3
masthead
3. prosince 1901
5
article
po 19.400 K. Kromě toho měla II. třída k disposici
úrok z Fondu dra. Josefa Šíchy 2056 K, IV. třída
úroky z Fondu Klementy Kalašové 200 K, z Fondu
Matěje ryt. Havelky 1600 K, z Fondu Josefiny Čer-
mákové 700 K
Archaeologické komisi dostalo se podpory vý-
boru zemského opětně 6000 K na bádání v oboru
prachistorickém, lidovědném a historickém a 10.000k
na vydávání »Soupisu památek historických a umě-
leckých«. Archaeologická komise obdržela kromě toho
800 K z obecné dolace České akademie, jakož
podpory několika českých měst.
JUDru. Tomáši Černému za služby právní vzdány
díky
Publikace vyměňuje Česká akademie t. č. se 137
institucemi vědeckými, literárními a uměleckýmia
zasílá je darem 202 ústavům vzdělávacím, vědeckým,
spolkům a veřejným bibliotékám.
Bibliotéka České akademie obdržela roku minu
lého darem 87 publikací o 115 svazcích, výměnou
306 publikací o 378 svazcích a koupí získala 53
knihy o 63 svazcích. Přibylo tedy knihovně České
akademie 446 děl o 556 svazcích, tak že vykazuje
nyní 3396 děl o 7322 svazcích.
Z dárců knih uvádí zpráva J. V. císaře, c.k
ministerstva osvěty a vyučování, financí, minister-
stvo vyučování v Paříží, c. k. místodržitelství pro
král. české, zemský výbor král. českého, řádného
člena prof. dra. Antonina Friče.
Zprávu svou uzavírá mluvčí toužebným přáním
aby při našem konání i snažení zůstávala a nám
přízeň těch, kteří považují práci vědeckou, uměleckou
i litorární na ten čas za nejdůležitější práci národní
Kéž podaří se nám pak v každý čas postaviti dílo
muže, jichž potřebuje vlasť naše nejen v kulturním
poslání svém slovanském, než i stát náš v postavení
svém světovém.
doktor
Šícha
Kalaš
Matěj
Havelka
Čer
Archaeologický
Černý
profesor
Antoninus Frič
Paříž
Český akademie
6
article
Sjezd živnostnictva severní Moravy
Sjezd živnostnictva severní Moravy
B. Zábřeh, 1. prosince.
Za velice hojné účasti, která při přímo
hrozném počasí jen tím více svědčila o sílících
organisačních snahách moravského živnostnictva.
konán tento prvý sjezd živnostnictva severní
Moravy. Neměl jen účelů poradních o vlastních
záležitostech, byl i jasnější episodou v zápasech
národních na Zábřežsku. A celým jeho jednáním
nese se onen srdečný tón moravských schůzi
lidových, který je činí tak milými. Z Brna,
Holešova, Olomouce, Prostějova, Loštic, Štěpá-
nova, Troubelic-Šumvaldu, Zvole-Dubicka, Po-
střelmova, Litovelska, českého Šumberska a j.
dostavilí se zástupci živnostenských společenste
Mezi přitomnými byli posl. dr. Žáček, V. Povondra
předseda Zemské jednoty živnostenských spole-
čenstev z Kroměříže, dr. R. Fischer za Národní
jednotu pro východní Moravu z Olomouce, dr
Kahlík, dr. Jindra, prof. Čán ze Zábřehu aj
a četní živnostníci z nejbližšího i vzdáleněj-
šího okoli.
Jménem Národní jednoty zahájil schůzip
posl. dr. Žáček. Jest prvým pokusem svolati
živnostnictvo české na severní Moravě a vzbudi
jeho účast na otázkách stavu. K návrhu dra.
Fischera zvoleni za předsedu Al. Koruna,
majitel cihelny v Ráječku, a za zapisovatelep.
O. Kalkoš, předseda živn. spol. z Loštie.
Žáček
V Povondra
doktor
R Fischer
Kahlík
Jindra
profesor
Čán
Fischer
Al
O Kalkoš
Morava
B . Zábřeh
Zábřežsko
Brno
Holešov
Olomouc
Prostějov
Loštice
Štěpý
Troubelice
Šumvald
Dubicko
Litovelsko
Kroměříž
Zábřeh
Ráječek
národní jednota pro východní Morava
7
article
Když byl předseda poděkoval za důvěru, ujal
se slova p. posl. dr. Žáček. Zákonodárné
sbory měly již tolikráte příležitost obíratis
otázkou živnostenskou. Volání živnostnictva, stí-
ženého krisí, je k tomu dohánělo. Platný živno-
stenský řád spočívá na zákonu z roku 1859,
kterým vlivem liberálních zásad a hesel doby
byla i u nás prohlášena svoboda živnostní. Bez
ohledně provedení zásady této živnostnictvo hlu-
boce poškodilo. Nebylo pro svobodu vychováno
a nemohlo ani v nejmenším čeliti převaze kapi
tálové velikých závodů. Kusem odpomoci mají
býti novely k živn, řádu z r. 1883, 1885, 1897
a i nejnovější osnova vládní. Osnova tato za
ložena z části na výsledcích živnostenských
sjezdů a zvláště vídeňské ankety. Postavení
živnostnictva a jeho zástupců jest zde nemálo
obtížné, protože otázka úpravy živností řemesl-
ných tak hluboce souvisí s otázkami celého
vývoje hospodářského vůbec.
Žáček
8
article
Dnešní velkolepé pokroky technické, zdo-
konalené úvěrnictví, sdružování kapitálové atd
daly dnešnímu našemu hospodářskému vývojí
nový ráz. Proudům těmto lze čeliti jen stej
nými zbraněmi. Proti moci moc, proti kapitálu
kapitál. Sdružením vede cesta k lepším dobám.
A právě upravení těchto sdružovacích snah jest
podstatným rysem nové vládní předlohy. Tato
předloha není však než jediným článkem
v živnostenských pracích zákonodárných. Právě
schválena — s nepatrnou změnou — punskou
sněmovnou oprava čl. 59. a 60. živn. ř.
a druhá otázka — podomního obchodu — čeká
řešení. Řečník vykládá účel obou předloh. Ale
to vše jsou jen jednotlivosti a z řad živnost-
nictva stále roste volání pro rovisi celého živ-
nostenského řádu. Jemu vychází nová vládní
osnova jen z části vstřic, zostřujíc jednak do-
sažení průkazu způsobilosti, upravujíc jednak
poměry společenstevní. A v těto druhé stránce
zři řečník těžisko předlohy. Dnes tihne vše
k velkým celkům a ani živnostnictvo nemůže
se — nechce-li samo sebe poškoditi — vymy-
kati těmto proudům. Organisací sjedná si živ-
nostnictvo váhu i význam. Zemědělstvo v té
příčině ho předešlo a může mu býti přikladem.
9
article
Stát má povinnost podporovati tyto snahy, al
pomocí z venčí se nic nezmůže, nebude-li v živ-
nostnictvu samém zdravé svépomocné hnutí. Co
platny sebe lepší zákony, zůstane-li jich liter
mrtvou. Německé živnostnietvo Moravy zakládá
právě své úvěrní sdružení, rozpočet státní po-
voluje mu subvenci — české živnostnictvo této
cesty dosud nenastoupilo. Řečník přeje si, aby
alespoň dnešní sjezd zanechal vědomí, že živ-
nostnictvo není ztraceno — jak se to rádo
hlásává — že není opuštěno, ale schází mu
důvěra v sama sebe. Toto zvrácené stanovisko
činí z nás stále víc a více národ úřadníků,
a přece silí jen ten národ, který má silné třídy
výrobní. A to platí pro nás v našich téžkých
zápasech v prvé řadě. Zvolným postupem n-
pravy se lekati nedejme! Jen prací se nám
podaří překonati oblíze. (Hlučný potlesk.)
Pan V. Povondra: Navrhovaná vládou
oprava neuspokojila. Obmezuje autonomní snahy
živnostnictva v pravém opaku k jeho přáním
v řadě otázek stavi se proti našim požadavkům
(braní míry obchodníkem a p.). Při všem tom
neuznala ani olomoucká obchodní komora za
vhodno, aby zaslala dle přání vlády nový návrh
českým společenstvům. (Hanba!) Nebýti ochoty
pražské komory, která ihned nám zaslala český
překlad osnovy, nevédělo by živnostnictvo mo-
ravské ani o této důležité pro ně věci. Vládní
osnova výklad zákonu ponechává na dále
úřadům státním, neupravuje kompetenci nuce-
ných společenstev okresních dle našich po-
třeb. ponechává úřadům dispense od výučného
V Povondra
Morava
10
article
listu atd. a přece není spravedlivějšího poža
davku, než aby si živnostnictvo své věci řídilo
samo ! Kam vede vylučování živnostníků z to-
hoto přirozeného obvodu působení, patrno nej-
lépe z toho, jak liknavě vyřizují úřady naše
žádosti a stesky. Tak chtěla kroměřižská spole-
čenstva zříditi závaznou podpůrnou pokladnu
mistrovskou, věc zůstala jen v první instanci
přes 3 měsíce, ač živnostnictvo žádalo za rychlé
vyřízení, poněvadž chtělo jedno společenstvo
samo věc tu podniknouti, nebude-li do 3 měsíců
zřízena zmíněná společná pokladna.
Tak se snahy živnostnictva jen poškozují
Řečník přechází na to k dobrému zdání, vypra-
covanému zemskou jednotou moravskou o vládní
osnově. Zemská jednota šla dále než vládní
předloha a vypracovala návrh změny hlavních
ustanovení živnostenského řádu. Mezi živno-
stenské podniky zařaďuje návrh tento i obchodní
živnosti a žádá také pro ně průkaz způsobilosti.
Rovněž majitelé továren, kteří zhotovují vý
robky řemeslně, jsou povinni podati průkaz
způsobilosti. Duchovní, řeholníci, učitelstvo,
úřadnictvo (státní i samosprávné), jakož i osoby
vojenské jsou vyloučeny z provozování živnosti.
11
article
Panské dvory, továrny, dopravní a zemědělské
podniky a pod. nejsou oprávněny k výrob
řemeslných výrobků čeledí. Řemeslné filiálky
cizincům se zakazují. Ustanovení o nabytí prů-
kazu způsobilosti se tímto dobrým zdáním
značně zostřují. Těžisko návrhů jednoty spočívá
v organisačních ustanoveních. Řemeslo v dnešní
své formě nemá budouenosti — nutno se sdru-
žovati a jen tak bude lépe ! Snad vyvine se věc
tak, že společné živnostenské továrny vykonají
práce přípravné a dokončení (z polotovaru) při-
padne živnostníku. Vážnou jest dále otázka
pojištění starobního. Mezi živnostníky jsou dva
proudy: jeden volá po zasažení státním, druhý
po svépomoci. Řečník hájí druhý. Pojištění toto
budiž provedeno zemskými organisacemi v do-
hodě s dělnictvem. Ale k dosažení všech těchto
účelů jest v prvé řadě třeba organisací. Vláda
nám nepomůže, nejvýše tak, že nám dá 300 zl.
subvence a při tom jí jen zemská jednota vrátí
230 zl. na poštovném . .. . V živnostnictvu
samém je spása, v porozumění pro věc
v práci pro ni. (Hlučný potlesk.)
12
article
Pan Klabusay z Holešova souhlasí
s předešlým řečníkem co do významu organisace
a jejího obrodného poslání. Pracujme od muže
k muži! Vzdělávejme se a učme se. Řečník
navrhuje na to tuto resoluci: My účastníci
schůze českého živnpstnictva v Zábčehu, dne-
1. prosince konané, prohlašujeme: Žádáme
upravení celého živnostenského řádu ve smyslu
usnesení živnostenských sjezdů v Praze, Vídni,
Brně a Kroměříži konaných a dobrozdání živno-
stenské ankety ve Vídni se zřetelem na nové
požadavky naší době přiměřené. Zejmena dů-
razně žádáme rozštření samosprávy společenstev,
upravení otázky úvérové, vybudování organisace
společenstev, úpravu odborného školství a za-
opatřování živnostenské pro stáří. (Hlučný sou-
hlas.) Resoluce přijímá se jednohlas ně.
Při volném rozhovoru poukazuje pan Za-
pletal z Kroměříže na nedostatky organisační
a žádá posl. Žáčka, aby interpeloval na říšské
radě ve příčině jednání olomoucké obchodní
komory. (Souhlas.)
Pan Kubáč z Olomouce poukazuje na
vyssávání dělnictva v továrnách, vyrábějících
řemeslné výrobky a žádá stanovení minimální
mzdy v nich a zákaz práce ženské. Práce tre-
stanců jest rovněž zlou nepřítelkyní živnostnictva.
Klabusay
Kubáč
Holešov
Zábčeh
Praha
Vídeň
Brno
Kroměříž
Olomouc
živnostenský sjezd
13
article
Také nutno i co do stavitelů trvati na průkazu
způsobilosti co do těch kterých prací, spada-
jících do výroby řemeslné. Dále žádá řečník
odpolední vyučování na pokračovacích školách
a odbornou organisaci společenstev. (Souhlas.)
Pan Povondra poukazuje, že návrh
zemské jednoty v tom směru plně vyhovuje.
Dr. Fischer na jedno zvláště upozor-
ňuje. Jedná se o změnu živnostenského řádu a
málokterý ze živnostníků zná vůbee platný řád.
A přece první podminkou využilí zákona jest
jeho znalost. Jen tak donutí se úřady, aby ko-
naly svou povinnost a neignorovaly jako dosud
oznámení společenstev (na př. o práci t. zv.
fušerů). Živnostnictvu se nepomůže, dokud si
ono nepomůže samo. Dnes platí jen síla a
hospodářská moc. Když živnostnictvo dovede
pracovali pro každého jiného, proč nepracuje
i pro sehe? Vlejte do prázdné nádoby předpisů
organisačních život a budou vás respektovat.
(Hlučný potlesk.)
Předseda děkuje účastníkům končí schůzi.
Sálem zní »Hej Slovaně!« A když jsem se po
srdečné zábavě loučil se zábřežskými, stěžovali
si mně, jak prý tam málo kdo z Čech si na ně
vzpomene. Ujišťoval jsem je, že se mýli, že
jich zápas sledujeme, že jeho význam pro celou
českou věc chápeme — usmívali se, těšilo je
to: ale někdo by se přece tam měl tak ob čas
na ně podívati. Tlumočím rád toto srdečné po-
zvání. Snad si naše spolky atd. při svých vý-
letech na ně vzpomenoul
Povondra
doktor
Fischer
Slovana
Čechy
14
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
schválil ve své včerejší 12. řádné schůzi návrh
městské rady, jímž připojil se k manifestačním
projevům za zřízení druhé české uni-
versity v Brně a slovinské v Lu-
blani.
Na počátku schůze věnoval starosta pan
dr. Srb posmrtní vzpomínku zvěčnělému býv.
prvnímu starostovu náměstku p. Kandert o v
a vzpomenul jeho slechetného daru »Ú. M. Š.«.
načež se sbor usnesl, aby ku poctě zesnulého
pojmenována byla jedna z ulic král. hlav. města
Prahy jeho jménem.
Dále vyřízeny byly četné stížnosti a návrhy
a provedeny byly některé volby do komisí. —
Na počátku schůze povstal starosta pan dr.
Srb a pravil: Slavný sbore! (Členové sboru
povstávají.) Mám opět smulnou úlohu sděliti,
že zesnul pan Josef Kandert, dlouholetý
člen sboru a první náměstek starosty král. hl.
města Prahy. Činnost tohoto muže, jenž vynikal
šlechetnou povahou a čistým srdcem, jest dobře
známa. Rozloučili jsme se s ním jakožto s mi-
lým druhem, který zanechal po sobě šlechetným
skutkem skvělou památku. Rada městská
uctila jeho památku a usnesla se navrhnouti
sboru, aby v jeho paměť pojmenována
byla některá ulice hlavního města jeho jmenem
(Výborněl)
doktor
Srb
Kandert
Ú M Š
Praha
Brno
Lu
15
article
Slavný sbor na znamení souhlasu s ná
vrhem tímto a na znamení projevu soustrast
bez vyzvání již povstal a bude to zaznamenáno
v protokole schůze.
Návrh rady městské, »aby památka n
zvěčnělého p. Jos. Kanderta, někdejšího
náměstka starosty král. hlav. města Prahy
uctěna byla pojmenováním některé ulice »Kan-
dertovou«, schvaluje se jednohlasně.
Starosta p. dr. Srb žádá obec. star. pana
dra. Groše, by přednesl projev ve pro-
spěch zřlzení české university
Brně a slovinskě university v Lu-
blani. (Výborně!)
Refer. obec. star. p. dr. Groš: V po-
slední době povznesli národové slovanšti v tomto
mocnářství své hlasy na splnění dvou důležitých
kulturních požadavků slovanských. Jest to jednak
druhá universita na severu s vyučovacím jazy
kem českým v Brně a na jihu universita s v
učovacím jazykem slovinským v Lublani.
Kandert
Srb
Groš
doktor
Praha
Kanada
Brno
Lublaň
český univerzita Brno
16
article
Tyto návrhy staly se nyní aktuálními tím,
že na říšské radě podány v léto příčině pilné
návrhy a že dále také jednotlivé korporacea
kluby počaly se starati a se vší vehemencí za-
sazovaly se o to, aby důležité tyto kulturní po-
žadavky byly splněny.
Tím ovšem není vyčerpána řada nedostatků
kterými trpi národové slovanští na poli kultur
ním v této říši; zejmena sluší se zmíniti o uni
versitě, které domáhaji se Rusové a o poža
daveích ostatních Jihoslovanů v této říši.
Avšak vzhledem k tomu, že tyto dvě věe
se dostaly do stadia akutního, má král. hlav.
město Praha jako středisko národa českého,
který měl vždy vůdčí postavení ve světě slo
vanském, za svou povinnost, aby povzneslo také
svého hlasu v této záležitosti. (Výborně !) Měst-
ská rada se usnesla, aby stalo se to způsobem
nejvíce slavnostním, nám přístupným, totiž pro-
jevem tohoto slavného sboru. Městská rada
předkládá tudíž návrh projevu zvláštní ko-
mise, který zní:
»Sbor obecních starších král.
hl. města Prahy, trvaje na přesvědčují-
cích a nikým nevyvrácených důvodech, jež
byly uvedeny na prospěch druhých vysokých
škol českých na Moravě v memorandum jeho
ze dne 10. února 1896 radě říšské podaném,
jakož i na manifestační schůzi občanstva
pražského, která dne 24. října 1898
k podnětu městského zastupitelstva na radnici
staroměstské se konala, usnáší se opětně
s veškerým důrazem veřejně prohlásiti, že
zřízení těchto druhých, úplných vyšších ústavo
českých ve hlavním městě markrabství mo-
ravského zůstává napořáde předním kulturním
požadavkem národa českého, od kterého upu-
stiti za žádných podmínek nemůže a nemíní.
Rus
Jihoslovan
Praha
Morava
sbor obecní starý král
17
article
Nikoli politické neb dokonce agitační dů-
vody, nýbrž naléhavá kulturní a proto prak-
tická potřeba obyvatelstva českoslovanského
a oprávněná jeho snaha vydržeti soutěž
s ostatními vzdělanými národy na poli vě-
deckém jsou to, jež odůvodňují žádost za
doplnění a řádné vypravení české techniky
a za brzké zřízení druhé české university
v Brně.
I počet obyvatelstva národnosti českoslo-
vanské i jeho pokračující vzdělanost a po-
platní síla i rostoucí počet českých posluchačů
na vysokých školách v zemích neuherských
(na české universitě pražské bylo na př. loni
3143 posluchačů) i rozkvět českého středního
školství a množství žactva na školách těch
se vzdělávajícího, i přeplnění českého vysokého
učení v Praze, i známé nedostatečné, ano
nedůstojné jeho umístění i potřebná záruka
dalšího prospívání jeho zabezpečením řádného
dorostu; všechny tyto a mnohé jiné nezvratné
důvody mluví zcela jasně pro úplnou opráv-
něnost žádosti, aby národu českému dostalo
se takového počtu vysokých škol, který by se
nalezal v náležitém poměru k počtu vyšších
ústavů vzdělávacích, jež byly národům ně-
meckému a polskému státem zřízeny, a aby
tedy v Brně, kde pro to jsou všechny přiro-
zené podmínky, zřízena byla druhá universita
s vyučovacím jazykem českým.
Domáhajíce se této kulturní potřeby svého
národa, nemůžeme nepovznésti svého hlasu
též ve prospěch stejné kulturní nezbytnosti,
o kterou pracují jihoslovanští naši bratři —
— Slovinci.
Brno
Praha
18
article
Jsou to stejně důvody práva, slušnosti
prospěšnosti, jež přimlouvají se za to, ab
i ostatním národům slovanským v této říši,
zejmena národu slovinskému, dostalo se brzo
samostatné slovinské university v Lublani,
na které by odchovávala se národním jazy-
kem intelligence, aby napotom mohla přispí-
vati netoliko ke kulturnímu povznesení vlast-
ního, po staletí tak nespravedlivě zanedbáva-
ného lidu, nýbrž i ostatního přečetného
obyvatelstva jihoslovanského. Zřízením univer-
sity s vyučovacím jazykem slovinským
Lublani splní stát jen svoji povinnost
k věrným a obětavým svým občanům a po-
vinnosti této nesmí se vyhýbati z malicher-
ných ohledů na kohokoli.
Sbor obecních starších však s politováním
a s roztrpčenosti znamená vzmáhající se vše-
německou agitaci proti každému sebe spra-
vedlivějšímu kulturnímu požadavku českého
národa i jiných národů slovanských, kteř
chtějíce jíti jako rovni s rovnými hájí toliko
své a jiněmu národu nechávají to, což jest
jeho; agitaci, která stojíc na stanovisku bar-
barského pěstního práva a pěstujíc systema-
ticky národní záští, neprokazuje v projevech
svých ničeho jiného nežli naprostý nedostatek
smyslu pro právo a slušnost.
Sbor obecních starších, přidávaje se k pře
četným protestům proti všem snahám, jež
směřují k zrušení zákony státními zaručené
rovnoprávnosti národů v tomto mocnářství,
očekává zároveň s plnou důvěrou, že v zá-
ležitosti potřebných vyšších škol slovanských
rozhodnou příslušní činitelové státní tak, jak
toho žádají zájmy státu a národů jeho, kteří
v něm hledají záštitu nerušeného svého kul-
turního vývinu.« (Výborně! Potlesk.)
Při hlasování povstávají pro schválení pro-
jevu všichni přítomní.
Starosta pan dr. Srb:. Konstatuji,
že projev přijat byl celým slav.
sborem jednomyslné. (Výborně ! Po
doktor
Srb
Lublaň
19
article
Ulesk.
Ulesk.
K dotazům přihlásíl se obecní starší p. Břez
novský a poukázal na oblíže, s nimiž setkává se
obecenstvo u obecních úřadů, dodav, že veškery jeho
návrhy v příčině nápravy v ohledu tom zůstaly ne-
povšimnuty. Dle zprávy »Nár. Listů« podobnou kří
žovou cestu prodělal také strážník, který chtěl na
radnici podati úmrtní oznámení. Zařízení služby
úřadnictva jest pohodlné pro úřadnictvo, ale úřad-
nictvo jest tu pro občanstvo, nikoli občanstvo pro
úřadnictvo. Rečník žádá presidium, aby stala se ve
věci této náprava, by obecenstvo nebylo chikanováno
a v podacím protokole by přijímaly se spisy i od-
poledne.
Starosta p. dr. Srb odpovídá, že zmfněná zále-
žitost se strážníkem jest dle vyšetření nepatrnaa
zavinil ji při inspekci nový úřadník nepřijetím po-
dání, které nebylo však tak neodkladné, by musilo
býti strážníkem ještě téhož dne odpoledne dodáno.
Návrh p. Březnovského, by v podacím
protokole přijímaly se věcí i odpoledne, odkazuje se
městské radě.
Obocní starší p. Bennewitz praví, že u obee
slouží někteří úřadníci přes 37 let a že dosáhli při
tom i 72 léta věku a že zajisté mnohý touží z nie
po zaslouženém odpočinku, ale že se obává, že by
vystoupením ze služby byl zkrácen v příjmech. Řeč-
ník táže se, zda jest presidium ochotno dle čl. 88
obec. řádu postarati se při vstoupení zasloužilých
úřadníků do výslužby, by ponechaly se jim všechny
příjmy i přibytečné a navrhuje, by presidium ve věci
té provedlo potřebné kroky.
Starosta p. dr. Srb podotýká, že sbor i rad
městská změněním pensijních pravidel umožnily, aby
úřadníkům, kteří po dovršené době služební chtěj
odebrati se na odpočinek, mohlo se ponechati služné
i příbytečné, což ponecháno povolovati sboru a úřad-
níci mohou o to žádati.
Návrh pana Bennewitze odkazuje se
městské radě.
doktor
Srb
Bennewitz
20
article
Schvaluje se zpráva verifikační komise o vý-
sledku zkoumání užších voleb do obecníno zastupi-
telstva král. hl. města Prahy, vykonanýcb dne 20.li-
stopadu, o němž jsme se již zmínili
Magist. tajemník pan Mlynúř uvádí k vy
zvání starosty do zasedací síně obecní starší, zvo-
lené v užší volbě pp. inž. Heraina, T. Cetlo
ského a Václava Varvažo vs ké ho.
Starosta p. dr. Srb vítá je a žádá, by veškery
úkoly, které jim sborem neb presidiem budou udě-
leny, svědomitě konati.
Stížnosť p. Fr. Čermáka, mistra zednického a p.
Ant. Severy, maj. domu č. p. 611——II. v ul. Ště-
pánské, do rozhodnutí, kterým zamitnuta byla žá-
dosť za povolení ku provedení stavební změny
v tomto domě, za jejíž vyhovění přimlouval se pan
Portík, stížnosť p. Jos. Dejmka, maj. domu č. p.
117—VII. »na Zátorách«, do nařízení, aby do 14
dnů předložil magistrátu plány na provedení pří-
pojky domovní kanalisace ke stoce v ulici na Záto-
rách, jinak že použito bude prostředků donucovacích
stižnosť firmy M. Grab synové, maj. domu č.p
407—VIII. ve sv. Václavské třídě, do výměru, kte-
rým nebylo dáno povolení k užívání souterrainních
místnosti v tomto domě za byty, stížnosť firmy M
Grab synové, maj. domu č. p. 389—VIII. v Barran-
dově ul., do výměru, kterým nebylo dáno povolení
k užívání souterrainních místností v tomto domě za
byty, stížnosť c. k. finanční prokuratury jako správ-
kyně pozůstalosti Mojžíše Lasche do výměru, kterým
bylo nařízeno zabezpečení domu č. p. 609 —I. na
Staroměstském náměstí a v Dlouhé třídě za příčinou
stavby nové stoky uliční v Dlouhé třídě, a další
stížnosť téže fin. prokuturaty do výměru, kterým
k opravě průčelí domu č. p. 609—I. povolena byla
Mlynúř
Ing
Herain
Varvažo
Srb
Antonín
Severa
Portík
Jos
Dejmek
M Grab
Lasch
Praha
Václavský třída
Barran
staroměstský náměstí
M Grabo syn
21
article
Gnedělní lhůta s doložením, že je žádoucno, aby byla
provedena radikální změna v chatrném stavu celého
lohoto domu, při které žádal obecní starší p. Pinz
za urychlení plánu polohy, by opatřila se tím práce
nezaměstnaným a ref. p. dr. Novák odvětil, že se
tak již stalo a že do rozpočtu dána určitá část
k účelu tomuto, stížnosť firmy M. Grab synové, ma-
jitelky usedlosti č. p. 391— VIII. zvané » Košinkae
v Libni, do usnesení rady městské, aby dosavadní
plán polohy schválený pro tuto usedlosť nebyl brán
za základ jednání o žádosti ve příčině rozšiření to-
várního závodu jmenované firmy, nýhrž aby úřa
stavebuí prve konal ještě přislušná studia a do te
doby aby nebylo rozhodováno o stavební záležitosti
ohledně přístavku při továrně firmy M. Grab synové.
stížnosť pp. Emanuela Graba a dra. Hogona Graba,
maj. usedlosti »Košinky« č. p. 391—VIII., do usne-
sení rady městské, že rozhodnutí o stavební čáře pro
pozemek č. kat. 103 v Libni, jenž patří k usedlosti
Pinz
doktor
Novák
M Grab
Grab
Hogon Grab
Libeň
Košinka
22
article
»Košince«, odročeno býti má až do té doby, kdy
sdělán bude nový návrh na upravení téže usedlosti
stížnosť p. prof. Frant. Dolejšky, maj. pozemkuč
kat. 422 2 v ul. Libeňské v Praze—VII. do rozhod-
nutí o žádosti firmy Pereles Siegl, strau povolení
ke slavbě sušárny koží, skladiště a konírny na po-
zemku č. k. 422/3—VII. při ul. Libeňské, a stížnost
firmy J. Z. Pollaczek, majitelky továrny č. p. 315
316—VII., na Maninách do téhož rozbodnutí, pokud
jím se svou námilkou proti onomu stavebnímu po-
volení odkázána byla na pořad práva, stížnosť firmy
Karel Noback a spol., slévárny v Bubnech do naří-
zení, aby provedla některá bezpečnostní opatřen
proti ohni ve své továrně č. p. 304— VII. v Bu-
benské třídě a stížnost p. Karla Tillera, maj. domu
č. p. 330—I. na Františkově nábřeží, do výměru
kterým nebylo vyhověno opětné žádosti za schvá-
lení podzemních místností v tomto domě za byty se
zamítajl.
profesor
František
Dolejšek
Noback
Tiller
Košinka
Praha
Maniny
Bubno
Františkov nábřeží
Perele Siegl
23
article
Při návrhu na zřízení pátého místa revidenta
plynoměrů se služným 1400 K ročně
obecní starší p. Havlíček navrhl, by se po-
dobná místa dávala jen pražským příslušníkům
protože jest mnoho pražských živnostníků bez práce
Za návrh tento přimlouvá se také obecní starší
p. Jirousek,
Obecní starší p. Fr. Sokol podolýká, že místo
už jest zadáno člověku, který nepatří do Prahya
žádá, by také místa výběrčích na mostě dávala se
schudlým pražským živnostníkům.
Rel. p. dr. Groš praví, že revidentství plynárny
není žádnou sinekurou. Při něm žádá se výcvik
odborná znalost, a revise dosud trpěla, že místa ta
zadávána byla osobám věci neznalým, čímž byla
plynárna poškozována. Správní rada musí při kandi-
dátu uvážiti nejen, je li pražským příslušníkem, nýbrž
je-li také místa toho schopným.
Návrh městské rady schválen a ostatní návrhy
odkázány městské radě.
Městská rada podala návrh, by podala se petice
za zřízení okresního soudu v Holešo-
vicích a v Libni
Obecní starší p. Macháček podotýká, že pře
dvěma roky podána žádost za zřízení soudu v Libn
a že bude, dle informace z dobrého pramene, pří
znivě vyřízena, kdežto městská rada žádá soud pro
Holešovice, k němuž má se Libeň připojiti. Řečník
navrhuje k petici dodatek, by vedle soudu v 7. čast
žádalo se také zřízení jeho v 8. části a návrh obec
ního zastupitelstva libeňského by se prostě obnovil
Ref. m. r. p. dr. Růžička praví, že připojen
Libně k soudu v Holešovicích jest jenom prozalfmné
dokud nezřídí se soud také v Libni.
Schvaluje se návrh městské rady a návrh p.
Macháčka odkazuje se této.
Havlíček
Jirousek
doktor
Groš
Macháček
Ref
Růžička
Libeň
Holešovice
okresní soud v Holešo
24
article
Méstská rada navrhla, aby dozorčí komi se
pro kanalisaci byla rozšiřena na 9 členů.
Obecní starší p. Prášek navrhuje rozšíření na
10 členů, ale návrh jeho se zamítů a schvaluje se
návrh městské rady.
Sehvalují se: návrh na povolení nákladu
24.180 K na postavení třetího kolle ve strojovn
ústředních jatek v Holešovicích; návrh na povolení
nákladu 14.000 K na zřízení sprchového konden
sátoru s příslušenstvím ve chladírně ústředních jatek
návrh na prodej staveniště č. 6 usedlosti čp. 449/Ii.
ve výměře 75.45 čiver. sáhů Ludviku Hartvigovi za
cenu 100 K 1 čtver. sáb; návrh, aby obnoveny byly
petice ke sněmu král. českého: za uzákoně n
návrhu prol. dra, Kvíčaly č. I., za změnu
§ 28. zem. zák. ze dne 24. února 1873 č. 17 (o do-
hlídce ke školám), za změnu 8g 10. a 11. zem.
zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86; návrh, aby
Jindřichu Kamenickému, posluchači práv, ponecháno
bylo měst. stipendium; návrhy na udělení dispensí
od překročeného 40. roku věku Janu Gamelovi, pí-
saři, k dosažení mísla kancelisty a Frant. Eisen-
mannovi, strážníku, k dosažení místa sluhy; návrh
na schválení plné moci pro právního zástupce k za-
hájení právní pře ve příčině služebnosti na domě
čp. 922I. a návzh na zvýšení příspěvku per 360
pro nadační místo v Klárově ústavu slepců na 660 k
od 1. ledna 1901.
Městská rada navrhla, aby s výhradou schválení
místodržitelství v král. českém věnována byla z re-
servního fondu městské spořitelny pražské k za-
opatření práce nezaměstnaným pražským přísluš-
níkům k rukoum starosty král. hl. města Prahya
k jeho disposici částka 5000 K.
Prášek
Ludvik Hartvig
Kvíčala
Kamenický
Gamel
František
Holešovice
Prahya
Klárov ústav slepec
25
article
Obecní starší p. Březnovslký vílá návrh
tento, ale poukazuje, že první povinnost, starati se
o nezaměstnané, jest státu. Obrací-li se dělnictvo na
obec pražskou, obrací se na nepravou adresn, ple
má jíti přes kamenný most k místodržitelství. Řečník
podal ve věci této interpellaci říšské radě, by vláda
pro nezaměstnané něco učinila, ale když sháněi
pro ni petici, měl s tím velkou potíž. Poslanni
z venkova řekli: »Vy máte v Praze spousty neza-
městnaného dělnictva? Pošlele nám je ven, mny jich
nemůžeme dostati a kdybychom neměli strojů, ne-
mohli bychom hospodařiti.
K žádosti řečníka prohlašuje starosta p. dr. Srb,
že v příčině nezaměstnaných obrátí se na místodrži-
telstvií.
Obecní starší p. Prášek táže se, jak daleko
pokročila otázka vydání hradeb a žádá, by se zahá-
jilo jich bourání.
Slarosta p. dr. Srb odpovídá, že bašty čís. 17
a 18 byly obci při poslední komisi již odevzdánya
zejtřejším dnem (úterkem) počne se
s bouráním jich i tak zv. »Budky« proti ze-
měbraneckým kasárnám a že dělníci přijímati se ba-
dou prostřednictvím obec. ústavu pro zaopa-
třování práce. Bourání provede se v režii olae,
poněvadž práce z nouze nemůže se dáti podnikateli.
(Výborně!)
Obecní starší p. Macháček praví, že erár ve-
škery práce v nové soudní budově zadal cízím Něm-
cům a upozorňuje, by nestalo se lak také v Praze
při stavbě trestního soudu.
Slarosta p. dr. Srb praví, že v poslední době
vydán byl ministerský výnos, který směřuje k témut
cíli a myslí, že u státních úřadů bude zachováván.
Návrh městské rady schválen.
Před volbou komise pro vyřizování stížností sta-
vebních ve II. instanci na správní rok 1901—1902
pravil ob. starší p. dr. Nesý, že do nejdůležitější
této komise přijde někdy jen 4—5 pánů a někteří
z nich za rok vůbec se do ní nedostavili, jiní opět
jen několikrůte.
Srb
Prášek
doktor
Macháček
Nesý
Praha
Německo
pán
26
article
Navrhuje, by sbor zvolil do komise o jednohe
člena více a navrhuje na místo p. Macháčka, protuže
komise potřebuje informace z Libně.
Po debatě, které se zůčastnili pp. dr. Hol-
bovský, starosta dr. Srb, jenž sdělil, že dle usne-
sení sboru z r. 1886 může býti do této komise va-
len jen technik, právník a po případě i lékař, p. dr.
Kühn, Březnovský a Macháček, který ži-
dal, by se s ním při kandidatuře nepočítalo, pan dr.
Nesý svůj návrh odvolal.
Do komise pak zvoleni pp.: JUDr. Černohorský
Karel, Gregor Čeněk, Herain Jan, Jahn Richar.
JUDr. Jeřábek Luboš, JUDr. Nesý Petr C., JUD .
Novák Jan S., Novák Josef V., Novotný Antonfe,
Pasovský Vratislav, Petrlík Kristian, Romováček
Václav, JUDr. Růžička Josef, Seifert Jan, MUDe.
Slavík Alfred, JUDr. Vlček Jan, Vlček Karel.
Do dozorčí rady společné vodárny zvoluni na
dobu do konce r. 1901 pp.: Čupr Ladislav a Seifert
a na r. 1902 pp.: Brož Václav, dr. Holubovský.
Kubr Antonín, Novolný Antonín, Pasovský Vratisí.,
Petrlík Kristian, R. Jahn, Vlček Karel, Voitl Fend.,
Franzl, Lada, dr. Novák, Čupr Ladisl., Neuber,
dr. Groš, Kreutzer, Varvažovský, Seifert.
Do kemise pro udilení medaílií a diplomů uznání
král. hl. města Prahy na r. 1901—1902 zvoleni pp.:
Gregor, Jahn, Tereba, dr. Víček, Sokol, Havlíček,
dr. Novák; do městské zdravotní rady ze sboru p.
prof. MUDr. Slavík a do správní rady předměstských
obecních jatek v Holešovicích pp. dr. Holubovskýa
Červený.
Schůze prohlášena pak za důvěrnou a jednáno
v ní o návrhu městské rady na smírné vyrovnání
sporu s Pražskou akciovou strojírnou v záležitosti
rekonstrukce mostu Františka Josela, který schválen,
načež schůze skončena.
Macháček
doktor
Srb
Kühn
Březnovská
Nesý
JUDr
Karel
Gregor
Herain
Jan
Jahn
Richar
Jeřábek
Luboš
Nesý C
Novák
Novák V
Petrlík
Kristian
Romováček
Růžička
Josef
Seifert
MUD
Slavík
Alfréd
Vlček
Ladislav
Brož
Holubovský
Kubr
Antonín
Novolný
R Jahn
Voitl Fend
Franzl
Lada
Čupr
Ladisl
Neuber
Groš
Kreutzer
Tereba
Havlíček
profesor
MUDr
Holubovský Červená
Josel
Libeň
Praha
Holešovice
Sokol
Pasovský Vratislav
27
article
Vrázova přednáška na Žofině.
Vrázova přednáška na Žofině.
Společnost pražská nedala si ujíli vzácný poži-
tek, delší dobu již ohlašovaný — přednášku oblihe-
ného cestovatele E. St. Vráze; dostavila se včera
v tak plném počtu, že dvorana žofínská málo kdy
při přednáškách bývá svědkem takového účastenství.
V čele sálu vztýčena pláténá stěna velikých rozměrů,
jež určena byla, by promítány byly na ní světelné obrazy.
jež Vráz sám si přístrojem fotografickým pořídil. Tim
dvojnásob zajímavou stala se jeho přednáška, te
krom úchvatného líčení názorně provázel nás na
své pouti Čínou,
Posluchačstvo uvítalo Vráze jako starého, do-
brého známého. Také statečný cestovatel náš, jenž
na přesrok dovrší dvacetiletí svého cestování, navázal
na bouřlivý potlesk nil své výmluvné, barvami svěží a
poutavé přednášky. Čtyři léta prošla, pravil, co na-
posled v této dvoraně stál jsem lváří v tvář české
intelligenci; vám zdá se to býti přechoden z jedně
saisony ke druhé, mně však za dobu lu poštěstilo se
uviděti veliký svět, nepomíjející jeho krásy i hrůzy.
»Potřebuji jen oči přimbouřiti,« pokračoval Vráz
svým malebným způsobem, sa obrazy krajů, k nimž
upjaty byly do nedávna zraky všeho vzdělaného
lidstva, noří se mi z paměti. Víte dobře, že míním
Čínu, toto jeviště hrůzných událostí, vřavy válečné
na sklonku 19. a počátku 20. století a zvláště sídelnl
město tohoto čtyřstamillionového národa Pekin; jak-
mile dověděl jsem se v Chicagu o povstání boxerů,
nastoupil jsem ihned cestu do Asie, přes ostrovy ha-
vajské, abych ještě v čas dostihl Pekinu.
Vrázův
Stanislav
Vráz
Čína
Peking
Chicago
Asie
28
article
Přišel jsem však již pozdě, jen k dohře veliké
této tragedie, přišel jsem, když Pekin padl již do
rukou spojených velmocí. Z daleka vstříc mi kynuly
šeré hradby pravěkého toho města, obepínající je
v obvodu 33—34 km., zvýší místy až 17 metrů;
ale ten žalostný vzhled, ty ruiny paláců, zející otvory
hradeb, zpustošené domy, vypálené chrámy — to
nebyl ten Pekin slavný, o němž psal již Marko Polo
před 600 lety. Obraz nejhroznější devastace zjevil s
oku; zprahlé býli, tráva a křoví, jež plazí se mezi
dlažbou, dobře se hodí k obrazu úplné spousty.
Dnes Číňany nenáviděný železný oř, dráha, supí a
syčí před samými valy, ba projíždí i dál sbouranou
hradbou.« Po krátkém tom úvodu přechází Vráz
k fragmentárnímu, avšak výmluvnému, obrazý oplý-
vajícímu líčení. Dle světelných obrazů vede nás bra-
nou do Pekina a vykládá, že dělí se na dvé, na
vnitřní a vnější měslo; vede nás pak na hradby po
esplanadé u domků sousedících s pozadím ameri-
ckého vyslanectví, kde ukazuje nám místo, kde na
třech sloupcích spočívaly drahocenné přístroje hvě-
zdářské; zbyly z nich jen zmíněné kamenné sloupy.
o které Prušáci nestáli. Jdeme s Vrázem do ulic, ši-
rokých a prostranných, jež nasvědčují, že to byl
dříve vlastně válečný tábor Tatarů; nízké domky
slohu středočínského a jihočínského s tatarskými
příméty, jako jsou tyče a bidla s koňskými ohony
jako okrasami, bývalé to tatarské žerdi válečné.
Číňan
Vráz
Prušák
Tatar
Peking
km
29
article
Po nějaké čáře stavební není stopy, domky brzo vy-
bíhají, brzo se krči z klikatých periferil ulic; k ne-
ladnosti té druží se špína a nedistota. Ani netušíme
a Vráz lehkým přechodem líčení vzniku povstáni
boxerského, představuje nám vysoké hodnosty Číny.
jichž jmena denně v novinách opakovaná utkvěla
nám v paměti.
Na plátěné stěně uzřeli jsme »čínského Bis-
marka«, nedávno zesnulého Lichunčana, prinee Čina,
Čuna, Kvang Sáa, řadu mandarinů, uzřeli jsme
komnalu, ve které Tuan kul potají pikle na vyhubení
»žlutých dáblů« a kde později — český cestovatel
Vráz u téhož stolku psal svůj denník . . . U příleži-
tosti té pronáší Vráz svůj úsudek o povstání boxerů.
Jest toho mínění, že povstání jest utlumeno na ně-
jaký čas, ale že Čínou burácí tlumený plamen, jenl
po čase ještě hrozněji propukne.
Vráz chváli některé čínské hodnostáře, kteří ra-
dili eísařovně, aby nevěřila boxerům a nedopouštěla
násilí proti Evropanům; jedním z těch byl už zmí-
něný prine Sů, dle Vráze prozíravý státník, ale při
tom po jiné stránce dětinný. Na obrázku jednom vi-
díme, jak tři děti jeho cvičí se pod dohledem pro-
ského seržanta v zacházení se zbraní a pruské execirce.
Episodek takových vplétá Vráz do svého vypravování
celou řadu, naznačuje tak dovedně i povahové stránky
Číňanů. Brzo zachylí typ čínského řemeslníka, br
Vráz
sáo
Evropan
Číňan
Čína