ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 2c476cd0-661f-11dc-9705-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 56 celkem · entity: person 58, place 61, work 5, org 9
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARÍ LISTY,
3 masthead
1. prosince 1901.
4 masthead
Císlo 331.
5 title
Různé zprávy.
6 article
Když se předlo a dralo peří. Zménou hospodářských poměrů mizí čím dál tím více v našem lidu starobylé obyčeje. Změněný způsob práce uvádí v zapomenut různé zvyky a pověry, pojící se k té ktere práci. Vůči těmto změněným poměrům nezbývá než zaznamenávat, co se dosud udrželo v pa- měti, neboť zvyky takto vymizelé nelze již vzkři- sit. Zajímavé zprávy o zvycích a pověrách při předení lnu a draní peří podává Jos. Košťál listopadovém čísle XI. ročníku »Českého Lidu«, jež se opět vyznamenává rozmanitostí a zají- mavostí a jest opatřeno čelnými illustrace mi. Na venkově přestalo se nyní skoro nadobro přisti; také len se méně pěstuje a rolníky ho prodá »neobdělaný« do továren, kde kupuje plátno mnohem levněji, nežli by mu doma při- šlo. V Hradecku bylo zvykem v sobotu nepřísti dle známého:»Co se v sobotu napřede, to tkadlec ukradne«; dle jiné verse podrchá ďábel nitě tomu, kdo v sobotní svatvečer přede. Také na sv. Lucii se nemá přísti; že by se zmotaly civky. Na Moravě nepředou v ten den, poněvadž prý kdesi »Luca« svévolné přástevnice zle po strašila; odtud pořekadlo: »Vrť sa, vřeteno, vrť sa, než sa sv. Luca dokucá !« — Dlouhý den — krátká nit; nic se neudělá, spíše pro- chodí a prozaháli. O Škaredé středě se praví: »Na Škaredou středu nerada předu, ráda spím a co je dobrého, ráda sním.« Kdo na poslední masopustní den přede, tomu prý myší len roz kousají. Kdo přede na Zelený čivrtek, tomu prý žáby len rozkousají, vedle toho bude prý mi po celý rok bolavé prsty.
Lucius svatý . Luc Hradecko Morava Lucca vrtět sa
7 article
Prenlo-li se před Štědrým dnem, večeřívaly přástevnice dvakráte. Přástvy počínaly po posví- cení a trvaly až do popeleční středy. Bývalo ve- selo; hospodyně, v jejímž stavení se přadleny sešly, neopominula přmésti ošatku »křížal« na »poslinek«. Děti se těšívaly již po delší dobu na pohádky a pověstí, jež při přádle vypravo- vány bývaly. Kde se scházívaly dívky, bývalo veseleji; když napřadly svůj úkol, zazpívaly si, vypravovaly různé příběhy a tajnosti si pově- děly; pak se hrály rozmanité hry a zábavy se prováděly, zvláště když přišli mládenci; mnohá manželství měla původ z těchto přástev. Aby hojně hochů přišlo a zábavy se účastnilo, hle- děly je dívky přivábiti tímto způsobem: Sme- taly se všech koutů světnic smeti doprostřed a řikaly: »Smetám smetí, mládence, vdovce, at přijde kdo chce, od východu, od západu. z předu, ze zadu, přes zahradu.« Potom vyho- dily smeti před stavení na cestu. Na Moravě smetaly dívky smetí a řikaly: »Smetáme smeti, mládence, vdovce, nechť přijde kdo' chce, z hory. doly — do stodoly.« Některé z děvčať pak vzalo smetí a doneslo je na rozcestí. Jak děvčata předla len, takové muže oče- kávala. Předla-li pokaždé málo, vdala se za ma- lého; napředla-li vždy veliký »potáč«, dostal velikého muže; vinula-li niti na vřetěnko buclatě věřila, že její manžel bude buclatých tváří; vi- nula-li na dlouho, doufala, že si ji vezme muž dleubých tváří. Po celý měsíc hleděly přadleny v Hradecku každý den »umotati« několik pásem pro sebe, pak prodaly přadlena, koupily za ně mouky a »koření«, aby strojily »přástvu«.
Morava Hradecko Sme
8 article
Před »dlouhou nocí« napekly houseka strojily v hospodě společnou večeři; mužšt platili »pití«. Pak se tančilo a zpívalo, obyčejně do »božího dne«. Ješté zmíniti se jest o některých zvycích, jež na konec přástvy se prováděly: Přeslička slavena byla v Hradecku do nedávna. Hospo- dyně se dohodly, že vystrojí »přesličku«, vybraly nejváženější selku za vůdkyni a ta si příbrala dvé hospodyně. Šly pozvat všechny selky a cha- lupnice ve vsi, při čemž vybíraly 2 až 5 zl. Potom přidaly účastnice pšenici, od čtvrtce až do korce, kterou daly semlíti, nebo ji prodaly a nakoupily mouky a koření na věnce a koláče, jež pekly před zábavou. »Přeslička« se konala některou masopustní neděli, obyčejně před ostatky. V den slavnosti odpoledne naložila se »přeslička«, ověnčená fábory, na žebřinový vůz kolem ní zasedly hospodyně a jely po celé vsi, odebraly se do hospody, složily »přeslici«a postavily ji na konšelský stůl. Mezitím sešli se do hospody hospodáři, aby »licitovali přesličku«, někdy podáno až 30 zl., jež hospodyně vzaly a zaplatily hudbu. Pak nastala večeře, při níž se podávaly věnce a koláče; také pivo a ro- solku platily pořadalelky ze sebraných příspěvků.
Přeslička Hradecko
9 article
— Po večeři nastal tanec, který trval až do rána. Místy strojen » kužel«. Rozmanité maškary provázely za zvuků hudby vůz, na němž seděly hospodyně kolem kužele, lenem »naďatého«a všelijak ozdobeného, Tancem v hospodě končila zábava. V Hradecku se strojil kužel chudě ne- véstě, aby měla len do hospodářství. Po svatbě ve středu (v úterý při svatbě se hospodyně do- hodly) zapřaženo do žebřínového vozu, na který se posadilo několik hospodyň a jelo se po celé vsi. Maškary předcházely nebo předjižděly po- voz, aby oznámily hospodyni, že má mít při- pravený len. Přidáný buď klouby neb »obláče«a místy také netřený len na vůz nakládán; že se při tom připíjelo a žertovalo, rozumí se samo sebou. Sebraný len dovezen nevěstě, u ktere byla polom společná večeře.
Hradecko
10 article
Míti hojnost peřin považuje venkovanka inaše za svou chloubu a dosti často vídáme, že v menších živnostech, kde jinak není velkého blahobytu, mnoho peřin se najde. Peří brává se jen husí nebo kachní a to jen bílé; černému neb jinak zbarvenému peří hospodyně měně přejí. Peřim z jiných ptáků spokojují se jen lidé chudí — ale nemohou prý na takových peřinách ani zemříti. V letě ukládá hospodyné peří na půdu nebo do komory — není času na draní. Až v zimě — za dlouhých večerů, po sv. Martině, pustí se domácí do draní; při tom bývá hojně veselo, zvláště malá chasa se ne- může večera ani dočkati, aby poslechla pohádky. pověsti a různé vypravování o strašidlech, jež »dračky« vypravují V sobotu se nemá dráti, že by se prý husy špatně dařily. Dle jiné verse mají domácí v tom stavení, kde se v sobotu dere, mnoho »bílých blech« zvláště ve vlasech. Dere-li se v neděli večer peří, pojdou prý hospodyní všecky husy. Peří, jež hospodyně na večer uchystala, má se všechno sedrati; kdyby se nesedralo a musilo se uložiti, nepovedly by se hospodyni ani hou- sata ani husy. Také není radno dávati nesedrané poří k »páperkám«, sice by nebylo sporé. P
Míťa svatý . Martina
11 article
draní se nemá jísti, ani u peři nechati chléb sice by se dali do peří moli. Kde pálí »páperky«, mají husy hubené; také není radno sypati pá- perky za vrata, aby přišly ze dvora, husy pr se nedrží doma. Chudí lidé dělají si z páperel polštář, ale na takové peřince nemožno prý usnouti. Při větru so nemají páperky vyhazovati, vítr by je roznesl a husy by se rozbíhaly. Ne- sedere-li při draní mužský tři pírka, nezvedou prý se husy, dle jiné verse dostane muž, který nesedral ani tři pírka, »usmolenou« ženu. Čím větší páperky se dělají, tim větší prý budeu husy. Když se dere peří do výbavy nevěstě, dávají dračky pozor, aby nesedraly »pírko va- divé«, poněvadž by se mladá hospodyně v man- želství stále vadila — ale přese všechnu opa- trnost jim asi často proklouzne — nešťastné »pírko vadivé«. Když jest část peří sedrána, po- staví se hrnec, v kterém usehováno bylo, dnem vzhůru. Kdyby však někdo nádobu tu vyklepal a vyčistil dříve, než všechno peří sedráno bude, špatně by tím posloužil housatům, schromla by prý všechna. Při »doderkáchs dává se pozor, kleré dračce zůstane poslední peří v ruce; tu jmenují »bába« nebo „papernice“ a to jmeno podrží až do nového draní. Při doderkách vy- strojí hospodyně »dračkám« malou hostinu. Oby- čejné se podává káva, buchty s mákem, suché švestky, hrušky a křižaly.
Ob
12 article
Na konee zmíníti se jest o škubání hus kachen. Podskubávání nesmí se díti kdykoli. nýbrž jen v pátek nebo v sobolu. Podškubáválli hospodyně husy v prvních dnech po neděli, mají prý velkou bolest po celý týden. Misty škubou husy akachny jen v sobotu. Podšku- bané hned vhodí do vody, věřice, že budou míti bolest jen přes neděli. Jinde škubou husy jen do slunce východu, pak je pomaží máslem a myslí, že neciti bolesti do západu. slunce Někde radí hospodyním, aby podškubávaly busy a kachny jen ve středu nebo v pátek, že nebu- dou při tom křičeti — vedle toho má se pod- škobávali jen »na nově«, aby husám peři rostlo.
Misty
13 article
— K jubileu Viktora Huga. Oslava stých narozenin Hugových dne 26. února přištího roku bude skutečným svátkem národním. V ministerské radě bylo usnešeno, aby den tento byl oslaven též se strany vlády. O podrobnostech bude se ještě uvažo- vat, avšak již teď možno očekávat, že bude uspořádán slavnostní projev v Pantheonu, blíže hrobu Hugova. Téhož dne bude odhalen též pomník básníkův na ná- městi Viktora Huga, dílo sochaře Barriasa. Základy a sokl jsou již postaveny a nyní o azovány budou socha básníkova lallegorické postavy epopeje, »Tra- gedie« a »Komedle«, jakož i poboční reliefy, před- stavující výjevy z hlavních prací Hugových. Bude to dílo velmi krásné, způsobující hluboký dojem. Fal- guire ovšem při konkursu o návrhy k pomníku na- vrhoval postavu básníkovu věnčenou vavřínem. obnaženou jako klassické božství a sedící ne koni. Smělá tato myšlenka nebyla provedena a to právem. Neboť lid chce vidět svoje básníky jako lidi a nikoliv vznášející se na Pegassech Olympu. — Jiný pomník Viktora Huga bude sotva dokončen v den slavnosti a museum Hugovo na Place Royale, jenž se zařizuje v domě, kde básník po mnoho let bydlel. K tomuto museu jsou prozatím hotovy toliko plány od Bouvarda a sebrány památné předměty, nábytek, obrazy, rukopisy, knihy atd. pod řízením Pavla Mauricea. V den slavnosti bude pro- zatím na domě odhalena pamětní deska.
Hug Hugův Barriasa Olymp Bouvard Pavel Maurice
14 article
= Ve službách vědy. Z Kodaně se ozna- muje: Dánský botanik Kruse vydal se se ženou dítětem na královské grónské obchodní lodi »God haab« do Angmagsaliku, jediné osady a obchodní stanice na východním pobřeží Grónska, na 660 se verní šířky. Tato bolanická výprava do Grónska vy slána byla dánskou společnosti pro zeměpisné geologické výzkumy v Grónsku s hmotnou podporou z Carlsberg. fondu. Úkolem Kruseovým jest, prozkou mati grónakou květenu na východním pobřeží mezi mysem Farwel a sundem Scoveslyovým, především pak květenu při Fermili-fjordu, deset mil dlouhém. Tato krajina jest as nejbohatší rostlinstvem v celém Grónsku. Od této hotanické výpravy očekávají se zají mavé a cenné výsledky. Grönská květena jest toti mnohem bohatší, než by se zdálo. Za grónského léta lze nalézti při mírné pohodě podél čelných jordů a ve chráněných údolích značné bohatství drobných, ale barvou bohatých a rozmanitých květin třeba že celkem převládaly mechy a mížší druhy rostlinstva. Botaník Krusse a jeho rodina naleznou přístřeší v dřevěném domku, jejž postavil badatel v Grónsku, nadporučík Amdrup v osadě Angmagsa- liku a jenž jest toho času prázdný. Badatel nalezne tu sice několik dánských obchodníků, pastora starostu osady, celkem však bude život jeho velmi samotářský a jednotvárný, poněvadž většinu svého času při pobylu v Grónsku bude muset ztráviti na výletech do liduprázdných končin. Veze s sebou malý motorový člun, jenž mu umožňuje vniknouti do četných tamních fjordů. Botanik vráti se se svou rodinou po nejbližší lodi — totiž příštího podzimku. Z Dánska jest totiž se vzdálenou osadou spojen toliko jednou do roka.
Krus Scoveslyův Vega Kodaň Grónsko Angmagsa Dánsko
15 article
Bezpečnost v londýnských divadlech Hrabě Zagor, president petrohradské komise pro bez pečnost v divadlech, prozkoumal na své studijní cestě také londýnská divadla se slanoviska požár ního znalce, jak co se týče jejich slavby, tak i způ- sobu provozování. Hrabě, jenž zná divadla v Rusku ve Francii, v Ilalii, v Hakousku a Německu, dospěi ku přesvědčení, že na koniinentu činí se mnohem rozsáhlejší opatření protí nebezpečí požáru, nežv Londýně. Nejprve bere zřetel k nutnosti ochrany předně pokud se týče zmenšení nebezpečí následkem styků s hořícími domy, za druhé pokud se týče za vedení lepší ventilace, osvětlení a východů. Divadla na kontinentu stojí obyčejně o samotě, v Londýně jest tomu právě naopak. Také schodiště v některých londýnských divadlech považuje za hotové pasti. neboť jsou bez oken a nebezpečně stavěná. Pouka- zuje na nutnost, spouštěti železnou oponu téžv meziaktích, poněvadž právě pří změně dekorací na- stává největší nebezpečí požáru. Rozhodně zavrhuje hrabě Zagor nápisy na dveřích » Pro nebezpečí obněe nebo »Východ z nouze«. Připominá, že zkušenost dokázala, že obecenstvo, stížené panikou, nikdysi nevšímá těchto východů a vždycky se hrne k obvy- klým východům. Žádá, aby povždy veškeré východy byly olevřeny pro všední potřebu, aby se s nimi obecenstvo seznámnilo.
Hrabě Zagora Rusko Francie Německo Londýn Bezpečnost divadlo Hrabě Zagora
16 article
= Penězokazové. Z Nového Yorku se ozna muje: Agent spolkové tajné služby Flynu a jeho pří- ručí Burke učinili v neděli večer na přístavišti č. 17 East Riveru dobrý lov. Zatkli totiž Francesca Barnglia který sem přijel z Havany pod jmenem B. Frank. On prý připravoval formy pro penězokaze, které ná- čelník spolkových detektivů Hazen v lednu vypátral. Tato banda měla dva hlavní stany a sice jeden ve Watt streetu a druhý v Mangin streetu. Při razzii bylo pak zatčeno 8 osob, mezi nimiž nalezala se jedna žena. Baragli jest výtečným rytcen: a odtud zmizel krátce před razzíí, načež uchýlil se do Ha- vany, odkuď se zase vrátil. Baragli jest rodem Ital, 42 roky stár a všeobecně se považuje za náčelníka zdejších penězokazů. Baragli byl předveden před spolkového komisaře Shieldsa, který jej pod zárukou 5000 doll. odkázal k dalšímu procesu. = Proč se smějou rackové.»dominikání«. Přírodozpytec Rakovica vypravuje ve svých zprávách o výpravě k jižní točně na parníku »Belgica« roku 1897—1899 následující: Racka-dominikána (Laru dominicanus) dlužno nazývati »zlým duchem geo- logů«. Jsou velcí milovníci škeblí a zejmena plžů s plochými skořápkami, jež utrhují od skalisk na pobřeží a zanášejí je ke hnízdu, kdež obsnh jejich požrou a skořápky nechají ležet. Když pozřel jednu škebli, přinese si racek jinou, ale požije, ji vždy na témž místě a lak dále až se nasytil a
Burke Barnglius Frank Ital Nový York Havana East Rivera Shieldsa Lara Rackadominikán
17 article
zbytky jeho hostiny, pokaždé 10—12 skořápei nahromadily se na skalisku vysoko nad mořem. Poněvadž pak na antarktickém pobřeží jest velmi mnoho těchto racků, kteří od mnoha tisíc let nakupili ložiska lastur na místech vysoko nad mořem, jež se pak smísila a drobem zvětralých skal a sloučila se s nimi v pevnou hmotu, lze z loho očekávati dosti bezpečně některé povážlivé následky. Jednoho dne přijde geolog se svým kladivem a ohledává pobřeží. Z vrstvy utvořené ze zvětralé skály vyloupl škebli, pak druhou, třetí, zkrátka celé ložisko škeblí. Znaleckému jeho oku neujde, že to škebli podobná skořápka hlemýždě, jenž dosud žije v tamějších mořích. Musí tudiž z toho soudit, že hla- dina moře, jež kdysi byla tak vysoká, že se tam mohlo utvořit ono ložisko škeblí, od té doby značné klesla a napíše o tom snad učené akademické po- jednání a dostane za ně cenu. A rackové domini- káni, kteří ona ložiska tam nahoře snesli, mohou s smáti ledabylosti lidí a jejich závěrků.
19 article Berounský portlandský cement,
Berounský portlandský cement, známka „Trilobit“, přesahuje na základě provedených zkoušek na slovo vzatých odboruíků výbornou svou jakostí značné normy předepsané spolkem architektů a inženýrů ve Vídni. Nejlevnější nabídkon poslonží cen- trální kancelář akciové společnosti v Praze k vyrábění vápna a cementu na Václavském náměstí č. 63—II. 28283 (Zasláno. Dle dnešního inserátu upo- zorňuje „Pražská městská pojišťovna“ na to, že nutno jest veškerá pojištění, která 1. lednem končí, ještě dříve obno- viti, nežli počal rok správnía jest též nutno veškery změny 28333 bez prodlení ohlásiti.
Vídeň Praha Václavský náměstí městský pojišťovna
21 article
Tovární velkozávod Pošu- mavských pletáren, založených Národní Jednotou Pošumavskou, Praha. Melantrichova ul. čís. 2, nabízí čistě vlněné výrobky o 30 až 60 procent levněji oproti cenám loňským, je- likož správa pletáren nakoupila vlnu v nejpřihodnější době, kdy cena její byla nejnižší. O tom každý snadno se může přesvědčiti, dá-lis předložiti vzorky. Koupiti není nikdo vázán, ač každý překvapen bude nízkými cenami Zvlášť doporučuje se ke koupi: černé neb barevné proužkové neb vzorkové ponožky a punčochy, moderní ve sta druzích pletené rukavice, normální čistě vlněne spodky, košile a nátělničky, pletená ohřívátka kolen, nob, holení, loktů, zad, prsou, kříže, břicha i celého těla — v různé síle a velikosti n- vše pro pány, dámy i děti. Pletené vesty, kazajky, nátělničky, kamaše, ná- tepničky, oblečky, šatičky, kabátky, čepečky, čepičk a botičky v největším možném výbéru a jen z čiste. 27994 trvanlivé vlny. Výhodná koupě pro obohodníky! Zboží na výběr zasíláme franko. Nehodící při- jmeme franko zpět a to s největší ochotou.
Melantrichův Praha Pošo
26 article Ročně objemných knih
Ročně objemných knih pouze za 2 K, poštou K 2 20. Na každých 5 ex. dáváme 1 zdarma. Ročníky 1880, 1887 až 1892 ve sní- žené ceně za K 1.20, poštou K 1.40 další v ceně původní. 27650 Předplatné přijímá každý kníhkupeci Nakladatelství dra. Ed. Crégra v Praze. 000000 Soukr. detektivní ústav v Praze, Štěpánská ul., 629, 2. p,, proti dvor. pivo 28253
Praha štěpánský ulice
33 article
na měsíc . . . . . . . .. Jednotlivá čísla ranní prodávají se za „ „ odpolední „ „. Ve fillálkách venkovských: s dvojí zásílkou: s jednou zásilkou na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9 K 60h . . . 11K 40 h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h „ odpolední „ . . . . 3h Na venek poštou: ovinsžíd a v Rakousko-Uhiersku : na měsíc . .. . . . . . 3 K 20h na čtvrt leta... . . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na měsíc . . . . 3 K 80 na čtvrt leta . . . . . . . . 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska do Ameriky, Francie, se Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- sisnlaui glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska . vit jakož i do zemí nále- žejících svétovému spolku pošt. oddl. P 21 K P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che kového a elearingového řízení e. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením na čís. 821.425. Předplacení na odpolední vydání zvláše se nepřijímá Předplatiti se lze každým dnem, avšak předplatné zakončiti musí po- sledním dnem v měsíci.
Rakousko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
37 article Mane
Mane jeho život a dílo. Napsal a vydal K. B. MÁÁÍDL Obsahuje (mimo illustrace v textu) 5 kartonů:u 5. Čestný diplom Fr. Palackém (barev. lototypie, v mědí), „. měslčku (iotogravura), „7. Poesie-Historie (svěllotisi) „ . Hrobník (barev. fototypie, v mědí, 9. Paní L. Taschková (světlotis). Celé dílo vyjde ve 30 sešitech po 5 K Subslripění cenu 125 korun za celé dílo přijímáme i v pravidelných splátkách K 5.— měsíčně chtějíce tak poskytnouti kažtlému příležilos k odebírání tohote vzácného uměleckého dila z výhodnou cenu, která ustoupí jíž brzy ceně krámské. Všechny časopisy naše shodují se o díle v uiznání
Palacký L Taschková Francie
38 article Mänesově
Mänesově „... Vše očekávání bylo předsti- ženo nádherou a úpravou. Dílo, jež právě počíná vycházeti, při- náší nám Mánesa v reprodukc takdokonalé, že předstihuje vše, co kdy u nás bylo viděti z toho oboru... Dílo genia, který mo- dernímu českému umění razil dráhu k nynějším I budoucím jeho vrcholům. Bude to dílo národní ku chloubě českého umění před cizinou . . .“
Mánes
45 article Kozina.
Kozina. BAREVNÉ REPRODUKCE, předslavující dva motivy z děje, tak znamého každému znalci národní naší literaturyl VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZu v passepartout 122 X 100 cm, lakovaného, napnutého na plátně 100 X 72 cm. Ceny : OBA obrazy v passepartout, zasklené, v rámech mahonových z části zlatých, černých nob celých zlatých . . . . . . . . . . K JEDEN obraz v téže Gpravě . . . . . e OBA obrazy lakované, na plátně napnuté, v rámoch zlatých . . . . . . . . . 0 JEDEN obraz v téže úpravě . . . . e OBA obrazy v passepartout bez rámů. 4E5 JEDNOTLIVÝ obraz v passep. bez rámu 2E5 OBA obrazy lakované, na plálně na- pnuté bez rámů . . . . . . . . . e JEDNOTLIVÝ obraz v téže úpravě. . 20 Též NA SPLÁTKY za výhodných podmínek. a franko obdržíte na požádání ZAUARMU RLLUSTROV. PROSPEKT. Objednávky vyřizuje každé knihkupoctí všechny obchody s obrazyi NAKLADATELST
Kozina centimetr