves a povraždili v ní kde koho, kdo jim do rukou padl, mimo jiné i 116letého starce. načež celou ves vypálili. Stejný osud uchy- stali i řadě vesnic okolních. Guvernér vanský učinil prý již opatření, aby Kurdové v řežích těch nepokračovali. Ovšem taková opatření turecká dějí se obyčejně, když ubito jest již na sla obětl. Dva politické souboje v Paříži. Včera konal se v Paříži souboj na kordy mezi synem ministra vojenství, poručíkem An- dréem a mezi poslancem La Rochethulonem kterýž poslal poručíku známý již urážlivý list. Andrée byl na ruce lehce zraněn. Souboj na bambitky mezi poslancem Syve tonem a rytmistrem de Gaslem zůstal o dvoj násobném výstřelu bez výsledku.
Arménec Ana Andrée Gasl Evropa Paříž Le Rochethulon
14 article
Sněmovní volba v Anglii. V Horshamu v Anglii konala se včera do- plňovací volba do poslanecké sněmovny za zem- řelého konservativce Heywoorda Jamestona. Byl v ní zvolen konservativní stoupenec ochranářské politiky celní lord Tournaur 4388 hlasy. Libe- ralní jeho protikandidát Ersine dostal 3608 hlasů. Jak se Albánci pacifikují. Z Bělehradu, 5. listopadu. (Původní dopis »Nár. L. «.) Od nějaké již doby vali kosovský Šakin paša nalezá se ve Starém Srbsku, aby zkonej- šil odboj Albáncův. Mluvilo se mnoho o jeho poslání a pak se ustalo. Mohlo by se z toho souditi, že úkol dosud byl splněn k všeobecné spokojenosti. Zdá se ale, že tomu nijak tak není, zvláště podle informací, jež sem ze Sta- rého Srbska došly. Středisko nepokojův albánských bylo nej prve v Peči i přesunulo se pak do Prizrenu. V Peči nepokoje projevily se tím, že Albánei zahnali četníky a hlídky pozorovací, jež byly dosazeny tam dle známého reformního programu. Šakir paša musil je uvésti znovu v místa jejich. poněvadž jinak velmoci byly by si stězovalyv
Heywoord Jameston Tournaur Libea Albánec Albáncův Albánei Anglie Bělehrad Srbsko Prizren poslanecký sněmovna
15 article Cařihradě. Na druhě straně ale Salton a jin
Cařihradě. Na druhě straně ale Salton a jin kruhy vlivuplné nechtěli, aby se Albáncům ubli žilo. Nuže, slyšme, jak se vali sprostil úkolu svého. Ačkoliv měl s sebou značnou brannou moe tureckou, jal se propouštěti Albánce, uvězněné pro lupičství i vraždy, ano nařídil i, aby byl z Prištiny puštěni obyvatelé ipečtí, zjímaní ze stejných příčin četnictvem, zatím zapuzeným. Když briganti vrátili se svobodni z Prištiny, byl to pro město pravý svátek. Mali a vele spěchali osvobozeným vstříc 2 kilometry před město, objímali se a nesli je u vítězoslávě do města. Výstřely z pušek a z revolverů houkaly na znamení radosti i volalo se ze všech stran »Konečně zase mohamedán jest pánem v tomto krají a pravá spravedlnost mohamedánská ví- tězí« Po první této koncesi Šakir paša prosi Albánce, aby svolili, by četníci a hlídky zapu- zené vrátili se do míst, jež byli zaujímali před tím, aby sultán neměl nepříjemností s Evropou. Nebudou musit — dokládal — od četníků ni čeho se obávati, neboť těmto bude přikázáno, aby se nehýbali z míst svých a aby neprochá- zeli krajem. Albánci svolili a četníci poslouchají sku tečně instrukci jim daných, jak vidno už z toho že Albánci toulají se krajinou, loupí a zabíjej u samých vesnic, v nichž se nalezají četnici kteři se tváří, jakoby nic neslyšeli a neviděli zůstávajíce — za peci. Jest zajímavo připomenouti, že když Šaki paša osobně uvedl čelníky do jich míst, dal se provázeti četnou ozbrojenou družinou albánskou.
Salton Albánec Cařihrad Priština Evropa
16 article
Třeba míti při tom na mysli, že Albánci jsou nesmírně žárliví na funkci, tvořiti jakousi tě- lesnou stráž cestujícím, kteří se vyskytnou v zemi jejich. Vidí v tom příznak své moci vlády v zemi. Stávalo se časlo, že cestujíeí cizozemští, provázení četnicívem tureckým, byli napadeni střelbou z pušek. Albánci říkávali jim pak, zůstali li na živu: »Proč jsi neodpudil ty chlapy od sebe? Vyvol si osobní stráž z nás nikdo se tě ani nedotkne!« Šakir paša, přijav pro sebe stráž albánskou na své objížďce ke znovudosazení hlidek čelniekých, uznal tím dle názorů albánských, že oni jsou pány země. Tak zjednána spokojenost velmocí i A- bánců zároveň. Prvým vyhověno formálně, dru- hým však ve věci samé. V Prizreně situace jest jiná. Četníci nebyl tam zapuzeni. Avšak ozbrojené zástupy albán- ského kmene ljumského vnikly do města prohlásily, že zůslanou tam, dokud jejich žalo- bám nebude vyhověno. Z telegrafických zpráv jest známa již řada požadavkův jejich, mezi nimiž jsou rovněž i osvobození brigantův uvěz- něných i odstranění všech zřízení, vyvolaných programem reformním, Satur paša briganty pro- pustil na svobodu, ovšem ale nemohl povoliti ve věci druhé. Pokoušel se pohnouti Albánce, aby po osvobození soudruhů svých vzdálili se z města. Bylo vídati jej, jak prochází se uli- cemi, jak dává se v rozhovor se skupinamia vybízí je, aby se rozptýlily. »Netřeba na uliei nositi zbraní,« říkal jim. — »Nemáme zde pušek svých, máme jen revolver; !« odpovídali Albánci. — »Ani krevolverův nepolřebujete,« nalehal paša poznovu. »Osvobodil jsem vaše druhy, co tu ještě dělále, co chcele ještě?« — »To vědí nejlíp naši náčelníci!« zněla od- pověd.
Albánec Netřeba Šakir paša
17 article
Paša pochopil, že bylo by marno v tomto směru pokračovati i hleděl obrátiti věc v jiný směr: »Šli byste proti Bulharům, kdyby bylo třeba?« — »Všichni — od sedmnáctiletého do sedmdesátiletého, jen třeba zavolat nás !« — »Dobrá, dobrá, mě děti,« děl paša a odešel. Co jest zvláště pozoruhodno, jest, že pří čina nynějšího hnutí albánského zdá se být velmi tajuplnou. Jest pozorovati na příkladv sandžaku prizrenském, že nikoli všichni Albánei zúčastní se těchto demonstrací. Veliký počet ná- čelníků ljumských, kteří loni byli slíbili Semši pašovi, že nezpůsobí již nepořádkův, zůstali klidni. Vůdce hnutí nynějšího jest Albanecz Cařihradu, kterýž odbyl si vyšší studia a jenž mluví i několika jazyky evropskými. Do Prizrena přibyl měsíc před počátkem hnutí i vykonal také návštěvu na konsulátu rakouském. Ovšem, když Albanci vyzbrojení vnikli do Prizrena, nejen konsul ruský, nýbrž i rakouský, odebrali se k valiovi a žádali v celohodinném rozhovoru, aby Albanci byli zapuzeni a aby jim nebylo činěno žádných ústupků. Ostatně tito Albanci žádají za zrušení katolických kostelův alban- ských, které jsou pod protektorátem rakouským.
Paša Bulhar Cařihrad Albanec
18 article
Když vůdce nynějšího hnutí přibyl před vy- puknutím hnutí do Prizrena, patrně chtěli ho zatknouti jako dobrodruha, ale prefekt se tomu opřel. Byl v okamžiku tom v oděvu evropském, když ale vnikl do města s lidmi svými, byl v kroji albanském. Muži jeho jsou živeni obel mohamedánskou, jež jim později dala peníze místo víktualil. Vali nařídil, aby se jim vypla- tilo peněz ještě jednou tolik. V Prizreně Albánci nekradou ani neobtěžují nikoho. Jeden Albanec ukradl hodinky Srbu. Tento si šel stěžovati ná- čelniku, který vyplatil mu okamžitě, co hodinky stály a zapudil z řad svých ihned Albance zlo- děje. »Nejsi dle toho, abys mohl zůstati námi!« děl mu. Zmíněný náčelník má velmi mnoho peněz a posílá častěji depeše do Caři- hradu. Soudí se z toho, že odboj tento není výsledkem hnutí lidového, nýbrž že rozdmycho ván jest z Cařihradu, aby se tak působilo na velmoci.
Vali Albánec Srba Cařihrad carhrad
19 article Makové pole ...
Makové pole ... (Podzimní bazar pražského damského odboru Ústřední Matice školské.) Doba krátkých dnů, plačtivého počasí, teplých krbů a příjemných společností nadešla. Saisona jako stvořená k poládání družných zábav! Tu lítají vzdu- chem pozvání, přátelské kruby se otvírají, kvelou kluby, dychánky, čajové večírky, divadla, taneční hodiny a — matiční bazary. V arrangementu posledně jmenované a účelné společenské zábavy vé- vodí naše uvědomělé dámy, jež po léta již v údohl listopadovém překvapují naši veřejnost vykouzlením poětického a roztomilého úslředí ve dvoraně žofín- ské. Z pravidla starostlivá předsedkyně pražského damského maličního odboru paní Anna Podlipná dá myšlenku, v jaké nové a lákavé roucho odít sály žofinské, aby staly se po dobu třídenního bazaru střediskem co nejútuinějším. Ostatní dámy se vzác- ným pochopením a láskou ujímají se úkolu prove- dení. I letos po návrhu pí. Podlipně prodělala žo- finská dvorana pohádkovou melamorfosu! Změněna v kvetoucí makové pole, hořící nachem, jako za nejkrásnějšího léla. Všude, kamkoliv oko zalétlo. rudý, krásný květ, jenž zapadl i do vlasů a na ňadra roztomilých, mladistvých dam, jež jakoby si řekly v běloskvoucích toiletách hleděly doplniti illusi bí lých květů makových .
Podlipná Podlipno
20 article
Bazarové stánky, vlastní působiště předních na- šich dam, dovedně stuleny poděl čela a boků zo- finské dvorany a vykrášleny opětně guirlandami z ma- kových květů. Středu dvorany věvodil hlavní stan malebně se vypínající až k samému lustru, přeplněný úpravně rozloženými, rozkošnými předměty, jakými jsou obrazy, ruční malby, pohlednice, okrasové a bi- jouterní předměty, filigránské ozdůbky na elagér skvostné výšivky, kasety s, dopisními papíry, tovary z kovu i kůže — věci potřebné i luxusní. Ve hlavnín tomto stanu vládnou dámy: pí. Petrlíková a slč Horbaczewských Olga a Marie, Nedomov Helena, Božena Zikmundova, Milka Dvořá- kova, M. Beutelschmiedova, M. Dvořá- kova, Linhovy Lida a Karla, Engelmůlle- rova a Bož. Dvorská. Rozkošný interieur s orisi- nálními malbami na hedvábí, výšivkami, pohledni- cemi, vložkami do knih a pod. mají hned u čelní stěny dvorany pí. Anna Podlipná, starostka, se slečnou Milkou Podlipnou a pí. Teklová se slč. Jelen- kou Finkasovou. Ve stánku sousedním hezounk dekornční předměty v ochraně mají pí. P av líčk o, vá se slč. Ellou Kostricovou a MI. Nováko v ou.
Petrlíková Olga Marie Nedomov Helena Božena Zikmundův M Beutelschmiedův M Dvořá Karel Bož Podlipná Milka Podlipná Teklová Jelen Kostricová Linhův Lido Engelmůlle Milka Dvořá
21 article
„Makově políčko“ en miniature, totiž předměty, n nichž bylo možno variace makového květu roztomilým způsobem umístiti jako šatečky panenkám a pod. vy- pravily ve svém stánku horlivá jednatelka pí. Anna Kuklová-Bezděková, pí. Pšeničková, slč M. Štrossova a Pšeničkova. Slečny Anna Znojemská, H. Dvorských a HI. Nedo- mova hospodaří ve stánku s ozdobným zbožím skle- něným a s původními jihoslovanskými výšivkami Směs velice pestrou, lakořka všehochuť, tají stánek dam pí. Neffové a slč. L. Šilhavých a M Hallovy. Čínské vějíře a japonské předměly cho- vají ve svém stánku pí. Lorenzová a slč. Loren- zova M., Medallova V. a Ella Svátko va Paní Malkovská se slč. Annou Malých maj drahocenný sklad předmětů stříbrných, bonbonier atd.
Makův Kuklová Bezděková Pšeničková M Štrossův Pšeničkův Anna znojemský H Dvorská Neff L Šilhavá M Hallův Lorenzová Loren Medallův Svátko Malkovská Malá
22 article
Stánek dam pí. Čepkové a slč. B. Čepkovy Vlasty Kreutzerovy obsahuje umělé práce bi- jouterní v dřevě a nippy. Dekorační zboží a hračky možno shlédnouti ve výkladu slč. Summo v y, P' fei- frovy, Bělských, Kotrbovy a Hoffman- novy. Skleněné zboží a porculán jsou exposicemi pí. J2rolímkové a slč. Stöhrovy. Sladkost všeho druhu v úpravných bonboniérách jsou vábně rozloženy ve stánku pí. Blechové, slč. Blecho vy a slč. Štěrbovy. Konečně papírnický star s pohlednicemi „makového pole“ (dva druhy) a sou- časně pošta nacházejí se ve správě slč. O ttov ya Trnečkových. Než výpočtem stánků není vy- čerpána ještě obětavá spolučinnost všech dam. O po- hostinství pod galerií a v malém saloně pečují dámy jak následuje: V cukrárně: pí. Čadková, pí. Chudo- bová, pí. Pásková, slč. Hulíkova, slč. Her- mannova, slč. Vackova, slč. Kreibich ova a slě. Chudobova; v kavárně: pí. Kome- sová, pí. Stöhrová, slč. Batovcova, slč. Ko- mersova a slč. K. Štibrova; v buffetu: pl Gregorová, pl. Nesslová, pí. Rennerová a slečny Šedivých, Hořicova, Růžičkova. Kindlova a Seifertova; ve vinárně: pí Urbanová, pí. Rydrychová, pí. Matou- šová, pí. Nebeská a slč. Kotrbova, Hofí- mannova a Benešova. Nebyl by referát náš úplným, kdybychom se ne- zmínili, že finanční správu, respektive pokladnu vedly osvědčení pracovnice matičního dam. odboru pí. Marie a Antonie Benešová.
Čepek B Čepkův Kreutzerův Bělský Kotrbův Hoffman Stöhrův Blech Blecha Štěrbův Trnečkův Čadková Hulíkův Kreibich Chudobův Stöhrová Batovcův K Štibrův Rennerová Šedivá Hořicův Růžičkův Kindlův Seifertův Urbanová Rydrychová Hofí Marie Benešová Vackov ko Mata Benešov P ' fei J 2 plurál Gregorová
23 article
Dvorana, jež záhy ocilla se v záplavě světel, krátce po otevření bazaru počala se plniti návštěvníky Jedním z prvých hostů byl starosta král. hlav. měsla Prahy dr. Vl. Srb, jenž vyslovil se ke starostce pí Anně Podlipné velmi lichotivě o úpravě bazaru Zásluhu o dekorační effekt mají pp. K. Štapfe a Hlaváček, o dopravu předmětů pí. Jos. Ná- prstková. Večer o 8. hodině za pěkného účastenství v do- lejším sále žofínském uspořádáno divadlo rozmani- tostí rázu umělecko-humoristického. Bazar potrvá dnes v neděli a zejtra. Dojistaž veškeré kruhy uvědomělého obyvatelstva pražského venkovského vykonají jako v létech předchozích ná- vštěvou svou vlasteneckou povinnost! Ve výboru odboru dam Ústřední Matice školské v Praze působí dámy: Předsedkyně pí. Anna P od- lipná; místopředsedkyně pí. Marie Grégorová jednatelka pí. Kuklov á-Bezděková; pokladn pí. Marie Benešová; a členové výboru: pí. Ba- tovcová Gabricla, pí. Benešová Antonie, slč Bilinova Madgalena, pl. Čádková Josefina, pí Čelakovská Marie, pí. Dokoupilová Anna, pí. Chudobová Tekla, pí. Komersová Marie pí. Kulhánková Marie, pí. Málkovská Anna, pí Michlová Kitty, pí. Neflová Marie, pí.
Srb Podlipná K Štapfe Hlaváček Anna Grégorová Benešová Bilinův Dokoupilová Chudobová Tekl Komersová Marie paní Kulhánková Marie Neflová Praha Kuklov á Bezděková Čádková Josefin Michlová Kitty Madgalen paní Čelakovská Marie
24 article
Nesslová Louisa, pí. Pasková Zdenka, pí. Pe- trlíková Anna, pí. Pokorná Marie, pí. šl. Ran- dová Anděla, pí. Rennerová Pavla, pí. Ry- drychová Marie, pí. Svobodová Růžena, pí Šolcová Ludovíka, pí. Tauchenová Hermína, pí. Urbánková Marie; slč. Engelmüller ova Růžena, pí. Jarolimková Anežka, pí. Linhová Karla, pí. Löwensteinová Lud., slč. Matu- šova Růžena, slč. Ottova Helena, slč. Pink a- sova Jelenka, slč. Summova Marie, pí. Urbán- ková Iška, slč. Urbánkova Olga a slč. Z n - jemská Anna. Z účinkujících dam uvésti dlužno tyto: slč. Ba- tovcova Bohuslava, slč. Bělská M., slč. Bene- šova M., slč. Beranova L., slč. Beutel- schmiedova M, pí. Císařová, slč. Čepkova Bož, slč. Dlouhých Marie, slč. Dvorsk á Bož a Hel., slč. Dvořákova Míla, slč. Dvořá k o va MI., slč. Hálova Mil., slč. Heverova Lída, slč. Heřmanova Mil., slč. Hoffmannov a Zdeňka. slč. Horbaczewských Marie a Olga, slč. H - řicova M., slč. Hulikova Hana, slč. Chud - bova Em, slč. Kindlova Karla, slč. Komer- sova M., slč. Kopřivova Fanči, slč. Kostri- cova Em., slč. Kotrbov a Bož., slč. Kreibi- chova Bedř., slč. Kreutzova Vlasta, slečny Linhovy Karla a Lida, slč. Eorencov a Míica, slč. Malých Anna, pl. Matoušová, slč. Me- dallova Vilma, pí. Nebeská Jul., slč. Nedo- mová El., slč. Nedomova Hel., slč. Pfeifrova Milena, slč. Pinkasov a Jel., slč. Podlipná M. slč. Pokorných M., slč. Pšeničkova Mica. slč. Rosenfeldova Alca a Mila, slč. Růži- čkova Anna, slč. Seifertova Zdeňka, slč. Sti- bravých Karla, slč. Svátkova Ela, slč. S t öh- rov a Blanka, slč. Šilhavý ch Lil., slč, Štěrb ova Anna, slč. Štrossova M., pl. Teklová Rl., sl Trnečkova Irma a Herma, slč. Vackova Ann, slč. Vojtěchovských M., slč. Zikmund ova Božena.
Zdenko Marie Rennerová Pavel Svobodová Růžena Šolcová Ludovík Tauchenová Urbánková Jarolimková Linhová Karel Löwensteinová Lud Urbán Iška Urbánkův Olga Bohuslav Bene Beranův Beutel Císařová Čepkův Bož Bož Dvořákův Míl Heverův Lída Hoffmannov Zdeňka Hulikův Chud em Kindlův Kopřivův Kotrbov Kreutzův Vlasta Linhův Matoušová Vilma Jula Nedomův Pfeifrův Milena Pšeničkův Rosenfeldův Mil Anna Seifertův Svátkův Štrossův Teklová Rl Trnečkův Irma Hermés Vackův Ann Zikmund Božena Rana Blanco Nesslová Louisa Hela Horbaczewský Marie Komero El Ottův Helena Summův Marie Fanča Lido Hela Alca Elo
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. České studentstvo o událostech v I- špruku pojedná na universitní schůzi, která konána bude dnes o 10. hod. v neděli v Kle- mentinu v posluchárně č. II. Kollegové dostavte se v plném počtu k této manifestaci českého studentstva. — Německý Volksrat sprostředkovatelem úřadnických míst. Šimly rozesílané německým listům od předsedy německého Volksratu, třebe- nického dra. Titty, obsahují tu a tam lee- jaké zrnko poučení i pro veřejnost mimoněme- ckou. V posledním svém oběžníku oznamuje, že do Volksratu denně dochází množství přípisůz nejrůznějších končin Čech, což prý jest jenom novým důkazem nutnosti Volksratu, který takto přebírá se zástupců lidu dosavadní břímě, ja- kým zahrnováni byli, ježto až do té doby kde kdo obracpl se na ně s různými záležilostmi. Zvláště nabízi se Volksrat k obsazování úřad- nických míst, co možná tichému, ježto prý zkušenost nasvědčuje, že hlučné protesty novin a veřejných schůzí k cíli nevedou. »Je-li kde nějaké místo uprázdněno,« tak zve předseda Volksratu, »nechť učiní se o tom Volksratu včasně oznámení, především pak nechť po- staráno jest o německého uchazeče.
kla Čechy Český studentstvo
26 article
Kde takových není, nemůže je ani Volksrat ze země vydupati.« Německé srdce, co žá- dáš více! Vydupati ze země německého kandi- dáta nelze, ale je li po ruce, stačí patrně zcel lehké šoupnuti nohou v příslušné rozhodující centrální kanceláři, aby se mu žádoucího míst dostalo, kdyby i byla českých uchazečů služeb- ními lety a jazykovou kvalifikací oprávněných předáků třeba celá řada. Nejdrahocennějším do- kumentem v dokladech žádosti za uprázdněná místa bude na příště nepochybně visitka před- sedy německého Volksratu. Věc je tak samo- zřejmá, že netřeba s ni činiti žádných stydli- vých tajností. Klassicky naivní vyzvání dra. Titty jest konečně i dokladem bezpodstatnosti něme- ckého řevu o německé úřadníky, o místa pro ně není zle, ale boty, jimiž by bylo možno kandidáty vydupati, nevynalezl dosud ani takový genius jako doktor Titta. — „National Cash Register Co.“, vzdor svému angliekému jménu provozuje v Čechách všeněmeckou politiku, patrně dík svým zástup- cům ve Vídni a v Berlíně. Byla nám zaslána od českých obchodníků spousta obálek s jejich adresami, z Berlína expedovaných, na nichž země určení označena jest bezvýminečně „Deutsch-Böhmen“, a to i pokud se týče měst v nejryzejších krajích českých. Zasluhuje vůbec podivu, že český obchodník, který obdrží nezalepenou nabídku s adresou: „Prag, Deutsch- Böhmen, Oesterr.-Ungarn“, vůbec ji přijme a na místě nevráti s přiměřenou, říznou poznámkou, která by byla zasilatelům poučením, že všechen obchod vyloučen tam, kde míní získávati české zákazníky urážkou jich národního smýšleni. Kdyby se tak dělo všeobecně a v každém při- padě, shodil by tak mnohý teutoburský tur svě rohy velice záhy.
Titt Praga Ungarn Čechy Vídeň Berlín National Cash registra Company DeutschBöhmen Oesterr DeutschBöhmen
27 article
— Česká bohoslovecká fakulta ovango- lická. V posledním svém čísle vítá „Český Bratr“, časopis pro lid evangelický, velice vřele záslužný čin posl. dra. Fiedlera, jenž ujal se osiřelého návrhu posl. Jandy na zřízení české evangelické fakulty při vysokém učení pražském a návrh ten ve schůzi zemského sněmu králov- ství českého dne 6. října t. r. obpovil. „Každí přítel české církve evangelické,“ píše „Č. B.“, „jest tím velice potěšen a povděčen slavnému klubu, jmenovitě Družstvo Českobratrské, že k jeho petici blahovolný zřetel byl vzat.“ Méně příznivě jeví se uvedenému evangelickému or- gánu stav otázky uvnitř kruhů, jež by se měly v nejpřednější řadě zajímati o nejurychlenější pestup záležitosti české fakulty evangelické.
Fiedler Janda Český bohoslovecký fakulta český evangelický fakulta
28 article
Trpké jsou jeho stesky nad tím, že „na českém Sionu pramálo, tak jako nic se neděje, co by otázku fakulty ku předu pobízelo.“ Církevní časopisy evangelické nebudí pro ni zájem v šir- ších kruzích ani sebe menší zprávou a duchovní naši, kteří by měli státi v popředi tohoto hnutí, okázale se tlačí zpět, ba ani v úzkém kroužku svém, jakým jest jejich česká pobočka „rakou- ského farářského spolku“, nevěnují chvíle, aby o věci uvažovali a projevem sympatie své osvěd- čili.“ Jest věru úžasno, dovídáme-li se, že z jednacího pořadu ustavující schůze české od- bočky tohoto farářského spolku (dne 9. srpna t. r.) byl odstavec o české theologické fakultě vůbec — vypuštěn. „Hlasy ze Siona“ ve svém čísle ze dne 6. říjno přinesly v článku, „Pozdě, však přec“, projev politování nad tím, že referát o české fakultě musil býti vypuštěn pro přílišnou — rozsáhlost programu. A přece by se mohlo myslit, že věc každému skutečně českému srdci ovangelickému tak drahá a zásadní musí býti zvlášť českému evangelickému ducho- venstvu, nad jiné tak vzácná, že učiní ji nejpřed- nějším a nejdůležitějším předmětem jednání, s nímž celá českost farářské organisace vlastně stojí a padá. Pisatel vzpomenutého článkuv „Hlasech ze Siona“ lituje, že o fakultě jednáno nebylo a lituje proto, že by byla jinak získána bývala — jistota, zdali celý plán české evan- gelické fakulty není než nápadem jediného po- slance, a zdali jeho smrtí není navždy pohřben.
Hlas
29 article
Nechceme otištěním hořkých výtek, jež evange- lický časopis v té příčině činí svému duchoven- stvu zostřovati trpkou náladu, panující ve vlaste- neckých kruzích evangelických, ale tolik je snad přece jen nepopíratelno, že i kdyby politické kruhy české, delegace česká a zákonodárné sbo- ry samy na krásně opouštěly svatou věc české církve evangelické, jakouž jest její česká fa- kulta, evangelické duchovenstvo naše mělo by býti hlasem na poušti tak dlouho volajícím, až by se ukázala první zeleň budoucí plod slibu- jící, jejím neunavným pěstitelem a strážcem, zkrátka živým, neumlkajícím svědomím, lho- stejné povzbuzujícím, horlivé podněcujícím, aby odčiněna byla úhona církve české, která jediná v Evropě nemá svého vlastního theologickéh učiliště! Ale takhle? Smutno! — Rozhodnutí říšského sondu ve příčíně českých celních kvitancí jest sice velmi zře- telné, neboť praví se v něm, že české cel n kvitance nikomu odepírány býti nesmějí, ale jiného náhledu jest správce c. k. celního úřadu p. Beitler v Českých Buděje-
Evropa Český Buděj