ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2c2d7c30-661f-11dc-bc1b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 86, place 46, org 13, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNL LISTY
3 masthead
prosince 1901
4 masthead
Číslo 331.
5 article
stále vzrůstá, nepřistoupila tentokrát na návrh strany národní a kompromis zamítla. Vystoupí tedy při příštích volbách obě chorvatské strany se svými vlastními kandidáty. Vedle nich budou v jižní a severovýchodní Dalmacii kandidovati také Srbové a v Zádru Vlaši. Z Lubna, 28. listopadu. (Pro slovan- ské university.) V posledních dnech pa- nuje na hornické akademii zdejší neobvyklý ruch. Prvou příčinu zavdalo svolání akademi- ckého shromáždění se strany německých akade- miků ku protestu proti zřízení jihoslovanské university. Veškeří slovanští akademici, jichž je zde skoro plné sto, dostavili se proti očekávání Němců do schůze a tím způsobili, že Němci nepřipraveni na takový vpád, schůzi skončilia jen v uzavřené schůzi německé protest zamý- šlený odhlasovali. Tím zdála se věc odbytou.
Srba Vlach Němec Dalmacie Lubno
6 article
Ale již dva dny později objevila se na černé desce akademie nová vyhláška, zvoucí k akade- mickému shromáždění proti snahám slovanským o zřízení nových slovanských universit. Při- rozeně sotva zažehnané rozčilení propuklo v nové — větší. Ač toprve dnes k večeru vy- hláška byla vyvěsena, přece ještě téhož dne svolána důvěrná schůze slovanských a kademniků, na níž po prudké debatě usneseno, chystané schůze se zúčastniti a zároveň vydáno následu- jicí prohlášení: »Polští, čeští, ruští a chorvatští posluchači hornické akademie v Lubně shro- máždění následkem akadomického shromáždění. svolaného německými posluchači, na němž od- souzeny mají býti snahy Slovanů rakouských o zřízení vlastních národních universit, pro- hlašují toto: Německý hhakatismus, jenž se v po- sledních letech projevil jako brutální, hunské barbarství, jest v rozhodném odporu proti stále akcentované vysoké kultuře tohoto národa. Pro- hlašují dále, že každý národ má plné právo rozhodovati o vlastních otázkách národních důsledkem toho pokládají požadavky Rusů. Slovinců, Čechů i Vlachů o zřízení národních universit za úplně oprávněné a spravedlivé energicky staví se proti těm, kdož požadavkům těmto odpírají.«
Rus Čecho Vlach Lubno hornický akademie
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. listopadu. Po processu vřesenském. Kruté odsouzení rodičů polských děti vře- senských stalo se pro Němce evropským skan- dálem. Německá kulturnosť, humannosť a supe- riorita postavena jednou Němci samými do jasného světla. U nás ovšem jest účastenství s osudem obětí vřesenských nejživější, protože osudi náš podobá se osudu Poláků poznaňských jako vejee vejci. Němci čeští a rakouští vůbec berousi Prušáky za vzor ve všem, a v nakládání se Slovany především. Kdyby bylo po vůli jejich, o nic lépe by se nám nevedlo, než Polákům pode jhem pruským, a naše děti byly by ve školách germanisovány s nemenším úsilím. Však i tak je na tisíce a tisíce českých dělí oběto- váno molochu germanisace ve školách něme- ekých všeho druhu, ve školách schulvereinských, ve smišeném území, na Moravě, ve Slezsku, ve Vídni a Dolních Rakousích. I je slušno, abychom si při afféře vřesenské vzpomněli na sebe samé- Naše děti v německých přelejvárnách i ve školách čistě německých neslyší materského jazyka če- ského ani při tom náboženství právě jako v Po- znaňsku. Jen že tam rodiče i děti proti tomu bojují, u nás ale mnozí bídní a nesvědomit rodiče sami své děti germanisaci v oběť při- nášejí. České dítě v německé škole v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a ve Vídni je neméně nestoudně od učitelů pro svůj původ tupeno, než polské dítě ve školách prušáckých. Jen o tom ještě ničeho neslyšeti, že by němečtl učitelé české děti důtkami a metlami mrskali. Že na to dosud nedošlo, toho zásluha zajisté náleží českým dětem v německých školách samým, neboť se jedu germanisace nevzpouzeji a vychovávají se na renegáty s tou povolnosli, klerou němečtí pedagogové požadují.
Němec Slovan Polák Praha Morava Slezsko Vídeň Dolní Rakousy Čechy
8 article
Všecka česť polským dětem v prušáckých školách. Process vřesenský vládu německou ne- poučil, že by měla ve škole mateřskému jazyku je- jich dopřáti trochu místa v zájmu vyučování i mra- vnosti. Němci neumějí povolovati, kam stoupne jejich železná noha, tam stojí. Ale ani polské děti nepovolují. Zahájily proti německému vyučo- vání trpný odpor. Jsou-li od učitelů vyvolány. mlčky stojí jako zařezány. Více nic. Učitele mohou toliko přednášeti. Děti už mrskány nejsou. Tisk německý zabývá se otázkou, co nyní s těmito polskými dětmi? Je pravda, že některé německé listy odsu- zují přísnost hnězdenského soudu i brutálnost vřesenských paedagogů, ale po našem soudě Poláci nečiní dobře, že po každém takovém hlase upadají v sentimentálnost. Mnohaletá zku- šenost nás učí, že všichni Němci bez rozdílu mají smýšleni Slovanům krajně nepřátelské, ukládají o jejich národnost i budoucnost. Rozdí mezi nimi je pouze ten, že někteří chtějí do- sáhnouti cíle překotem, kdežto jiní myslí, že by dobře bylo Slovany nejprvé uspati zdánlivou slušností a neschvalováním taktiky prvých. To je vše. Nejlépe by bylo asi »slušné« Němce prostě ignorovat a počkati si na jejich slušné skutky.
Němec Slovan
9 article
Za to plné pozornosti zasluhují listy, které bez obalu povídají, čeho si německé srdce od Slovanů žádá, a neskrývají licoměrně, že to co jim chystají, jest jejich bezmezný útisk naposled zkáza a hrob. Německé listy tohoto druhu s přímosti které nelze nevzdati uznání, žádaji, a by polské děti z prušáckých ško byly vyvedeny a dány do polepšo- ven. Tím by byly od »hodných« a vyvolených děti německých odděleny a ve vši skrytosti vy- dány v šanc metle prušáckého paedagoga. Možná, že německá vláda přistoupí i na to, neboť je všeho schopna, kde jde o násilnou germanisaci. Avšak polské děti snesou i to zůstanou věrny svému jazyku i národnosti. »Takových dětí možno poznaňským Polá- kům záviděti !« zvolal jeden německý list, trna ve spravedlivém obdivu nad jejich vytrva- lostí a nezlomností. Ještě větší chválu, než hochům, vzdávají děvčatům polským. »Berliner Zeitung« schvaluje, aby polským dětem dáno bylo nucené vychování, ale pochybuje, žeby tento prostředek dovedl Němce k efli. » Polkat píše, nezřekne se národností nikdy a za žádnou cenu a na Němkyni ji nepředělá ani polepšovna byť tam byla chována do svého 80. roku !«
Němec
10 article
Auglické firmy dodávají zbraně Burům. Porýnský »Westdeutsches Volksblatt« uve- řejnil list důstojníka Švýcara, bojujícího v an glické armádě, v němž důstojník tento ujišťuje, že u padlých neb zajatých Burů nalezl vždy anglickou Mehfordovu pušku i střelivo k níse hodící. Tajným pátráním zjistil prý pak dů- stojník ten, že zbraně ty dodá vá jistá anglická firma a že je anglické lodi dovážejí do jihoafrických přístavů Kapského města, Port Elisabeth, Durbanu neb Lourengo Marquezu. Zásilky přijímají důvěrníci anglické firmy odění v uniformu »khaki«. Tito pak, pře- strojeni jsouce za anglické důstojníky, řídí do- pravu zásilek oklikami až do burských táborův u Vlakfonteinu a Jagersdriftu. Zaznamenáváme zprávu, zodpovědnost ponechávajíce pramenu její. Věrohodnějšího rázu nabyla by ovšem, kdyby byl důstojník uvedl hned i jméno firmy Dozvuky Dreyfusovy afféry. Tyto dny měl se projednávati před soudem první instance v Paříži proces vdovy Henryové a Reinacha, jímž žalobkyně požaduje na obža- lovaném náhradu 200.000 franků, pro urážky jí způsobené. K procesu ani nedošlo, poněvadž obhájce, rovněž známý z procesu Dreyfusova, pan Labori, obhajování se vzdal. Stalo se tak z důvodů osobních. Některé listy v afféru dobře zasvěcené se dovídají, že se tak stalo proto, poněvadž Labori ve své »Grande Revue« pro- hlásil, že považuje afféru Dreyfusovu za skon- čenu. On totiž ve svrchu zmíněném listě praví. že tím, poněvadž se dostalo Dreyfusovi milosti, celá afféra pozbývá svého významu a že lze na ni nazírati jedině jako na spor osobní.
Švýcar Mehfordův Elisabeth Dreyfusův Henryová Reinach Labori Dreyfus Durban Lourengo Marquez Paříž Westdeutsches Volksblatt Jagersdrift Grand revue
11 article
Tajná zpráva o čínské výpravě francouzské. Jest tomu několik dní, co známý pařížský žurnalista pan Clemenceau ve svém orgánu »Le Block« uveřejnit různá odhalení z tajné zprávy generála Voyrona, jež jsme již také stručně zaznamenali. Nyní doplnily tuto zprávu časopisy »Le Malin«, »La pelite République«. »L'Aurore« a »la Lanterne« tím, že otiskly ná- sledující stejně znějící místa a že tam, kde jim bezpochyby text scházel, doplňují tento stejnými poznámkami: Když Voyron ve své zprávě byl konstatoval, že jen tuzemci plenili, sděluje rovněž o hromadné loupeži, jež se stala z návodu mis- sionářů. »Missionáři«, vypravuje, »kteří beze vší pochyby o všem dobře zpraveni byli, přišli dne 17. srpna do paláce prince Li. Přibyli sem se 40 vozy a 200 až 300 domorodých křesťanů a počali pleniti palác. Nejvíce se pídili po vě- cech střibrných a nahromadili jich také veliké množství. Při tom si dávali pomáhati od vojáků a námořníků, ležicích posádkou v Peitangu. Na odškodněnou jim dali poukázky na 2000 franků, splatných u sester sv. Vincence de Paula ve Francii. Jakmile o tom uslyšeli ostatní vojíni, hleděli si zaopatřiti stejné poklady na svůj účet. Dali je jakémusi hostinskému Chamotovi a jed- nomu členu missie k uschování, kteři jim z jistý poplatek zástavní listy vystavili. Tyto šeky musily býti později vráceny, jedině námořníci zpěčovali se tak učiniti. Generál Frey vydal biskupu Favierovi podobný šek na 5000 franků, jako odškodněnou za šeky, které missionáři vo- jákům byli dali. Nerozumím věru dobře, piše generál Voyron, proč tento šek biskupovi byl »Gaulois« praví, že Clemenceau má celý opis tajné zprávy Voyronovy a že jej co nejdříve uveřejní. dán.«
Clemenceau Voyron Vincenc jít Paul Chamot Frey Favier Francie Le Block
12 article Z parlamentnich výporů.
Z parlamentnich výporů. Sociálně-politický výbor konal v pálek večer po sezení sněmovním schůzi, ve které pokra- čováno v jednání o referátu posl. dra. Fořta ve příčině vládních předloh, týkajících se upravení právních poměrů dělníků v pomocných závodech železničních, pak při železničních stavbách režijních a při stavebních živnostech (přes 20 dělníků ma- jících) zaměstnaných. § 8. o přestávkách pracovních přijat po odůvod- nění zpravodaje jednomyslně. Delší rozbovor roz- vinul se při §S 9.—26. (nedělní klid, pokračovac školy, mzda a výpověď, vyplácení mzdy), kteréžto paragrafy přijaty vesměs dle návrhů zpravodajových. Zvlášť živý rozhovor vzniki o odstavcích jednajících o pracovních knížkách (88 26. a 25.), pak o pra- covním řádu, jeho obsahu a způsobu vyhlašován (SS 30.—35.). Znění vládní předlohy s některými změnami zpravodajem drem. Fořtem navrženými bylo schváleno. Pro změňovací na mnoze daleko- sáhlé a věcně neodůvodněné návrhy zástupců strany sociálně-demokratické a národně sociální hlasovala jen nevelká menšina. Při 8 36. (konvencionální po- kuta) rozpředla se taktéž čilá debata, návrhy refe- renta byly schváleny- Z Vídně, 30. listopadu. (C.- B.)
doktor Vídeň strana sociálnodemokratický
13 article
Sociálně-politický výbor rokoval dál zevrubně o úpravě pracovních poměrů při režijních stavbách železničních a pomocných ústavech. 88 8.—25. byly přijaty beze změny a návrhy posl. Eldersche a Choce zamitnuty. Při §8 26. a 27., o pracovních knížkách, posl. Eldersch navrhl, aby se oba články vypustily, ale ministr železnic dr. Wittek se tomu opřel. protože ustanovení vládní předlohy nemůže odchylo- vati se od stanoviště živnostenského řádu. Oběma články přejímají se pouze ustanovení jeho pro želez- niční ústavy. Při knížkách nesmí se zapomínati také na svobodnou stěhovavost a proto kdyby železniční dělník neměl pracovní knížky, znesnadňovalo by se mu přestoupení do jiného podniku podrobeného živ- nostenskému řádu. Vysvědčení by je nenahradila Omlouvá úřadníka, jenž v pracovní radě vyslovil se většinou pro vypuštění pravidel o pracovníeh knížkách. Elderschův návrh propadl a 8§ 26. a 27. byly přijaty beze změny dle vládní předlohy Při § 28. o vystavování vysvědčení byl přijat Elderschův návrh, aby kolek platil zaměstna- vatel, ale zamítnut druhý na vypuštění slova dle pořádku. 88 29.—33. byly přijaty beze změny, § 34. se změnou, navrženou od ref. posl. dra. Fořla, že pracovní řád musí býti sepsán v zemské řeči, děl- níkům srozumitelné. § 35. beze změny. Při § 36. »Konvenční tresty« posl. Elderse navrhoval jeho vypuštění. Ministr dr. Wittek za stal se železničních správ, že v případě nehod ne svádějí vinu na zřízence a dělníky. Hájil článek. neboť prý ho vyžaduje služba pomocných ústavů jež jsou s veřejnou dopravou v nejužším spojení. 8§ 36.— 42. byly přijaty beze změny a navrho- vané změny propadly, načež rokování bylo pře- rošeno.
Eldersch Choc doktor Wittek Elderschův Elders
14 article
Rozpočtový výbor přijal kap. »Finančn správa« a začal rokovat o podpoře živnost (zpravodaj poslanee Prade). Posl. Stürgkh a Derschatta přimlouvl se za zřízení ústavu pro podporování živností v Štyrském Hradci. Posl. dr. Fořt uznává dosavadní snaby, naléht však z čistě věcných příčin na náležitou decentrali- saci. České ústavy mohou vykázati se již poměrně prospěšnou činností — tak živnostenské museum — a proto navrhuje resoluci, aby subvence tohoto finančně stísněného ústavu zvýšila se v roce 1903 na 20.000 K. Poslanec Schalk pozaslavuje se nad skrov ným úvěrem k podpoře živností a je radou, aby s zavedly kursy k vzdělání společenstevních funk cionářů. Poslanec Vukovíč přimlouval se za výdatnou podporu živností v Dalmacii; — Menger za vý datnější podporování úvěrem, zejmena poštovní spo řitelny. Poslanec Romanovič líčil živnosti haličské jich podporování tamějším sněmem a žádal vládu by podporovala výdatné tyto samosprávné snaby. Poslanec Procházka litoval skrovného úvěru a vyslovil naději, že vláda projeví maloživnostníkům a společenstvům budoucně více ochoty. Debaty, do níž zasáhl nejednou odborný před- nosta dr. Weigelsperg, zúčastníli se také poslane dr. Kramář a dr. Žáček. Po zpravodajově doslovu byla přijata položka o níž jednalo se, i s resolucemi Mengrovou, Vukovi- čovou a Fořtovou, načež rokování bylo přerušeno schůze skončena. Příští schůze bude v úterý dne 3. prosinc o 11. hodině dopolední. Na denním pořadu bude po kračování dnešního.
Posl Stürgkh Derschatt doktor Fořt Schalk Menger Romanovič Procházka Weigelsperg Kramář Žáček Vukův Fořtův Štyrský Hradec Dalmacie Český ústav
15 article Neslýcháne.
Neslýcháne. Posl. Věnceslav Hrubý a soudruzi podali v schůzi dne 29. listopadu 1901 tuto interpelaci na mi nistra spravedlnosti. Proti Františku Lošákovi, 31letému vdovci a děl níku, bytem v M. Ostravé, podána byla u c. k. kraj ského soudu v Těšíně obžaloba, že prý dne 4. čer vence 1901 svou dvouletou dceru Annu v úmyslu aby ji usmrtil, do řeky Ostravice hodil a že se tím dopustil zločinu vraždy dle § 134. a 135. odst.4. tr. z. Obžaloba spočívala pouze na domnělém příznání Lošákovu. V dolyčném, s Lošákem (rozumí se po německu) od soudního adjunkta Hübnera v Bohumíně sepsa- ném protokole stojí jako seznání obviněného Lošáka doslovně toto místo: »Na jednou přišla mi myšlenka. abych se télo dcery, pro niž jsem nemohl nikde na- jíti přístřešku, zbavil, U provedení télo myšlenky vzal jsem to děvče, které dosud v mém náručí pevně spalo a vrhí jsem je do vody« ...
Posl Hrubá Lošák Anna Hübner Těšín Ostravice Bohumín
16 article
Avšak při přelíčení před porotou v Těšíně dne 11. srpna 1901 konaném tvrdil obžalovaný se vší rozhodností, že takového přiznání nik dy neučinil (l) i dokládal, že dolyčný soudce ne- jsa mocen českého jazyka (II) patrně mu nerozuměl, on že se s ním také do- rozuměti nemohl!la. .. Následkem toho bylo přelíčení odročeno za tím účelem, aby soudní adjunkt Hübner o domnělém při- znání se obžalovaného byl vyslechnut. A tu při no vém přelíčení porotním, dne 21. listopadu t. r. kona- ném, seznal adjunkt Hübner, jako svědek jsa vy- slechnut, že to, co v onom protokole stojí, n eob sahuje souvislou výpověď obžalova- ného. Jest prý známo, že on (soudceHübner) slovansky mluvit nenní (!) V protokole tom dal výraz jenom osobnímu (D dojmu, jejž naň výpověď obžalovaného uči- nila, doslov jeho seznání však uvésti nedovede vůbec nemůže prý říci, jakých slov obžalovaný po- užil. Touto výpovědí odňat obžalobě každý podklad a Lošák byl také obžaloby sproštěn a po pětiměsíční vazbě (!) na svobodu propuštěn.
Hübner Těšín
17 article
Průběh tohoto procesu, zejmena pak seznání soudce vyšetřujícího, že neznal řeč vyšetřovancea že rozhodné jeho výpovědi ve věcí tak důležité, kde jedná se o trest smrti (0 sesprávně protokoloval, čímž pětiměsíčná vazba ubohého člo- věka zaviněna, vzbudila ohromnou sensaci uvádí se tím naše justice v nemalý diskredit. Vinu této zahanbující události sluší především tomu při- čísti, že u okresního soudu v Bohumíně směl usta- noven býti soudní úřadník řeči obyvatelstva nezna- jící a že protokol sepsán byl v řeči německé, vyše- třovanci neznámé. Pohříchu není to ojedinělý případ, to jest ve Slezsku systém. Bez ohledu na dvorský dekret ze dne 13. června 1782 a jiná moc zákona mající nařízení, dle nichz úřadníci ve Slezsku musí býti mocní obou zemských jazykův, ustanovují se bai v slovanských okre- sích soudní úřadníci, kteří jazyka obyva- telstva mocni nejsou!! Nehledě ke sborovým soudům v Opavě, Bilovci, Vítkově, Bohumíně, Frýdku, Téšíně, Jablunkově ald. Nejen takovíto soudcové, ale i oni, již znají jazyk, odpírají i v čistě slovanských okresích protokolovati po česku, jinak po polsku, ač jest to hrubé poru- šení §§ 163. a 198. tr. ř., které přesně před pisují spisování protokolů v Ž řeč osoby vyslýchané. Taková porušení zákona dějí se ve vyšetřovacích odděleních soudních v Opavě a Těšíně, u okresních soudů v Opavě. Bílovci. Vít- kově, Frýdku, Těšíně, Jablunkově, Bílsku a občas i jinde.
Bilovec Vít Bohumín Slezsko Opava Vítkov Frýdek Téšín Jablunkov Bílovec Bílsko okresní soud v Opava
18 article
Tato nezákonná methoda měla již často za následek veliké poškození jednotliveů na jmění, cti a svobodě. Na př. Frant. Klimša z Tošanovic u Těšína od- souzen jenom proto, že s ním ve věci poručenské sepsán byl německý protokol, nevinn k víceměsíčnímu žaláři pro zločin zpronevěření. T bylo předmětem interpellace v letech osmdesátých. Jiné takové případy přišly k vědomosti správy ju- stiční za příčinou šetření na další interpellace a po- dání zavedených. Avšak nehledě k tomu. případ Lošákův jest tak křiklavý, ž v těchto směrech musí konečně jednou ve Slezsku nastati změna . . . . . .. Tážeme se Jeho Excellence pana ministra justice 1. Jest tento křiklavý případ omylu justičního Vaší Excellenci znám, po případě jest Vaše Excel- lence ochotna dáti si o tom bez odkladu zprávu podati? 2. Co zamýšlí správa justiční zaříditi, aby po- dobné případy více se neopakovaly? 3. Jak bylo možno, že u okresníh soudu v Bohumíně, v krajině slovanské ustanoven, ano agendou vyšetřovac pověřen byl úřadník neznalý řeči slo- vanské? 4. Jak bylo možná, že i při jiných výše uvedených soudech, jichž obvody jsou v krajinách českých či polských ustanoveni byli úřadníci, kteří po česku, jinak po polsku, neznají? 5. Jest správa justiční ochotna při- měřená opatření učiniti, aby soudn protokoly konečně spisovány bylly dle předpisů 8§ 163. a 198. tr. ř. bez výminky v řeči osoby vyslýchané
František Klimša Tošanovice Těšín Slezsko Bohumín
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Parlamentní komise klubu svobodo- myslných lidových poslanců českých na říšské radě koná schůzi v pondělí, 2. pro- since o 11. hod. dopoledne. Klu b poslanců českých na říš. radě ma schůzi v poudělío 2. hodině odpoledne. — Manifestační schůze pro zřízení jihoslovanské university zahájena bude dnes v neděli dne 1. prosince 1901 v Ná- rodním domě na Král. Vinohradech o pů 3. hod. odpol. Důležitost její a přítomnos poslanců slovanských vyžaduje účasti nej hojnější. Schůze jest veřejná, každému pří stupná. D vchodu vybírati se bude mírný poplatek 10 kr. k účelům pořádacím. Poslu- chači vysokých škol na průkaz legitimace mají volný vstup. Žádá se, aby dbáno bylo pokynů pořadatelů. Damám vyhraženy bu- dou galerie. Schůzi zahájí předseda Slovan ského klubu, načež promluví o potřebě vy sokých škol na Jihu slovanském posl. pan d r. Herold i poslancové chorvatští a slo- vinští. Začátek přesně o půl 3. hod. odpol Vstup hlavním vchodem. — Uznalost odpůrců. Ve čtvrtek při- nesly vídeňské listy zprávu o velkodušném od- kazu zesnulého vlastence J. Kanderta, jímž byl obmyslil Ústřední Matici školskou. V čítárně poslanecké sněmovny kolovaly večerníky z ruky do ruky a různé ke zprávě té připojovány byly poznámky. V ústraní síně prostřední seděli dva veteráni poslanečti, jeden ze zemí alpských, druhý z Moravy. Oba Němci. »V těch našich ne zrovna přijemných Češích uloženo přece jen víc, než si myslíme, neb lépe řečeno, než jsme si myslili« — prohodil jeden a sice poslanee z Moravy. »O tom dávno již jsem přesvědčen.
Král Posl Herold J Kandert Němec Čech Ná Vinohrady Morava klub svoboda rodní dům Slovan poslanecký sněmovna
20 article
Rozhlédněte se vůkol. Který klub, který náro má zde nejobratnější pracovniky odborné? Tu i tam naleznete nějakého krasořečníka, ale poctivé parlamentní pracovníky mají jen Čechové ve svém středu«, na to Němec z Alp. — »Ne- mluvme ale o poslancích, dle těch nedá se po- suzovati lid, však to uvažte, mnoho-li malý národ ten snosl již na své národní účely- Měl jsem příležitost nahlédnouti do takového sumárního seznamu za několik let i ztrnul jsem. s jakými jsem se tam shledal obnosy.« — »A přece se nezdá, že by to byl národ bohatý. neb aspoň povýšený nad střední úroveň zámož- nosti.« — »Pouhou ctižádostí se zjev ten vy- světliti nedá. Považte jen, co velikých už od- kazů bylo učiněno na národní účely české. Jed- nání takové děje se nezbytně mocným působe- ním určité mravní spruhy, kterou nesnadno bylo by deflnovat, která ale bez odporu národ tenv ceně a významu velice povznáší.« — »Je to nadšení mladého dosud národa.« — »Je to více než nadšení, neboť to vybuchne a málo kdy potrvá. Však u Čechů jako by byl vlastenecký testator vzorem a příkladem jiným.« — »Zají- mavo též, že mezi odkazately zastoupeny jsou všechny vrstvy, až na šlechtu. Nejvíce mne ale překvapilo množství důstojníků, kteří
Čecho Němec Alpy
21 article
»Ústřední Matici« odkaz učinili.« — »Zdá se, že snaha, národnost či spíše národní uvědomění vyhostiti z armády, je marnou. Národnest je dnes každého přívlastkem, od bytosti jeho neoddělitelným a proto se namáhá asi zbytečně armádní správa, z vojáků německých, českých, polských atd. udělati vojáky rakouské, ane jako oni blouznivci, kteří zde chtěli mít na místo několika národů na základě ethnickém několik národů — politických. — »Co bychom byli mohli vykonati my, kdybychom stejnou měrou byli obětavými jako Čechové ! Každého roku mohli bychom sebrat několik millionů k národním úče- lům.« — »Nám to nenapadne,« zakroutil smutně šedivou hlavou poslanec z Alp a odešel. — — Proč jim to nenapadne? Čím vysvětliti se dá obětavost naše? Politování hodným postavením naším. Z nás každý cítí národní bídu, jež nám smutným údělem, s nevolí a hněvem snášíme pokořující stav, v némž v ohledu národním se nalézůme, a vědomí té bídy nutí nás k napjet všech sil, abychom konečně zlomili pouta, jimiž jsme sevřeni. A Němci? Proč by se obětovali?
Čecho Němec Alpy
22 article
Proč by z vlastních kapes opatřovali si, co jim z našich kapes opatřuje stát? Trpí snad nedo- statkem, pokud jde o práva, požitky a privileje národní? Naopak, mají všechno a tonou v ná- rodním přepychu. A lidi také po prostém psycho- logickém zákoně nedostanete tak snadno z rovno- váhy a nedonutíte je k obétavosti. Nemají toho zapotřebí. V tom to vězí. — Wolfův neslavný odchod. Vídeňské listy zabývají se téměř všechny zmizením Wol- fovým z politického jeviště. Jediná »N. Fr Presse« mlčí, z té patrné příčiny, aby tím na jevo dala, že jí Wolf nebyl osobností tak vý- znamnou, aby se osudem jeho příliš zabývala. Některé listy nazývají Wolfa rakouským Par- nellem. Irský tento vůdce zakončil, jak známo. svou politickou dráhu nepěknou afférou — cizo ložstvím. Zvláštním zakončením politické dráhy ovšem se Parnellovi podobá. Jak jsme se již včera o tom zmínili, byl Wolf donucen složií též mandát sněmovní, a bylo mu pouze do- voleno v úkrýtu jako žurnalista působiti pro svou stranu, odvážiti se do veřejnosti bylo mu co nejpřísněji zakázáno. A kdo nadiktoval mu tyto trpké podminky, kdo bezohlednou pěstí srazil ho s piedestalu? Byl to jeho vůdcea »otecký« přílel. Wolf mu již dávno překážel,
Wolfův Wolf Parnell Francie Presse
23 article
Wolf byl mu přiliš populárním, přiliš oblibeným, ne pouze ve Vídni, nýbrž i v Čechách. U Wolfa působila mladistvá pružnost, neobyčejný dar řeč- nický a ona zvláštní brutálnost, která zvlášť na dámy působí, Wolí byl na skoku dostati se v čelo své skupiny a sraziti Schönerera do bez- významnosti. Tito dva muží, kteří za jednou šli myšlenkou a zdánlivě řídili společnou rukou proud nacionální — byli vlastně největšími ne- přáteli. Čekali oba na vhodnou příležitost, jak jeden druhému zakroutiti nejpohodlněji a nej- důkladněji krk. Jedné doby zdálo se sku- tečně, že mladý všeněmecký »Aiglon« sta- rého Schönerera rozklove, bylo to, kdy na nesmírnou Schönererovu zlost udála se výměna firmy jejich strany, kdy ze Sehö- nererianů stali se — Všeněmci. Vděčnost ne- byla vůbec Wolfovou ctnosti. Jest známo, čím mu byl v dobách nejhorších dr. Schmeykal a přece byla to právě strana tohoto muže, již potíral co nejzuřivěji. Schönerer čekal a dočkal se.
Wolf Wolfův Schmeykal Vídeň Čechy Sehö
24 article
Jako vždy se dočká nemotorná, líná massa v konkurenci s divokým životem mladým, jenž snadno provede lehkomyslný kousek. Schönerer opanoval pole také proto, že má peníze a že jako soudný muž nespustil se dál, než na vydá- vání čtrnáctidenníku. Wolf prohrál partii, že na místě peněz má dluhy, že vydává denník — téměř bez inserátů. Tvrdí se ostatně, že nevy- týká se Wolfovi ani tak delikátní poměr, k vůl němuž se bil, nýbrž jisté poněkud načichlé trans- skce finanční. Nechť věc se má jakkoli — faktum je, že Schönerer zůstal pánem a že na dále bude v klubu provozovati svou despocii. Dají-li se ale živly, z nichž nyní sestává vše německý klub, tak týrati, jak tomuto pánu by se zlibilo, je olázka. Zásluhou Wolfovou bylo, že každou trhlinu ve své straně ihned dovedně zalepil. Pochybujeme, že dnes se kdo k tomu najde a že vůbec Schönerer v klubu svém vy drží. Odstoupením Wolfovým zasazena ruchu
Wolf Schönerer Wolfův Schönerer
25 article
všeněmeckému v Rakousku nebezpečná ráns, třeba že tak to nedopadne, jak ve svém opti- mismu věští čásť liberálního a zejmena německo- nacionálního tisku, která má za to, že agitaci všeněmecké a straně všeněmecké je vůbee konec. To nalhávají si ve vlastní prospěch. Že »čistým«, křesťansko-prostým, »nevinným« potí- ratelům sv. Alfonsa a jeho spisů afféra Wolfova nepůjde k duhu, je přirozeno, ale proud pru- šácký v Čechách a v zemích sousedních tím zabit není. Nejsťastnější jsou antisemité, že s Wolfem tak to dopadlo. Vymýšlejí na něho vtipy a rozšiřují je tiskem na malých ceduli- čkách. Nejvíce snad želí pádu Wolfova — vláda. Zdá se to býti paradoxon, ale má reálný podklad. — Arcibiskupská konsistoř proti du chovenskému promemoria v záležitosti rozdělení Čech. Zpráva, která temnoty vysoké hierarchie pražské až do nejlajemnějších koutů osvítí a na světlo boží vynese všechno, až do- sud tajeně, pravě smýšlení nejvyššího náčelni- nictva církve katolické v Praze, vyskytla se včerejším dnem ve vídeňské »Reichspost«. List tento uveřejňuje totiž konstistoriální akt, který m á se duchovenstvu pražské arcidiécese zak a zuje podepisovati známé promemoriz, kolující mezi duchovenstvem národně a do opravdy česky uvědomělým a věrně po česku se svěřeným sobě lidem českým smýšlejícím. Promemoria toto, vyslovující se způsobem co nejumírnějněším proti zamýšlenému, Opilzem při- chystanému, P. Frindem, biskupem in partibus egrensibus, k saměmu provedení připravenému církevnímu roztržení tohoto království, až dosud bez závady kolující po všech diécesích v Če- chách, aby opatřeno podpisy duchovenstva če- ského bylo odevzdáno papežské stolici, nedošlo milosti před očima kardinála arcibiskupa bar.
svatý . Alfonso Wolfův Wolf Frind Rakousko Čechy Praha
26 article
Skrbenského. Zákaz konsistoriální, jímž se za- stavuje podepisování promemoria, má podle zprávy vídeňského časopisu následující znění: »Knížecí arcibiskupská konsistoř žádá veld. duchovenstvo arcidiécese, aby případné zastou- pení v této a podobně důležitých věcech pone- ohalo bez starosti a ve vší důvěře svému vrchnímu pastýři a biskupům české církevní provincie, kteří jedině vedeni jsouce spásou nesmrtelných duší a daleci veškerého strannictvi, vědomí jsou a vědomi zůstanou si svých povinnosti vůči všem svým svěřencům bez rozdilu . . .« Úža- sem němí pohlížíme na tento projev nenadálého protičeského smýšlení z místa, jež má spiše všechnu příčinu staré rány hojiti, na místě, nové zasazovali. Jest to opovězení boje zcela zřetelné a jasné. Co by bylo uškodilo nejdů- stojnější konsistoři a třeba i nejdůstojnějšímu arcipastýři, kdyby se byly petice podepsalya odevzdaly na místo určené ? Nota bene, pakliže je pravda, co se v dekretu konsistoře ivrdi, pakliže skutečně možno s důvč- rou svěřiti zájem celistvosti to- hoto království jeho primasua sufíragánům tohoto! Což pak kdyby se zájem tento a skutečné nejdůstojnějši zá- mysly křížovaly? Kdyby podle těchto zámyslů docela dobře srovnávalo se s blahem a spásou nesmrtelných svěřených duší, aby diécese byly rozděfeny podre narodnostr a tak proveden poli- tický požadavek německý na poli církevním, aby se precedenci usnadnílo jeho provedení podle známého německého požadavku? Roz- umíme dobře i slavné konsistoři i panu arci- biskupovi: tímto svým aktem postavili se zcela jasně a nedvojsmyslně, ale také naprosto ne- smyslně, proti jedné z nejsvětějších zásad a artikulů víry českého lidu, nezlomnému vyznání o jednotě a nedělitelnosti království českého.
Skrbenský Noto Roza
27 article
Nemůžeme za to jinak míti, neboť musíme po- važovati uvedený dekret jakožto první a ne- klamné přiznání faktického stavu věci a s ku- tečného smýšlení hierarchieo národnostním rozděleni diécesl. Pravíme v plném vědomí toho, co díme, že v těch kruzích, z nichž vyšel popud k vydání tohoto zákazu, bude ho jednou litováno velice upřímně, ale také velice pozdě. Bude-li skutečně využitkováno příkazu o neobmezené poslušnosti k zamezení podpisování a podání promemoria papežské stolici, pak se boj, po celé léto ve- dený a za skončený považovaný, oetne teprve ve svých pravých kolejích — a my doufáme, že v něm své staré zbraně osvědčíme! Dis- cite monitil — Německým ženám a dívkám! Slzami prýštlcí a žalostnými steny se chvějící provolání spatřilo tyto dny světlo světa německého, to jest ženského světa německého. Provolání pochází od »německé centrály pro snahy za příčinou ukončení burské války«, v jejíž čele stojí citu- plný professor mnichovské akademie umění,
Dis mnichovský akademie uměný
28 article
Franz von Deffreger, proslulý malíř, který na svých tyroláckých obrazech dosud ani jednou nezvěčnil některého z přečetných kretinů bavor- ských a tyrolských hor, za to však milerád přimaluje ke statečným postavám tyrolských bo- jovníků za svobodu blbě koukajícího dráteníka, aby ušlechtilost německého plemene tím nápad- něji vynikla. Provolání, jež s ním podepsala ještě dosti dlouhá řada jiných německých ce- lebrit a notabilit, obrací se tedy k německým ženám a dívkám s burským motivem a sice ve prospěch účelu zajisté nad jiné šlechetného, sbírání příspěvků pro burské ženy, dívky a děti, sehnané anglickými žoldáky do centrálních tá- bořišť, v nichž vydány jsou nejhroznějším útra- pám, tak že úmrinost malých nebožátek vzrostla do takové míry, ža valem po tisících stěhují se do onoho světa, v němž není žádných Angli- čanů. Počínání německé centrály pro ukončení burské války jest zajisté největší chvály hodno, i lze mu přáti největšího úspěchu. Čteme-li však některá místa zmíněného provolání, neubráníme se jistým, velice na snadě jsoucím myšlénkám. Ku provolání připojeno jest vylíčení stavu ukrut- ných věcí v tábořištích, i praví se vzhledem k této přiloze: »Kdo tyto věci přečte, nebude se zdráhati, aby hlasitého projevu popřál roz- hořčení a hnusu, jakéž jsou na místě vůči národu, jenž zapomněl na zákon rytířskostia počestnosti, i válčí proti ženám a dětem, když není s to přemoci jich zbraně schopné muže !« Zajisté! Avšak jaký jest asi rozdil mezi an- glickou podlostí, na dětech burských hrdin se mstící, matky burské neslýchaným způsobem trýzníci, aby přiměli Bury ke vzdaní a ukončenl války, a mezi rytířskostí i počestností poznaň- ských katanů, kteří proměňují »přes oběd« po- znaňské školy v mučírnu polských děui, otřása
Deffreger Angl Bura