1
masthead
1. prosince 1901.
2
masthead
E. Přilola .,
E Přilola
3
masthead
Národních Listuk
6
title
Národní hospodář.
7
article
Otázky německé politiky
obchodní
Otázky německé politiky
obchodní
Osou zápašu, který byl vyvolán zvlášto
uvořejučním ochranářského celního tarifu Bülo
wova, jest otázka, jaké výsledky mají ob
chodní smlouvy z r. 1891 a 1894, jsousli vý
sledky tyto německé říši prospěšny a mál
na cestě obchodními smlouvami nastoupené být
dále pokračováno?
Stanoviti přesně výsledků nelze. Úzko-
stlivá a přísně tříděná německá statistika udává
přece jen čísla obepinající široké a různé třídy
čísla mluvicí pro pravděpodobnost těch kterých
tendencí vývojových, při tom však přece jen
málo pružná a zamlklá, než aby mohla udá
vati důvody a příčiny vývoje. Jedno jest nepo
píralelno, obrovský hospodářský — speciáln
průmyslový — rozmach Německa v posledníel
desetiletich. Založení německé říše bylo jeho bez-
prostředním podnětem a ochranářská obchodní
politika Bismarkova ve spojení s výhodnou pro
Německo situaci mezinárodních vztahů obchod-
ních mocnou vzpruhou. Bismarkova politika byla
nutnou, mělo-li si Německo výchovati svůj vlastní
průmysl a obchod. Bismark také sám považoval
tuto politiku za prostředek výchovy
netajil se názorem, že budoucí rozvoj ochranu
roztrhine sám.
V číslech německého mezinárodního obchodu
jeví se výsledky Bismarkovy politiky, takto
(v mill. mk.):
dovoz vývoz
dovoz vývon
ne
1880 2819 2893 1886 2877 2384
1881 2962 2975 1887 3111 3134
1882 3128 3180 1888 3271 3204
1889 3989 3165
1883 3263 3270
1884 3263 3203 1890 4146 3327
1885 2937 2859 1891 4151 3176
Bismarkův
Německo
8
article
Z čísel patrno, že po rušné periodě le
70. nastává poměrný klid a že mezinárodní
obchod Němiecka pozvolna stoupá. Perioda po
sjednání obchodních smluv tento rozvoj značne
zrychlila. Nepříznivá léta 1893—1894 na tomt
faktu valně nemění. Čísla mezinárodního obchodu
německého po obchodních smlouvách jsou tat
(v mill. mk.):
Dovoz vývoz
Dovoz vývoz
1897 4680.7 3635 0
1892 4018.5 2994-1
1898 5080.6 3756 6
1893 3961.7 3092.0
1894 39383 2961.5 1899 5483.1 4207.0
1895 4120.7 33179 1900 5765 6 4611.4
1896 4307.2 3525.1
Jak patrno, stává se v této periodě rozvo
mezinárodního obchodu německého mnohem
rychlejším. Přímých úsudků z této bilance ob
chodní, ktorá jest od roku 1888 trvale passivní
ovšem činiti nelze, tím méně z její passivity
(převahy dovozu nad vývozem). Doby, kdys
soudilo dle aktivnosti nebo passivnosti obchodní
bilance na stav národa, již dávno minuly. Již
9
article
A. Smith 1) porážel silnými důvody tuto merkan-
tilistní nauku, která trvale překonána teprve
skvělými vývody Goschenovými.3) Čísla mezi-
národního obchodu jsou výsledkem celé řady
převodů mezinárodních. Nejde zde jen o pře
vody zboží za zboží, tovarů za tovary, nýbrž
o obchody s cennými papíry, o placení úroků půj
ček, o úhradu dopravného atd., o celou tu řadu
hodnotových převodů mezinárodních, jichž výše
a různost budí úžas vědy i praxe, Témito šetře-
ními dospěli novější badatelé (Soetbeer, Schell
a j.) ke stanovení pojmu platební bilance
národa, která jest již spolehlivějším základem
úsudkovým, ne však ještě plně spolehlivým, po-
něvadž značná úloha připadá i nemateriálním
činitelům (stěhování dělnictva, poměry právní
a pod.), tak že by bylo nutno stanoviti mezi
národní bilanci hospodářskou
abychom dostali plný obraz o tom, jakých
úspěchů se dodělal ten který národ svým ob
chodem a průmyslem.9)
Leč tak daleko na číslech dnešní statistiky
budovati nelze.
Vedle těchto faktorů mezinárodní posice.
padá neméně důležitě i na váhu blahobytný sta
národa samého, respektive jeho jednotlivých tříd.
A Smith
Soetbeer
Schell
10
article
Mezinárodní hospodářský vý
znam Německa stoupl nečekaně. Bismar
kova politika kapilalistické kolonisace německ
v cizině nesla zdárné ovoce. Pomocí dobré orga-
nisace konsulární služby a německého podnikán
v Německu zbráněno dalšímu zapadání něme-
ckých vystěhovalců v cizině. Dnes jde za něme-
ckým vystéhovalcem německý obchodnik a ně
mecký kapitál a stávají se v cizině pionýry moci
a síly německé. A zároveň obraci se cizina
v tísni peněžní do Německa. Tak stalo se, že
dnes připadá více než 600 mill. mk. dovozu na
úroky z německých kapitálů v cízině uložených
(ať z půjček, ať z podniků). Při tom stoupají
příjmy z dopravy námořní, průvozu
— doklady to, že značná čásť německého do-
vozu není než poplatkem, který platí cizina ně
meckému kapitálu. Že tyto zisky německého
kapitálu neplynou zpět do vlasti ve formě peněz,
nýbrž zboží, netřeba, tuším, ani dokládati, an
rozváděti. Jak mocně stoupi vliv Německa na
tehu světovém, toho jest také neposledním do
kladem, že německé loďstvo, které odhadováno
(v tisíci t.) r. 1894—95 (tedy bezprostředné po
sjednání obchodních smluv) na 3767.7, stouplo
co do nosnosti na 5412.4 r. 1898—99.
Co do slyku obchodního s jednotli-
vými státy stoupl značně vývoz do Ra-
kousko-Uherska, Spojených stát
a Ruska, jimž Německo dodává 53.1 celého
svého vývozu 4), do Anglie, Belgie, Švýcarska,
Italie a Rumunska. Na vývozu tomto interes-
sovány jsou hlavně tyto průmysly: che-
mický, železářský, strojnieký, poreulánu, knih-
tiskařství, textilnictví, hračkářství, průmysl kožní,
skelný a j. menší. Míra tohoto interessu patrna
nejlépe z toho, že (r. 1897) z celkové výroby
114 9 mill. marek tkaného zboží vyvezeno za
835, z celkové výroby stávkového zboží 141
mill. m. za 82 3 mill. m., pleteného zboží 527
Německo
Ra
kouskoUhersko
spojený stát
Rusko
Anglie
Belgie
Švýcarsko
Italia
Rumunsko
11
article
1) Srov. také R. Rulard: »Die Handetsbilanz«
Soetbeer: »Uiber die Handelsbilaniz Deulsch
lands«; Fellmeth: »Zur Lehre von derě intel
nationalen Zahlungsbilanz«; Lexis v Schönb. Hand
buch atd. 322 slr.; Grunzel aj.
7) »Theorie cizích směnečných kursů«, německý
překlad od Stöpela.
) Srov. Grunzel: »Der internalionale Wiru
schaftsverkehr und seine Bilanz« a »System« atd.
) Srov. Lotz n. u. m.
mill. m. za 27.7, dále že z celkové výroby li
tých železných rour a jiných druhů železného
zboží 298 5 mill. m. vyvezeno za 194.5 mill.
marek. Většina německých průmyslů vyváž
10—50% své výroby a dle odhadu Lotzova5
vyváží německý průmysl průměrně ly své výroby
Dle Voigta) dokonce 1/2. Výroba sama stou
pala — a to hlavně po zjednání obchodních
smlav — každým rokem mérou dřive nebýva-
lou (na př. německá výroba ocele činila r. 1880
624.418 L, r. 1895 již 2,830.468 t. a r. 1899
pak 6.290.434 t., těžení uhli stouplo 1889/99
z 67.3 mill. t. na 101.6). Dokladem rostouei
průmyslové výrobnosti jest ostatně také okol-
nost, že průměrná spotřeba uhlí jedné osoby
stoupla v Německu z 1686 kg let 1886—1890
na 2470 kg r. 1899, surového železa z 88 6 kg
na 154 9, bavlny z 419 na 5.17 kg a p. 7).
R Rulard
Zur Lehr
Grunzel
System
Lotz
Lotzův
Voigt
Německo
die Handetsbilanz
schaftsverkehr und seine Bilanz
kg
12
article
Tyto rostoucí úspěchy průmyslové prová-
zeny byly značným příbytkem oby va-
telstva. Vzrůst populace byl právě v době
po zjednání obchodních smluv největší (r. 1890
až 1895 o 1.12%, r. 1896—1900 dokonceo
1.50 ročně). Příčinou jeho není pouze zmen-
šená ůmrtnost a sloupající počet porodů, nýbrž
klesajíci vystěhovalectví, zjev jistě
nad jiné charakteristický. Ruku v ruce s tímlo
vzrůstem obyvatelstva mohutnějí i veliká stře-
diska průmyslová: nával do měst jest přimo
typickým. Dnes žije v Německu v městech
s vyšším počtem obyvatelů než 100000 celkem
16.17 všeho obyvatelstva (v Anglii 29.039).
Naproli tomu bydlelo všeho obyvatelstva v mě-
stech s menším počtem obyvatel než 2000
r. 1871 63.9%, r. 1875 61.0, r. 1895 50.145)
Změna tato projevuje se i v rozělenění obyva-
telstva. Srovnáme-li veškeré obyvatelstvo země-
dělské, s průmyslovým a obchodním, jevíse
tento poměr:
1882 1895
Německo
Anglie
13
article
Ze 100 osob připadalo na země-
dělství . . . . . . . . 48.29 41.37
na průmysl a obchod . . . . 51.71 58.63
Ještě výmluvněji jeví se nové poměryv
tom, jak participují ta která odvětví výrobní na
daních. Jak připadalo na př. v Prusku roku
1900 ze zdaněného celkového důchodu
7.841,292.865 m. na města 5.489,319. 830 m-
a na venkov 2,351.973.035, při tom byl prů
měrný důchod jednotlivce ve městě vyšší dů-
chodu venkovského.9)
Z těchto dat patrno zajisté již s dostatek.
že výrobní zájem Německa přesunuje se
stále víc a více na průmysl a obchod
Německé zemědělství dostalo se tim
do nové situace. Zvyklo na vydatnou celní
ochranu a bylo rázem překvapeno netušeným
vzrůstem soutěže americké. Jak jsem
již uvedl, došlo k jednáním o nové obchodní
smlouvy po dvou nepříznivých žních. Vysoká
obilní cla osvědčila se prostředkem zvyšujícím
náklady živobytné a volání po jich snížení —
jen sociální demokracie byla pro
úplné jich odstranění — bylo příliš
mocným a vlivným, než aby bylo lze přejiti
přes ně k dennímu pořádku. Při šetření výsledků
obchodních smluv v zemědělství nutno lišiti
obilí a ostatní výrobky zeměděl
ské. Obilím bylo obděláno půdy v Ne-
mecku19) ha:
pšenicí žitem ječmenem ovsem
Prusko
Německo
14
article
1878 2,217.090 5,934.927 1,620.483 3.743. 070
1885 2.293.831 5,841 841 1,742 386 3,786.827
1886—1890 2.355.596 5,823.528 1.706.981 3,847. 988
1891 —1895 2.307.597 5.821.778 1,688.494 3.998 915e
1896—1899 2.283.305 5,941.304 1,643.208 3,993.780
Jak patrno, nedošlo, jak se s mnoha stran
tvrdí, k obmezeni osevní plochy, naopak lze
konstatovali nepatrné zvýšení její. Výnos poli
stoupal následkem zlepšení tochnických dost
pozoruhodně, a sice (v. t.):
pšenice žitoječmen oves
1881—1885 2.868 560 5,.741 993 2.190.792 4113.06
1886—1890 3.051.765 5,814 565 2,205.030 4.583.110
1891—1895 3,281.312 6,548 335 2,315.940 4.753.486
1896—1898 3,769.445 7.232 580 2.315 860 5.196 806
1889 4.323.542 8,675.792 2,983.876 6,882.687
Tylo příznivě, výnosné výsledky byly ale pro-
vázeny silným klesáním cen obilních.
Cena psenice utvářela se (za 1000 kg v mk.)
takto 11): r. 1879—83 — 210.45, 1884—88
— 171.31, 1889—93 — 190.93, 1894 —
163 03, 1894—98 — 144.28, 1897 — 175.61,
1898 — 198.30, 1899 — 160.83; ži ta
v tčchže obdobích: 167.79, 135 64, 168 29,
127.53, 120 03, 129.53, 148.38, 144.13
je čmene: 163.61, 145.27, 165.09, 150.56.
kg
15
article
138.01, 154.75, 167.07, 156.22. Možno tedy
konstatovati klesání cen, současně však s to up-
nutí dovozu obilního. Odečteme-li vý
voz (sever Německa následkem levnější dopravy
námořní vyváží, jih však a střed silně dováží).
jeví se tento poměr dovozu čistého (tedy nut
ného pro úhradu spotřeby čísla v mill. m.):
1896 1897 1898 1899
pšenice . . 188.4 147.4 208.8 1556
žila . . . . 82.3 771 87.0 52.9
ječmene . . 105.7 117.3 130.6 1249
ovsa . . . 42.1 52.3 483 472
Zároveň však stoupá čím více krmen
dobytka obilím. Zjev tento vysvětlit lze
toliko stoupající výnosnosti dobytkářství a drů-
bežnictví, která také i agrárními stoupenei
uznávána (užívám v následujícím zúmyslně
agrárnikům přátelských vývodů Dadových 17).
Klesání cen obilních jest doplňováno stou-
páním mzdy zemědělského děl-
nictva a zvýšenými náklady pro
vozovacími (zákon klesajících výnosů půdy)
Přiznivě utváří se pro zemědělstv
pěstění chmele (za 100 kg 1884/91 —
147 mk, 1892/9 — 195), chov dobytka
a bravu, drůbežnictví, výroba má sla,
prodej vajec. Cena vlny — vlivem kon-
junktury světové — klesla. Kriticky utvářely
se tedy zvláště poméry zemědělsit ví.
odkázaného na pěstění obilí! K do-
plnění přehledu uvádím ještě, že cel kov
dovoz zemědělských výrobků vůbe
(včítaje i lesnictví) činil 1896 1770—1800 mill.
marek, 1898 pak 2250—2280 mill. marek, čil
) Srov. také Schell, Die deutsche Volkswirth
schaft am Schlusse des 19. Jahrh.
*) Deutschland und der Weltmarkt (Handels- und
Machtgolitik I.).
1) Lotz n. u. m.
*) Srov. Lotz n. u. m., str. 203.
) Srov. Brentano, Die Schrecken atd.
str. 7 sl.
19) Srov. Conrad, Die Stellung atd., str. 148, 149
11) Srov. Conrad n. u. m. 128, 129.
Dadův
Schell
Lotz
Brentano
Conrad
Německo
kg
Deutschland und der Weltmarktoria
Handelund Machtgolitik I
16
article
1) Srov. H. Dade: Die Agrarzölle str. 6—18.
1) Srov. H. Dade: Die Agrarzölle str. 6—18.
že deficit německého zemědělství a lesnictv
činil již 1898 24 mill. marek . ..
Rozhodně naproti tomu zlepšily se poměry
dělnictva. Nejen politicky, nýbrž i proni
kavým dělnickým zákonodárstvím a stoupáním
mzdy. Také není — jak již řečeno — v Ně-
mecku strany bojující tak vysloveně pro svo-
bodnou tržbu, jako sociální demokracie. Poměro
malých živnosti zde vykládat netřeba. Neúčastní
se na vývozu a jich otázka spadá jinam, kde
také bude uvedena.
Jak ale posuzovány v Německu výsledky
tyto?
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listůe)
V Praze, 30. listopadu.
(Starosti bohatství a bída millionů. —
Oligarchie bohatých. — Spekulac
žen. — Horečka na burse. — Kurs
a úmrtnost. — Domácí trh. — Akcio
nářský rozpor názorů v Daňkovkách.
Slarosti bohatství se nám obyčejně jevi
teprve polom, když lesk milliard nás ne-
oslepuje z blízka. Jestliže ale v oné babylonské
stavbě jmění především zřime jen nebezpečí
sociální a kritické prohlubování záštiplné průrvy
mezi bohatstvím a chudobou, která svým
černým stínem tu společenskou mez příkře vy-
značuje — bližší analysou shledáme, že strom
bohatství nesoucí zlaté ovoce jest otráven. Dě-
dicové millionářů zvrhají se v potomstvo blbeůa
šílenců — ale přece v tom honu za štěstím.
kterým jmenujeme peníze, davy se hrnou za
tím ellem a lisíce na ni umírají. Studie zná-
mého spisovatele L. de Norvinsa o bídě ame-
rického bohatství jest velmi pozoruhodna i pro
mravy naše.
L Norvinsa
Německo
Praha
die Agrarzölle
17
article
Třída ameriekých millionářů vykazuje nej-
vyšší procento šilenců a lidí fysicky i mravně
zvrhlých. A počet dollarových millionářů roste
poměrem znepokojujícím — tak na příklad
roku 1900 bylo jich ve Spojených státech na-
počítáno 3800. Spekulace a trusty však v této
tučné vrstvě boháčů způsobují hluboké převraty
a demohracie millionů záhy asi bude nejhroz-
nější ze všech oligarchit. Avšak nejvíce po-
vážlivým příznakem spekulační horečky, která
zachvátila téměř celé dědictví prostého Washing
tonu, jest to, že strženy jsou jí také ženy
a dívky. Mladé dámy způsobem nejbrutálnějším
ruší zasnoubení, najdou-li nápadníka, jenž svým
bohatstvím předčí ženicha, jemuž byla slibována
něžná láska první. Cesty honby za ženichom
ze staré šlechtické rodiny jsou nyní již opu-
stěny, a hluči divoké a málo poetické halali za
milionáři. Nelze-li pak polapiti tohoto, mladá
americká dáma se spokojuje aspoň s mužem,
při jehož sňatku jest zastoupeno tolik a tolik
tisíe millionů.
Děvčata newyorkská od svých 16 let znaj
důkladně všechny výrazy bursovní jako nej-
zkušenější jobber. Dobře rozeznávají nezkušené
»lamb«, haussiery »broll«, baissiery » bears
malého spekulanta »piku« a odvážného »plunger«
Také rozrušující tragedie jsou jim známy, kter
se odehrávají ve Wall Streetu, třídě bursy,
kde lidé jmění dlouho strádané ztrácejí jedním
rázem a hrůzy krachu zaplatí také svým ži-
votem. Veliký jest počet nešťastných spekulantů.
žebrajících před newyorskou bursou, tam kde
kdysi jich jméno znělo významně, a mnohým
tém lidem, »kteři byli«, se staly útočištém káz-
nice. Upoutá-li pozornost některý miláček Šte-
stěny, událost tu hned zaplatí sto existenci.
spojený stát
Wall Street
18
article
Miss Wilsonova, mladá herečka, s nejobě-
tavějším odříkáním si ušetřila 2000 dollarů
kterými na dobrou radu vyspekulovala za týden
2500 dollarů. Svedena timto úspěchem speku-
lovala nyní o své újmě a ve třech dnech ztra-
tila 3500 dollarů. Zbytkem vyzískala v několik
dnech 500.000 dollarů a dalšími desítitisíe
250.000 dollarů. Jako bohačka vydala se miss
Wilsonová pak na zotavenou do Evropy a na
její cestě ji doprovázel všechen americký tisk,
kterému imponoval úspěch ženského spekulanta.
Úvahy ony zase jiným tisíce ženám popletiy
hlavy. V dívčích budoárech místo benátskýeh
zreadel zaujaly kursové lístky. Kursy emanci-
pují ženy a činí je zvrhlými.
Zajímavý jest konečné také vztah úmrt-
nosti k evolucím kursovým. V dobách pohinu
tých bursovních konjunktur stoupá v Nověm
Yorku a San Francisku procento úmrtnosti
o 25 a lékaři vysvětlují tim zjev onen,že
zdravi spekulantů stálým napjetím duševním
jest záhy otřeseno. Za jednoho Sierpont-Moryana,
klerý jest s to, aby spravoval 20 a i více obrov
ských podniků, sta a tisíce klesají na oné dráze
rozčilení.
Domácí náš trh věnoval v minulém týdnu
svoji pozornost především papírům bankovním
zejmena Unionkám a Živnostenským, v nichž
došlo k závěru. V Pražských úvěrních vý
jimkou potvrzujicí pravidlo bylo dále zboží
Jakási čilost byla patrna také v cukerních
které zvýšily kurs.
Wilsonův
Wilsonová
Evropa
Nově York
Unionka
19
article
Nejrázovitěji se vyvinula situace ve hla
ním papíru našeho trhu totiž Daňkovkách, které
při kursu 400 v několika závěrech byly jednány
Tento obehod a závěr v Živnostenských způso-
bily, že můžeme opět mluviti o obehodu pražské
bursy. Záznam Daňkovek jeví patrnou nejistotu,
která vyplývá z neurčitosti při posudku o situne
podniku. Skutečnoslí jest, že Akciová strojírna
dříve Daněk a spol. mezi podniky toho druhu
propustila poměrně nejméně dělníků a zkrátila
jen málo dobu pracovní. Oproti tomu jest ovšem
jisto, že jestliže loni objednávky jakž lak vy-
plnily pracovní rok, letos jsme již shledali práce
nedostatek. To jsou myšlenky, které nutno přede-
slati pověstem, že za letošní rok bude vyplácena
dividenda 15, kdežto s druhé strany se při-
pouští, že by se to mohlo státi pouze s na
pjetím reserv. Jsou dvě strany mezi majiteli
Daňkovek a jest zajímavo, že dva tábory, na
něž se dělí, jsou akcionáři — tábor jeden,
správní rada — tábor druhý. Pro vývoj kursu
jest směrodatnou nyní otázka, kdo jest pessi-
mistou, zda akcionář posuzující z daleka, nebo
správní rada dobře informovaná.
20
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 30. listopadu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Bursovní situace, o jejímž zlepšení jsme
již v minulé zprávě referovali, se tento týden
opětné zlopšila a obchod dostal se zejmena ke
konci týdne do zcela nových kolejí. První podně
přišel z Berlina: tamější spekulace podnikala
velké koupě v akélích stální drahy. Jestto
zvláštní zjev, že obyčejně berlinská spěkulace
lacino kupuje kreditky neb státní dřáhu na zdej-
ším trhu a s pěkným výdolkem že nám je opě
přenechává. Co přimělo tentokráte berlinskou
spekulaci ke koupim státní dráhy ? Důvod k tomu
byl zcela vážný a podstatný. Tentokráte začala
se dividenda státní dráhy odhadovati trochu
dřive, než obyčejně a spekulace přišla k ná
zoru, že dividenda mohla by obnášeti 30 franků.
Vídeň
Berlín
21
article
Přijmy této dráhy jsou letos rozhodně menši.
ale za to přenos z roku minulého na letošní
jest značný a obnáší asi 6 franků na akeii
Tuto věc spekulace naše přehládla. Mimo
to působily — stejně jako na dráhu severozá-
padní — pověsti o sestátnění a přikázání
této záležitosti zvláštnímu subkomitétu: Konečně
pak nezůstala bez účjnku na státní dráhu, ja-
kožto majitelku řešiekých železáren i dobrá ten
dence, jež pro všecky hodnoty železářské na
byla vrchu.
Zprávy, že mezi skupinou Wittgensteinovou
jež má zásoby železa a mezi terniekým
válcovnami flrmy Sehoeller a spol., jež zase
mají zásoby peněz, došlo k jakémusi dohod
nuti, účinkovaly na bursu velice příznivě a za-
čalo se hned tlouci na velký bube
železářského kartelu. O alpinky byl
přímo rvačka a obchod v nich byl tak divoký
že ve dvou dnech stouply o 30 K zrovna tal
jako rýmavsko muráňské. Také papiry této kate
gorie staly se hybnějšími a zdvihly se za dnešni
den vzhledem k tomu, že bylo málo flotantního
zboží o 80 až 100 K, jenom že toto stoupnut
následkem realisací do konce bursy neudržely
Tendence pro hodnoty železářské vzhleden
k zadání různých objednávek státních a očeká-
vání dalších, zůstává pevnou; ale pozor na
úzka dvířka, jimiž v připadě nebezpečí chtějí
najednou všickni utéci!
Wittgensteinův
22
article
Dobré smýšlení bylo také pro akcie rakou-
ské zbrojovky, k čemuž daly podnět zprávy
o rozmnožení kontingentu nováčků. Vyjädřen
dra. Luegra, že se ve Vídni nejlaciněji tramway
jezdí, vykládala si bursa v ten smysl, že obec
tento podnik převězme. Následkem toho stouply
zejmena oboje pouliční dráhy vídeňské.
Pro hodnoty bankovní bylo smýšlení klidné,
až teprve ke konci týdne zlepšily se zejmenu
ony banky, jež jsou ve spojení s podniky, jichž
akcie značně stouply, jako na příklad vídeňská
bankovní jednota a rýmavsko muráňské, länder
banka a oboje videňské tramíwáyky a po
Velice čile obchodováno bylo (aké na trhu uklá-
dacích papírů.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení;
23. listop. 30. listo
95.60
95.50
Rak. korunová renta . . .
118.60 118.90
Rak. zlatá renta . . . . .
118.10 118.55
Uherská zlatá renta . . . .
9310 93.75
Uherská korunová renta . .
96. 75.
101.—
Turecké losy . . . . . .
631.50
641.25
Rak. kreditky . . . . . .
394. —
403.—
Banka pro země rakouské .
652.—
Uherské kreditky . . . . .
642. —
422.50
432.50
Bankovní jednols . . . .
835.—
871.-
Pozemkový úvěrní ústav . .
258. —
259.—
Vídeň
länder banka
23
article
Živnostenská banka . . . .
623 . 25
639.50
Společnost státní dráhy . .
60.75
60 50
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha
466.—
475.—
974.—
978 -
Buštěhradská dráha lit. B. .
264 50
Stavební a dopravní A. . .
246.—
241.—
259.50
757.—
771-
Dunajská paroplavební spol.
283 —
275.50
Tur. labáková režie . . . .
278.—
Rakouská továrna na zbroj .
382.—
352.25
Alpinky
425.—
455.—
Rým.-muráňská společnost
1331.—
1405.—
Pražská železářská společnost
1078.—
Česká báňská společnost.
970.—
730.—
Mostecká uhlářská společnost
710.—
590.—
592. —
Wienerberger . . . . . .
Schodnica . . . . . . . 1135.— 1135.—
Londýnská devisa . . . . 239 50
239 37
išské marky . . . . . . 117 15 117 .12
Derlínská bursa.
Z Berlína, 30. listopadu.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
Berlín
živnostenský banka
státní dráha
dopravní A
Český báňský společnost
Wienerberger
24
article
Také tento týden lze podati zprávu o zle
pšení, jehož podkladem však nebyly zprávy
výhodnější situaci na domácím trhu průmyslo
vém, nýbrž na trzích cizích, zejména na ame
rickém trhu železářském. Spekulace zabývala se
ještě prolongací, která na tento týden připadla
a když bylo patrno, že průběh její děje se
hladce, zůslala pevná nadále.
Zvláště čilým obchodem vyznamenával se
trh papírů ukládacích a to nejen rent domäcích
nýbrž i všech cizích, které za vyšších kursů
brány byly z trhu. Nálada pro ně byla tk
pevná, že na příklad pověstné diskreditované
renty ilalské znamenaly al pari, prvně to o
roku 1886.
Okolnosti tyto, jakož i jiné, na příklad, že
dojde asi k jiným emissím, upoutaly pozornost
spekulace na hodnoty bankovní a tak vykazuj
všechny domácí papíry vyšší kursy. Při tom rak.
kreditky nebyly nikterak zanedbány, ač jinak
hodnoty mezinárodní netěšily se valné přizni
spekulace. Za to na trhu dopravním bylo skoro
mrtvo, pouze rakouské dráhy, ale hlavně státní
dráha byla hledaným papírem zdejší spekulace
čehož důvod zakládal se v dívidendových od-
hadech.
25
article
Marienburská dráha začala stoupati na
zprávy, že jsoú vyhlídky na její sestátnění, ale
zájem pro ni brzo uhasl.
Báňské hodnoty mají své stoupnutí víe
děkovati koupím úhradním než spekulačním
Pozorovalo se zcela dobře, že při vyšších kur-
sech vyskytovalo se více zboží, jehož jinak př
nizkých záznamech bylo poskrovnu. Zájem sou-
kromého obecenstva pro hodnoty kasovní jest
zeela patrný u dokazuje to denní značné stou
pání na tomto trhu.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
23. listop. 30. listop
200.12 203.25
17812 181.50
199.25 200.07
136. 52
140 87
125..50
12787
71.12
72.60
168.25
174.25
184.—
187 50
44.95
43.50
161.90
164.12
163.25
170.25
162 90
167.—
297.—
303.50
Rakouské kreditky . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské doly . . . . .
Gelsenkirchenské doly . . .
Hibernia . . . . .
Consolidace . . . . ..
Lauřin
Dortmund
drážďanský banka
Hibernia
26
article
Diskonto
Diskonto
Severoněmecký Llovd
Hamb.amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . .
Transvaal . . . . . ..
Turecké losy
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . . .
Geiswelder . . . . .
Hochdahi . . . .
Katovické doly a železáry
Schalker Gruben . . . .
Orenstein Koppel . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský . . . . . .
Stettiner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . . .
Hoesch . . . . . . . .
Königsborn . . . . . .
Nordstern . . . . . . .
Concordia
Orenstein Koppel
Kanada
Transvaal
Stettiner Vulcan
27
article
1033.—
107.25
113.00
28
article
105 8
1085 75
161.87
30
article
101.75
278.50
280.—
185.25
188 59
148.50
149 50
158.75
161.—
182.50 184. 10
161 .50
168.—
120 25
129. 50
281.10 288.—
114.—
118.—
102.—
102 25
125.—
127.—
194 20
194.30
90. 50
90.10
190.30 194.75
196 —
200.—
139 90 141.60
145.50
143 25
214 90
222.—
31
article
Wilhelm
Phöniv
Westfalia
Hasper
Wilhelm Phöniversity
32
article
Německý celní tarif. Zejtra počne tedy říš-
ský sněm německý jednati o vládní oshově celního
tarifu. Vyhlídky pro přání agrární nejsou neutěšeny.
Striktní a jasné prohlášení saského ministra jen
opětně dokázalo, že také spolková vláda jest pře-
svědčena, že jeji dílo říšským sněmem odmítnuto
nebude. Není pochyby, že vliv agtárních proudů
v říšském sněmu německém jest mocným a že zvláště
střed, tato rozhodující skupina, jim plně podléha.
Ne snad z přesvědčeného agrárnictví, ale z důvodů
politických. A ty budou patrně hráti hlavní úlohu.
Jak se cítí agrární skupiny mocnými, o tom nejlěpe
svědčí jednání německé konservativní frakce, která
zaujala první z parlameutních stran slanovisko offi-
ciální k předloze vládní. Na poradě bylo jednohilasně
prohlášeno, že sazby, osnovou na zemědělské vý-
robky stanovené, jsou nedostatečny a že nulno je
zvýšiti.
Jednání o obnově železářského kartelu.
Dle »Neue Freie Presse« konány v posledních dnach
porady, jež měly odstraniti rozpory, objevivší se v kar-
telu kolejníc. Má se za to, že bude lze v několika
dnech dosíci dohody. Ciferně nejsou rozpory již veliky.
Neue Frei Presse
33
article
Co se týče jednání s Uhry, oznamuje se listu z Peští,
že jest generální ředitel rýmavsko-muráňské společ-
nosti nemocen. Podobá se pravdě, že bude po svém
uzdravení jednati se svými přáteli obchodními ve
Vídni o obnově kartelu. Snad bude těmito konferen-
cemi dán základ k dohodě s rakouskými závody. Na-
proti tomu oznamuje »Nenes Wiener Taghlatl«, že
mezi firmou Schöllerovou a ostatními továrnami kolej-
nic dosažena dohoda. Věc nabývá tím většího vy-
znamu, že dohody docileno dle všech znamení na
základě statu quo. Tato zásada prohlášena byla
velikými železárnami za nutnou a nezměnitelnou pod-
mínku dohody a nyní patrně dociluje se na její basi
sjednání. Dnes ví se všeobecně, že mezi velikými
závody severními sjednána užší dohoda mimokartelní,
která posílena byla i přistoupením velikých podniků
jižních. Dohoda tato smluvena na 10 let a jest daleko
obsažnější, než smlouva kartelová. Nové toto sdružení
chce nejen veškerou výrobu koalovati, nýbrž i vy-
loučiti jakoukoli cizí soutěž.
Kartel průmyslníků koží. Rakouské továrny
koží zamýšlejí zříditi ústřední svaz k hájení spole-
čných zájmů a vyzvaly i uherské podniky, aby k
svazu tomuto přistoupily. Uherští průmyslníci však
žádost tuto odmítli, uvádějíce, že úplně různé zá-
konodárství a výrobní i obchodní poměry nutně vy-
žadují odlišného posuzování a řešení přislušných
otázek, takže nelze na centralistní zastoupení ani
pomýšleti.
K úpadku kaselské společnosti na sušení
mláta. Ke konkursu bývalého ředitele kasetské
společnosti na sušení mláta Schmidta přihláseno
celkem pohlédávek obnosem 127 mill. mk.
Wiener
Schöllerův
Schmidt
Uhry
Pešť
Vídeň
34
article
Je potřebí změniti zákon o půjčkách ma-
lioračnich 7 Otázkou toute zabýval se ve schůzi
Právnické jednoty z 28. listopadu t. r. p. JUDr. J.
Lošťák, ředitel Zemské banky. Přednáška objevila
se se svým historickým úvodem a rozhledy po agrární
politice států jiných jako pronikavý, veliký materiál
a bohaté zkušenosti vyčerpávající rozbor tohoto dů-
ležitého článku v akci k posílení, pokud se lýče
záchraně stavů zemědělských. Poukaz pana předná-
šejícího k tomu, že od vydání zákona (r. 1896) a ni
jediný zemědělec nezaklepal o půjčku opatřenou
výhodami tohoto zákona, přesvědčí ovšem každéno,
že vče stojí za přemýšlení. — Pan prof. dr. šl. Her-
mann referoval o návrhu na vydávání sbírky roz-
hodnutí sborových soudů v obvodu vrchního soudu
z. v království českém, v dohodě s pražským něme-
ckým spolkem právnickým »Juristenverein«; každý
spolek vydával by sbírku samostatně ve svém jazyku.
dohoda vztahovala by se zvláště na opatření a výbět
rozhodnutí. Návrh vyšel od »Juristenvereinu«. Refe-
rent myšlénku tu doporučuje. Véc odkázána ředi-
telství k projednání a podání návrhů.
JUDr
J Lošťák
profesor
doktor
šl
zemský banka
35
article
K petici Ústřední společnosti hospolář-
ské pro král. české, kterou společnost u sburů
zákonodárných a u vlády nalehá na to, aby při
ujednávání příštích smkuv obchodních bylo
hleděno k tomu, by domácí výroba zemědělská dosla
účinnější ochrany a aby pro případ, že by Německo
trvalo na svém celním farifu a další smlouva s ním
byla nemožna, zahájena byla ze sírany Rakousko-
Uherska samostatná celní politika vydatnou celní
ochranou zemědělství a zavedena celní opalření proti
dovozu německému, přidružilo se doposud 82 hospo-
dářských jednot českých. Veškeré pelice předloženy
byly drem. Bedř. Schwarzenbergem poslanecké sně-
movně.
Zásobovací a prodejní družstvo mlynářů
v Čechách konalo dne 26. listopadu třetí valnou
hromadu v místnostech družstva v plodinové burs
v Praze za hojného účastenství. Schůzi zahájil před-
seda pan Boh. Ryšánek, uvítav přítomné a poukázav
ku pěknému výsledku, jehož se družstvo letošního
roku opětně dodělalo, ačkoliv mlynářstvo českév
poměrech ne právě závídění hodných se nalezá. Ve
zprávě jednatelské poukazuje se na těžké doby, ve
kterých mlynářstvo české se nalezá, bojujíc boj ne-
rovný se silným a mocným soupeřem svým —
mlýny uherskými — který podporován vládou uher-
skou, všemi prostředky dovolenými i nedovolenými
pracuje o zdolání českého průmyslu mlynářského.
Schwarzenberg
Boh
Ryšánek
Německo
Rakousko
Uhersko
Čechy
Praha
36
article
Vzdor této nepříznivé situaci získalo družstvo letoš-
ního roku čistého výnosu v obnosu K 5078.28. Vý-
sledek tento jest důkazem, že nalezlo družstvo po-
rozumění mezi mlynářstvem českým. Cistý zisk
K 5078.28k návrhu správního výboru rozdělen
následovně: Dle stanov přikázáno 5% tantiemy
správní radě v obnosu K 253.90. rovněž dle stanov
přiděleno 100 reservnímu fondu v obnosu K 482.43,
pp. podílníkům vyplatí se 8% dividendy v obnosu
2388 K, Spolku mlynářů českomoravských věnuje se
obnos 200 K, úřadnictvu povoli se remunerace v ob-
nosu 450 K a jako zálohy na daně zůstane obnos
1000 K, kdežto zbývající obnos K 403.95 přikáže se
nově olevřenému účtu zaručovacího fondu, úhrnem
K 5078.28. Návrh správního výboru na změnu sta-
nov, stanovení zápisného pro nově přistupující členy.
na udílení presenčních známek ředitelstvu, jakoi
i na zřízení zaručovacího fondu přijaty pak jedno-
hlasně. Při vykonaných volbách zvolení do ředitel-
stva pp.: Frant Vavra, ředitel, Jar. Kubeš, ná-
městek, K. Stárka, pokladník, Jos. Knop. jed-
natel, Jos. Urban. Jos. Štěpánek, a do správního
výboru pp.: F. Knot, A. Hoefeld. J. Trnka.
Kubeš
K Stárek
Knop
Urban
Štěpánek
F Knot
A Hoefeld
J Trnka
Jos
František Vavra
37
article
Ve volných návrzích přimlouvá se pan Jan Koštíř
za zřízení informační kanceláře, aby každý mlynář
zde náležitě informovati se mohl o majetkových po-
měrech svých odběratelů. Návrh tento po doporučení
jeho p. Janem Trnkou jednohlasně se přijímáa
správní radě plná moc k zřízení kanceláře takové
se uděluje.
Z c. k. rak, státní dráhy. Dnem 1. prosince
t. r. nabudou platnosti tyto dodatky k tarifům
1. Dodatek III. k tarifu díl II., sešit 1. pro západo-
německo rakousko uherský železniční svaz. 2. Doda-
tek II. k tarifu, díl II., sešit 1., dodatek VI. k tarifu,
díl II., sešit 2.. pak dodatek VI. k tarifu, díl II., seši
5. pro sasko rakousko-uherský železniční svaz. Dále
nabude platnosti dnem zahájení dopravy na trat
Terst S. O.-Buje dodatek XIV. k tarifu pro dopravu
osob a zavazadel na západních tratích místních drah
ve státní správě jsoucích.
Koštíř
Trnka
S O
Doda
Terst