ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4acc6200-661f-11dc-84d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 45, org 12, work 3, person 163
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 333.
4 article
Na ranní a odpol. Histy přilohamí („Nauěný Obzor“. ve vtředu a „Literárni Hlidka v pátek) předpllácí sei Praze v adninistrae 2K a měst ne čtrrt lets . . . . . 8 K — s drojí čenáškou ns měsís na čtvt lat v cinsirdc: sa něsle . . . . . . Foštont a nit
Praha Literárni Hlidek Nauěný obzor
5 article
7k5os 2K30h
6 article
nas : . s dvojí zišilkou ta něr čtnrt letr
7 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácl.
Praha
8 article Odezva ducha slovanského proti duchu germánskému.
Odezva ducha slovanského proti duchu germánskému. Vzácně radostný den ve chmurách protivenstvích nejtěžších! Dávno již neza- žili jsme utěšenějšího. Nebyl to ještě den vítězství našeho, — ten dosud daleko za obzorem dříme, — však nicméně zůstane den 1. prosince 1901 zlatým písmem zapsán v osvětových dějinách národa našeho i spolu- trpících drabých našich bratří slovanských neboť uzřel nás v nové mladistvé jarostí a síle, s myslí odhodla- nou a statečnou hotoviti se ku svatému, tuhému a snad rozhod nému boji na celé čáře za ide ální statky našeho bytí, za naše přirozené právo na zdroje osvě- ty a vzdělanosti vlastním ja zy- kem naším, z nichž čerpati tou- žíme ve svých vlastech rodných, abychom si je znovu zvelebil svou vlastní svéráznou kultu- rou slovanskou a nemusili si dát libio výčitky od škůdců a vrahů našich, že jim za pokrok a vzdělanost svou vděční býti máme.
9 article
V Praze, v Brně i ve Vídni současně ozval se minulé neděle duch slovanský jednak ku žádoucímu ráznému protestu proti té mrzké zlobě německé, která tak surově urputně vzpírá se naší žádosti po české uni versitě na Moravě, jako žádosti statečného národa slovinského po vlastních vysokých školách v Lublani, jako žádosti 3 millionů Rusů haličských po vlastní universitě ve Lvově. Přišl k nám zástupcové obou těch sbratřených národův žádati nás o mravní naši pomoc ve své potřebě národní. A vracejí se dnes za- jisté potěšeni ke svým krbům domácím. Na- lezli u nás nejen plného porozumění, ale nejvroucnější účasti pro šlechetné a sprave- dlivé snahy, ba více poznali: kterak nám myšlenka pospolitosti slovanské vešla v krev a tělo, kterak pokládáme za věc a povin- nost samozřejmou všech Slovanů, aby k sobě v dobách zlých jako dobrých stále věrně. srdečně a upřímně stáli, pomahajíce druh druhu nezištně a účinně v jeho zápasu za lepší budoucnost, v přesvědčení, že zdar neb zkáza kteréhokoliv z nás nemůžea nesmí býti ostatním lhostejna, ale že bud všiekni zvítězíme, anebo všickni padneme.
Rus Praha Brno Vídeň Morava Lublaň Lvov
10 article
Toto vědomí solidarity našeho osudu vespolného pronikalo celým rokováním skvělé té schůze ve dvoraně Narodního domu vino- hradského rovnou měrou, jako přesvědčení, že máme v sobě dosti jaré síly, abychom se mohli troufale vrhnouti v boj s nepřítelem. vzývajícím násilí, panství a nadpráví jako my vzýváme právo, svobodu, rovnosta osvětu. Ano včerejšího dne jasně i ostř projevil se znovu hluboký ten rozdíl mezi duchem slovanským a germánským jenž se v těchto vlastech na úsvitě století dvacátého střetl á srazil v zápas na život a na smrt. Co chtějí Slované zdejší pro sebe? Niko- liv nadvládu, nikoliv hrubé panství nad ně- meckou menšinou: alebrž rovnost v právu a svobodě s Němci, pokojné spolužití s nimi v samosprávných vlastech a pro lid svj školy svého jazyka od nejnižších po nejvyšší jako je tu již dávno z našich peněz maj Němci. Ale duch německý supí a zuří proti těmto skrovným, spravedlivým, míru- milovným požadavkům Slovanstva, poněvadz jest mu vrozena vášeň panovačnosti a žízeň po moci, takže nezdá se mu ani možným, aby národ vedle národa mohl klidně žíti jako rovný s rovným bez obmyslův úkladných a zákeřných, nýbrž poněvadžv duchu germánském vězí stará utkvělá před- slava, že jako v živočišstvu tak i v lidstvu silnější, četnější plémě udolává, hubí a požírá slabší, že jeden národ je předurčen k opa- nování a udolání druhého, že jeden musí být kladivem a druhý kovadlinou.
Slovan Němec
11 article
»My ale nechceme býti kovadlinou Slo vanův a proto musíme býti proti nim kladi- vem, které je rozdrtí laneb do Asie zapudí. aby plemeno germánské opanovalo celou Evropu!« Tak smýšlí, touží a dychtí dnes duch germánský, vůči nám a proto hrozi rozbit parlament a zastavit celý státní stroj Rakouska, opovážíli se vláda nám 15 mil lionům Slovanův vyhovět v jakémkoli našem oprávněném požadavku národním nebo osvě- tovém, který by nás posílil a zvelebil. Trefně vystihli na včerejší památné a skvělé schůz klubu slovanského tuto podstatu našeho zá pasu slovanského s duchem germánským řečníci naší dr. Scheiner a dr. Herold i řeč ní-i jihoslovanští jako ruští. Zasluhovalali pak pravda naše, aby se jí dostalo v ráz svědectví a podpory muže nestranného, požívajícího i u nepřátel našich pro svou spravedlivou mysl vážnosti utvr- zené: vydal svědectví to v týž den na valném shromáždění České akademie věda umění maršálek zemský kn. Jiří Lobk ovie svou výbornou, rovně hlubokou jako vřelou řečí proti panstvíchtivému duchu germánskému, jehož sveřepá touha vy- jádřila se děsně pověstným Beaconsfieldovým heslem: imperiali smus. Jako druhdy Havlíček, Rieger, Palacký Sladkovský a náš Juhius Grége po celý život svůj polírali tuto brutální německou theori o přirozeném prý »právu« silných, četných a mocných národů ku podmanění, udolání a zahubení malých národů, podobně energicky opírá se jí a dovozuje její bludnost, nemravnou zurovost a zvrhlost kn. Jiří Lobkovic, řka
Slovanův Scheiner doktor Herold Lobk Havlíček Rieger Palacká Sladkovský Lobkovic Asie Evropa Rakousko Český akademie věda
12 article
»Jest pochopitelno, že tato nauka, tak úporná zásadám mravouky rozumné, neřkuli křesťanské, zamlouvá se především přísluš- níkům národů, jichž počet a hmotná síla povzbuzuje naději, že veškeré boje existenci národní rozhodnou se ve prospěch národa vlastního, a že jemu právě náleží opanovati vždy větší čásť světa, až do té doby, kdy jemu konečně připadne nadvláda nad světem celým.« Avšak potřebují proto národové malí zoufati? Potřebují se chvíti o svůj osud a o svou budoucnost vůči to- muto rozmachu furiosního bludu? Nikoliv. Nad hmotou vitězil vždy ještě a zvítězí povždy duch. Zbran ducha svého odolají i nečetn národové útokům a nájezdům přemoc- ných nepřátel svých, jichž převaha spočívá jen na hrubé přesile hmotné. Úsi- lovnou svou prací duševní do- vede se ubránit národ nečetny hrubému olbřímu, dovede uchovat a uhájit svou existenci vůči všem jeho nájezdům.l národu našemu připadl tento úkol: a národ český má toho ducha, má toho na- dání, má té mravní ryzosti, síly a křepkosti duševní, aby s tento úkol byl! Nasvědčují tomu celé jeho slavné dějiny, nasvědčuje tomu jeho z mrtvých vstání.« »Důkladné bádání v pamálkách doby středověké a renaissanční dokazuje vždý jasněji, že v dobách minulých národ náš těšil se rozsáhlému samostatnému ži votu duševnímu. To poskytuje nám záruku, že budeme s to domoci se i v ne- daleké budoucnosti podobné kul- turní samostatnosti; — dává nám však zároveň i právo žádati, by v plne miře bylo vyhověno touze po dostatečném počtu vědeckých učilišť pro přislušníky tohoto národa.s
13 article
Novodobá naše práce osvětová, hojnost. původnost a cena našich samostatných vý- konů duševních, výzkumy a vymoženosti našich badatelův a učencův nenalezají pro nepřízeň našich sousedův a pro obtiže jazy- kové dosud zaslouženého uznání a ohlasu u jiných národův. Avšak vzdor tomu ne- schází nám hlasatelů, kteří očividně poučují celý svět o tom, že zde, uprostřed Evropy, žije národ, poměrně nečetný, ale vysoce na- daný, domáhající se svého vlastního stano- viska ve všech oborech lidské vzdělanosti Tento čestný úkol patrně připadl v nynější době našim umělcům a básníkům. Navzdor pak všem výsledkům hrubého násilí, byla, jest a bude — »duše vn práce národem vykonaná jedi- ným měřítkem jeho váhy, které požívá mezi národy ostatními.« A profo radí národu našemu střízlivý ten pozorovatel a vlastenec: Neustaňme v úsilovné práci vlastní, bychom netoliko čerpali z neobmezeného zdroje kultury svě tové, ale přispívali též v míře ještě větší k jejímu obohacení svéráznou samostatnou kulturou svojí. Takto jedině uhájíme v soutěži s ná- rody mocnějšími, s jejichž »imperialismem« vítězně bojovati nám není souzeno, s vou vlastní bytost, svůj vlastní ná- rodní životl« Jest nám upřímným potěšením, že mů- žeme konečně jednou s řečí jednoho z našich historických šlechticů plně a bezvýhradně souhlasit. Jistý rozdíl však zůstane mezi námi přece. Záleží v tom, že kn. Jiří Lob- kovic nevzpomíná, že národ náš není v Ev- ropě kmenem osamoceným, alébrž velice důležitým členem stomillionové ro- diny slovanské, která konečně proti tomu imperialismu něme ckému dovede položiti své po řádné vetoll
Jiří lob Evropa
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (76. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 2. prosince. Začala pozdě dnešní schůze, na 3. hodino svolaná — teprve ke čtvrté a skončíla neoby čejně záhy — již po dvouhodinném trvání. Ne- vyřízeno v ní pranic. Četly se došlé spisy a mi nistři Giovanelli, dr. Böhm- Bawerk a bar. Spens- Boden měli solo, dávajíce odpovědi na dotazy poslanců. A přece byl nebývalý rozruch, vše- obecné rozechvění. Bylo situací několik. C chvíli měnily se disposice a tak veliký byl zma- tek naposledy, že uvilán jako spása podnět po- slance bar. Parishe, aby se sněmovna odročila na zejtřek a návrh předsedy kola polského pana Jaworského, by se o půl 6. hodině šlo zas domů. Mnoho stalo se v této sně- movně, co její vážnost zviklalo do-základů, mnoho, co drastickým světlem ozářilo její rozháranost a její neschopnost k životu. Ale takové kozelce, takové přemety, takové směšnosti, jaké provedl dnes kvartet pohlavárů německých, přece jenom ne- byly spáchány dosud. Učinili dnes z vídeňské sněmovny jeviště pro frašky. Kdyby v jeho pro storách bylo dovoleno obecenstvu dávali projev souhlasu a nelibosti, bylo by se musilo dnešní komedii vysmáti co nejhlasitěji. Leč vypravujme, jak se věci sběhly Od 17. října, od prvního dne nynější kam- paně jest na jednacím pořadě zpráva hospodář ského výboru ve příčině zemědělských družstev Osnova tato má 32 paragrafů, jest přihlášeno
Giovanelli doktor Böhm Bawerk Parish Jaworský Vídeň Spen Boden poslanecký sněmovna
15 article
kní hojně minoritních vot a poslanci všech stran chystají nespočetné návrhy na změnu. Cesta k elaborátu tomu byla zahrazena pilnými návrhy na projev sympatie Burům a na zřízení slovin ské a ruské university. Všechny ty návrhy byly dnes odstaveny až na dobu, kdy bude vzpom nuté opus doděláno. Když byly odloženy, přišlo první překva- pení. Považme: Po 46 dnech, opakujeme, p 46 dnech konečně mohla se sněmovna dostat k jednacímu pořadu. Ale když měla se dostat k němu, když měla se pustiti do hospodář ské práce, po které volají p. dr. Körber a vlád ní strany, tu je pojala hrůza hrůzoucí, jako čerta před křížem. Bál se ministr president. bálo se německé souručenství a strach jejieh byl nezměrným a ve své velikosti neskonale směšným.
Bur doktor Körber
16 article
Jenom tento lek a třas vysvětluje poplach který hned následoval. Bojíce se, že by sně movna přece mohla přikročiti k uvedenému z mědělskému zákonu, podali pp. dr. Funke Prade, bar. Schwegel a dr. Lueger — — pilný návrh, aby se o rozpočtovém provisoriu na první 3 měsíce r. 1902, dnes podaném, vyko- nalo neprodleně první čtení. Za břicho se člo- věk popadati musí, vzpomeneme-li si na tento pilný návrh. Co bylo nářku, co bylo žalob, co bylo výtek, co bylo výčítek, co bylo strašáků. protože se sněmovna nemohla dostati k jednacimu pořadu a když se mohla, páni z pracovní vět- šiny, páni ze stran k práci ochotných položil na dráhu k němu vedoucí balvan pilného ná vrhu. Co bylo nářků, co bylo žalob, co bylo výčitek, co bylo strašáků pro pilné návrhy Kolikráte ohlásil šéř vlády, že bude rozpuštěna sněmovna, nebo že odstoupí kabinet, jen aby donutil podavatele pilných návrhů k jich od- kladu. Div divoucí! Když byly všechny pilné návrhy odstaveny, když nepochopitelným způ- sobem po včerejší manifestaci pražské a lublan- ské pp. Šusterčič a soudr. vzdali se neodklad- ného projednání svého pilného návrhu, —tu najednou vrhli do sněmovny pilný návrh svů- slavní vůdcové klubů německých. A jaký pilny návrh l
doktor Funke Lueger
17 article
Pilný návrh, kterým vyhověli žádosti č ské delegace, pokud o to běží, by se v roz počtovém provisoriu vykonalo první člení. Aby pak zvrácenost ukázala se v celé přikrosti. budiž konstatováno na věčnou paměť, že z vlády p. dra. Körbra, podporované tyranií ně mecké levice, třeba bylo pilného návrhu, aby se mohlo provésti první čtení vládní předlohy která v minulých letech prošla parlamentem za několik hodinl Věru, nikdy nejevil se vídeňský parlamen tak chabým, tak malomocným a tak ubohým. jako v okamžiku, ve kterém generální štáb le vice podal presidiu svůj pilný návrh. A věru tak chabým a žalostným nebyl ještě tento parla ment, jako jest leď za vedení německého. Par- lament, ve kterém jsou možny takové a ve kterém se musí užíti takového prostředku, by se vymohla formálnost prvního čtení zatímníh rozpočtu, není zdatným organismem, nýbrž od- umirajícím. Napíná křečovitě poslední sily k nejmenším výkonům. Kde jich má na- brati pro velké? Páni z německé levice chtěli podati důkaz kdo jest pílným, ve skutečnosti však prozradili že jsou nezpůsobilými taktiky a jak malálným a krátkoduchým jest sbor poslanců. To by černý den v dějinách jeho, 2. prosinec 190 a smutná zůstane jeho památka. V presidiu a v poslanecké sněmovně by z pilného návrhu poplach veliký. Hr. Vetter jeho první náměstek Kaiser běželi k dru. Kör brovi do ministerské síně, nechtějíce schůzi za- hájiti bez jeho souhlasu. Musil to učinit druhý místopředseda dr. Žáček, který pravi poslancům, obstupujícím tribunu předsednickou »Začneme, ať se stane cokoliv, — něco se stane.« Nastalo běhání a šuškání. Nikdo neby v zasedací síni. Všecko se rozuteklo do cou- loirů, do síní klubovních — shon byl nevy líčitelný.
Věra Vetter Kaiser Žáček Hradec parlament
18 article
Než páni podavatelé vzali pilný návrh opět zpět a když byli Čechové svolili, byse první čtení provisoria, kteréž odhodláni byli žá- dati, konalo prostým obvyklým způsobem již zejtra, spuštěna opona. Tříměslční rozpočtové provisorium jest do- znáním vlády, že její plán, aby se vyřídil roz- počet ve výboru do nového roku, jest pochován na dobro. Ještě s leckterou jinou nadějí bude se musiti rozloučiti p. dr. Körber, setrvají-l Čechové ve své posici vážně. Tříměsíční provi- sorium rozpočtové jest však zároveň prvním splněním jedné předpovědi delegace naší, že dovede plány ministerstva nynějšího křížiti. Ne, ne, pane dre. Körbře! Vy jste se domníval, že to bude veselohra? Nikoliv ! To jest nejtruchli- vější tragedie! Kdybyste se o tom klamal, dnešní projev českého klubu praví vám celou a nepokrýtou pravdu, králce sice, ale s renli- stickou věrností. Cokoliv vás sklamalo hlas pochlebných a lichotivých lidí — tento český hlas neklame. Místopředseda dr. Žáček zahájil schůzi ve hod. 35 min. odpol. a oznámil sněmovně výsledel voleb panské sněmovny do státního soudu. Ministr financí podal: předlohu o dalším vybí rání daní a dávek a uhražení státních výdajů od1 ledna do 31. března 1902, dále hlavní účetní zá věrku o slátním hospodářství rakouském za r. 1901 a dalším použití sum zbývajících od loňska až do konce března 1902. Ministr obchodu podal předlohu o změně a do plnění živnostenského řádu a částečné změně a do plnění zákona ze dne 16. ledna 1895 říš. zák. § 21 o opravě nedělního a svátečního klidu v živnosten ských závodech.
Čecho doktor Körber Körbrý Žáček panská sněmovna
19 article
Ministr spravedinosti podal předlohu o služební smlouvě obchodních pomocníků a j. v obchodě nebo živnostenských podnicích k vyšší službě ustanove ných osob stran doplňovacích předpisů o služebn smlouvě pro případ ošetřování v nemoci, vyučování vychování a j. vyšší domácí neb osobní služebn výkony. Poslanec dr. Schücker a spol. podali návrh na opatření k ochraně vývozu rakouského chmel do Německa a vydání zákona o znamenání původu zbožl. Poslanec Č. Hofmann a spol. učinili návrl na stavbu mostu přes Mži v střibrském okresu Předsedové levice podali pilný návrh v němž žádá se, by se hned projednal dnes před- ložený zatimný rozpočet na čtvrt leta. Zní: Vláda podala v dnešní schůzi předlohu zalímném rozpočtu na I. čtvrletí r. 1902. Pro po kročilou dobu je projednání této předlohy nalehavé a proto navrhují podepsaní: Sl. sněmovno, rač se usnésti: Přikročí se bez meškání k projednání před- lohy o zalímném rozpočtu. Tento návrh buď pro jednán se všemožným zkrácením, jež dovoluje jednací řád.
doktor Schücker Hofmann Německo Mže
20 article
Dotazy podali poslanci: Em. Hrubý a sp po odepsání daní pro živelní pohromy v kolínském a žižkovském okrese; — Fresl po nařízení zem- ského finančního ředitelství v Praze ze dne 18. li- stopadu o zjištění národnosti všech úřadníků, zři zencův a sluhů celních úřadů v Čechách: — Cho a spol. po zkracování provisionistů bratrské pokladny akc. společnosti býv. J. D. Starckových dolů v Plzni — Zázvorka a spol. po jakémsi pražském sporu; Schumeier a spol. po úpravě domácké práce: — Kühschelm a spol. po urychlení ankety o námelu; — Cingr a spol. po zneužiti úřadní moci četnickým strážmistrem v Hořovicích — Tschann a spol. po konfiskaci německých novin a počešťování severočeské trati; — dr. Dyk a spol. po náhradě sousedům plzeňského nádraží již byli poškozeni jeho přestavbou; — dr. Herol a spol. po přípisu ministerstva železnic zemskému výboru království českého o předložení německého překladu stanov místní dráhy z Brandýsa n. Lab. Neratovic; — Vasilko a spol. po urážce buko- vinských poroteů a soudců; — Hanich a spol. po vyznamenání žateckého chmelaře Z. Lederer propůjčením titulu »císařského radye. Poslanec rytíř Berks navrhl pilné projednání předlohy o kolkové a poplatkové svobodě rozdělo- vání vzdělavatelných obecních pozemků v Dalmacii. Sněmovna schválila pilnost předlohy a přijala i samu ve druhém a třetím čtení. Potom odevzdávány hlasy k volbě člen rozpočtového výboru, jež je na jednacím pořadu.
Starckův Zázvorka Cingr Dyk Herol Z Lederer Berks Praha Čechy Plzeň Hořovice Brandýs Neratovice Dalmacie
21 article
Ministr orby bar. Giovanelli odpovídá na Ellenbogenův dotaz po několika událostech v hasel- bašském dole »Antonínově«, že správa ani její orgány nedopustily se opomenutí báňsko- policejních před- pisů. Kdyby se tak stalo, zakročilo by se s náležitou přísností. Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpověděl na Kubrův dolaz po vyměřování osobní příjmové daně rolnikům ckresů smíchovského, unhoštského zbraslavského, berounského, kladenského, rakovni- ckého a křivoklátského, již byli kruté stiženi suchem panujícím v r. 1900: — na Martinků v stran po- trestání některých obecních starostů vyškovského okresu pro nefrankovanoujzásilku fassí poplatkového ekvivalentu finančnímu úřadu: — na Formánkův a Hrubého po přestupku proti poštovnímu dů chodu. — na Práškův po vyšetřování škod a be- ních odpisech; — na Bleikolmův po snížen ceny kuchyňské soli a odstranění nedostatků při vý- robě a prodeji úžské soli špalíčkové, že pro zacho- vání rovnováhy ve státním rozpočtu nelze snížit cenu kuchyňské soli tak, jak se žádá, neboť úbyte činil by ročně 7 mill. korun na Walzův po jednání finančních úřadů v zá ležitosti osobní daně příjmové, že příčinou četných pozastávek je okolnost, že úřady mohou teď, kdy daň je uložena, zkoumati zevrubně jednotlivé při znávky. Berní úřady nepřestupují tím meze zákonn své činnosti. Ubezpečoval, že finanční správa působ na berní úřady, aby nevšímaly si malých závad varovaly se urážeti poplatnictvo ve svých výtkách
Ellenbogenův doktor Böhm Bawerk Kubrův Formánkův Hrubý Práškův Antonínov
22 article
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden odpověděl na Kliemannův dotaz po jednání státního návladního Blahouta v Mostě, že nemůže mu činiti výtky, neboť od nastoupení svého úřadu chová s svědomitě; — na dotaz poslance Černého po zatčen v Tatobytech, že ani dotazovatelovy vývody ani pro- zkoumání spisů neposkytovaly podnětu k poučen justičního funkcionáře, jak má používati své úřadní moci, nebo kárati ho pro její zneužívání. Konečně odpověděl ministr na Elderschův dota po chování se státního návladnictví v Hradci Krá lové ke stávkujícím dělníkům česko-skalickým firmy Böhmovy. Poslanoc rylíř Javorský navrhl konec schůze což bylo přijato. Příští schůze bude zejtra o 11. hodině do polední. Prvním předmětem jednacího pořadt bude zatímný rozpočet. Při prohlašování jednacího pořadu čeští radiká lové protestovali a když předseda vyřkl konec schůze, poslanec Zázvorka volal: »Však my vám zejtra ukážeme !- Konec schůze v 5.30 hod. odpol. Zpráva o činnosti České akademie pro vědy, slovesnost a umění. V slavnostním valném shromáždění Ceské aka demie, konaném v neděli večer v Pantheonu musea podal gen. sekretář prof. dr. Boh. Raýman zprávu o činnosti akademie v minulém roce, a zejmana tét o jmenování nových členů. Ze zprávy lé vyjl máme následující závažnější udaje. Počátkem prosince r. m. měla Česká akademi 205 členů a to 2 čestné, 50 řádných (v I. třídě 15, II. 14, v III. 10, ve IV. 11), 41 mimořádného (v I. 12 v II. 13, v III. 2, ve IV. 14), 84 dopisující (v I. 14 v II. 27, v III. 24, ve IV. 19) a 28 přespolních (v I. 11, v Il. 6, v III. 10, ve IV. 1).
Booden Kliemannův Blahout Černý Zázvorka profesor doktor Boh Most Hradec Böhmův Český akademie
23 article
Schválena byla panovníkem volba c. a k. Vý- sosti, pana arcivévody Ludvíka Salvátora za člena čestného, pak král, srbského vyslance v Petrohradě Stojana Novakovice za člena přespolního I. třídya universitního professora dra. Lva Sternbacha za člen přespolního III. třídy. Smrti utrpěla akademie ztrátu 6 členů. Dne 10. ledna 1901 zemřel Charles Hermite, professo vyšší algebry při fakultě věd v Paříži, člen institutu Irancouzského, přespolní člen II. třídy; dne 15. dubna 1901 skonal Václav Brožik, professor e. k. umělecké akademie, řádný člen IV. třídy ; dne 11. června 190 rozloučil se s námi dr. Otakar Šulc, docent české vy- soké školy technické, dopisující člen II. třídy ; dne 20. července 1901 rozžehnal se se světem Antonín Barvitius, architekt, mimoř. člen IV. třídy; dne 30. září 1901 odešel na věčnost Bohuslav Schnirch akademický sochař, dopisující člen IV. třídy a dne 2. října 1901 život svůj dokona! Ignác B. Mašek c. k. školní rada v. v., dopisující člen III. tř. Budih jim vděčná paměť zachována. Ve valném shromáždění dne 30. m. m. vykonány byly volby nových členů. Zvoleni jsou Třída IV.: řádní členové: Arbe s Jan Jakub Foerster Josef, Herites František, Maude Josef; mimořádní členové: Kovařovic Karel Quis Ladislav. Schikaneder Jakub, Schwai ger Hanus, Suk Josef; dopisující členové Hermann lgnát, Holeček Josef, Jenewein Felix, Knittl Karel, Mucha Alfons, Němeje August. Nedbal Oskar, Sochor V., Stašek Anial, S ucharda Stanislav a Švabinský Max V drobném prodejís ranní čtsle o zobě . . . za 8b . Hs zk nlialkéch na vezkors ranní česlo.
Ludvík Salvátor Stojan Novakovice Hermite Brožik doktor Šulc Barvitius Schnirch Mašek Foerster Josef Herites František Maud Kovařovic Quis Ladislav Schikaneder Jakub Schwai Hanus Suk Hermann lgnát Holeček Jenewein Felix Knittl Karel Mucha Alfons Němej August Nedbal Oskar Sochor V Stašek Anial Stanislav Švabinský Max Petrohrad Paříž Zvolen institut Irancouzský
24 article
edpn odpolednt . . . . . . . . 3b Inserát plaži ze hetově sspřeš. Předplaceni a inssrty pšijimá zdinin strace v Marisnské ulicí č. a Tam nacbázait se táž redakee tlskárna s ezpodice „Národnich Listi Rakopisy se nevzaceji
Marisnský ulice Národnich List
25 article
Volba dvou členů přespolních bude předložen panovníku ke schválení Ve II. třídě zvolen za člena mimořádnéh Boh. Němec. Také volba dvou členů přespolních v télo třídě předložena bude ke schválení Z památných událostí v dějinách Akademie za rok minulý uvádí se mimořádné valné shromáždění za příčinou věnování daru panovníkova na zřízení galerie umělecké, dále návštěva ministra dra. Hartla a dra. Rezka, jubileum sedmdesátých narozenin pre- sidenta stav. rady Hlávky a oslavení třístaleté pa- mátky úmrtního dne Tychona de Brahe. — Bohatý jest výkaz publikační činnosti Akademie jest velmi přehledný, rozsahem se však vymyká re- produkci v denním listě. Výroční ceny, jež IV. třída udílí dle § 2. lit. a) stanov, přisouzeny byly, jak následuje: a) V odboru literárním první cena 2000 korun dru. Jarosl. Vrchlickému za jeho knihy »Překročen zenith« a »Rok básní kův«: druhá cena 800 korun p. M. A. Šimáčkovi z román »Světla minulosti třetí ceny po 500 korunách panu Jos. Holečkovi za »Selské děti“, »Franlík a Bartoň« a panu Janu Lierovi za noveliu »Piseň míru«. b) V odboru hudebním první cenu 2000 korun obdržel jakožto čestnou cenu dr. Ant. Dvořák za operu »Rusalka« druhá cena nebyla udělena třetí ceny po 500 korunách přisouzeny panu Bedřichu Křídlovi za jeho »Klavírní skladby« a p.
Němec Hartl Rezek Hlávek Tychon Brahe Vrchlický Šimáček Jos Holeček Franlík Bartoň Lier doktor Antonín Dvořák Křídlo galerie umělecký Piseň mír
26 article
Karlu Doušovi za mši »In honorem Sti. Venceslai« b) V odboru výtvarných umění: první venu 2000 korun obdržel p. Max Švabin- ský za podobiznu dra. Frant. Lad. Riegra druhou cenu 800 korun p. Václav Sochor z velký obraz »Srážka jízdy u Střezetic 1866 třetí ceny po 500 korunách p. Frant. Bílek z plastiku »Golgota« a p. K. Klusáček za akvarel »Bouře po stětí M. J. Želivského na náměstí Staro- městském 1422« Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky, choti jeho Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha- Havelky přisouzena cena 1600 korun p. Frant. X. Svobodovi za jeho veselohru »Čekanky«. Z fondu Klementy Kalašové pro mladé hudební skladatele propůjčen roční požitek 200 korun panu Františku Spilkovi na základě předložených skladeb. Na práce vědecké, literární a uměle- cké udíleno bylo v minulém roce po návrzích I. třídy celkem 16 podpor v obnose 5200 K, po ná- vrzích II. třídy 13 podpor v obnose 4800 K; z fondu dra. Jos. Šíchy i částky, jež připadla lékařskému odboru, z obecní položky podpor uděleno ve 13 případech 5024 K. Ve III. třídě uděleno 16 podpo v obnose 4330 K, po návrzích IV. třídy 11 podpo v obnosu 5900 K. Stipendia dle § 2. lít. e) stanov bylao valného shromáždění propůjčena, jak následuje: Po návrhu I. třídy 1. Ph. dru. Zdeňku Nejedlému na sbírání K 400.— pramenů k historií M. Jana z Rokycan 2. Ph. dru. Václavu Švamberovi, assi- stentu geografie při české universitě, na K 400.— studia historicko-geografická 3. p. Václavu Plesingerovi, učiteli v Bu dyni, na dokončení ethnografické mapy markrabství moravského . . . .
Douša Švabin František Riegr Sochor Bílek K Klusáček Bouře M J Želivský Matěj Havelka Růžena Karel Pippich Čekanka Kalaš Spilka Nejedlý Švambera Plesinger Střezetice Golgota Rokycany
27 article
Celkem tři stipendia summou . . Po návrhu II. třídy 1. MUDru. Bedřichu Honzákovi k studijní cestě do Německa a Francie 2. p. Karlu Thonovi, assistentu, k účasten- ství na IV. mezinárodním sjezdu zoo logů v Berlíně 3. MUDru. Frant. Bubákovi ke studiln mykologickým 4. p. Vlad. Jos. Procházkovi na dokončení práce o Krasu moravském . . . . . Celkem 4 stipendia summou . Po návrhu III. třídy 1. p. Jaroslavu Kamperovi, spisovateli na literarně historickou práci o českém dramatě novodobém .. 2. Ph. dru. Jaroslavu Sutnarovi, úřadníků c. k. univ. bibliotheky ve Vídni, na li terárně historickou práci o činnosi Karla Jar. Erbena 3. p. Aloisu Malcovi, faráři v Gutfieldě (na Mor.), na studium nářečí morav ských Hrvalu Celkem 3 stípendia summou . . Po návrhu IV. třídy 1. dopis. členu p. Františku Kvapilovi na K 400.— studie o básnictví polském 2. p. Vítězslavu Novákovi, hudeb. skla- dateli, na cestu do Slovače k studi . . . . . . . K 400.— národních písní Celkem 2 stipendia summou . . K 800.— Archaeologická komise při České akademii může se vykázati utěšenými výsledky své činností i za rok minulý. Co se týče bádání praehistorického, prof. dr Josef L. Píč prokopal nákladem praehistorické sekc velké žárové pohřebiště u Úřetic. Nálezy odevzdány zemskému museu i jsou cenným doplňkem sbírek. neboť objasňují část jednu ve vývoji popelnicových hrohů v Čechách; na restauraci nádob se pracuje. Archaeologická komise může poukázati i k tomu, že referent komise této dotiskuje právě III. svazek svých »Slarožitností země české« a sice podporou I. třídy.
Mudra Honzák Thon František Vlad Procházka Kamper Sutnar Karel Jar Erben Malec Kvapil Novák profesor L Píč Německo Francie Berlín Vídeň Gutfielda Slovač Čechy Slarožitnost země
28 article
K 400.— K 1200.— K 400.— K 400.— K 200.— K 200.— K 1200.— K 400.— K 400.— K 200.— K 1000.—
29 article
V oboru památek lidových poskytnut přiměřený paušál na přípravné práce a učinéno opatřen úmluvou s povolanými odborníky, aby provedeno bylo nové dílo o Blatsku. Možno se nadíti, že svazek tento v nedlouhé době bude dohotoven. V oboru historickém ukazuje zpráva v první řadě k odkrytí pozoruhodných a vysoce zajímavých fresek na zámku žirovnickém zásluhou prof. Joseía Soukupa, redaktora »Soupisu památek okresu pelhři- movskéhoe, Archaeologická komise dala nákladem svým Iresky zcela odkrýti a opatřila potřebné fotografie a ctyři zdařilé kopie nejlepších výjevů. Dále dodati dlužno, že nákladem archaeologické komise pořízeno 31 fotografií (pět kolorovaných) ze zajímavého busitského kodexu v Jeně chovaného. Archaeologická komise i roku minulého s utě- šeným zdarem pokračovala v sepisování památek historických a uměleckých a v publikování výsledků v díle »Soupis památek historických a uměleckých.« Dle výkazu král. české zemské pokladny měla Česká akademie koncem řijna 1901: Jmění základního . . . . . . . 586,829.10 Jmění reservního . . . . . . . . 26 060.94 Fond knižele z Liechtensteina . . . 36.099..66 Fond Klementy Kalašové . . . . . 5.289.90- Fond MUDra. Josefa Šichy . . . . 101.547.41 Fond Josefy Čermákové . . . . . 10.887.45 Fond Matěje rytiře Havelky . . . . 45.804.34 Fond MUDra. Jana Kaňky . 41.775.70
profesor Joseía Soukup Kalaš Mudra Šich Čermák Matěj rytira Havelka Kaňka Jena Liechtenstein
30 article
Úhrnem . . . 854.294.50 K Konečně vděčně budiž vzpomenuto spísovatele pana Julia Zeyera, jenž České akademii odkázal kromě peněz autorská práva všech svých spisů prosou a veršem sepsaných, tištěných i netištěných, Česká akademie zajisté nejdůslojněji ctí památku jeho, že se postarala o vydání Sebraných děl zvěčnělého spi- sovatele, která již skutečně také vycházeli počala Výdajný příjem České akademie rozpočtěn byl na rok 1901 sumou K 106.538, počítajíc v to sub- venci zemskou a státní po 40.000 K; vlastní příjmy páčeny na 26.538 K. Z příjmů věnováno 1000 K do fondu reservního a 800 K Archaeologické komisi, na společná vydání 28.138 K a každé třídě přiděieno
Zeyer Český akademie Český akademie rozpočtit