1
masthead
13. srpna 1901. Císlo 222.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) V dnešn
schůzi výboru pro otázku odškodného, sděli
předseda, že výbor se usnesl, po 15. září no
přijímati již žádných přihlášek nároků. Přihlášky
ty musí býti podávány ve třech exemplářích
musí býti anglicky sepsány.
Londýn
5
article
Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou.
Telegramy.
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) »Timese
sdělují z Pekina: Odklad podepsání protokolu
vyslanci připsati dlužno hlavně Anglii, která
protestuje proti tomu, aby státy, které mají jen
zcela malé obchodní zájmy v Cíně, měly rovný
hlas s Anglil v mezinárodní komisi pro opravu
celního tarifu.
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) »Reu
kane.« se sděluje z Pekina: Poslední shromáž-
dění vyslanců vyznačovalo se smířlivostí. Vy
slanci doufají, že v několika dnech, až se te-
legraficky poradí se svými vládami, budou moci
protokol podepsati, Tarií nabude platnosti dva
měsíce po podepsání. Cla budou ohnášeti
malými výminkami 5 procent zboží dove-
zeného.
Z Pekina, 12. srpna. (C-B.) Belgick
missie v západním Mongolsku osvobozena byla
pravidelným činským vojskem.
Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Loď »C-
sařovna a královna Marie Terezte« přibyla dle
depeše dnes do Čifu. Na lodi jsou všichiní zdrávi.
Z Lendýna, 12. srpna. (C.-B.) V dolní
sněmovně prohlásil st. podtajemník pro věci za
hraničné Cranborne, že o konečné formě závě
rečného protokolu v Pekině dosud se vyjed-
nává; lze ale doufati, že záležitost ta bude
brzy vyřízena.
Cína
Marie Teredět
Londýn
Anglie
Pekina
Mongolsko
Vídeň
Lendýn
dolní sněmovna
6
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Dr. Šusteršič před svými voliči.
Z Lublaně, 12. srpna. Včera konala
se v Lublani voličská sehůze, na níž mluvil
dr. Š usteršič o politické situaci.
Řečník pohlíží na vniterně politickou
situaci pessimisticky. Ministerstvu se
stěží podaří dosíci většiny piro
uherské vyrovnání. O tuto otázku
rozbije se prý zdánlivě dosti normální situ-
ace parlamentní. Dále vyslovil se dr. Š u-
steršič rolzhodně proti pokulsu
utvořiti pevnou parlamentní
většinu. Každá taková konfigurace! mu-
sila by logicky vyvolati obstrukci menšiny
Za nynějších komplikovaných poněrů mož-
ným jest jenom kabinet úřadnický, stejíc
nad stranami, a také jen za té podmínky
bude-li přísně objektivním.
Řečník stěžoval si pak na nepřátelské
prý stanovisko některých členů mladočeské
strany proti katolicko-národním Slovincům.
Prohlásil, že však ani on, ani jeho strana
nedají se tímto jednáním jednotlivych, třeba
vlivuplných Mladočechů mýliti. Katolícko-
národní strana slovinská bude vždycky počí-
tati se skutečností, že dnes jest mladočeská
strana representantkou českého bratrského
národa. Ale také Mladočeši měli by vždycky
pamatovati na to, že jen (?) katolicko-národní
strana jest prý zástupkyní slovinského lidu.
doktor
Šusteršič
Lublaň
Š u
Katolícko
národní strana
7
article
Řečník na to pojednal o stanovisku
vlády k zemským volbám v Krajině. Varoval
vládu důrazně před strannictvím ve prospěch
liberálů slovinských. Takové strannictvi
mohlo by způsobiti důsledky, o nichž vláda
nemá tušení. »Kdyby vláda slovinským li-
berálům poskytla pomoci a tato měla při
volbách úspěch, pak — pravil dr. Šuster
šič — ručím za to, že krajinského sněmu
zemského nebude.«
Shromáždění vyslovilo posl, dru. Šu-
steršičovi jednohlasně důvěru.
Sjezd německé strany lidově.
M. Z Mostu n. MI., 12. srpna. Na
zdejším sjezdu lidové strany německé usne-
šeno také, že co nevidět budou na různých
místech pořádány sjezdy německé lidove
strany. Již v příštím měsíci bude se konati
sjezd v Inšpruku; ještě před zemskými vol-
bami bude pořádán druhý sjezd v Liberei
a bezprostředně před říšskou radou bude
opětně sjezd, jehož místo bude určeno v době
pozdější.
Šuster
Šu
Liberei
8
article
Jezovitě.
R. Z Paříže, 12. srpna. »Memorial
Diplomatique« oznamuje: Generál jezovitů
Petr Martin odjel do Berlína, aby u německé
vlády prosadil dovolení k návratu jezovitů do
Německa.
Protiřeholní zákon ve Francii.
R. Z Paříže, 12. srpna. Koncem mě-
síce vydán bude dekret státní rady, jenž
stanoví pravidla při provádění protiřeholního
zákona. Dekret bude prý držeti se přesné
zákona, vysloví ale naprostou podřízenost
řeholí pod biskupskou autoritu, takže žádná
řehole nebude státem autorisována, kteráz
nepodrobí se biskupa právomoci.
Nejnověji žádalo opět šest ženských ře-
holí o státní autorisaci.
Salisbury na odchodu.
w. Z Londýna, 12. srpna. Zdejší listy
sdělují, že lord Salisbury opravdu se zabývá
úmyslem, po skončeněm zasedání sněmovny
pro pokročilé stáří a porušeně zdraví vzdát
se hodnosti premiéra a odebrati se na od-
počinek. Proslýchá se, že Salisbury sdělil
své rozhodnutí ve dlouhém slyšení králi před
jeho odjezdem do Německa. Za nástupce
Salisburyova pokládán jest vévoda z Dewon-
shiru.
Spor tureckso-francouzský.
a. Z Nizzy, 12. srpna. Druhá divise
středomořského loďstva, jež čekala ve Ville-
franche rozkaz k odplutí do Cařihradu, spo-
jila se s lodstvem v zálivu Janovském, z
čehož se soudí, že se očekává uklizení fran-
couzsko-tureckého sporu.
Z Cařihradu, 12. srpna. (C -B
Předmět hovoru francouzského vyslance Cou-
stanse se sultánem, který trval skoro tři ho-
diny, tveřila otázka doků cařihradskýcha
požadavek dvou francouzských poddaných
za Portou v obnosu 800.000 tureckých líber
líezi společnosti a Portou jednáno bylo
Petr Martin
Salisbury
Janovský
Paříž
Berlín
Německo
Francie
Salisbury
Londýn
Dewon
Nizza
Villa
Cařihrad
Memorial Diplomatique
dekret státní rada
9
article
opětně stran doků. V záležitosti odškodného
očekává se rozřešení uspokojivé.
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Tempsue
sděluje se z Cařihradu: Sultan ujistil fran
couzského vyslance, že frančouzsk
vládě dostane se plného zad olst-
učinění otázce práv nábřežní společnosti.
V příčině zpětně koupě kon-
cesse a v příčíně požadavkův
francouzských bankéřův trvá
sultán na svém rozhodnutí. Odpor
sultánův v této věci vyplývá z nechuti jeho,
platiti dluh, uzavřený za sultána Murada.
Projev anglických unionistův.
w. Z Londýna, 12. srpna. V Blen-
heimově paláci uspořádána byla za příčinou
třetího vítězství unionistů při doplňovacíeh
volbách manifestace unionistů, jíž přítomno
bylo na 130 členů dolní sněmovny, mezi
nimiž Balfour a Chamberlain a 3000 dele-
gátův unionistických spolků ze všech část
Anglie a Škotska. Vévoda z Marlborovghu
předsedal.
Artur Balfour, jenž první mluvil
ujišťoval, že liberální opposice svým »bodá-
ním jehlou« nezničí takového obra, jakým
jest prý strana unionistická. Také lrové myl
prý se, myslíli, že obstrukcí vynutí samo
správu pro Irsko. Anglie nedá prý se ničím
od vytknuté cesty své odvrátiti.
Chamberlain, bouřlivě byv pozdra
ven, posmíval se liberální straně, jež prý za
vedení CampbellBannermanova stálese
sevrká, i liberálním imperialistům, kteří pry
jsou dobří, ale slabí lidé. Litoval, že iršt
nacionalisté, ač se veřejně vyhlašují za ne-
přátely Anglie, docházejí ve snaze své po samo-
správě Irska podpory anglické strany. Národ
prý ale očekává, že »matka parlamentů«, dolni
sněmovna anglická, ubrání se útokům Irův,
kleří ji prý chtějí ponížiti a kteří prý sedí
v parlamentě v počtu, jenž nijak
neodpovídá bohatství (l) a intel-
ligenci () obyvatelstya, jež za
stupují. Tuto otázku bude prý nutno ted
především řešiti.
Balfour
Chamberlain
Artur Balfour
CampbellBannermanův
Irův
Paříž
Cařihrad
Sultan
Londýn
Anglie
Skotsko
Irsko
dolní sněmovna
10
article
Chamberlain dále pravil, že válkou uká-
zaly se býti úkoly Anglie většími nežli se
mohlo čekati, ale Anglie přes to nezmalo-
myslněla, nabpak stala prý se ještě odhodla-
nější k velikému prý sklamání celé Evropy.
jež na ni nevlídně hleděla. Souhlas britského
kmene celého světa prý ale hojně Angliř od-
škodní za oběti, jež musila válce přinésti.
Po tom přijata resoluce, jež polifice
vlády vyslovuje neobmezenou důvěru a pro
jevuje přesvědčení, že zvláště prý od sol-
dárnosti unionistické strany závisí blaho
i ázndmak-
bezpečnost říše.
Telegramy korresp. kanceláře.
6 K úmrtí císářovny Vikterfe.
Z Postupimi, 12. srpna.(C..
Vilém I. s čísařovnoů přibyli dnes ráno na
stanici Oboru a odjeli do Nového paláce.
5evá Hr. Waldersee.a
Z Hannoveru, 12. srpna (C.-B.) Hl
Waldersee přibyl sem dnes o polednin a byl
uvítán veškerým důstojnictvem. U brány na
počest jema zřízené, pronesl k hr. Walder-
seeovi řeč i zástupce města.odo a
natm
Smrt Crisnova, ěncu
onpole. 12. srona. (C. B.) Mrtvola
Crispova bude vystavena v úmrtním pokoji v
letobrádku »Lina«. Veterání, hasiči a stráž
níci budou konati čestnou stráž. Den pohřbu
není dosud určen. Mrtvela Crispova převezena
bude zvláštním parníkem do Palerma. „So-
chař Jarace zhotovil odlitek tváře zemřelého
Pracovna Crispa byla zapečetěna a jeho
závěť uložena u notáře Bonuccia.
Chamberlain
Crispův
Lin
Mrtvel Crispův
Crisp
Bonuccio
Anglie
Evropa
Postupim
Hradec
Hannover
Palermo
11
article
— Král Viktor Emanuel poslal vdov
Crispově za sebe i choť svou soustrastný
telegram, v němž praví, že žíti bude na vždy
památka starébo, statečného vlastence, jakožt
jednoho ze zakladatelův Italie, kterémužto
dílu Crispi tak velkou čásť života svého vě-
noval.
Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) Zpráva
smrti Crispa vyvolala v celé Italii hlubeky
dojem. Listy věnují Crispovi vřelé vzpomínky
v nichž oceňují jeho vlastenecké zásluhy
jeho dar státnický. Vláda bude zastoupen
při pohřbu Crispa třemi členy ministerstva
a. Z Říma, 12. srpna. Starostové
římský, neapolský, palermský, messinský.
janovský a turinský vyslovili rodině Crispově
soustrast. Došla také z Terstu tato
depeše: »Vlastenci terstští posílají se srdcem
sklíčeným poslední pozdrav.« Praetor čtvrt
Chieja zapečetil Crispův archiv a knihovnu
Crispi byl prý již po 36 hodin bez vědomí
a nevěděl, co se s ním děje. Posledního po-
mazání se mu nedostalo. V posledním oka
mžiku života jeho přiložila mu dcera jeho
krucifix ke rtům.
Z Pešti, 12. srpna. (C.-B.) Ministersk
předseda Koloman Szell zaslal italskému vy
slanci při vídeňském dvoře hr. Nigrovi te
legram, projevující soustrast nad úmrtím
Crispovým.
Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) Pohřeh
Crispův bude 15. t. m. Rakev bude křižá
kem »Varesem« převezena do Palerma.
Viktor Emanuel
Crispův
Crispi
Crisp
Chieja
Szell
Řím
Terst
Pešť
Varese
Palermo
12
article
Proces s Makedonci.
Ze Srédee, 12. srpna. (C.-B.) Před po-
rotou počalo dnes přelíčení proti Sarafovu
a soudruhům. Obžalováni jsou: Sarafov a Sto-
janov pro spoluvinu na zavraždění Sitovského
a Kovačev a Frolev pro spoluvinu na za
vraždění prof. Mihaileanu.
Po přečtení obžáloby vyslýchán Sarafov
Zvěděl prý o vraždě teprve z novín. Make-
donský výbor zřizoval v cizině odbory pro
hmotnou podporu své věci. V této záležitost
přibyl on k jednodennímu pobytu do Buku
rešti. Sitovského neznal a teprve po jeho za
vrazdění zvěděl, ze byl slídičem.
Sarafov popírá, že exisťuje tajn
usnesení výboru, aby všichni slí
diči Tunecka byli žavražděni
Nevydán vůbec žádný příkazl na vraždu.
Ostatní obžalovaní obhajují se podobně
Volby v Srbsku.
Makedonec
Kovačev
Frolev
Mihailean
Srédee
Srbsko
13
article
Z Bělehradu. 12. srpna. (C. -B.) Př
včerejších užších volbách v péti krajích zvo
leno 27 přívrženců vládních a 1 neodvislo
radikál. Skupština jest sestavena takto: 110
přívrženců vládních a sice 84 radikálů, 14 ne-
odvislých radikálů a 6 liberálů.
Makedenská otázka.
Ze Softe, 12. srpna. (C.-B.) Včer
zahájené rokování makedonského sjezdu jest
důvěrné! Proslýchá se, že stoupenci Sarafova
mají na sjezdu většinu.
Z jižní Ameriky.
Z Caracusu, 12. srpna. (C.-B.) Vysla-
nec Spojených států pověřen byl zastoupením
zájmů státních příslušníků kolumbijských.
Finance španělské.
Z Paříže, 12. srpna. (C.B) Jak »Ag-
Hav.« z Madridu sděluje, popřel jeden člen
ministerstva, že vláda chce si vypůjčiti 50
millionů k mimořádným účelům vojenským.
Albanské hnutí.
Z Cařihradu, 11. srpna. (C. B)
S ohledem na to, že dle zpráv černohor-
ských v Mokré na středomořské hranici lze
se obávati pro spory majetkově útoků Al
banců na křesťany, učinil černohorský zá-
stupce Bokič u Porty kroky, aby konfliktu
bylo vyvarováno.
Z Cetyně, 12. srpna. Kníže Mikuláš
vyhověl přání sultánovu a dal sděliti vůdcům
albánského hnutí, že nemůže dovoliti, aby
vůdcové hnutí toho trvale se zdržovali v Úi-
cínu a aby tam svolali albánský sjezd.
Al
Port
Mikuláš
Bělehrad
Soft
jižní Amerika
Caracus
spojený stát
Paříž
Madrid
Cařihrad
Mokrá
Cetyně
AgaHav
14
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Nařízením
finunčního ministerstva, jež zejtra úřadní list
uveřejní, bude zakončeno umořování nezalože-
ného dluhu v státovkách. Slažení s tá-
tovek po 50 a 5 zl., jichž jest ještě
za 160 mill. K v oběhu, provedeno
buďe rák.uher. bankou do 31. srpna
1907. V soukromém oběhu budou přijímány
státovky tya ještě do 28. února- 1903, uo státníeh
pokladen do 31. srpna 1903. Na místě jieh
budou od 2. září 1901 dány do bběhu ban-
kovky po 10 korúnách, o jichž vydání bude zejtra
i s popisem jich vydána vyhláška banky. Jine
sdělení, jež zejtra bude rovněž u ve řeljině ne
týče se přikázání výměry pěněz, obslarávané
dosud státními pokladnami, ústředním i státním
pokladnám v zemských hlavních městech a rak-
uher. bance4 ns0 cžla a onoe
st. Z Pešti, 12. srpna. (Zvl. telegr
»N. L.«.) Na trhu přodalo se 34.000 q b- 24h
levněji. Platila: zplšenice tisská 80 k
K 8.30, 79.5 kg K 8.15, 79.3 kgt K 8.—.
žlutá, 79 kg K 8.05, 78 kg K 8.10, 77.5
K 7.90 žlutá, 77 kg K 7.80, 76.5 kg K 8 .05,
73.5 kg K 785, pšenice z okolí Pošti 80 5 k
K 8.0715, 79 kg K 8.—, 77. kg-K27:85- žlutá,
76 kg K 7.— snětivá, 72.5 kg K 7.10 snětivá,
stolno-bělehradská 79 kg K 8.15,e 78 2 k
K 8.—, 77.5 kg K 7974, tolnavaká 78 k
K 8.—, bačská 75 kg K 7.75, marošská (stará)
75 kg K 7 824, skladní 79 kg. K 8.05, 77 kg
K 7.90, 76.5 kg K 7.824. 76 kg K 7.80.
žito K 6.50, K 6.70; ječmemn K 6 . 20
oves K 6.20 až K 6.50; kukuři ce
K 5.324.
Platil
Vídeň
Pešť
K 8.0715
q b
kg
Pošť 80
snětivý
15
article
Na termino vém trhu se ceny udr
žují. Kukuřice stoupla na nepříznivý amerieký
výkaz
K večeru znamenala pšenice, dle mezi
národní usance na měsíc říjen K 8.07, dle
uherské usance na říjen K 8.09, dle mezinárodní
usance na duben K 8.45; žito na říjen K. 6 . 72.
žito na duben K 7.02, oves na říjen K. 6.28.
oves na duben K 6.55, kukuřice na srpen
K 5.20, na září K 5.27, na květen K 5.19
řepka na srpen K 13.85.
sTuky K 49.—, ostatní nezměněno
Počasí: horko.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C. -B.
Petrohrad
16
article
»Deutsche Petersburger Zig.« označuje zprávu.
že agent růského finančního ministerstva v Ber-
líně obdržel rozkaz, aby předběžné práce pro
obchodní smlouvu zastavil, za pravděnepodob-
nou a klade důraz na to, že ofſiciální orgány
finančního ministerstva projednaly osnovu cel-
ního tarifu tak objektivně a krátce, že se ni-
žádným způsobem z jednání toho nedá soudit
na nějakou retorši. Pověsť o nastávajícím zá-
kažu chození ruských dělníků do Pruska na
prácí prozrazuje naprostou neznalost věci
Zpráva ta zakládá se potud na omylu, že še-
tření ruské vlády o chození dělníků do Pruska
na práci není v žádné příčinně souvislosti
s uveřejněním německého celního tarifu a že
není nikterak tajným. Úmysl uzavřiti hranice
délníkům, chodicím do Pruska na práci, nebyl
vysloven z ruské strany úřadní.
m. Z Cařihradu, 12. srpna. Rakoust
finančníci ucházejí se o privilegium na výrobu
a prodej zápalek v celém Turecku. Žádají, aby
jim koncesse byla udělena na 40 let za ročn
plat 250.000 až 300.000 tureckých liber.
Z Cařihradu, 12. srpna. (C.-B.) Dne
podepsána byla za obě vlády turec ko-
rumunská obchodní smlouvas na
dobu 5 let ministrem Tevfikem pašou a vyslan
cem rumunským Ghikou.
Z Nového Yorku, 12. srpna. Smýšleni
velmi povné, pšenioc na září 79.—-, pženice
na říjen 791, kukuříce na září 631/2, oukr
mauzoovados 3/u, bavlna 8.—. .— Na poněžní
burze závěreční smýšlení velmi pevné.
Tevfik paša
Prusko
Cařihrad
Turecko
Nový York
Deutsche Petersburger Big
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
snri
18
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 11. srpna.
(Pův zpráva »Nár, Listůe.)
Počasí minulého týdne bylo celkem vývoji řep
příznivo; oproti týdnu předminulému bylo mén
srážek, ale vždy ještě s dostatek a zejmena v Če-
chách severozápadních stěžují sobě do přilišnýel
dešťů, na př. v Údlici z vlhka listoví počíná žloutnou
a bulva místy zahnívat. Než i z východních Čec
stesky jdou do přílišných dešťů: z Hradce Králové
plše se, že sklizeň obilní dešti trpí, řepě ovšem po
časí to jde k dluhu. V Čechách středních také počasi
vyhovuje, pokud řepy se týče, téměř všeobecně. Na
Morávě a ve Slezsku vývoj. řepy, jde normálně
v před, v Haličr přejí sobě sucha, kdežto v Uhrách
naopak žádají sobě více vláhy.
ě nnilo
V Německu bylo dosti dešťů, takže byl sobě nyní
přáli zejmena k vůli sklizni obilí suché a teplé po
hody. Z ostatních zemí docházející zvěsti jsou do
tvrzením stavu věcí, tak jak jsme uvedli v naší
minulé zprávě. Škody, způsobené v Rusku na řep
ních rolích různými škůdci živočišnými se číselně
vyjadřují v ten rozum, že z osevu 540.000 desjatin
zničeno jest úplně 37.000 desjatin, ze zbytku 503.00
desjatin pak že je v dobrém stavu 245.000 desjatin
v uspokojivém stavu 160.000 desj. a v neuspokoji-
vém stavu 98.000 desjatin, z který cbžto posledníc
opět 60.000 desj, utrpělo značných škod hmyzem
38 000 desjatin poškozeno zvláště suchem a horkem
Rozbory řepní za týden právě minulý skýtaji
tyto číslice:
Průměxná vába Cukr
listoví ves šťáv
bulvy
gramů
1. Čechy severozápádni
letos .. 238 238 12.5
loni . . 176
192 11.7
Čecho
Praha
Hradec Králové
Čechy
Uhry
Německo
Rusko
19
article
II Čechy slelnl 13.1
II Čechy slelnl 13.1
letos . . 245
loni . . 173183 136
III. Čechy východní
lelos . . 208.
22i
loni . . 166
Celkový průměr L. II. I.
12.7
letos . .
loni . . 170 20
Morava, Slezs ko, Halič, Dol. Rakou sy
letos . . 225 i
354 1
13.1
loni . . 164
Čecho
Čechy
Slezs
Halič
Dolo
354 1
20
article
Ubry9
Ubry9
letos . . 210
loni . . 254
Celá říše
letos . . 226
21s
aee a
loni . . 174
Německo dle cukrovarníku
lefos . . 219
0r 370
loni . . 215
Německo dle Lichta
letos . . 184
loni . . 235749 138
Francie užj
3890 126
letos . . 181-
4 s
1e0 Švédsko
Ubry
Německo
Švédsko
21
article
11.6
letos . . 190
loní . . 114370 11.—
Roku letošního počal spolek cukrovarníků fra
couzských s pravidelnými týdenními rozbory řephími
chybí však loňské čísňce ke srovnánL. Číslice švédsko
poukazojí ke mnohem pokročilejšímu vzrůstu bulvy
než tomu bylo před rokem. Pro Němečko číslicím
cukrovarníků sluší rozhodně dáti přednost před čísli
cemi Lichtovými; tyto vykazují skoky zcela nepo
dobné pravdě, na příklhd loňská váha listoví dne
jes 249 gramů proti 404 gramům před týdneml
Na trzíchcukérních opanoval v dýdnu právé mi
nulém v kruzích obchodních rozhodný pessimismus
a to jak pro běžnou kampaň, kde stále uvolňovány
dřívějšími závazky dosti nalehavými prodeji, čimí
cena citelně utrpěla, tak i pro kampaň novou, ohledně
kteréž, trváme, Angiie dosáhla rékordu odhady vzrůstu
příští řepní kampaně nad letošní o 500.000 tun a
příští výroby kubánské 1,100.000 tun proti 600.00
tunám kampaně letošní, tudíž rovněž o 500.000 tan
více! Ceny reeliné číslice tyto ovšem nemají, ale
přes to vykonají svoji služhu, a o více těm kterým
spekulantům neběží. Tak vysvětluje se, že včera př-
závěrce týdenní stanuli jsme při K 22.30 za poho-
tové Úští a K 22.05 na říjen-prosinec z Ústi, což od-
povídá proti závérce týdne předminulého sestupu
K 1.30 při pohotovém zboží a 40 h při nové kampani
Zajímavé číslice podává londýnský Czarnikow
ohledně Javy, uváděje spolu, že dle zpráv z Javy
docházejících letosní úroda třtiny z jednice plošne
jest o 5 až 25 proc. menší loňské, následkem čehož
přes podstatné zvětšení osázené třtinou plochy vý
roba cukerní nebude prý větší loňské. Pripomínáme
zde, že v tuto dobu každoročně Java naříká
sobě na nepříznivou sklizen
Obnášely v Javě:
1902 1900 1899 1898
Lichtová
gram
na říjen
Java
22
article
Osázená plochaha 103.000 91.000 84.0001 81.00
Výroba cukrut. — 762.000. 762.000, 725.000
Cukru z ha q. . . —
84 91
Měla-li by výroba letošní býti rovna Ioňské.
znamenato by to cukru z hektaru 74 q. C tudíz
schodek přes 10 proc.
Číslice vývozu cukerního z Javy by ale s tě-
mito stesky nesouhlasily, neboť vývoz tento
obnášel:
Do Evropy
Do zemí
a Ameriky východních Celkem
1901. 1900 1901 1900 1901 1900
tisíce tun
73 57 25
v květnu
v červnu
v červenci
úhrnem . . 178
158 67 47 245
Celkový vývoz je tedy v prvních třech měsících
o 40.000 t. větší loňského a jest zejmena památno,
že 20.000 t. z tohoto přebylku připadá na kraje dál
ného východu, jehož rostoucí spotřeba cukru jesl
vůbec z nejdůležitějších momentů pro příští utváření
světové statistiky a tím i cen cukerních.
Týdenní statistika zásob světových vykazuje
jako již v minulém týdnu, opět poměrné zlepšení
jež však už dnes nemá hlubšího významu pro trl
světový. Zásoby tyto páčí
rozad íl
Cukr
Evropa
24
article
1901 dnes jýdnem
tisíce tul n
1.032 1.355+ 323 352
Licht . . . . .
Czarnikow . . . 1.164 1.548 — 384 400
Jisto jest, že v novou kampaň vstoupíme se
značným nadbylkem zásob, což jest směrodatno pro
posuzování celkové siloace dnešníl
Bilě zboží v tomto týdní nevalně smlouváno,
jelikož pevná ruka nebyla v trhu, nemajíe více vol-
ného kontíngentu na srpen; očekává se proto
brzké uvolnění ještě nějaké části pro srpen; cen
jest nezměněna K 84.— při 100 q a K 85.— při
menším množství za I. rafinádu loco stanice.
1.355 + 323 352 Licht
25
article
Den řemeslnictva a živnostnictvav
Hradcí Králové. Zemská jednotu řemeslnýeh
a živnostenských společenstev pro královsty
české se sídlem v Praze koná u příležitosti
sjezdu řemeslnických a živnostenských spole-
čenstev kraje královéhradeckého v neděli dne
18. srpna 1901 svou mimořádnou valnou hro-
madu v Hradci Králové o 11. hod. dopoledni
v Živnostensko-čtenářské besedě. Jednací pořat
valné hromady jest: 1. Čtení zápisníku. 2. Zpráv
o postupu organisace jednoty. 1 3. Schválení jed-
nacího řádu pro odbory župní. Ve 2 hod. odp.
sjezd řemeslnictva a živnostni
ctva kraje královéhradeckého
Hradci Králové. Pořad sjezdu: I. Zem-
ská organisace řemeslných a živnostenskýeh
společenstev a upravení organisací župních. Re-
ferent pan Frant. Kratochvíl, říšskýa
zemský poslanec ze Žižkova. II. Pojišťování
živnostniciva vůbec, zejmena pak zřizován
obligátorních nemocenských pokladen mistrov-
ských. Referent pan Jan Šafr z Prahy.
trhů obilnich. Minulý týden byl bohatý n
bouřlivé sráčky na všech našich zemích. Tempera-
tura následkem dešťa při značném proudění vzdu
chu se síce poněkud ochladila, ale později opě
stoupla. Za hranicemi zůstalo počasí nezměněno
Na trzích zahraničních bylo smýšlení pevnějši ná-
sledkem podstatně vyšších požadavků zámořských
ale obchod nebyl proto nikterak čilý. V Americe
kursy při trvale dobrém obchodě vývozním mírn
stouply. V Anglii byli kupci zdrželivi, ceny zůstaly
však nezměněny. Z termínových trhů anglických
severoněmeckých oznamuje se směr vzestupný. N
trzích trancouzských zavládla v první polovině mi
nulého týdne haussa, ale později se smýšlení uklid-
nilo. Na všech ostalních trzích na pevnině byl odby
František
Kratochvíl
Šafr
Hradce Králové
Praha
Hradec Králové
Re
Žižkov
Amerika
Anglie
I . země
26
article
těžkopádný a vléklý, poněvadž byli kohsumenůi vac
vyšším požadavkům majitelů zboží zdrželiví a činili
jen skrovné objednávky. Na trhu pešťském utrpěla
většina obilnin při skrovných obratech kursovní
ztráty. Pšenice šla v první polovině týdne dosti
dobře na odbyt. Po starém zboží byla dobrá po-
ptavka a bylo i dráže placeno, kdežto zboží nové
šlo hladce na odbyt za ceny nezměněné. Později
poptávka značně ochabla, ale také nabídka byla
menší, takže přes chabé smýšlení a vleklý odbyt
zůstaly ceny téměř nezměněny. Týdenní obrat ob-
nášel asi 150.000 q a na konec pšenice stará o ně-
kolik haléřů podražila, nová pak většinou o něco
zlaciněla. Dovezeno bylo asi 145.116 q a vyvezeno
600 q. Po žitě byla jen skrovná poptávka. Také na-
bídka byla slaba. Prodáno bylo asi 8000 q za
K 6.55 až 6.671/2 při paritě pešťské. Ječmen n
kroupy i na krmení byl dosti hojně nabízen. Jakos
byla dobrá, ale továrníci chovali se odmítavě, po-
něvadž jsou s důstatek zásobeni. Ceny klesly o 714
až 10 h při obratech asi 8000 q. Placeno bylo zboží
uherské K 6.10 až 6.30, srbské docílilo z počátku
na 3 měsíce K 6.15, ale později bylo nabízeno za
K 6.10. Ječmen na dodání ze stanic zlaciněj rovněž
o 30—-40 h. Nabídka byla vydatná, majitelé ochotni,
ale na odbyt šlo jen zboží plnozrné a pěkné barvy.
Skrovnější druhy byly zanedbávány. Celkem obná-
šely obraty pouze asi 30.000 q. Placeno bylo z
lepší ječmen tisský K 6.— až 6.40, za zcela jemný
až K 7.—, za severouherské prostřední druhy K 6.25
až 6.80, za jemné a panské zboží až K 7.75, z dráhy
jižní K 6.— až 6.90 dle jakosti. Oves starý se již na
trhu ani neobjevoje. Nový následkem silných do-
vozů a omezení poptávky pro spotřebu zlaciněl
o 30 h. Prodáno bylo asi 5000 q za K 6.15 až 6.50
dle barvy a čistoty. Kukuřice o 2—3 h podražila.
Ječmen
27
article
Prodáváno bylo asi 10.000 q. Repka byla kupována
továrníky z Čech za K 13.30 až 13.80. Lnině podra-
žilo o 50—60 h. Placeno bylo K 14.70 až 15.50 při
paritě pešťské. Na pešťském trhu termínovém zaho-
stila se naprostá chabosť. Smýšlení bylo velice mdlé,
kursy se drobily.
Žemědělské výstavy v Rusku. V kyjev-
ském obvodu budou pořádány dvé výstavy
zemědělské a to dne 15. (18.) srpna v Berdy-
čevu, která skončí 26. srpna (8. září), a druhá o
2. (15.) do 9. (22.) září ve Vinici. Vystavovány
budou: dobytek, brav, drůbež, hnojiva, země-
dělské stroje, výrobky domáckého průmyslu,
lesnictví a pod. Poměry rusko-něměcké napinají s
stále víc a více. Německo bylo dos u
hlavním ruským doďävatelem hospo-
dářských strojů. Byloncby velmni včasno,
starali se o navázání našich obchodních styků
s Ruskem v tomto směru. Přiležitost jest výstavami
lensl
zmíněnými dána.
Ruský obchod mezinárodní. V prvých mě-
sících t. r. činil ruský zahraničný obchod 344.560.000r.
(vývoz 180,661.000 r., tedy 52.4 pct., dovoz
163,899.000 r., tedy 47.6 pct.) Z vývozu připadalo na
požívatiny (čísto v závorce udává výsledky
stejné periody toňské) 98,857.000 r. (84.915.000), s u-
roviny a polotovary73,520.000 rubl
(63,562.000), zvířata 5,072.000 r. (5,235.000),
tovary 6,212.000 r. (5,597.000). Z vývozu při-
padalo na Německo 49,901.000 rublo. Anglii
30,891.000 ra, Francii 17.316.000 r., Rak ou sko
8.580.000 Dovezeno bylo požívatin za 26.407.000r.
(23,703.000), surovin a polotovarů za 83.945.000
rubiů (84,344.000), tovarů 53.210.000 (61,083.000).
Na dovozu participovaly: Německo 64 milliony r.
Repka
Byloncba
Čechy
Rusko
Berd
Německo
Anglie
Francie
28
article
Anglie 28 míll. r., Spojené stálý 14i mill r., Řa-
kousko 8 mill. r.
Atnerický vývoz obuvní. K americkým vý-
robkém, které rychle zvítězily na evropském trhua
pro které jest dle zpráv amerických obchodních
cestujících obzvláště výhodným a velikým odbytištěn,
patří v prvé řadě obuv. Toto vítězství přičítá »N. Y.
H. Ztg.« v prvé řadě zlepšené americké me-
thodě při vydělávání a upravolvání
koží a vkusné výpravě tovarů. Co ameri-
ckým cestujícím v Evropě do očí bije, jest okolnost,
že veškeré větší — anglické i německé — závody
americkou obuv nabízejí a vychvalují a zvláště že
nalezají se nyní ve všech větších anglických i něme-
ckých městech závody, obírající se výhradně pro-
dejem americké ohuvi. Na váhu padá však, že se
teprve jenčást americké obuvní produkce
obrátila na evropské trhly. Americké obuvní
továrny vyrábějí nyní asi za 500 mill. doll. obuvi,
z níž vyváží se za 5 mill. lib. št. Z toho šlo as za
1.5 mill. lib. št. do Australie, za tolikéž do Anglie,
a-as za 200.000 lib. št. do Německa. Jak patrno, ne-
věnuje americký obuvní průmysl zatím vývozu středo-
evropskému ještě svou pronikavou péči. Jeden z před-
ních obuvních průmyslníků vykládá věc tu tím, ž
Německo jest odběratelem horšího zboží a neskytá
tedy vývozní obchod tamní valných zisků. Jinak tomu
u Anglle, která odebírá zvláště jemné a drahé z boží.
N Y H Ztg
Anglle
Anglie
Evropa
Austrálie
Německo
29
article
Jiná firma pojímá poměry zcela jinak. V pravém
opaku věří ve vzrůst amerického vývozu obuvního
de Německa a do Rakouska. Znamenité výsledky
tohoto vývozu překvapují prý tím spíše, že o buv
vyvážená jest z valné části vyrobena
z evropských koží. Byloť vě r. 1900 dovezeno
do Ameriky 125.000.000 evropských koží. Továren
obuvních stále přibývá. V nejnovější době vznikly
nové závody toho druhu v západní Americe. Vývoz
do Evropy poroste. Pro naši domácí výrobu
tedy vyhlídky nevalně růž ové.
Německo
Rakousko
Amerika
Evropa
30
article
Bulharský průmysl. Vzhledem k významu,
jaký má Bulharsko pro náš vývoz, zasluhují jeh
průmyslové snahy naší plné pozornosti. Výroční
zpráva našeho konsulátu sofijského věnuje po-
čatkům bulharského průmyslu obšírnou stať. dolo-
ženou četnými čísly. Dle ní zastoupen jest velko-
průmysl dosud pouze dvěma závody
zařízenými veskrze moderně, které založeny bylv
nedávno cizími kapitůly a již nyní velmi dobře
prospívají. Jich soutěž jest značná a výsledná
Jsou to: sofijský cukrovar a varensk
přádelna bavlny firmy »Anglo spinning Com-
pany, Prince Boris Cotton Mill«. Cukrovar so-
fijský rozmnožil za dvě léta svého trvání značná
svou výrobu. Jeho vlivem zlepšilo se pěstění řepy a
opravňuje do budoucna k nejlepším nadějím. Před-
loni činila jeho výroba 10.000 q. v loňské kampani
spracováno však již 274.000 q řepy a vyrobeno z n
30.000 q suroviny. Přípravné práce na vystavění
cukrovaru v Plovdivě byly na zakročení sofijského
zastaveny. Textilní továrna varenská.
která počala pracovati roku 1899, měla z počátku
8000 vřeten; jich počet stoupl nyní na 12.000. Za-
městnává asi 300 dělníků a dělnic a vyrábí denně
as 1000 baliků (po 10 angl. librách) surové příze
čís. 4. 6, 8. 10. 12 a 14. Závodní kapitál činí 45.000
lib. šterl. Dalším pozoruhodným podnikení jest ro-
stenecká továrna na sirky. Pracovati počne
na podzim. Důležitým činitelem balkánského textil-
ního obchodu jest bulharský průmysl ko-
berců. Provozuje se většinou domácky a obrací na
se stále víc a více pozornosti. Loňského roku pořá-
dána v Sofii výstava koberců, na které vy-
staveno bylo velmi mnoho vzorných exemplářů.
Boris
Cotton
Mill
Bulharsko
Como
Plovdiv
31
article
V roce 1900 založena společnost pro výrobu
napodobených perských koberců, která
vystavěla v Kotelu továrnu k tomuto účelu. V oné
krajině jsou nepříznivější podmínky pro vzrůst prů-
myslu tohoto
Amorfcké uhlí v Evropě. Americké ublí
usadilo se pevně na evropských trzich. Referovali
jsme již ne jedenkráte o novém postupu uhlí tohoto
na evropských trzích; že při tom nešloo
přechodný zje v a že se v Americe zcela
vážně na to pomýšlí, aby i pro americké uhlí byly
evropské trhy získány, dokazuje násfedující moment.
Amerika dodávala již nyní po vodní cestě
roterodamskomannheimské uhtt
do Švýcar, leč častým překládáním, které bylo
nutno předsevzíti, bylo uhlí tak rozdrobeno, že ho
nemohlo býti po dodávce užito k vytápění kotlů.
Nyní mají býtí zjednány příznivější dopravné pod-
mínky. V severofrancouzských pří-
stavních městech mají býti zřízena
velikápřekladiště, továrny bri-
kettů a p., tak aby bylo lze odtud hraditi fran-
couzské išvýcarské dodávky. Fran-
couzské dráhly povolily zvláštní
sazby, následkem jichž bude státi doprava 10t.
uhlí z francouzských přístavů na švýcarské hranice
120 fr. Pomocí této sažby mů býti německé uhlí z
Švýcar vytlačeno. Švýcarští průmyslníci vítají velmi
vřele tento fakt. Jest to ostatně zcela přirozeno.
Ještě k maloživnostenské akci státní
Věnovali jšme několik článků matoživnostenské akc
Fran
Evropa
Amerika