1
masthead
3. prosince 1901. Číslo 333
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
mandarina, hned posvítí si na Číňana v jasném
světle, brzy ukáže nám i jeho stinné stránky. D e
Vráze jsou chvalozpěvy o Číňanech jako o cudnýci
a poctivých lidech přehnané; úsudky učenců, kteři
o Cině píší na základě klassických děl, aniž sam
hlouběji do povahy Čiňanů vnikli, porovnává Vrá
s Číňanem, jenž čta evangelium chtěl by si činiti
názor o vyspělosti a vzdělání Hábešanů. Mezi Číňany
jest mnoho lstivých, ošemetných i ukrutných lidí.
Vráz uvádí žebráky, kteří zmrzačují své dítky.
vylupují jim oči, aby mohli pak ze žebroty pohodln
žíti ličí podvodné hádače a kejklíře, kteři se živ
pověrčivostí Číňanů. Neboť Číňan než něco podnikme
krom oběti bohům, zastaví se u hádače, který z
dobré vyložení osudu dobře si da zaplatit.
Přichází dále k popravám, jichž byl svědkem
Prosti Číňané umírali hrdinně za zpěvů písní, bez za
halení; mandarini ze strachu před smrtí požili
opia, takže musili popravčí doviéci je na místo
utra ení.
Číňan
Vráz
5
article
Obzvláště zajímavou byla stať ve které líči
Vráz chování se jednotlivých mocí, pokud se vy
stupování jejich proti Čiňanům týče. V rozpoutaném
boji nejkrutěji řádili Prusové, Angličané, pak Fran-
couzi, Italové a Američané Žaponci sami na lou-
pežení měli rovněž značný podil. O rakouském vojsku
nedoslech! Vráz takřka ničeho hanlivého, ač právě
o to nejvíce se interessoval. Vavříny, pokud se od-
nášení týče, patři Prušákům; vynikajíce jako mistři
plenitby, co neunesli, roztlouk i. Charakteristickým
byl jejích hlad; podle tvrzení tjencinských a pekin-
ských autorit jevili nehoráznou chuť a kam padli,
jako když padne hejno sarančat. Pekin samotný jim
nestačil a proto podnikali vycházky i do oko í
pohnutkou nebyla však jen touha po laciných
úspěších vojenských, k té družila se snaha po
zjednání »oprávněného přístupu« k čínským po-
kladům. I bývalé sídlo, palác hraběte Walderseca.
viděli jsme na obrazích. Procházka činskými pago-
dami a chrámy, v nichž Vráz na obrazech předvadi
nám některé opravdu podařené figury čínských pán-
bíčků, zavdala mu záminku rozhovořiti se o nábo-
ženství Číňanů. Vyznání má Čiňan několik; dílem
jsou stoupenci učení Konfuciova, dílem jsou budhisty
nebo vyznavači smíšeniny obou, jen křesťanské
včení nenávidl.
Vráz
Prus
Angličan
Fran
Italos
Američan
Žaponec
Prušák
Walderseca
Číňan
Konfuciův
Peking
6
article
Předváděje obrazy typů lidu mandžurského má
Vráz příležitost poukázati na výhodnost kroje čin-
ského, u bohatších Číňanů na malebnost, místy
přepych. Na obraze zříme některého z princů v bo-
hatém rouše hedvábném a brokátu s celou družinou
sluhů, jimž u nás řekli bychom premovaných. I sva
tební průvod činský zacbytil nám Vráz na jednom
malebném obrázku; vidíme zástup hudebníků, v jichž
středu nesena na nosítkách nevěsta do domu ženi-
chova; obřady svatební jsou krštké. Pokloní se jeho
rodičům a jemu, jeť více měně mužovou otrokynía
na znameni, že od té chvíle přináleží muži, usedá
na jeho šat, přehozený přes lůžko. Právoplatnou
manželku má Číňan pouze jednu i cisař; krom te
ovšem řadu konkubin. Vráz uvádí nás jedním obráz-
kem i do činské rodiny, představuje nám matku s dě-
ckem na ruce. Opravdu poelickým a můžeme říci
pohádkovým zakončením úchvalné scenerie předvede-
ných obrazů bylo Vrázovo vylíčení letních sídel a
paláců čínských. Když skončil vysoce zajímavou
přednášku, jež byla místy kritickým osvětlením
evropské kultury, odměněn byl přednášející hřima-
vým potleskem a skvostnou kyticí, jež podána mu
v dík damským komitétem pro stravování chudé mlá-
deže školní, v jejíž prospěch přednášel.
Vráz
Číňan
Vrázův
8
article
Vilém WNeltenws eber.
Vilém WNeltenws eber.
Bolestný úžas zmocní se dnes všech umě
leckých a literárních kruhů a všech širších vrstev
české intelligence při této smutné zvěsti: Vilém
Weitenweber, spisovatel a publicista český, zesnulí
Tak náhle a navždy vystoupil z řad našich pra-
covníkův, k jichž nejpilnější družině ještě před
několika málo lety náležel. Právě talo okolnost
přidá litosti, že jeho výrazná hlava z kruhů
obvyklých spolupracovníků vymizela tak tiše.
a že druhdy tak čilý literát a obralný redaktor,
kterýž týdennik, jemu po stránce jeho odboru
svěřený, v tak krátkě době přivedl k utěšeněmu
rozkvětu, složil bez hluku, ač nikoli bez
značných zásluh své pěro, tak že se nám zdá.
jako kdyby odcházel, aniž bychom se mu byl
s důstalek odvděčili za tolik poctivé a užitečné
práce. Jest zajisté co nejšíře známo, že všechna
činnost Weilenwebrova platila výtvarnému umění
českému. Weitenweber to byl, který uvedl do
naši publicistiky typ redaktora obrázků jako
dlouholelý redaktor obrázkové části Ottovy
»Zlaté Praby«, v níž zasedal děle desíti lel.
WNeltenws
Weitenweber
Ottův
zlatý Praba
9
article
V této své vlastnosti prokázal českému výtvar
němu umění služby neocenitelné od počátku
jeho nynějšího rozkvětu; nepřehledný jest počeh
jeho článků výtvarnému umění věnovaných, re
ferátů atd. a mnohý z dnešních zralých a ho-
tových umělců našich děkuje pomocné jeho
ruce a povzbuzení, jež uměl poskytovati svým
nevyrovnatelným bodrým způsobem, počátek své
dráhy a její upevnění — neníť tomu (ak
dávno, co honorář za reprodukci obrázku býval
jediným výdělkem, na jaký mohl český uměleo
pro začátek počitati. Jak řečeno, v těchto
kruzích bude vzpominka za Weitenwebrem nej-
živější a nejtklivější, mohlť druhdy o sobě re-
daktor Weitenweber s oprávněnou chloubou
říci, že jest střediskem valné části ruchu umě
leckého v Praze. V té přičině zapsal se v dě
jinách Úmělecké besedy písmem nezapome-
nutelným, bylt po valnou dobu vskatku oži-
vující duší jejího výtvarného odboru. Zesnulý
pocházel ze staré patrieijské rodiny pražské
z níž nejedno jméno zaznamenáno v kulturním
rozvoji české Prahy a národníhovzruchu let še
desátých. Sám otec zesnnlého, R. A. Weiten
weber proslul nejen jako výtečný lékař, ale
i jako přírodozpytec a vůbec jeden z prvních
pěstitelů věd přírodních v jazyce českém.
Weitenweber
Weiten
Praha
kulturní rozvoj český Praha
10
article
Viiém Weitenweber narodil se r. 1839 a absol
vovav gymnasium v Praze, věnoval se původně
sludiu práv, leč výtvarné jeho nadání způsobilo,
že brzy přešel na uměleckou akademii a sice
v Mnichově, kdež byl středem českého kroužku
uměleckého. Odtud datují se jeho intimní styky
se skvělými později představiteli českého umění,
kleréž trvaly i potom, když Weilenweber
poznav míru svého nadání, jal se umění slou-
žiti výhradně pérem. Zesnul klidně po dels
chorobě v domě svém na Karlově náměstí ve
věku 62 let. Zůstavuje vdovu s útlou dee-
ruškou. Budiž mu památka čestná! Pohře
koná se zejtra ve středu o 3. hod. z kostel
sv. Štěpána.
— Věčné hrozby. Vláda prý již zas
neví kudy kam a proto prý jí nezbude nieji-
ného, než parlament přece jen rozpustiti. Slíbila
prý českým poslancům, že při položce »Vysoké
školy« učiní prohlášení nám příznivé. Stane-li prý
se ale tak, pak prý vláda může býti jista, že tou
měrou rozčili Němce, že tito poznovu chopí se
zbraně obstrukce. Němci jsou prý odhodláni
žádných koncesí Čechům nestrpěti a radějí prý
parlament opět rozbijí, než by si cos podobného
Weitenweber
Weilenweber
Štěpán
Němec
Čecho
Praha
Mnichov
Karlov náměstí
11
article
libiti dali. — Jaké pak jiné může dáti vláda
prohlášení, než příznivé ve věcech moravské
university? Aneb smí vůbec některá vláda tak
se identifikovati s německým chauvinismem, aby
k německému rozmaru odepřela i to, co káže
slušnost, spravedlivost a co veli povinnost
k národu takovému, jakým je náš? Strana,
která by k vůli tomu obstrnovala, by tím pro-
hlásila nade vši pochybnost jasně a zjevně, že
vůbec tohoto státu nechce, že jest jeho nepříte-
lem a že touha její docela jinam se nese, ž
vůbec se zříká všech ohledů, jaké musí míti
vláda ke každé straně, jež respektuje interessy
státní. Však nechť se vláda hrozeb těch nebojí
moravský univerzita
12
article
Němcům zajde chuť obstruovati, jakmile se pře
svědčí, že silná ruka rozhoduje o věcech stát-
ních a ruka ta že dovede nejen hrozit, nýbrž
též skutkem osvědčit svou sílu. Je-li takovou
ruka páně Körbrova, o tom dovolili bychomsi
ovšem pochybovati, naopak nemáme příčiny ne-
věřit tomu, že si pan Körber hrozbu ně-
meckou objednal, aby ze závazku daného
vyvázl. Kdyby ale skutečně tato okolnost
byla příčinou rozpuštění sněmovny, pak věru b
to byia frivolnost, které by nebylo rovné. Pan
dr. Körber má prý ale ještě jinou příčinu sně-
movnu rozpustiti, a sice tu, že prý pozbyl na-
děje na vyřízení rozpočtu do měsíce dubna
tím že nemožno bude pustiti se na jaře do uher-
ského vyrovnání. A pan Körber se domnívá, že
se bude moci do něho dát, když sněmovnu roz-
pusti, když rozpočet si povoli paragrafem
čtrnáctým? Pan dr. Körber se skutečně domnivá
že z nových voleb vzešlý parlament bude po-
volnější než nynější, ten že na vějičku národo-
hospodářského povznesení polapiti se dá? Pan
Körber náramně se mýlí. Naopak : vláda jeho
— o tom jsme přesvědčení — nepřečkala by
první den parlamentní a sněmovna hned prvního
dne dala by mu odpověď více než srozumi-
telnou na buršikósní zacházení s osudem parla-
mentu. Nechť se nemýli: kdyby sněmovnu třeb
pělkrát po sobě rozpustil, jiné tvářnosti nena-
bude než té, kterou má dnes. Spekuluje-li ze-
jmena na nějakou změnu v zastoupení českýeh
zemí, je to bláhovým snem. Kdyby se v něm
něco změnilo, na jeho prospěch by to nebylo.
Němec
Körber
doktor
13
article
Což nevidí, že dnes chanci mají spíše strany
radikální a nikoli strany, jakých by měl potřebía
v jakých by si liboval on? A nechť jen se ne-
domýšii, že mezi námi je kdo, jenž by za pro-
spěch hospodářský, zejmena za ten, který stále
jen se mu maluje na vrbě, obětoval statky
zájmy národní.
— Vídeň a my. Obrací li se náš lid
pohněván k Vídni, má k tomu věru více než
jednu příčinu. Není to pouze substituce jména,
mluvíme-li o Vídni jako o své úhlavní odpůr-
kýni, hněv náš je oprávněný, nese se skutečně
k ní, k té Vídni, jak dnes se presentuje a která
o nic není lepší, že jejím purkmistrem je dr.
Lueger. Vždyť sami antisemité, kteří přece
v tomto městě jsou doma a znají proudy tam
panůjící, vědí, co se průběhem doby z tohoto
»dobráckého« města stalo. Vedle největších
nuzáků vyvinula se tam hnusná plutokracie, jež
slezla se tam ze všech koutů říše a která
vrozenou drzostí svou záhy si podmanila
všechno, co ve Vídni má vliv. Tato plutokracie,
záležející ze živlů mravně nejpochybnějších.
z nichž jedna část právě proto Vídeň zvolila za
své sídlo, aby ve městě millionovém zmízel odporný
odeur z její minulosti, kdežto druhá část se tam
naadila, aby tam »žila« a hřála se na vý
sluní tak zvané »vznešené« společnosti. Má
ruku ve všem a její vliv je tak mocný,že
všechno i ve státě řídí se dle její vůle.
doktor
Lueger
Vídeň
14
article
Tato plutokratická společnost vznešené Vídně je
nejen bankéřem vyšších kruhů vídeňských na
zemských stateích méně požehnaných, ale ona
kruhy ty v pravém smyslu slova živí. Jsou jist
pánové, kteří v zimní sézoně jsou zváni denně
do tří, do čtyř společnosti ... A tento sanhedrin
bývalých obskurních vydřiduchů v provincii, pro-
blematických bankéřů, bezohledných továrníků,
nesvědomitých exploitérů velkostatků atd. sedí
ve Vídni na svých millionech a diriguje stát a
všechno ostatní. Pan dr. Lueger marně se na-
máhá; faktum je, že Vídeň zůstala, jakou byla,
přes to, že radnice její je antisemitská. Každý
ví, proč to ve Vídni hospodářsky nejde ku předu.
proč vůbec olověný mrak dusí ve všem tamějš
život — ale nikdo nemá síly a odvahy podslou-
piti boj s drakem korrupce. Poslanec Steiner
onehdy s úžasnou přímosti naznačil na př. ve
své řeči osobu, jež vzpírá se všem reformám
v oboru obchodu obilního a naznačil také pří-
činy. Však dotyčný pán, přitel, švakr, strýe
hlavních matadorův obchodu blaneo-terminového,
ani se neozval. Všichní sedláci, všichni země-
dělci, mezi nimiž i zástupci nejslavnějších rodů,
nemají tolik moci, jako ji má odborný cheí
Beck! Pán ten nechce a přes to, že sněmovna
usnesla se všemi hlasy proti sedmi, aby zmíněný
způsob obchodu byl zrušen, zůstane přece jen
při starém.
doktor
Lueger
Steiner
Beck
Vídeň
vznešený Vídeň
15
article
— Nezaměstnanost dělnictva a obec
vinohradská. Přípis z křuhů našeho čtenářstva
před několika dny v listě našem uveřejněný
o tom, kterak by se nezaměstnanosti dělnictva
dalo odpomoci — aspoň částečně — lim, když
by se učinilo jakýmkoli způsobem dohodnut
mezí majiteli kravinských pozemků za účelem
současného odkopání a odvezení země na míst
dosavadního fakultativního, k němuž každý sta-
vebník jest povinen v důsledeích regulačního
plánu, stal se předmětem úvahy místního listu
vinohradského. Jakkoli prý se řečenému listu
na prvý pohled návrh onen zamlouval, přece po
informaci na příslušných místech dospěl k ná-
zoru zcela opáčnému. Námitky, činěné proti ná-
vrhu z řad našeho čtenářstva vzniklému, vrchol
v obtížích takového žádoucího dohodnuli mez
majiteli oněch pozemků, ježto pozemky tyto obe
nenáleží, dále nutnosti knihovního zajištění ná-
kladů se zmíněnými pracemi spojených a ko-
nečně výdělkové difference podnikatele, jemuž
by obec, kteráž v celé této případné akci ob-
myšlena úkolem prostřednickým a finančnickým,
musila podnik zadati. Původce našeho připisu
nezapomíná na tyto obtíže, o nichž se zmiňuje
ve své úvaze. Ačkoli nepochybujeme, že pro
zajištění nákladu, spojeného s regulační odko-
pávkou pro každou parcellu, dala by se najít
jiná stručnější, nenákladná a stejně bezpečná
forma právní než knihovní zajišťování, miníme.
že by se návrh námi uveřejněný neměl spouštěti
se zřelele, třebas by bylo pravděpodobno, že
k jeho uskutečnění letos již dojíti nemůže
16
article
Avšak nezaměstnanost dělnictva počátkem zimy
dostavuje se každoročně zcela spolehlivě a přijd
na rok zase. A v tom případě zbývalo by dosti
času k projednání a vyřízení překážek, kteréž
jsou přece jenom neskonale menší než veřejné
výhody, spojené s provedením řečeného návrhu.
Výhody ty jsou vedle velice výdatné úlevy ne-
zaměstnanosti, rychlé dokončení dvou důležitých
regulací takřka bezprostředně sousedicích v kon-
činách, kteréž znamenají bezprostřední a nej-
bližší budouenost Král. Vinohradů. Ovšem bylo
by třeba dobré a energické vůle k tomu.
— »Německým ženám a dívkám
v Brně«. Včera konala se v Brně schůze »ně-
meckých žen a dívek« na protest proti zřízení
české university v Brně, ku kterémuž cília
konci vydáno bylo ohnivé provolání, v němž
se mluví o půdě Brna od celých staletí něme-
cké, o vetřeleckém češství, o německých mu-
žích, kteři už vyvstali k jednomyslné obraně
proti tomuto českému výpadu a o německých
ženách a dívkách, kteréž prý nehodlají stát
zbaběle stranou, nýbrž jako v šedé dávno-
věkosti hodlají své soukmenovce podporo-
vati v jich zápasu proti nepříteli na důkaz, že
nemají německá slova jen v ústech, nýbrž ž
v jich srdeích žije německý cit, německé na-
dšení, německá chtivost boje atd. Provolán
toto podepsáno jest hned celou kumpanií udat-
ných brněnských valkýr, tak planoucích žádost
boje podle příkladu šedodávných předkyň ně-
meckých. Srdce se směje, probíráme lise
v tomto seznamu praněmeckých Germánek brněn-
ských. Vystupují tu paničky a slečinký, ho
nosící se následujícími příjmeními: Bansky.
Blaha, Blaudek, Buchar, Dundalek, Grmela ( 2 ).
Král
Germánka
Blaha
Blaudek
Dundalek
Grmela
Brno
Buchara
český univerzita v Brno
17
article
Hollaschek, Hantschick, Hradil, Janitschek, Kal-
liwoda (2X), Kopetzki (2%), Kozdas (2x0), Ne
topil, Pesehka, Petriezewicz, Peyscha (2x),
Pirnos, Plech, Schaukal, Slavik, Strava, Strey-
tscheck (2), Tomaschek, Wanniek, Wehowsky,
Zahradnicek a Zavrel. To je jedna vrstva
brněnských Němkyň, to jest vůdkyň hrdinského
tohoto plemene, mezi nimiž neschází ani »ba-
ronin d'Elvert«. Ale pestrý ten seznam hemži
se ostatně ještě jmeny jako Eberle, Feigerle,
Fisehel, Gut, Grüner, Hartmann, Lindenthal,
Morgenstern, Porges, Rentél, Rosner, Strakosch.
Jest pravda, že národnost nezávisí od znění
jména a že krev, v žilách kolující, jest již
dávno jiné plnosti než jaké nasvědčuje jméno,
ale mluví-li slečna Dundálkova, Bloudkova anel
paní Janičková či Holášková, Zahradničková č
snad dokonce paní von Porges anebo Morgen
stern o příkladu hrdinných germánských žen
v dávném pravěku a skládáli se německé žen
stvo polovinou z takovýchto heroicko germán-
ských zjevů, pak je to prostě — ukrutná
švandal
— Na nedělní universitní schůzi v Lu
blani zaslán byl jmenem výkonného výboru
národní strany svobodomyslné tento telegram
Vítáme srdečně velikou kulturní akci bratrského
národa slovinského za dosažení vlastní univer
sily a přejeme ji plna zdaru. Spojme síly sve
k blahodárné osvětné práci národní! Za vy
konný výbor národní strany svobodomyslné
dr. Václav Škarda, předseda.
Hantschick
Hradil
Janitschek
Kozdas
Petriezewicz
Peysch
Pirnos
Pla
Schaukal
Slavik
Tomaschek
Wanniek
Wehowsky
Zahradnicek
Zavrel
Němkyně
Elvert
Eberl
Feigerle
Fisehel
Gut
Grüner
Hartmann
Lindenthal
Morgenstern
Porges
Rentél
Rosner
Strakosch
Dundálkův
Bloudkův
Janičková
Holášková
Zahradničková
doktor
Škarda
Kala
národní strana
Kopetzki
18
article
— Přátelský večer na počest slovinských.
chorvatských a rusínských hostí, kteří zúčastnili
se schůze na Král. Vinohradech slovanským
klubem pořádan v zimní zahradě hotelu »u sa-
ského dvora« byl důstojným zakončením velko-
lepé manifestace ve prospěch university jihoslo-
vanské v Lublani. O 7. hodině večerní zaujal
vybraná společnost místa v saloně. Pan dr. Schei-
ner vřele procítěnými slovy děkoval přítomným
jihoslovanským poslancům za srdečná slova nad-
šení pro upřímné těsné přimknutí Slovanů v boj
za práva a svobodu svého kulturního rozvoje.
Král
doktor
Schei
Lublaň
Slovan
19
article
Naši hosté jihoslovanští zvedali číše národu če-
skému jako nejchrabrejšímu borci za ideu slo-
vanské vzájemnosti, Mezi mnoha jinými řečníky
připil statečným ženám českým poslanec P. dr.
Žitnik, poukázav na velké poslání žen ve výchově
národa. Večírku se zúčastnili z poslanců slovin-
ských pp. Gabršček, dvorní rada dr. Ploj, P. dr
Žitník, chorvatský poslanec Ferri, z Rusínů. dr
M. Korol, Erotej Pihuljak, Vasil Javorský, de
putace studentů rusinských, slovinských, cho
vatských a někteří čelnější v Praze usedl
Slovinci.
— Velká veřejná schůze občanstva
pražského koná se dnes v úterý dne
3. prosince o 8. hodině večer v sále
konviktském na Starém městě. Na programu jest:
»Jak třeba pracovati k hospodářskému povznešení
českého řemeslníka a obchodníka?« Přístup má
každý! Dámam vyhražena jsou přední sedadla.
— Osobní. Pan Václav Libánský,
technický úřadník obce smíchovské, podrobil se
zkoušce stavitelské a uznán byl způsobilým.
— Rodinné zprávy. Pan Jan Pompe
knížecí Schwarzenbergský nadlesní, a paní Bože n
Pompeová rozená Žlábkova slavili těchto dno
svůj sňatek manželský.
Úmrtí. V neděli zemřel v Žižkově pan
Emanuel Hunčovský, inženýr zemědělské rady
král. českého, v 35. roce věku. Pohřeb konán bud
ve středu dne 4. prosince o půl 3. hod. odpol
domu smutku v Žižkově, Přibyslavská ulic
— Hrabě Václav Kounic Národnímu di
vadlu v Brně. Z Brna, 2. prosince. (Pův. zpráva
»N. L.«) Jměnem p. dra. Václava hr. Kounice, ma-
jitele panství slavkovského, odevzdal dnes ředitel
panství p. Novák pokladníkovi družstva Národního
divadla příspěvek 1000 K.
doktor
Žitnik
Ploj
Ferri
Rusín
M Korol
Javorská
Libánský
Pomp
Bož
Pompeová
Žlábkův
Hunčovský
Kounic
Václav
Novák
Praha
Žižkov
přibyslavský
Brno
inženýr zemědělský rada král
národní divadlo
Erotej Pihuljak
národní di vadlo
20
article
— Pouť ko hrobu Trenkwaldova. Řad
přátel horlivého pracovníka sokolského, Trenkwalda
nedávno za okolností tak tragických zesnulého, uspo-
řádala minulé neděle pouť ke hrobu jeho na hřbitově
berounském. Tohoto aktu piety zúčastnili se členov
»Sokola« pražského« s náčelníkem drem. Vaníčkem
členové Ústřední Matice školské, zástupcové klubu
»Dačický z Heslova« a hojně i dam. Pěvecký kroužek
»Sokola« pražského řízením br. Antonína Rychlíka
zapěl s obvyklou přesností nad hrobem zesnulého
dojemný sbor, načež bratr Pelikán, člen »Sokola
pražského, promluvil několik vřelých slov o ze-
snulém, jenž neosvojuje si role výtečníkův, skromným,
ale neunavným přičiněním dokázal, co lze dokázali
drobnou prací, vycházející z dobré vůle a skutečného
nadšení. Také berounský pan děkan věnoval se stano-
viska církevního zesnulému vlídnou vzpomínku, načež
zmíněný pěvecký kroužek zapěl nad rovem ještě
čerstvým »Kde domov můj«. Dlužno vzpomenouti
že uctění památky zesnulého zúčastnili se i městská
rada berounská se starostou p. drem. Šmelenopem
v čele a členstvo berounské sokolské jednoty, jejíž
náčelníkem také účastníci pražští při příjezdu svém
byli srdečně pozdraveni. Přátelským večírkem obou
jednot sokolských, jehož účastnili se rovněž zástup-
cové městské rady berounské a při němž pěvecký
kroužek pražského »Sokola« zapěl několik úchvat-
ných sborův, zakončena byla pouť tato, jež v účast
nících vedle žalných vzpomínek zanechala i konej
šivé vědomí vykonaně povinnosti — povinnost
k památce druha tak dobrého a přece tak nešťastného
Trenkwaldův
Vaníček
Dačický
Heslův
Rychlík
Pelikán
Sokol
21
article
— Převezení pozůstatků prof dra. Al
berta. V pátek dne 29. t. m. převezena byla mrtvolu
prof. dra. Edvarda Alberta, pohřbená dle jeh
přání v hrobce při hřbitovní kapli na hřbitově žam
bereckém, nákladním vlakem do Vídně. Stalo prýs
tak z vůle jeho syna, který nedbal přání svého otc
a vyhověl převezením žádosti vídeňské městské rady.
jež pro ni zřídila čestný hrob.
— Z obcí předmöstských. Z obecníh
úřadu v Karlíně. Ve schůzi správní komise
obce v Karlíně dne 2. prosince vyřízeny mimo jiné
tyto záležitosti: Počet žáků v zatímné pobočce
5. třídy obecné a měšť. školy chlapecké dle výkazu
uznán správným a vysloven souhlas, aby pobočka
proměněna byla v definitivní. — Vzata na vědomí
zpráva p. řed. Fr. Kneidla o schůzi sociální komise
v Praze dne 29. listopadu. — Žádosti p. A. Chmela
za povolení stavebních změn v č. p. 165 usneseno
vyhověti s podminkou příznivého vyřízeni živnosten-
ského. — Vyhověno žádosti p. Ant. Felkla za povo-
lení k používání skladiště v č. p. 155. — Vyhověno
žádosti sl. Jany Procházkovy za povolení ku posta-
vení stánku ku prodeji pečiva u viaduklu u Ress-
lově ul.
bert
doktor
Edvard Albert
František
Kneidl
A Chmel
Felkl
Procházkův
Ress
Vídeň
Karlín
Praha
22
article
— Z českoslovanské jednoty. Na mimo-
řádné valné hromadě českoslovanské jednoty, která
konala se dne 28. listopadu při doplňovací volbě, byli
zvolení do výboru pp.: Filip Dominik, Kutina Rudolf,
Rambousek Antonín, Srb Ladislav, Tůna Jaroslav
a Tománek Ferdinand. Za náhradníky výboru zvolení
pp.: Anderle Karel a Přecechtěl J. Výbor jednoty se-
stává nyní ze starosty, kterým je univ. prof. phil
Frant. Pastrnek, z 15 členů výboru, 3 náhradníků
a 2 revisorů účtů. V ustavující schůzi výboru, která
konala se hned po mimořádné valné hromadě, zvolen
za I. náměstka starosty JUDr. J. Lošťák, za II. ná-
městka A. Havlík, pokladníkem Ferdinand Tománek
jednatelem Frant. Zeithammer. V téže schůzi výbor
usneseno pořádati v neděli 8. prosince v Praze z
účelem informace české veřejnosti o poměrech na
uherském Slovensku veřejnou spolkovou schůzi a po-
zvati k ní osvědčeného znalce slovenských poměr
pana Karla Kálala, spisovatele a odborného učitele
ve Frenštátě na Moravě. Schůzi tu sneseno pořádati
o 10. hodině dopoledne ve velkém sále Měšťanské
besedy v Praze, za jehož propůjčení požádá se správaí
výbor Měšťanské besedy. S povděkem přijat na vědomí
příspěvek per 20 K od paní Drahotíny Kordošov
v Dolním Kutině, odvedených redakcí »Nár. Listů«
jakuž i přípis ředakce časopisu »Škola našeho ven
kova«, že posílati bude zdarma již čívrtý výtisk svého
listu na udané adresy sloven, učitelů. Usneseno vy
jednati s několika důvěrníky na Slovensku, kam by
se nejlépe hodila knihovna, kterou založiti tam chee
dle sdělení ředitele pana Purgharta hospodářský spolel
v Hostouni. Zadány ke schválení stanovy akademi-
ckého odboru. Z osmi návrhů pana JUC. Pšorna
které přednesl tajemník, se částečně již sedm provádí
Filip Dominik
Rambousek
Antonín
Srb
Ladislav
Tůn
Jaroslav
Tománek
Anderle
Karel
Přecechtěl
profesor
František
Pastrnek
JUDr
J Lošťák
A Havlík
Zeithammer
Kálal
Purghart
JUC
Praha
Slovensko
Frenštát
Morava
Dolní Kutina
Hostouň
Kutina Rudolf
Drahotín Kordošov
23
article
K uskutečnění osmého návrhu, by zřízena byla v Praze
za přispění obce pražské a ostatních předměstí útulna
pro mladé drotary, po případě, by při stávajících již
útulnách zřízeno bylo jakési dětské oddělení, usneseno
zahájit ihned akci a člen výboru pan R. Kutina zmo-
cněn, by v záležitosti akce té intervenoval u někte-
rých z pp. členů sociální komise při pražské obci.
— Projevy nezaměstnaného dělnietva
Zpráva o tom, že na Hradčanech budou obci praž
ské předány hradby, s jichž bouráním má býli ne
prodleně započato, způsobila, že včera dopolednes
shromáždilo před staroměstskou radnicí asi 400 děl
níků. Tito vyslali ke stárostovi p. dru. Srbovi depu-
taci, která přednesla žádost za udělení práce neza
městnaným. Pan starosta odvětil, že převzeti hradeh
nebylo ještě provedeno a že, jakmile se tak stane
ihned bude učiněno opatření, aby se dělníkům do-
stalo práce. S tímto ujištěním deputace se vzdálila
zástup se rozešel. Také před »Starou rychtou« po-
vstalo shromáždění nezaměstnaných dělníků, z nichž
150 obdrželo poukázky na oběd. Odpoledne o 1/23
R Kutina
Srba
Praha
Hradčany
24
article
hodině konali nezaměstnaní schůzi su Oštěpů«, na-
Čež před 4. hod. ubírali se kolem staroměstské rad-
nice do Smeček, kde se v sále Typografické besedy
konala schůze. Přítomno bylo asi 2000 osob. Pře
četní nemohli se do sálu dostati a tisnili se na chod-
bách a schodištích. Jako zeměpanský komisař inter-
venoval ve schůzi vrchní komisař p. Fahoun. Pro
mluvili obč. Němec a Körber. Ke konci schůze
prvější vyzýval přítomné, aby příští neděli dopoledne
shromáždili se na Václavském náměstí a provedl
tam tichou procházkou manifestaci ve prospěch za-
hájené akce. Po schůzi dán byl povel » K radnicile
a účastníci schůze valili se Václavským náměstím
směrem k Příkopu. Ubírali se na Staroměstské ná-
městí za tím účelem, aby demonstrovali právě vtu
chvíli, když byl shromážděn sbor obecních starších
Úmysl ten policfe však zmařila. Na Vaclavském ná
městí bylo postaveno značné množství pěší i jízdn
policejní stráže, která zástup přiměla k tomu, že
z jízdní dráhy musil se stlačiti na chodníky. V uli
cích staroměstských byli dělníci rozptýleni. Čásť zá-
stupu, asi 100 osob čítající, dostala se Celetnou ulich
před radnici, kde bylo několikráte zvoláno: »Dejte
nám práci!« Starosta p. dr. Srb, dověděv se o zá-
myslu nezaměstnaných, že chtějí táhnouti před rad
nici, dal vrálnému rozkaz, aby mluvčí zástupu byl
vpuštěni do praesidiální kanceláře, kde by měli pří-
ležitost požadavky své tlumočiti, ale deputace se ne-
dostavila. Na prostranství před radnicí byla shromá
žděna četná stráž policejní s vrch. komisařem p. Plo
chem a okresním inspektorem Svobodou, která hlou
ček rozplýlila a klid v ulicích zjednala.
Fahoun
Němec
Körber
Srb
Pla
Svoboda
Václavský náměstí
Celetná
25
article
— Zoologické a geologicko palaentologi
oké sbírky českého musea byly během letoš
ního roku cílem návštěvy velmi čelných učene
nejen z rakouských zemí, ale i z Německa, Francie
Anglie a Ameriky. Již toto potěšitelné faktum posta
čilo by na doklad, jaké pověsti sbírky tyto se těsí
avšak mnozí z těchto učenců neváhali ústně i pí
semně projeviti o nich svůj úsudek; i bude mnohý
z těchto úsudků širší naše kruhy zajímati. Tak pro
Alex. Agassiz v Cambridge v Americe napsal
do pamětní knihy sbírek tato pamětihodná slova
»Jsem velmi polěšen z toho, co jsem dnes viděl
v českém museu. Zde je provedeno, čeho jsem hleděl
dociliti ve svém museu v Cambridgi, totiž vystavo-
vání malého počtu zástupců přírodnin, provázených
vysvěllujícími nápisy. Mimo toto vaše upotřeben
této rozumné methody musím vám blahopřáti k tak
výtečnému uspořádání sbírek a ke krásným skříním
Též na mne velmi příjemně působilo okolí muse
a četné dobře osvětlené pracovny, úplně prospěšn
umístěné a zařízené k vědecké práci.« — Polský
geolog prof. Vlad. Szajnocha z Krakova, jenž
sbírky navštívil při příležitosti letošního sjezdu lé-
kařův a přírodozpytců, se vyslovil: »Palaentologické
sbírky českého musea vzbuzují respekt a překvapily
mne svou slíčnosti.« — Reditel musea v Terstup.
Alex
profesor
Vlad
Německo
Francie
Anglie
Amerika
Cambridge
Krakov
Terstup
Reditel muzeum
26
article
C. Marchasetti do pamětní kniby zapsal
»Nadšen vzorným vystavením sbírek nemohu opo-
menouti, abych nevyslovil svého obdivu. Obyčejně
potkáváme se v museích s přesilou vystavených
předmětů, jež poskytuje nejasný obraz; v národním
museu českém však shledáváme tak přehledný obran
přírody, že bych mohl říci, když někdo jako laik do
nich vstupuje, že musí jako poloviční učenec z nich
vystoupiti.« — Neméně pochvalně vyjádřil se o sbír
kách za své přítomnosti v červnu J. Böckh, ředitel
král. uherského geologického ústavu, rovněž jako
dr. Henri Blanc, professor university v Lau
sannu, p. dr. Tadeus Wišniovski ze Lvova
H. Pohonič, phylopalaeontolog z král. geol. ústavu
a hor. akademie v Berlíně a p. A. Stuer z Paříže
Ředitel národního geologicko-palaeontologického muse
v Záhřebu prof. dr. Gorjanovič Kramber gen
těmito slovy vyjádřil své uznání: »Krásné zařízen
národního českého musea vždy sloužiti bude ke cli
a slávě národu i těm, kteří vynaložili všechny své
znalosti a síly, aby postavili národu nehynoucí po-
mník vědy a kultury.« — Nemenší uznání vyslovií
i dvorní rada dr. Steindachner, intendaní
dvorního musea ve Vídni, těmito slovy: »Unesen
velkolepým, cíle vědomým uspořádáním z0ologických
sbirek, které rovněž tak odpovídá vědeckým poža-
davkům, jako dokonale slouží k poučení velkého
vzdělaného obecenstva, mohu takové uspořádání
materiálu, jaké prof. dr. Ant. Frič zavedl, označiti
jako vzorné a doporučiti je ke všeobecnému na-
sledování.«
— Přednášky. Přednášky Tělocvičnéh
spolku paní a dívek pražských zahájeny
byly v sobotu dne 30. m. m. za přečetného účasten-
ství obecenstva. Starostka spolku pl. Anna Slavíková
přivítala přitomné hosty a ve vřelé řeči poukázal
na snahy a účel spolku. Přednáška slečny P'hhi. dr
doktor
Blanc
Wišniovski
H Pohonič
A Stuer
profesor
Gorjanovič Kramber
Steindachner
Antonín
Frič
Slavíková
P hhi
Lau
Lvov
Berlín
Paříž
Záhřeb
Vídeň
profesor univerzita
ústav a hora
Tělocvičnéh spolek paní a dívka
27
article
Marie Baborové »O fanně hlubinné« byla pro-
vázená všeobecnou pozorností. Poutavě, vysoce za-
jímavé théma přednášky a působivý, mile se zamnlou-
jící přednes slečnin, zaujaly zcela posluchačstvo. Po
přednášce slečna odměněna hlučnou pochvalou ne-
utuchajícího pollesku. V králkém vyňatku měla před-
náška tento obsah: Do nedavna byly známy hloubky
jen nepatrné, sotva 200 m., dnes jest největší zná-
mou hlubinou 9644 m. severně od Karolinů a v
všech známých hloubkách vůbec byl nalezen organi-
cký život. Seznání hlubinných zvířat mořských se
děje na schválně za tím účelem vypravených exp-
dicích (na př. Chalenger, Valdivia ete.) složitými
apparáty lovícími. Hloubka sama není nižádnou pře-
kážkou života, spíše nedostatek světla a tepla slu-
nečního (teplota v hlubinách všech Oceánů jest
blízká nulle, světlo v hlubinách jest původu živočiš-
ného) a proudů vodních, dále chemické vlastnosti
mořské vody hlubinné (méně kyslíku a více kyseliny
Babor
28
article
uhličité) a ohromný tlak. Leč tomu všemu su hlu-
binná zvířata přizpůsobila zevním i vnitřním zaříze-
ním. Zbarvena jsou buď temně nebo rudě (jest to
zbarvení ochranné). Čásť zvířat nemá vůbec očí aneb
je má zakrnělé (ta, která jich nepotřebují). část jina
je má zvláště dokonale a nápadně vyvinuté (ta, která
se volně pohybují a žijí v partiích osvětlovaných),
jiná světělkují, svítice si na cestu a na shánění
potravy. Zakrnění zraku má v zápětí dokonalejší vý-
voj a zbystřenou funkci ostatních smyslových orgánů,
zejmena hmatových. Krutý boj o život, který tu pa-
nuje (neboť se hlubinná zvířata většinou živí potra-
vou živočišnou) podmiňuje kromě vývoje hmatacich
ústrojů přítomnost zbraní k uchvacování kořisti v
podobě klepel, bodlin, trnů a ostrých zubů. Hlubinná
fauna vznikla z povrchové přesídlením a přizpůsobe-
ním tamním okolnostem a jsou tu přítomny všechny
hlavní typy živocišstva od prvoků do obratlovců.
29
article
Nejmonstrosnější formy vykazují raci a ryby. —
Ústřední spolek českých žene uspořádá
několik vysoce zajímavých přednášek, při kterých
posluchačstvo seznámí se s nebezpečím nákazy tu-
berkulosou a prostředcích, jimiž lze jí čeliti. Cyklus
zahájí ve čtvrtek, dne 5. t. m. o 5. hod. odp. ve
dvoraně Umělecké Besedy« (Nekazanka) pan prof.
MUDr. M. Pešina svým výkladem: »O dětských ne-
mocech se zvláštním zřetelem, kterak čeliti tukerku-
lose«. Výbor zve důtklivě své členy i každého, kdo
zajímá se o toto veledůležité théma, k návštěvě
přednášky. — E. St. Vráz v Holešovicích předná-
šeti bude ve středu dne 4. t. m. o 8. hod. več. » na
Kovárně« o své cestě z Pekina do Prahy. Zajímavá
přednáška bude pokračováním jeho přednášky pondělní
na Žofíně. Vstupenky jsou v předprodeji v knihku-
pectví pana Bačkovského v Žitné ulici, pana Tučka
a Hejdy na Karlově náměstí, p. Řivnáče na Přikopě
a p. Adamce v Bubnech. — Dnes jest 4. lidová
přednáška České university, přednášeti bude o půl
8. hod. več. pan prof. dr. Frant. Scherer: »Školaa
zdraví« (s demonstracemi) v posluchárně přirodo-
vědeckých ústavů české university na Karlově nám.,
čís. 21n.
— Česká společnost pro veřejné zdra-
votnictví v Praze udělila vypsanou cenu 100
za práci o alkoholismu p. dru. V. Novotnému v
Střenici u Litomyšle. Práce bude vytištěna jako třeti
publikace spolková a zašle se členům společnosti
zdarma. Čestného uznání dostalo se práci p. dra.
profesor
MUDr
M Pešina
Vráz
Bačkovský
Tuček
Hejda
Řivnáč
Adamec
doktor
František
Scherer
V Novotný
Holešovice
Pekina
Praha
Žofín
Žitná ulice
Karlov náměstí
Bubno
Karlov já
Střenica u Litomyšl
Český univerzita
vědecký ústav český univerzita
Školao zdravý
30
article
V. Rychetníka v Táboře. Mimo to bylo podáno ješté
pět prací, vesměs dobrých. Spolek vypsáním ceny
povzbudil zájem za potírání alkoholismu a vyzna-
menaná práce bude proto cennou pomůckou. Členov
spolku činní platí 1 zl. ročně a za doplatek 2 zl.
dostávají i spolkový časopis »Zdraví«. Členové při-
spívající platí 5 zl. ročně a obdrží časopis zdarma
Přihlášky členů přijímá jednatel spolku p. dr. Vlast.
Klíma, okres. lékař, na Staroměst. nám. č. 22.
— Postoupení hradeb obci pražské. Včera
konalo se komisionální řízení ve příčině postoupení
hradeb u bašty č. 17 a 18 na Hradčanech obci
pražské. Přítomni byli zástupcové rady městské, ma-
gistrátu a vojenského velitelství. V komisionálním
řízení bude se pokračovati ještě dnes a zejtra. Vo-
jenský erár postoupil obci u nové školy pozemek
v šířce 15 metrů, kdežto dříve byl ochoten postoupiti
pozemek pouze v šířce 7 metrů. S bouráním hradeb.
za účelem udělení práce nezaměstnanému dělnictvu,
bude ještě v tomto týdnu započato.
Klím
Tábor
Hradčany
spolek p
31
article
— S bouráním »Budky«, nemovitosti proti
novým zeměbraneckým kasárnám za někdejší Stra-
hovskou branou, bylo včera dopoledne započato.
Ale v poslední chvíli vymohli si majitelé této nemo-
vitosti konání komise pro věčnou paměť. Bourání
bylo odpoledne přerušeno a dnes bude se zmíněná
komise konati.
— Paroplavba po Vltavě. Za příčinou po-
kročilého zimního období jezditi budou parníky od
dnešního dne z Prahy od nábřeží Palackého takto
Do Vraného, Trnové, Davle a Štěchovic dopoledne
o 10. hod. a odpol. o 1. hod.: do Chuchle, Modřan
a Zbraslavi o 8., 10. hodině dopol., o 1., 2. a o 51
hod. odpol. (V neděle a svátky o 6. hod. večernl
Mezi Prahou, Podolím, Zlíchovem a Braníkem jezdí
parníky od 5. hod. ranní do 7. hod. večerní každou
1/2 hod. V Bráníku, Lahovicích a Závisti, Jarově
Sázavě velké parníky nepřistavuji, možno ale na
protější stanici přistoupiti.
Palacký
Vltava
Praha
Vrané
Davle
Štěchovice
Chuchle
Modřany
Zbraslav
Podolí
Zlíchov
Braník
Lahovice
Jarov Sázava
32
article
— Uzavřená ulice. Za příčinou předlažby
zůstane ulice na Můstku pro povozy uzavřena.
— Nálezy v řečlšti Vitavy. Pod mostem
Karlovým provádí se nyní prohlubování řečiště par-
ním bagrem a při té příležitosti byly nalezeny ně-
které starobylé předměty, které po staletí na dně
Vltavy ležely. Tak zejmena vybagrovány byly ně-
které hlavatky ze 14. a 15. století, šíročiny, meč z
16. sloletí a pod. Ze sousoší sv. Ignáce z Loyoly
nalezena hlava jednoho mouřenína a části rukou.
Doposud učiněné nálezy nemají však zvláštní ceny
historické.
Karlův
svatý . Ignác
Vltava
Loyola
33
article
— Erární most probořil se s nákladem.
U města Budyně okresu libochovického náleží eráru
starý, dřevěný most přes řeku Ohři. V sobotu dne
30. listopadu prováděna byla na tomto mostě výměna
jednoho nosného, přičného trámu, aniž byla vozba
zastavena. Asi před třetí hodinou odpolední, kdy
trám, jenž měl býti vyměněn, uvolněn byl, přijely
povozy od Libochovic s nákladem štěrku. Sotva že
jeden vjel na opravovanou část mostu, praskl po-
jednou druhý z nosných trámů příčných, čtyry po-
délné trámy na příčných ležící se prolomily a celé pro-
střední pole mostu se všemi mostnicemi, s povozem.
koňmi a osobami za ohlušujícího praskotu sesulo s
do řeky Ohře. Mimo kočího ještě 4 jiné osoby, ná-
hodou na té části mostu přítomné, propadly se s tro-
skami do řeky. Děkovati jest jen zvláštní náhodě,
že nikdo nepřišel o život. Byliť tonoucí lidmi, na
opravě mostu pracujícími, zachránění. Vůz i s koňmi
odnesen vodou as 60 m pod most, kdež uvázl,a
koně, když prostraňky přeřezány, vysvobozeni. Mimo
pohmožděniny většího úrazu nebylo. — Sesulý most
skýtá diváku zvláštní podívanou. Každý na pohled
pozná příčinu nebody, která ještě dosti šťastně skon-
číla. Jsouť veškeré zlomené trámy, jak příční tak po-
délné, úplně prohnilé. Šest zlomených trámů úplně
shnilých a jen jeden měl býti novým nahražen
Kolik z ostatních trámů celého mostu jest zdravých,
těžko uhodnouti. V tak chatrném stavu udržuje erá
most v krajině průmyslné, s kvetoucím zemědělstvím,
kde veliké množství nákladů projiždí. Ovšem, jso
to krajiny české. Za to v krajích méně významných
lépe jest o spojení postaráno. Že most jest ve stavu
chatrném, bylo ostatně eráru velmi dobře známo.
U město Budyně
Ohře
Libochovice
Sesulý most
34
article
Proto hleděl se ho před léty zbaviti a presentovati
ho obci a okresu. Prozíraví však zástupci okresní
i obecní za takový present se poděkovali. Odté
doby záplatuje erár čas od času most, ale na řádnou
stavbu mostu nového ani nepomýšlí. Snad nehoda
tato vzbudí interesované kruhy a krajině dostane se
konečně mostu nového. Zajímavo jest, že týž den,
kdy nehoda se stala, přitomni byli odborní znalci
z Prahy a z Litoměřic a vše, jak opravu za správnou
tak i stav mostu za úplně dobrý uznali.
— Cikánka zmrzla. V lese nedaleko Rado-
stic u Volyně našli dne 23. listopadu mrtvolu asi
60leté cikánky, která tam při odpočívání bezpochyby
usnula a zmrzla. Zdá se, že příslušela k cikánské
rodině Růžičků.
— Strážník prohl. Před několika dny ztratil
se v Polské Ostravě policejní strážník Leopol
Schulz, ale za nedlouho došel přípis od okresního
soudu v Holešově, že nalezá se v jeho věznici.
Proč prchl, nebo proč byl uvězněn, se nesděluje
— K požáru Helmovských mlýnů. Dne
18. října před 8. hod. večerní vzníkl požár v někdej
ším mlýně Zikmundovského ve skupině Helmovskýe
Cikánek
Růžička
Schulz
Praha
Litoměřice
Volyň
Ostrava
Holešov