2
masthead
V Praze, v úterý dne 3. prosince 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
přilohamí („Nauěný Obzor“. ve
vtředu a „Literárni Hlidka
v pátek) předpllácí sei
Praze v adninistrae
2K
a měst
ne čtrrt lets . . . . . 8 K —
s drojí čenáškou
ns měsís
na čtvt lat
v cinsirdc:
sa něsle . . . . . .
Foštont
a nit
Praha
Literárni Hlidek
Nauěný obzor
6
article
nas : .
s dvojí zišilkou
ta něr
čtnrt letr
7
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranácl.
Praha
8
article
Odezva ducha slovanského
proti duchu germánskému.
Odezva ducha slovanského
proti duchu germánskému.
Vzácně radostný den ve chmurách
protivenstvích nejtěžších! Dávno již neza-
žili jsme utěšenějšího. Nebyl to ještě den
vítězství našeho, — ten dosud daleko za
obzorem dříme, — však nicméně zůstane
den 1. prosince 1901 zlatým písmem zapsán
v osvětových dějinách národa našeho i spolu-
trpících drabých našich bratří slovanských
neboť uzřel nás v nové mladistvé
jarostí a síle, s myslí odhodla-
nou a statečnou hotoviti se ku
svatému, tuhému a snad rozhod
nému boji na celé čáře za ide
ální statky našeho bytí, za naše
přirozené právo na zdroje osvě-
ty a vzdělanosti vlastním ja zy-
kem naším, z nichž čerpati tou-
žíme ve svých vlastech rodných,
abychom si je znovu zvelebil
svou vlastní svéráznou kultu-
rou slovanskou a nemusili si dát libio
výčitky od škůdců a vrahů našich, že jim
za pokrok a vzdělanost svou vděční býti
máme.
9
article
V Praze, v Brně i ve Vídni současně
ozval se minulé neděle duch slovanský jednak
ku žádoucímu ráznému protestu proti té
mrzké zlobě německé, která tak surově
urputně vzpírá se naší žádosti po české uni
versitě na Moravě, jako žádosti statečného
národa slovinského po vlastních vysokých
školách v Lublani, jako žádosti 3 millionů Rusů
haličských po vlastní universitě ve Lvově. Přišl
k nám zástupcové obou těch sbratřených
národův žádati nás o mravní naši pomoc ve
své potřebě národní. A vracejí se dnes za-
jisté potěšeni ke svým krbům domácím. Na-
lezli u nás nejen plného porozumění, ale
nejvroucnější účasti pro šlechetné a sprave-
dlivé snahy, ba více poznali: kterak nám
myšlenka pospolitosti slovanské vešla v krev
a tělo, kterak pokládáme za věc a povin-
nost samozřejmou všech Slovanů, aby k sobě
v dobách zlých jako dobrých stále věrně.
srdečně a upřímně stáli, pomahajíce druh
druhu nezištně a účinně v jeho zápasu za
lepší budoucnost, v přesvědčení, že zdar
neb zkáza kteréhokoliv z nás nemůžea
nesmí býti ostatním lhostejna, ale že bud
všiekni zvítězíme, anebo všickni padneme.
Rus
Praha
Brno
Vídeň
Morava
Lublaň
Lvov
10
article
Toto vědomí solidarity našeho osudu
vespolného pronikalo celým rokováním skvělé
té schůze ve dvoraně Narodního domu vino-
hradského rovnou měrou, jako přesvědčení,
že máme v sobě dosti jaré síly, abychom se
mohli troufale vrhnouti v boj s nepřítelem.
vzývajícím násilí, panství a nadpráví jako
my vzýváme právo, svobodu, rovnosta
osvětu. Ano včerejšího dne jasně i ostř
projevil se znovu hluboký ten rozdíl mezi
duchem slovanským a germánským jenž se
v těchto vlastech na úsvitě století dvacátého
střetl á srazil v zápas na život a na smrt.
Co chtějí Slované zdejší pro sebe? Niko-
liv nadvládu, nikoliv hrubé panství nad ně-
meckou menšinou: alebrž rovnost v právu
a svobodě s Němci, pokojné spolužití s nimi
v samosprávných vlastech a pro lid svj
školy svého jazyka od nejnižších po nejvyšší
jako je tu již dávno z našich peněz maj
Němci. Ale duch německý supí a zuří
proti těmto skrovným, spravedlivým, míru-
milovným požadavkům Slovanstva, poněvadz
jest mu vrozena vášeň panovačnosti
a žízeň po moci, takže nezdá se mu
ani možným, aby národ vedle národa mohl
klidně žíti jako rovný s rovným bez obmyslův
úkladných a zákeřných, nýbrž poněvadžv
duchu germánském vězí stará utkvělá před-
slava, že jako v živočišstvu tak i v lidstvu
silnější, četnější plémě udolává, hubí a požírá
slabší, že jeden národ je předurčen k opa-
nování a udolání druhého, že jeden musí
být kladivem a druhý kovadlinou.
Slovan
Němec
11
article
»My ale nechceme býti kovadlinou Slo
vanův a proto musíme býti proti nim kladi-
vem, které je rozdrtí laneb do Asie zapudí.
aby plemeno germánské opanovalo celou
Evropu!« Tak smýšlí, touží a dychtí dnes
duch germánský, vůči nám a proto hrozi
rozbit parlament a zastavit celý státní stroj
Rakouska, opovážíli se vláda nám 15 mil
lionům Slovanův vyhovět v jakémkoli našem
oprávněném požadavku národním nebo osvě-
tovém, který by nás posílil a zvelebil. Trefně
vystihli na včerejší památné a skvělé schůz
klubu slovanského tuto podstatu našeho zá
pasu slovanského s duchem germánským
řečníci naší dr. Scheiner a dr. Herold i řeč
ní-i jihoslovanští jako ruští.
Zasluhovalali pak pravda naše, aby se
jí dostalo v ráz svědectví a podpory muže
nestranného, požívajícího i u nepřátel našich
pro svou spravedlivou mysl vážnosti utvr-
zené: vydal svědectví to v týž den na
valném shromáždění České akademie věda
umění maršálek zemský kn. Jiří Lobk ovie
svou výbornou, rovně hlubokou jako vřelou
řečí proti panstvíchtivému duchu
germánskému, jehož sveřepá touha vy-
jádřila se děsně pověstným Beaconsfieldovým
heslem: imperiali smus.
Jako druhdy Havlíček, Rieger, Palacký
Sladkovský a náš Juhius Grége po celý život
svůj polírali tuto brutální německou theori
o přirozeném prý »právu« silných, četných
a mocných národů ku podmanění, udolání a
zahubení malých národů, podobně energicky
opírá se jí a dovozuje její bludnost, nemravnou
zurovost a zvrhlost kn. Jiří Lobkovic, řka
Slovanův
Scheiner
doktor
Herold
Lobk
Havlíček
Rieger
Palacká
Sladkovský
Lobkovic
Asie
Evropa
Rakousko
Český akademie věda
12
article
»Jest pochopitelno, že tato nauka, tak
úporná zásadám mravouky rozumné, neřkuli
křesťanské, zamlouvá se především přísluš-
níkům národů, jichž počet a hmotná
síla povzbuzuje naději, že veškeré boje
existenci národní rozhodnou se ve prospěch
národa vlastního, a že jemu právě náleží
opanovati vždy větší čásť světa, až do té
doby, kdy jemu konečně připadne nadvláda
nad světem celým.« Avšak potřebují proto
národové malí zoufati? Potřebují se chvíti
o svůj osud a o svou budoucnost vůči to-
muto rozmachu furiosního bludu? Nikoliv.
Nad hmotou vitězil vždy ještě
a zvítězí povždy duch. Zbran
ducha svého odolají i nečetn
národové útokům a nájezdům přemoc-
ných nepřátel svých, jichž převaha spočívá
jen na hrubé přesile hmotné. Úsi-
lovnou svou prací duševní do-
vede se ubránit národ nečetny
hrubému olbřímu, dovede uchovat a uhájit
svou existenci vůči všem jeho nájezdům.l
národu našemu připadl tento úkol: a národ
český má toho ducha, má toho na-
dání, má té mravní ryzosti, síly
a křepkosti duševní, aby s tento
úkol byl! Nasvědčují tomu celé jeho slavné
dějiny, nasvědčuje tomu jeho z mrtvých
vstání.«
»Důkladné bádání v pamálkách doby
středověké a renaissanční dokazuje vždý
jasněji, že v dobách minulých národ náš
těšil se rozsáhlému samostatnému ži
votu duševnímu. To poskytuje nám
záruku, že budeme s to domoci se i v ne-
daleké budoucnosti podobné kul-
turní samostatnosti; — dává nám
však zároveň i právo žádati, by v plne
miře bylo vyhověno touze po
dostatečném počtu vědeckých
učilišť pro přislušníky tohoto
národa.s
13
article
Novodobá naše práce osvětová, hojnost.
původnost a cena našich samostatných vý-
konů duševních, výzkumy a vymoženosti
našich badatelův a učencův nenalezají pro
nepřízeň našich sousedův a pro obtiže jazy-
kové dosud zaslouženého uznání a ohlasu
u jiných národův. Avšak vzdor tomu ne-
schází nám hlasatelů, kteří očividně poučují
celý svět o tom, že zde, uprostřed Evropy,
žije národ, poměrně nečetný, ale vysoce na-
daný, domáhající se svého vlastního stano-
viska ve všech oborech lidské vzdělanosti
Tento čestný úkol patrně připadl v nynější
době našim umělcům a básníkům.
Navzdor pak všem výsledkům hrubého
násilí, byla, jest a bude — »duše vn
práce národem vykonaná jedi-
ným měřítkem jeho váhy, které
požívá mezi národy ostatními.«
A profo radí národu našemu střízlivý
ten pozorovatel a vlastenec: Neustaňme
v úsilovné práci vlastní, bychom netoliko
čerpali z neobmezeného zdroje kultury svě
tové, ale přispívali též v míře ještě
větší k jejímu obohacení svéráznou
samostatnou kulturou svojí.
Takto jedině uhájíme v soutěži s ná-
rody mocnějšími, s jejichž »imperialismem«
vítězně bojovati nám není souzeno, s vou
vlastní bytost, svůj vlastní ná-
rodní životl«
Jest nám upřímným potěšením, že mů-
žeme konečně jednou s řečí jednoho z našich
historických šlechticů plně a bezvýhradně
souhlasit. Jistý rozdíl však zůstane mezi
námi přece. Záleží v tom, že kn. Jiří Lob-
kovic nevzpomíná, že národ náš není v Ev-
ropě kmenem osamoceným, alébrž velice
důležitým členem stomillionové ro-
diny slovanské, která konečně
proti tomu imperialismu něme
ckému dovede položiti své po
řádné vetoll
Jiří lob
Evropa
14
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(76. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 2. prosince.
Začala pozdě dnešní schůze, na 3. hodino
svolaná — teprve ke čtvrté a skončíla neoby
čejně záhy — již po dvouhodinném trvání. Ne-
vyřízeno v ní pranic. Četly se došlé spisy a mi
nistři Giovanelli, dr. Böhm- Bawerk a bar. Spens-
Boden měli solo, dávajíce odpovědi na dotazy
poslanců. A přece byl nebývalý rozruch, vše-
obecné rozechvění. Bylo situací několik. C
chvíli měnily se disposice a tak veliký byl zma-
tek naposledy, že uvilán jako spása podnět po-
slance bar. Parishe, aby se sněmovna odročila
na zejtřek a návrh předsedy kola polského pana
Jaworského, by se o půl 6. hodině šlo zas
domů.
Mnoho stalo se v této sně-
movně, co její vážnost zviklalo
do-základů, mnoho, co drastickým
světlem ozářilo její rozháranost
a její neschopnost k životu. Ale
takové kozelce, takové přemety,
takové směšnosti, jaké provedl dnes
kvartet pohlavárů německých, přece jenom ne-
byly spáchány dosud. Učinili dnes z vídeňské
sněmovny jeviště pro frašky. Kdyby v jeho pro
storách bylo dovoleno obecenstvu dávali projev
souhlasu a nelibosti, bylo by se musilo dnešní
komedii vysmáti co nejhlasitěji.
Leč vypravujme, jak se věci sběhly
Od 17. října, od prvního dne nynější kam-
paně jest na jednacím pořadě zpráva hospodář
ského výboru ve příčině zemědělských družstev
Osnova tato má 32 paragrafů, jest přihlášeno
Giovanelli
doktor
Böhm
Bawerk
Parish
Jaworský
Vídeň
Spen
Boden
poslanecký sněmovna
15
article
kní hojně minoritních vot a poslanci všech stran
chystají nespočetné návrhy na změnu. Cesta
k elaborátu tomu byla zahrazena pilnými návrhy
na projev sympatie Burům a na zřízení slovin
ské a ruské university. Všechny ty návrhy byly
dnes odstaveny až na dobu, kdy bude vzpom
nuté opus doděláno.
Když byly odloženy, přišlo první překva-
pení. Považme: Po 46 dnech, opakujeme, p
46 dnech konečně mohla se sněmovna dostat
k jednacímu pořadu. Ale když měla se dostat
k němu, když měla se pustiti do hospodář
ské práce, po které volají p. dr. Körber a vlád
ní strany, tu je pojala hrůza hrůzoucí, jako
čerta před křížem. Bál se ministr president.
bálo se německé souručenství a strach jejieh
byl nezměrným a ve své velikosti neskonale
směšným.
Bur
doktor
Körber
16
article
Jenom tento lek a třas vysvětluje poplach
který hned následoval. Bojíce se, že by sně
movna přece mohla přikročiti k uvedenému z
mědělskému zákonu, podali pp. dr. Funke
Prade, bar. Schwegel a dr. Lueger — — pilný
návrh, aby se o rozpočtovém provisoriu na
první 3 měsíce r. 1902, dnes podaném, vyko-
nalo neprodleně první čtení. Za břicho se člo-
věk popadati musí, vzpomeneme-li si na tento
pilný návrh. Co bylo nářku, co bylo žalob, co
bylo výtek, co bylo výčítek, co bylo strašáků.
protože se sněmovna nemohla dostati k jednacimu
pořadu a když se mohla, páni z pracovní vět-
šiny, páni ze stran k práci ochotných položil
na dráhu k němu vedoucí balvan pilného ná
vrhu. Co bylo nářků, co bylo žalob, co bylo
výčitek, co bylo strašáků pro pilné návrhy
Kolikráte ohlásil šéř vlády, že bude rozpuštěna
sněmovna, nebo že odstoupí kabinet, jen aby
donutil podavatele pilných návrhů k jich od-
kladu. Div divoucí! Když byly všechny pilné
návrhy odstaveny, když nepochopitelným způ-
sobem po včerejší manifestaci pražské a lublan-
ské pp. Šusterčič a soudr. vzdali se neodklad-
ného projednání svého pilného návrhu, —tu
najednou vrhli do sněmovny pilný návrh svů-
slavní vůdcové klubů německých. A jaký pilny
návrh l
doktor
Funke
Lueger
17
article
Pilný návrh, kterým vyhověli žádosti č
ské delegace, pokud o to běží, by se v roz
počtovém provisoriu vykonalo první člení. Aby
pak zvrácenost ukázala se v celé přikrosti.
budiž konstatováno na věčnou paměť, že z
vlády p. dra. Körbra, podporované tyranií ně
mecké levice, třeba bylo pilného návrhu, aby
se mohlo provésti první čtení vládní předlohy
která v minulých letech prošla parlamentem za
několik hodinl
Věru, nikdy nejevil se vídeňský parlamen
tak chabým, tak malomocným a tak ubohým.
jako v okamžiku, ve kterém generální štáb le
vice podal presidiu svůj pilný návrh. A věru
tak chabým a žalostným nebyl ještě tento parla
ment, jako jest leď za vedení německého. Par-
lament, ve kterém jsou možny takové a ve
kterém se musí užíti takového prostředku, by
se vymohla formálnost prvního čtení zatímníh
rozpočtu, není zdatným organismem, nýbrž od-
umirajícím. Napíná křečovitě poslední sily
k nejmenším výkonům. Kde jich má na-
brati pro velké?
Páni z německé levice chtěli podati důkaz
kdo jest pílným, ve skutečnosti však prozradili
že jsou nezpůsobilými taktiky a jak malálným
a krátkoduchým jest sbor poslanců. To by
černý den v dějinách jeho, 2. prosinec 190
a smutná zůstane jeho památka.
V presidiu a v poslanecké sněmovně by
z pilného návrhu poplach veliký. Hr. Vetter
jeho první náměstek Kaiser běželi k dru. Kör
brovi do ministerské síně, nechtějíce schůzi za-
hájiti bez jeho souhlasu. Musil to učinit
druhý místopředseda dr. Žáček, který pravi
poslancům, obstupujícím tribunu předsednickou
»Začneme, ať se stane cokoliv, — něco se
stane.«
Nastalo běhání a šuškání. Nikdo neby
v zasedací síni. Všecko se rozuteklo do cou-
loirů, do síní klubovních — shon byl nevy
líčitelný.
Věra
Vetter
Kaiser
Žáček
Hradec
parlament
18
article
Než páni podavatelé vzali pilný návrh opět
zpět a když byli Čechové svolili, byse
první čtení provisoria, kteréž odhodláni byli žá-
dati, konalo prostým obvyklým způsobem již
zejtra, spuštěna opona.
Tříměslční rozpočtové provisorium jest do-
znáním vlády, že její plán, aby se vyřídil roz-
počet ve výboru do nového roku, jest pochován
na dobro. Ještě s leckterou jinou nadějí bude
se musiti rozloučiti p. dr. Körber, setrvají-l
Čechové ve své posici vážně. Tříměsíční provi-
sorium rozpočtové jest však zároveň prvním
splněním jedné předpovědi delegace naší, že
dovede plány ministerstva nynějšího křížiti. Ne,
ne, pane dre. Körbře! Vy jste se domníval, že
to bude veselohra? Nikoliv ! To jest nejtruchli-
vější tragedie! Kdybyste se o tom klamal,
dnešní projev českého klubu praví vám celou
a nepokrýtou pravdu, králce sice, ale s renli-
stickou věrností. Cokoliv vás sklamalo hlas
pochlebných a lichotivých lidí — tento český
hlas neklame.
Místopředseda dr. Žáček zahájil schůzi ve
hod. 35 min. odpol. a oznámil sněmovně výsledel
voleb panské sněmovny do státního soudu.
Ministr financí podal: předlohu o dalším vybí
rání daní a dávek a uhražení státních výdajů od1
ledna do 31. března 1902, dále hlavní účetní zá
věrku o slátním hospodářství rakouském za r. 1901
a dalším použití sum zbývajících od loňska až do
konce března 1902.
Ministr obchodu podal předlohu o změně a do
plnění živnostenského řádu a částečné změně a do
plnění zákona ze dne 16. ledna 1895 říš. zák. § 21
o opravě nedělního a svátečního klidu v živnosten
ských závodech.
Čecho
doktor
Körber
Körbrý
Žáček
panská sněmovna
19
article
Ministr spravedinosti podal předlohu o služební
smlouvě obchodních pomocníků a j. v obchodě nebo
živnostenských podnicích k vyšší službě ustanove
ných osob stran doplňovacích předpisů o služebn
smlouvě pro případ ošetřování v nemoci, vyučování
vychování a j. vyšší domácí neb osobní služebn
výkony.
Poslanec dr. Schücker a spol. podali návrh
na opatření k ochraně vývozu rakouského chmel
do Německa a vydání zákona o znamenání původu
zbožl.
Poslanec Č. Hofmann a spol. učinili návrl
na stavbu mostu přes Mži v střibrském okresu
Předsedové levice podali pilný návrh
v němž žádá se, by se hned projednal dnes před-
ložený zatimný rozpočet na čtvrt leta.
Zní: Vláda podala v dnešní schůzi předlohu
zalímném rozpočtu na I. čtvrletí r. 1902. Pro po
kročilou dobu je projednání této předlohy nalehavé
a proto navrhují podepsaní: Sl. sněmovno, rač se
usnésti: Přikročí se bez meškání k projednání před-
lohy o zalímném rozpočtu. Tento návrh buď pro
jednán se všemožným zkrácením, jež dovoluje
jednací řád.
doktor
Schücker
Hofmann
Německo
Mže
20
article
Dotazy podali poslanci: Em. Hrubý a sp
po odepsání daní pro živelní pohromy v kolínském
a žižkovském okrese; — Fresl po nařízení zem-
ského finančního ředitelství v Praze ze dne 18. li-
stopadu o zjištění národnosti všech úřadníků, zři
zencův a sluhů celních úřadů v Čechách: — Cho
a spol. po zkracování provisionistů bratrské pokladny
akc. společnosti býv. J. D. Starckových dolů v Plzni
— Zázvorka a spol. po jakémsi pražském
sporu; Schumeier a spol. po úpravě domácké
práce: — Kühschelm a spol. po urychlení
ankety o námelu; — Cingr a spol. po zneužiti
úřadní moci četnickým strážmistrem v Hořovicích
— Tschann a spol. po konfiskaci německých
novin a počešťování severočeské trati; — dr. Dyk
a spol. po náhradě sousedům plzeňského nádraží
již byli poškozeni jeho přestavbou; — dr. Herol
a spol. po přípisu ministerstva železnic zemskému
výboru království českého o předložení německého
překladu stanov místní dráhy z Brandýsa n. Lab.
Neratovic; — Vasilko a spol. po urážce buko-
vinských poroteů a soudců; — Hanich a spol.
po vyznamenání žateckého chmelaře Z. Lederer
propůjčením titulu »císařského radye.
Poslanec rytíř Berks navrhl pilné projednání
předlohy o kolkové a poplatkové svobodě rozdělo-
vání vzdělavatelných obecních pozemků v Dalmacii.
Sněmovna schválila pilnost předlohy a přijala i
samu ve druhém a třetím čtení.
Potom odevzdávány hlasy k volbě člen
rozpočtového výboru, jež je na jednacím
pořadu.
Starckův
Zázvorka
Cingr
Dyk
Herol
Z Lederer
Berks
Praha
Čechy
Plzeň
Hořovice
Brandýs
Neratovice
Dalmacie
21
article
Ministr orby bar. Giovanelli odpovídá na
Ellenbogenův dotaz po několika událostech v hasel-
bašském dole »Antonínově«, že správa ani její orgány
nedopustily se opomenutí báňsko- policejních před-
pisů. Kdyby se tak stalo, zakročilo by se s náležitou
přísností.
Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpověděl
na Kubrův dolaz po vyměřování osobní příjmové
daně rolnikům ckresů smíchovského, unhoštského
zbraslavského, berounského, kladenského, rakovni-
ckého a křivoklátského, již byli kruté stiženi suchem
panujícím v r. 1900: — na Martinků v stran po-
trestání některých obecních starostů vyškovského
okresu pro nefrankovanoujzásilku fassí poplatkového
ekvivalentu finančnímu úřadu: — na Formánkův
a Hrubého po přestupku proti poštovnímu dů
chodu. — na Práškův po vyšetřování škod a be-
ních odpisech; — na Bleikolmův po snížen
ceny kuchyňské soli a odstranění nedostatků při vý-
robě a prodeji úžské soli špalíčkové, že pro zacho-
vání rovnováhy ve státním rozpočtu nelze snížit
cenu kuchyňské soli tak, jak se žádá, neboť úbyte
činil by ročně 7 mill. korun
na Walzův po jednání finančních úřadů v zá
ležitosti osobní daně příjmové, že příčinou četných
pozastávek je okolnost, že úřady mohou teď, kdy
daň je uložena, zkoumati zevrubně jednotlivé při
znávky. Berní úřady nepřestupují tím meze zákonn
své činnosti. Ubezpečoval, že finanční správa působ
na berní úřady, aby nevšímaly si malých závad
varovaly se urážeti poplatnictvo ve svých výtkách
Ellenbogenův
doktor
Böhm
Bawerk
Kubrův
Formánkův
Hrubý
Práškův
Antonínov
22
article
Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden
odpověděl na Kliemannův dotaz po jednání státního
návladního Blahouta v Mostě, že nemůže mu činiti
výtky, neboť od nastoupení svého úřadu chová s
svědomitě;
— na dotaz poslance Černého po zatčen
v Tatobytech, že ani dotazovatelovy vývody ani pro-
zkoumání spisů neposkytovaly podnětu k poučen
justičního funkcionáře, jak má používati své úřadní
moci, nebo kárati ho pro její zneužívání.
Konečně odpověděl ministr na Elderschův dota
po chování se státního návladnictví v Hradci Krá
lové ke stávkujícím dělníkům česko-skalickým firmy
Böhmovy.
Poslanoc rylíř Javorský navrhl konec schůze
což bylo přijato.
Příští schůze bude zejtra o 11. hodině do
polední. Prvním předmětem jednacího pořadt
bude zatímný rozpočet.
Při prohlašování jednacího pořadu čeští radiká
lové protestovali a když předseda vyřkl konec
schůze, poslanec Zázvorka volal: »Však my vám
zejtra ukážeme !-
Konec schůze v 5.30 hod. odpol.
Zpráva o činnosti České akademie
pro vědy, slovesnost a umění.
V slavnostním valném shromáždění Ceské aka
demie, konaném v neděli večer v Pantheonu musea
podal gen. sekretář prof. dr. Boh. Raýman zprávu
o činnosti akademie v minulém roce, a zejmana tét
o jmenování nových členů. Ze zprávy lé vyjl
máme následující závažnější udaje.
Počátkem prosince r. m. měla Česká akademi
205 členů a to 2 čestné, 50 řádných (v I. třídě 15,
II. 14, v III. 10, ve IV. 11), 41 mimořádného (v I. 12
v II. 13, v III. 2, ve IV. 14), 84 dopisující (v I. 14
v II. 27, v III. 24, ve IV. 19) a 28 přespolních
(v I. 11, v Il. 6, v III. 10, ve IV. 1).
Booden
Kliemannův
Blahout
Černý
Zázvorka
profesor
doktor
Boh
Most
Hradec
Böhmův
Český akademie
23
article
Schválena byla panovníkem volba c. a k. Vý-
sosti, pana arcivévody Ludvíka Salvátora za člena
čestného, pak král, srbského vyslance v Petrohradě
Stojana Novakovice za člena přespolního I. třídya
universitního professora dra. Lva Sternbacha za člen
přespolního III. třídy.
Smrti utrpěla akademie ztrátu 6 členů. Dne
10. ledna 1901 zemřel Charles Hermite, professo
vyšší algebry při fakultě věd v Paříži, člen institutu
Irancouzského, přespolní člen II. třídy; dne 15. dubna
1901 skonal Václav Brožik, professor e. k. umělecké
akademie, řádný člen IV. třídy ; dne 11. června 190
rozloučil se s námi dr. Otakar Šulc, docent české vy-
soké školy technické, dopisující člen II. třídy ; dne
20. července 1901 rozžehnal se se světem Antonín
Barvitius, architekt, mimoř. člen IV. třídy; dne
30. září 1901 odešel na věčnost Bohuslav Schnirch
akademický sochař, dopisující člen IV. třídy a dne
2. října 1901 život svůj dokona! Ignác B. Mašek
c. k. školní rada v. v., dopisující člen III. tř. Budih
jim vděčná paměť zachována.
Ve valném shromáždění dne 30. m. m. vykonány
byly volby nových členů. Zvoleni jsou
Třída IV.: řádní členové: Arbe s Jan Jakub
Foerster Josef, Herites František, Maude
Josef; mimořádní členové: Kovařovic Karel
Quis Ladislav. Schikaneder Jakub, Schwai
ger Hanus, Suk Josef; dopisující členové
Hermann lgnát, Holeček Josef, Jenewein
Felix, Knittl Karel, Mucha Alfons, Němeje
August. Nedbal Oskar, Sochor V., Stašek
Anial, S ucharda Stanislav a Švabinský Max
V drobném prodejís
ranní čtsle o zobě . . . za 8b
. Hs zk
nlialkéch na vezkors
ranní česlo.
Ludvík Salvátor
Stojan Novakovice
Hermite
Brožik
doktor
Šulc
Barvitius
Schnirch
Mašek
Foerster
Josef
Herites
František
Maud
Kovařovic
Quis
Ladislav
Schikaneder
Jakub
Schwai
Hanus
Suk
Hermann lgnát
Holeček
Jenewein
Felix
Knittl
Karel
Mucha
Alfons
Němej
August
Nedbal
Oskar
Sochor V
Stašek
Anial
Stanislav
Švabinský
Max
Petrohrad
Paříž
Zvolen
institut Irancouzský
24
article
edpn
odpolednt . . . . . . . . 3b
Inserát
plaži ze hetově sspřeš.
Předplaceni a inssrty pšijimá zdinin
strace v Marisnské ulicí č. a
Tam nacbázait se táž redakee
tlskárna s ezpodice „Národnich Listi
Rakopisy se nevzaceji
Marisnský ulice
Národnich List
25
article
Volba dvou členů přespolních bude předložen
panovníku ke schválení
Ve II. třídě zvolen za člena mimořádnéh
Boh. Němec. Také volba dvou členů přespolních v
télo třídě předložena bude ke schválení
Z památných událostí v dějinách Akademie za
rok minulý uvádí se mimořádné valné shromáždění
za příčinou věnování daru panovníkova na zřízení
galerie umělecké, dále návštěva ministra dra. Hartla
a dra. Rezka, jubileum sedmdesátých narozenin pre-
sidenta stav. rady Hlávky a oslavení třístaleté pa-
mátky úmrtního dne Tychona de Brahe. — Bohatý
jest výkaz publikační činnosti Akademie
jest velmi přehledný, rozsahem se však vymyká re-
produkci v denním listě.
Výroční ceny, jež IV. třída udílí dle § 2. lit. a)
stanov, přisouzeny byly, jak následuje:
a) V odboru literárním
první cena 2000 korun dru. Jarosl. Vrchlickému
za jeho knihy »Překročen zenith« a »Rok básní
kův«:
druhá cena 800 korun p. M. A. Šimáčkovi z
román »Světla minulosti
třetí ceny po 500 korunách panu Jos. Holečkovi
za »Selské děti“, »Franlík a Bartoň« a panu Janu
Lierovi za noveliu »Piseň míru«.
b) V odboru hudebním
první cenu 2000 korun obdržel jakožto čestnou
cenu dr. Ant. Dvořák za operu »Rusalka«
druhá cena nebyla udělena
třetí ceny po 500 korunách přisouzeny panu
Bedřichu Křídlovi za jeho »Klavírní skladby« a p.
Němec
Hartl
Rezek
Hlávek
Tychon Brahe
Vrchlický
Šimáček
Jos
Holeček
Franlík
Bartoň
Lier
doktor
Antonín
Dvořák
Křídlo
galerie umělecký
Piseň mír
26
article
Karlu Doušovi za mši »In honorem Sti. Venceslai«
b) V odboru výtvarných umění:
první venu 2000 korun obdržel p. Max Švabin-
ský za podobiznu dra. Frant. Lad. Riegra
druhou cenu 800 korun p. Václav Sochor z
velký obraz »Srážka jízdy u Střezetic 1866
třetí ceny po 500 korunách p. Frant. Bílek z
plastiku »Golgota« a p. K. Klusáček za akvarel
»Bouře po stětí M. J. Želivského na náměstí Staro-
městském 1422«
Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky, choti
jeho Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha- Havelky
přisouzena cena 1600 korun p. Frant. X. Svobodovi
za jeho veselohru »Čekanky«.
Z fondu Klementy Kalašové pro mladé hudební
skladatele propůjčen roční požitek 200 korun panu
Františku Spilkovi na základě předložených skladeb.
Na práce vědecké, literární a uměle-
cké udíleno bylo v minulém roce po návrzích
I. třídy celkem 16 podpor v obnose 5200 K, po ná-
vrzích II. třídy 13 podpor v obnose 4800 K; z fondu
dra. Jos. Šíchy i částky, jež připadla lékařskému
odboru, z obecní položky podpor uděleno ve 13
případech 5024 K. Ve III. třídě uděleno 16 podpo
v obnose 4330 K, po návrzích IV. třídy 11 podpo
v obnosu 5900 K.
Stipendia dle § 2. lít. e) stanov bylao
valného shromáždění propůjčena, jak následuje:
Po návrhu I. třídy
1. Ph. dru. Zdeňku Nejedlému na sbírání
K 400.—
pramenů k historií M. Jana z Rokycan
2. Ph. dru. Václavu Švamberovi, assi-
stentu geografie při české universitě, na
K 400.—
studia historicko-geografická
3. p. Václavu Plesingerovi, učiteli v Bu
dyni, na dokončení ethnografické mapy
markrabství moravského . . . .
Douša
Švabin
František
Riegr
Sochor
Bílek
K Klusáček
Bouře
M J Želivský
Matěj
Havelka
Růžena
Karel
Pippich
Čekanka
Kalaš
Spilka
Nejedlý
Švambera
Plesinger
Střezetice
Golgota
Rokycany
27
article
Celkem tři stipendia summou . .
Po návrhu II. třídy
1. MUDru. Bedřichu Honzákovi k studijní
cestě do Německa a Francie
2. p. Karlu Thonovi, assistentu, k účasten-
ství na IV. mezinárodním sjezdu zoo
logů v Berlíně
3. MUDru. Frant. Bubákovi ke studiln
mykologickým
4. p. Vlad. Jos. Procházkovi na dokončení
práce o Krasu moravském . . . . .
Celkem 4 stipendia summou .
Po návrhu III. třídy
1. p. Jaroslavu Kamperovi, spisovateli
na literarně historickou práci o českém
dramatě novodobém ..
2. Ph. dru. Jaroslavu Sutnarovi, úřadníků
c. k. univ. bibliotheky ve Vídni, na li
terárně historickou práci o činnosi
Karla Jar. Erbena
3. p. Aloisu Malcovi, faráři v Gutfieldě
(na Mor.), na studium nářečí morav
ských Hrvalu
Celkem 3 stípendia summou . .
Po návrhu IV. třídy
1. dopis. členu p. Františku Kvapilovi na
K 400.—
studie o básnictví polském
2. p. Vítězslavu Novákovi, hudeb. skla-
dateli, na cestu do Slovače k studi
. . . . . . . K 400.—
národních písní
Celkem 2 stipendia summou . . K 800.—
Archaeologická komise při České akademii může
se vykázati utěšenými výsledky své činností i za rok
minulý.
Co se týče bádání praehistorického, prof. dr
Josef L. Píč prokopal nákladem praehistorické sekc
velké žárové pohřebiště u Úřetic. Nálezy odevzdány
zemskému museu i jsou cenným doplňkem sbírek.
neboť objasňují část jednu ve vývoji popelnicových
hrohů v Čechách; na restauraci nádob se pracuje.
Archaeologická komise může poukázati i k tomu,
že referent komise této dotiskuje právě III. svazek
svých »Slarožitností země české« a sice podporou
I. třídy.
Mudra
Honzák
Thon
František
Vlad
Procházka
Kamper
Sutnar
Karel Jar
Erben
Malec
Kvapil
Novák
profesor
L Píč
Německo
Francie
Berlín
Vídeň
Gutfielda
Slovač
Čechy
Slarožitnost země
28
article
K 400.—
K 1200.—
K 400.—
K 400.—
K 200.—
K 200.—
K 1200.—
K 400.—
K 400.—
K 200.—
K 1000.—
29
article
V oboru památek lidových poskytnut přiměřený
paušál na přípravné práce a učinéno opatřen
úmluvou s povolanými odborníky, aby provedeno
bylo nové dílo o Blatsku. Možno se nadíti, že svazek
tento v nedlouhé době bude dohotoven.
V oboru historickém ukazuje zpráva v první
řadě k odkrytí pozoruhodných a vysoce zajímavých
fresek na zámku žirovnickém zásluhou prof. Joseía
Soukupa, redaktora »Soupisu památek okresu pelhři-
movskéhoe,
Archaeologická komise dala nákladem svým Iresky
zcela odkrýti a opatřila potřebné fotografie a ctyři
zdařilé kopie nejlepších výjevů.
Dále dodati dlužno, že nákladem archaeologické
komise pořízeno 31 fotografií (pět kolorovaných) ze
zajímavého busitského kodexu v Jeně chovaného.
Archaeologická komise i roku minulého s utě-
šeným zdarem pokračovala v sepisování památek
historických a uměleckých a v publikování výsledků
v díle »Soupis památek historických a uměleckých.«
Dle výkazu král. české zemské pokladny měla
Česká akademie koncem řijna 1901:
Jmění základního . . . . . . . 586,829.10
Jmění reservního . . . . . . . . 26 060.94
Fond knižele z Liechtensteina . . . 36.099..66
Fond Klementy Kalašové . . . . . 5.289.90-
Fond MUDra. Josefa Šichy . . . . 101.547.41
Fond Josefy Čermákové . . . . . 10.887.45
Fond Matěje rytiře Havelky . . . . 45.804.34
Fond MUDra. Jana Kaňky
. 41.775.70
profesor
Joseía Soukup
Kalaš
Mudra
Šich
Čermák
Matěj
rytira
Havelka
Kaňka
Jena
Liechtenstein
30
article
Úhrnem . . . 854.294.50 K
Konečně vděčně budiž vzpomenuto spísovatele
pana Julia Zeyera, jenž České akademii odkázal
kromě peněz autorská práva všech svých spisů prosou
a veršem sepsaných, tištěných i netištěných, Česká
akademie zajisté nejdůslojněji ctí památku jeho, že
se postarala o vydání Sebraných děl zvěčnělého spi-
sovatele, která již skutečně také vycházeli počala
Výdajný příjem České akademie rozpočtěn byl
na rok 1901 sumou K 106.538, počítajíc v to sub-
venci zemskou a státní po 40.000 K; vlastní příjmy
páčeny na 26.538 K. Z příjmů věnováno 1000 K do
fondu reservního a 800 K Archaeologické komisi, na
společná vydání 28.138 K a každé třídě přiděieno
Zeyer
Český akademie
Český akademie rozpočtit