2
masthead
I. Příloha „Národnich Lisuů
Národnich
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Bohuslav Schnirch.
=Dobře kdosi před lety poznamenal,ž
Schnirch nabyl popularity s druhou cenou, kte-
rou ziskal při soutěži o Trigy pro nárožní py-
lony Národního divadla. Zesnulý také k nim
Inul zvláštní láskou do poslední chvíle, pocho-
pitelnou, zpomeneme-li, kterak před požárem i-
vadla byl blizko jich provedení. Po druhé nyní
Tenkráte zničil živel jeho naděje, teď smrt do
cela náhlá a nenadálá. Tehda, v letech sedm
desátých, všichni umělci, praeující na výzdobě
Národního divadla, dobývali si všeobecné po
Čechách prostulosti, jaká od té doby snad žád
nému podniku uměleckému nebyla u nás údě
lem. Nebylo to ovšem jedině umění výtvarné samo
o sobě, co takovým širokým a trvalým dojmem
na všechny působilo. Dnes je známo, že to bylo
jeho spojení a sdružení s koncentrací všech
kulturních, mimovědeckých tužeb. Umělci sami.
neseni všeobecným nadšením, podávali svoje nej-
lepší. Někteří na tom zůstali pro vždy, jiní dal-
šími činy dokázali, že to byl jejich prvn
rozlet.
Schnirchovy Trigy se staly během časů ho
tovým mythem; objevují se občas ve zlatozář
nádherných mistrovských výtvorů, poněkud již
zamlžených obrysů, jakoby dosud zaznívaly
ohlasy dithyrambních referátů tehdejších per.
Schnirch
Schnirchův
Čechy
národní divadlo
6
article
Od té doby B. Sehnirch mnoho vykonal a
vždy po několika letech znovu jeho jmeno bylo
důrazně vyhlašováno do světa. Tak při jeho
soše Jiříka Poděbrada, z mědi tepané, která brala
popularitu z výstavy, na níž se objevila. Potom
přišel na řadu jeho sv. Václav, vlasti žehnající,
a projekt Fontány před Rudolfinem. Kdo však
vyjímaje zevrubných biografií, zpomíná si, že by
se zvláštním dojmem byl stál před Musami na
balustradě Národního divadla? Kdo zvedne očiu
vytržení k tympanonu nad jeho prosceniem? Kdo
vi co určitého o velkých skupinách při kopuli
Musea král. českého? Kdo se těší z pomníku
Hálkova na Karlově náměstí? Kdo kdy si vy-
hledal Schnirchovy plastiky na Prašné bráné
nebo alice Rudolfina ? Přes to, že jmeno Schnir
chovo se v publicistice naší zhusta ozývalo, že
mu nejednou pěny byly nadbytečné přepjaté
chvály, vlastní jeho umění nebylo vždycky s to,
rozpáliti mysli a rozehřáti srdce. Je v tom podle
mého zdání i kus osobní tragiky zesnulého
umělce. Kdo jej znali, od jeho počátkův až do
dnes, dovedou vypravovati o jeho národním nad
šení, o jeho vlasteneckých citech, o jeho iden
lismu a povznesené lásce k umění. Bohuslav
Jiřík Poděbrad
Václav
Hálkův
Schnirchův
Bohuslav
Karlov náměstí
Rudolfinum
Musa
národní divadlo
7
article
Schnírch sám ve svých občanských proklama
eích se vším tím se svěřoval i širší veřej
nosti. Ale jeho vlastní umění je skoro vždy
v neblahém rozporu s jeho smýšlením. Schnirchova
tvořivost, plastická obrazotvornost i výtvarnost
jenom zřídka odpovídaly obsahu jeho slov. No-
že by nebyl mluvil dle svého nejhlubšího pře-
svědčení. Nikdo nemá práva jej v tom pode-
zřívat, ale v jeho uměleckém díle je více
chladného rozumování nežli horké tvůrčí síly,
ano dokonce, v jeho složitých pracích posled-
ních, rozkládá se myšlenkový formalismus tak
široce, ze plastická idea jest jím nadobro za-
střena. Jeho velká umělecká cližádost zapředla
jej do spletitých nejasností a dovedla k neor
ganickým složeninám.
Schnírch
Schnirchův
8
article
Mnichovské a vídeňské učení, jímž byí
prošel, tižilo jej velmi dlouho. V Řimě žil je-
dině v obdivu antiky a snil o jejím obrození.
»Kéž by ty reminiscence (klasiekého umění), ty
pravzory antické jako v zevnějším životě při
každé přiležitosti ochotně pěstovány bývají, také
v praktickém ohledu onen užitek přinesly při
výtvorech moderního umění, jak vysoká jich
cena zasluhuje,« píše z Říma do Čech, a ovoce
těchto tužeb objevilo se v Trigách a v Apollu
a Musách i v tympanonu Národního divadla.
Jsou to pečlivé, korrektní studie dle římských
antik, v tympanonu se ozývaji i romantické
vzpomínky mnichovské, ale prudce pohnutá
čtyřspřeží i uzavřité postavy jak sloupy stojí-
cích Mus zůstávají nám cizí, osnovy rozumují-
cího lineamentu, bez nových vznětů a nových
sil. Nemohlo být jinak. Co je nám Apollo se
svými družkami, co Viktorie v krátké tunice
na ozdobném voze? Cizl, naučené pojmy
představy světů zašlých, nám vzdálených ná-
rodů. Kterak mohou roznitit mysl uměleckou
dnes k originálnímu tvořeni? Naše učenost,
nebo aspoň naše vědomosti ani nedovolují, aby
se umělec odchýlil kde od svých starých vzorů.
Hřešil by prý na posvátném odkazu antiky,
kdyby svoji dnešní osobnost jim dal za pod
klad. Půldruhého sta let nám vězely v údee
výklady a poučky Winkelmannovy, Lessingovy
a Goelheovy ..
Winkelmannův
Lessingův
Goelheův
Řím
Čechy
Apollo
Musa
národní divadlo
Viktoria
9
article
Pomník Jiřika krále před poděbradským zám-
kem má zase všechny známky Sehnirehovy píle a
svědomitosti, a také arci jeho závislosti. Tento
kráte na Mnichovu. Tamější jezdecké pomníky
Schwanthalerovy školy jsou vlasiními předehůd i
tohoto českého krále a čtyř pážat u jeho nohou-
Ve skulečné velikosti i v redukci působi tento
jezdec stejně citelným nedostatkem karakteristiky
a široké monumentality. Jako Trigy jest i Jiřii
pln drobných detaillů, nepodřizujících se, tlačí
cích se všude na venek, rušících massy a kaz
dou velkost linie. Přivolejme si na paměť char
akter tohoto českého krále, jeho významnost,
anebo jen moment, v němž jej Schnirch prá
pojal, kdy jel do Ouhrova sjednati s Mla-
tyášem mír, a stojíte před cizím, theatralným
zjevem, který nechce souhlasit s vaší před-
stavou o Jiříkoví jako člověku, muží a králi
Jako se před tím byl Schnirch marně pokoušel
o hlavu Žižkovu, tak se i zde ztroskotal úmys
jeho vytvořit obsažný zjev Jiřikův. Síla karak-
teristiky mu nebyla dána. Potenci oživiti mrtvou
hmotu, naplniti ji životem, jehož teplo by se
jiným bezprostředně a ne spekulací sdělovalo,
příroda mu odepřela.
Z celého jeho díla ale pojednou vyráží
sv. Václav. Schnirch neměl jako umělec chvíle
šťastnější, nežli když koncipoval tohoto jezdce-
Tenkráte opravdu vytvořil postavu, plastickou
skupinu poetickým ovzduším opředenou, o vel-
kých liniích, trefné karakteristiky, široké a při
tom přijemné, vlahé zrovna posy a akce. Ten-
kráte udeřil na pramen čistý a v pravdě do
mácí a všechny nedostatky a nehotovosti Jiříka
zne byly odčiněny. Idea dobrého, svatého kní-
žete, věčné útěchy míru zle stíhaného lidu, na-
lezla v tomto milém, tichém zjevení svůj
ušlechtilý umělscký výraz.
Jiřik
Schnirch
Václav
Jiřík zne
Mnichov
Žižkov
10
article
B. Schnirchovi bylo, když koncipoval tento
náčrt, právě padesát let. Chtě nechtě podři-
zoval se při tom vlivu silnějšího. Také jinde
na mnohých svých dekorativních pracích, na
průčelích nebo ve vnitřku pražských budov
nebo na hřbitovech. Pochybuji, že by bez Mysl-
bekova vše si podmaňujícího umění byla se
tato změna u B. Schnircha udála. Od antikisu-
jících mask a formového idealismu přecházel
umělec k realitě živola. Mnoho se zalím u nás
změnilo. Ve dvoraně Zemské banky nestojí ted
sochy Merkura, Pluta nebo nějakých alegorií
Jsou tam české kraje — čtyry z nich o
Sehnireha — a ne vice v onom romantickém
zpovšechňovacím idealismu, jak je kdysi Jos.
Max na pomníku na Nábřeží provedl, nýbrž
určité lidové typy našeho venkova a našieh
časů. Na průčeli Asiceurazioni generali postavil
Schnirch lodníka a žnečku, rovněž boz idoali-
stických přítěžků. Zabočil tedy také i on do
vod a proudů realistických. Vic nutkán okol-
nostmi nežli z vlastní vůle a silného odhodlání,
a tento vnitřní rozpor prozrazuje se na jeho
pracích poslední doby dost nepokrytě. Jakmile
překročily jistou velikost, míru náčrtku a roz-
měr návrhu, vystoupila mrtvá, neživá tvrdost
ostrost formy, břitkost linii zase na povrch.
Místo živolní vláčnosti chladná strnulost a místo
naivní pravdy a bezprostřední vřelosti studivá
norma. Cil Schnirghův byl v idealismu, jenom
že tento idealismus u něho měl na sobě více
doktriny a mudrování, nežli spontanní citovosti, vl
literárnosti nežli výtvarnického vzrušení. Chtění
a vůle, vytrvalá pile a stejnoměrná péče při práci
u něho byly, však znak spontanosti a vše ta
vící plamen umělecké procitěnosti nebyly dost
mocné, aby vždy vydaly, co intelekt sochařův
od nich žádal.
K. M. B.
B Schnirch
Merkur
Max
Schnirch
Vic
Schnirghův
M B
Pluto
12
article
Reorganisace měšťanských škol.
Reorganisace měšťanských škol.
Návrh řed. Vlacha, v tomto časopise dne
3. m. m. uveřejněný, žádá připojení školy mě
šťanské na čtvrtou třídu školy obecné —
tedy nikoli rozšíření školy měšťanské směrem
v zhůru, jak jedině jest přirozeno, ale roz
šíření její směrem dolů, na účet školy obecné
S tímto požadavkem rozhodně nesou
hlasime. Byloť v této »Hlidee« nedávno vy
loženo, jak škodi školám středním, že mohou
přijímati již žáky desetileté ze IV. třídy školy
obecné a jak se doporouči, by přijímaly teprv
žáky jedenáclileté z V. třídy obecné, a škodilo
by rovněž školám měšťanským, kdyby měly miti
žáky o rok méně vyspělé pravidlem, jako
e dnes mívají výjimkou. Uskutečnění tohoto
jnávrhu řed. Vlacha by znamenalo přivtělení jed-
noho ročníku školy obecné v obor školy měšťan-
ské a snížení jejího vyučování na stupeň.
přiměřený žactvu o rek méně vyspělému. Roz-
šíření školy iěšťanské sluší však rozuměti jen
tak, aby byl zřízen její ročník čtvrtý pro
žactvo 14. a 15leté, které — jsouc vyspě-
lejší — stačilo by vyšším úkolů m, jež
reorganisované škole měšťanské se ukládají
Tento ročník čtvrtý nemusil by býti při
všech školách měšťanských téhož okresu
stačilo by, kdyby — třeba střídavě — zřizoval
se při jedné z nich. Pak by již z počátku mě
s doslatek žactva a to výborného, toho totiž,
jež opakuje třetí třídy měšťanských škol pouze
proto, by nabylo stáří, ku příjetí do úslavův
učitelských vyžadovaného. Jakmile by splněny
byly oprávněné požadavky 5. a 6. v návrhu
řed. Vlacha a žactvo, vyšedší s prospěchem
školu měšťanskou, mělo by tytéž výhody, jako
žactvo nižších škol středních, také ve vojště,
přibylo by nepochybně v šem školám měšťan-
ským tolik žačtva, že by všechny o čtvrtý, po-
stupný ročník mohly se rozšířiti,
Vlach
13
article
Co se týká požadavku, by žáků ve tříd
bylo nejvýš 50, jest oprávněn. Avšak uskuteč-
nění bližší byl by snad starší požadavek
Jednoty učitelstva škol měšťanských, by žáků
pro třídu bylo 60; snad by k jednání o tomto
počtu spíše dal se nakloniti zemský sněm, k této
věci oprávněný. Přijímání žáků do školy mě-
šťanské bez ohledu na bydliště rodičů děje se
snad všude, také na př. v Praze, kde přece
jsou obvody jednotlivých škol přesně vytčenya
kde přes to — pokud žáků z vlastního obvodu
není přiliš — přijímají se i žáci mimo tento
obvod.
Podmínky nynější ku přijeti žákado
školy měšťanské, po našem soudu poměrům vy-
hovují, zejmena od té doby, kdy žáci, kteř
»sotva dostatečně« prospěli ve škole obecné z ná-
boženství, jazyka vyučovacího a počtů, mohou
býti na škole měšťanské přezkoušeni, a nedb-
stojí-li ve zkoušce, mohou býti do školy obecné
nazpět posláni. Vyskytají se sice případy, že
druhdy zákovi školy obecné přiřkne se v roz
hodných předmětech známka »dostatečně«, by
unikl na škole měšťanské přezkoušení, které by
se mu mohlo státi osudným, avšak takové pří-
pady jsou velmi vzácné a časem vymizí úplně
Praha
14
article
Zajisté takový žák, do školy měšťanské tak
říkajíe »propašovaný«, setká se zde s neúspěchem
tak rozhodným, že musí po případě i tutéž třídu
měšťanskou dvakráte opakovati, by s velikou
prací nahradil, co ve škole obecné zameškal a
co by s malou praci opakováním páté třídy
obecné dohonil. Rodičům již svítá, že žáku
takovému špatně slouží shovívavost některého
z učitelů školy obecné a i u těchto stále více
šíří se přesvědčeni, že přítomný malý
prospěch žáka slabšího: že při shovívavém
třídění žádné třídy nižší neopakuje, je spo-
jen s velikou budoucí jeho škodou,
že ve třidách vyšších rozhodně a trvale uvázne
a všechen zájem pro učení se a radost ze školy
ztrácí. Prolo stává se pravidlem třídění ve všem
správné, tak že netřeba, by se přijímání
žáků na školy měšťanské ztéžovalo.
Organisnění statut, jenž by shrnul z ku-
šenosti, kterých při učení a vedení mládeže
na škole měšťanské se získalo, prospěl by ze-
jmena stále se množicím učitelům ško y obecné,
kteří bez praxe — hned po složení zkoušel
— stávají se učiteli a po případě i řediteli školy
měšťanské a nemohou se opírati o nic jiného,
než o obdoby školy obecné se školou měšťan-
skou. Tyto však nevystačují pro mnohé případy.
v nichž by novým učitelům, jejich žákům a škole
měšťanské vůbec sloužil důkladný, dlouholeté
zkušenosti výtečných učitelů školy měšťanské
shrnující statut.
L. N
Pokračovací školy hospodářské.
L N
15
article
Po všech těchto nařízeních a vyneseních
marně čeká obyvatelstvo na kursy. V čem vězí
příčiny toho? Správcové stávajících kursů vesměs
stěžují si na to, že nedostává se učitelstvu za
práci v kursech buď žádné odměny anebo jenom
nepatrné. Jeden z nich píše: »Napřed každý slibuje,
je pln nadšení, ale když je věc hotova, zůstane
učiteli na krku jen trochu dření, a o plat aby se pak
dožebrával, anebo aby kurs zase pomalu zahynul.
Avšak k poslednímu nemůže učitel dáti dojíti ;
neboť je to chlouba jeho, že škola takováv
okresu jest, a tak kolikrát spokoji se s almuž-
nou.« S almužnou tou spokojí se ten, jemuž
dření to již jednou nasazeno — ostatní maji
z něho výstrahu a vzpomeneli tu a tam některý
činitel na zřizení kursu, brání se tomu.
Jiná vada kursů je v tom, že není návštěva
jich nucená, není ovšem též pravidelná, což
překáží velice prospěchu těchto škol. Dále vadí,
že pomůcky názorné jsou sporé; k pokra-
čovacímu vyučování přírodovědnému, v němž
by měly kursy míti svoje ohnisko, nestačily by
ani pomůcky příslušné škol měšťanských, kursy
však mají sotva ony, kterými pracují vícetřídní
školy obecné.
Nieméně považujeme za povinnost poslanců
rolnických na sněmu král. českého, aby neda-
douce uvedenými nesnázemi se odstrašiti, pilně
o této olázce pracovali a pokud možno co nej-
dřive zjednali v té příčině zákon zemský, jenž
čeká na zrození své již od r. 1883.
Těm, kdož postarati se chtějí o to, abyv
obci kurs zřízen byl, podáváme pak postup, je-
hož třeba při zřizování šetřiti: 1. Místní školní
rada usnese se, že kurs v obci zřízen býti má.
16
article
2. Usnesení toto předloží obecnímu zastupitel-
stvu k schválení. Toto schválí usnesení místní
školní rady i uvoli se podporovati kurs určilou
části (obyčejně propůjčuje místnost, obstará pa-
livo, světlo a některé učebné pomůcky, jakož
učebné potřeby chovanců: sešity, péra, tužky.
knihy a pod.) 3. Sbor učitelský v souhlasu
s místní školní radou vypracuje osnovu učeb-
nou. 4. Obecní úřad zašle žádost prostřednietvím
okresní školní rady zemědělské radě. 5. Tato
pak kurs povolí i předloží rozhodnutí své c, k.
zemské školní radě ke schválení, odkud dojde
vyřízení zase prostřednictvím okresní školní
rady obecnímu úřadu. 6. Místní školní rada po-
stará se o zabezpečení nákladu k vydržování
kursu, vyžadujíe na obci místnosti, pomůcky,
potřeby žáků, palivo, světlo, školku, snad i po-
kusné pole; na hospodářském spolku příspěvek
(jako při pokračovacích skolách průmyslo-
vých přispívají spolky živnostenské); na
okresním výboru: podporu (jeť chloubou okresu,
má-li ve středu svém hojnost dobrých škol od
borných, ale ovšem i povinností okresu, škol
ty všemožně podporovati); na ministerstvu vy
učování: podil z roční subvence; sumu tu roz
děluje c. k. zemská školní rada dle počtu ho
din pro jednotlivé učitele; na zemědělské radě
potřebné pomůcky. 7. Když toto vše zajištěno
počíti se může vyučováním. Správcem školyje
pravidlem řídíci učitel, učitelé obecné nebo mě
šťanské školy po dohodnutí vyučují. Osoby vy
učující musí býti přesně stanoveny předem, ne
boť v žádosti uvedena musí býti jmena jich.
rada zemědělský rada
obecní úřad
17
article
V žádosti za zřízení kursu uvedeno musí
býti: 1. Odůvodnění potřeby kursu; vypíší se
poměry místní obce a okolí, počet každoročné
vyšlých hochů ze školy, počet těch, ktoří z nich
věnují se hospodářství; v okolí není daleko
hospodářské školy; počet rolníků v místě
v okolí nejbližším; zanedbaná luka, holé stráně,
mokré polnosti, málo stromů, nedostatečný chov
drůbeže, dobytka a pod.; důležitost vzdělán
všeobecného v době dnešní. 2. Usnesení obec
ního zastupitelstva i usnesení jeho o podporo-
vání školy. 3. Jmění obce, přirážky předeslých
let i letošní v procentech, různé podniky obecní,
vůbec finanční poměr obce, i dluhy. 4. Sily
učitelské, jež budou účastny vyučování v kursu
i předměty, jimž jednotliví učitelé vyučoval
budou. K tomu třeba udati i kterak způsobilý
je každý z učitelů k vyučování (stačí vysvěd-
čení dospělosti pro školy obecné). 5. Žádos
obecního zastupitelstva za povolení kursu i za
podporu. Podpis obeeního starosty a dvou
radních.
Jako doklady připojeny buďte: a) protoko
místní školní rady o usnesení se pro zřízení
kursu; b) protokol obecního zastupitelstva
téže věci, jakož i usnesení o podporování školy.
18
article
Nezdaru při zřizování kursů těchto v dohé
poslední nikterak se nedivme. Vždyť ohromné
procento nejen prostého lidu, nýbrž i intelli-
gence naše neví vůbec o kursech těch, neví,
že kursy takové jsou vůbec možny! Účelem
těchto řádků právě bylo, na paměť uvěsti otázku
jednak zapomenutou, jednak neznámou nebo
nejasnou a osvětliti ji, aby všude, kde najdou
se činitelé pokroku milovní snadno věci té cho-
piti se a ji ve skutek uváděti mohli.
Komu ještě něco nejasno, obrať se jen
směle na předsedu okresní školní rady (okres-
ního hejtmana) neb okresního inspektora škol
ního, jichž povinnosti jest, poučiti ty, kdož
věc se zajímají.
Připomínáme i to, že kursy mohou se
nésti nejen směrem hospodářským, nýbrž
všeobecně vzdělavacím a jsou při
stupny nejen synům hospodářů, nýbrž kom
koliv (buď výhradně mužského nebo výhradný
ženského pohlaví) ze stavu kteréhokoliv, dokon
čil li jen 14. rok. Tedy ani dospěli lide
nejsou vyloučeni.
Tím dává nám zákon v ruce prostředei
k dosažení tak často želaných škol pokračova-
cích ve smyslu nejširším, o kterých pouze
pokrokových programech čteme. Kdo můžeš
přičiň se, aby konečně staly se s kutkeml
okresní školní rada
19
article
Konkursy na definitivní místa
Konkursy na definitivní místa
učitelská.
1. Tří učitelů při obec. školách a to: 1 v Do
Chvátlinách, 1 v Libodřicích a 1 ve Vrbčanech (V. ti
platův učitelských)
2. Učitelky při obecné škole v Týnci n. Lah
(IV. tř.).
3. Podučitelky v Zásmukách (IV. tř.). Žádost
c. k. okr. šk. radě v Kolíně od 27. září do 6 nedě!
4. Učitele při 2tř. ob. škole v Záchlumí (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Žamberku od 27. září
do 6 neděl.
5. Řídícího učitele při 2tř. ob. šk. ve Zborově
(V. tř.). Žadalelé musí prokázati způsobilost pro ná-
Vrbčany
Týnec můj
Zásmuky
Kolín
Záchlumí
Žamberk
Zborov
20
article
Poženství kal.
Poženství kal.
6. Učitele při ob. 4tř. šk. v Besednicích (V. tř.)
Podučitele při ob. 3tř. šk. v Olešnici (V. tř.)
8. Podučitele při druhé 5tř. ob. šk. chlap. cis
Frant. Josefa I. v Budějovicích (II. tř.) Žádosti c.k
okr. šk. radě v Budějovicích od 28. září do šest
neděl.
9. Učitele a správce šk. 1tř. ob. v Bojanovicích
v Černošicích Horních a Kopanině Přední s příjmy
(V. tř.), funkč. příd. 160 K a svob. bytem, po pří-
padě příbytečným. Žádoucna způsob. pro náb. kat.
10. Katechety při první ob. šk. dívčí na Smí
chově (I. tř.).
11. Dvou učitelů při čtvrté ob. šk. chlap. na
Smíchově (I. tř.).
12. Učitelky při ob. šk. dívčí, spojené s měšt
na Smíchově a dvou učitelek při čtvrté ob. šk. dívě
na Smíchově (I. tř.).
13. Učitelky při ob. šk. v Úněticích (V. tř.).
14. Podučitelů při čtvrté ob. šk. chlap. na Smí-
chově (I. tř.), při ob. šk. na Ziíchově (IV. tř.), př
ob. šk. v Mníšku. Řeporyjích, Slivenci, Tursku, Tře
botově a Vokovicích (V. tř.).
15. Podučitelky při čtvrtě ob. šk. dívčí na Smí
chově (I. tř.). Žádosti do 12. listopadu c. k. okr. šk
radě na Smíchově.
František
Besednice
Budějovice
Bojanovice
Černošice
Smíchov
I . třída
Únětice
Mníšek
Řeporyje
Slivenec
Tursko
Vokovice
II
Olešnica
Josef I . v Budějovice
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Dnes v neděli selká se mistrovské mužstvo
»Slavie« s anglickým muž stvem »Civil Ser-
vice F. C.« z Londýna na vlastním hřišti na
Letné. Jest to roku letošního již třetí mužstvo an-
glické, které přicházi do Prahy, aby zápasilo s
»Slavil«, jež získala si již dosti značné popularity ve
vlasti sportu. Borci, kteří dnes měřiti budou síly své
s naším mužstvem, representují přednější třídu angli-
ckou. Obšírná jest řada vítězství, jichž letošního roku
dobyli; stačí zmíniti se o vítězství nad »Richmond
A. F. C.« 4: 2, a nad »Wampires F. C.« 1 : 0.
Z hráčův »Civil S. F. C.« vyniká zejmena pravé
křídlo, Langlin, jenž získa již na 50 cen v běhu na
krátkou vzdálenost. Zápasem s mužstvem tím
utvrdí »Slavie« svou dobrou formu, aby pak čestně
obhájila barvy své proti konkurenci kontinentální.
Mužtvo »Civil Service F. C.
M. Johinson
Lucius o'Brien — J. Turner
G. Turk — Sidney Bryant — Fr d Rilchie
M. Langhlin — G. Newton — H. Bedford — F. Goose-
man — J. J. Scott.
F C
Johinson
J Turner
G Turk
Bryant
M Langhlin
G Newton
F Goos
Scott
Sera
Londýn
Letná
Praha
Richmond
Francie
Slavia
Lucius o ' Brien
22
article
Začátek zápasu jest určen na 31/2 hod. odpol. Soudce
p. M. Horáček.
Angličané brají též zejtra v pondělí, dne 7. října
odvetný zápas proti »Slavii«; začátek určen jest na
čtvrt na 5. hodnu odpoledne. — Mimo tyto hrají
Londýňaně jeden zápas ve Vídni a 3 v Pešti. K zá-
pasu dnešnímu vydala »Slavie« 3. číslo »Half- time-
(cena 10 haléřů). Po oba dny zápasův otevřena jes
závodní kancelář v restáuraci u »Choděrů«, Ferdi-
nandova třída, od 10—1 hod. odpoledne.
** Kombinované mužstvo berlínske
z B. F. C. Preussen, F. C. Victoria a F. C. Fortuna
hrálo minulou sobotu a neděli v Pešti, a sice na
den sv. Václava s »Magyar Uzsů Egyesület« 1: 1,
s »Budapesti Torna Clubem« 3: 3. Dle těchto vý-
sledků jsou obě přední mužstva maďarská ve vý-
borné formě. S oběma kluby hraje »Slavie« tute
saisonu: s »Magyar Uzsó Egyesület« v Pešti 3. listo-
padu a »Budapesti Torna Clubem« v Praze, 10. listo-
padu. Dle všeho bude miti »Slavie« tentokráte s muž-
stvy maďarskými snadnou práci.
M Horáček
Angličan
Choděra
Ferdi
B F C
Preussen
F C
Victoria
Fortuna
svatý . Václav
Magyar
Uzsó
Egyesület
Vídeň
Pešť
Praha
Slavia
Budapest
23
article
** Athiletické závody národní, pořádan
ve prospěch Ústřední Matice školské př
slavnosti na výstavišti klubem athletů »Žižk ae
těšily se veliké návštěvě a byly atrakcí programu
matiční slavnosti. Přihlášek sešel se dosud nedocí
lený počet, zápasilo o trofej vítěznou totiž 41 athletů
Výsledky byly následující:
I. Vzpírání břemen na vytrvalost
I. třída, 30 kg jednoruč, 50 kg soupažně. 1. V. Be-
chyně (93 bodů) český rekord. 2. Nekola (84 body.
(klub »Žižka«). 3. Wild (»Žižka«) (80 bodů). II. třída
35 kg jednoruč, 60 kg obouruč. 1. F. Hojer (»Žižkae
(59 bodů). 2. Jos. Bechyně (»Žižka«) (55). 3. Blna
(»Žižka«) (54). III. třída. 40 kg jednoruč, 70 kg sou
pažně: 1. Císař (»Žižka«) (48). 2. Frištejnský (»Hel
las«, Brno) (á1). 3. Kouba (klub »Meteor«, Kar
lin) (39).
II. Vrhání krychle 15 kg těžké: 1. Šmej
kal (»Ž.«) 6 m. 66 cm. 2. Císař (»Ž:«) 6 m. 55 cm
3. Růžička (Kl. »Praha«) 5 m. 82 cm.
III. Pokusné vzpírání o rekordy.
Hojer (»Žižka«) vzepřel tahem v leže 136 kg čtyři-
kráte, což jest český rekord. Kouba (klul
»Meteor«) vzepřel nadbozem v leže 146 kg.; český
rekord. Dále Růžička (»Praha «) vzepřel rozdělenou
váhu 55 kg. čtyřikrát, Čísař (»Ž.«) vzepřel 100 kg
sedmkrát, Frištejnský (» Heilas«) šestkrát.
IV. Zápas řecko-římský. První ceny do-
byl Frištejnský z Brna a druhé Bechy ne
(K. A. Ž
** Český Alhlelic- a Foolballklub »Král. Vino-
hrady« zápasil v neděli 29. m. m. v Prešpurku
proti tamějšímu klubu »Pozsony Torna Egye-
sület« a zvitězil v poměru 4: 0. Podotknouti dlužno.
že klub maďatský čítán je mezi nejlepší klub
v Uhrách a v posledním čase často se vyznamena
výkony pozoruhodnými.
Nekola
Žižek
Wild
F Hojer
Žižkae
Frištejnský
Kouba
Růžička
Klement
Hojer
Čísař
A Ž
Král
Bechyně
Brno
á 1
Praha
Český Alhlelice
Prešpurk
Pozson
Egy
Uhry
Hela las
Meteor
Kara lino
kg
Bechyně
Blna
centimetr
24
article
Sdělují se nám o tomto zajímavém zápase ná-
sledující podrobnosti: Klub vinohradský vyhověl po-
zvání maďarského klubu a sehrál 29. září o 1/24. hod-
odpolední na novém, pěkném hřišti v rozsáhlém
parku »Au« svůj prvý zápas s mužstvem maď rským
za soudcovství B. Nírusha, člena P. T. E. Přesně
o 3.40 hod. dáno znamení k počátku hiry. Přešpurští
mají výkop, leč naši ihned se zmocní míče a útok
pravé strany končí autem. Ve 3 min. již dociluje
Fišer pěknou ranou 1 goalu pro Č. A. a F. C. z po-
daného míče Sokolem. Na to hra, pěkným tempem
na obou stranách vedená, pohybuje se po celém poli.
Za častého potlesku nestranného obecenstva četně
shromážděného končí halí time 1:0 pro Č. A. a F. C
V druhé polovině hry Maďaři přiostřojí tempo
hry a houževnatým bojem snaží se vyrovnati, leč
útoky Čechů dociluji nových výsledků; v 11 m. do-
ciluje Otradovec 2. goalu shootem z pravého křídla.
Fišer
F C
Sokol
Maďar
Čecho
Otradovec
Č . A
0 pro Č . A
25
article
Fišer připojuje pak v 34. minutě a v 37. m. 3.
4. goal pro »Vinohrady«; následuje krásný útok
pravé strany, křídlo před levým backem podá Fiše-
rovi, který dává v 43. min. 5. goal; ten však soudcem
neuznán. Tak končí zajímavý tento boj vítězstvím
našich 4:0. Rohy doclleny v každé polovině 3,
z nichž 2 špatně kopnuty, z posledního pak docílen
poslední goal. Český klub hrál s 3 náhradníky,
sestaviv následující mužstvo: Remos, Fišer. Freja.
Sokol, Otradovec (forwards): Blažek, Kulatý, Červený
(half): Silný, Lardew (back); Holý (goalkeaper). Pri
večírku na počest českých footbalfistů, pořádaném
v neděli večer, uvítal naše vinohradské borce velmi
srdečně pan dr. Dobrovits Matyáš, předsed
maďarského klubu. Místopředseda Č. A. a F. C.
»Král. Vinohrady« odevzdal hoslitelěm na památku
hedváhnou vlajku s monogramem klubu a datem
29. září 1901. Žábava byla velmi srdečná, spustovně
nenucená a ujednán pro nejbližší saisonu nový
match.
Fišer
Roh
Remos
Sokol
Otradovec
Blažek
Silná
Lardew
doktor
Dobrovits
Král
26
article
** Česká amatérská athlelická unie
bude míti v sobutu dne 26. října o 8. hod. veče
řádnou valnou hromadu v restauraci »U ziaté váhy«
v Praze, ulice Karoliny Světlé. Všechny české kluby
athletické, kteréž již jsou členy Unie, nachť vyšlou
k valné hromadě po dvou delegštech. České klub
sportovní, kteréž by se členy Unie státi chtěly, nechí
přihlásí se u p. Františka Malého, Král. Vinohrady.
Rubešova ul. č. 15, kterýž i zodpoví všechny dotazy
ocliotně.
** VII. Lawn-tennisový turnaj L. Č.L
T. K. v Praze, pořádaný dle pravidel »Č. A. A. U.-
v Bubnech 5.—13 října 1901. Program: 1. Mistrovstv
zemí koruny české pánů: I. Česiná cena a mistr
odzn., II. a III. čestné odznaky. 2. Mistrovství zem
koruny české damské. Ceny jako č. 1. 3. Mistrovstv
kr. hl. města Prahy pánů. Čestná cena I., II. a II.
čestné odznaky. 4. Mistrovství kr. hl. m. Prahy dam
ské. Ceny jako č. 3. 5. Dvouhra vyrovnací, lřída 1.
Čestná cena, č. odzn. I., II. a oběma III. 6. Člyřhra
vyrovnávaci. Čestné ceny a odzn. jako č. 5. 7. Dvou
hra vyrovnávací, třída II. Česlná cena a odznaky
jako č. 5. 8. Čtyřhra dam a pánů. Ceny: čestné odzn.
jako č. 6.
* Sportovní klub »Olympia« v Kolin
uspořádal před krátkem místntí tenniso vy tur
naj v Kolfně. Ke hře »o mistrovství Kolfna v ten-
nisu 1901«, přístupné jen hráčům kolínským, bylo
11 přihlášek, počet to na venkovské poměry zajisté
velmi pěkný. Výsledek: zlatého odznaku mistrovského
dobývá G. Knirš z klubu »Olympia«; II. ceny
inž. C. V. Kroutil; III. Aron; IV. inž. Mora-
vec: V. Ph. mag. Bořický. Turnaj byl prvním
svého druhu podnikem v Kolíně. Lze se nadíti, že
četná jeho návštěva a vůbec neočekávaně příznivý
výsledek bude míti dobrý vliv na další rozvoj sport.
živeta ve městě našem.
Malý
Král
Rubešův
A A
G Knirš
Ing
V Kroutil
Aron
Mor
Bořický
Praha
ulice Karolina Světlá
Bubno
Kolin
Kolfn
Unia
Český klub
sportovní klub
Olympia
Lawntennisový turnaj L . Č . L T
27
article
* Třetí a poslední zápas s francouzským klu-
bem »Racing klub de France« z Paříže konán v pon-
dělí 30. září. Soupeřem pařížskému klubu bylo muž-
stvo kombinované z klubů »Slavie«, »Union«a
»Smichov«. Z prvého mužstva »Slavie« hráli pouze
Šustera, Paclt, Setzer st. Presler (capitán). Růžena
a Zámostný, kteří mimo to na jiných míslech posta-
vení byli až na brankáře a backa Paclla. Následkem
toho byl zápas ojevřenější a poměrně vyrovnanější
než s A-teamem Slavie. České mužstvo opětně zvítě-
zilo a docílilo v každé půli dvou branek, tak že vý-
sledek jest ve prospěch českých hráčů 4: 0. Celkový
výsledek všech tři matchů pak jest: Slavie dostala
2 goaly a dala jich 21.
V neděli večer pořádán slavnostní večírek na
počest hostů z Francie v místnostech »Pražského
klubu«, kamž se dostavila vybraná společnost z praž-
ských kruhů. Hosty jménem »Slavie« pozdravil sta-
rosta dr. Prachenský. Za Pražský klub pak oslovil
hosty dr. Truneček. Jim v delší nadšeně řeči odpo-
věděl vůdce výpravy m. A. A. Tunmer, který děkoval
za neočekávané uvítání, zval české sportovníky do
Paříže a mimo jiné podotkl, že český národ v Paříži
jest milován a každý dnes již ví, kudy vede cesta
ku přátelům do Prahy. Hostům na památku ode-
vzdána kapitánem »Slavie« p. Presslerem skvostná
vlajka Slavie a uchystáno jim mimo to překvapení
malým koncerfem, při kterém spoluúčinkovali sle
Kubátova od Národního divadla, virtuos na housle
p. Kocián a virtnos na piano p. David. Sl. Kubátov
sklizela zasloužený obdiv galantních Francouzůa
všem účinkujícím dostalo se nekonečného potlesku
** K dnešnímu programu v »kopané«: Český
athletic a football klub »Král. Vinohra dy
sehraje dnes match svého III. mužstva proti »Staro-
městskému sportovnímu kroužku« na svém hřišti
proli měšťanskému pivovaru. Začátek o půl 3. hod.
Šuster
Paclt
Setzer
Presler
Růžena
Zámostná
doktor
Prachenský
Truneček
Jim
Tunmer
Pressler
Kubátův
Kocián
David
Král
Paříž
Francie
Praha
Racing klub jít Franca
Slavia
Ateam
národní divadlo
28
article
Dále budou zápasy mezi I. a II. mužstvem kluhu.
Minulé neděle sehrálo kombinované II. a III. mužstvo
téhož klubu vítězný zápas se »S. K. Vyšehrad«a
Z oyklistského ruoh u.
** Úřadní kroky k ochraně cyklistů, učiněné
sice již na sklonku saisony, opovídá následující sdě-
lení. Úřadní listy jednotlivých c. k. okresních hejt-
manství oznamují: V základě nařízení c. k mini-
steria vnitra žádám pp. obecné starosty, aby obyva-
telstvo veřejnou vyhláškou na to upozorníli a školní
mládež o tom poučiti dali, že velocipedisté
oprávněni jsou k jízdě po banketech
silničních a že jizda na koni, dále jezdění s vo -
zíky ručními, trakaři a pod. po banketech, jakož
vůbec jich poškozování a posypávání předměty, jimi
by velocipedy poškozovány a jezdci v nebezpečí
uváděni býti mohli, jest zakázáno.
Vyšehrad
29
article
** Sděluje se nám z Roudnice, že II. sportovní
meeting klubu cyklistů roudnických uspo-
řádán byl minulé neděle za účasti cyklistických
klubů i obecenstva. Program sestával z matche ve
hře »polo« K. C. roudnických proti K. V. Kladno.
jenž skončil vítězstvím poslednějších 5 : 1, a rovněž
takého matche B mužstva »Čechie« proti K. V.
Kladno, v němž kladenstí vítězí 8 : 0. Oba zápasy
byly velice napínavé a bylo zasloužené vítězsví vzor-
ného mužstva kladenského přijato hlučným potle-
skem. Dále předvedeno poprvé veřejné velké pořa-
dové cvičení více než 60 cyklistů, reje K. C. »Čechie
a několik veselých her na kole. Program zahájen
byl průvodem zúčastněných klubů Kladno, Slaný.
»Čechie«, roudnického, Nusle a Klobouky, při němž
přiřknuta za nejlepší vystoupení cena K. Č. V. Slaný
jenž svým elegantním stejnokrojem' a fanfárami velmi
pěkně se representoval.
Čís. 257.
Šachy-
19°/1001.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány;
Jan Smutný v Příbrani.
Úloha číslo 370.
5. čestné uznání časopisu „Wiener Schachzeitung“
L. Veteš ník v Osykách
K C
Jan
Roudnice
Kladno
Čechie
Nusle
Klobouky
Slaný
Osyka
Čechie
klub Kladno
Wiener Schachzeitung “ L
30
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Partie čís. 248.
Evansův gamblt
Hrána v turnaji p. T. Siky od 1. prosince 1900 al
do 1. června 1901.
Černý: Bl. Střitecký
Bílý: Boh. Distl.
Sd7—csh
124. Vf1—f
1. 62—e4 e7—65
Sc8—bn
Jb8—c
25. Sa6—d
2. Jg1- f
Va8—ds
Sf8—c5
3. Sř1—c4
26. g4—g5
f6xK g5
27. h2—h4
4. b2—b4
Se5xkbí
Jf7 —e5
Sb4— cs
28. h4xg5
5. c2— ca
Ve8xkes
d7— de
29. Sfs X Ke5
g7— g6
d2—d4
Sc5—be
30. Vf3—e3
31. Jd2—f
Ve5—c5
doxkces
8. d4xke5
32. Va1—di
Kg8—f8k
9. Dd1)Dds-+ Jc6xds
33. Jí3—d4
Sb7—c8
Sc8— csa
10. Jí3XKe5
Kf8 —e?
34. Sd3 — ae
Jg8—e7
11. Jb1—d
35. Sa6 xk«kcao cs
Väsxcs
17—f6
12. a2—asb)
Ke7—es!
36. f5 —16-
c7—ce
13. Je5—ds
Ja5—ct
Je7—ge
37. e4—65
14. Sel—as
Ve5 —d5
38. Ves — ez
Sboxc c5d
15. Jd3 — c5
39. Vd1—fl
Ke8 —is
b7— be
16. Sa3)kc5
c6 —c5
40. Jd4—f3 m)
Jg6—e5
17. Sc5—— e3
41. e5—e6 Vd5—f
Jďs—b7
18. Sc4 —e2
42. e6—07— Kf8—f7
Je5—f7 f
19. f2—f4
43. Víl—dí! Vcs—es
20. Se2—as
Jb7—a5g
44. Kf1—g2 a7—a6
Seč—dr
21. f4— f5
o—o
45. Vdi—us a černý s
22. Se3—fa
vzdal r)
Ví8—e
23. g2 —g4
Evansův
T Sica
Černá
Bl
Distl
Virginie
Selo
Seč
Sd 7
Sf 8
Sboxce c 5 d 15
b 7
Jg 1
c 5 3
g 5 27
h 4 4
Sb 4
c 2
Dd+ Jc 6
5 38
c 5 40
Jb 7
32
article
a) V tomto postavení je černý dle Laskera ve
výhodě pro končící hru. b) Partie Čigorin ca Pillsbury
(Londýn 99) pokračovala: 12. Sa3 f6 13. Jds Jg6 14.
Va bl Kf7 atd. 12. a2 a4 jest novinka, brání postupu
černých pěšců tahem b7 b5, a sesiluje pěšce bilé.
c) Na 12. . . . 0—0 šlo by 13. a5 Sc5 14. Jds Scs
15. Jc4 Je6 16. JS JXJ 17. Sa3 b6 18. SJ bxcco
19. Va bí a bílý stojí dobře. d) Hrozila ztráta pěšce.
Na 15. Sc4 jde 16. Jc4 Sc7 17. Va bl atd. e) proti
postupu pěšců černých. O) Na 19. Jegá jde 20. Sedíl
c5 21. Sd f2 JgS 22. Kf2! atd. g) Oslabuje postupem
f5 pěšce e4 ale Ja5 je zmistěn. Na 20. Jf de šlo by
e4 e5! atd. h) Černý vzdal se naděje vyrazit tahem
b7 b5 a útočí nyní ve středu, chtěje tím vyrovnat
útola bílého na černého krále. i) Drojsečný pokus.
Posice je vůbec obtižná. k) Hrozilo Sd c4— Na Khs
šlo by 33. f6 Ves 34. e5 Jac4 35. e6 Jce3 36. e7 Vne
37. f7 vyhrá. 1) Lépe Vde8, aby na event. Jes šel
Ve6! atd. m) Na Je6 vyhraje Kr7 pěšce. n.) Na Keo
jde 43. Ve h2 ! Jce3 44. Vh7 vyhraje. r) Kdyby černý
hrál 43. Vf3 šlo 44. Vds Jed6 45. e8 D+ JX«D. 46.
Ve7+Kf8 47. Ve8+ Kf7 48. Ve7 mat. Hrál-li pak černý
45. h7 h5 šlo 46. gXh6 en passant a na 45. b5 šlo
46, ab ab 47. Vaz Jeb6 48. Va6 Vfd5 49. VXV Jd5
50. Jf e5-+ atd. Tah 45. a6 a5 zodpoví bilý 46. Vell
atd. Konec partie je zajímavý vytempováním při stejném
počtu fgur.
Kristus
Londýn
Virginie
Čigorin ca Pillsbury
Kf 7
SJ
Sedíl c 5 21
Sd c
vh 7
JX
Kf 8 47
Jf e 5
Jeb 6 48