3
masthead
1. prosince 1901.
6
article
Když se předlo a dralo peří.
Zménou hospodářských poměrů mizí čím
dál tím více v našem lidu starobylé obyčeje.
Změněný způsob práce uvádí v zapomenut
různé zvyky a pověry, pojící se k té ktere
práci. Vůči těmto změněným poměrům nezbývá
než zaznamenávat, co se dosud udrželo v pa-
měti, neboť zvyky takto vymizelé nelze již vzkři-
sit. Zajímavé zprávy o zvycích a pověrách při
předení lnu a draní peří podává Jos. Košťál
listopadovém čísle XI. ročníku »Českého Lidu«,
jež se opět vyznamenává rozmanitostí a zají-
mavostí a jest opatřeno čelnými illustrace mi.
Na venkově přestalo se nyní skoro nadobro
přisti; také len se méně pěstuje a rolníky ho
prodá »neobdělaný« do továren, kde kupuje
plátno mnohem levněji, nežli by mu doma při-
šlo. V Hradecku bylo zvykem v sobotu nepřísti
dle známého:»Co se v sobotu napřede, to
tkadlec ukradne«; dle jiné verse podrchá ďábel
nitě tomu, kdo v sobotní svatvečer přede. Také
na sv. Lucii se nemá přísti; že by se zmotaly
civky. Na Moravě nepředou v ten den, poněvadž
prý kdesi »Luca« svévolné přástevnice zle po
strašila; odtud pořekadlo: »Vrť sa, vřeteno,
vrť sa, než sa sv. Luca dokucá !« — Dlouhý
den — krátká nit; nic se neudělá, spíše pro-
chodí a prozaháli. O Škaredé středě se praví:
»Na Škaredou středu nerada předu, ráda spím
a co je dobrého, ráda sním.« Kdo na poslední
masopustní den přede, tomu prý myší len roz
kousají. Kdo přede na Zelený čivrtek, tomu prý
žáby len rozkousají, vedle toho bude prý mi
po celý rok bolavé prsty.
Lucius
svatý . Luc
Hradecko
Morava
Lucca
vrtět sa
7
article
Prenlo-li se před Štědrým dnem, večeřívaly
přástevnice dvakráte. Přástvy počínaly po posví-
cení a trvaly až do popeleční středy. Bývalo ve-
selo; hospodyně, v jejímž stavení se přadleny
sešly, neopominula přmésti ošatku »křížal« na
»poslinek«. Děti se těšívaly již po delší dobu
na pohádky a pověstí, jež při přádle vypravo-
vány bývaly. Kde se scházívaly dívky, bývalo
veseleji; když napřadly svůj úkol, zazpívaly si,
vypravovaly různé příběhy a tajnosti si pově-
děly; pak se hrály rozmanité hry a zábavy se
prováděly, zvláště když přišli mládenci; mnohá
manželství měla původ z těchto přástev. Aby
hojně hochů přišlo a zábavy se účastnilo, hle-
děly je dívky přivábiti tímto způsobem: Sme-
taly se všech koutů světnic smeti doprostřed
a řikaly: »Smetám smetí, mládence, vdovce, at
přijde kdo chce, od východu, od západu.
z předu, ze zadu, přes zahradu.« Potom vyho-
dily smeti před stavení na cestu. Na Moravě
smetaly dívky smetí a řikaly: »Smetáme smeti,
mládence, vdovce, nechť přijde kdo' chce, z hory.
doly — do stodoly.« Některé z děvčať pak
vzalo smetí a doneslo je na rozcestí.
Jak děvčata předla len, takové muže oče-
kávala. Předla-li pokaždé málo, vdala se za ma-
lého; napředla-li vždy veliký »potáč«, dostal
velikého muže; vinula-li niti na vřetěnko buclatě
věřila, že její manžel bude buclatých tváří; vi-
nula-li na dlouho, doufala, že si ji vezme muž
dleubých tváří. Po celý měsíc hleděly přadleny
v Hradecku každý den »umotati« několik pásem
pro sebe, pak prodaly přadlena, koupily za ně
mouky a »koření«, aby strojily »přástvu«.
Morava
Hradecko
Sme
8
article
Před »dlouhou nocí« napekly houseka
strojily v hospodě společnou večeři; mužšt
platili »pití«. Pak se tančilo a zpívalo, obyčejně
do »božího dne«.
Ješté zmíniti se jest o některých zvycích,
jež na konec přástvy se prováděly: Přeslička
slavena byla v Hradecku do nedávna. Hospo-
dyně se dohodly, že vystrojí »přesličku«, vybraly
nejváženější selku za vůdkyni a ta si příbrala
dvé hospodyně. Šly pozvat všechny selky a cha-
lupnice ve vsi, při čemž vybíraly 2 až 5 zl.
Potom přidaly účastnice pšenici, od čtvrtce až
do korce, kterou daly semlíti, nebo ji prodaly
a nakoupily mouky a koření na věnce a koláče,
jež pekly před zábavou. »Přeslička« se konala
některou masopustní neděli, obyčejně před
ostatky. V den slavnosti odpoledne naložila se
»přeslička«, ověnčená fábory, na žebřinový vůz
kolem ní zasedly hospodyně a jely po celé vsi,
odebraly se do hospody, složily »přeslici«a
postavily ji na konšelský stůl. Mezitím sešli se
do hospody hospodáři, aby »licitovali přesličku«,
někdy podáno až 30 zl., jež hospodyně vzaly
a zaplatily hudbu. Pak nastala večeře, při níž
se podávaly věnce a koláče; také pivo a ro-
solku platily pořadalelky ze sebraných příspěvků.
Přeslička
Hradecko
9
article
— Po večeři nastal tanec, který trval až do
rána. Místy strojen » kužel«. Rozmanité maškary
provázely za zvuků hudby vůz, na němž seděly
hospodyně kolem kužele, lenem »naďatého«a
všelijak ozdobeného, Tancem v hospodě končila
zábava. V Hradecku se strojil kužel chudě ne-
véstě, aby měla len do hospodářství. Po svatbě
ve středu (v úterý při svatbě se hospodyně do-
hodly) zapřaženo do žebřínového vozu, na který
se posadilo několik hospodyň a jelo se po celé
vsi. Maškary předcházely nebo předjižděly po-
voz, aby oznámily hospodyni, že má mít při-
pravený len. Přidáný buď klouby neb »obláče«a
místy také netřený len na vůz nakládán; že se
při tom připíjelo a žertovalo, rozumí se samo
sebou. Sebraný len dovezen nevěstě, u ktere
byla polom společná večeře.
Hradecko
10
article
Míti hojnost peřin považuje venkovanka
inaše za svou chloubu a dosti často vídáme, že
v menších živnostech, kde jinak není velkého
blahobytu, mnoho peřin se najde. Peří brává se
jen husí nebo kachní a to jen bílé; černému
neb jinak zbarvenému peří hospodyně měně
přejí. Peřim z jiných ptáků spokojují se jen
lidé chudí — ale nemohou prý na takových
peřinách ani zemříti. V letě ukládá hospodyné
peří na půdu nebo do komory — není času na
draní. Až v zimě — za dlouhých večerů, po
sv. Martině, pustí se domácí do draní; při tom
bývá hojně veselo, zvláště malá chasa se ne-
může večera ani dočkati, aby poslechla pohádky.
pověsti a různé vypravování o strašidlech, jež
»dračky« vypravují
V sobotu se nemá dráti, že by se prý husy
špatně dařily. Dle jiné verse mají domácí v tom
stavení, kde se v sobotu dere, mnoho »bílých
blech« zvláště ve vlasech. Dere-li se v neděli
večer peří, pojdou prý hospodyní všecky husy.
Peří, jež hospodyně na večer uchystala, má se
všechno sedrati; kdyby se nesedralo a musilo
se uložiti, nepovedly by se hospodyni ani hou-
sata ani husy. Také není radno dávati nesedrané
poří k »páperkám«, sice by nebylo sporé. P
Míťa
svatý . Martina
11
article
draní se nemá jísti, ani u peři nechati chléb
sice by se dali do peří moli. Kde pálí »páperky«,
mají husy hubené; také není radno sypati pá-
perky za vrata, aby přišly ze dvora, husy pr
se nedrží doma. Chudí lidé dělají si z páperel
polštář, ale na takové peřince nemožno prý
usnouti. Při větru so nemají páperky vyhazovati,
vítr by je roznesl a husy by se rozbíhaly. Ne-
sedere-li při draní mužský tři pírka, nezvedou
prý se husy, dle jiné verse dostane muž, který
nesedral ani tři pírka, »usmolenou« ženu. Čím
větší páperky se dělají, tim větší prý budeu
husy. Když se dere peří do výbavy nevěstě,
dávají dračky pozor, aby nesedraly »pírko va-
divé«, poněvadž by se mladá hospodyně v man-
želství stále vadila — ale přese všechnu opa-
trnost jim asi často proklouzne — nešťastné
»pírko vadivé«. Když jest část peří sedrána, po-
staví se hrnec, v kterém usehováno bylo, dnem
vzhůru. Kdyby však někdo nádobu tu vyklepal
a vyčistil dříve, než všechno peří sedráno bude,
špatně by tím posloužil housatům, schromla by
prý všechna. Při »doderkáchs dává se pozor,
kleré dračce zůstane poslední peří v ruce; tu
jmenují »bába« nebo „papernice“ a to jmeno
podrží až do nového draní. Při doderkách vy-
strojí hospodyně »dračkám« malou hostinu. Oby-
čejné se podává káva, buchty s mákem, suché
švestky, hrušky a křižaly.
Ob
12
article
Na konee zmíníti se jest o škubání hus
kachen. Podskubávání nesmí se díti kdykoli.
nýbrž jen v pátek nebo v sobolu. Podškubáválli
hospodyně husy v prvních dnech po neděli,
mají prý velkou bolest po celý týden. Misty
škubou husy akachny jen v sobotu. Podšku-
bané hned vhodí do vody, věřice, že budou
míti bolest jen přes neděli. Jinde škubou husy
jen do slunce východu, pak je pomaží máslem
a myslí, že neciti bolesti do západu. slunce
Někde radí hospodyním, aby podškubávaly busy
a kachny jen ve středu nebo v pátek, že nebu-
dou při tom křičeti — vedle toho má se pod-
škobávali jen »na nově«, aby husám peři
rostlo.
Misty
13
article
— K jubileu Viktora Huga. Oslava stých
narozenin Hugových dne 26. února přištího roku bude
skutečným svátkem národním. V ministerské radě
bylo usnešeno, aby den tento byl oslaven též se
strany vlády. O podrobnostech bude se ještě uvažo-
vat, avšak již teď možno očekávat, že bude uspořádán
slavnostní projev v Pantheonu, blíže hrobu Hugova.
Téhož dne bude odhalen též pomník básníkův na ná-
městi Viktora Huga, dílo sochaře Barriasa. Základy
a sokl jsou již postaveny a nyní o azovány budou
socha básníkova lallegorické postavy epopeje, »Tra-
gedie« a »Komedle«, jakož i poboční reliefy, před-
stavující výjevy z hlavních prací Hugových. Bude to
dílo velmi krásné, způsobující hluboký dojem. Fal-
guire ovšem při konkursu o návrhy k pomníku na-
vrhoval postavu básníkovu věnčenou vavřínem.
obnaženou jako klassické božství a sedící ne
koni. Smělá tato myšlenka nebyla provedena
a to právem. Neboť lid chce vidět svoje básníky
jako lidi a nikoliv vznášející se na Pegassech
Olympu. — Jiný pomník Viktora Huga bude sotva
dokončen v den slavnosti a museum Hugovo na
Place Royale, jenž se zařizuje v domě, kde básník
po mnoho let bydlel. K tomuto museu jsou prozatím
hotovy toliko plány od Bouvarda a sebrány památné
předměty, nábytek, obrazy, rukopisy, knihy atd. pod
řízením Pavla Mauricea. V den slavnosti bude pro-
zatím na domě odhalena pamětní deska.
Hug
Hugův
Barriasa
Olymp
Bouvard
Pavel Maurice
14
article
= Ve službách vědy. Z Kodaně se ozna-
muje: Dánský botanik Kruse vydal se se ženou
dítětem na královské grónské obchodní lodi »God
haab« do Angmagsaliku, jediné osady a obchodní
stanice na východním pobřeží Grónska, na 660 se
verní šířky. Tato bolanická výprava do Grónska vy
slána byla dánskou společnosti pro zeměpisné
geologické výzkumy v Grónsku s hmotnou podporou
z Carlsberg. fondu. Úkolem Kruseovým jest, prozkou
mati grónakou květenu na východním pobřeží mezi
mysem Farwel a sundem Scoveslyovým, především
pak květenu při Fermili-fjordu, deset mil dlouhém.
Tato krajina jest as nejbohatší rostlinstvem v celém
Grónsku. Od této hotanické výpravy očekávají se zají
mavé a cenné výsledky. Grönská květena jest toti
mnohem bohatší, než by se zdálo. Za grónského
léta lze nalézti při mírné pohodě podél čelných
jordů a ve chráněných údolích značné bohatství
drobných, ale barvou bohatých a rozmanitých květin
třeba že celkem převládaly mechy a mížší druhy
rostlinstva. Botaník Krusse a jeho rodina naleznou
přístřeší v dřevěném domku, jejž postavil badatel
v Grónsku, nadporučík Amdrup v osadě Angmagsa-
liku a jenž jest toho času prázdný. Badatel nalezne
tu sice několik dánských obchodníků, pastora
starostu osady, celkem však bude život jeho velmi
samotářský a jednotvárný, poněvadž většinu svého
času při pobylu v Grónsku bude muset ztráviti na
výletech do liduprázdných končin. Veze s sebou
malý motorový člun, jenž mu umožňuje vniknouti
do četných tamních fjordů. Botanik vráti se se svou
rodinou po nejbližší lodi — totiž příštího podzimku.
Z Dánska jest totiž se vzdálenou osadou spojen
toliko jednou do roka.
Krus
Scoveslyův
Vega
Kodaň
Grónsko
Angmagsa
Dánsko
15
article
Bezpečnost v londýnských divadlech
Hrabě Zagor, president petrohradské komise pro bez
pečnost v divadlech, prozkoumal na své studijní
cestě také londýnská divadla se slanoviska požár
ního znalce, jak co se týče jejich slavby, tak i způ-
sobu provozování. Hrabě, jenž zná divadla v Rusku
ve Francii, v Ilalii, v Hakousku a Německu, dospěi
ku přesvědčení, že na koniinentu činí se mnohem
rozsáhlejší opatření protí nebezpečí požáru, nežv
Londýně. Nejprve bere zřetel k nutnosti ochrany
předně pokud se týče zmenšení nebezpečí následkem
styků s hořícími domy, za druhé pokud se týče za
vedení lepší ventilace, osvětlení a východů. Divadla
na kontinentu stojí obyčejně o samotě, v Londýně
jest tomu právě naopak. Také schodiště v některých
londýnských divadlech považuje za hotové pasti.
neboť jsou bez oken a nebezpečně stavěná. Pouka-
zuje na nutnost, spouštěti železnou oponu téžv
meziaktích, poněvadž právě pří změně dekorací na-
stává největší nebezpečí požáru. Rozhodně zavrhuje
hrabě Zagor nápisy na dveřích » Pro nebezpečí obněe
nebo »Východ z nouze«. Připominá, že zkušenost
dokázala, že obecenstvo, stížené panikou, nikdysi
nevšímá těchto východů a vždycky se hrne k obvy-
klým východům. Žádá, aby povždy veškeré východy
byly olevřeny pro všední potřebu, aby se s nimi
obecenstvo seznámnilo.
Hrabě
Zagora
Rusko
Francie
Německo
Londýn
Bezpečnost
divadlo Hrabě Zagora
16
article
= Penězokazové. Z Nového Yorku se ozna
muje: Agent spolkové tajné služby Flynu a jeho pří-
ručí Burke učinili v neděli večer na přístavišti č. 17
East Riveru dobrý lov. Zatkli totiž Francesca Barnglia
který sem přijel z Havany pod jmenem B. Frank.
On prý připravoval formy pro penězokaze, které ná-
čelník spolkových detektivů Hazen v lednu vypátral.
Tato banda měla dva hlavní stany a sice jeden ve
Watt streetu a druhý v Mangin streetu. Při razzii
bylo pak zatčeno 8 osob, mezi nimiž nalezala se
jedna žena. Baragli jest výtečným rytcen: a odtud
zmizel krátce před razzíí, načež uchýlil se do Ha-
vany, odkuď se zase vrátil. Baragli jest rodem Ital,
42 roky stár a všeobecně se považuje za náčelníka
zdejších penězokazů. Baragli byl předveden před
spolkového komisaře Shieldsa, který jej pod zárukou
5000 doll. odkázal k dalšímu procesu.
= Proč se smějou rackové.»dominikání«.
Přírodozpytec Rakovica vypravuje ve svých zprávách
o výpravě k jižní točně na parníku »Belgica« roku
1897—1899 následující: Racka-dominikána (Laru
dominicanus) dlužno nazývati »zlým duchem geo-
logů«. Jsou velcí milovníci škeblí a zejmena plžů
s plochými skořápkami, jež utrhují od skalisk na
pobřeží a zanášejí je ke hnízdu, kdež obsnh jejich
požrou a skořápky nechají ležet. Když pozřel jednu
škebli, přinese si racek jinou, ale požije, ji vždy
na témž místě a lak dále až se nasytil a
Burke
Barnglius
Frank
Ital
Nový York
Havana
East Rivera
Shieldsa
Lara
Rackadominikán
17
article
zbytky jeho hostiny, pokaždé 10—12 skořápei
nahromadily se na skalisku vysoko nad mořem.
Poněvadž pak na antarktickém pobřeží jest
velmi mnoho těchto racků, kteří od mnoha tisíc
let nakupili ložiska lastur na místech vysoko nad
mořem, jež se pak smísila a drobem zvětralých skal
a sloučila se s nimi v pevnou hmotu, lze z loho
očekávati dosti bezpečně některé povážlivé následky.
Jednoho dne přijde geolog se svým kladivem a
ohledává pobřeží. Z vrstvy utvořené ze zvětralé
skály vyloupl škebli, pak druhou, třetí, zkrátka celé
ložisko škeblí. Znaleckému jeho oku neujde, že to
škebli podobná skořápka hlemýždě, jenž dosud žije
v tamějších mořích. Musí tudiž z toho soudit, že hla-
dina moře, jež kdysi byla tak vysoká, že se tam
mohlo utvořit ono ložisko škeblí, od té doby značné
klesla a napíše o tom snad učené akademické po-
jednání a dostane za ně cenu. A rackové domini-
káni, kteří ona ložiska tam nahoře snesli, mohou s
smáti ledabylosti lidí a jejich závěrků.
19
article
Berounský portlandský cement,
Berounský portlandský cement,
známka „Trilobit“, přesahuje na základě provedených
zkoušek na slovo vzatých odboruíků výbornou svou
jakostí značné normy předepsané spolkem architektů a
inženýrů ve Vídni. Nejlevnější nabídkon poslonží cen-
trální kancelář akciové společnosti v Praze k vyrábění
vápna a cementu na Václavském náměstí č. 63—II.
28283
(Zasláno.
Dle dnešního inserátu upo-
zorňuje „Pražská městská
pojišťovna“ na to, že nutno
jest veškerá pojištění, která 1.
lednem končí, ještě dříve obno-
viti, nežli počal rok správnía
jest též nutno veškery změny
28333
bez prodlení ohlásiti.
Vídeň
Praha
Václavský náměstí
městský pojišťovna
21
article
Tovární velkozávod Pošu-
mavských pletáren,
založených Národní Jednotou Pošumavskou, Praha.
Melantrichova ul. čís. 2, nabízí čistě vlněné výrobky
o 30 až 60 procent levněji oproti cenám loňským, je-
likož správa pletáren nakoupila vlnu v nejpřihodnější
době, kdy cena její byla nejnižší.
O tom každý snadno se může přesvědčiti, dá-lis
předložiti vzorky. Koupiti není nikdo vázán, ač každý
překvapen bude nízkými cenami
Zvlášť doporučuje se ke koupi: černé neb barevné
proužkové neb vzorkové ponožky a punčochy, moderní
ve sta druzích pletené rukavice, normální čistě vlněne
spodky, košile a nátělničky, pletená ohřívátka kolen,
nob, holení, loktů, zad, prsou, kříže, břicha i celého
těla — v různé síle a velikosti n- vše pro pány, dámy
i děti. Pletené vesty, kazajky, nátělničky, kamaše, ná-
tepničky, oblečky, šatičky, kabátky, čepečky, čepičk
a botičky v největším možném výbéru a jen z čiste.
27994
trvanlivé vlny.
Výhodná koupě pro obohodníky!
Zboží na výběr zasíláme franko. Nehodící při-
jmeme franko zpět a to s největší ochotou.
Melantrichův
Praha
Pošo
26
article
Ročně objemných knih
Ročně objemných knih
pouze za 2 K, poštou K 2 20.
Na každých 5 ex. dáváme 1 zdarma.
Ročníky 1880, 1887 až 1892 ve sní-
žené ceně za K 1.20, poštou K 1.40
další v ceně původní.
27650
Předplatné přijímá každý kníhkupeci
Nakladatelství
dra. Ed. Crégra v Praze.
000000
Soukr. detektivní ústav
v Praze, Štěpánská ul., 629, 2. p,, proti dvor. pivo
28253
Praha
štěpánský ulice
33
article
na měsíc . . . . . . . ..
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za
„ „ odpolední „ „.
Ve fillálkách venkovských:
s dvojí zásílkou:
s jednou zásilkou
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9 K 60h . . . 11K 40 h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h
„ odpolední „ . . . . 3h
Na venek poštou:
ovinsžíd a v Rakousko-Uhiersku :
na měsíc . .. . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta... . . . . . 9 K 60h
s dvoji zásilkou
na měsíc . .
. . 3 K 80
na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
do Ameriky, Francie,
se
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
sisnlaui
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska . vit
jakož i do zemí nále-
žejících svétovému
spolku pošt. oddl. P
21 K
P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che
kového a elearingového řízení e. k. poštovní spo-
řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením
na čís. 821.425.
Předplacení na odpolední vydání zvláše
se nepřijímá
Předplatiti se lze každým dnem,
avšak předplatné zakončiti musí po-
sledním dnem v měsíci.
Rakousko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
37
article
Mane
Mane
jeho život a dílo.
Napsal a vydal K. B. MÁÁÍDL
Obsahuje (mimo illustrace v textu)
5 kartonů:u
5. Čestný diplom Fr. Palackém
(barev. lototypie, v mědí),
„. měslčku (iotogravura),
„7. Poesie-Historie (svěllotisi)
„ . Hrobník (barev. fototypie, v mědí,
9. Paní L. Taschková (světlotis).
Celé dílo vyjde ve 30 sešitech po 5 K
Subslripění cenu 125 korun za celé
dílo přijímáme i v pravidelných
splátkách K 5.— měsíčně
chtějíce tak poskytnouti kažtlému příležilos
k odebírání tohote vzácného uměleckého dila z
výhodnou cenu, která ustoupí jíž brzy ceně krámské.
Všechny časopisy naše shodují se o díle
v uiznání
Palacký
L Taschková
Francie
38
article
Mänesově
Mänesově
„... Vše očekávání bylo předsti-
ženo nádherou a úpravou. Dílo,
jež právě počíná vycházeti, při-
náší nám Mánesa v reprodukc
takdokonalé, že předstihuje vše,
co kdy u nás bylo viděti z toho
oboru... Dílo genia, který mo-
dernímu českému umění razil
dráhu k nynějším I budoucím
jeho vrcholům. Bude to dílo
národní ku chloubě českého
umění před cizinou . . .“
Mánes
45
article
Kozina.
Kozina.
BAREVNÉ REPRODUKCE,
předslavující dva motivy z děje, tak znamého
každému znalci národní naší literaturyl
VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZu
v passepartout 122 X 100 cm,
lakovaného, napnutého na plátně 100 X 72 cm.
Ceny :
OBA obrazy v passepartout, zasklené, v rámech
mahonových z části zlatých, černých nob
celých zlatých . . . . . . . . . . K
JEDEN obraz v téže Gpravě . . . . . e
OBA obrazy lakované, na plátně napnuté,
v rámoch zlatých . . . . . . . . . 0
JEDEN obraz v téže úpravě . . . . e
OBA obrazy v passepartout bez rámů. 4E5
JEDNOTLIVÝ obraz v passep. bez rámu 2E5
OBA obrazy lakované, na plálně na-
pnuté bez rámů . . . . . . . . . e
JEDNOTLIVÝ obraz v téže úpravě. . 20
Též NA SPLÁTKY za výhodných podmínek.
a franko obdržíte na požádání
ZAUARMU RLLUSTROV. PROSPEKT.
Objednávky vyřizuje každé knihkupoctí
všechny obchody s obrazyi
NAKLADATELST
Kozina
centimetr