ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4acefa10-661f-11dc-92b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 145, place 64, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
3. prosince 1901
4 masthead
Č íslo 333.
5 article
po 19.400 K. Kromě toho měla II. třída k disposici úrok z Fondu dra. Josefa Šíchy 2056 K, IV. třída úroky z Fondu Klementy Kalašové 200 K, z Fondu Matěje ryt. Havelky 1600 K, z Fondu Josefiny Čer- mákové 700 K Archaeologické komisi dostalo se podpory vý- boru zemského opětně 6000 K na bádání v oboru prachistorickém, lidovědném a historickém a 10.000k na vydávání »Soupisu památek historických a umě- leckých«. Archaeologická komise obdržela kromě toho 800 K z obecné dolace České akademie, jakož podpory několika českých měst. JUDru. Tomáši Černému za služby právní vzdány díky Publikace vyměňuje Česká akademie t. č. se 137 institucemi vědeckými, literárními a uměleckýmia zasílá je darem 202 ústavům vzdělávacím, vědeckým, spolkům a veřejným bibliotékám. Bibliotéka České akademie obdržela roku minu lého darem 87 publikací o 115 svazcích, výměnou 306 publikací o 378 svazcích a koupí získala 53 knihy o 63 svazcích. Přibylo tedy knihovně České akademie 446 děl o 556 svazcích, tak že vykazuje nyní 3396 děl o 7322 svazcích. Z dárců knih uvádí zpráva J. V. císaře, c.k ministerstva osvěty a vyučování, financí, minister- stvo vyučování v Paříží, c. k. místodržitelství pro král. české, zemský výbor král. českého, řádného člena prof. dra. Antonina Friče. Zprávu svou uzavírá mluvčí toužebným přáním aby při našem konání i snažení zůstávala a nám přízeň těch, kteří považují práci vědeckou, uměleckou i litorární na ten čas za nejdůležitější práci národní Kéž podaří se nám pak v každý čas postaviti dílo muže, jichž potřebuje vlasť naše nejen v kulturním poslání svém slovanském, než i stát náš v postavení svém světovém.
doktor Šícha Kalaš Matěj Havelka Čer Archaeologický Černý profesor Antoninus Frič Paříž Český akademie
6 article Sjezd živnostnictva severní Moravy
Sjezd živnostnictva severní Moravy B. Zábřeh, 1. prosince. Za velice hojné účasti, která při přímo hrozném počasí jen tím více svědčila o sílících organisačních snahách moravského živnostnictva. konán tento prvý sjezd živnostnictva severní Moravy. Neměl jen účelů poradních o vlastních záležitostech, byl i jasnější episodou v zápasech národních na Zábřežsku. A celým jeho jednáním nese se onen srdečný tón moravských schůzi lidových, který je činí tak milými. Z Brna, Holešova, Olomouce, Prostějova, Loštic, Štěpá- nova, Troubelic-Šumvaldu, Zvole-Dubicka, Po- střelmova, Litovelska, českého Šumberska a j. dostavilí se zástupci živnostenských společenste Mezi přitomnými byli posl. dr. Žáček, V. Povondra předseda Zemské jednoty živnostenských spole- čenstev z Kroměříže, dr. R. Fischer za Národní jednotu pro východní Moravu z Olomouce, dr Kahlík, dr. Jindra, prof. Čán ze Zábřehu aj a četní živnostníci z nejbližšího i vzdáleněj- šího okoli. Jménem Národní jednoty zahájil schůzip posl. dr. Žáček. Jest prvým pokusem svolati živnostnictvo české na severní Moravě a vzbudi jeho účast na otázkách stavu. K návrhu dra. Fischera zvoleni za předsedu Al. Koruna, majitel cihelny v Ráječku, a za zapisovatelep. O. Kalkoš, předseda živn. spol. z Loštie.
Žáček V Povondra doktor R Fischer Kahlík Jindra profesor Čán Fischer Al O Kalkoš Morava B . Zábřeh Zábřežsko Brno Holešov Olomouc Prostějov Loštice Štěpý Troubelice Šumvald Dubicko Litovelsko Kroměříž Zábřeh Ráječek národní jednota pro východní Morava
7 article
Když byl předseda poděkoval za důvěru, ujal se slova p. posl. dr. Žáček. Zákonodárné sbory měly již tolikráte příležitost obíratis otázkou živnostenskou. Volání živnostnictva, stí- ženého krisí, je k tomu dohánělo. Platný živno- stenský řád spočívá na zákonu z roku 1859, kterým vlivem liberálních zásad a hesel doby byla i u nás prohlášena svoboda živnostní. Bez ohledně provedení zásady této živnostnictvo hlu- boce poškodilo. Nebylo pro svobodu vychováno a nemohlo ani v nejmenším čeliti převaze kapi tálové velikých závodů. Kusem odpomoci mají býti novely k živn, řádu z r. 1883, 1885, 1897 a i nejnovější osnova vládní. Osnova tato za ložena z části na výsledcích živnostenských sjezdů a zvláště vídeňské ankety. Postavení živnostnictva a jeho zástupců jest zde nemálo obtížné, protože otázka úpravy živností řemesl- ných tak hluboce souvisí s otázkami celého vývoje hospodářského vůbec.
Žáček
8 article
Dnešní velkolepé pokroky technické, zdo- konalené úvěrnictví, sdružování kapitálové atd daly dnešnímu našemu hospodářskému vývojí nový ráz. Proudům těmto lze čeliti jen stej nými zbraněmi. Proti moci moc, proti kapitálu kapitál. Sdružením vede cesta k lepším dobám. A právě upravení těchto sdružovacích snah jest podstatným rysem nové vládní předlohy. Tato předloha není však než jediným článkem v živnostenských pracích zákonodárných. Právě schválena — s nepatrnou změnou — punskou sněmovnou oprava čl. 59. a 60. živn. ř. a druhá otázka — podomního obchodu — čeká řešení. Řečník vykládá účel obou předloh. Ale to vše jsou jen jednotlivosti a z řad živnost- nictva stále roste volání pro rovisi celého živ- nostenského řádu. Jemu vychází nová vládní osnova jen z části vstřic, zostřujíc jednak do- sažení průkazu způsobilosti, upravujíc jednak poměry společenstevní. A v těto druhé stránce zři řečník těžisko předlohy. Dnes tihne vše k velkým celkům a ani živnostnictvo nemůže se — nechce-li samo sebe poškoditi — vymy- kati těmto proudům. Organisací sjedná si živ- nostnictvo váhu i význam. Zemědělstvo v té příčině ho předešlo a může mu býti přikladem.
9 article
Stát má povinnost podporovati tyto snahy, al pomocí z venčí se nic nezmůže, nebude-li v živ- nostnictvu samém zdravé svépomocné hnutí. Co platny sebe lepší zákony, zůstane-li jich liter mrtvou. Německé živnostnietvo Moravy zakládá právě své úvěrní sdružení, rozpočet státní po- voluje mu subvenci — české živnostnictvo této cesty dosud nenastoupilo. Řečník přeje si, aby alespoň dnešní sjezd zanechal vědomí, že živ- nostnictvo není ztraceno — jak se to rádo hlásává — že není opuštěno, ale schází mu důvěra v sama sebe. Toto zvrácené stanovisko činí z nás stále víc a více národ úřadníků, a přece silí jen ten národ, který má silné třídy výrobní. A to platí pro nás v našich téžkých zápasech v prvé řadě. Zvolným postupem n- pravy se lekati nedejme! Jen prací se nám podaří překonati oblíze. (Hlučný potlesk.) Pan V. Povondra: Navrhovaná vládou oprava neuspokojila. Obmezuje autonomní snahy živnostnictva v pravém opaku k jeho přáním v řadě otázek stavi se proti našim požadavkům (braní míry obchodníkem a p.). Při všem tom neuznala ani olomoucká obchodní komora za vhodno, aby zaslala dle přání vlády nový návrh českým společenstvům. (Hanba!) Nebýti ochoty pražské komory, která ihned nám zaslala český překlad osnovy, nevédělo by živnostnictvo mo- ravské ani o této důležité pro ně věci. Vládní osnova výklad zákonu ponechává na dále úřadům státním, neupravuje kompetenci nuce- ných společenstev okresních dle našich po- třeb. ponechává úřadům dispense od výučného
V Povondra Morava
10 article
listu atd. a přece není spravedlivějšího poža davku, než aby si živnostnictvo své věci řídilo samo ! Kam vede vylučování živnostníků z to- hoto přirozeného obvodu působení, patrno nej- lépe z toho, jak liknavě vyřizují úřady naše žádosti a stesky. Tak chtěla kroměřižská spole- čenstva zříditi závaznou podpůrnou pokladnu mistrovskou, věc zůstala jen v první instanci přes 3 měsíce, ač živnostnictvo žádalo za rychlé vyřízení, poněvadž chtělo jedno společenstvo samo věc tu podniknouti, nebude-li do 3 měsíců zřízena zmíněná společná pokladna. Tak se snahy živnostnictva jen poškozují Řečník přechází na to k dobrému zdání, vypra- covanému zemskou jednotou moravskou o vládní osnově. Zemská jednota šla dále než vládní předloha a vypracovala návrh změny hlavních ustanovení živnostenského řádu. Mezi živno- stenské podniky zařaďuje návrh tento i obchodní živnosti a žádá také pro ně průkaz způsobilosti. Rovněž majitelé továren, kteří zhotovují vý robky řemeslně, jsou povinni podati průkaz způsobilosti. Duchovní, řeholníci, učitelstvo, úřadnictvo (státní i samosprávné), jakož i osoby vojenské jsou vyloučeny z provozování živnosti.
11 article
Panské dvory, továrny, dopravní a zemědělské podniky a pod. nejsou oprávněny k výrob řemeslných výrobků čeledí. Řemeslné filiálky cizincům se zakazují. Ustanovení o nabytí prů- kazu způsobilosti se tímto dobrým zdáním značně zostřují. Těžisko návrhů jednoty spočívá v organisačních ustanoveních. Řemeslo v dnešní své formě nemá budouenosti — nutno se sdru- žovati a jen tak bude lépe ! Snad vyvine se věc tak, že společné živnostenské továrny vykonají práce přípravné a dokončení (z polotovaru) při- padne živnostníku. Vážnou jest dále otázka pojištění starobního. Mezi živnostníky jsou dva proudy: jeden volá po zasažení státním, druhý po svépomoci. Řečník hájí druhý. Pojištění toto budiž provedeno zemskými organisacemi v do- hodě s dělnictvem. Ale k dosažení všech těchto účelů jest v prvé řadě třeba organisací. Vláda nám nepomůže, nejvýše tak, že nám dá 300 zl. subvence a při tom jí jen zemská jednota vrátí 230 zl. na poštovném . .. . V živnostnictvu samém je spása, v porozumění pro věc v práci pro ni. (Hlučný potlesk.)
12 article
Pan Klabusay z Holešova souhlasí s předešlým řečníkem co do významu organisace a jejího obrodného poslání. Pracujme od muže k muži! Vzdělávejme se a učme se. Řečník navrhuje na to tuto resoluci: My účastníci schůze českého živnpstnictva v Zábčehu, dne- 1. prosince konané, prohlašujeme: Žádáme upravení celého živnostenského řádu ve smyslu usnesení živnostenských sjezdů v Praze, Vídni, Brně a Kroměříži konaných a dobrozdání živno- stenské ankety ve Vídni se zřetelem na nové požadavky naší době přiměřené. Zejmena dů- razně žádáme rozštření samosprávy společenstev, upravení otázky úvérové, vybudování organisace společenstev, úpravu odborného školství a za- opatřování živnostenské pro stáří. (Hlučný sou- hlas.) Resoluce přijímá se jednohlas ně. Při volném rozhovoru poukazuje pan Za- pletal z Kroměříže na nedostatky organisační a žádá posl. Žáčka, aby interpeloval na říšské radě ve příčině jednání olomoucké obchodní komory. (Souhlas.) Pan Kubáč z Olomouce poukazuje na vyssávání dělnictva v továrnách, vyrábějících řemeslné výrobky a žádá stanovení minimální mzdy v nich a zákaz práce ženské. Práce tre- stanců jest rovněž zlou nepřítelkyní živnostnictva.
Klabusay Kubáč Holešov Zábčeh Praha Vídeň Brno Kroměříž Olomouc živnostenský sjezd
13 article
Také nutno i co do stavitelů trvati na průkazu způsobilosti co do těch kterých prací, spada- jících do výroby řemeslné. Dále žádá řečník odpolední vyučování na pokračovacích školách a odbornou organisaci společenstev. (Souhlas.) Pan Povondra poukazuje, že návrh zemské jednoty v tom směru plně vyhovuje. Dr. Fischer na jedno zvláště upozor- ňuje. Jedná se o změnu živnostenského řádu a málokterý ze živnostníků zná vůbee platný řád. A přece první podminkou využilí zákona jest jeho znalost. Jen tak donutí se úřady, aby ko- naly svou povinnost a neignorovaly jako dosud oznámení společenstev (na př. o práci t. zv. fušerů). Živnostnictvu se nepomůže, dokud si ono nepomůže samo. Dnes platí jen síla a hospodářská moc. Když živnostnictvo dovede pracovali pro každého jiného, proč nepracuje i pro sehe? Vlejte do prázdné nádoby předpisů organisačních život a budou vás respektovat. (Hlučný potlesk.) Předseda děkuje účastníkům končí schůzi. Sálem zní »Hej Slovaně!« A když jsem se po srdečné zábavě loučil se zábřežskými, stěžovali si mně, jak prý tam málo kdo z Čech si na ně vzpomene. Ujišťoval jsem je, že se mýli, že jich zápas sledujeme, že jeho význam pro celou českou věc chápeme — usmívali se, těšilo je to: ale někdo by se přece tam měl tak ob čas na ně podívati. Tlumočím rád toto srdečné po- zvání. Snad si naše spolky atd. při svých vý- letech na ně vzpomenoul
Povondra doktor Fischer Slovana Čechy
14 article
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy schválil ve své včerejší 12. řádné schůzi návrh městské rady, jímž připojil se k manifestačním projevům za zřízení druhé české uni- versity v Brně a slovinské v Lu- blani. Na počátku schůze věnoval starosta pan dr. Srb posmrtní vzpomínku zvěčnělému býv. prvnímu starostovu náměstku p. Kandert o v a vzpomenul jeho slechetného daru »Ú. M. Š.«. načež se sbor usnesl, aby ku poctě zesnulého pojmenována byla jedna z ulic král. hlav. města Prahy jeho jménem. Dále vyřízeny byly četné stížnosti a návrhy a provedeny byly některé volby do komisí. — Na počátku schůze povstal starosta pan dr. Srb a pravil: Slavný sbore! (Členové sboru povstávají.) Mám opět smulnou úlohu sděliti, že zesnul pan Josef Kandert, dlouholetý člen sboru a první náměstek starosty král. hl. města Prahy. Činnost tohoto muže, jenž vynikal šlechetnou povahou a čistým srdcem, jest dobře známa. Rozloučili jsme se s ním jakožto s mi- lým druhem, který zanechal po sobě šlechetným skutkem skvělou památku. Rada městská uctila jeho památku a usnesla se navrhnouti sboru, aby v jeho paměť pojmenována byla některá ulice hlavního města jeho jmenem (Výborněl)
doktor Srb Kandert Ú M Š Praha Brno Lu
15 article
Slavný sbor na znamení souhlasu s ná vrhem tímto a na znamení projevu soustrast bez vyzvání již povstal a bude to zaznamenáno v protokole schůze. Návrh rady městské, »aby památka n zvěčnělého p. Jos. Kanderta, někdejšího náměstka starosty král. hlav. města Prahy uctěna byla pojmenováním některé ulice »Kan- dertovou«, schvaluje se jednohlasně. Starosta p. dr. Srb žádá obec. star. pana dra. Groše, by přednesl projev ve pro- spěch zřlzení české university Brně a slovinskě university v Lu- blani. (Výborně!) Refer. obec. star. p. dr. Groš: V po- slední době povznesli národové slovanšti v tomto mocnářství své hlasy na splnění dvou důležitých kulturních požadavků slovanských. Jest to jednak druhá universita na severu s vyučovacím jazy kem českým v Brně a na jihu universita s v učovacím jazykem slovinským v Lublani.
Kandert Srb Groš doktor Praha Kanada Brno Lublaň český univerzita Brno
16 article
Tyto návrhy staly se nyní aktuálními tím, že na říšské radě podány v léto příčině pilné návrhy a že dále také jednotlivé korporacea kluby počaly se starati a se vší vehemencí za- sazovaly se o to, aby důležité tyto kulturní po- žadavky byly splněny. Tím ovšem není vyčerpána řada nedostatků kterými trpi národové slovanští na poli kultur ním v této říši; zejmena sluší se zmíniti o uni versitě, které domáhaji se Rusové a o poža daveích ostatních Jihoslovanů v této říši. Avšak vzhledem k tomu, že tyto dvě věe se dostaly do stadia akutního, má král. hlav. město Praha jako středisko národa českého, který měl vždy vůdčí postavení ve světě slo vanském, za svou povinnost, aby povzneslo také svého hlasu v této záležitosti. (Výborně !) Měst- ská rada se usnesla, aby stalo se to způsobem nejvíce slavnostním, nám přístupným, totiž pro- jevem tohoto slavného sboru. Městská rada předkládá tudíž návrh projevu zvláštní ko- mise, který zní: »Sbor obecních starších král. hl. města Prahy, trvaje na přesvědčují- cích a nikým nevyvrácených důvodech, jež byly uvedeny na prospěch druhých vysokých škol českých na Moravě v memorandum jeho ze dne 10. února 1896 radě říšské podaném, jakož i na manifestační schůzi občanstva pražského, která dne 24. října 1898 k podnětu městského zastupitelstva na radnici staroměstské se konala, usnáší se opětně s veškerým důrazem veřejně prohlásiti, že zřízení těchto druhých, úplných vyšších ústavo českých ve hlavním městě markrabství mo- ravského zůstává napořáde předním kulturním požadavkem národa českého, od kterého upu- stiti za žádných podmínek nemůže a nemíní.
Rus Jihoslovan Praha Morava sbor obecní starý král
17 article
Nikoli politické neb dokonce agitační dů- vody, nýbrž naléhavá kulturní a proto prak- tická potřeba obyvatelstva českoslovanského a oprávněná jeho snaha vydržeti soutěž s ostatními vzdělanými národy na poli vě- deckém jsou to, jež odůvodňují žádost za doplnění a řádné vypravení české techniky a za brzké zřízení druhé české university v Brně. I počet obyvatelstva národnosti českoslo- vanské i jeho pokračující vzdělanost a po- platní síla i rostoucí počet českých posluchačů na vysokých školách v zemích neuherských (na české universitě pražské bylo na př. loni 3143 posluchačů) i rozkvět českého středního školství a množství žactva na školách těch se vzdělávajícího, i přeplnění českého vysokého učení v Praze, i známé nedostatečné, ano nedůstojné jeho umístění i potřebná záruka dalšího prospívání jeho zabezpečením řádného dorostu; všechny tyto a mnohé jiné nezvratné důvody mluví zcela jasně pro úplnou opráv- něnost žádosti, aby národu českému dostalo se takového počtu vysokých škol, který by se nalezal v náležitém poměru k počtu vyšších ústavů vzdělávacích, jež byly národům ně- meckému a polskému státem zřízeny, a aby tedy v Brně, kde pro to jsou všechny přiro- zené podmínky, zřízena byla druhá universita s vyučovacím jazykem českým. Domáhajíce se této kulturní potřeby svého národa, nemůžeme nepovznésti svého hlasu též ve prospěch stejné kulturní nezbytnosti, o kterou pracují jihoslovanští naši bratři — — Slovinci.
Brno Praha
18 article
Jsou to stejně důvody práva, slušnosti prospěšnosti, jež přimlouvají se za to, ab i ostatním národům slovanským v této říši, zejmena národu slovinskému, dostalo se brzo samostatné slovinské university v Lublani, na které by odchovávala se národním jazy- kem intelligence, aby napotom mohla přispí- vati netoliko ke kulturnímu povznesení vlast- ního, po staletí tak nespravedlivě zanedbáva- ného lidu, nýbrž i ostatního přečetného obyvatelstva jihoslovanského. Zřízením univer- sity s vyučovacím jazykem slovinským Lublani splní stát jen svoji povinnost k věrným a obětavým svým občanům a po- vinnosti této nesmí se vyhýbati z malicher- ných ohledů na kohokoli. Sbor obecních starších však s politováním a s roztrpčenosti znamená vzmáhající se vše- německou agitaci proti každému sebe spra- vedlivějšímu kulturnímu požadavku českého národa i jiných národů slovanských, kteř chtějíce jíti jako rovni s rovnými hájí toliko své a jiněmu národu nechávají to, což jest jeho; agitaci, která stojíc na stanovisku bar- barského pěstního práva a pěstujíc systema- ticky národní záští, neprokazuje v projevech svých ničeho jiného nežli naprostý nedostatek smyslu pro právo a slušnost. Sbor obecních starších, přidávaje se k pře četným protestům proti všem snahám, jež směřují k zrušení zákony státními zaručené rovnoprávnosti národů v tomto mocnářství, očekává zároveň s plnou důvěrou, že v zá- ležitosti potřebných vyšších škol slovanských rozhodnou příslušní činitelové státní tak, jak toho žádají zájmy státu a národů jeho, kteří v něm hledají záštitu nerušeného svého kul- turního vývinu.« (Výborně! Potlesk.) Při hlasování povstávají pro schválení pro- jevu všichni přítomní. Starosta pan dr. Srb:. Konstatuji, že projev přijat byl celým slav. sborem jednomyslné. (Výborně ! Po
doktor Srb Lublaň
19 article Ulesk.
Ulesk. K dotazům přihlásíl se obecní starší p. Břez novský a poukázal na oblíže, s nimiž setkává se obecenstvo u obecních úřadů, dodav, že veškery jeho návrhy v příčině nápravy v ohledu tom zůstaly ne- povšimnuty. Dle zprávy »Nár. Listů« podobnou kří žovou cestu prodělal také strážník, který chtěl na radnici podati úmrtní oznámení. Zařízení služby úřadnictva jest pohodlné pro úřadnictvo, ale úřad- nictvo jest tu pro občanstvo, nikoli občanstvo pro úřadnictvo. Rečník žádá presidium, aby stala se ve věci této náprava, by obecenstvo nebylo chikanováno a v podacím protokole by přijímaly se spisy i od- poledne. Starosta p. dr. Srb odpovídá, že zmfněná zále- žitost se strážníkem jest dle vyšetření nepatrnaa zavinil ji při inspekci nový úřadník nepřijetím po- dání, které nebylo však tak neodkladné, by musilo býti strážníkem ještě téhož dne odpoledne dodáno. Návrh p. Březnovského, by v podacím protokole přijímaly se věcí i odpoledne, odkazuje se městské radě. Obocní starší p. Bennewitz praví, že u obee slouží někteří úřadníci přes 37 let a že dosáhli při tom i 72 léta věku a že zajisté mnohý touží z nie po zaslouženém odpočinku, ale že se obává, že by vystoupením ze služby byl zkrácen v příjmech. Řeč- ník táže se, zda jest presidium ochotno dle čl. 88 obec. řádu postarati se při vstoupení zasloužilých úřadníků do výslužby, by ponechaly se jim všechny příjmy i přibytečné a navrhuje, by presidium ve věci té provedlo potřebné kroky. Starosta p. dr. Srb podotýká, že sbor i rad městská změněním pensijních pravidel umožnily, aby úřadníkům, kteří po dovršené době služební chtěj odebrati se na odpočinek, mohlo se ponechati služné i příbytečné, což ponecháno povolovati sboru a úřad- níci mohou o to žádati. Návrh pana Bennewitze odkazuje se městské radě.
doktor Srb Bennewitz
20 article
Schvaluje se zpráva verifikační komise o vý- sledku zkoumání užších voleb do obecníno zastupi- telstva král. hl. města Prahy, vykonanýcb dne 20.li- stopadu, o němž jsme se již zmínili Magist. tajemník pan Mlynúř uvádí k vy zvání starosty do zasedací síně obecní starší, zvo- lené v užší volbě pp. inž. Heraina, T. Cetlo ského a Václava Varvažo vs ké ho. Starosta p. dr. Srb vítá je a žádá, by veškery úkoly, které jim sborem neb presidiem budou udě- leny, svědomitě konati. Stížnosť p. Fr. Čermáka, mistra zednického a p. Ant. Severy, maj. domu č. p. 611——II. v ul. Ště- pánské, do rozhodnutí, kterým zamitnuta byla žá- dosť za povolení ku provedení stavební změny v tomto domě, za jejíž vyhovění přimlouval se pan Portík, stížnosť p. Jos. Dejmka, maj. domu č. p. 117—VII. »na Zátorách«, do nařízení, aby do 14 dnů předložil magistrátu plány na provedení pří- pojky domovní kanalisace ke stoce v ulici na Záto- rách, jinak že použito bude prostředků donucovacích stižnosť firmy M. Grab synové, maj. domu č.p 407—VIII. ve sv. Václavské třídě, do výměru, kte- rým nebylo dáno povolení k užívání souterrainních místnosti v tomto domě za byty, stížnosť firmy M Grab synové, maj. domu č. p. 389—VIII. v Barran- dově ul., do výměru, kterým nebylo dáno povolení k užívání souterrainních místností v tomto domě za byty, stížnosť c. k. finanční prokuratury jako správ- kyně pozůstalosti Mojžíše Lasche do výměru, kterým bylo nařízeno zabezpečení domu č. p. 609 —I. na Staroměstském náměstí a v Dlouhé třídě za příčinou stavby nové stoky uliční v Dlouhé třídě, a další stížnosť téže fin. prokuturaty do výměru, kterým k opravě průčelí domu č. p. 609—I. povolena byla
Mlynúř Ing Herain Varvažo Srb Antonín Severa Portík Jos Dejmek M Grab Lasch Praha Václavský třída Barran staroměstský náměstí M Grabo syn
21 article
Gnedělní lhůta s doložením, že je žádoucno, aby byla provedena radikální změna v chatrném stavu celého lohoto domu, při které žádal obecní starší p. Pinz za urychlení plánu polohy, by opatřila se tím práce nezaměstnaným a ref. p. dr. Novák odvětil, že se tak již stalo a že do rozpočtu dána určitá část k účelu tomuto, stížnosť firmy M. Grab synové, ma- jitelky usedlosti č. p. 391— VIII. zvané » Košinkae v Libni, do usnesení rady městské, aby dosavadní plán polohy schválený pro tuto usedlosť nebyl brán za základ jednání o žádosti ve příčině rozšiření to- várního závodu jmenované firmy, nýhrž aby úřa stavebuí prve konal ještě přislušná studia a do te doby aby nebylo rozhodováno o stavební záležitosti ohledně přístavku při továrně firmy M. Grab synové. stížnosť pp. Emanuela Graba a dra. Hogona Graba, maj. usedlosti »Košinky« č. p. 391—VIII., do usne- sení rady městské, že rozhodnutí o stavební čáře pro pozemek č. kat. 103 v Libni, jenž patří k usedlosti
Pinz doktor Novák M Grab Grab Hogon Grab Libeň Košinka
22 article
»Košince«, odročeno býti má až do té doby, kdy sdělán bude nový návrh na upravení téže usedlosti stížnosť p. prof. Frant. Dolejšky, maj. pozemkuč kat. 422 2 v ul. Libeňské v Praze—VII. do rozhod- nutí o žádosti firmy Pereles Siegl, strau povolení ke slavbě sušárny koží, skladiště a konírny na po- zemku č. k. 422/3—VII. při ul. Libeňské, a stížnost firmy J. Z. Pollaczek, majitelky továrny č. p. 315 316—VII., na Maninách do téhož rozbodnutí, pokud jím se svou námilkou proti onomu stavebnímu po- volení odkázána byla na pořad práva, stížnosť firmy Karel Noback a spol., slévárny v Bubnech do naří- zení, aby provedla některá bezpečnostní opatřen proti ohni ve své továrně č. p. 304— VII. v Bu- benské třídě a stížnost p. Karla Tillera, maj. domu č. p. 330—I. na Františkově nábřeží, do výměru kterým nebylo vyhověno opětné žádosti za schvá- lení podzemních místností v tomto domě za byty se zamítajl.
profesor František Dolejšek Noback Tiller Košinka Praha Maniny Bubno Františkov nábřeží Perele Siegl
23 article
Při návrhu na zřízení pátého místa revidenta plynoměrů se služným 1400 K ročně obecní starší p. Havlíček navrhl, by se po- dobná místa dávala jen pražským příslušníkům protože jest mnoho pražských živnostníků bez práce Za návrh tento přimlouvá se také obecní starší p. Jirousek, Obecní starší p. Fr. Sokol podolýká, že místo už jest zadáno člověku, který nepatří do Prahya žádá, by také místa výběrčích na mostě dávala se schudlým pražským živnostníkům. Rel. p. dr. Groš praví, že revidentství plynárny není žádnou sinekurou. Při něm žádá se výcvik odborná znalost, a revise dosud trpěla, že místa ta zadávána byla osobám věci neznalým, čímž byla plynárna poškozována. Správní rada musí při kandi- dátu uvážiti nejen, je li pražským příslušníkem, nýbrž je-li také místa toho schopným. Návrh městské rady schválen a ostatní návrhy odkázány městské radě. Městská rada podala návrh, by podala se petice za zřízení okresního soudu v Holešo- vicích a v Libni Obecní starší p. Macháček podotýká, že pře dvěma roky podána žádost za zřízení soudu v Libn a že bude, dle informace z dobrého pramene, pří znivě vyřízena, kdežto městská rada žádá soud pro Holešovice, k němuž má se Libeň připojiti. Řečník navrhuje k petici dodatek, by vedle soudu v 7. čast žádalo se také zřízení jeho v 8. části a návrh obec ního zastupitelstva libeňského by se prostě obnovil Ref. m. r. p. dr. Růžička praví, že připojen Libně k soudu v Holešovicích jest jenom prozalfmné dokud nezřídí se soud také v Libni. Schvaluje se návrh městské rady a návrh p. Macháčka odkazuje se této.
Havlíček Jirousek doktor Groš Macháček Ref Růžička Libeň Holešovice okresní soud v Holešo
24 article
Méstská rada navrhla, aby dozorčí komi se pro kanalisaci byla rozšiřena na 9 členů. Obecní starší p. Prášek navrhuje rozšíření na 10 členů, ale návrh jeho se zamítů a schvaluje se návrh městské rady. Sehvalují se: návrh na povolení nákladu 24.180 K na postavení třetího kolle ve strojovn ústředních jatek v Holešovicích; návrh na povolení nákladu 14.000 K na zřízení sprchového konden sátoru s příslušenstvím ve chladírně ústředních jatek návrh na prodej staveniště č. 6 usedlosti čp. 449/Ii. ve výměře 75.45 čiver. sáhů Ludviku Hartvigovi za cenu 100 K 1 čtver. sáb; návrh, aby obnoveny byly petice ke sněmu král. českého: za uzákoně n návrhu prol. dra, Kvíčaly č. I., za změnu § 28. zem. zák. ze dne 24. února 1873 č. 17 (o do- hlídce ke školám), za změnu 8g 10. a 11. zem. zákona ze dne 19. prosince 1875 č. 86; návrh, aby Jindřichu Kamenickému, posluchači práv, ponecháno bylo měst. stipendium; návrhy na udělení dispensí od překročeného 40. roku věku Janu Gamelovi, pí- saři, k dosažení mísla kancelisty a Frant. Eisen- mannovi, strážníku, k dosažení místa sluhy; návrh na schválení plné moci pro právního zástupce k za- hájení právní pře ve příčině služebnosti na domě čp. 922I. a návzh na zvýšení příspěvku per 360 pro nadační místo v Klárově ústavu slepců na 660 k od 1. ledna 1901. Městská rada navrhla, aby s výhradou schválení místodržitelství v král. českém věnována byla z re- servního fondu městské spořitelny pražské k za- opatření práce nezaměstnaným pražským přísluš- níkům k rukoum starosty král. hl. města Prahya k jeho disposici částka 5000 K.
Prášek Ludvik Hartvig Kvíčala Kamenický Gamel František Holešovice Prahya Klárov ústav slepec
25 article
Obecní starší p. Březnovslký vílá návrh tento, ale poukazuje, že první povinnost, starati se o nezaměstnané, jest státu. Obrací-li se dělnictvo na obec pražskou, obrací se na nepravou adresn, ple má jíti přes kamenný most k místodržitelství. Řečník podal ve věci této interpellaci říšské radě, by vláda pro nezaměstnané něco učinila, ale když sháněi pro ni petici, měl s tím velkou potíž. Poslanni z venkova řekli: »Vy máte v Praze spousty neza- městnaného dělnictva? Pošlele nám je ven, mny jich nemůžeme dostati a kdybychom neměli strojů, ne- mohli bychom hospodařiti. K žádosti řečníka prohlašuje starosta p. dr. Srb, že v příčině nezaměstnaných obrátí se na místodrži- telstvií. Obecní starší p. Prášek táže se, jak daleko pokročila otázka vydání hradeb a žádá, by se zahá- jilo jich bourání. Slarosta p. dr. Srb odpovídá, že bašty čís. 17 a 18 byly obci při poslední komisi již odevzdánya zejtřejším dnem (úterkem) počne se s bouráním jich i tak zv. »Budky« proti ze- měbraneckým kasárnám a že dělníci přijímati se ba- dou prostřednictvím obec. ústavu pro zaopa- třování práce. Bourání provede se v režii olae, poněvadž práce z nouze nemůže se dáti podnikateli. (Výborně!) Obecní starší p. Macháček praví, že erár ve- škery práce v nové soudní budově zadal cízím Něm- cům a upozorňuje, by nestalo se lak také v Praze při stavbě trestního soudu. Slarosta p. dr. Srb praví, že v poslední době vydán byl ministerský výnos, který směřuje k témut cíli a myslí, že u státních úřadů bude zachováván. Návrh městské rady schválen. Před volbou komise pro vyřizování stížností sta- vebních ve II. instanci na správní rok 1901—1902 pravil ob. starší p. dr. Nesý, že do nejdůležitější této komise přijde někdy jen 4—5 pánů a někteří z nich za rok vůbec se do ní nedostavili, jiní opět jen několikrůte.
Srb Prášek doktor Macháček Nesý Praha Německo pán
26 article
Navrhuje, by sbor zvolil do komise o jednohe člena více a navrhuje na místo p. Macháčka, protuže komise potřebuje informace z Libně. Po debatě, které se zůčastnili pp. dr. Hol- bovský, starosta dr. Srb, jenž sdělil, že dle usne- sení sboru z r. 1886 může býti do této komise va- len jen technik, právník a po případě i lékař, p. dr. Kühn, Březnovský a Macháček, který ži- dal, by se s ním při kandidatuře nepočítalo, pan dr. Nesý svůj návrh odvolal. Do komise pak zvoleni pp.: JUDr. Černohorský Karel, Gregor Čeněk, Herain Jan, Jahn Richar. JUDr. Jeřábek Luboš, JUDr. Nesý Petr C., JUD . Novák Jan S., Novák Josef V., Novotný Antonfe, Pasovský Vratislav, Petrlík Kristian, Romováček Václav, JUDr. Růžička Josef, Seifert Jan, MUDe. Slavík Alfred, JUDr. Vlček Jan, Vlček Karel. Do dozorčí rady společné vodárny zvoluni na dobu do konce r. 1901 pp.: Čupr Ladislav a Seifert a na r. 1902 pp.: Brož Václav, dr. Holubovský. Kubr Antonín, Novolný Antonín, Pasovský Vratisí., Petrlík Kristian, R. Jahn, Vlček Karel, Voitl Fend., Franzl, Lada, dr. Novák, Čupr Ladisl., Neuber, dr. Groš, Kreutzer, Varvažovský, Seifert. Do kemise pro udilení medaílií a diplomů uznání král. hl. města Prahy na r. 1901—1902 zvoleni pp.: Gregor, Jahn, Tereba, dr. Víček, Sokol, Havlíček, dr. Novák; do městské zdravotní rady ze sboru p. prof. MUDr. Slavík a do správní rady předměstských obecních jatek v Holešovicích pp. dr. Holubovskýa Červený. Schůze prohlášena pak za důvěrnou a jednáno v ní o návrhu městské rady na smírné vyrovnání sporu s Pražskou akciovou strojírnou v záležitosti rekonstrukce mostu Františka Josela, který schválen, načež schůze skončena.
Macháček doktor Srb Kühn Březnovská Nesý JUDr Karel Gregor Herain Jan Jahn Richar Jeřábek Luboš Nesý C Novák Novák V Petrlík Kristian Romováček Růžička Josef Seifert MUD Slavík Alfréd Vlček Ladislav Brož Holubovský Kubr Antonín Novolný R Jahn Voitl Fend Franzl Lada Čupr Ladisl Neuber Groš Kreutzer Tereba Havlíček profesor MUDr Holubovský Červená Josel Libeň Praha Holešovice Sokol Pasovský Vratislav
27 article Vrázova přednáška na Žofině.
Vrázova přednáška na Žofině. Společnost pražská nedala si ujíli vzácný poži- tek, delší dobu již ohlašovaný — přednášku oblihe- ného cestovatele E. St. Vráze; dostavila se včera v tak plném počtu, že dvorana žofínská málo kdy při přednáškách bývá svědkem takového účastenství. V čele sálu vztýčena pláténá stěna velikých rozměrů, jež určena byla, by promítány byly na ní světelné obrazy. jež Vráz sám si přístrojem fotografickým pořídil. Tim dvojnásob zajímavou stala se jeho přednáška, te krom úchvatného líčení názorně provázel nás na své pouti Čínou, Posluchačstvo uvítalo Vráze jako starého, do- brého známého. Také statečný cestovatel náš, jenž na přesrok dovrší dvacetiletí svého cestování, navázal na bouřlivý potlesk nil své výmluvné, barvami svěží a poutavé přednášky. Čtyři léta prošla, pravil, co na- posled v této dvoraně stál jsem lváří v tvář české intelligenci; vám zdá se to býti přechoden z jedně saisony ke druhé, mně však za dobu lu poštěstilo se uviděti veliký svět, nepomíjející jeho krásy i hrůzy. »Potřebuji jen oči přimbouřiti,« pokračoval Vráz svým malebným způsobem, sa obrazy krajů, k nimž upjaty byly do nedávna zraky všeho vzdělaného lidstva, noří se mi z paměti. Víte dobře, že míním Čínu, toto jeviště hrůzných událostí, vřavy válečné na sklonku 19. a počátku 20. století a zvláště sídelnl město tohoto čtyřstamillionového národa Pekin; jak- mile dověděl jsem se v Chicagu o povstání boxerů, nastoupil jsem ihned cestu do Asie, přes ostrovy ha- vajské, abych ještě v čas dostihl Pekinu.
Vrázův Stanislav Vráz Čína Peking Chicago Asie
28 article
Přišel jsem však již pozdě, jen k dohře veliké této tragedie, přišel jsem, když Pekin padl již do rukou spojených velmocí. Z daleka vstříc mi kynuly šeré hradby pravěkého toho města, obepínající je v obvodu 33—34 km., zvýší místy až 17 metrů; ale ten žalostný vzhled, ty ruiny paláců, zející otvory hradeb, zpustošené domy, vypálené chrámy — to nebyl ten Pekin slavný, o němž psal již Marko Polo před 600 lety. Obraz nejhroznější devastace zjevil s oku; zprahlé býli, tráva a křoví, jež plazí se mezi dlažbou, dobře se hodí k obrazu úplné spousty. Dnes Číňany nenáviděný železný oř, dráha, supí a syčí před samými valy, ba projíždí i dál sbouranou hradbou.« Po krátkém tom úvodu přechází Vráz k fragmentárnímu, avšak výmluvnému, obrazý oplý- vajícímu líčení. Dle světelných obrazů vede nás bra- nou do Pekina a vykládá, že dělí se na dvé, na vnitřní a vnější měslo; vede nás pak na hradby po esplanadé u domků sousedících s pozadím ameri- ckého vyslanectví, kde ukazuje nám místo, kde na třech sloupcích spočívaly drahocenné přístroje hvě- zdářské; zbyly z nich jen zmíněné kamenné sloupy. o které Prušáci nestáli. Jdeme s Vrázem do ulic, ši- rokých a prostranných, jež nasvědčují, že to byl dříve vlastně válečný tábor Tatarů; nízké domky slohu středočínského a jihočínského s tatarskými příméty, jako jsou tyče a bidla s koňskými ohony jako okrasami, bývalé to tatarské žerdi válečné.
Číňan Vráz Prušák Tatar Peking km
29 article
Po nějaké čáře stavební není stopy, domky brzo vy- bíhají, brzo se krči z klikatých periferil ulic; k ne- ladnosti té druží se špína a nedistota. Ani netušíme a Vráz lehkým přechodem líčení vzniku povstáni boxerského, představuje nám vysoké hodnosty Číny. jichž jmena denně v novinách opakovaná utkvěla nám v paměti. Na plátěné stěně uzřeli jsme »čínského Bis- marka«, nedávno zesnulého Lichunčana, prinee Čina, Čuna, Kvang Sáa, řadu mandarinů, uzřeli jsme komnalu, ve které Tuan kul potají pikle na vyhubení »žlutých dáblů« a kde později — český cestovatel Vráz u téhož stolku psal svůj denník . . . U příleži- tosti té pronáší Vráz svůj úsudek o povstání boxerů. Jest toho mínění, že povstání jest utlumeno na ně- jaký čas, ale že Čínou burácí tlumený plamen, jenl po čase ještě hrozněji propukne. Vráz chváli některé čínské hodnostáře, kteří ra- dili eísařovně, aby nevěřila boxerům a nedopouštěla násilí proti Evropanům; jedním z těch byl už zmí- něný prine Sů, dle Vráze prozíravý státník, ale při tom po jiné stránce dětinný. Na obrázku jednom vi- díme, jak tři děti jeho cvičí se pod dohledem pro- ského seržanta v zacházení se zbraní a pruské execirce. Episodek takových vplétá Vráz do svého vypravování celou řadu, naznačuje tak dovedně i povahové stránky Číňanů. Brzo zachylí typ čínského řemeslníka, br
Vráz sáo Evropan Číňan Čína