ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 482d8620-661d-11dc-a86b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 32 celkem · entity: person 114, place 67, org 42, work 19
1 masthead
6. října 1901
2 masthead
I. Příloha „Národnich Lisuů
Národnich
3 masthead
k čislu 285.
4 masthead
Strana 13
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Bohuslav Schnirch. =Dobře kdosi před lety poznamenal,ž Schnirch nabyl popularity s druhou cenou, kte- rou ziskal při soutěži o Trigy pro nárožní py- lony Národního divadla. Zesnulý také k nim Inul zvláštní láskou do poslední chvíle, pocho- pitelnou, zpomeneme-li, kterak před požárem i- vadla byl blizko jich provedení. Po druhé nyní Tenkráte zničil živel jeho naděje, teď smrt do cela náhlá a nenadálá. Tehda, v letech sedm desátých, všichni umělci, praeující na výzdobě Národního divadla, dobývali si všeobecné po Čechách prostulosti, jaká od té doby snad žád nému podniku uměleckému nebyla u nás údě lem. Nebylo to ovšem jedině umění výtvarné samo o sobě, co takovým širokým a trvalým dojmem na všechny působilo. Dnes je známo, že to bylo jeho spojení a sdružení s koncentrací všech kulturních, mimovědeckých tužeb. Umělci sami. neseni všeobecným nadšením, podávali svoje nej- lepší. Někteří na tom zůstali pro vždy, jiní dal- šími činy dokázali, že to byl jejich prvn rozlet. Schnirchovy Trigy se staly během časů ho tovým mythem; objevují se občas ve zlatozář nádherných mistrovských výtvorů, poněkud již zamlžených obrysů, jakoby dosud zaznívaly ohlasy dithyrambních referátů tehdejších per.
Schnirch Schnirchův Čechy národní divadlo
6 article
Od té doby B. Sehnirch mnoho vykonal a vždy po několika letech znovu jeho jmeno bylo důrazně vyhlašováno do světa. Tak při jeho soše Jiříka Poděbrada, z mědi tepané, která brala popularitu z výstavy, na níž se objevila. Potom přišel na řadu jeho sv. Václav, vlasti žehnající, a projekt Fontány před Rudolfinem. Kdo však vyjímaje zevrubných biografií, zpomíná si, že by se zvláštním dojmem byl stál před Musami na balustradě Národního divadla? Kdo zvedne očiu vytržení k tympanonu nad jeho prosceniem? Kdo vi co určitého o velkých skupinách při kopuli Musea král. českého? Kdo se těší z pomníku Hálkova na Karlově náměstí? Kdo kdy si vy- hledal Schnirchovy plastiky na Prašné bráné nebo alice Rudolfina ? Přes to, že jmeno Schnir chovo se v publicistice naší zhusta ozývalo, že mu nejednou pěny byly nadbytečné přepjaté chvály, vlastní jeho umění nebylo vždycky s to, rozpáliti mysli a rozehřáti srdce. Je v tom podle mého zdání i kus osobní tragiky zesnulého umělce. Kdo jej znali, od jeho počátkův až do dnes, dovedou vypravovati o jeho národním nad šení, o jeho vlasteneckých citech, o jeho iden lismu a povznesené lásce k umění. Bohuslav
Jiřík Poděbrad Václav Hálkův Schnirchův Bohuslav Karlov náměstí Rudolfinum Musa národní divadlo
7 article
Schnírch sám ve svých občanských proklama eích se vším tím se svěřoval i širší veřej nosti. Ale jeho vlastní umění je skoro vždy v neblahém rozporu s jeho smýšlením. Schnirchova tvořivost, plastická obrazotvornost i výtvarnost jenom zřídka odpovídaly obsahu jeho slov. No- že by nebyl mluvil dle svého nejhlubšího pře- svědčení. Nikdo nemá práva jej v tom pode- zřívat, ale v jeho uměleckém díle je více chladného rozumování nežli horké tvůrčí síly, ano dokonce, v jeho složitých pracích posled- ních, rozkládá se myšlenkový formalismus tak široce, ze plastická idea jest jím nadobro za- střena. Jeho velká umělecká cližádost zapředla jej do spletitých nejasností a dovedla k neor ganickým složeninám.
Schnírch Schnirchův
8 article
Mnichovské a vídeňské učení, jímž byí prošel, tižilo jej velmi dlouho. V Řimě žil je- dině v obdivu antiky a snil o jejím obrození. »Kéž by ty reminiscence (klasiekého umění), ty pravzory antické jako v zevnějším životě při každé přiležitosti ochotně pěstovány bývají, také v praktickém ohledu onen užitek přinesly při výtvorech moderního umění, jak vysoká jich cena zasluhuje,« píše z Říma do Čech, a ovoce těchto tužeb objevilo se v Trigách a v Apollu a Musách i v tympanonu Národního divadla. Jsou to pečlivé, korrektní studie dle římských antik, v tympanonu se ozývaji i romantické vzpomínky mnichovské, ale prudce pohnutá čtyřspřeží i uzavřité postavy jak sloupy stojí- cích Mus zůstávají nám cizí, osnovy rozumují- cího lineamentu, bez nových vznětů a nových sil. Nemohlo být jinak. Co je nám Apollo se svými družkami, co Viktorie v krátké tunice na ozdobném voze? Cizl, naučené pojmy představy světů zašlých, nám vzdálených ná- rodů. Kterak mohou roznitit mysl uměleckou dnes k originálnímu tvořeni? Naše učenost, nebo aspoň naše vědomosti ani nedovolují, aby se umělec odchýlil kde od svých starých vzorů. Hřešil by prý na posvátném odkazu antiky, kdyby svoji dnešní osobnost jim dal za pod klad. Půldruhého sta let nám vězely v údee výklady a poučky Winkelmannovy, Lessingovy a Goelheovy ..
Winkelmannův Lessingův Goelheův Řím Čechy Apollo Musa národní divadlo Viktoria
9 article
Pomník Jiřika krále před poděbradským zám- kem má zase všechny známky Sehnirehovy píle a svědomitosti, a také arci jeho závislosti. Tento kráte na Mnichovu. Tamější jezdecké pomníky Schwanthalerovy školy jsou vlasiními předehůd i tohoto českého krále a čtyř pážat u jeho nohou- Ve skulečné velikosti i v redukci působi tento jezdec stejně citelným nedostatkem karakteristiky a široké monumentality. Jako Trigy jest i Jiřii pln drobných detaillů, nepodřizujících se, tlačí cích se všude na venek, rušících massy a kaz dou velkost linie. Přivolejme si na paměť char akter tohoto českého krále, jeho významnost, anebo jen moment, v němž jej Schnirch prá pojal, kdy jel do Ouhrova sjednati s Mla- tyášem mír, a stojíte před cizím, theatralným zjevem, který nechce souhlasit s vaší před- stavou o Jiříkoví jako člověku, muží a králi Jako se před tím byl Schnirch marně pokoušel o hlavu Žižkovu, tak se i zde ztroskotal úmys jeho vytvořit obsažný zjev Jiřikův. Síla karak- teristiky mu nebyla dána. Potenci oživiti mrtvou hmotu, naplniti ji životem, jehož teplo by se jiným bezprostředně a ne spekulací sdělovalo, příroda mu odepřela. Z celého jeho díla ale pojednou vyráží sv. Václav. Schnirch neměl jako umělec chvíle šťastnější, nežli když koncipoval tohoto jezdce- Tenkráte opravdu vytvořil postavu, plastickou skupinu poetickým ovzduším opředenou, o vel- kých liniích, trefné karakteristiky, široké a při tom přijemné, vlahé zrovna posy a akce. Ten- kráte udeřil na pramen čistý a v pravdě do mácí a všechny nedostatky a nehotovosti Jiříka zne byly odčiněny. Idea dobrého, svatého kní- žete, věčné útěchy míru zle stíhaného lidu, na- lezla v tomto milém, tichém zjevení svůj ušlechtilý umělscký výraz.
Jiřik Schnirch Václav Jiřík zne Mnichov Žižkov
10 article
B. Schnirchovi bylo, když koncipoval tento náčrt, právě padesát let. Chtě nechtě podři- zoval se při tom vlivu silnějšího. Také jinde na mnohých svých dekorativních pracích, na průčelích nebo ve vnitřku pražských budov nebo na hřbitovech. Pochybuji, že by bez Mysl- bekova vše si podmaňujícího umění byla se tato změna u B. Schnircha udála. Od antikisu- jících mask a formového idealismu přecházel umělec k realitě živola. Mnoho se zalím u nás změnilo. Ve dvoraně Zemské banky nestojí ted sochy Merkura, Pluta nebo nějakých alegorií Jsou tam české kraje — čtyry z nich o Sehnireha — a ne vice v onom romantickém zpovšechňovacím idealismu, jak je kdysi Jos. Max na pomníku na Nábřeží provedl, nýbrž určité lidové typy našeho venkova a našieh časů. Na průčeli Asiceurazioni generali postavil Schnirch lodníka a žnečku, rovněž boz idoali- stických přítěžků. Zabočil tedy také i on do vod a proudů realistických. Vic nutkán okol- nostmi nežli z vlastní vůle a silného odhodlání, a tento vnitřní rozpor prozrazuje se na jeho pracích poslední doby dost nepokrytě. Jakmile překročily jistou velikost, míru náčrtku a roz- měr návrhu, vystoupila mrtvá, neživá tvrdost ostrost formy, břitkost linii zase na povrch. Místo živolní vláčnosti chladná strnulost a místo naivní pravdy a bezprostřední vřelosti studivá norma. Cil Schnirghův byl v idealismu, jenom že tento idealismus u něho měl na sobě více doktriny a mudrování, nežli spontanní citovosti, vl literárnosti nežli výtvarnického vzrušení. Chtění a vůle, vytrvalá pile a stejnoměrná péče při práci u něho byly, však znak spontanosti a vše ta vící plamen umělecké procitěnosti nebyly dost mocné, aby vždy vydaly, co intelekt sochařův od nich žádal. K. M. B.
B Schnirch Merkur Max Schnirch Vic Schnirghův M B Pluto
11 title
Školská hlídka.
12 article Reorganisace měšťanských škol.
Reorganisace měšťanských škol. Návrh řed. Vlacha, v tomto časopise dne 3. m. m. uveřejněný, žádá připojení školy mě šťanské na čtvrtou třídu školy obecné — tedy nikoli rozšíření školy měšťanské směrem v zhůru, jak jedině jest přirozeno, ale roz šíření její směrem dolů, na účet školy obecné S tímto požadavkem rozhodně nesou hlasime. Byloť v této »Hlidee« nedávno vy loženo, jak škodi školám středním, že mohou přijímati již žáky desetileté ze IV. třídy školy obecné a jak se doporouči, by přijímaly teprv žáky jedenáclileté z V. třídy obecné, a škodilo by rovněž školám měšťanským, kdyby měly miti žáky o rok méně vyspělé pravidlem, jako e dnes mívají výjimkou. Uskutečnění tohoto jnávrhu řed. Vlacha by znamenalo přivtělení jed- noho ročníku školy obecné v obor školy měšťan- ské a snížení jejího vyučování na stupeň. přiměřený žactvu o rek méně vyspělému. Roz- šíření školy iěšťanské sluší však rozuměti jen tak, aby byl zřízen její ročník čtvrtý pro žactvo 14. a 15leté, které — jsouc vyspě- lejší — stačilo by vyšším úkolů m, jež reorganisované škole měšťanské se ukládají Tento ročník čtvrtý nemusil by býti při všech školách měšťanských téhož okresu stačilo by, kdyby — třeba střídavě — zřizoval se při jedné z nich. Pak by již z počátku mě s doslatek žactva a to výborného, toho totiž, jež opakuje třetí třídy měšťanských škol pouze proto, by nabylo stáří, ku příjetí do úslavův učitelských vyžadovaného. Jakmile by splněny byly oprávněné požadavky 5. a 6. v návrhu řed. Vlacha a žactvo, vyšedší s prospěchem školu měšťanskou, mělo by tytéž výhody, jako žactvo nižších škol středních, také ve vojště, přibylo by nepochybně v šem školám měšťan- ským tolik žačtva, že by všechny o čtvrtý, po- stupný ročník mohly se rozšířiti,
Vlach
13 article
Co se týká požadavku, by žáků ve tříd bylo nejvýš 50, jest oprávněn. Avšak uskuteč- nění bližší byl by snad starší požadavek Jednoty učitelstva škol měšťanských, by žáků pro třídu bylo 60; snad by k jednání o tomto počtu spíše dal se nakloniti zemský sněm, k této věci oprávněný. Přijímání žáků do školy mě- šťanské bez ohledu na bydliště rodičů děje se snad všude, také na př. v Praze, kde přece jsou obvody jednotlivých škol přesně vytčenya kde přes to — pokud žáků z vlastního obvodu není přiliš — přijímají se i žáci mimo tento obvod. Podmínky nynější ku přijeti žákado školy měšťanské, po našem soudu poměrům vy- hovují, zejmena od té doby, kdy žáci, kteř »sotva dostatečně« prospěli ve škole obecné z ná- boženství, jazyka vyučovacího a počtů, mohou býti na škole měšťanské přezkoušeni, a nedb- stojí-li ve zkoušce, mohou býti do školy obecné nazpět posláni. Vyskytají se sice případy, že druhdy zákovi školy obecné přiřkne se v roz hodných předmětech známka »dostatečně«, by unikl na škole měšťanské přezkoušení, které by se mu mohlo státi osudným, avšak takové pří- pady jsou velmi vzácné a časem vymizí úplně
Praha
14 article
Zajisté takový žák, do školy měšťanské tak říkajíe »propašovaný«, setká se zde s neúspěchem tak rozhodným, že musí po případě i tutéž třídu měšťanskou dvakráte opakovati, by s velikou prací nahradil, co ve škole obecné zameškal a co by s malou praci opakováním páté třídy obecné dohonil. Rodičům již svítá, že žáku takovému špatně slouží shovívavost některého z učitelů školy obecné a i u těchto stále více šíří se přesvědčeni, že přítomný malý prospěch žáka slabšího: že při shovívavém třídění žádné třídy nižší neopakuje, je spo- jen s velikou budoucí jeho škodou, že ve třidách vyšších rozhodně a trvale uvázne a všechen zájem pro učení se a radost ze školy ztrácí. Prolo stává se pravidlem třídění ve všem správné, tak že netřeba, by se přijímání žáků na školy měšťanské ztéžovalo. Organisnění statut, jenž by shrnul z ku- šenosti, kterých při učení a vedení mládeže na škole měšťanské se získalo, prospěl by ze- jmena stále se množicím učitelům ško y obecné, kteří bez praxe — hned po složení zkoušel — stávají se učiteli a po případě i řediteli školy měšťanské a nemohou se opírati o nic jiného, než o obdoby školy obecné se školou měšťan- skou. Tyto však nevystačují pro mnohé případy. v nichž by novým učitelům, jejich žákům a škole měšťanské vůbec sloužil důkladný, dlouholeté zkušenosti výtečných učitelů školy měšťanské shrnující statut. L. N Pokračovací školy hospodářské.
L N
15 article
Po všech těchto nařízeních a vyneseních marně čeká obyvatelstvo na kursy. V čem vězí příčiny toho? Správcové stávajících kursů vesměs stěžují si na to, že nedostává se učitelstvu za práci v kursech buď žádné odměny anebo jenom nepatrné. Jeden z nich píše: »Napřed každý slibuje, je pln nadšení, ale když je věc hotova, zůstane učiteli na krku jen trochu dření, a o plat aby se pak dožebrával, anebo aby kurs zase pomalu zahynul. Avšak k poslednímu nemůže učitel dáti dojíti ; neboť je to chlouba jeho, že škola takováv okresu jest, a tak kolikrát spokoji se s almuž- nou.« S almužnou tou spokojí se ten, jemuž dření to již jednou nasazeno — ostatní maji z něho výstrahu a vzpomeneli tu a tam některý činitel na zřizení kursu, brání se tomu. Jiná vada kursů je v tom, že není návštěva jich nucená, není ovšem též pravidelná, což překáží velice prospěchu těchto škol. Dále vadí, že pomůcky názorné jsou sporé; k pokra- čovacímu vyučování přírodovědnému, v němž by měly kursy míti svoje ohnisko, nestačily by ani pomůcky příslušné škol měšťanských, kursy však mají sotva ony, kterými pracují vícetřídní školy obecné. Nieméně považujeme za povinnost poslanců rolnických na sněmu král. českého, aby neda- douce uvedenými nesnázemi se odstrašiti, pilně o této olázce pracovali a pokud možno co nej- dřive zjednali v té příčině zákon zemský, jenž čeká na zrození své již od r. 1883. Těm, kdož postarati se chtějí o to, abyv obci kurs zřízen byl, podáváme pak postup, je- hož třeba při zřizování šetřiti: 1. Místní školní rada usnese se, že kurs v obci zřízen býti má.
16 article
2. Usnesení toto předloží obecnímu zastupitel- stvu k schválení. Toto schválí usnesení místní školní rady i uvoli se podporovati kurs určilou části (obyčejně propůjčuje místnost, obstará pa- livo, světlo a některé učebné pomůcky, jakož učebné potřeby chovanců: sešity, péra, tužky. knihy a pod.) 3. Sbor učitelský v souhlasu s místní školní radou vypracuje osnovu učeb- nou. 4. Obecní úřad zašle žádost prostřednietvím okresní školní rady zemědělské radě. 5. Tato pak kurs povolí i předloží rozhodnutí své c, k. zemské školní radě ke schválení, odkud dojde vyřízení zase prostřednictvím okresní školní rady obecnímu úřadu. 6. Místní školní rada po- stará se o zabezpečení nákladu k vydržování kursu, vyžadujíe na obci místnosti, pomůcky, potřeby žáků, palivo, světlo, školku, snad i po- kusné pole; na hospodářském spolku příspěvek (jako při pokračovacích skolách průmyslo- vých přispívají spolky živnostenské); na okresním výboru: podporu (jeť chloubou okresu, má-li ve středu svém hojnost dobrých škol od borných, ale ovšem i povinností okresu, škol ty všemožně podporovati); na ministerstvu vy učování: podil z roční subvence; sumu tu roz děluje c. k. zemská školní rada dle počtu ho din pro jednotlivé učitele; na zemědělské radě potřebné pomůcky. 7. Když toto vše zajištěno počíti se může vyučováním. Správcem školyje pravidlem řídíci učitel, učitelé obecné nebo mě šťanské školy po dohodnutí vyučují. Osoby vy učující musí býti přesně stanoveny předem, ne boť v žádosti uvedena musí býti jmena jich.
rada zemědělský rada obecní úřad
17 article
V žádosti za zřízení kursu uvedeno musí býti: 1. Odůvodnění potřeby kursu; vypíší se poměry místní obce a okolí, počet každoročné vyšlých hochů ze školy, počet těch, ktoří z nich věnují se hospodářství; v okolí není daleko hospodářské školy; počet rolníků v místě v okolí nejbližším; zanedbaná luka, holé stráně, mokré polnosti, málo stromů, nedostatečný chov drůbeže, dobytka a pod.; důležitost vzdělán všeobecného v době dnešní. 2. Usnesení obec ního zastupitelstva i usnesení jeho o podporo- vání školy. 3. Jmění obce, přirážky předeslých let i letošní v procentech, různé podniky obecní, vůbec finanční poměr obce, i dluhy. 4. Sily učitelské, jež budou účastny vyučování v kursu i předměty, jimž jednotliví učitelé vyučoval budou. K tomu třeba udati i kterak způsobilý je každý z učitelů k vyučování (stačí vysvěd- čení dospělosti pro školy obecné). 5. Žádos obecního zastupitelstva za povolení kursu i za podporu. Podpis obeeního starosty a dvou radních. Jako doklady připojeny buďte: a) protoko místní školní rady o usnesení se pro zřízení kursu; b) protokol obecního zastupitelstva téže věci, jakož i usnesení o podporování školy.
18 article
Nezdaru při zřizování kursů těchto v dohé poslední nikterak se nedivme. Vždyť ohromné procento nejen prostého lidu, nýbrž i intelli- gence naše neví vůbec o kursech těch, neví, že kursy takové jsou vůbec možny! Účelem těchto řádků právě bylo, na paměť uvěsti otázku jednak zapomenutou, jednak neznámou nebo nejasnou a osvětliti ji, aby všude, kde najdou se činitelé pokroku milovní snadno věci té cho- piti se a ji ve skutek uváděti mohli. Komu ještě něco nejasno, obrať se jen směle na předsedu okresní školní rady (okres- ního hejtmana) neb okresního inspektora škol ního, jichž povinnosti jest, poučiti ty, kdož věc se zajímají. Připomínáme i to, že kursy mohou se nésti nejen směrem hospodářským, nýbrž všeobecně vzdělavacím a jsou při stupny nejen synům hospodářů, nýbrž kom koliv (buď výhradně mužského nebo výhradný ženského pohlaví) ze stavu kteréhokoliv, dokon čil li jen 14. rok. Tedy ani dospěli lide nejsou vyloučeni. Tím dává nám zákon v ruce prostředei k dosažení tak často želaných škol pokračova- cích ve smyslu nejširším, o kterých pouze pokrokových programech čteme. Kdo můžeš přičiň se, aby konečně staly se s kutkeml
okresní školní rada
19 article Konkursy na definitivní místa
Konkursy na definitivní místa učitelská. 1. Tří učitelů při obec. školách a to: 1 v Do Chvátlinách, 1 v Libodřicích a 1 ve Vrbčanech (V. ti platův učitelských) 2. Učitelky při obecné škole v Týnci n. Lah (IV. tř.). 3. Podučitelky v Zásmukách (IV. tř.). Žádost c. k. okr. šk. radě v Kolíně od 27. září do 6 nedě! 4. Učitele při 2tř. ob. škole v Záchlumí (V. tř.) Žádosti c. k. okr. šk. radě v Žamberku od 27. září do 6 neděl. 5. Řídícího učitele při 2tř. ob. šk. ve Zborově (V. tř.). Žadalelé musí prokázati způsobilost pro ná-
Vrbčany Týnec můj Zásmuky Kolín Záchlumí Žamberk Zborov
20 article Poženství kal.
Poženství kal. 6. Učitele při ob. 4tř. šk. v Besednicích (V. tř.) Podučitele při ob. 3tř. šk. v Olešnici (V. tř.) 8. Podučitele při druhé 5tř. ob. šk. chlap. cis Frant. Josefa I. v Budějovicích (II. tř.) Žádosti c.k okr. šk. radě v Budějovicích od 28. září do šest neděl. 9. Učitele a správce šk. 1tř. ob. v Bojanovicích v Černošicích Horních a Kopanině Přední s příjmy (V. tř.), funkč. příd. 160 K a svob. bytem, po pří- padě příbytečným. Žádoucna způsob. pro náb. kat. 10. Katechety při první ob. šk. dívčí na Smí chově (I. tř.). 11. Dvou učitelů při čtvrté ob. šk. chlap. na Smíchově (I. tř.). 12. Učitelky při ob. šk. dívčí, spojené s měšt na Smíchově a dvou učitelek při čtvrté ob. šk. dívě na Smíchově (I. tř.). 13. Učitelky při ob. šk. v Úněticích (V. tř.). 14. Podučitelů při čtvrté ob. šk. chlap. na Smí- chově (I. tř.), při ob. šk. na Ziíchově (IV. tř.), př ob. šk. v Mníšku. Řeporyjích, Slivenci, Tursku, Tře botově a Vokovicích (V. tř.). 15. Podučitelky při čtvrtě ob. šk. dívčí na Smí chově (I. tř.). Žádosti do 12. listopadu c. k. okr. šk radě na Smíchově.
František Besednice Budějovice Bojanovice Černošice Smíchov I . třída Únětice Mníšek Řeporyje Slivenec Tursko Vokovice II Olešnica Josef I . v Budějovice
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Dnes v neděli selká se mistrovské mužstvo »Slavie« s anglickým muž stvem »Civil Ser- vice F. C.« z Londýna na vlastním hřišti na Letné. Jest to roku letošního již třetí mužstvo an- glické, které přicházi do Prahy, aby zápasilo s »Slavil«, jež získala si již dosti značné popularity ve vlasti sportu. Borci, kteří dnes měřiti budou síly své s naším mužstvem, representují přednější třídu angli- ckou. Obšírná jest řada vítězství, jichž letošního roku dobyli; stačí zmíniti se o vítězství nad »Richmond A. F. C.« 4: 2, a nad »Wampires F. C.« 1 : 0. Z hráčův »Civil S. F. C.« vyniká zejmena pravé křídlo, Langlin, jenž získa již na 50 cen v běhu na krátkou vzdálenost. Zápasem s mužstvem tím utvrdí »Slavie« svou dobrou formu, aby pak čestně obhájila barvy své proti konkurenci kontinentální. Mužtvo »Civil Service F. C. M. Johinson Lucius o'Brien — J. Turner G. Turk — Sidney Bryant — Fr d Rilchie M. Langhlin — G. Newton — H. Bedford — F. Goose- man — J. J. Scott.
F C Johinson J Turner G Turk Bryant M Langhlin G Newton F Goos Scott Sera Londýn Letná Praha Richmond Francie Slavia Lucius o ' Brien
22 article
Začátek zápasu jest určen na 31/2 hod. odpol. Soudce p. M. Horáček. Angličané brají též zejtra v pondělí, dne 7. října odvetný zápas proti »Slavii«; začátek určen jest na čtvrt na 5. hodnu odpoledne. — Mimo tyto hrají Londýňaně jeden zápas ve Vídni a 3 v Pešti. K zá- pasu dnešnímu vydala »Slavie« 3. číslo »Half- time- (cena 10 haléřů). Po oba dny zápasův otevřena jes závodní kancelář v restáuraci u »Choděrů«, Ferdi- nandova třída, od 10—1 hod. odpoledne. ** Kombinované mužstvo berlínske z B. F. C. Preussen, F. C. Victoria a F. C. Fortuna hrálo minulou sobotu a neděli v Pešti, a sice na den sv. Václava s »Magyar Uzsů Egyesület« 1: 1, s »Budapesti Torna Clubem« 3: 3. Dle těchto vý- sledků jsou obě přední mužstva maďarská ve vý- borné formě. S oběma kluby hraje »Slavie« tute saisonu: s »Magyar Uzsó Egyesület« v Pešti 3. listo- padu a »Budapesti Torna Clubem« v Praze, 10. listo- padu. Dle všeho bude miti »Slavie« tentokráte s muž- stvy maďarskými snadnou práci.
M Horáček Angličan Choděra Ferdi B F C Preussen F C Victoria Fortuna svatý . Václav Magyar Uzsó Egyesület Vídeň Pešť Praha Slavia Budapest
23 article
** Athiletické závody národní, pořádan ve prospěch Ústřední Matice školské př slavnosti na výstavišti klubem athletů »Žižk ae těšily se veliké návštěvě a byly atrakcí programu matiční slavnosti. Přihlášek sešel se dosud nedocí lený počet, zápasilo o trofej vítěznou totiž 41 athletů Výsledky byly následující: I. Vzpírání břemen na vytrvalost I. třída, 30 kg jednoruč, 50 kg soupažně. 1. V. Be- chyně (93 bodů) český rekord. 2. Nekola (84 body. (klub »Žižka«). 3. Wild (»Žižka«) (80 bodů). II. třída 35 kg jednoruč, 60 kg obouruč. 1. F. Hojer (»Žižkae (59 bodů). 2. Jos. Bechyně (»Žižka«) (55). 3. Blna (»Žižka«) (54). III. třída. 40 kg jednoruč, 70 kg sou pažně: 1. Císař (»Žižka«) (48). 2. Frištejnský (»Hel las«, Brno) (á1). 3. Kouba (klub »Meteor«, Kar lin) (39). II. Vrhání krychle 15 kg těžké: 1. Šmej kal (»Ž.«) 6 m. 66 cm. 2. Císař (»Ž:«) 6 m. 55 cm 3. Růžička (Kl. »Praha«) 5 m. 82 cm. III. Pokusné vzpírání o rekordy. Hojer (»Žižka«) vzepřel tahem v leže 136 kg čtyři- kráte, což jest český rekord. Kouba (klul »Meteor«) vzepřel nadbozem v leže 146 kg.; český rekord. Dále Růžička (»Praha «) vzepřel rozdělenou váhu 55 kg. čtyřikrát, Čísař (»Ž.«) vzepřel 100 kg sedmkrát, Frištejnský (» Heilas«) šestkrát. IV. Zápas řecko-římský. První ceny do- byl Frištejnský z Brna a druhé Bechy ne (K. A. Ž ** Český Alhlelic- a Foolballklub »Král. Vino- hrady« zápasil v neděli 29. m. m. v Prešpurku proti tamějšímu klubu »Pozsony Torna Egye- sület« a zvitězil v poměru 4: 0. Podotknouti dlužno. že klub maďatský čítán je mezi nejlepší klub v Uhrách a v posledním čase často se vyznamena výkony pozoruhodnými.
Nekola Žižek Wild F Hojer Žižkae Frištejnský Kouba Růžička Klement Hojer Čísař A Ž Král Bechyně Brno á 1 Praha Český Alhlelice Prešpurk Pozson Egy Uhry Hela las Meteor Kara lino kg Bechyně Blna centimetr
24 article
Sdělují se nám o tomto zajímavém zápase ná- sledující podrobnosti: Klub vinohradský vyhověl po- zvání maďarského klubu a sehrál 29. září o 1/24. hod- odpolední na novém, pěkném hřišti v rozsáhlém parku »Au« svůj prvý zápas s mužstvem maď rským za soudcovství B. Nírusha, člena P. T. E. Přesně o 3.40 hod. dáno znamení k počátku hiry. Přešpurští mají výkop, leč naši ihned se zmocní míče a útok pravé strany končí autem. Ve 3 min. již dociluje Fišer pěknou ranou 1 goalu pro Č. A. a F. C. z po- daného míče Sokolem. Na to hra, pěkným tempem na obou stranách vedená, pohybuje se po celém poli. Za častého potlesku nestranného obecenstva četně shromážděného končí halí time 1:0 pro Č. A. a F. C V druhé polovině hry Maďaři přiostřojí tempo hry a houževnatým bojem snaží se vyrovnati, leč útoky Čechů dociluji nových výsledků; v 11 m. do- ciluje Otradovec 2. goalu shootem z pravého křídla.
Fišer F C Sokol Maďar Čecho Otradovec Č . A 0 pro Č . A
25 article
Fišer připojuje pak v 34. minutě a v 37. m. 3. 4. goal pro »Vinohrady«; následuje krásný útok pravé strany, křídlo před levým backem podá Fiše- rovi, který dává v 43. min. 5. goal; ten však soudcem neuznán. Tak končí zajímavý tento boj vítězstvím našich 4:0. Rohy doclleny v každé polovině 3, z nichž 2 špatně kopnuty, z posledního pak docílen poslední goal. Český klub hrál s 3 náhradníky, sestaviv následující mužstvo: Remos, Fišer. Freja. Sokol, Otradovec (forwards): Blažek, Kulatý, Červený (half): Silný, Lardew (back); Holý (goalkeaper). Pri večírku na počest českých footbalfistů, pořádaném v neděli večer, uvítal naše vinohradské borce velmi srdečně pan dr. Dobrovits Matyáš, předsed maďarského klubu. Místopředseda Č. A. a F. C. »Král. Vinohrady« odevzdal hoslitelěm na památku hedváhnou vlajku s monogramem klubu a datem 29. září 1901. Žábava byla velmi srdečná, spustovně nenucená a ujednán pro nejbližší saisonu nový match.
Fišer Roh Remos Sokol Otradovec Blažek Silná Lardew doktor Dobrovits Král
26 article
** Česká amatérská athlelická unie bude míti v sobutu dne 26. října o 8. hod. veče řádnou valnou hromadu v restauraci »U ziaté váhy« v Praze, ulice Karoliny Světlé. Všechny české kluby athletické, kteréž již jsou členy Unie, nachť vyšlou k valné hromadě po dvou delegštech. České klub sportovní, kteréž by se členy Unie státi chtěly, nechí přihlásí se u p. Františka Malého, Král. Vinohrady. Rubešova ul. č. 15, kterýž i zodpoví všechny dotazy ocliotně. ** VII. Lawn-tennisový turnaj L. Č.L T. K. v Praze, pořádaný dle pravidel »Č. A. A. U.- v Bubnech 5.—13 října 1901. Program: 1. Mistrovstv zemí koruny české pánů: I. Česiná cena a mistr odzn., II. a III. čestné odznaky. 2. Mistrovství zem koruny české damské. Ceny jako č. 1. 3. Mistrovstv kr. hl. města Prahy pánů. Čestná cena I., II. a II. čestné odznaky. 4. Mistrovství kr. hl. m. Prahy dam ské. Ceny jako č. 3. 5. Dvouhra vyrovnací, lřída 1. Čestná cena, č. odzn. I., II. a oběma III. 6. Člyřhra vyrovnávaci. Čestné ceny a odzn. jako č. 5. 7. Dvou hra vyrovnávací, třída II. Česlná cena a odznaky jako č. 5. 8. Čtyřhra dam a pánů. Ceny: čestné odzn. jako č. 6. * Sportovní klub »Olympia« v Kolin uspořádal před krátkem místntí tenniso vy tur naj v Kolfně. Ke hře »o mistrovství Kolfna v ten- nisu 1901«, přístupné jen hráčům kolínským, bylo 11 přihlášek, počet to na venkovské poměry zajisté velmi pěkný. Výsledek: zlatého odznaku mistrovského dobývá G. Knirš z klubu »Olympia«; II. ceny inž. C. V. Kroutil; III. Aron; IV. inž. Mora- vec: V. Ph. mag. Bořický. Turnaj byl prvním svého druhu podnikem v Kolíně. Lze se nadíti, že četná jeho návštěva a vůbec neočekávaně příznivý výsledek bude míti dobrý vliv na další rozvoj sport. živeta ve městě našem.
Malý Král Rubešův A A G Knirš Ing V Kroutil Aron Mor Bořický Praha ulice Karolina Světlá Bubno Kolin Kolfn Unia Český klub sportovní klub Olympia Lawntennisový turnaj L . Č . L T
27 article
* Třetí a poslední zápas s francouzským klu- bem »Racing klub de France« z Paříže konán v pon- dělí 30. září. Soupeřem pařížskému klubu bylo muž- stvo kombinované z klubů »Slavie«, »Union«a »Smichov«. Z prvého mužstva »Slavie« hráli pouze Šustera, Paclt, Setzer st. Presler (capitán). Růžena a Zámostný, kteří mimo to na jiných míslech posta- vení byli až na brankáře a backa Paclla. Následkem toho byl zápas ojevřenější a poměrně vyrovnanější než s A-teamem Slavie. České mužstvo opětně zvítě- zilo a docílilo v každé půli dvou branek, tak že vý- sledek jest ve prospěch českých hráčů 4: 0. Celkový výsledek všech tři matchů pak jest: Slavie dostala 2 goaly a dala jich 21. V neděli večer pořádán slavnostní večírek na počest hostů z Francie v místnostech »Pražského klubu«, kamž se dostavila vybraná společnost z praž- ských kruhů. Hosty jménem »Slavie« pozdravil sta- rosta dr. Prachenský. Za Pražský klub pak oslovil hosty dr. Truneček. Jim v delší nadšeně řeči odpo- věděl vůdce výpravy m. A. A. Tunmer, který děkoval za neočekávané uvítání, zval české sportovníky do Paříže a mimo jiné podotkl, že český národ v Paříži jest milován a každý dnes již ví, kudy vede cesta ku přátelům do Prahy. Hostům na památku ode- vzdána kapitánem »Slavie« p. Presslerem skvostná vlajka Slavie a uchystáno jim mimo to překvapení malým koncerfem, při kterém spoluúčinkovali sle Kubátova od Národního divadla, virtuos na housle p. Kocián a virtnos na piano p. David. Sl. Kubátov sklizela zasloužený obdiv galantních Francouzůa všem účinkujícím dostalo se nekonečného potlesku ** K dnešnímu programu v »kopané«: Český athletic a football klub »Král. Vinohra dy sehraje dnes match svého III. mužstva proti »Staro- městskému sportovnímu kroužku« na svém hřišti proli měšťanskému pivovaru. Začátek o půl 3. hod.
Šuster Paclt Setzer Presler Růžena Zámostná doktor Prachenský Truneček Jim Tunmer Pressler Kubátův Kocián David Král Paříž Francie Praha Racing klub jít Franca Slavia Ateam národní divadlo
28 article
Dále budou zápasy mezi I. a II. mužstvem kluhu. Minulé neděle sehrálo kombinované II. a III. mužstvo téhož klubu vítězný zápas se »S. K. Vyšehrad«a Z oyklistského ruoh u. ** Úřadní kroky k ochraně cyklistů, učiněné sice již na sklonku saisony, opovídá následující sdě- lení. Úřadní listy jednotlivých c. k. okresních hejt- manství oznamují: V základě nařízení c. k mini- steria vnitra žádám pp. obecné starosty, aby obyva- telstvo veřejnou vyhláškou na to upozorníli a školní mládež o tom poučiti dali, že velocipedisté oprávněni jsou k jízdě po banketech silničních a že jizda na koni, dále jezdění s vo - zíky ručními, trakaři a pod. po banketech, jakož vůbec jich poškozování a posypávání předměty, jimi by velocipedy poškozovány a jezdci v nebezpečí uváděni býti mohli, jest zakázáno.
Vyšehrad
29 article
** Sděluje se nám z Roudnice, že II. sportovní meeting klubu cyklistů roudnických uspo- řádán byl minulé neděle za účasti cyklistických klubů i obecenstva. Program sestával z matche ve hře »polo« K. C. roudnických proti K. V. Kladno. jenž skončil vítězstvím poslednějších 5 : 1, a rovněž takého matche B mužstva »Čechie« proti K. V. Kladno, v němž kladenstí vítězí 8 : 0. Oba zápasy byly velice napínavé a bylo zasloužené vítězsví vzor- ného mužstva kladenského přijato hlučným potle- skem. Dále předvedeno poprvé veřejné velké pořa- dové cvičení více než 60 cyklistů, reje K. C. »Čechie a několik veselých her na kole. Program zahájen byl průvodem zúčastněných klubů Kladno, Slaný. »Čechie«, roudnického, Nusle a Klobouky, při němž přiřknuta za nejlepší vystoupení cena K. Č. V. Slaný jenž svým elegantním stejnokrojem' a fanfárami velmi pěkně se representoval. Čís. 257. Šachy- 19°/1001. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány; Jan Smutný v Příbrani. Úloha číslo 370. 5. čestné uznání časopisu „Wiener Schachzeitung“ L. Veteš ník v Osykách
K C Jan Roudnice Kladno Čechie Nusle Klobouky Slaný Osyka Čechie klub Kladno Wiener Schachzeitung “ L
30 article
Bílý začne a dá 3. tahem mat Partie čís. 248. Evansův gamblt Hrána v turnaji p. T. Siky od 1. prosince 1900 al do 1. června 1901. Černý: Bl. Střitecký Bílý: Boh. Distl. Sd7—csh 124. Vf1—f 1. 62—e4 e7—65 Sc8—bn Jb8—c 25. Sa6—d 2. Jg1- f Va8—ds Sf8—c5 3. Sř1—c4 26. g4—g5 f6xK g5 27. h2—h4 4. b2—b4 Se5xkbí Jf7 —e5 Sb4— cs 28. h4xg5 5. c2— ca Ve8xkes d7— de 29. Sfs X Ke5 g7— g6 d2—d4 Sc5—be 30. Vf3—e3 31. Jd2—f Ve5—c5 doxkces 8. d4xke5 32. Va1—di Kg8—f8k 9. Dd1)Dds-+ Jc6xds 33. Jí3—d4 Sb7—c8 Sc8— csa 10. Jí3XKe5 Kf8 —e? 34. Sd3 — ae Jg8—e7 11. Jb1—d 35. Sa6 xk«kcao cs Väsxcs 17—f6 12. a2—asb) Ke7—es! 36. f5 —16- c7—ce 13. Je5—ds Ja5—ct Je7—ge 37. e4—65 14. Sel—as Ve5 —d5 38. Ves — ez Sboxc c5d 15. Jd3 — c5 39. Vd1—fl Ke8 —is b7— be 16. Sa3)kc5 c6 —c5 40. Jd4—f3 m) Jg6—e5 17. Sc5—— e3 41. e5—e6 Vd5—f Jďs—b7 18. Sc4 —e2 42. e6—07— Kf8—f7 Je5—f7 f 19. f2—f4 43. Víl—dí! Vcs—es 20. Se2—as Jb7—a5g 44. Kf1—g2 a7—a6 Seč—dr 21. f4— f5 o—o 45. Vdi—us a černý s 22. Se3—fa vzdal r) Ví8—e 23. g2 —g4
Evansův T Sica Černá Bl Distl Virginie Selo Seč Sd 7 Sf 8 Sboxce c 5 d 15 b 7 Jg 1 c 5 3 g 5 27 h 4 4 Sb 4 c 2 Dd+ Jc 6 5 38 c 5 40 Jb 7
32 article
a) V tomto postavení je černý dle Laskera ve výhodě pro končící hru. b) Partie Čigorin ca Pillsbury (Londýn 99) pokračovala: 12. Sa3 f6 13. Jds Jg6 14. Va bl Kf7 atd. 12. a2 a4 jest novinka, brání postupu černých pěšců tahem b7 b5, a sesiluje pěšce bilé. c) Na 12. . . . 0—0 šlo by 13. a5 Sc5 14. Jds Scs 15. Jc4 Je6 16. JS JXJ 17. Sa3 b6 18. SJ bxcco 19. Va bí a bílý stojí dobře. d) Hrozila ztráta pěšce. Na 15. Sc4 jde 16. Jc4 Sc7 17. Va bl atd. e) proti postupu pěšců černých. O) Na 19. Jegá jde 20. Sedíl c5 21. Sd f2 JgS 22. Kf2! atd. g) Oslabuje postupem f5 pěšce e4 ale Ja5 je zmistěn. Na 20. Jf de šlo by e4 e5! atd. h) Černý vzdal se naděje vyrazit tahem b7 b5 a útočí nyní ve středu, chtěje tím vyrovnat útola bílého na černého krále. i) Drojsečný pokus. Posice je vůbec obtižná. k) Hrozilo Sd c4— Na Khs šlo by 33. f6 Ves 34. e5 Jac4 35. e6 Jce3 36. e7 Vne 37. f7 vyhrá. 1) Lépe Vde8, aby na event. Jes šel Ve6! atd. m) Na Je6 vyhraje Kr7 pěšce. n.) Na Keo jde 43. Ve h2 ! Jce3 44. Vh7 vyhraje. r) Kdyby černý hrál 43. Vf3 šlo 44. Vds Jed6 45. e8 D+ JX«D. 46. Ve7+Kf8 47. Ve8+ Kf7 48. Ve7 mat. Hrál-li pak černý 45. h7 h5 šlo 46. gXh6 en passant a na 45. b5 šlo 46, ab ab 47. Vaz Jeb6 48. Va6 Vfd5 49. VXV Jd5 50. Jf e5-+ atd. Tah 45. a6 a5 zodpoví bilý 46. Vell atd. Konec partie je zajímavý vytempováním při stejném počtu fgur.
Kristus Londýn Virginie Čigorin ca Pillsbury Kf 7 SJ Sedíl c 5 21 Sd c vh 7 JX Kf 8 47 Jf e 5 Jeb 6 48