ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 4ad0f5e0-661f-11dc-b44a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 176, place 75, work 6, org 18
1 masthead
3. prosince 1901. Číslo 333
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana3.
4 article
mandarina, hned posvítí si na Číňana v jasném světle, brzy ukáže nám i jeho stinné stránky. D e Vráze jsou chvalozpěvy o Číňanech jako o cudnýci a poctivých lidech přehnané; úsudky učenců, kteři o Cině píší na základě klassických děl, aniž sam hlouběji do povahy Čiňanů vnikli, porovnává Vrá s Číňanem, jenž čta evangelium chtěl by si činiti názor o vyspělosti a vzdělání Hábešanů. Mezi Číňany jest mnoho lstivých, ošemetných i ukrutných lidí. Vráz uvádí žebráky, kteří zmrzačují své dítky. vylupují jim oči, aby mohli pak ze žebroty pohodln žíti ličí podvodné hádače a kejklíře, kteři se živ pověrčivostí Číňanů. Neboť Číňan než něco podnikme krom oběti bohům, zastaví se u hádače, který z dobré vyložení osudu dobře si da zaplatit. Přichází dále k popravám, jichž byl svědkem Prosti Číňané umírali hrdinně za zpěvů písní, bez za halení; mandarini ze strachu před smrtí požili opia, takže musili popravčí doviéci je na místo utra ení.
Číňan Vráz
5 article
Obzvláště zajímavou byla stať ve které líči Vráz chování se jednotlivých mocí, pokud se vy stupování jejich proti Čiňanům týče. V rozpoutaném boji nejkrutěji řádili Prusové, Angličané, pak Fran- couzi, Italové a Američané Žaponci sami na lou- pežení měli rovněž značný podil. O rakouském vojsku nedoslech! Vráz takřka ničeho hanlivého, ač právě o to nejvíce se interessoval. Vavříny, pokud se od- nášení týče, patři Prušákům; vynikajíce jako mistři plenitby, co neunesli, roztlouk i. Charakteristickým byl jejích hlad; podle tvrzení tjencinských a pekin- ských autorit jevili nehoráznou chuť a kam padli, jako když padne hejno sarančat. Pekin samotný jim nestačil a proto podnikali vycházky i do oko í pohnutkou nebyla však jen touha po laciných úspěších vojenských, k té družila se snaha po zjednání »oprávněného přístupu« k čínským po- kladům. I bývalé sídlo, palác hraběte Walderseca. viděli jsme na obrazích. Procházka činskými pago- dami a chrámy, v nichž Vráz na obrazech předvadi nám některé opravdu podařené figury čínských pán- bíčků, zavdala mu záminku rozhovořiti se o nábo- ženství Číňanů. Vyznání má Čiňan několik; dílem jsou stoupenci učení Konfuciova, dílem jsou budhisty nebo vyznavači smíšeniny obou, jen křesťanské včení nenávidl.
Vráz Prus Angličan Fran Italos Američan Žaponec Prušák Walderseca Číňan Konfuciův Peking
6 article
Předváděje obrazy typů lidu mandžurského má Vráz příležitost poukázati na výhodnost kroje čin- ského, u bohatších Číňanů na malebnost, místy přepych. Na obraze zříme některého z princů v bo- hatém rouše hedvábném a brokátu s celou družinou sluhů, jimž u nás řekli bychom premovaných. I sva tební průvod činský zacbytil nám Vráz na jednom malebném obrázku; vidíme zástup hudebníků, v jichž středu nesena na nosítkách nevěsta do domu ženi- chova; obřady svatební jsou krštké. Pokloní se jeho rodičům a jemu, jeť více měně mužovou otrokynía na znameni, že od té chvíle přináleží muži, usedá na jeho šat, přehozený přes lůžko. Právoplatnou manželku má Číňan pouze jednu i cisař; krom te ovšem řadu konkubin. Vráz uvádí nás jedním obráz- kem i do činské rodiny, představuje nám matku s dě- ckem na ruce. Opravdu poelickým a můžeme říci pohádkovým zakončením úchvalné scenerie předvede- ných obrazů bylo Vrázovo vylíčení letních sídel a paláců čínských. Když skončil vysoce zajímavou přednášku, jež byla místy kritickým osvětlením evropské kultury, odměněn byl přednášející hřima- vým potleskem a skvostnou kyticí, jež podána mu v dík damským komitétem pro stravování chudé mlá- deže školní, v jejíž prospěch přednášel.
Vráz Číňan Vrázův
7 title
Denni zprávy.
8 article Vilém WNeltenws eber.
Vilém WNeltenws eber. Bolestný úžas zmocní se dnes všech umě leckých a literárních kruhů a všech širších vrstev české intelligence při této smutné zvěsti: Vilém Weitenweber, spisovatel a publicista český, zesnulí Tak náhle a navždy vystoupil z řad našich pra- covníkův, k jichž nejpilnější družině ještě před několika málo lety náležel. Právě talo okolnost přidá litosti, že jeho výrazná hlava z kruhů obvyklých spolupracovníků vymizela tak tiše. a že druhdy tak čilý literát a obralný redaktor, kterýž týdennik, jemu po stránce jeho odboru svěřený, v tak krátkě době přivedl k utěšeněmu rozkvětu, složil bez hluku, ač nikoli bez značných zásluh své pěro, tak že se nám zdá. jako kdyby odcházel, aniž bychom se mu byl s důstalek odvděčili za tolik poctivé a užitečné práce. Jest zajisté co nejšíře známo, že všechna činnost Weilenwebrova platila výtvarnému umění českému. Weitenweber to byl, který uvedl do naši publicistiky typ redaktora obrázků jako dlouholelý redaktor obrázkové části Ottovy »Zlaté Praby«, v níž zasedal děle desíti lel.
WNeltenws Weitenweber Ottův zlatý Praba
9 article
V této své vlastnosti prokázal českému výtvar němu umění služby neocenitelné od počátku jeho nynějšího rozkvětu; nepřehledný jest počeh jeho článků výtvarnému umění věnovaných, re ferátů atd. a mnohý z dnešních zralých a ho- tových umělců našich děkuje pomocné jeho ruce a povzbuzení, jež uměl poskytovati svým nevyrovnatelným bodrým způsobem, počátek své dráhy a její upevnění — neníť tomu (ak dávno, co honorář za reprodukci obrázku býval jediným výdělkem, na jaký mohl český uměleo pro začátek počitati. Jak řečeno, v těchto kruzích bude vzpominka za Weitenwebrem nej- živější a nejtklivější, mohlť druhdy o sobě re- daktor Weitenweber s oprávněnou chloubou říci, že jest střediskem valné části ruchu umě leckého v Praze. V té přičině zapsal se v dě jinách Úmělecké besedy písmem nezapome- nutelným, bylt po valnou dobu vskatku oži- vující duší jejího výtvarného odboru. Zesnulý pocházel ze staré patrieijské rodiny pražské z níž nejedno jméno zaznamenáno v kulturním rozvoji české Prahy a národníhovzruchu let še desátých. Sám otec zesnnlého, R. A. Weiten weber proslul nejen jako výtečný lékař, ale i jako přírodozpytec a vůbec jeden z prvních pěstitelů věd přírodních v jazyce českém.
Weitenweber Weiten Praha kulturní rozvoj český Praha
10 article
Viiém Weitenweber narodil se r. 1839 a absol vovav gymnasium v Praze, věnoval se původně sludiu práv, leč výtvarné jeho nadání způsobilo, že brzy přešel na uměleckou akademii a sice v Mnichově, kdež byl středem českého kroužku uměleckého. Odtud datují se jeho intimní styky se skvělými později představiteli českého umění, kleréž trvaly i potom, když Weilenweber poznav míru svého nadání, jal se umění slou- žiti výhradně pérem. Zesnul klidně po dels chorobě v domě svém na Karlově náměstí ve věku 62 let. Zůstavuje vdovu s útlou dee- ruškou. Budiž mu památka čestná! Pohře koná se zejtra ve středu o 3. hod. z kostel sv. Štěpána. — Věčné hrozby. Vláda prý již zas neví kudy kam a proto prý jí nezbude nieji- ného, než parlament přece jen rozpustiti. Slíbila prý českým poslancům, že při položce »Vysoké školy« učiní prohlášení nám příznivé. Stane-li prý se ale tak, pak prý vláda může býti jista, že tou měrou rozčili Němce, že tito poznovu chopí se zbraně obstrukce. Němci jsou prý odhodláni žádných koncesí Čechům nestrpěti a radějí prý parlament opět rozbijí, než by si cos podobného
Weitenweber Weilenweber Štěpán Němec Čecho Praha Mnichov Karlov náměstí
11 article
libiti dali. — Jaké pak jiné může dáti vláda prohlášení, než příznivé ve věcech moravské university? Aneb smí vůbec některá vláda tak se identifikovati s německým chauvinismem, aby k německému rozmaru odepřela i to, co káže slušnost, spravedlivost a co veli povinnost k národu takovému, jakým je náš? Strana, která by k vůli tomu obstrnovala, by tím pro- hlásila nade vši pochybnost jasně a zjevně, že vůbec tohoto státu nechce, že jest jeho nepříte- lem a že touha její docela jinam se nese, ž vůbec se zříká všech ohledů, jaké musí míti vláda ke každé straně, jež respektuje interessy státní. Však nechť se vláda hrozeb těch nebojí
moravský univerzita
12 article
Němcům zajde chuť obstruovati, jakmile se pře svědčí, že silná ruka rozhoduje o věcech stát- ních a ruka ta že dovede nejen hrozit, nýbrž též skutkem osvědčit svou sílu. Je-li takovou ruka páně Körbrova, o tom dovolili bychomsi ovšem pochybovati, naopak nemáme příčiny ne- věřit tomu, že si pan Körber hrozbu ně- meckou objednal, aby ze závazku daného vyvázl. Kdyby ale skutečně tato okolnost byla příčinou rozpuštění sněmovny, pak věru b to byia frivolnost, které by nebylo rovné. Pan dr. Körber má prý ale ještě jinou příčinu sně- movnu rozpustiti, a sice tu, že prý pozbyl na- děje na vyřízení rozpočtu do měsíce dubna tím že nemožno bude pustiti se na jaře do uher- ského vyrovnání. A pan Körber se domnívá, že se bude moci do něho dát, když sněmovnu roz- pusti, když rozpočet si povoli paragrafem čtrnáctým? Pan dr. Körber se skutečně domnivá že z nových voleb vzešlý parlament bude po- volnější než nynější, ten že na vějičku národo- hospodářského povznesení polapiti se dá? Pan Körber náramně se mýlí. Naopak : vláda jeho — o tom jsme přesvědčení — nepřečkala by první den parlamentní a sněmovna hned prvního dne dala by mu odpověď více než srozumi- telnou na buršikósní zacházení s osudem parla- mentu. Nechť se nemýli: kdyby sněmovnu třeb pělkrát po sobě rozpustil, jiné tvářnosti nena- bude než té, kterou má dnes. Spekuluje-li ze- jmena na nějakou změnu v zastoupení českýeh zemí, je to bláhovým snem. Kdyby se v něm něco změnilo, na jeho prospěch by to nebylo.
Němec Körber doktor
13 article
Což nevidí, že dnes chanci mají spíše strany radikální a nikoli strany, jakých by měl potřebía v jakých by si liboval on? A nechť jen se ne- domýšii, že mezi námi je kdo, jenž by za pro- spěch hospodářský, zejmena za ten, který stále jen se mu maluje na vrbě, obětoval statky zájmy národní. — Vídeň a my. Obrací li se náš lid pohněván k Vídni, má k tomu věru více než jednu příčinu. Není to pouze substituce jména, mluvíme-li o Vídni jako o své úhlavní odpůr- kýni, hněv náš je oprávněný, nese se skutečně k ní, k té Vídni, jak dnes se presentuje a která o nic není lepší, že jejím purkmistrem je dr. Lueger. Vždyť sami antisemité, kteří přece v tomto městě jsou doma a znají proudy tam panůjící, vědí, co se průběhem doby z tohoto »dobráckého« města stalo. Vedle největších nuzáků vyvinula se tam hnusná plutokracie, jež slezla se tam ze všech koutů říše a která vrozenou drzostí svou záhy si podmanila všechno, co ve Vídni má vliv. Tato plutokracie, záležející ze živlů mravně nejpochybnějších. z nichž jedna část právě proto Vídeň zvolila za své sídlo, aby ve městě millionovém zmízel odporný odeur z její minulosti, kdežto druhá část se tam naadila, aby tam »žila« a hřála se na vý sluní tak zvané »vznešené« společnosti. Má ruku ve všem a její vliv je tak mocný,že všechno i ve státě řídí se dle její vůle.
doktor Lueger Vídeň
14 article
Tato plutokratická společnost vznešené Vídně je nejen bankéřem vyšších kruhů vídeňských na zemských stateích méně požehnaných, ale ona kruhy ty v pravém smyslu slova živí. Jsou jist pánové, kteří v zimní sézoně jsou zváni denně do tří, do čtyř společnosti ... A tento sanhedrin bývalých obskurních vydřiduchů v provincii, pro- blematických bankéřů, bezohledných továrníků, nesvědomitých exploitérů velkostatků atd. sedí ve Vídni na svých millionech a diriguje stát a všechno ostatní. Pan dr. Lueger marně se na- máhá; faktum je, že Vídeň zůstala, jakou byla, přes to, že radnice její je antisemitská. Každý ví, proč to ve Vídni hospodářsky nejde ku předu. proč vůbec olověný mrak dusí ve všem tamějš život — ale nikdo nemá síly a odvahy podslou- piti boj s drakem korrupce. Poslanec Steiner onehdy s úžasnou přímosti naznačil na př. ve své řeči osobu, jež vzpírá se všem reformám v oboru obchodu obilního a naznačil také pří- činy. Však dotyčný pán, přitel, švakr, strýe hlavních matadorův obchodu blaneo-terminového, ani se neozval. Všichní sedláci, všichni země- dělci, mezi nimiž i zástupci nejslavnějších rodů, nemají tolik moci, jako ji má odborný cheí Beck! Pán ten nechce a přes to, že sněmovna usnesla se všemi hlasy proti sedmi, aby zmíněný způsob obchodu byl zrušen, zůstane přece jen při starém.
doktor Lueger Steiner Beck Vídeň vznešený Vídeň
15 article
— Nezaměstnanost dělnictva a obec vinohradská. Přípis z křuhů našeho čtenářstva před několika dny v listě našem uveřejněný o tom, kterak by se nezaměstnanosti dělnictva dalo odpomoci — aspoň částečně — lim, když by se učinilo jakýmkoli způsobem dohodnut mezí majiteli kravinských pozemků za účelem současného odkopání a odvezení země na míst dosavadního fakultativního, k němuž každý sta- vebník jest povinen v důsledeích regulačního plánu, stal se předmětem úvahy místního listu vinohradského. Jakkoli prý se řečenému listu na prvý pohled návrh onen zamlouval, přece po informaci na příslušných místech dospěl k ná- zoru zcela opáčnému. Námitky, činěné proti ná- vrhu z řad našeho čtenářstva vzniklému, vrchol v obtížích takového žádoucího dohodnuli mez majiteli oněch pozemků, ježto pozemky tyto obe nenáleží, dále nutnosti knihovního zajištění ná- kladů se zmíněnými pracemi spojených a ko- nečně výdělkové difference podnikatele, jemuž by obec, kteráž v celé této případné akci ob- myšlena úkolem prostřednickým a finančnickým, musila podnik zadati. Původce našeho připisu nezapomíná na tyto obtíže, o nichž se zmiňuje ve své úvaze. Ačkoli nepochybujeme, že pro zajištění nákladu, spojeného s regulační odko- pávkou pro každou parcellu, dala by se najít jiná stručnější, nenákladná a stejně bezpečná forma právní než knihovní zajišťování, miníme. že by se návrh námi uveřejněný neměl spouštěti se zřelele, třebas by bylo pravděpodobno, že k jeho uskutečnění letos již dojíti nemůže
16 article
Avšak nezaměstnanost dělnictva počátkem zimy dostavuje se každoročně zcela spolehlivě a přijd na rok zase. A v tom případě zbývalo by dosti času k projednání a vyřízení překážek, kteréž jsou přece jenom neskonale menší než veřejné výhody, spojené s provedením řečeného návrhu. Výhody ty jsou vedle velice výdatné úlevy ne- zaměstnanosti, rychlé dokončení dvou důležitých regulací takřka bezprostředně sousedicích v kon- činách, kteréž znamenají bezprostřední a nej- bližší budouenost Král. Vinohradů. Ovšem bylo by třeba dobré a energické vůle k tomu. — »Německým ženám a dívkám v Brně«. Včera konala se v Brně schůze »ně- meckých žen a dívek« na protest proti zřízení české university v Brně, ku kterémuž cília konci vydáno bylo ohnivé provolání, v němž se mluví o půdě Brna od celých staletí něme- cké, o vetřeleckém češství, o německých mu- žích, kteři už vyvstali k jednomyslné obraně proti tomuto českému výpadu a o německých ženách a dívkách, kteréž prý nehodlají stát zbaběle stranou, nýbrž jako v šedé dávno- věkosti hodlají své soukmenovce podporo- vati v jich zápasu proti nepříteli na důkaz, že nemají německá slova jen v ústech, nýbrž ž v jich srdeích žije německý cit, německé na- dšení, německá chtivost boje atd. Provolán toto podepsáno jest hned celou kumpanií udat- ných brněnských valkýr, tak planoucích žádost boje podle příkladu šedodávných předkyň ně- meckých. Srdce se směje, probíráme lise v tomto seznamu praněmeckých Germánek brněn- ských. Vystupují tu paničky a slečinký, ho nosící se následujícími příjmeními: Bansky. Blaha, Blaudek, Buchar, Dundalek, Grmela ( 2 ).
Král Germánka Blaha Blaudek Dundalek Grmela Brno Buchara český univerzita v Brno
17 article
Hollaschek, Hantschick, Hradil, Janitschek, Kal- liwoda (2X), Kopetzki (2%), Kozdas (2x0), Ne topil, Pesehka, Petriezewicz, Peyscha (2x), Pirnos, Plech, Schaukal, Slavik, Strava, Strey- tscheck (2), Tomaschek, Wanniek, Wehowsky, Zahradnicek a Zavrel. To je jedna vrstva brněnských Němkyň, to jest vůdkyň hrdinského tohoto plemene, mezi nimiž neschází ani »ba- ronin d'Elvert«. Ale pestrý ten seznam hemži se ostatně ještě jmeny jako Eberle, Feigerle, Fisehel, Gut, Grüner, Hartmann, Lindenthal, Morgenstern, Porges, Rentél, Rosner, Strakosch. Jest pravda, že národnost nezávisí od znění jména a že krev, v žilách kolující, jest již dávno jiné plnosti než jaké nasvědčuje jméno, ale mluví-li slečna Dundálkova, Bloudkova anel paní Janičková či Holášková, Zahradničková č snad dokonce paní von Porges anebo Morgen stern o příkladu hrdinných germánských žen v dávném pravěku a skládáli se německé žen stvo polovinou z takovýchto heroicko germán- ských zjevů, pak je to prostě — ukrutná švandal — Na nedělní universitní schůzi v Lu blani zaslán byl jmenem výkonného výboru národní strany svobodomyslné tento telegram Vítáme srdečně velikou kulturní akci bratrského národa slovinského za dosažení vlastní univer sily a přejeme ji plna zdaru. Spojme síly sve k blahodárné osvětné práci národní! Za vy konný výbor národní strany svobodomyslné dr. Václav Škarda, předseda.
Hantschick Hradil Janitschek Kozdas Petriezewicz Peysch Pirnos Pla Schaukal Slavik Tomaschek Wanniek Wehowsky Zahradnicek Zavrel Němkyně Elvert Eberl Feigerle Fisehel Gut Grüner Hartmann Lindenthal Morgenstern Porges Rentél Rosner Strakosch Dundálkův Bloudkův Janičková Holášková Zahradničková doktor Škarda Kala národní strana Kopetzki
18 article
— Přátelský večer na počest slovinských. chorvatských a rusínských hostí, kteří zúčastnili se schůze na Král. Vinohradech slovanským klubem pořádan v zimní zahradě hotelu »u sa- ského dvora« byl důstojným zakončením velko- lepé manifestace ve prospěch university jihoslo- vanské v Lublani. O 7. hodině večerní zaujal vybraná společnost místa v saloně. Pan dr. Schei- ner vřele procítěnými slovy děkoval přítomným jihoslovanským poslancům za srdečná slova nad- šení pro upřímné těsné přimknutí Slovanů v boj za práva a svobodu svého kulturního rozvoje.
Král doktor Schei Lublaň Slovan
19 article
Naši hosté jihoslovanští zvedali číše národu če- skému jako nejchrabrejšímu borci za ideu slo- vanské vzájemnosti, Mezi mnoha jinými řečníky připil statečným ženám českým poslanec P. dr. Žitnik, poukázav na velké poslání žen ve výchově národa. Večírku se zúčastnili z poslanců slovin- ských pp. Gabršček, dvorní rada dr. Ploj, P. dr Žitník, chorvatský poslanec Ferri, z Rusínů. dr M. Korol, Erotej Pihuljak, Vasil Javorský, de putace studentů rusinských, slovinských, cho vatských a někteří čelnější v Praze usedl Slovinci. — Velká veřejná schůze občanstva pražského koná se dnes v úterý dne 3. prosince o 8. hodině večer v sále konviktském na Starém městě. Na programu jest: »Jak třeba pracovati k hospodářskému povznešení českého řemeslníka a obchodníka?« Přístup má každý! Dámam vyhražena jsou přední sedadla. — Osobní. Pan Václav Libánský, technický úřadník obce smíchovské, podrobil se zkoušce stavitelské a uznán byl způsobilým. — Rodinné zprávy. Pan Jan Pompe knížecí Schwarzenbergský nadlesní, a paní Bože n Pompeová rozená Žlábkova slavili těchto dno svůj sňatek manželský. Úmrtí. V neděli zemřel v Žižkově pan Emanuel Hunčovský, inženýr zemědělské rady král. českého, v 35. roce věku. Pohřeb konán bud ve středu dne 4. prosince o půl 3. hod. odpol domu smutku v Žižkově, Přibyslavská ulic — Hrabě Václav Kounic Národnímu di vadlu v Brně. Z Brna, 2. prosince. (Pův. zpráva »N. L.«) Jměnem p. dra. Václava hr. Kounice, ma- jitele panství slavkovského, odevzdal dnes ředitel panství p. Novák pokladníkovi družstva Národního divadla příspěvek 1000 K.
doktor Žitnik Ploj Ferri Rusín M Korol Javorská Libánský Pomp Bož Pompeová Žlábkův Hunčovský Kounic Václav Novák Praha Žižkov přibyslavský Brno inženýr zemědělský rada král národní divadlo Erotej Pihuljak národní di vadlo
20 article
— Pouť ko hrobu Trenkwaldova. Řad přátel horlivého pracovníka sokolského, Trenkwalda nedávno za okolností tak tragických zesnulého, uspo- řádala minulé neděle pouť ke hrobu jeho na hřbitově berounském. Tohoto aktu piety zúčastnili se členov »Sokola« pražského« s náčelníkem drem. Vaníčkem členové Ústřední Matice školské, zástupcové klubu »Dačický z Heslova« a hojně i dam. Pěvecký kroužek »Sokola« pražského řízením br. Antonína Rychlíka zapěl s obvyklou přesností nad hrobem zesnulého dojemný sbor, načež bratr Pelikán, člen »Sokola pražského, promluvil několik vřelých slov o ze- snulém, jenž neosvojuje si role výtečníkův, skromným, ale neunavným přičiněním dokázal, co lze dokázali drobnou prací, vycházející z dobré vůle a skutečného nadšení. Také berounský pan děkan věnoval se stano- viska církevního zesnulému vlídnou vzpomínku, načež zmíněný pěvecký kroužek zapěl nad rovem ještě čerstvým »Kde domov můj«. Dlužno vzpomenouti že uctění památky zesnulého zúčastnili se i městská rada berounská se starostou p. drem. Šmelenopem v čele a členstvo berounské sokolské jednoty, jejíž náčelníkem také účastníci pražští při příjezdu svém byli srdečně pozdraveni. Přátelským večírkem obou jednot sokolských, jehož účastnili se rovněž zástup- cové městské rady berounské a při němž pěvecký kroužek pražského »Sokola« zapěl několik úchvat- ných sborův, zakončena byla pouť tato, jež v účast nících vedle žalných vzpomínek zanechala i konej šivé vědomí vykonaně povinnosti — povinnost k památce druha tak dobrého a přece tak nešťastného
Trenkwaldův Vaníček Dačický Heslův Rychlík Pelikán Sokol
21 article
— Převezení pozůstatků prof dra. Al berta. V pátek dne 29. t. m. převezena byla mrtvolu prof. dra. Edvarda Alberta, pohřbená dle jeh přání v hrobce při hřbitovní kapli na hřbitově žam bereckém, nákladním vlakem do Vídně. Stalo prýs tak z vůle jeho syna, který nedbal přání svého otc a vyhověl převezením žádosti vídeňské městské rady. jež pro ni zřídila čestný hrob. — Z obcí předmöstských. Z obecníh úřadu v Karlíně. Ve schůzi správní komise obce v Karlíně dne 2. prosince vyřízeny mimo jiné tyto záležitosti: Počet žáků v zatímné pobočce 5. třídy obecné a měšť. školy chlapecké dle výkazu uznán správným a vysloven souhlas, aby pobočka proměněna byla v definitivní. — Vzata na vědomí zpráva p. řed. Fr. Kneidla o schůzi sociální komise v Praze dne 29. listopadu. — Žádosti p. A. Chmela za povolení stavebních změn v č. p. 165 usneseno vyhověti s podminkou příznivého vyřízeni živnosten- ského. — Vyhověno žádosti p. Ant. Felkla za povo- lení k používání skladiště v č. p. 155. — Vyhověno žádosti sl. Jany Procházkovy za povolení ku posta- vení stánku ku prodeji pečiva u viaduklu u Ress- lově ul.
bert doktor Edvard Albert František Kneidl A Chmel Felkl Procházkův Ress Vídeň Karlín Praha
22 article
— Z českoslovanské jednoty. Na mimo- řádné valné hromadě českoslovanské jednoty, která konala se dne 28. listopadu při doplňovací volbě, byli zvolení do výboru pp.: Filip Dominik, Kutina Rudolf, Rambousek Antonín, Srb Ladislav, Tůna Jaroslav a Tománek Ferdinand. Za náhradníky výboru zvolení pp.: Anderle Karel a Přecechtěl J. Výbor jednoty se- stává nyní ze starosty, kterým je univ. prof. phil Frant. Pastrnek, z 15 členů výboru, 3 náhradníků a 2 revisorů účtů. V ustavující schůzi výboru, která konala se hned po mimořádné valné hromadě, zvolen za I. náměstka starosty JUDr. J. Lošťák, za II. ná- městka A. Havlík, pokladníkem Ferdinand Tománek jednatelem Frant. Zeithammer. V téže schůzi výbor usneseno pořádati v neděli 8. prosince v Praze z účelem informace české veřejnosti o poměrech na uherském Slovensku veřejnou spolkovou schůzi a po- zvati k ní osvědčeného znalce slovenských poměr pana Karla Kálala, spisovatele a odborného učitele ve Frenštátě na Moravě. Schůzi tu sneseno pořádati o 10. hodině dopoledne ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze, za jehož propůjčení požádá se správaí výbor Měšťanské besedy. S povděkem přijat na vědomí příspěvek per 20 K od paní Drahotíny Kordošov v Dolním Kutině, odvedených redakcí »Nár. Listů« jakuž i přípis ředakce časopisu »Škola našeho ven kova«, že posílati bude zdarma již čívrtý výtisk svého listu na udané adresy sloven, učitelů. Usneseno vy jednati s několika důvěrníky na Slovensku, kam by se nejlépe hodila knihovna, kterou založiti tam chee dle sdělení ředitele pana Purgharta hospodářský spolel v Hostouni. Zadány ke schválení stanovy akademi- ckého odboru. Z osmi návrhů pana JUC. Pšorna které přednesl tajemník, se částečně již sedm provádí
Filip Dominik Rambousek Antonín Srb Ladislav Tůn Jaroslav Tománek Anderle Karel Přecechtěl profesor František Pastrnek JUDr J Lošťák A Havlík Zeithammer Kálal Purghart JUC Praha Slovensko Frenštát Morava Dolní Kutina Hostouň Kutina Rudolf Drahotín Kordošov
23 article
K uskutečnění osmého návrhu, by zřízena byla v Praze za přispění obce pražské a ostatních předměstí útulna pro mladé drotary, po případě, by při stávajících již útulnách zřízeno bylo jakési dětské oddělení, usneseno zahájit ihned akci a člen výboru pan R. Kutina zmo- cněn, by v záležitosti akce té intervenoval u někte- rých z pp. členů sociální komise při pražské obci. — Projevy nezaměstnaného dělnietva Zpráva o tom, že na Hradčanech budou obci praž ské předány hradby, s jichž bouráním má býli ne prodleně započato, způsobila, že včera dopolednes shromáždilo před staroměstskou radnicí asi 400 děl níků. Tito vyslali ke stárostovi p. dru. Srbovi depu- taci, která přednesla žádost za udělení práce neza městnaným. Pan starosta odvětil, že převzeti hradeh nebylo ještě provedeno a že, jakmile se tak stane ihned bude učiněno opatření, aby se dělníkům do- stalo práce. S tímto ujištěním deputace se vzdálila zástup se rozešel. Také před »Starou rychtou« po- vstalo shromáždění nezaměstnaných dělníků, z nichž 150 obdrželo poukázky na oběd. Odpoledne o 1/23
R Kutina Srba Praha Hradčany
24 article
hodině konali nezaměstnaní schůzi su Oštěpů«, na- Čež před 4. hod. ubírali se kolem staroměstské rad- nice do Smeček, kde se v sále Typografické besedy konala schůze. Přítomno bylo asi 2000 osob. Pře četní nemohli se do sálu dostati a tisnili se na chod- bách a schodištích. Jako zeměpanský komisař inter- venoval ve schůzi vrchní komisař p. Fahoun. Pro mluvili obč. Němec a Körber. Ke konci schůze prvější vyzýval přítomné, aby příští neděli dopoledne shromáždili se na Václavském náměstí a provedl tam tichou procházkou manifestaci ve prospěch za- hájené akce. Po schůzi dán byl povel » K radnicile a účastníci schůze valili se Václavským náměstím směrem k Příkopu. Ubírali se na Staroměstské ná- městí za tím účelem, aby demonstrovali právě vtu chvíli, když byl shromážděn sbor obecních starších Úmysl ten policfe však zmařila. Na Vaclavském ná městí bylo postaveno značné množství pěší i jízdn policejní stráže, která zástup přiměla k tomu, že z jízdní dráhy musil se stlačiti na chodníky. V uli cích staroměstských byli dělníci rozptýleni. Čásť zá- stupu, asi 100 osob čítající, dostala se Celetnou ulich před radnici, kde bylo několikráte zvoláno: »Dejte nám práci!« Starosta p. dr. Srb, dověděv se o zá- myslu nezaměstnaných, že chtějí táhnouti před rad nici, dal vrálnému rozkaz, aby mluvčí zástupu byl vpuštěni do praesidiální kanceláře, kde by měli pří- ležitost požadavky své tlumočiti, ale deputace se ne- dostavila. Na prostranství před radnicí byla shromá žděna četná stráž policejní s vrch. komisařem p. Plo chem a okresním inspektorem Svobodou, která hlou ček rozplýlila a klid v ulicích zjednala.
Fahoun Němec Körber Srb Pla Svoboda Václavský náměstí Celetná
25 article
— Zoologické a geologicko palaentologi oké sbírky českého musea byly během letoš ního roku cílem návštěvy velmi čelných učene nejen z rakouských zemí, ale i z Německa, Francie Anglie a Ameriky. Již toto potěšitelné faktum posta čilo by na doklad, jaké pověsti sbírky tyto se těsí avšak mnozí z těchto učenců neváhali ústně i pí semně projeviti o nich svůj úsudek; i bude mnohý z těchto úsudků širší naše kruhy zajímati. Tak pro Alex. Agassiz v Cambridge v Americe napsal do pamětní knihy sbírek tato pamětihodná slova »Jsem velmi polěšen z toho, co jsem dnes viděl v českém museu. Zde je provedeno, čeho jsem hleděl dociliti ve svém museu v Cambridgi, totiž vystavo- vání malého počtu zástupců přírodnin, provázených vysvěllujícími nápisy. Mimo toto vaše upotřeben této rozumné methody musím vám blahopřáti k tak výtečnému uspořádání sbírek a ke krásným skříním Též na mne velmi příjemně působilo okolí muse a četné dobře osvětlené pracovny, úplně prospěšn umístěné a zařízené k vědecké práci.« — Polský geolog prof. Vlad. Szajnocha z Krakova, jenž sbírky navštívil při příležitosti letošního sjezdu lé- kařův a přírodozpytců, se vyslovil: »Palaentologické sbírky českého musea vzbuzují respekt a překvapily mne svou slíčnosti.« — Reditel musea v Terstup.
Alex profesor Vlad Německo Francie Anglie Amerika Cambridge Krakov Terstup Reditel muzeum
26 article
C. Marchasetti do pamětní kniby zapsal »Nadšen vzorným vystavením sbírek nemohu opo- menouti, abych nevyslovil svého obdivu. Obyčejně potkáváme se v museích s přesilou vystavených předmětů, jež poskytuje nejasný obraz; v národním museu českém však shledáváme tak přehledný obran přírody, že bych mohl říci, když někdo jako laik do nich vstupuje, že musí jako poloviční učenec z nich vystoupiti.« — Neméně pochvalně vyjádřil se o sbír kách za své přítomnosti v červnu J. Böckh, ředitel král. uherského geologického ústavu, rovněž jako dr. Henri Blanc, professor university v Lau sannu, p. dr. Tadeus Wišniovski ze Lvova H. Pohonič, phylopalaeontolog z král. geol. ústavu a hor. akademie v Berlíně a p. A. Stuer z Paříže Ředitel národního geologicko-palaeontologického muse v Záhřebu prof. dr. Gorjanovič Kramber gen těmito slovy vyjádřil své uznání: »Krásné zařízen národního českého musea vždy sloužiti bude ke cli a slávě národu i těm, kteří vynaložili všechny své znalosti a síly, aby postavili národu nehynoucí po- mník vědy a kultury.« — Nemenší uznání vyslovií i dvorní rada dr. Steindachner, intendaní dvorního musea ve Vídni, těmito slovy: »Unesen velkolepým, cíle vědomým uspořádáním z0ologických sbirek, které rovněž tak odpovídá vědeckým poža- davkům, jako dokonale slouží k poučení velkého vzdělaného obecenstva, mohu takové uspořádání materiálu, jaké prof. dr. Ant. Frič zavedl, označiti jako vzorné a doporučiti je ke všeobecnému na- sledování.« — Přednášky. Přednášky Tělocvičnéh spolku paní a dívek pražských zahájeny byly v sobotu dne 30. m. m. za přečetného účasten- ství obecenstva. Starostka spolku pl. Anna Slavíková přivítala přitomné hosty a ve vřelé řeči poukázal na snahy a účel spolku. Přednáška slečny P'hhi. dr
doktor Blanc Wišniovski H Pohonič A Stuer profesor Gorjanovič Kramber Steindachner Antonín Frič Slavíková P hhi Lau Lvov Berlín Paříž Záhřeb Vídeň profesor univerzita ústav a hora Tělocvičnéh spolek paní a dívka
27 article
Marie Baborové »O fanně hlubinné« byla pro- vázená všeobecnou pozorností. Poutavě, vysoce za- jímavé théma přednášky a působivý, mile se zamnlou- jící přednes slečnin, zaujaly zcela posluchačstvo. Po přednášce slečna odměněna hlučnou pochvalou ne- utuchajícího pollesku. V králkém vyňatku měla před- náška tento obsah: Do nedavna byly známy hloubky jen nepatrné, sotva 200 m., dnes jest největší zná- mou hlubinou 9644 m. severně od Karolinů a v všech známých hloubkách vůbec byl nalezen organi- cký život. Seznání hlubinných zvířat mořských se děje na schválně za tím účelem vypravených exp- dicích (na př. Chalenger, Valdivia ete.) složitými apparáty lovícími. Hloubka sama není nižádnou pře- kážkou života, spíše nedostatek světla a tepla slu- nečního (teplota v hlubinách všech Oceánů jest blízká nulle, světlo v hlubinách jest původu živočiš- ného) a proudů vodních, dále chemické vlastnosti mořské vody hlubinné (méně kyslíku a více kyseliny
Babor
28 article
uhličité) a ohromný tlak. Leč tomu všemu su hlu- binná zvířata přizpůsobila zevním i vnitřním zaříze- ním. Zbarvena jsou buď temně nebo rudě (jest to zbarvení ochranné). Čásť zvířat nemá vůbec očí aneb je má zakrnělé (ta, která jich nepotřebují). část jina je má zvláště dokonale a nápadně vyvinuté (ta, která se volně pohybují a žijí v partiích osvětlovaných), jiná světělkují, svítice si na cestu a na shánění potravy. Zakrnění zraku má v zápětí dokonalejší vý- voj a zbystřenou funkci ostatních smyslových orgánů, zejmena hmatových. Krutý boj o život, který tu pa- nuje (neboť se hlubinná zvířata většinou živí potra- vou živočišnou) podmiňuje kromě vývoje hmatacich ústrojů přítomnost zbraní k uchvacování kořisti v podobě klepel, bodlin, trnů a ostrých zubů. Hlubinná fauna vznikla z povrchové přesídlením a přizpůsobe- ním tamním okolnostem a jsou tu přítomny všechny hlavní typy živocišstva od prvoků do obratlovců.
29 article
Nejmonstrosnější formy vykazují raci a ryby. — Ústřední spolek českých žene uspořádá několik vysoce zajímavých přednášek, při kterých posluchačstvo seznámí se s nebezpečím nákazy tu- berkulosou a prostředcích, jimiž lze jí čeliti. Cyklus zahájí ve čtvrtek, dne 5. t. m. o 5. hod. odp. ve dvoraně Umělecké Besedy« (Nekazanka) pan prof. MUDr. M. Pešina svým výkladem: »O dětských ne- mocech se zvláštním zřetelem, kterak čeliti tukerku- lose«. Výbor zve důtklivě své členy i každého, kdo zajímá se o toto veledůležité théma, k návštěvě přednášky. — E. St. Vráz v Holešovicích předná- šeti bude ve středu dne 4. t. m. o 8. hod. več. » na Kovárně« o své cestě z Pekina do Prahy. Zajímavá přednáška bude pokračováním jeho přednášky pondělní na Žofíně. Vstupenky jsou v předprodeji v knihku- pectví pana Bačkovského v Žitné ulici, pana Tučka a Hejdy na Karlově náměstí, p. Řivnáče na Přikopě a p. Adamce v Bubnech. — Dnes jest 4. lidová přednáška České university, přednášeti bude o půl 8. hod. več. pan prof. dr. Frant. Scherer: »Školaa zdraví« (s demonstracemi) v posluchárně přirodo- vědeckých ústavů české university na Karlově nám., čís. 21n. — Česká společnost pro veřejné zdra- votnictví v Praze udělila vypsanou cenu 100 za práci o alkoholismu p. dru. V. Novotnému v Střenici u Litomyšle. Práce bude vytištěna jako třeti publikace spolková a zašle se členům společnosti zdarma. Čestného uznání dostalo se práci p. dra.
profesor MUDr M Pešina Vráz Bačkovský Tuček Hejda Řivnáč Adamec doktor František Scherer V Novotný Holešovice Pekina Praha Žofín Žitná ulice Karlov náměstí Bubno Karlov já Střenica u Litomyšl Český univerzita vědecký ústav český univerzita Školao zdravý
30 article
V. Rychetníka v Táboře. Mimo to bylo podáno ješté pět prací, vesměs dobrých. Spolek vypsáním ceny povzbudil zájem za potírání alkoholismu a vyzna- menaná práce bude proto cennou pomůckou. Členov spolku činní platí 1 zl. ročně a za doplatek 2 zl. dostávají i spolkový časopis »Zdraví«. Členové při- spívající platí 5 zl. ročně a obdrží časopis zdarma Přihlášky členů přijímá jednatel spolku p. dr. Vlast. Klíma, okres. lékař, na Staroměst. nám. č. 22. — Postoupení hradeb obci pražské. Včera konalo se komisionální řízení ve příčině postoupení hradeb u bašty č. 17 a 18 na Hradčanech obci pražské. Přítomni byli zástupcové rady městské, ma- gistrátu a vojenského velitelství. V komisionálním řízení bude se pokračovati ještě dnes a zejtra. Vo- jenský erár postoupil obci u nové školy pozemek v šířce 15 metrů, kdežto dříve byl ochoten postoupiti pozemek pouze v šířce 7 metrů. S bouráním hradeb. za účelem udělení práce nezaměstnanému dělnictvu, bude ještě v tomto týdnu započato.
Klím Tábor Hradčany spolek p
31 article
— S bouráním »Budky«, nemovitosti proti novým zeměbraneckým kasárnám za někdejší Stra- hovskou branou, bylo včera dopoledne započato. Ale v poslední chvíli vymohli si majitelé této nemo- vitosti konání komise pro věčnou paměť. Bourání bylo odpoledne přerušeno a dnes bude se zmíněná komise konati. — Paroplavba po Vltavě. Za příčinou po- kročilého zimního období jezditi budou parníky od dnešního dne z Prahy od nábřeží Palackého takto Do Vraného, Trnové, Davle a Štěchovic dopoledne o 10. hod. a odpol. o 1. hod.: do Chuchle, Modřan a Zbraslavi o 8., 10. hodině dopol., o 1., 2. a o 51 hod. odpol. (V neděle a svátky o 6. hod. večernl Mezi Prahou, Podolím, Zlíchovem a Braníkem jezdí parníky od 5. hod. ranní do 7. hod. večerní každou 1/2 hod. V Bráníku, Lahovicích a Závisti, Jarově Sázavě velké parníky nepřistavuji, možno ale na protější stanici přistoupiti.
Palacký Vltava Praha Vrané Davle Štěchovice Chuchle Modřany Zbraslav Podolí Zlíchov Braník Lahovice Jarov Sázava
32 article
— Uzavřená ulice. Za příčinou předlažby zůstane ulice na Můstku pro povozy uzavřena. — Nálezy v řečlšti Vitavy. Pod mostem Karlovým provádí se nyní prohlubování řečiště par- ním bagrem a při té příležitosti byly nalezeny ně- které starobylé předměty, které po staletí na dně Vltavy ležely. Tak zejmena vybagrovány byly ně- které hlavatky ze 14. a 15. století, šíročiny, meč z 16. sloletí a pod. Ze sousoší sv. Ignáce z Loyoly nalezena hlava jednoho mouřenína a části rukou. Doposud učiněné nálezy nemají však zvláštní ceny historické.
Karlův svatý . Ignác Vltava Loyola
33 article
— Erární most probořil se s nákladem. U města Budyně okresu libochovického náleží eráru starý, dřevěný most přes řeku Ohři. V sobotu dne 30. listopadu prováděna byla na tomto mostě výměna jednoho nosného, přičného trámu, aniž byla vozba zastavena. Asi před třetí hodinou odpolední, kdy trám, jenž měl býti vyměněn, uvolněn byl, přijely povozy od Libochovic s nákladem štěrku. Sotva že jeden vjel na opravovanou část mostu, praskl po- jednou druhý z nosných trámů příčných, čtyry po- délné trámy na příčných ležící se prolomily a celé pro- střední pole mostu se všemi mostnicemi, s povozem. koňmi a osobami za ohlušujícího praskotu sesulo s do řeky Ohře. Mimo kočího ještě 4 jiné osoby, ná- hodou na té části mostu přítomné, propadly se s tro- skami do řeky. Děkovati jest jen zvláštní náhodě, že nikdo nepřišel o život. Byliť tonoucí lidmi, na opravě mostu pracujícími, zachránění. Vůz i s koňmi odnesen vodou as 60 m pod most, kdež uvázl,a koně, když prostraňky přeřezány, vysvobozeni. Mimo pohmožděniny většího úrazu nebylo. — Sesulý most skýtá diváku zvláštní podívanou. Každý na pohled pozná příčinu nebody, která ještě dosti šťastně skon- číla. Jsouť veškeré zlomené trámy, jak příční tak po- délné, úplně prohnilé. Šest zlomených trámů úplně shnilých a jen jeden měl býti novým nahražen Kolik z ostatních trámů celého mostu jest zdravých, těžko uhodnouti. V tak chatrném stavu udržuje erá most v krajině průmyslné, s kvetoucím zemědělstvím, kde veliké množství nákladů projiždí. Ovšem, jso to krajiny české. Za to v krajích méně významných lépe jest o spojení postaráno. Že most jest ve stavu chatrném, bylo ostatně eráru velmi dobře známo.
U město Budyně Ohře Libochovice Sesulý most
34 article
Proto hleděl se ho před léty zbaviti a presentovati ho obci a okresu. Prozíraví však zástupci okresní i obecní za takový present se poděkovali. Odté doby záplatuje erár čas od času most, ale na řádnou stavbu mostu nového ani nepomýšlí. Snad nehoda tato vzbudí interesované kruhy a krajině dostane se konečně mostu nového. Zajímavo jest, že týž den, kdy nehoda se stala, přitomni byli odborní znalci z Prahy a z Litoměřic a vše, jak opravu za správnou tak i stav mostu za úplně dobrý uznali. — Cikánka zmrzla. V lese nedaleko Rado- stic u Volyně našli dne 23. listopadu mrtvolu asi 60leté cikánky, která tam při odpočívání bezpochyby usnula a zmrzla. Zdá se, že příslušela k cikánské rodině Růžičků. — Strážník prohl. Před několika dny ztratil se v Polské Ostravě policejní strážník Leopol Schulz, ale za nedlouho došel přípis od okresního soudu v Holešově, že nalezá se v jeho věznici. Proč prchl, nebo proč byl uvězněn, se nesděluje — K požáru Helmovských mlýnů. Dne 18. října před 8. hod. večerní vzníkl požár v někdej ším mlýně Zikmundovského ve skupině Helmovskýe
Cikánek Růžička Schulz Praha Litoměřice Volyň Ostrava Holešov