3
masthead
13. srpna 1901. Císlo 222.
4
article
Uvážíme-li veškeré tyto poměry, v kterých
lid náš žije, pak věru nelze se nikterak diviti,
že přes to, že ve Slezsku v mnohém směru pra-
eujeme se značnou energií (tak zv. v hospodářské
organisaci a v hasičstvu), přece jenom ve směru
osvětovém a národním pokračujeme pomalu ave
směru politickém stojíme.
Jest pravda, trochu více činnosti, více orga
nisace a čilosti u naší městské intelligence, zvlá-
ště v Opavě a ve Frýdku by mohlo hodně pro-
spěti a také hosté naši za poslední návštěvy
rolnictva z Čech a Moravy ve Slezsku si na tuto
slabou stránku českého živlu v Opavě vším prá-
vem 4rpce stěžovali.
Než právě ta okolnost, že naše městsk
intelligence jest početně slabá a stále se mění.
mnoho přispěje k obhájení možných útoků na
jednotlivce a zvláště na některé naše poslance
Kdo zná dobře činnost našich předáků,
zvláště dra. Stratila a rady Hrubého, ten jes
přesvědčen, že na jejich místě a v našich po-
měrech nevykonal by nikdo více; oni právě
připravíli půdu, na které bohdá poroste lepš
símě, než dosud.
Stratil
Hrubý
Slezsko
Opava
Frýdek
Čechy
Morava
5
article
Poslance dra. Grudu ovšem jest těžko ob
hajovati proti častým útokům, poněvadž jeho
dobrá vůle Slezku stačiti již nemůže. Slezsko
potřebuje lidi nejen velkého konceptu, ale
drobné úsilovné práce, jejíž výsledek častěji
také snížení k lidu vyžaduje, ano podmiňuje.
Z ostatních členů naší opavské intelligence
jest jž jen málo osob, kteří s ohledem na svě
samostatné postavení, své zkušenosti a stálí
pobyt ve Slezsku mohou bezohledně vystoupiti,
ale právě proto jsou tito »ubožáci« přetíženi
tak různými spolkovými pracemi, že prázdného
času jim zbývá pramálo. Frýdek jest v tomt
směru ještě hůře na tom, než Opava, nebot
zdejší čeští předáci přesytili se již národní
prací tou měrou, že vše ponechali dorostu,
který, jak se zdá, stará se o věci národní ještč
méně.
Největší vadou naši národní činnosti v mě-
stech jest, že následkem malého počtu pracov-
níků nebylo možno dosud provésti nutnou dělbu
práce, neboť mnozi intelligenti, přišlí z Čech
i z Moravy buďto se zde odnárodní, nebo scho-
vávají se hezky v pohodlném ústraní, aby ne-
poškodli sobě kariéru. O poměry našeho lidu
venkovského a dělnictva vůbec málo kdos
stará. Nezřídka přicházejí nám pomoci našinci,
a la Pittner, Turecký a j., kteří svůj zájem
z pravidla cení nepoměrně výše, než zájem
národa a následky pak často odnose ubohý
vůdce.
Za takových poměrů není pak divu, že
i u dobrých pracovníků musí nastati svým
časem únava, omrzelost, zvláště když vidi, že
každý nezaviněný nezdar připočte se na jejich
Celá národní činnost naši městské intel-
ligence nejlépe se zračí při valných hromadách
Politické jednoty v Opavě, spolku tak důležitého
pro Slezsko, při kterých bývá 20—30 účastník
a z nich ještě značná část jest z venkova.
Slezsko
Frýdek
Opava
Čechy
Morava
6
article
Ke všem těmto neblahým poměrům při-
družil se nám nyní boj s bratry Po
láky. Kdo nezná poměrů v okresu frýštátském
a bohuminském, ten ovšem boj tento těžko
chápe. Jinak však musí soudit ten, kdo krásn
naše obce v těchto okresích navštíví; tak vi-
díme, že v české obci Rychvaldě v posledníeh
lelech zřízena na místě dřívější školy české
škola polská, dřívější bohoslužby české nahra-
žují se polskými.
Bolestno jest býti přítomnu kostelním boho-
službám; farář začne se modliti polsky, lid po
kračuje česky, učitel začne zpívati polsky, lid
zpívá dále česky, a této oblíži s lidem odpo-
máhají zmínění páni Poláci tím, že české kan
cionály a české zpévníky nahražují polskými.
Bohužel, že takových Rychvaldů jest zde
mnoho. Proti usedlé zde naší intelligenci píst
se jako o závod různé polské nejhnusnější,
drzou lží překypující pamílety a ty rozdávajíse
mezi lidem. Jako nasehvál dosazuje do těchto
okresů pruský biskup Kopp faráře Polákya
Němce, a úřady školní dosazují sem s obzvláštní
důsledností za učitele čistokrevné Poláky často
až z Haliče. Věc dospěla tak daleko, že v obeleh
Bohumíně, Rychvaldě, Záblatí, Skřečoní, Šu-
nychlu, Pudlově, Vrbici a Lutyni, tedy v okolí,
kde žije přes 5000 českých duší, již po léta
není českých služeb božích. Divíme se velmi.
že naši poslanci pana biskupa ve slezském
sněmu na tuto nesprávnost ještě důrazně nepři-
pamatovali. (Snad s ohledem na společný postup
s polskými poslanci na sněmu.) O výbojnost
Poláků v Dobrové, v Lázích, v Mor. Ostravě
jinde bylo již napsáno dosti v různých listech.
Kopp
Polákya
Polák
Vrbica
Lutyň
Rychvald
Halič
Bohumín
Záblatí
Skřečoň
Šu
Pudlov
Lázy
Morava
Ostrava
7
article
Člověku stydne krev v žilách, když čte ony
drzé lži, které proneseny byly nedávno od pol-
ských agitátorů v Zakopaném.
S takovými lidmi nelze uzavírati ani pří-
měří, neboť jim nejedná se ani o prospěch
polského národa, nýbrž o sebráni hojných
obnosů z bohatších polských kapes. Dokud lidé
tito budou strkáni, aby nám stříleli do zad, c
my těžký boj zde vedeme s němectvem a židov-
stvem, nelze nadíti se žádného příměří v boji
s Poláky. Dosud ukázali jsma Polákům dost
ochoty, ustupovali jsme jim všude, volili jsme
jejich poslance, lid napomínali jsme ke shode
s nimi a za odměnu máme hrozbu, že neusta-
nou, až nás vytlačí z celého východníh
Slezska.
Smutné tedy jsou poměry v českém Slez
sku, smutnější ještě dnes, než v Čechách a na
Moravě před 100 léty a proto nepomohou ty
různé rady, které nám v poslední době tak
často se udělují; nám pomoci mohou jenom
skutečné činy za spolupůsobení celého našeho
národa.
Nemáli naše národní država ve Slezsku
se zmenšovati, jest rozhodně z a po
třebí pracovati na odstraněn
všech svrchu vylíčených úž as-
ných poměrů, za kterýmžto účelem jes
zapotřebí, aby práce ve sméru osvětovém, ná-
rodním a politickém postupovala aspoň s po-
dobným rozmuchem, jako orgunisace po stráne
hospodářské. Toto může se státi jenom po vy-
plnění těchto našich přání a požudav ků
1. Vyrovnání s Němci v ost a t
ních zemích koruny české díti se
musí jenom s ohledem na Sle zs ko
a s podmínkou, pakli Němci jako
majorita ve Slezsku přiznají nám
tatáž práva ve školství, v úřadec
Polák
Němec
Zakopané
Slezsko
Čechy
Morava
9
article
a vůbec jako požívají v králo v stv
českém jako minorita.
2. Jelikož slezští úřadov
vládní z respektu před bezohled
ným postupováním Němců ve Slez
sku dokazují při každé příležito-
sti vůči nám dvojí loket, je povin-
ností všech našich posll ancu
říšských nejen žádati, ale i vy-
moci od vlády zavedení rovno
právnosti ve Slezsku.
3. Za účelem konání a pořádán
přednášek po jednotlivých obelc
zvláště ku povzbuzení národnímu
a provední řádné a úspěšné orga-
nisace politické ve všech okresích
českých, nestačí síly jen naší in-
telligenice, tu musi nám pomoei
celý náš národ a jest téměč nutn
zříditi při politické jednotě v Opavě
stálou kancelář pomocí příspěvko
národních.
Kanceláři této musil by přidělen býti tajem-
ník, jehož úkolem by bylo zasvětiti celou svoji
práci našemu národu. Naše úvěrní úslavy, naše
obce a jiné korporace ukázaly již častěji svoj
vzáenou obětavost (zvláště při podporování na
šeho gymnasia) a bylo by zapotřebí, aby pomoe
jednollivých jenom nepatiných ročních příspěvko
tato pro nás tak důležitá instituce mohla se na-
vždy udržeti v činnosti.
Němec
Slezsko
Opava
10
article
Jak úspěšně prospívaly by v našich obcíe
nadšené národní přednášky, jakých ve Slezsku
dosud málo se pořádá, dokázala nám nejlépe
schůze v Kaleřinkách, za příležitosti sjezdu rol-
nietva českoslovanského pořádaná, po níž jeden
rolník náš se vyjádřil: »Mnoho pravdy nám
pověděli a mělo by to býti častěji.«
Hlavním úkolem této organisace bylo by
skulečné provedení hesla »Svůj k svém ul«
ve Slezsku. Jest věru až bolno pozorovati, jal
se v tomto ohledu ve Slezsku hřeší. V městech
nemáme dosud provedeny ani seznamy česk ýeh
obchodníků, řemeslníkův a průmyslníkův a lid
náš venkovský, ano i naše intelligence zanáš
své těžce vydělané peníze našim zarytým ne-
přátelům. Mezi tím naši živnostníci, když vidí
že český lid k nim nejde, vyvěsí si předem ně
mecký nápis, chodí jen potaji do české společ
nosti, až konečně i veřejně vyhlašují se za Němee
Takých smutných příkladů máme v Opavě
jinde více jak hojnost.
Tak řádně prováděná organisace našieh
živnostníků v Kateřinkách, jež ovšem musili by
býti podporovani od české intelligence v Opavě
byla by nejvydatnější oporou našeho živlu
v télo obci.
Práce jest dosti a to práce vděčné — leč
nemáme dosud nikoho, kdo by se jí podjal. Ko-
nečně činnosť národní kanceláře nevztahovala
by se jenom na Opavu, neboť lid náš ve
Frýdku, Fryštáté, Polské Ostravé, kde již také
Matice Osvěty lidové v Těšíně úspěšně zasahuje.
rovněž takovéto organisace dosud postrádá.
Jenom tehdy, budeli se ve Slezsku
pracovati vydatnými činy na sta-
novisku zájimů celého národa
svorně, bez tvoření politický ch
frakel za činné a vydatné pomoe
naších bratrů z ostatních zem
koruny české, jsme s to uhájit
naši tak ohroženou půdu česko,u
Slezsko
Opava
Kateřinka
ko
Frýdek
Ostravý
Těšín
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. srpna. (Niejhližší cile
rakouské vládní politiky.) Vídeňský
dopisovatel »Pester Lloydu« sděluje v nedělním
čísle peštského listu některé zprávy o nejbližšíc
cílech rakouské vládní politiky, jež prý ob-
držel se strany velmi dobře informovaně. Dopis
reaguje především na nedávnou stať »Národníc
Listů«, v níž praveno, že účet mezi vládou
českou delegaci jest jarními událostmi na říšské
radě úplně vyrovnán, a přeje li si vláda hladkého
vyřízení svých podzimních předloh, že musi
s delegací českou znova promluviti. Vzhledem
k tomu, že prý se českému národu za odsta
vení obstrukce dostalo značných hospodářských
a kulturních výhod, soudí dopisovatel, že nové
požadavky české delegace mohou se týkati jedině
národně politických ústupků, o ta-
kových však dle mínění »dobře informované
strany« nemůže prý nyní býti ani řeči. »Před-
seda ministerstva — píše »P. L. « — prohlásil
Lloyd
P L
Praha
12
article
již mnohokrát, že národně politické otázky hodlá
vyřizovati jen po dorozumění s oběma stra-
nami, s Němci i Čechy a že se jich bez před-
chozího dorozumění vůbec ani nedotkne, Z
nynějších poměrů v obou národních táborech —
stačí si jen vzpomenouti na nejnovější fazi mo-
ravské vyrovnávací akce ! — není však ani po-
myšlení, že by se mohlo vystoupiti s národnímu
otázkami.« Vládní snahy nesou pry se teds
k tomu, aby se říšské radě zabezpečilo co nej
plodnější podzimní zesedání a proto se má
podzimní činnost zemských sněmů omeziti nej-
nutnějšími věcmi. Říšskou radu čekají dva
rozpočty, na r. 1901 a 1902. Při roz-
počtových poradách vysky tnou se ovšem jedno-
tlivé otázky rázu národně politického, jimž ne-
bude možno se vyhnouti, ale otázky takověto
nesmějí se slučovati s velikým rakouským ná-
rodně-politickým problemem, nýbiž musejí se
vyříditi jednollivě dle konkretní potřeby a na zá-
kladě věcného dorozumění.
Němec
Čecho
13
article
Velikou váhu klade prý vláda na vyhotoven
autonomního tarifu, tak aby mohl být
co nejdříve předložen parlamentu. Vláda má za
to, že důležitost této předlohy bude uznána všemi
stranami, poněvadž se tarif dotkne živolních
zájmů všech rakouských národů, a proto se
žádná strana v parlamentě neodváží rušíti sně-
movní jednání. Vláda dokonce pokládá celní
tarify za nejlepší ochranný pro-
středek proti recidivě parlament-
nich nepořádků a proto chce co nejdřive
s nimi předstoupiti před sněmovnu. Jest prý
naděje, že se v brzku docilí dorozumění o cel-
ním tarifu mezi oběma vládami a že předloha
bude moci býti dodá a parlamentu ještě za pod-
zimního zasedání, třebas až v pozdnějši době.
Porady o rozpočtech, o celním tarifu a ně-
kterých zákonech sociálně-politických, jakoje
pojišťování soukromých úřadniků, vyplní dle
vládního rozpočtu celé podzimni zase-
dání, tak že by uherské vyrovnán
ač má dle zákuna býti projednáno také již bě
hem r. 1901, dostalo se na jednací porad ž
14
article
v jarním zasedání r. 1902. Se strany uhersk
nebudou prý se tomu činiti překážky.
Zpráva peštského listu souhlasí s informa-
cemi, docházejícími i s jiných stran a nemáme
práva pochybovati, že dr. Körber má na mysl
skutečně ty eíle, o nichž píše jeho důvěrník
v »Pester Loydu«. Ale sami jsme již měli pří
ležitost ukázati, jak je dr. Körber neskromný
ve svých požadavcích, předpokládá-li možnost
vyřízení dvou rozpočtů za dvoměsíčního
podzimního zasedání říšské rady i kdyby tato
žádnými nepředvídanými okolnostmi nebyla vy
rušována. Žádati méně platilo by v tomto pří
padě rozhodně vícel
V Praze, 12. srpna. (Dr. Rezek a mo
ravská universita.) Ve vídeňském dopise
»Kur. Pozn« mluví se o různých politickýeh
klepech, jež se vynořily v poslední době nac
ztichlou hladinu politického života. Do říše tako-
vých klepů náleží též pověst o odstoupení mi
nistra-krajana dra. Rezka, prý pro neshody
s ostatními ministry stran moravské university.
doktor
Körber
Pester Loyd
Rezek
Praha
15
article
»Jest přece dávno známo« — píše »Kur. Pozn.«
— že Körbrův kabinet si uložil držeti se přesně
statu quo v národnostních poměrech v Čechách
a na Moravě a že se jmenovitě otázka z r-
zení druhé české university po-
kládá za takovou, jež může býti
rozřešena teprve za všeobecného
vyrovnání čiesko-německého. Ta-
kové usnesení stalo se již minulého roku a dr.
Rezek je schválil. Nepodal-li z té příčiny du-
missi už loni, nemělo by smyslu, kdyby podal
z téže příčiny demissi letos.«
Z Mariboru, 10. srpna. (Slovinská
Matice školská.) Dne 8. srpna konala s
zde výroční valná schůze Spolku sv. Cyrillaa
Methoda, jenž má v zemích slovinských týž
obranný úkol, jako česká Matice školská. Z jed-
natelské zprávy, schválené valnou hromadou,
vysvítá, že spolek má nyní 30 mužských, 36
ženských a 78 smíšených odborův a celkem asi
10.000 členů. Spolek vydržuje nebo podporuje
25 školních ústavů, z nichž jeden jest v Kráň-
sku, tři ve Štyrsku, jeden v Korutanech, 13
v Gorici a sedm v Terstu. Ústavy ty navštěvuje
2500 dětí. Přijmy obnášely v minulém roee
33.133 K, výdaje 35. 243 K. Jednatelská zpráva
vypočítává všechny slovinské spolky a ústavy.
jež podporují Spolek sv. Cyrilla a Methoděje.
Körbrův
doktor
Rezek
Přijem
Čechy
Morava
Maribor
Štyrsko
Korutany
Gorica
Terst
spolek svatý . Cyrillao
spolek svatý . Cyrilla
16
article
Pozoruhodno jest, že mezi záložnami, podporu-
jícími snahy tohoto důležitého obranného národ-
ního spolku slovinského, není ani jedna
klerikální záložna; kdežto liberální
»Slov. Narod« seb al pro spolek v minulém
roce 3508 K, hlavní orgán slovinských klerikálů
sebral pouze 281 K. Je vidět, že klerikálové
jsou všude stejni; zájmy národní jsou jim ve-
dlejší věc, majíť jiné věci na starostil
Z Réky, 7. srpna. (Proti dru. Ma
ländrovi.) Spor mezi rěckými autonomisty
uherskou vládou sice uklizen, Rěka má opět své
obecní zastupitelstvo a svého podestu, za to však
vypukl nový spor v lůně rěckých autonomistů.
Rěčlí Vlachové se přesvěděili, že vítězem z tří
letého sporu odešla jen uherská vláda a rěcká
samospráva že jest přisířižena nyní více, net
byla před třemi lety. Proto hned po dosazení
gubernské rady několik městských radů podalo
demissi, jiní pak vystoupili veřejně proti dru.
Mayländrovi, viníce jej, že z osobní cližádosti
zaprodal vládě samosprávu Rěky. S takovou ž-
lobou vystoupil také Walluschnigg, jenž v ote-
vřeném listě k dru. Mayländrovi sděluje, že
v říjnu minulého roku vyjednával s Kolom.
Szellem, činil mu různé návrhy stran rěcké
samosprávy, jež předseda ministerstva přija
blahosklonně, ač se v návrzích těch v ničem
nezadávalo samosprávě města. Tu však přiše
dr. Mayländer, jenž se chtěl za každou cenu
státi podestou (starostou), a proto zadal vládě
práva i samosprávu mésta. Vzhledem k tomu
vyzývá starostu i méstskou radu, aby se po dě
kovali a ustoupili novému, neodvislému a liberál
nímu obecnímu zastupitelstvu.
Mayländr
Walluschnigg
doktor
Mayländer
Ma
17
article
Politioké zprávy zahraničné.
V Praze, 12. srpna.
Ruský pozdrav hraběti Waldereeeovi
Polské časopisy nazývají hr. Walderseea »ope
retkovým světovým maršálem«; o málo více úety
jeví k němu listy ruské. Jako významný zjev
zaznamenávají tu okolnost, že sotva hrabě
Waldersee odložil světové maršálské žezlo
odjel z Číny, hned se vyjednávání s Čínou do-
stalo do živějšího tempa a napjatost mezi zá-
stupci Evropy a Číňany ztratila mnoho ze své
příkrosti. Pokud se týče úkolů, vložených eísařem
Vilémem na maršálka, píšou »Biržev. Vědom, «:
»Ani jeden zúkolů, vložených na hraběte známou
řečí, kterou před rokem císař Vilém provázel
odjíždějícího do Číny maršálka, nebyl tímto vy-
plněn. V Pekině není doposud zákonité vlády
Mysli se v Číně neuklidnily, o nějakých úspěších
vzhledem k otevření Číny kultuře nemůže být
dosud ani řeči a konečně nemyslíme také, že
by strachu před německým jménem, jímž jseu
proniknuti Číňané, stačilo na celé tisíciletí, ačkol
vražd, loupeží a násilí nad mírnými čínskými
vojsky bylo pod velením Walderseeovým spá-
cháno velmi mnoho. Smutné účty té vojny, ve-
dené celý rok, ač nebyla úřadně ani vyhlášena,
bijí do očí a zastříti se nedají ničím. Na kolik
loňský odjezd hr. Walderseea se jevil chybou
německé politiky, jež se špatně vyplatila všemu
kulturnímu světu, na tolik jest jeho návrat
z Číny událostí radostnou, jen škoda, že se tal
opozdil«.
Waldereee
Waldersee
Číňan
Vilém
Walderseeův
Praha
Čína
Evropa
18
article
M. N. Ostrovský. Dne 7. t. m. zemřel
člen ruské státní rady, bývalý ministr státních
statků Michail Nikolajevič Ostrovský, jenž ná-
ležel k nejvíce vynikajíeím a sympatickým r-
ským státníkům poslednich let. Narodil se roku
1827, studoval na moskevské universitě, načež
se věnoval státní službé, zejmena v oboru státn
kontroly. R. 1878 byl povolán do státní rady
a r. 1881 jmenován ministrem státních statků.
v kteréžto hodnosti setrval až do r. 1893, Do
doby jeho úřadování spadá vydání důležitých
pro Rusko zákonů o ochraně lesů, o státníc
statcích (zejmena naftových půdách) a vodách
na Kavkaze a v Krymu, o právu honebním
zrušení roboty v kalmyckých stepích, reform
v židovských zemědělských kolniích ald. Z
Ostrovského opraven zastaralý ruský horní zákon,
věnována zvýšená státní pozornost dolovánín
zlato, zelezo a uhlí, upraveny poměry při stát
M N
Nikolajevič
Rusko
Kavkaz
Krym
19
article
ních minerálních vodách na Kavkaze. Koneční
náleží mu též zásluha, že bylo v Rusku zřízeno
zvláštní ministerstvo orby. M. N. Ostrovský by
bratr proslulého ruského dramaturga Ostro
ského, byl člověk literárně vzdělaný a horlivý
přítel umění. R. 1899 za příležitosti jubilen
padesátileté úřadní činnosti byl vyznamenán nej-
vyšším ruským řádem sv. Ondřeje, maje také
nejvyšší úřadní hodnost skutečného tajného rady.
Z Černé Hory. Bělehradský »Dnevníke
obdržel z Cetyně zprávu, že vládu černohorsk
zamýšli zavésti taběkový monopol a jeho vý
těžek že má býti zárukou za půjčku ve výš
6 až 8 millionů franků. O půjěku tu vyjednáná
v Italii černohorský konsul ve Skadru Mi
juškovič, jenž byl za tím účelem schválně
vyslán do Říma, aby tam byl pomocníkem ná-
sledníka Danila. Jest prý naděje, že snahy černn-
horské vlády setkají se s úspěchem, poněvadž
italská vláda snahy tyto podporuje.
Na vyzvání černohorské vlády vyjednává
splitský inženýr Deškovič s jedním francouzským
a jedním belgickým družstvem stran stavby že-
lezné dráhy z přístavu Baru dou Nikšiče. Da-
věrník jednoho z těchto družstev procestova
ve společnosti odborníků Černou Horu, aby se
přesvědčil o jejím bohatství lesů a rudy, jež
mují býti hlavním předmětem dovozu projekto-
vané železné dráhy. Výsledek cesty ukázal se
velice uspokojivým, tak že snad v brzku bude
již uzavřena smlouva o stavbě dráhy.
Konečný
M N
Ostra
svatý . Ondřej
Kavkaz
Rusko
Černá Hora
Řím
Bara jít Nikšič
odborník Černá Hora
Deškovič
20
article
Ruské pušky do Srbska. Ruský vojenský
agent v Bukurešti, plukovník Leonťjev, jenž jest
pověřen také v Bulharsku a Srbsku, navštívi
letos Srbsko, aby se přesvědčil o stavu srbského
vojska. Dle zpráv došlých z Bělehradu, shledal
srbské vojsko, pěchotu, jízdu i dělostřelectvo ve
stavu výborném, jen ozbrojení pěchoty se mu
nezamlouvá, poněvadž není jednotné. Proto
učinil ruské vládě návrh, aby ze svých záso
berdanek, jež po novém vyzbrojení ruského
vojska leží asi 3 milliony bezúčelně na skladě,
darovala srbskému vojsku 75.000 pušek a 7
millionů nábojů. Tím by mělo srbské vojsko
120.000 opakovaček a 150.000 berdanek a celé
vojsko, čítající v době války čtvrt millionu
mužů, bylo by vyzbrojeno stejnoměrně. Má e
za to, že návrh plukovníka Leonťjeva bude
ruskou vládou schválen. Srbsko mělo ostatně
prý již dříve úmyst získat od Ruska za levnou
cenu 75.000 bernadek a potřebný počet nábojů
Prine Jindřich Pruský a Fran-
ceuzové.
Pařížský »Le Siěele« vypravuje, proč prin
Jindřich Pruský nevstoupil na půdu francouz-
skou, jak se všeobecně očekávalo, nýbrž pokra-
čoval ve své námořní cestě proti původním dispo-
sicím. »Bylo to v Brestu; »Hela« přistála
francouzští komisaři přikročili k prohlidce lodi
Tu přistoupil k nim kapitán s několika důstoj
níky, nabízeje Francouzům občerstvení a vzácné
doutníky. Úřadníci franeouzští se uctivě poděko
vati, ale ničeho nepřijali. Mezi Něme
nastalo rozčilení. Ještě téhož večera byly dány
nové rozkazy a costa úplně změnéna.
Listy pařížské chválí jednání francouzskýeh
funkcionářů.
Leonťjev
Jindřich pruský
Fran
Francouz
Srbsko
Bukurešť
Bulharsko
Bělehrad
Rusko
Brest
Le Siěele
21
article
K úmrtí priuce Jindřicha Orlean
ského.
Ze života čtyřiatřicetiletého teprv prince
jenž v Saigonu podlehl zimnici, sdělují se jestě
tyto zajímavé podrobnosti: Život princův by
dosti pohnutý a vypravuje se o něm, že když
jako člen rodiny kdysi ve Francii panující ke
službě vojenské připuštén nebyl, pod cizí
jmenem vstoupil do řad cizinecké legie. Ale
věc se brzy prozradila, prine, který byl ji
plných šest neděl v prvním pluku v Sidi- Bel
Abběsu v Alžíru jako prostý legionář, byl od
vezen vojenskou eskortou do Oranu a odtu
přepraven do Marseillu. Plakovník Zeni, horlivý
to royalista, byl pak brzy po tom dán do pense,
poněvadž prý o celé akci věděl a ničeho nepro-
zradil. Popularita prineova tím neobyčejně
stoupla. Ač Jindřich Orleanský byl mužem ne-
obyčejně nadaným a pilným, nebyl přece prost
všelikých slabostí. A jedna z nich velice urych
lila smrt tohoto mladého muže. Byl oddán pi
absinthu, jenž zvolna rozrušil úplně vnitrn
ústrojí jeho.
Orlean
Bela Abběs
Orleanský
Saigon
Francie
Sidi
Alžír
Oran
Marseille
22
article
Smurt Crispova.
K úmrtí Crispovu sdělují se ještě tyto po-
drobnosti: Od čtvrtka již byl Crispi v agonii.
Dýchání udržováno bylo umělým přiváděním
kysliku. Před ložem umírajícího postaven byl
krucifix. Letohrádek »Lina« byl policejně uza-
vřen. Vozy směly jezditi jen u veliké vzdále-
nosti od letohrádku. Dle tvrzení senatora D
miana existuje politická závěť Crispova, jež ob-
sahuje mnoho zajímavého. V pozůstalosti na-
lezají se ovšem důležité dokumenty, zvláste
jeho korrespondence — z dřivějších let —
s Mazzinim a Garibaldim. Mimo to psal prý
si Crispi i denník a to již od 36 let.
U smrtelného lože dleli v okamžiku smr
jeho druhá manželka donna Lina, dcera umíra-
jícího kněžna Lingnaglossa, manžel její a ně
kteří důvěrní přátelé rodiny, mezi nimiž sicilsk
poslanec Lourenzana a jiní. Nebylo tu ovšen
syna Crispova, jenž nedávno, žalován jsa pro
krádež skvostů, do Jižní Ameriky uprchl. Uml
rajícímu do poslední ještě chvíle lékař vstři
koval mléko do tuhnoucích retů, ale marně již
— sily byly již vyčerpány.
Crispův
Crispi
Lin
Mazzini
Garibaldi
Lourenzan
jižní Amerika
23
article
O 7. hodině 10 minut v neděli večer mě
Crispi rychle za sebou sledující tři záchvaty
nervové a při tom nastal vlastní zápas smrtelný
O 7. hod. 45 min. Crispi dobojoval. Vchody
k letohrádku a k sadu jeho byly
ihned uzavřeny a strážnící utvo
řili kordon, Pranikdo nebyl z cizích
vpuštěn do vnítř. Opatrnost, jež jest pochopi-
telna, když po odhalení bankovních šmejdův
Crispových listy italské z příma tvrdily, že n
zisku Crispově z oněch jeho stykův s bankami
účastny byly ještě jiné »vyšší osobnosti«, jež
pak i prosadily zastavení trestního řízení prot
Crispovi.
Mrtvolu Crispovu balsamoval professor An
tonelli, načež připjat ji řád »Anunzisty«. Ře
ditel paroplavební společnosti »Navigazione Ge
nerale« dal k disposici lodi její, aby mrivol
Crispova převezena byla do Palerma, kdež
konati se bude pohřeb na útraty města. Smu-
teční obřady v Neapoli vykonány budou na
útraty státní.
Na doklad, že jsme nekřivdili Crispovi v
včerejším přehledu jeho činnosti, připisujíce jemu
za vinu známé bankovní skandály
římské, chceme uvésti některé ještě doklady
podrobné i autentické. Když byl v létech de-
vadesátých postaven před soud pro podvody
ředitel zkrachované banky římské, Tonlongo, zji-
stilo se, že byly odstranény ze soudních akt
tehdejšího ministerského předsednictví Giolittova
některé listiny, týkající se styků současných i bý-
valých ministrů s bankou tou. Věc vyšla na
jevo za nástupce Giolittova, za vlády Crispovy.
a radikál Colajonni jal se naléhati na vyd án
listin, protizákonně ze soudního řízení vy-
jatých. Vznikla z toho velká vřava ve snémovné
poslanecké.
Crispi
Pranikdo
Crispův
Crisp
Colajonni
Palermo
Neapol
O 7
24
article
Colojanni tázal se, jak může vláda nynějš
trpěti, aby v ruce soukromníka ponechány byly
na dále listiny, jež dostal týž jakožto ministerský
předseda, zvláště když listiny jsou zločinného
rázu a když zatajení jich vedlo k tomu, že
několik zlosynů uniklo tak soudům
a trestům. Ministerský předseda Crispi dal
tazateli charakteristickou odpověď. Prohlásil totiž,
že na interpellaci tu — neodpoví!
Na to Colojanni: »Zdá se, že máte strach.e
Crispi: »Strach? Slovo to v mém slovníku na-
existuje.«
Po slovech těch příkvapil před Crispa
socialistický poslanec Prampolini a postaviv se
proti němu s rameny skríženými volal za ro-
stoucí vřavy:
»Bázně neznáte, pane Crispi? O, musít
ji asi znáti, máte k tomu příčin dosti l«
Vládní strana snažila se Prampolinia ukř-
četi, avšak jeho hlas přehlušil bouři jím roz-
poutanou.
»Mlčte!« volal Prampolini. »Dali jste se
krmiti ze žlahu banky římské l«
Opposice tleskala bourlivě Prampolinovi,
vládní strana soptila, ale nemohla zmařiti již,
že sněmovna odhlasovala, aby listiny ony byly
vydány předsedovi sněmovnímu a aby je zvláštní
výbor prozkoumal.
Colojanni
Crispi
Prampolini
25
article
Výbor ten pak na základě listin těch podal
koncem 1894 sněmovně poslanecké zprávu,
v níž mimo celou řadu jiných neméně skandál-
ních dokumentů sdělil s plenem sněmovním
tyto doklady: Především list Giollitův, v němš
ten děl, že jemu mimo tyto dokumenty ještě
jiné byly nabídnuty, kteréž ale on odmítl, »aby
špínu, v níž tone veřejný život italský, ještě
více nerozmnožil«. Následoval pokladní výkar
banky římské ze dne 31. října 1890 s těmito
zápisy: Odevzdáno řediteli banky pre
Crispia 50.000 Hr bez směnky; směnka
Crispia na 10.000 lir, propadající 15. ledna
1893; směnka Crispia na 25.000 lir, pro-
padající 3. února 1893; směnka Crispia n
20.000 lir bez udání lhůty splat-
nosti. Odevzdáno řediteli banky pro pani
Crispiovu k rukám Lemmia 20.000 lir —
vše opět bez směnek. Půjčky čili —
dary banky pro jiné ministry, poslance atd.
z knihy té zde neuvádíme
Dále předložena pokladntent knthra o po-
věstné příruční pokladné hlavního pokladník
banky s následujícími zápisy: Dluh Crispi
z prosince 1888 90.000 lir redukován 10. pro-
since 1892 na 55,000 lir. Směnky na prospěch
paní Crispiové obnosem 3000 lir se girem —
hlavního pokladníka banky Lazzaronia.
Giollitův
Crispiův
Crispi
Hradec
pre Crispia 50.000
Lazzaronia
26
article
Také předložen výkaz obnosů, vydaných »na
prospěch bankovního zákonas,
kterýž vláda předložila sněmovnám ku pro-
spěchu bank jednotlivých, tedy i švindléřské
banky římské. Úplatky k účelu tomu jedině
římskou bankou vyplacené činí slušný obne
1,300.000 lir.
V přičině obnosů, půjčených manželc
tehdejšího ministrpresidenta paní Lině Crispiove,
uváděno ve zprávě sněmovního výboru, že po-
třebovala jich na toalety a láz ně,
ale ve výkazech banky nebylo výkazu, že by
někdy byla platila. Za to nalezen list paní Liny,
jejž psala řediteli banky Toulongovi o půjčku
14.0000 lir dokládajíc: »Povýšení nás k moci
tak veliké zničilo nás finančně. Modlims
k Madonně, aby zbavila muže mého břemen
toho.« O dluhu 14.000 lir zjištěno ještě 1893,
že nic na něj nebylo uplaceno, ani úroky.
Tak zjištěno i při jiných půjčkách Crispia
jeho ženy. Tak na př. směnka, jež na prospěch
Crispia byla bankou římskou 29. prosince
eskomptována a propadla 31. března 1893
bez zaplacení. Crispi opatřov a
vlivem svým a ředitele banky
půjčky i celé řadě přátel svých,
soukromých (tajemníku svěřeno 20.000 li)
politických, senátorů, poslanců atd.
Crispiov
Toulong
Madonna
lira
27
article
Hněv zvláště veliký vyvolala ale zjištěná fakta,
že Crispi vymohl nátlakem u banky
oné obchodníku s hedvábím Cam-
pagnonovi půjěku 16.000 lir za to,
že žena jeho, Crispiova, nebyla
s to koupě své obchodníku tomu
zaplatiti. Na dokumenty ty i ostatní neméně
skandální, pověřené zvláštním výborem sně-
movním, měl Crispi jen jednu odpověd, nazval
je »spoustou lží a bídných pomluv«.
Vymohl sice, že sněmovna debatu o šme-
dech těch odročila majoritou 9 hlasů — tuks
sevrkla na ráz velká vládní většina ! — do
druhého dne, ale ještě téhož dne večen
Grispi sněmovnu odročil! Obelstil ji, oklamal
ale na kratičký čas! Do měsíce šmejdy ony
zlomily mu přece vaz! Tak jeví se »malý Bi
mark« v županu, takou byla »blahodárná« čin
nost muže, jenž v málo dnech pobřben bud
s největší okázalostí a za lesklé účasti úřadníhe
světa italského.
V politickém rozvoji Italie Crispova sm
nezpůsobí ted již valných změn. Byltě pro
politický život zemřel dávno již. Skapinu jehe
přátel politiekých převzal ve vedení své dříve
již Sonnino. Třeba že proti jeho osobní poct-
vosti nevznošeno dosud výtek žádných, co do
reakcionářství a úskočnosti politické ovšem al
i Sonnino nezadá nijak »mistru« svému. Crispi
zemřel, erispovština ale žije v Italui ješcei
na dále.
Ještě k proklanaci Kitehenerově.
Nejostřejším odsouzením proklamace té je
zajistě, že i list tak anglofiiský, jakým je
Crispi
Crispův
Kitehenerův
Camelopardalis
Grispi sněmovna