ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 47f39c50-661b-11dc-b76b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 34 celkem · entity: place 98, person 52, org 5, work 12
1 masthead
13. srpna 1901. Císlo 222.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) V dnešn schůzi výboru pro otázku odškodného, sděli předseda, že výbor se usnesl, po 15. září no přijímati již žádných přihlášek nároků. Přihlášky ty musí býti podávány ve třech exemplářích musí býti anglicky sepsány.
Londýn
5 article Válčení s Cínou.
Válčení s Cínou. Telegramy. Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) »Timese sdělují z Pekina: Odklad podepsání protokolu vyslanci připsati dlužno hlavně Anglii, která protestuje proti tomu, aby státy, které mají jen zcela malé obchodní zájmy v Cíně, měly rovný hlas s Anglil v mezinárodní komisi pro opravu celního tarifu. Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) »Reu kane.« se sděluje z Pekina: Poslední shromáž- dění vyslanců vyznačovalo se smířlivostí. Vy slanci doufají, že v několika dnech, až se te- legraficky poradí se svými vládami, budou moci protokol podepsati, Tarií nabude platnosti dva měsíce po podepsání. Cla budou ohnášeti malými výminkami 5 procent zboží dove- zeného. Z Pekina, 12. srpna. (C-B.) Belgick missie v západním Mongolsku osvobozena byla pravidelným činským vojskem. Z Vídně, 12. června. (C.-B.) Loď »C- sařovna a královna Marie Terezte« přibyla dle depeše dnes do Čifu. Na lodi jsou všichiní zdrávi. Z Lendýna, 12. srpna. (C.-B.) V dolní sněmovně prohlásil st. podtajemník pro věci za hraničné Cranborne, že o konečné formě závě rečného protokolu v Pekině dosud se vyjed- nává; lze ale doufati, že záležitost ta bude brzy vyřízena.
Cína Marie Teredět Londýn Anglie Pekina Mongolsko Vídeň Lendýn dolní sněmovna
6 article
Telefonické zprávy„Nár. Listů. Dr. Šusteršič před svými voliči. Z Lublaně, 12. srpna. Včera konala se v Lublani voličská sehůze, na níž mluvil dr. Š usteršič o politické situaci. Řečník pohlíží na vniterně politickou situaci pessimisticky. Ministerstvu se stěží podaří dosíci většiny piro uherské vyrovnání. O tuto otázku rozbije se prý zdánlivě dosti normální situ- ace parlamentní. Dále vyslovil se dr. Š u- steršič rolzhodně proti pokulsu utvořiti pevnou parlamentní většinu. Každá taková konfigurace! mu- sila by logicky vyvolati obstrukci menšiny Za nynějších komplikovaných poněrů mož- ným jest jenom kabinet úřadnický, stejíc nad stranami, a také jen za té podmínky bude-li přísně objektivním. Řečník stěžoval si pak na nepřátelské prý stanovisko některých členů mladočeské strany proti katolicko-národním Slovincům. Prohlásil, že však ani on, ani jeho strana nedají se tímto jednáním jednotlivych, třeba vlivuplných Mladočechů mýliti. Katolícko- národní strana slovinská bude vždycky počí- tati se skutečností, že dnes jest mladočeská strana representantkou českého bratrského národa. Ale také Mladočeši měli by vždycky pamatovati na to, že jen (?) katolicko-národní strana jest prý zástupkyní slovinského lidu.
doktor Šusteršič Lublaň Š u Katolícko národní strana
7 article
Řečník na to pojednal o stanovisku vlády k zemským volbám v Krajině. Varoval vládu důrazně před strannictvím ve prospěch liberálů slovinských. Takové strannictvi mohlo by způsobiti důsledky, o nichž vláda nemá tušení. »Kdyby vláda slovinským li- berálům poskytla pomoci a tato měla při volbách úspěch, pak — pravil dr. Šuster šič — ručím za to, že krajinského sněmu zemského nebude.« Shromáždění vyslovilo posl, dru. Šu- steršičovi jednohlasně důvěru. Sjezd německé strany lidově. M. Z Mostu n. MI., 12. srpna. Na zdejším sjezdu lidové strany německé usne- šeno také, že co nevidět budou na různých místech pořádány sjezdy německé lidove strany. Již v příštím měsíci bude se konati sjezd v Inšpruku; ještě před zemskými vol- bami bude pořádán druhý sjezd v Liberei a bezprostředně před říšskou radou bude opětně sjezd, jehož místo bude určeno v době pozdější.
Šuster Šu Liberei
8 article
Jezovitě. R. Z Paříže, 12. srpna. »Memorial Diplomatique« oznamuje: Generál jezovitů Petr Martin odjel do Berlína, aby u německé vlády prosadil dovolení k návratu jezovitů do Německa. Protiřeholní zákon ve Francii. R. Z Paříže, 12. srpna. Koncem mě- síce vydán bude dekret státní rady, jenž stanoví pravidla při provádění protiřeholního zákona. Dekret bude prý držeti se přesné zákona, vysloví ale naprostou podřízenost řeholí pod biskupskou autoritu, takže žádná řehole nebude státem autorisována, kteráz nepodrobí se biskupa právomoci. Nejnověji žádalo opět šest ženských ře- holí o státní autorisaci. Salisbury na odchodu. w. Z Londýna, 12. srpna. Zdejší listy sdělují, že lord Salisbury opravdu se zabývá úmyslem, po skončeněm zasedání sněmovny pro pokročilé stáří a porušeně zdraví vzdát se hodnosti premiéra a odebrati se na od- počinek. Proslýchá se, že Salisbury sdělil své rozhodnutí ve dlouhém slyšení králi před jeho odjezdem do Německa. Za nástupce Salisburyova pokládán jest vévoda z Dewon- shiru. Spor tureckso-francouzský. a. Z Nizzy, 12. srpna. Druhá divise středomořského loďstva, jež čekala ve Ville- franche rozkaz k odplutí do Cařihradu, spo- jila se s lodstvem v zálivu Janovském, z čehož se soudí, že se očekává uklizení fran- couzsko-tureckého sporu. Z Cařihradu, 12. srpna. (C -B Předmět hovoru francouzského vyslance Cou- stanse se sultánem, který trval skoro tři ho- diny, tveřila otázka doků cařihradskýcha požadavek dvou francouzských poddaných za Portou v obnosu 800.000 tureckých líber líezi společnosti a Portou jednáno bylo
Petr Martin Salisbury Janovský Paříž Berlín Německo Francie Salisbury Londýn Dewon Nizza Villa Cařihrad Memorial Diplomatique dekret státní rada
9 article
opětně stran doků. V záležitosti odškodného očekává se rozřešení uspokojivé. Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) »Tempsue sděluje se z Cařihradu: Sultan ujistil fran couzského vyslance, že frančouzsk vládě dostane se plného zad olst- učinění otázce práv nábřežní společnosti. V příčině zpětně koupě kon- cesse a v příčíně požadavkův francouzských bankéřův trvá sultán na svém rozhodnutí. Odpor sultánův v této věci vyplývá z nechuti jeho, platiti dluh, uzavřený za sultána Murada. Projev anglických unionistův. w. Z Londýna, 12. srpna. V Blen- heimově paláci uspořádána byla za příčinou třetího vítězství unionistů při doplňovacíeh volbách manifestace unionistů, jíž přítomno bylo na 130 členů dolní sněmovny, mezi nimiž Balfour a Chamberlain a 3000 dele- gátův unionistických spolků ze všech část Anglie a Škotska. Vévoda z Marlborovghu předsedal. Artur Balfour, jenž první mluvil ujišťoval, že liberální opposice svým »bodá- ním jehlou« nezničí takového obra, jakým jest prý strana unionistická. Také lrové myl prý se, myslíli, že obstrukcí vynutí samo správu pro Irsko. Anglie nedá prý se ničím od vytknuté cesty své odvrátiti. Chamberlain, bouřlivě byv pozdra ven, posmíval se liberální straně, jež prý za vedení CampbellBannermanova stálese sevrká, i liberálním imperialistům, kteří pry jsou dobří, ale slabí lidé. Litoval, že iršt nacionalisté, ač se veřejně vyhlašují za ne- přátely Anglie, docházejí ve snaze své po samo- správě Irska podpory anglické strany. Národ prý ale očekává, že »matka parlamentů«, dolni sněmovna anglická, ubrání se útokům Irův, kleří ji prý chtějí ponížiti a kteří prý sedí v parlamentě v počtu, jenž nijak neodpovídá bohatství (l) a intel- ligenci () obyvatelstya, jež za stupují. Tuto otázku bude prý nutno ted především řešiti.
Balfour Chamberlain Artur Balfour CampbellBannermanův Irův Paříž Cařihrad Sultan Londýn Anglie Skotsko Irsko dolní sněmovna
10 article
Chamberlain dále pravil, že válkou uká- zaly se býti úkoly Anglie většími nežli se mohlo čekati, ale Anglie přes to nezmalo- myslněla, nabpak stala prý se ještě odhodla- nější k velikému prý sklamání celé Evropy. jež na ni nevlídně hleděla. Souhlas britského kmene celého světa prý ale hojně Angliř od- škodní za oběti, jež musila válce přinésti. Po tom přijata resoluce, jež polifice vlády vyslovuje neobmezenou důvěru a pro jevuje přesvědčení, že zvláště prý od sol- dárnosti unionistické strany závisí blaho i ázndmak- bezpečnost říše. Telegramy korresp. kanceláře. 6 K úmrtí císářovny Vikterfe. Z Postupimi, 12. srpna.(C.. Vilém I. s čísařovnoů přibyli dnes ráno na stanici Oboru a odjeli do Nového paláce. 5evá Hr. Waldersee.a Z Hannoveru, 12. srpna (C.-B.) Hl Waldersee přibyl sem dnes o polednin a byl uvítán veškerým důstojnictvem. U brány na počest jema zřízené, pronesl k hr. Walder- seeovi řeč i zástupce města.odo a natm Smrt Crisnova, ěncu onpole. 12. srona. (C. B.) Mrtvola Crispova bude vystavena v úmrtním pokoji v letobrádku »Lina«. Veterání, hasiči a stráž níci budou konati čestnou stráž. Den pohřbu není dosud určen. Mrtvela Crispova převezena bude zvláštním parníkem do Palerma. „So- chař Jarace zhotovil odlitek tváře zemřelého Pracovna Crispa byla zapečetěna a jeho závěť uložena u notáře Bonuccia.
Chamberlain Crispův Lin Mrtvel Crispův Crisp Bonuccio Anglie Evropa Postupim Hradec Hannover Palermo
11 article
— Král Viktor Emanuel poslal vdov Crispově za sebe i choť svou soustrastný telegram, v němž praví, že žíti bude na vždy památka starébo, statečného vlastence, jakožt jednoho ze zakladatelův Italie, kterémužto dílu Crispi tak velkou čásť života svého vě- noval. Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) Zpráva smrti Crispa vyvolala v celé Italii hlubeky dojem. Listy věnují Crispovi vřelé vzpomínky v nichž oceňují jeho vlastenecké zásluhy jeho dar státnický. Vláda bude zastoupen při pohřbu Crispa třemi členy ministerstva a. Z Říma, 12. srpna. Starostové římský, neapolský, palermský, messinský. janovský a turinský vyslovili rodině Crispově soustrast. Došla také z Terstu tato depeše: »Vlastenci terstští posílají se srdcem sklíčeným poslední pozdrav.« Praetor čtvrt Chieja zapečetil Crispův archiv a knihovnu Crispi byl prý již po 36 hodin bez vědomí a nevěděl, co se s ním děje. Posledního po- mazání se mu nedostalo. V posledním oka mžiku života jeho přiložila mu dcera jeho krucifix ke rtům. Z Pešti, 12. srpna. (C.-B.) Ministersk předseda Koloman Szell zaslal italskému vy slanci při vídeňském dvoře hr. Nigrovi te legram, projevující soustrast nad úmrtím Crispovým. Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) Pohřeh Crispův bude 15. t. m. Rakev bude křižá kem »Varesem« převezena do Palerma.
Viktor Emanuel Crispův Crispi Crisp Chieja Szell Řím Terst Pešť Varese Palermo
12 article
Proces s Makedonci. Ze Srédee, 12. srpna. (C.-B.) Před po- rotou počalo dnes přelíčení proti Sarafovu a soudruhům. Obžalováni jsou: Sarafov a Sto- janov pro spoluvinu na zavraždění Sitovského a Kovačev a Frolev pro spoluvinu na za vraždění prof. Mihaileanu. Po přečtení obžáloby vyslýchán Sarafov Zvěděl prý o vraždě teprve z novín. Make- donský výbor zřizoval v cizině odbory pro hmotnou podporu své věci. V této záležitost přibyl on k jednodennímu pobytu do Buku rešti. Sitovského neznal a teprve po jeho za vrazdění zvěděl, ze byl slídičem. Sarafov popírá, že exisťuje tajn usnesení výboru, aby všichni slí diči Tunecka byli žavražděni Nevydán vůbec žádný příkazl na vraždu. Ostatní obžalovaní obhajují se podobně Volby v Srbsku.
Makedonec Kovačev Frolev Mihailean Srédee Srbsko
13 article
Z Bělehradu. 12. srpna. (C. -B.) Př včerejších užších volbách v péti krajích zvo leno 27 přívrženců vládních a 1 neodvislo radikál. Skupština jest sestavena takto: 110 přívrženců vládních a sice 84 radikálů, 14 ne- odvislých radikálů a 6 liberálů. Makedenská otázka. Ze Softe, 12. srpna. (C.-B.) Včer zahájené rokování makedonského sjezdu jest důvěrné! Proslýchá se, že stoupenci Sarafova mají na sjezdu většinu. Z jižní Ameriky. Z Caracusu, 12. srpna. (C.-B.) Vysla- nec Spojených států pověřen byl zastoupením zájmů státních příslušníků kolumbijských. Finance španělské. Z Paříže, 12. srpna. (C.B) Jak »Ag- Hav.« z Madridu sděluje, popřel jeden člen ministerstva, že vláda chce si vypůjčiti 50 millionů k mimořádným účelům vojenským. Albanské hnutí. Z Cařihradu, 11. srpna. (C. B) S ohledem na to, že dle zpráv černohor- ských v Mokré na středomořské hranici lze se obávati pro spory majetkově útoků Al banců na křesťany, učinil černohorský zá- stupce Bokič u Porty kroky, aby konfliktu bylo vyvarováno. Z Cetyně, 12. srpna. Kníže Mikuláš vyhověl přání sultánovu a dal sděliti vůdcům albánského hnutí, že nemůže dovoliti, aby vůdcové hnutí toho trvale se zdržovali v Úi- cínu a aby tam svolali albánský sjezd.
Al Port Mikuláš Bělehrad Soft jižní Amerika Caracus spojený stát Paříž Madrid Cařihrad Mokrá Cetyně AgaHav
14 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Nařízením finunčního ministerstva, jež zejtra úřadní list uveřejní, bude zakončeno umořování nezalože- ného dluhu v státovkách. Slažení s tá- tovek po 50 a 5 zl., jichž jest ještě za 160 mill. K v oběhu, provedeno buďe rák.uher. bankou do 31. srpna 1907. V soukromém oběhu budou přijímány státovky tya ještě do 28. února- 1903, uo státníeh pokladen do 31. srpna 1903. Na místě jieh budou od 2. září 1901 dány do bběhu ban- kovky po 10 korúnách, o jichž vydání bude zejtra i s popisem jich vydána vyhláška banky. Jine sdělení, jež zejtra bude rovněž u ve řeljině ne týče se přikázání výměry pěněz, obslarávané dosud státními pokladnami, ústředním i státním pokladnám v zemských hlavních městech a rak- uher. bance4 ns0 cžla a onoe st. Z Pešti, 12. srpna. (Zvl. telegr »N. L.«.) Na trhu přodalo se 34.000 q b- 24h levněji. Platila: zplšenice tisská 80 k K 8.30, 79.5 kg K 8.15, 79.3 kgt K 8.—. žlutá, 79 kg K 8.05, 78 kg K 8.10, 77.5 K 7.90 žlutá, 77 kg K 7.80, 76.5 kg K 8 .05, 73.5 kg K 785, pšenice z okolí Pošti 80 5 k K 8.0715, 79 kg K 8.—, 77. kg-K27:85- žlutá, 76 kg K 7.— snětivá, 72.5 kg K 7.10 snětivá, stolno-bělehradská 79 kg K 8.15,e 78 2 k K 8.—, 77.5 kg K 7974, tolnavaká 78 k K 8.—, bačská 75 kg K 7.75, marošská (stará) 75 kg K 7 824, skladní 79 kg. K 8.05, 77 kg K 7.90, 76.5 kg K 7.824. 76 kg K 7.80. žito K 6.50, K 6.70; ječmemn K 6 . 20 oves K 6.20 až K 6.50; kukuři ce K 5.324.
Platil Vídeň Pešť K 8.0715 q b kg Pošť 80 snětivý
15 article
Na termino vém trhu se ceny udr žují. Kukuřice stoupla na nepříznivý amerieký výkaz K večeru znamenala pšenice, dle mezi národní usance na měsíc říjen K 8.07, dle uherské usance na říjen K 8.09, dle mezinárodní usance na duben K 8.45; žito na říjen K. 6 . 72. žito na duben K 7.02, oves na říjen K. 6.28. oves na duben K 6.55, kukuřice na srpen K 5.20, na září K 5.27, na květen K 5.19 řepka na srpen K 13.85. sTuky K 49.—, ostatní nezměněno Počasí: horko. Z Petrohradu, 12. srpna. (C. -B.
Petrohrad
16 article
»Deutsche Petersburger Zig.« označuje zprávu. že agent růského finančního ministerstva v Ber- líně obdržel rozkaz, aby předběžné práce pro obchodní smlouvu zastavil, za pravděnepodob- nou a klade důraz na to, že ofſiciální orgány finančního ministerstva projednaly osnovu cel- ního tarifu tak objektivně a krátce, že se ni- žádným způsobem z jednání toho nedá soudit na nějakou retorši. Pověsť o nastávajícím zá- kažu chození ruských dělníků do Pruska na prácí prozrazuje naprostou neznalost věci Zpráva ta zakládá se potud na omylu, že še- tření ruské vlády o chození dělníků do Pruska na práci není v žádné příčinně souvislosti s uveřejněním německého celního tarifu a že není nikterak tajným. Úmysl uzavřiti hranice délníkům, chodicím do Pruska na práci, nebyl vysloven z ruské strany úřadní. m. Z Cařihradu, 12. srpna. Rakoust finančníci ucházejí se o privilegium na výrobu a prodej zápalek v celém Turecku. Žádají, aby jim koncesse byla udělena na 40 let za ročn plat 250.000 až 300.000 tureckých liber. Z Cařihradu, 12. srpna. (C.-B.) Dne podepsána byla za obě vlády turec ko- rumunská obchodní smlouvas na dobu 5 let ministrem Tevfikem pašou a vyslan cem rumunským Ghikou. Z Nového Yorku, 12. srpna. Smýšleni velmi povné, pšenioc na září 79.—-, pženice na říjen 791, kukuříce na září 631/2, oukr mauzoovados 3/u, bavlna 8.—. .— Na poněžní burze závěreční smýšlení velmi pevné.
Tevfik paša Prusko Cařihrad Turecko Nový York Deutsche Petersburger Big
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. snri
18 article Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních. V Praze, 11. srpna. (Pův zpráva »Nár, Listůe.) Počasí minulého týdne bylo celkem vývoji řep příznivo; oproti týdnu předminulému bylo mén srážek, ale vždy ještě s dostatek a zejmena v Če- chách severozápadních stěžují sobě do přilišnýel dešťů, na př. v Údlici z vlhka listoví počíná žloutnou a bulva místy zahnívat. Než i z východních Čec stesky jdou do přílišných dešťů: z Hradce Králové plše se, že sklizeň obilní dešti trpí, řepě ovšem po časí to jde k dluhu. V Čechách středních také počasi vyhovuje, pokud řepy se týče, téměř všeobecně. Na Morávě a ve Slezsku vývoj. řepy, jde normálně v před, v Haličr přejí sobě sucha, kdežto v Uhrách naopak žádají sobě více vláhy. ě nnilo V Německu bylo dosti dešťů, takže byl sobě nyní přáli zejmena k vůli sklizni obilí suché a teplé po hody. Z ostatních zemí docházející zvěsti jsou do tvrzením stavu věcí, tak jak jsme uvedli v naší minulé zprávě. Škody, způsobené v Rusku na řep ních rolích různými škůdci živočišnými se číselně vyjadřují v ten rozum, že z osevu 540.000 desjatin zničeno jest úplně 37.000 desjatin, ze zbytku 503.00 desjatin pak že je v dobrém stavu 245.000 desjatin v uspokojivém stavu 160.000 desj. a v neuspokoji- vém stavu 98.000 desjatin, z který cbžto posledníc opět 60.000 desj, utrpělo značných škod hmyzem 38 000 desjatin poškozeno zvláště suchem a horkem Rozbory řepní za týden právě minulý skýtaji tyto číslice: Průměxná vába Cukr listoví ves šťáv bulvy gramů 1. Čechy severozápádni letos .. 238 238 12.5 loni . . 176 192 11.7
Čecho Praha Hradec Králové Čechy Uhry Německo Rusko
19 article II Čechy slelnl 13.1
II Čechy slelnl 13.1 letos . . 245 loni . . 173183 136 III. Čechy východní lelos . . 208. 22i loni . . 166 Celkový průměr L. II. I. 12.7 letos . . loni . . 170 20 Morava, Slezs ko, Halič, Dol. Rakou sy letos . . 225 i 354 1 13.1 loni . . 164
Čecho Čechy Slezs Halič Dolo 354 1
20 article Ubry9
Ubry9 letos . . 210 loni . . 254 Celá říše letos . . 226 21s aee a loni . . 174 Německo dle cukrovarníku lefos . . 219 0r 370 loni . . 215 Německo dle Lichta letos . . 184 loni . . 235749 138 Francie užj 3890 126 letos . . 181- 4 s 1e0 Švédsko
Ubry Německo Švédsko
21 article
11.6 letos . . 190 loní . . 114370 11.— Roku letošního počal spolek cukrovarníků fra couzských s pravidelnými týdenními rozbory řephími chybí však loňské čísňce ke srovnánL. Číslice švédsko poukazojí ke mnohem pokročilejšímu vzrůstu bulvy než tomu bylo před rokem. Pro Němečko číslicím cukrovarníků sluší rozhodně dáti přednost před čísli cemi Lichtovými; tyto vykazují skoky zcela nepo dobné pravdě, na příklhd loňská váha listoví dne jes 249 gramů proti 404 gramům před týdneml Na trzíchcukérních opanoval v dýdnu právé mi nulém v kruzích obchodních rozhodný pessimismus a to jak pro běžnou kampaň, kde stále uvolňovány dřívějšími závazky dosti nalehavými prodeji, čimí cena citelně utrpěla, tak i pro kampaň novou, ohledně kteréž, trváme, Angiie dosáhla rékordu odhady vzrůstu příští řepní kampaně nad letošní o 500.000 tun a příští výroby kubánské 1,100.000 tun proti 600.00 tunám kampaně letošní, tudíž rovněž o 500.000 tan více! Ceny reeliné číslice tyto ovšem nemají, ale přes to vykonají svoji služhu, a o více těm kterým spekulantům neběží. Tak vysvětluje se, že včera př- závěrce týdenní stanuli jsme při K 22.30 za poho- tové Úští a K 22.05 na říjen-prosinec z Ústi, což od- povídá proti závérce týdne předminulého sestupu K 1.30 při pohotovém zboží a 40 h při nové kampani Zajímavé číslice podává londýnský Czarnikow ohledně Javy, uváděje spolu, že dle zpráv z Javy docházejících letosní úroda třtiny z jednice plošne jest o 5 až 25 proc. menší loňské, následkem čehož přes podstatné zvětšení osázené třtinou plochy vý roba cukerní nebude prý větší loňské. Pripomínáme zde, že v tuto dobu každoročně Java naříká sobě na nepříznivou sklizen Obnášely v Javě: 1902 1900 1899 1898
Lichtová gram na říjen Java
22 article
Osázená plochaha 103.000 91.000 84.0001 81.00 Výroba cukrut. — 762.000. 762.000, 725.000 Cukru z ha q. . . — 84 91 Měla-li by výroba letošní býti rovna Ioňské. znamenato by to cukru z hektaru 74 q. C tudíz schodek přes 10 proc. Číslice vývozu cukerního z Javy by ale s tě- mito stesky nesouhlasily, neboť vývoz tento obnášel: Do Evropy Do zemí a Ameriky východních Celkem 1901. 1900 1901 1900 1901 1900 tisíce tun 73 57 25 v květnu v červnu v červenci úhrnem . . 178 158 67 47 245 Celkový vývoz je tedy v prvních třech měsících o 40.000 t. větší loňského a jest zejmena památno, že 20.000 t. z tohoto přebylku připadá na kraje dál ného východu, jehož rostoucí spotřeba cukru jesl vůbec z nejdůležitějších momentů pro příští utváření světové statistiky a tím i cen cukerních. Týdenní statistika zásob světových vykazuje jako již v minulém týdnu, opět poměrné zlepšení jež však už dnes nemá hlubšího významu pro trl světový. Zásoby tyto páčí rozad íl
Cukr Evropa
24 article
1901 dnes jýdnem tisíce tul n 1.032 1.355+ 323 352 Licht . . . . . Czarnikow . . . 1.164 1.548 — 384 400 Jisto jest, že v novou kampaň vstoupíme se značným nadbylkem zásob, což jest směrodatno pro posuzování celkové siloace dnešníl Bilě zboží v tomto týdní nevalně smlouváno, jelikož pevná ruka nebyla v trhu, nemajíe více vol- ného kontíngentu na srpen; očekává se proto brzké uvolnění ještě nějaké části pro srpen; cen jest nezměněna K 84.— při 100 q a K 85.— při menším množství za I. rafinádu loco stanice.
1.355 + 323 352 Licht
25 article
Den řemeslnictva a živnostnictvav Hradcí Králové. Zemská jednotu řemeslnýeh a živnostenských společenstev pro královsty české se sídlem v Praze koná u příležitosti sjezdu řemeslnických a živnostenských spole- čenstev kraje královéhradeckého v neděli dne 18. srpna 1901 svou mimořádnou valnou hro- madu v Hradci Králové o 11. hod. dopoledni v Živnostensko-čtenářské besedě. Jednací pořat valné hromady jest: 1. Čtení zápisníku. 2. Zpráv o postupu organisace jednoty. 1 3. Schválení jed- nacího řádu pro odbory župní. Ve 2 hod. odp. sjezd řemeslnictva a živnostni ctva kraje královéhradeckého Hradci Králové. Pořad sjezdu: I. Zem- ská organisace řemeslných a živnostenskýeh společenstev a upravení organisací župních. Re- ferent pan Frant. Kratochvíl, říšskýa zemský poslanec ze Žižkova. II. Pojišťování živnostniciva vůbec, zejmena pak zřizován obligátorních nemocenských pokladen mistrov- ských. Referent pan Jan Šafr z Prahy. trhů obilnich. Minulý týden byl bohatý n bouřlivé sráčky na všech našich zemích. Tempera- tura následkem dešťa při značném proudění vzdu chu se síce poněkud ochladila, ale později opě stoupla. Za hranicemi zůstalo počasí nezměněno Na trzích zahraničních bylo smýšlení pevnějši ná- sledkem podstatně vyšších požadavků zámořských ale obchod nebyl proto nikterak čilý. V Americe kursy při trvale dobrém obchodě vývozním mírn stouply. V Anglii byli kupci zdrželivi, ceny zůstaly však nezměněny. Z termínových trhů anglických severoněmeckých oznamuje se směr vzestupný. N trzích trancouzských zavládla v první polovině mi nulého týdne haussa, ale později se smýšlení uklid- nilo. Na všech ostalních trzích na pevnině byl odby
František Kratochvíl Šafr Hradce Králové Praha Hradec Králové Re Žižkov Amerika Anglie I . země
26 article
těžkopádný a vléklý, poněvadž byli kohsumenůi vac vyšším požadavkům majitelů zboží zdrželiví a činili jen skrovné objednávky. Na trhu pešťském utrpěla většina obilnin při skrovných obratech kursovní ztráty. Pšenice šla v první polovině týdne dosti dobře na odbyt. Po starém zboží byla dobrá po- ptavka a bylo i dráže placeno, kdežto zboží nové šlo hladce na odbyt za ceny nezměněné. Později poptávka značně ochabla, ale také nabídka byla menší, takže přes chabé smýšlení a vleklý odbyt zůstaly ceny téměř nezměněny. Týdenní obrat ob- nášel asi 150.000 q a na konec pšenice stará o ně- kolik haléřů podražila, nová pak většinou o něco zlaciněla. Dovezeno bylo asi 145.116 q a vyvezeno 600 q. Po žitě byla jen skrovná poptávka. Také na- bídka byla slaba. Prodáno bylo asi 8000 q za K 6.55 až 6.671/2 při paritě pešťské. Ječmen n kroupy i na krmení byl dosti hojně nabízen. Jakos byla dobrá, ale továrníci chovali se odmítavě, po- něvadž jsou s důstatek zásobeni. Ceny klesly o 714 až 10 h při obratech asi 8000 q. Placeno bylo zboží uherské K 6.10 až 6.30, srbské docílilo z počátku na 3 měsíce K 6.15, ale později bylo nabízeno za K 6.10. Ječmen na dodání ze stanic zlaciněj rovněž o 30—-40 h. Nabídka byla vydatná, majitelé ochotni, ale na odbyt šlo jen zboží plnozrné a pěkné barvy. Skrovnější druhy byly zanedbávány. Celkem obná- šely obraty pouze asi 30.000 q. Placeno bylo z lepší ječmen tisský K 6.— až 6.40, za zcela jemný až K 7.—, za severouherské prostřední druhy K 6.25 až 6.80, za jemné a panské zboží až K 7.75, z dráhy jižní K 6.— až 6.90 dle jakosti. Oves starý se již na trhu ani neobjevoje. Nový následkem silných do- vozů a omezení poptávky pro spotřebu zlaciněl o 30 h. Prodáno bylo asi 5000 q za K 6.15 až 6.50 dle barvy a čistoty. Kukuřice o 2—3 h podražila.
Ječmen
27 article
Prodáváno bylo asi 10.000 q. Repka byla kupována továrníky z Čech za K 13.30 až 13.80. Lnině podra- žilo o 50—60 h. Placeno bylo K 14.70 až 15.50 při paritě pešťské. Na pešťském trhu termínovém zaho- stila se naprostá chabosť. Smýšlení bylo velice mdlé, kursy se drobily. Žemědělské výstavy v Rusku. V kyjev- ském obvodu budou pořádány dvé výstavy zemědělské a to dne 15. (18.) srpna v Berdy- čevu, která skončí 26. srpna (8. září), a druhá o 2. (15.) do 9. (22.) září ve Vinici. Vystavovány budou: dobytek, brav, drůbež, hnojiva, země- dělské stroje, výrobky domáckého průmyslu, lesnictví a pod. Poměry rusko-něměcké napinají s stále víc a více. Německo bylo dos u hlavním ruským doďävatelem hospo- dářských strojů. Byloncby velmni včasno, starali se o navázání našich obchodních styků s Ruskem v tomto směru. Přiležitost jest výstavami lensl zmíněnými dána. Ruský obchod mezinárodní. V prvých mě- sících t. r. činil ruský zahraničný obchod 344.560.000r. (vývoz 180,661.000 r., tedy 52.4 pct., dovoz 163,899.000 r., tedy 47.6 pct.) Z vývozu připadalo na požívatiny (čísto v závorce udává výsledky stejné periody toňské) 98,857.000 r. (84.915.000), s u- roviny a polotovary73,520.000 rubl (63,562.000), zvířata 5,072.000 r. (5,235.000), tovary 6,212.000 r. (5,597.000). Z vývozu při- padalo na Německo 49,901.000 rublo. Anglii 30,891.000 ra, Francii 17.316.000 r., Rak ou sko 8.580.000 Dovezeno bylo požívatin za 26.407.000r. (23,703.000), surovin a polotovarů za 83.945.000 rubiů (84,344.000), tovarů 53.210.000 (61,083.000). Na dovozu participovaly: Německo 64 milliony r.
Repka Byloncba Čechy Rusko Berd Německo Anglie Francie
28 article
Anglie 28 míll. r., Spojené stálý 14i mill r., Řa- kousko 8 mill. r. Atnerický vývoz obuvní. K americkým vý- robkém, které rychle zvítězily na evropském trhua pro které jest dle zpráv amerických obchodních cestujících obzvláště výhodným a velikým odbytištěn, patří v prvé řadě obuv. Toto vítězství přičítá »N. Y. H. Ztg.« v prvé řadě zlepšené americké me- thodě při vydělávání a upravolvání koží a vkusné výpravě tovarů. Co ameri- ckým cestujícím v Evropě do očí bije, jest okolnost, že veškeré větší — anglické i německé — závody americkou obuv nabízejí a vychvalují a zvláště že nalezají se nyní ve všech větších anglických i něme- ckých městech závody, obírající se výhradně pro- dejem americké ohuvi. Na váhu padá však, že se teprve jenčást americké obuvní produkce obrátila na evropské trhly. Americké obuvní továrny vyrábějí nyní asi za 500 mill. doll. obuvi, z níž vyváží se za 5 mill. lib. št. Z toho šlo as za 1.5 mill. lib. št. do Australie, za tolikéž do Anglie, a-as za 200.000 lib. št. do Německa. Jak patrno, ne- věnuje americký obuvní průmysl zatím vývozu středo- evropskému ještě svou pronikavou péči. Jeden z před- ních obuvních průmyslníků vykládá věc tu tím, ž Německo jest odběratelem horšího zboží a neskytá tedy vývozní obchod tamní valných zisků. Jinak tomu u Anglle, která odebírá zvláště jemné a drahé z boží.
N Y H Ztg Anglle Anglie Evropa Austrálie Německo
29 article
Jiná firma pojímá poměry zcela jinak. V pravém opaku věří ve vzrůst amerického vývozu obuvního de Německa a do Rakouska. Znamenité výsledky tohoto vývozu překvapují prý tím spíše, že o buv vyvážená jest z valné části vyrobena z evropských koží. Byloť vě r. 1900 dovezeno do Ameriky 125.000.000 evropských koží. Továren obuvních stále přibývá. V nejnovější době vznikly nové závody toho druhu v západní Americe. Vývoz do Evropy poroste. Pro naši domácí výrobu tedy vyhlídky nevalně růž ové.
Německo Rakousko Amerika Evropa
30 article
Bulharský průmysl. Vzhledem k významu, jaký má Bulharsko pro náš vývoz, zasluhují jeh průmyslové snahy naší plné pozornosti. Výroční zpráva našeho konsulátu sofijského věnuje po- čatkům bulharského průmyslu obšírnou stať. dolo- ženou četnými čísly. Dle ní zastoupen jest velko- průmysl dosud pouze dvěma závody zařízenými veskrze moderně, které založeny bylv nedávno cizími kapitůly a již nyní velmi dobře prospívají. Jich soutěž jest značná a výsledná Jsou to: sofijský cukrovar a varensk přádelna bavlny firmy »Anglo spinning Com- pany, Prince Boris Cotton Mill«. Cukrovar so- fijský rozmnožil za dvě léta svého trvání značná svou výrobu. Jeho vlivem zlepšilo se pěstění řepy a opravňuje do budoucna k nejlepším nadějím. Před- loni činila jeho výroba 10.000 q. v loňské kampani spracováno však již 274.000 q řepy a vyrobeno z n 30.000 q suroviny. Přípravné práce na vystavění cukrovaru v Plovdivě byly na zakročení sofijského zastaveny. Textilní továrna varenská. která počala pracovati roku 1899, měla z počátku 8000 vřeten; jich počet stoupl nyní na 12.000. Za- městnává asi 300 dělníků a dělnic a vyrábí denně as 1000 baliků (po 10 angl. librách) surové příze čís. 4. 6, 8. 10. 12 a 14. Závodní kapitál činí 45.000 lib. šterl. Dalším pozoruhodným podnikení jest ro- stenecká továrna na sirky. Pracovati počne na podzim. Důležitým činitelem balkánského textil- ního obchodu jest bulharský průmysl ko- berců. Provozuje se většinou domácky a obrací na se stále víc a více pozornosti. Loňského roku pořá- dána v Sofii výstava koberců, na které vy- staveno bylo velmi mnoho vzorných exemplářů.
Boris Cotton Mill Bulharsko Como Plovdiv
31 article
V roce 1900 založena společnost pro výrobu napodobených perských koberců, která vystavěla v Kotelu továrnu k tomuto účelu. V oné krajině jsou nepříznivější podmínky pro vzrůst prů- myslu tohoto Amorfcké uhlí v Evropě. Americké ublí usadilo se pevně na evropských trzich. Referovali jsme již ne jedenkráte o novém postupu uhlí tohoto na evropských trzích; že při tom nešloo přechodný zje v a že se v Americe zcela vážně na to pomýšlí, aby i pro americké uhlí byly evropské trhy získány, dokazuje násfedující moment. Amerika dodávala již nyní po vodní cestě roterodamskomannheimské uhtt do Švýcar, leč častým překládáním, které bylo nutno předsevzíti, bylo uhlí tak rozdrobeno, že ho nemohlo býti po dodávce užito k vytápění kotlů. Nyní mají býtí zjednány příznivější dopravné pod- mínky. V severofrancouzských pří- stavních městech mají býti zřízena velikápřekladiště, továrny bri- kettů a p., tak aby bylo lze odtud hraditi fran- couzské išvýcarské dodávky. Fran- couzské dráhly povolily zvláštní sazby, následkem jichž bude státi doprava 10t. uhlí z francouzských přístavů na švýcarské hranice 120 fr. Pomocí této sažby mů býti německé uhlí z Švýcar vytlačeno. Švýcarští průmyslníci vítají velmi vřele tento fakt. Jest to ostatně zcela přirozeno. Ještě k maloživnostenské akci státní Věnovali jšme několik článků matoživnostenské akc
Fran Evropa Amerika
34 article
3 e