ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 4ab99d50-661f-11dc-9a88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 37 celkem · entity: person 47, place 41, work 10, org 11
1 masthead
1. prosince 1901.
2 masthead
E. Přilola .,
E Přilola
3 masthead
Národních Listuk
4 masthead
k číslu 33s.
5 masthead
Strana 21
6 title
Národní hospodář.
7 article Otázky německé politiky obchodní
Otázky německé politiky obchodní Osou zápašu, který byl vyvolán zvlášto uvořejučním ochranářského celního tarifu Bülo wova, jest otázka, jaké výsledky mají ob chodní smlouvy z r. 1891 a 1894, jsousli vý sledky tyto německé říši prospěšny a mál na cestě obchodními smlouvami nastoupené být dále pokračováno? Stanoviti přesně výsledků nelze. Úzko- stlivá a přísně tříděná německá statistika udává přece jen čísla obepinající široké a různé třídy čísla mluvicí pro pravděpodobnost těch kterých tendencí vývojových, při tom však přece jen málo pružná a zamlklá, než aby mohla udá vati důvody a příčiny vývoje. Jedno jest nepo píralelno, obrovský hospodářský — speciáln průmyslový — rozmach Německa v posledníel desetiletich. Založení německé říše bylo jeho bez- prostředním podnětem a ochranářská obchodní politika Bismarkova ve spojení s výhodnou pro Německo situaci mezinárodních vztahů obchod- ních mocnou vzpruhou. Bismarkova politika byla nutnou, mělo-li si Německo výchovati svůj vlastní průmysl a obchod. Bismark také sám považoval tuto politiku za prostředek výchovy netajil se názorem, že budoucí rozvoj ochranu roztrhine sám. V číslech německého mezinárodního obchodu jeví se výsledky Bismarkovy politiky, takto (v mill. mk.): dovoz vývoz dovoz vývon ne 1880 2819 2893 1886 2877 2384 1881 2962 2975 1887 3111 3134 1882 3128 3180 1888 3271 3204 1889 3989 3165 1883 3263 3270 1884 3263 3203 1890 4146 3327 1885 2937 2859 1891 4151 3176
Bismarkův Německo
8 article
Z čísel patrno, že po rušné periodě le 70. nastává poměrný klid a že mezinárodní obchod Němiecka pozvolna stoupá. Perioda po sjednání obchodních smluv tento rozvoj značne zrychlila. Nepříznivá léta 1893—1894 na tomt faktu valně nemění. Čísla mezinárodního obchodu německého po obchodních smlouvách jsou tat (v mill. mk.): Dovoz vývoz Dovoz vývoz 1897 4680.7 3635 0 1892 4018.5 2994-1 1898 5080.6 3756 6 1893 3961.7 3092.0 1894 39383 2961.5 1899 5483.1 4207.0 1895 4120.7 33179 1900 5765 6 4611.4 1896 4307.2 3525.1 Jak patrno, stává se v této periodě rozvo mezinárodního obchodu německého mnohem rychlejším. Přímých úsudků z této bilance ob chodní, ktorá jest od roku 1888 trvale passivní ovšem činiti nelze, tím méně z její passivity (převahy dovozu nad vývozem). Doby, kdys soudilo dle aktivnosti nebo passivnosti obchodní bilance na stav národa, již dávno minuly. Již
9 article
A. Smith 1) porážel silnými důvody tuto merkan- tilistní nauku, která trvale překonána teprve skvělými vývody Goschenovými.3) Čísla mezi- národního obchodu jsou výsledkem celé řady převodů mezinárodních. Nejde zde jen o pře vody zboží za zboží, tovarů za tovary, nýbrž o obchody s cennými papíry, o placení úroků půj ček, o úhradu dopravného atd., o celou tu řadu hodnotových převodů mezinárodních, jichž výše a různost budí úžas vědy i praxe, Témito šetře- ními dospěli novější badatelé (Soetbeer, Schell a j.) ke stanovení pojmu platební bilance národa, která jest již spolehlivějším základem úsudkovým, ne však ještě plně spolehlivým, po- něvadž značná úloha připadá i nemateriálním činitelům (stěhování dělnictva, poměry právní a pod.), tak že by bylo nutno stanoviti mezi národní bilanci hospodářskou abychom dostali plný obraz o tom, jakých úspěchů se dodělal ten který národ svým ob chodem a průmyslem.9) Leč tak daleko na číslech dnešní statistiky budovati nelze. Vedle těchto faktorů mezinárodní posice. padá neméně důležitě i na váhu blahobytný sta národa samého, respektive jeho jednotlivých tříd.
A Smith Soetbeer Schell
10 article
Mezinárodní hospodářský vý znam Německa stoupl nečekaně. Bismar kova politika kapilalistické kolonisace německ v cizině nesla zdárné ovoce. Pomocí dobré orga- nisace konsulární služby a německého podnikán v Německu zbráněno dalšímu zapadání něme- ckých vystěhovalců v cizině. Dnes jde za něme- ckým vystéhovalcem německý obchodnik a ně mecký kapitál a stávají se v cizině pionýry moci a síly německé. A zároveň obraci se cizina v tísni peněžní do Německa. Tak stalo se, že dnes připadá více než 600 mill. mk. dovozu na úroky z německých kapitálů v cízině uložených (ať z půjček, ať z podniků). Při tom stoupají příjmy z dopravy námořní, průvozu — doklady to, že značná čásť německého do- vozu není než poplatkem, který platí cizina ně meckému kapitálu. Že tyto zisky německého kapitálu neplynou zpět do vlasti ve formě peněz, nýbrž zboží, netřeba, tuším, ani dokládati, an rozváděti. Jak mocně stoupi vliv Německa na tehu světovém, toho jest také neposledním do kladem, že německé loďstvo, které odhadováno (v tisíci t.) r. 1894—95 (tedy bezprostředné po sjednání obchodních smluv) na 3767.7, stouplo co do nosnosti na 5412.4 r. 1898—99. Co do slyku obchodního s jednotli- vými státy stoupl značně vývoz do Ra- kousko-Uherska, Spojených stát a Ruska, jimž Německo dodává 53.1 celého svého vývozu 4), do Anglie, Belgie, Švýcarska, Italie a Rumunska. Na vývozu tomto interes- sovány jsou hlavně tyto průmysly: che- mický, železářský, strojnieký, poreulánu, knih- tiskařství, textilnictví, hračkářství, průmysl kožní, skelný a j. menší. Míra tohoto interessu patrna nejlépe z toho, že (r. 1897) z celkové výroby 114 9 mill. marek tkaného zboží vyvezeno za 835, z celkové výroby stávkového zboží 141 mill. m. za 82 3 mill. m., pleteného zboží 527
Německo Ra kouskoUhersko spojený stát Rusko Anglie Belgie Švýcarsko Italia Rumunsko
11 article
1) Srov. také R. Rulard: »Die Handetsbilanz« Soetbeer: »Uiber die Handelsbilaniz Deulsch lands«; Fellmeth: »Zur Lehre von derě intel nationalen Zahlungsbilanz«; Lexis v Schönb. Hand buch atd. 322 slr.; Grunzel aj. 7) »Theorie cizích směnečných kursů«, německý překlad od Stöpela. ) Srov. Grunzel: »Der internalionale Wiru schaftsverkehr und seine Bilanz« a »System« atd. ) Srov. Lotz n. u. m. mill. m. za 27.7, dále že z celkové výroby li tých železných rour a jiných druhů železného zboží 298 5 mill. m. vyvezeno za 194.5 mill. marek. Většina německých průmyslů vyváž 10—50% své výroby a dle odhadu Lotzova5 vyváží německý průmysl průměrně ly své výroby Dle Voigta) dokonce 1/2. Výroba sama stou pala — a to hlavně po zjednání obchodních smlav — každým rokem mérou dřive nebýva- lou (na př. německá výroba ocele činila r. 1880 624.418 L, r. 1895 již 2,830.468 t. a r. 1899 pak 6.290.434 t., těžení uhli stouplo 1889/99 z 67.3 mill. t. na 101.6). Dokladem rostouei průmyslové výrobnosti jest ostatně také okol- nost, že průměrná spotřeba uhlí jedné osoby stoupla v Německu z 1686 kg let 1886—1890 na 2470 kg r. 1899, surového železa z 88 6 kg na 154 9, bavlny z 419 na 5.17 kg a p. 7).
R Rulard Zur Lehr Grunzel System Lotz Lotzův Voigt Německo die Handetsbilanz schaftsverkehr und seine Bilanz kg
12 article
Tyto rostoucí úspěchy průmyslové prová- zeny byly značným příbytkem oby va- telstva. Vzrůst populace byl právě v době po zjednání obchodních smluv největší (r. 1890 až 1895 o 1.12%, r. 1896—1900 dokonceo 1.50 ročně). Příčinou jeho není pouze zmen- šená ůmrtnost a sloupající počet porodů, nýbrž klesajíci vystěhovalectví, zjev jistě nad jiné charakteristický. Ruku v ruce s tímlo vzrůstem obyvatelstva mohutnějí i veliká stře- diska průmyslová: nával do měst jest přimo typickým. Dnes žije v Německu v městech s vyšším počtem obyvatelů než 100000 celkem 16.17 všeho obyvatelstva (v Anglii 29.039). Naproli tomu bydlelo všeho obyvatelstva v mě- stech s menším počtem obyvatel než 2000 r. 1871 63.9%, r. 1875 61.0, r. 1895 50.145) Změna tato projevuje se i v rozělenění obyva- telstva. Srovnáme-li veškeré obyvatelstvo země- dělské, s průmyslovým a obchodním, jevíse tento poměr: 1882 1895
Německo Anglie
13 article
Ze 100 osob připadalo na země- dělství . . . . . . . . 48.29 41.37 na průmysl a obchod . . . . 51.71 58.63 Ještě výmluvněji jeví se nové poměryv tom, jak participují ta která odvětví výrobní na daních. Jak připadalo na př. v Prusku roku 1900 ze zdaněného celkového důchodu 7.841,292.865 m. na města 5.489,319. 830 m- a na venkov 2,351.973.035, při tom byl prů měrný důchod jednotlivce ve městě vyšší dů- chodu venkovského.9) Z těchto dat patrno zajisté již s dostatek. že výrobní zájem Německa přesunuje se stále víc a více na průmysl a obchod Německé zemědělství dostalo se tim do nové situace. Zvyklo na vydatnou celní ochranu a bylo rázem překvapeno netušeným vzrůstem soutěže americké. Jak jsem již uvedl, došlo k jednáním o nové obchodní smlouvy po dvou nepříznivých žních. Vysoká obilní cla osvědčila se prostředkem zvyšujícím náklady živobytné a volání po jich snížení — jen sociální demokracie byla pro úplné jich odstranění — bylo příliš mocným a vlivným, než aby bylo lze přejiti přes ně k dennímu pořádku. Při šetření výsledků obchodních smluv v zemědělství nutno lišiti obilí a ostatní výrobky zeměděl ské. Obilím bylo obděláno půdy v Ne- mecku19) ha: pšenicí žitem ječmenem ovsem
Prusko Německo
14 article
1878 2,217.090 5,934.927 1,620.483 3.743. 070 1885 2.293.831 5,841 841 1,742 386 3,786.827 1886—1890 2.355.596 5,823.528 1.706.981 3,847. 988 1891 —1895 2.307.597 5.821.778 1,688.494 3.998 915e 1896—1899 2.283.305 5,941.304 1,643.208 3,993.780 Jak patrno, nedošlo, jak se s mnoha stran tvrdí, k obmezeni osevní plochy, naopak lze konstatovali nepatrné zvýšení její. Výnos poli stoupal následkem zlepšení tochnických dost pozoruhodně, a sice (v. t.): pšenice žitoječmen oves 1881—1885 2.868 560 5,.741 993 2.190.792 4113.06 1886—1890 3.051.765 5,814 565 2,205.030 4.583.110 1891—1895 3,281.312 6,548 335 2,315.940 4.753.486 1896—1898 3,769.445 7.232 580 2.315 860 5.196 806 1889 4.323.542 8,675.792 2,983.876 6,882.687 Tylo příznivě, výnosné výsledky byly ale pro- vázeny silným klesáním cen obilních. Cena psenice utvářela se (za 1000 kg v mk.) takto 11): r. 1879—83 — 210.45, 1884—88 — 171.31, 1889—93 — 190.93, 1894 — 163 03, 1894—98 — 144.28, 1897 — 175.61, 1898 — 198.30, 1899 — 160.83; ži ta v tčchže obdobích: 167.79, 135 64, 168 29, 127.53, 120 03, 129.53, 148.38, 144.13 je čmene: 163.61, 145.27, 165.09, 150.56.
kg
15 article
138.01, 154.75, 167.07, 156.22. Možno tedy konstatovati klesání cen, současně však s to up- nutí dovozu obilního. Odečteme-li vý voz (sever Německa následkem levnější dopravy námořní vyváží, jih však a střed silně dováží). jeví se tento poměr dovozu čistého (tedy nut ného pro úhradu spotřeby čísla v mill. m.): 1896 1897 1898 1899 pšenice . . 188.4 147.4 208.8 1556 žila . . . . 82.3 771 87.0 52.9 ječmene . . 105.7 117.3 130.6 1249 ovsa . . . 42.1 52.3 483 472 Zároveň však stoupá čím více krmen dobytka obilím. Zjev tento vysvětlit lze toliko stoupající výnosnosti dobytkářství a drů- bežnictví, která také i agrárními stoupenei uznávána (užívám v následujícím zúmyslně agrárnikům přátelských vývodů Dadových 17). Klesání cen obilních jest doplňováno stou- páním mzdy zemědělského děl- nictva a zvýšenými náklady pro vozovacími (zákon klesajících výnosů půdy) Přiznivě utváří se pro zemědělstv pěstění chmele (za 100 kg 1884/91 — 147 mk, 1892/9 — 195), chov dobytka a bravu, drůbežnictví, výroba má sla, prodej vajec. Cena vlny — vlivem kon- junktury světové — klesla. Kriticky utvářely se tedy zvláště poméry zemědělsit ví. odkázaného na pěstění obilí! K do- plnění přehledu uvádím ještě, že cel kov dovoz zemědělských výrobků vůbe (včítaje i lesnictví) činil 1896 1770—1800 mill. marek, 1898 pak 2250—2280 mill. marek, čil ) Srov. také Schell, Die deutsche Volkswirth schaft am Schlusse des 19. Jahrh. *) Deutschland und der Weltmarkt (Handels- und Machtgolitik I.). 1) Lotz n. u. m. *) Srov. Lotz n. u. m., str. 203. ) Srov. Brentano, Die Schrecken atd. str. 7 sl. 19) Srov. Conrad, Die Stellung atd., str. 148, 149 11) Srov. Conrad n. u. m. 128, 129.
Dadův Schell Lotz Brentano Conrad Německo kg Deutschland und der Weltmarktoria Handelund Machtgolitik I
16 article 1) Srov. H. Dade: Die Agrarzölle str. 6—18.
1) Srov. H. Dade: Die Agrarzölle str. 6—18. že deficit německého zemědělství a lesnictv činil již 1898 24 mill. marek . .. Rozhodně naproti tomu zlepšily se poměry dělnictva. Nejen politicky, nýbrž i proni kavým dělnickým zákonodárstvím a stoupáním mzdy. Také není — jak již řečeno — v Ně- mecku strany bojující tak vysloveně pro svo- bodnou tržbu, jako sociální demokracie. Poměro malých živnosti zde vykládat netřeba. Neúčastní se na vývozu a jich otázka spadá jinam, kde také bude uvedena. Jak ale posuzovány v Německu výsledky tyto? Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listůe) V Praze, 30. listopadu. (Starosti bohatství a bída millionů. — Oligarchie bohatých. — Spekulac žen. — Horečka na burse. — Kurs a úmrtnost. — Domácí trh. — Akcio nářský rozpor názorů v Daňkovkách. Slarosti bohatství se nám obyčejně jevi teprve polom, když lesk milliard nás ne- oslepuje z blízka. Jestliže ale v oné babylonské stavbě jmění především zřime jen nebezpečí sociální a kritické prohlubování záštiplné průrvy mezi bohatstvím a chudobou, která svým černým stínem tu společenskou mez příkře vy- značuje — bližší analysou shledáme, že strom bohatství nesoucí zlaté ovoce jest otráven. Dě- dicové millionářů zvrhají se v potomstvo blbeůa šílenců — ale přece v tom honu za štěstím. kterým jmenujeme peníze, davy se hrnou za tím ellem a lisíce na ni umírají. Studie zná- mého spisovatele L. de Norvinsa o bídě ame- rického bohatství jest velmi pozoruhodna i pro mravy naše.
L Norvinsa Německo Praha die Agrarzölle
17 article
Třída ameriekých millionářů vykazuje nej- vyšší procento šilenců a lidí fysicky i mravně zvrhlých. A počet dollarových millionářů roste poměrem znepokojujícím — tak na příklad roku 1900 bylo jich ve Spojených státech na- počítáno 3800. Spekulace a trusty však v této tučné vrstvě boháčů způsobují hluboké převraty a demohracie millionů záhy asi bude nejhroz- nější ze všech oligarchit. Avšak nejvíce po- vážlivým příznakem spekulační horečky, která zachvátila téměř celé dědictví prostého Washing tonu, jest to, že strženy jsou jí také ženy a dívky. Mladé dámy způsobem nejbrutálnějším ruší zasnoubení, najdou-li nápadníka, jenž svým bohatstvím předčí ženicha, jemuž byla slibována něžná láska první. Cesty honby za ženichom ze staré šlechtické rodiny jsou nyní již opu- stěny, a hluči divoké a málo poetické halali za milionáři. Nelze-li pak polapiti tohoto, mladá americká dáma se spokojuje aspoň s mužem, při jehož sňatku jest zastoupeno tolik a tolik tisíe millionů. Děvčata newyorkská od svých 16 let znaj důkladně všechny výrazy bursovní jako nej- zkušenější jobber. Dobře rozeznávají nezkušené »lamb«, haussiery »broll«, baissiery » bears malého spekulanta »piku« a odvážného »plunger« Také rozrušující tragedie jsou jim známy, kter se odehrávají ve Wall Streetu, třídě bursy, kde lidé jmění dlouho strádané ztrácejí jedním rázem a hrůzy krachu zaplatí také svým ži- votem. Veliký jest počet nešťastných spekulantů. žebrajících před newyorskou bursou, tam kde kdysi jich jméno znělo významně, a mnohým tém lidem, »kteři byli«, se staly útočištém káz- nice. Upoutá-li pozornost některý miláček Šte- stěny, událost tu hned zaplatí sto existenci.
spojený stát Wall Street
18 article
Miss Wilsonova, mladá herečka, s nejobě- tavějším odříkáním si ušetřila 2000 dollarů kterými na dobrou radu vyspekulovala za týden 2500 dollarů. Svedena timto úspěchem speku- lovala nyní o své újmě a ve třech dnech ztra- tila 3500 dollarů. Zbytkem vyzískala v několik dnech 500.000 dollarů a dalšími desítitisíe 250.000 dollarů. Jako bohačka vydala se miss Wilsonová pak na zotavenou do Evropy a na její cestě ji doprovázel všechen americký tisk, kterému imponoval úspěch ženského spekulanta. Úvahy ony zase jiným tisíce ženám popletiy hlavy. V dívčích budoárech místo benátskýeh zreadel zaujaly kursové lístky. Kursy emanci- pují ženy a činí je zvrhlými. Zajímavý jest konečné také vztah úmrt- nosti k evolucím kursovým. V dobách pohinu tých bursovních konjunktur stoupá v Nověm Yorku a San Francisku procento úmrtnosti o 25 a lékaři vysvětlují tim zjev onen,že zdravi spekulantů stálým napjetím duševním jest záhy otřeseno. Za jednoho Sierpont-Moryana, klerý jest s to, aby spravoval 20 a i více obrov ských podniků, sta a tisíce klesají na oné dráze rozčilení. Domácí náš trh věnoval v minulém týdnu svoji pozornost především papírům bankovním zejmena Unionkám a Živnostenským, v nichž došlo k závěru. V Pražských úvěrních vý jimkou potvrzujicí pravidlo bylo dále zboží Jakási čilost byla patrna také v cukerních které zvýšily kurs.
Wilsonův Wilsonová Evropa Nově York Unionka
19 article
Nejrázovitěji se vyvinula situace ve hla ním papíru našeho trhu totiž Daňkovkách, které při kursu 400 v několika závěrech byly jednány Tento obehod a závěr v Živnostenských způso- bily, že můžeme opět mluviti o obehodu pražské bursy. Záznam Daňkovek jeví patrnou nejistotu, která vyplývá z neurčitosti při posudku o situne podniku. Skutečnoslí jest, že Akciová strojírna dříve Daněk a spol. mezi podniky toho druhu propustila poměrně nejméně dělníků a zkrátila jen málo dobu pracovní. Oproti tomu jest ovšem jisto, že jestliže loni objednávky jakž lak vy- plnily pracovní rok, letos jsme již shledali práce nedostatek. To jsou myšlenky, které nutno přede- slati pověstem, že za letošní rok bude vyplácena dividenda 15, kdežto s druhé strany se při- pouští, že by se to mohlo státi pouze s na pjetím reserv. Jsou dvě strany mezi majiteli Daňkovek a jest zajímavo, že dva tábory, na něž se dělí, jsou akcionáři — tábor jeden, správní rada — tábor druhý. Pro vývoj kursu jest směrodatnou nyní otázka, kdo jest pessi- mistou, zda akcionář posuzující z daleka, nebo správní rada dobře informovaná.
20 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 30. listopadu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Bursovní situace, o jejímž zlepšení jsme již v minulé zprávě referovali, se tento týden opětné zlopšila a obchod dostal se zejmena ke konci týdne do zcela nových kolejí. První podně přišel z Berlina: tamější spekulace podnikala velké koupě v akélích stální drahy. Jestto zvláštní zjev, že obyčejně berlinská spěkulace lacino kupuje kreditky neb státní dřáhu na zdej- ším trhu a s pěkným výdolkem že nám je opě přenechává. Co přimělo tentokráte berlinskou spekulaci ke koupim státní dráhy ? Důvod k tomu byl zcela vážný a podstatný. Tentokráte začala se dividenda státní dráhy odhadovati trochu dřive, než obyčejně a spekulace přišla k ná zoru, že dividenda mohla by obnášeti 30 franků.
Vídeň Berlín
21 article
Přijmy této dráhy jsou letos rozhodně menši. ale za to přenos z roku minulého na letošní jest značný a obnáší asi 6 franků na akeii Tuto věc spekulace naše přehládla. Mimo to působily — stejně jako na dráhu severozá- padní — pověsti o sestátnění a přikázání této záležitosti zvláštnímu subkomitétu: Konečně pak nezůstala bez účjnku na státní dráhu, ja- kožto majitelku řešiekých železáren i dobrá ten dence, jež pro všecky hodnoty železářské na byla vrchu. Zprávy, že mezi skupinou Wittgensteinovou jež má zásoby železa a mezi terniekým válcovnami flrmy Sehoeller a spol., jež zase mají zásoby peněz, došlo k jakémusi dohod nuti, účinkovaly na bursu velice příznivě a za- čalo se hned tlouci na velký bube železářského kartelu. O alpinky byl přímo rvačka a obchod v nich byl tak divoký že ve dvou dnech stouply o 30 K zrovna tal jako rýmavsko muráňské. Také papiry této kate gorie staly se hybnějšími a zdvihly se za dnešni den vzhledem k tomu, že bylo málo flotantního zboží o 80 až 100 K, jenom že toto stoupnut následkem realisací do konce bursy neudržely Tendence pro hodnoty železářské vzhleden k zadání různých objednávek státních a očeká- vání dalších, zůstává pevnou; ale pozor na úzka dvířka, jimiž v připadě nebezpečí chtějí najednou všickni utéci!
Wittgensteinův
22 article
Dobré smýšlení bylo také pro akcie rakou- ské zbrojovky, k čemuž daly podnět zprávy o rozmnožení kontingentu nováčků. Vyjädřen dra. Luegra, že se ve Vídni nejlaciněji tramway jezdí, vykládala si bursa v ten smysl, že obec tento podnik převězme. Následkem toho stouply zejmena oboje pouliční dráhy vídeňské. Pro hodnoty bankovní bylo smýšlení klidné, až teprve ke konci týdne zlepšily se zejmenu ony banky, jež jsou ve spojení s podniky, jichž akcie značně stouply, jako na příklad vídeňská bankovní jednota a rýmavsko muráňské, länder banka a oboje videňské tramíwáyky a po Velice čile obchodováno bylo (aké na trhu uklá- dacích papírů. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení; 23. listop. 30. listo 95.60 95.50 Rak. korunová renta . . . 118.60 118.90 Rak. zlatá renta . . . . . 118.10 118.55 Uherská zlatá renta . . . . 9310 93.75 Uherská korunová renta . . 96. 75. 101.— Turecké losy . . . . . . 631.50 641.25 Rak. kreditky . . . . . . 394. — 403.— Banka pro země rakouské . 652.— Uherské kreditky . . . . . 642. — 422.50 432.50 Bankovní jednols . . . . 835.— 871.- Pozemkový úvěrní ústav . . 258. — 259.—
Vídeň länder banka
23 article
Živnostenská banka . . . . 623 . 25 639.50 Společnost státní dráhy . . 60.75 60 50 Jižní dráha . . . . . . . Polabská dráha 466.— 475.— 974.— 978 - Buštěhradská dráha lit. B. . 264 50 Stavební a dopravní A. . . 246.— 241.— 259.50 757.— 771- Dunajská paroplavební spol. 283 — 275.50 Tur. labáková režie . . . . 278.— Rakouská továrna na zbroj . 382.— 352.25 Alpinky 425.— 455.— Rým.-muráňská společnost 1331.— 1405.— Pražská železářská společnost 1078.— Česká báňská společnost. 970.— 730.— Mostecká uhlářská společnost 710.— 590.— 592. — Wienerberger . . . . . . Schodnica . . . . . . . 1135.— 1135.— Londýnská devisa . . . . 239 50 239 37 išské marky . . . . . . 117 15 117 .12 Derlínská bursa. Z Berlína, 30. listopadu. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled.
Berlín živnostenský banka státní dráha dopravní A Český báňský společnost Wienerberger
24 article
Také tento týden lze podati zprávu o zle pšení, jehož podkladem však nebyly zprávy výhodnější situaci na domácím trhu průmyslo vém, nýbrž na trzích cizích, zejména na ame rickém trhu železářském. Spekulace zabývala se ještě prolongací, která na tento týden připadla a když bylo patrno, že průběh její děje se hladce, zůslala pevná nadále. Zvláště čilým obchodem vyznamenával se trh papírů ukládacích a to nejen rent domäcích nýbrž i všech cizích, které za vyšších kursů brány byly z trhu. Nálada pro ně byla tk pevná, že na příklad pověstné diskreditované renty ilalské znamenaly al pari, prvně to o roku 1886. Okolnosti tyto, jakož i jiné, na příklad, že dojde asi k jiným emissím, upoutaly pozornost spekulace na hodnoty bankovní a tak vykazuj všechny domácí papíry vyšší kursy. Při tom rak. kreditky nebyly nikterak zanedbány, ač jinak hodnoty mezinárodní netěšily se valné přizni spekulace. Za to na trhu dopravním bylo skoro mrtvo, pouze rakouské dráhy, ale hlavně státní dráha byla hledaným papírem zdejší spekulace čehož důvod zakládal se v dívidendových od- hadech.
25 article
Marienburská dráha začala stoupati na zprávy, že jsoú vyhlídky na její sestátnění, ale zájem pro ni brzo uhasl. Báňské hodnoty mají své stoupnutí víe děkovati koupím úhradním než spekulačním Pozorovalo se zcela dobře, že při vyšších kur- sech vyskytovalo se více zboží, jehož jinak př nizkých záznamech bylo poskrovnu. Zájem sou- kromého obecenstva pro hodnoty kasovní jest zeela patrný u dokazuje to denní značné stou pání na tomto trhu. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 23. listop. 30. listop 200.12 203.25 17812 181.50 199.25 200.07 136. 52 140 87 125..50 12787 71.12 72.60 168.25 174.25 184.— 187 50 44.95 43.50 161.90 164.12 163.25 170.25 162 90 167.— 297.— 303.50 Rakouské kreditky . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. . . Harpenské doly . . . . . Gelsenkirchenské doly . . . Hibernia . . . . . Consolidace . . . . ..
Lauřin Dortmund drážďanský banka Hibernia
26 article Diskonto
Diskonto Severoněmecký Llovd Hamb.amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . Transvaal . . . . . .. Turecké losy Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . . Eschweiler . . . . . . . Geiswelder . . . . . Hochdahi . . . . Katovické doly a železáry Schalker Gruben . . . . Orenstein Koppel . . . . Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . . . Stettiner Vulcan . . . . . Bismark . . . . . . . . Hoesch . . . . . . . . Königsborn . . . . . . Nordstern . . . . . . .
Concordia Orenstein Koppel Kanada Transvaal Stettiner Vulcan
27 article
1033.— 107.25 113.00
28 article
105 8 1085 75 161.87
29 article
161 .25
30 article
101.75 278.50 280.— 185.25 188 59 148.50 149 50 158.75 161.— 182.50 184. 10 161 .50 168.— 120 25 129. 50 281.10 288.— 114.— 118.— 102.— 102 25 125.— 127.— 194 20 194.30 90. 50 90.10 190.30 194.75 196 — 200.— 139 90 141.60 145.50 143 25 214 90 222.—
31 article
Wilhelm Phöniv Westfalia Hasper
Wilhelm Phöniversity
32 article
Německý celní tarif. Zejtra počne tedy říš- ský sněm německý jednati o vládní oshově celního tarifu. Vyhlídky pro přání agrární nejsou neutěšeny. Striktní a jasné prohlášení saského ministra jen opětně dokázalo, že také spolková vláda jest pře- svědčena, že jeji dílo říšským sněmem odmítnuto nebude. Není pochyby, že vliv agtárních proudů v říšském sněmu německém jest mocným a že zvláště střed, tato rozhodující skupina, jim plně podléha. Ne snad z přesvědčeného agrárnictví, ale z důvodů politických. A ty budou patrně hráti hlavní úlohu. Jak se cítí agrární skupiny mocnými, o tom nejlěpe svědčí jednání německé konservativní frakce, která zaujala první z parlameutních stran slanovisko offi- ciální k předloze vládní. Na poradě bylo jednohilasně prohlášeno, že sazby, osnovou na zemědělské vý- robky stanovené, jsou nedostatečny a že nulno je zvýšiti. Jednání o obnově železářského kartelu. Dle »Neue Freie Presse« konány v posledních dnach porady, jež měly odstraniti rozpory, objevivší se v kar- telu kolejníc. Má se za to, že bude lze v několika dnech dosíci dohody. Ciferně nejsou rozpory již veliky.
Neue Frei Presse
33 article
Co se týče jednání s Uhry, oznamuje se listu z Peští, že jest generální ředitel rýmavsko-muráňské společ- nosti nemocen. Podobá se pravdě, že bude po svém uzdravení jednati se svými přáteli obchodními ve Vídni o obnově kartelu. Snad bude těmito konferen- cemi dán základ k dohodě s rakouskými závody. Na- proti tomu oznamuje »Nenes Wiener Taghlatl«, že mezi firmou Schöllerovou a ostatními továrnami kolej- nic dosažena dohoda. Věc nabývá tím většího vy- znamu, že dohody docileno dle všech znamení na základě statu quo. Tato zásada prohlášena byla velikými železárnami za nutnou a nezměnitelnou pod- mínku dohody a nyní patrně dociluje se na její basi sjednání. Dnes ví se všeobecně, že mezi velikými závody severními sjednána užší dohoda mimokartelní, která posílena byla i přistoupením velikých podniků jižních. Dohoda tato smluvena na 10 let a jest daleko obsažnější, než smlouva kartelová. Nové toto sdružení chce nejen veškerou výrobu koalovati, nýbrž i vy- loučiti jakoukoli cizí soutěž. Kartel průmyslníků koží. Rakouské továrny koží zamýšlejí zříditi ústřední svaz k hájení spole- čných zájmů a vyzvaly i uherské podniky, aby k svazu tomuto přistoupily. Uherští průmyslníci však žádost tuto odmítli, uvádějíce, že úplně různé zá- konodárství a výrobní i obchodní poměry nutně vy- žadují odlišného posuzování a řešení přislušných otázek, takže nelze na centralistní zastoupení ani pomýšleti. K úpadku kaselské společnosti na sušení mláta. Ke konkursu bývalého ředitele kasetské společnosti na sušení mláta Schmidta přihláseno celkem pohlédávek obnosem 127 mill. mk.
Wiener Schöllerův Schmidt Uhry Pešť Vídeň
34 article
Je potřebí změniti zákon o půjčkách ma- lioračnich 7 Otázkou toute zabýval se ve schůzi Právnické jednoty z 28. listopadu t. r. p. JUDr. J. Lošťák, ředitel Zemské banky. Přednáška objevila se se svým historickým úvodem a rozhledy po agrární politice států jiných jako pronikavý, veliký materiál a bohaté zkušenosti vyčerpávající rozbor tohoto dů- ležitého článku v akci k posílení, pokud se lýče záchraně stavů zemědělských. Poukaz pana předná- šejícího k tomu, že od vydání zákona (r. 1896) a ni jediný zemědělec nezaklepal o půjčku opatřenou výhodami tohoto zákona, přesvědčí ovšem každéno, že vče stojí za přemýšlení. — Pan prof. dr. šl. Her- mann referoval o návrhu na vydávání sbírky roz- hodnutí sborových soudů v obvodu vrchního soudu z. v království českém, v dohodě s pražským něme- ckým spolkem právnickým »Juristenverein«; každý spolek vydával by sbírku samostatně ve svém jazyku. dohoda vztahovala by se zvláště na opatření a výbět rozhodnutí. Návrh vyšel od »Juristenvereinu«. Refe- rent myšlénku tu doporučuje. Véc odkázána ředi- telství k projednání a podání návrhů.
JUDr J Lošťák profesor doktor šl zemský banka
35 article
K petici Ústřední společnosti hospolář- ské pro král. české, kterou společnost u sburů zákonodárných a u vlády nalehá na to, aby při ujednávání příštích smkuv obchodních bylo hleděno k tomu, by domácí výroba zemědělská dosla účinnější ochrany a aby pro případ, že by Německo trvalo na svém celním farifu a další smlouva s ním byla nemožna, zahájena byla ze sírany Rakousko- Uherska samostatná celní politika vydatnou celní ochranou zemědělství a zavedena celní opalření proti dovozu německému, přidružilo se doposud 82 hospo- dářských jednot českých. Veškeré pelice předloženy byly drem. Bedř. Schwarzenbergem poslanecké sně- movně. Zásobovací a prodejní družstvo mlynářů v Čechách konalo dne 26. listopadu třetí valnou hromadu v místnostech družstva v plodinové burs v Praze za hojného účastenství. Schůzi zahájil před- seda pan Boh. Ryšánek, uvítav přítomné a poukázav ku pěknému výsledku, jehož se družstvo letošního roku opětně dodělalo, ačkoliv mlynářstvo českév poměrech ne právě závídění hodných se nalezá. Ve zprávě jednatelské poukazuje se na těžké doby, ve kterých mlynářstvo české se nalezá, bojujíc boj ne- rovný se silným a mocným soupeřem svým — mlýny uherskými — který podporován vládou uher- skou, všemi prostředky dovolenými i nedovolenými pracuje o zdolání českého průmyslu mlynářského.
Schwarzenberg Boh Ryšánek Německo Rakousko Uhersko Čechy Praha
36 article
Vzdor této nepříznivé situaci získalo družstvo letoš- ního roku čistého výnosu v obnosu K 5078.28. Vý- sledek tento jest důkazem, že nalezlo družstvo po- rozumění mezi mlynářstvem českým. Cistý zisk K 5078.28k návrhu správního výboru rozdělen následovně: Dle stanov přikázáno 5% tantiemy správní radě v obnosu K 253.90. rovněž dle stanov přiděleno 100 reservnímu fondu v obnosu K 482.43, pp. podílníkům vyplatí se 8% dividendy v obnosu 2388 K, Spolku mlynářů českomoravských věnuje se obnos 200 K, úřadnictvu povoli se remunerace v ob- nosu 450 K a jako zálohy na daně zůstane obnos 1000 K, kdežto zbývající obnos K 403.95 přikáže se nově olevřenému účtu zaručovacího fondu, úhrnem K 5078.28. Návrh správního výboru na změnu sta- nov, stanovení zápisného pro nově přistupující členy. na udílení presenčních známek ředitelstvu, jakoi i na zřízení zaručovacího fondu přijaty pak jedno- hlasně. Při vykonaných volbách zvolení do ředitel- stva pp.: Frant Vavra, ředitel, Jar. Kubeš, ná- městek, K. Stárka, pokladník, Jos. Knop. jed- natel, Jos. Urban. Jos. Štěpánek, a do správního výboru pp.: F. Knot, A. Hoefeld. J. Trnka.
Kubeš K Stárek Knop Urban Štěpánek F Knot A Hoefeld J Trnka Jos František Vavra
37 article
Ve volných návrzích přimlouvá se pan Jan Koštíř za zřízení informační kanceláře, aby každý mlynář zde náležitě informovati se mohl o majetkových po- měrech svých odběratelů. Návrh tento po doporučení jeho p. Janem Trnkou jednohlasně se přijímáa správní radě plná moc k zřízení kanceláře takové se uděluje. Z c. k. rak, státní dráhy. Dnem 1. prosince t. r. nabudou platnosti tyto dodatky k tarifům 1. Dodatek III. k tarifu díl II., sešit 1. pro západo- německo rakousko uherský železniční svaz. 2. Doda- tek II. k tarifu, díl II., sešit 1., dodatek VI. k tarifu, díl II., sešit 2.. pak dodatek VI. k tarifu, díl II., seši 5. pro sasko rakousko-uherský železniční svaz. Dále nabude platnosti dnem zahájení dopravy na trat Terst S. O.-Buje dodatek XIV. k tarifu pro dopravu osob a zavazadel na západních tratích místních drah ve státní správě jsoucích.
Koštíř Trnka S O Doda Terst