ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 47e9d850-661b-11dc-8954-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 67, place 70, org 8, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. srpna 1901. Císlo 222.
4 article
Uvážíme-li veškeré tyto poměry, v kterých lid náš žije, pak věru nelze se nikterak diviti, že přes to, že ve Slezsku v mnohém směru pra- eujeme se značnou energií (tak zv. v hospodářské organisaci a v hasičstvu), přece jenom ve směru osvětovém a národním pokračujeme pomalu ave směru politickém stojíme. Jest pravda, trochu více činnosti, více orga nisace a čilosti u naší městské intelligence, zvlá- ště v Opavě a ve Frýdku by mohlo hodně pro- spěti a také hosté naši za poslední návštěvy rolnictva z Čech a Moravy ve Slezsku si na tuto slabou stránku českého živlu v Opavě vším prá- vem 4rpce stěžovali. Než právě ta okolnost, že naše městsk intelligence jest početně slabá a stále se mění. mnoho přispěje k obhájení možných útoků na jednotlivce a zvláště na některé naše poslance Kdo zná dobře činnost našich předáků, zvláště dra. Stratila a rady Hrubého, ten jes přesvědčen, že na jejich místě a v našich po- měrech nevykonal by nikdo více; oni právě připravíli půdu, na které bohdá poroste lepš símě, než dosud.
Stratil Hrubý Slezsko Opava Frýdek Čechy Morava
5 article
Poslance dra. Grudu ovšem jest těžko ob hajovati proti častým útokům, poněvadž jeho dobrá vůle Slezku stačiti již nemůže. Slezsko potřebuje lidi nejen velkého konceptu, ale drobné úsilovné práce, jejíž výsledek častěji také snížení k lidu vyžaduje, ano podmiňuje. Z ostatních členů naší opavské intelligence jest jž jen málo osob, kteří s ohledem na svě samostatné postavení, své zkušenosti a stálí pobyt ve Slezsku mohou bezohledně vystoupiti, ale právě proto jsou tito »ubožáci« přetíženi tak různými spolkovými pracemi, že prázdného času jim zbývá pramálo. Frýdek jest v tomt směru ještě hůře na tom, než Opava, nebot zdejší čeští předáci přesytili se již národní prací tou měrou, že vše ponechali dorostu, který, jak se zdá, stará se o věci národní ještč méně. Největší vadou naši národní činnosti v mě- stech jest, že následkem malého počtu pracov- níků nebylo možno dosud provésti nutnou dělbu práce, neboť mnozi intelligenti, přišlí z Čech i z Moravy buďto se zde odnárodní, nebo scho- vávají se hezky v pohodlném ústraní, aby ne- poškodli sobě kariéru. O poměry našeho lidu venkovského a dělnictva vůbec málo kdos stará. Nezřídka přicházejí nám pomoci našinci, a la Pittner, Turecký a j., kteří svůj zájem z pravidla cení nepoměrně výše, než zájem národa a následky pak často odnose ubohý vůdce. Za takových poměrů není pak divu, že i u dobrých pracovníků musí nastati svým časem únava, omrzelost, zvláště když vidi, že každý nezaviněný nezdar připočte se na jejich Celá národní činnost naši městské intel- ligence nejlépe se zračí při valných hromadách Politické jednoty v Opavě, spolku tak důležitého pro Slezsko, při kterých bývá 20—30 účastník a z nich ještě značná část jest z venkova.
Slezsko Frýdek Opava Čechy Morava
6 article
Ke všem těmto neblahým poměrům při- družil se nám nyní boj s bratry Po láky. Kdo nezná poměrů v okresu frýštátském a bohuminském, ten ovšem boj tento těžko chápe. Jinak však musí soudit ten, kdo krásn naše obce v těchto okresích navštíví; tak vi- díme, že v české obci Rychvaldě v posledníeh lelech zřízena na místě dřívější školy české škola polská, dřívější bohoslužby české nahra- žují se polskými. Bolestno jest býti přítomnu kostelním boho- službám; farář začne se modliti polsky, lid po kračuje česky, učitel začne zpívati polsky, lid zpívá dále česky, a této oblíži s lidem odpo- máhají zmínění páni Poláci tím, že české kan cionály a české zpévníky nahražují polskými. Bohužel, že takových Rychvaldů jest zde mnoho. Proti usedlé zde naší intelligenci píst se jako o závod různé polské nejhnusnější, drzou lží překypující pamílety a ty rozdávajíse mezi lidem. Jako nasehvál dosazuje do těchto okresů pruský biskup Kopp faráře Polákya Němce, a úřady školní dosazují sem s obzvláštní důsledností za učitele čistokrevné Poláky často až z Haliče. Věc dospěla tak daleko, že v obeleh Bohumíně, Rychvaldě, Záblatí, Skřečoní, Šu- nychlu, Pudlově, Vrbici a Lutyni, tedy v okolí, kde žije přes 5000 českých duší, již po léta není českých služeb božích. Divíme se velmi. že naši poslanci pana biskupa ve slezském sněmu na tuto nesprávnost ještě důrazně nepři- pamatovali. (Snad s ohledem na společný postup s polskými poslanci na sněmu.) O výbojnost Poláků v Dobrové, v Lázích, v Mor. Ostravě jinde bylo již napsáno dosti v různých listech.
Kopp Polákya Polák Vrbica Lutyň Rychvald Halič Bohumín Záblatí Skřečoň Šu Pudlov Lázy Morava Ostrava
7 article
Člověku stydne krev v žilách, když čte ony drzé lži, které proneseny byly nedávno od pol- ských agitátorů v Zakopaném. S takovými lidmi nelze uzavírati ani pří- měří, neboť jim nejedná se ani o prospěch polského národa, nýbrž o sebráni hojných obnosů z bohatších polských kapes. Dokud lidé tito budou strkáni, aby nám stříleli do zad, c my těžký boj zde vedeme s němectvem a židov- stvem, nelze nadíti se žádného příměří v boji s Poláky. Dosud ukázali jsma Polákům dost ochoty, ustupovali jsme jim všude, volili jsme jejich poslance, lid napomínali jsme ke shode s nimi a za odměnu máme hrozbu, že neusta- nou, až nás vytlačí z celého východníh Slezska. Smutné tedy jsou poměry v českém Slez sku, smutnější ještě dnes, než v Čechách a na Moravě před 100 léty a proto nepomohou ty různé rady, které nám v poslední době tak často se udělují; nám pomoci mohou jenom skutečné činy za spolupůsobení celého našeho národa. Nemáli naše národní država ve Slezsku se zmenšovati, jest rozhodně z a po třebí pracovati na odstraněn všech svrchu vylíčených úž as- ných poměrů, za kterýmžto účelem jes zapotřebí, aby práce ve sméru osvětovém, ná- rodním a politickém postupovala aspoň s po- dobným rozmuchem, jako orgunisace po stráne hospodářské. Toto může se státi jenom po vy- plnění těchto našich přání a požudav ků 1. Vyrovnání s Němci v ost a t ních zemích koruny české díti se musí jenom s ohledem na Sle zs ko a s podmínkou, pakli Němci jako majorita ve Slezsku přiznají nám tatáž práva ve školství, v úřadec
Polák Němec Zakopané Slezsko Čechy Morava
9 article
a vůbec jako požívají v králo v stv českém jako minorita. 2. Jelikož slezští úřadov vládní z respektu před bezohled ným postupováním Němců ve Slez sku dokazují při každé příležito- sti vůči nám dvojí loket, je povin- ností všech našich posll ancu říšských nejen žádati, ale i vy- moci od vlády zavedení rovno právnosti ve Slezsku. 3. Za účelem konání a pořádán přednášek po jednotlivých obelc zvláště ku povzbuzení národnímu a provední řádné a úspěšné orga- nisace politické ve všech okresích českých, nestačí síly jen naší in- telligenice, tu musi nám pomoei celý náš národ a jest téměč nutn zříditi při politické jednotě v Opavě stálou kancelář pomocí příspěvko národních. Kanceláři této musil by přidělen býti tajem- ník, jehož úkolem by bylo zasvětiti celou svoji práci našemu národu. Naše úvěrní úslavy, naše obce a jiné korporace ukázaly již častěji svoj vzáenou obětavost (zvláště při podporování na šeho gymnasia) a bylo by zapotřebí, aby pomoe jednollivých jenom nepatiných ročních příspěvko tato pro nás tak důležitá instituce mohla se na- vždy udržeti v činnosti.
Němec Slezsko Opava
10 article
Jak úspěšně prospívaly by v našich obcíe nadšené národní přednášky, jakých ve Slezsku dosud málo se pořádá, dokázala nám nejlépe schůze v Kaleřinkách, za příležitosti sjezdu rol- nietva českoslovanského pořádaná, po níž jeden rolník náš se vyjádřil: »Mnoho pravdy nám pověděli a mělo by to býti častěji.« Hlavním úkolem této organisace bylo by skulečné provedení hesla »Svůj k svém ul« ve Slezsku. Jest věru až bolno pozorovati, jal se v tomto ohledu ve Slezsku hřeší. V městech nemáme dosud provedeny ani seznamy česk ýeh obchodníků, řemeslníkův a průmyslníkův a lid náš venkovský, ano i naše intelligence zanáš své těžce vydělané peníze našim zarytým ne- přátelům. Mezi tím naši živnostníci, když vidí že český lid k nim nejde, vyvěsí si předem ně mecký nápis, chodí jen potaji do české společ nosti, až konečně i veřejně vyhlašují se za Němee Takých smutných příkladů máme v Opavě jinde více jak hojnost. Tak řádně prováděná organisace našieh živnostníků v Kateřinkách, jež ovšem musili by býti podporovani od české intelligence v Opavě byla by nejvydatnější oporou našeho živlu v télo obci. Práce jest dosti a to práce vděčné — leč nemáme dosud nikoho, kdo by se jí podjal. Ko- nečně činnosť národní kanceláře nevztahovala by se jenom na Opavu, neboť lid náš ve Frýdku, Fryštáté, Polské Ostravé, kde již také Matice Osvěty lidové v Těšíně úspěšně zasahuje. rovněž takovéto organisace dosud postrádá. Jenom tehdy, budeli se ve Slezsku pracovati vydatnými činy na sta- novisku zájimů celého národa svorně, bez tvoření politický ch frakel za činné a vydatné pomoe naších bratrů z ostatních zem koruny české, jsme s to uhájit naši tak ohroženou půdu česko,u
Slezsko Opava Kateřinka ko Frýdek Ostravý Těšín
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. srpna. (Niejhližší cile rakouské vládní politiky.) Vídeňský dopisovatel »Pester Lloydu« sděluje v nedělním čísle peštského listu některé zprávy o nejbližšíc cílech rakouské vládní politiky, jež prý ob- držel se strany velmi dobře informovaně. Dopis reaguje především na nedávnou stať »Národníc Listů«, v níž praveno, že účet mezi vládou českou delegaci jest jarními událostmi na říšské radě úplně vyrovnán, a přeje li si vláda hladkého vyřízení svých podzimních předloh, že musi s delegací českou znova promluviti. Vzhledem k tomu, že prý se českému národu za odsta vení obstrukce dostalo značných hospodářských a kulturních výhod, soudí dopisovatel, že nové požadavky české delegace mohou se týkati jedině národně politických ústupků, o ta- kových však dle mínění »dobře informované strany« nemůže prý nyní býti ani řeči. »Před- seda ministerstva — píše »P. L. « — prohlásil
Lloyd P L Praha
12 article
již mnohokrát, že národně politické otázky hodlá vyřizovati jen po dorozumění s oběma stra- nami, s Němci i Čechy a že se jich bez před- chozího dorozumění vůbec ani nedotkne, Z nynějších poměrů v obou národních táborech — stačí si jen vzpomenouti na nejnovější fazi mo- ravské vyrovnávací akce ! — není však ani po- myšlení, že by se mohlo vystoupiti s národnímu otázkami.« Vládní snahy nesou pry se teds k tomu, aby se říšské radě zabezpečilo co nej plodnější podzimní zesedání a proto se má podzimní činnost zemských sněmů omeziti nej- nutnějšími věcmi. Říšskou radu čekají dva rozpočty, na r. 1901 a 1902. Při roz- počtových poradách vysky tnou se ovšem jedno- tlivé otázky rázu národně politického, jimž ne- bude možno se vyhnouti, ale otázky takověto nesmějí se slučovati s velikým rakouským ná- rodně-politickým problemem, nýbiž musejí se vyříditi jednollivě dle konkretní potřeby a na zá- kladě věcného dorozumění.
Němec Čecho
13 article
Velikou váhu klade prý vláda na vyhotoven autonomního tarifu, tak aby mohl být co nejdříve předložen parlamentu. Vláda má za to, že důležitost této předlohy bude uznána všemi stranami, poněvadž se tarif dotkne živolních zájmů všech rakouských národů, a proto se žádná strana v parlamentě neodváží rušíti sně- movní jednání. Vláda dokonce pokládá celní tarify za nejlepší ochranný pro- středek proti recidivě parlament- nich nepořádků a proto chce co nejdřive s nimi předstoupiti před sněmovnu. Jest prý naděje, že se v brzku docilí dorozumění o cel- ním tarifu mezi oběma vládami a že předloha bude moci býti dodá a parlamentu ještě za pod- zimního zasedání, třebas až v pozdnějši době. Porady o rozpočtech, o celním tarifu a ně- kterých zákonech sociálně-politických, jakoje pojišťování soukromých úřadniků, vyplní dle vládního rozpočtu celé podzimni zase- dání, tak že by uherské vyrovnán ač má dle zákuna býti projednáno také již bě hem r. 1901, dostalo se na jednací porad ž
14 article
v jarním zasedání r. 1902. Se strany uhersk nebudou prý se tomu činiti překážky. Zpráva peštského listu souhlasí s informa- cemi, docházejícími i s jiných stran a nemáme práva pochybovati, že dr. Körber má na mysl skutečně ty eíle, o nichž píše jeho důvěrník v »Pester Loydu«. Ale sami jsme již měli pří ležitost ukázati, jak je dr. Körber neskromný ve svých požadavcích, předpokládá-li možnost vyřízení dvou rozpočtů za dvoměsíčního podzimního zasedání říšské rady i kdyby tato žádnými nepředvídanými okolnostmi nebyla vy rušována. Žádati méně platilo by v tomto pří padě rozhodně vícel V Praze, 12. srpna. (Dr. Rezek a mo ravská universita.) Ve vídeňském dopise »Kur. Pozn« mluví se o různých politickýeh klepech, jež se vynořily v poslední době nac ztichlou hladinu politického života. Do říše tako- vých klepů náleží též pověst o odstoupení mi nistra-krajana dra. Rezka, prý pro neshody s ostatními ministry stran moravské university.
doktor Körber Pester Loyd Rezek Praha
15 article
»Jest přece dávno známo« — píše »Kur. Pozn.« — že Körbrův kabinet si uložil držeti se přesně statu quo v národnostních poměrech v Čechách a na Moravě a že se jmenovitě otázka z r- zení druhé české university po- kládá za takovou, jež může býti rozřešena teprve za všeobecného vyrovnání čiesko-německého. Ta- kové usnesení stalo se již minulého roku a dr. Rezek je schválil. Nepodal-li z té příčiny du- missi už loni, nemělo by smyslu, kdyby podal z téže příčiny demissi letos.« Z Mariboru, 10. srpna. (Slovinská Matice školská.) Dne 8. srpna konala s zde výroční valná schůze Spolku sv. Cyrillaa Methoda, jenž má v zemích slovinských týž obranný úkol, jako česká Matice školská. Z jed- natelské zprávy, schválené valnou hromadou, vysvítá, že spolek má nyní 30 mužských, 36 ženských a 78 smíšených odborův a celkem asi 10.000 členů. Spolek vydržuje nebo podporuje 25 školních ústavů, z nichž jeden jest v Kráň- sku, tři ve Štyrsku, jeden v Korutanech, 13 v Gorici a sedm v Terstu. Ústavy ty navštěvuje 2500 dětí. Přijmy obnášely v minulém roee 33.133 K, výdaje 35. 243 K. Jednatelská zpráva vypočítává všechny slovinské spolky a ústavy. jež podporují Spolek sv. Cyrilla a Methoděje.
Körbrův doktor Rezek Přijem Čechy Morava Maribor Štyrsko Korutany Gorica Terst spolek svatý . Cyrillao spolek svatý . Cyrilla
16 article
Pozoruhodno jest, že mezi záložnami, podporu- jícími snahy tohoto důležitého obranného národ- ního spolku slovinského, není ani jedna klerikální záložna; kdežto liberální »Slov. Narod« seb al pro spolek v minulém roce 3508 K, hlavní orgán slovinských klerikálů sebral pouze 281 K. Je vidět, že klerikálové jsou všude stejni; zájmy národní jsou jim ve- dlejší věc, majíť jiné věci na starostil Z Réky, 7. srpna. (Proti dru. Ma ländrovi.) Spor mezi rěckými autonomisty uherskou vládou sice uklizen, Rěka má opět své obecní zastupitelstvo a svého podestu, za to však vypukl nový spor v lůně rěckých autonomistů. Rěčlí Vlachové se přesvěděili, že vítězem z tří letého sporu odešla jen uherská vláda a rěcká samospráva že jest přisířižena nyní více, net byla před třemi lety. Proto hned po dosazení gubernské rady několik městských radů podalo demissi, jiní pak vystoupili veřejně proti dru. Mayländrovi, viníce jej, že z osobní cližádosti zaprodal vládě samosprávu Rěky. S takovou ž- lobou vystoupil také Walluschnigg, jenž v ote- vřeném listě k dru. Mayländrovi sděluje, že v říjnu minulého roku vyjednával s Kolom. Szellem, činil mu různé návrhy stran rěcké samosprávy, jež předseda ministerstva přija blahosklonně, ač se v návrzích těch v ničem nezadávalo samosprávě města. Tu však přiše dr. Mayländer, jenž se chtěl za každou cenu státi podestou (starostou), a proto zadal vládě práva i samosprávu mésta. Vzhledem k tomu vyzývá starostu i méstskou radu, aby se po dě kovali a ustoupili novému, neodvislému a liberál nímu obecnímu zastupitelstvu.
Mayländr Walluschnigg doktor Mayländer Ma
17 article
Politioké zprávy zahraničné. V Praze, 12. srpna. Ruský pozdrav hraběti Waldereeeovi Polské časopisy nazývají hr. Walderseea »ope retkovým světovým maršálem«; o málo více úety jeví k němu listy ruské. Jako významný zjev zaznamenávají tu okolnost, že sotva hrabě Waldersee odložil světové maršálské žezlo odjel z Číny, hned se vyjednávání s Čínou do- stalo do živějšího tempa a napjatost mezi zá- stupci Evropy a Číňany ztratila mnoho ze své příkrosti. Pokud se týče úkolů, vložených eísařem Vilémem na maršálka, píšou »Biržev. Vědom, «: »Ani jeden zúkolů, vložených na hraběte známou řečí, kterou před rokem císař Vilém provázel odjíždějícího do Číny maršálka, nebyl tímto vy- plněn. V Pekině není doposud zákonité vlády Mysli se v Číně neuklidnily, o nějakých úspěších vzhledem k otevření Číny kultuře nemůže být dosud ani řeči a konečně nemyslíme také, že by strachu před německým jménem, jímž jseu proniknuti Číňané, stačilo na celé tisíciletí, ačkol vražd, loupeží a násilí nad mírnými čínskými vojsky bylo pod velením Walderseeovým spá- cháno velmi mnoho. Smutné účty té vojny, ve- dené celý rok, ač nebyla úřadně ani vyhlášena, bijí do očí a zastříti se nedají ničím. Na kolik loňský odjezd hr. Walderseea se jevil chybou německé politiky, jež se špatně vyplatila všemu kulturnímu světu, na tolik jest jeho návrat z Číny událostí radostnou, jen škoda, že se tal opozdil«.
Waldereee Waldersee Číňan Vilém Walderseeův Praha Čína Evropa
18 article
M. N. Ostrovský. Dne 7. t. m. zemřel člen ruské státní rady, bývalý ministr státních statků Michail Nikolajevič Ostrovský, jenž ná- ležel k nejvíce vynikajíeím a sympatickým r- ským státníkům poslednich let. Narodil se roku 1827, studoval na moskevské universitě, načež se věnoval státní službé, zejmena v oboru státn kontroly. R. 1878 byl povolán do státní rady a r. 1881 jmenován ministrem státních statků. v kteréžto hodnosti setrval až do r. 1893, Do doby jeho úřadování spadá vydání důležitých pro Rusko zákonů o ochraně lesů, o státníc statcích (zejmena naftových půdách) a vodách na Kavkaze a v Krymu, o právu honebním zrušení roboty v kalmyckých stepích, reform v židovských zemědělských kolniích ald. Z Ostrovského opraven zastaralý ruský horní zákon, věnována zvýšená státní pozornost dolovánín zlato, zelezo a uhlí, upraveny poměry při stát
M N Nikolajevič Rusko Kavkaz Krym
19 article
ních minerálních vodách na Kavkaze. Koneční náleží mu též zásluha, že bylo v Rusku zřízeno zvláštní ministerstvo orby. M. N. Ostrovský by bratr proslulého ruského dramaturga Ostro ského, byl člověk literárně vzdělaný a horlivý přítel umění. R. 1899 za příležitosti jubilen padesátileté úřadní činnosti byl vyznamenán nej- vyšším ruským řádem sv. Ondřeje, maje také nejvyšší úřadní hodnost skutečného tajného rady. Z Černé Hory. Bělehradský »Dnevníke obdržel z Cetyně zprávu, že vládu černohorsk zamýšli zavésti taběkový monopol a jeho vý těžek že má býti zárukou za půjčku ve výš 6 až 8 millionů franků. O půjěku tu vyjednáná v Italii černohorský konsul ve Skadru Mi juškovič, jenž byl za tím účelem schválně vyslán do Říma, aby tam byl pomocníkem ná- sledníka Danila. Jest prý naděje, že snahy černn- horské vlády setkají se s úspěchem, poněvadž italská vláda snahy tyto podporuje. Na vyzvání černohorské vlády vyjednává splitský inženýr Deškovič s jedním francouzským a jedním belgickým družstvem stran stavby že- lezné dráhy z přístavu Baru dou Nikšiče. Da- věrník jednoho z těchto družstev procestova ve společnosti odborníků Černou Horu, aby se přesvědčil o jejím bohatství lesů a rudy, jež mují býti hlavním předmětem dovozu projekto- vané železné dráhy. Výsledek cesty ukázal se velice uspokojivým, tak že snad v brzku bude již uzavřena smlouva o stavbě dráhy.
Konečný M N Ostra svatý . Ondřej Kavkaz Rusko Černá Hora Řím Bara jít Nikšič odborník Černá Hora Deškovič
20 article
Ruské pušky do Srbska. Ruský vojenský agent v Bukurešti, plukovník Leonťjev, jenž jest pověřen také v Bulharsku a Srbsku, navštívi letos Srbsko, aby se přesvědčil o stavu srbského vojska. Dle zpráv došlých z Bělehradu, shledal srbské vojsko, pěchotu, jízdu i dělostřelectvo ve stavu výborném, jen ozbrojení pěchoty se mu nezamlouvá, poněvadž není jednotné. Proto učinil ruské vládě návrh, aby ze svých záso berdanek, jež po novém vyzbrojení ruského vojska leží asi 3 milliony bezúčelně na skladě, darovala srbskému vojsku 75.000 pušek a 7 millionů nábojů. Tím by mělo srbské vojsko 120.000 opakovaček a 150.000 berdanek a celé vojsko, čítající v době války čtvrt millionu mužů, bylo by vyzbrojeno stejnoměrně. Má e za to, že návrh plukovníka Leonťjeva bude ruskou vládou schválen. Srbsko mělo ostatně prý již dříve úmyst získat od Ruska za levnou cenu 75.000 bernadek a potřebný počet nábojů Prine Jindřich Pruský a Fran- ceuzové. Pařížský »Le Siěele« vypravuje, proč prin Jindřich Pruský nevstoupil na půdu francouz- skou, jak se všeobecně očekávalo, nýbrž pokra- čoval ve své námořní cestě proti původním dispo- sicím. »Bylo to v Brestu; »Hela« přistála francouzští komisaři přikročili k prohlidce lodi Tu přistoupil k nim kapitán s několika důstoj níky, nabízeje Francouzům občerstvení a vzácné doutníky. Úřadníci franeouzští se uctivě poděko vati, ale ničeho nepřijali. Mezi Něme nastalo rozčilení. Ještě téhož večera byly dány nové rozkazy a costa úplně změnéna. Listy pařížské chválí jednání francouzskýeh funkcionářů.
Leonťjev Jindřich pruský Fran Francouz Srbsko Bukurešť Bulharsko Bělehrad Rusko Brest Le Siěele
21 article
K úmrtí priuce Jindřicha Orlean ského. Ze života čtyřiatřicetiletého teprv prince jenž v Saigonu podlehl zimnici, sdělují se jestě tyto zajímavé podrobnosti: Život princův by dosti pohnutý a vypravuje se o něm, že když jako člen rodiny kdysi ve Francii panující ke službě vojenské připuštén nebyl, pod cizí jmenem vstoupil do řad cizinecké legie. Ale věc se brzy prozradila, prine, který byl ji plných šest neděl v prvním pluku v Sidi- Bel Abběsu v Alžíru jako prostý legionář, byl od vezen vojenskou eskortou do Oranu a odtu přepraven do Marseillu. Plakovník Zeni, horlivý to royalista, byl pak brzy po tom dán do pense, poněvadž prý o celé akci věděl a ničeho nepro- zradil. Popularita prineova tím neobyčejně stoupla. Ač Jindřich Orleanský byl mužem ne- obyčejně nadaným a pilným, nebyl přece prost všelikých slabostí. A jedna z nich velice urych lila smrt tohoto mladého muže. Byl oddán pi absinthu, jenž zvolna rozrušil úplně vnitrn ústrojí jeho.
Orlean Bela Abběs Orleanský Saigon Francie Sidi Alžír Oran Marseille
22 article
Smurt Crispova. K úmrtí Crispovu sdělují se ještě tyto po- drobnosti: Od čtvrtka již byl Crispi v agonii. Dýchání udržováno bylo umělým přiváděním kysliku. Před ložem umírajícího postaven byl krucifix. Letohrádek »Lina« byl policejně uza- vřen. Vozy směly jezditi jen u veliké vzdále- nosti od letohrádku. Dle tvrzení senatora D miana existuje politická závěť Crispova, jež ob- sahuje mnoho zajímavého. V pozůstalosti na- lezají se ovšem důležité dokumenty, zvláste jeho korrespondence — z dřivějších let — s Mazzinim a Garibaldim. Mimo to psal prý si Crispi i denník a to již od 36 let. U smrtelného lože dleli v okamžiku smr jeho druhá manželka donna Lina, dcera umíra- jícího kněžna Lingnaglossa, manžel její a ně kteří důvěrní přátelé rodiny, mezi nimiž sicilsk poslanec Lourenzana a jiní. Nebylo tu ovšen syna Crispova, jenž nedávno, žalován jsa pro krádež skvostů, do Jižní Ameriky uprchl. Uml rajícímu do poslední ještě chvíle lékař vstři koval mléko do tuhnoucích retů, ale marně již — sily byly již vyčerpány.
Crispův Crispi Lin Mazzini Garibaldi Lourenzan jižní Amerika
23 article
O 7. hodině 10 minut v neděli večer mě Crispi rychle za sebou sledující tři záchvaty nervové a při tom nastal vlastní zápas smrtelný O 7. hod. 45 min. Crispi dobojoval. Vchody k letohrádku a k sadu jeho byly ihned uzavřeny a strážnící utvo řili kordon, Pranikdo nebyl z cizích vpuštěn do vnítř. Opatrnost, jež jest pochopi- telna, když po odhalení bankovních šmejdův Crispových listy italské z příma tvrdily, že n zisku Crispově z oněch jeho stykův s bankami účastny byly ještě jiné »vyšší osobnosti«, jež pak i prosadily zastavení trestního řízení prot Crispovi. Mrtvolu Crispovu balsamoval professor An tonelli, načež připjat ji řád »Anunzisty«. Ře ditel paroplavební společnosti »Navigazione Ge nerale« dal k disposici lodi její, aby mrivol Crispova převezena byla do Palerma, kdež konati se bude pohřeb na útraty města. Smu- teční obřady v Neapoli vykonány budou na útraty státní. Na doklad, že jsme nekřivdili Crispovi v včerejším přehledu jeho činnosti, připisujíce jemu za vinu známé bankovní skandály římské, chceme uvésti některé ještě doklady podrobné i autentické. Když byl v létech de- vadesátých postaven před soud pro podvody ředitel zkrachované banky římské, Tonlongo, zji- stilo se, že byly odstranény ze soudních akt tehdejšího ministerského předsednictví Giolittova některé listiny, týkající se styků současných i bý- valých ministrů s bankou tou. Věc vyšla na jevo za nástupce Giolittova, za vlády Crispovy. a radikál Colajonni jal se naléhati na vyd án listin, protizákonně ze soudního řízení vy- jatých. Vznikla z toho velká vřava ve snémovné poslanecké.
Crispi Pranikdo Crispův Crisp Colajonni Palermo Neapol O 7
24 article
Colojanni tázal se, jak může vláda nynějš trpěti, aby v ruce soukromníka ponechány byly na dále listiny, jež dostal týž jakožto ministerský předseda, zvláště když listiny jsou zločinného rázu a když zatajení jich vedlo k tomu, že několik zlosynů uniklo tak soudům a trestům. Ministerský předseda Crispi dal tazateli charakteristickou odpověď. Prohlásil totiž, že na interpellaci tu — neodpoví! Na to Colojanni: »Zdá se, že máte strach.e Crispi: »Strach? Slovo to v mém slovníku na- existuje.« Po slovech těch příkvapil před Crispa socialistický poslanec Prampolini a postaviv se proti němu s rameny skríženými volal za ro- stoucí vřavy: »Bázně neznáte, pane Crispi? O, musít ji asi znáti, máte k tomu příčin dosti l« Vládní strana snažila se Prampolinia ukř- četi, avšak jeho hlas přehlušil bouři jím roz- poutanou. »Mlčte!« volal Prampolini. »Dali jste se krmiti ze žlahu banky římské l« Opposice tleskala bourlivě Prampolinovi, vládní strana soptila, ale nemohla zmařiti již, že sněmovna odhlasovala, aby listiny ony byly vydány předsedovi sněmovnímu a aby je zvláštní výbor prozkoumal.
Colojanni Crispi Prampolini
25 article
Výbor ten pak na základě listin těch podal koncem 1894 sněmovně poslanecké zprávu, v níž mimo celou řadu jiných neméně skandál- ních dokumentů sdělil s plenem sněmovním tyto doklady: Především list Giollitův, v němš ten děl, že jemu mimo tyto dokumenty ještě jiné byly nabídnuty, kteréž ale on odmítl, »aby špínu, v níž tone veřejný život italský, ještě více nerozmnožil«. Následoval pokladní výkar banky římské ze dne 31. října 1890 s těmito zápisy: Odevzdáno řediteli banky pre Crispia 50.000 Hr bez směnky; směnka Crispia na 10.000 lir, propadající 15. ledna 1893; směnka Crispia na 25.000 lir, pro- padající 3. února 1893; směnka Crispia n 20.000 lir bez udání lhůty splat- nosti. Odevzdáno řediteli banky pro pani Crispiovu k rukám Lemmia 20.000 lir — vše opět bez směnek. Půjčky čili — dary banky pro jiné ministry, poslance atd. z knihy té zde neuvádíme Dále předložena pokladntent knthra o po- věstné příruční pokladné hlavního pokladník banky s následujícími zápisy: Dluh Crispi z prosince 1888 90.000 lir redukován 10. pro- since 1892 na 55,000 lir. Směnky na prospěch paní Crispiové obnosem 3000 lir se girem — hlavního pokladníka banky Lazzaronia.
Giollitův Crispiův Crispi Hradec pre Crispia 50.000 Lazzaronia
26 article
Také předložen výkaz obnosů, vydaných »na prospěch bankovního zákonas, kterýž vláda předložila sněmovnám ku pro- spěchu bank jednotlivých, tedy i švindléřské banky římské. Úplatky k účelu tomu jedině římskou bankou vyplacené činí slušný obne 1,300.000 lir. V přičině obnosů, půjčených manželc tehdejšího ministrpresidenta paní Lině Crispiove, uváděno ve zprávě sněmovního výboru, že po- třebovala jich na toalety a láz ně, ale ve výkazech banky nebylo výkazu, že by někdy byla platila. Za to nalezen list paní Liny, jejž psala řediteli banky Toulongovi o půjčku 14.0000 lir dokládajíc: »Povýšení nás k moci tak veliké zničilo nás finančně. Modlims k Madonně, aby zbavila muže mého břemen toho.« O dluhu 14.000 lir zjištěno ještě 1893, že nic na něj nebylo uplaceno, ani úroky. Tak zjištěno i při jiných půjčkách Crispia jeho ženy. Tak na př. směnka, jež na prospěch Crispia byla bankou římskou 29. prosince eskomptována a propadla 31. března 1893 bez zaplacení. Crispi opatřov a vlivem svým a ředitele banky půjčky i celé řadě přátel svých, soukromých (tajemníku svěřeno 20.000 li) politických, senátorů, poslanců atd.
Crispiov Toulong Madonna lira
27 article
Hněv zvláště veliký vyvolala ale zjištěná fakta, že Crispi vymohl nátlakem u banky oné obchodníku s hedvábím Cam- pagnonovi půjěku 16.000 lir za to, že žena jeho, Crispiova, nebyla s to koupě své obchodníku tomu zaplatiti. Na dokumenty ty i ostatní neméně skandální, pověřené zvláštním výborem sně- movním, měl Crispi jen jednu odpověd, nazval je »spoustou lží a bídných pomluv«. Vymohl sice, že sněmovna debatu o šme- dech těch odročila majoritou 9 hlasů — tuks sevrkla na ráz velká vládní většina ! — do druhého dne, ale ještě téhož dne večen Grispi sněmovnu odročil! Obelstil ji, oklamal ale na kratičký čas! Do měsíce šmejdy ony zlomily mu přece vaz! Tak jeví se »malý Bi mark« v županu, takou byla »blahodárná« čin nost muže, jenž v málo dnech pobřben bud s největší okázalostí a za lesklé účasti úřadníhe světa italského. V politickém rozvoji Italie Crispova sm nezpůsobí ted již valných změn. Byltě pro politický život zemřel dávno již. Skapinu jehe přátel politiekých převzal ve vedení své dříve již Sonnino. Třeba že proti jeho osobní poct- vosti nevznošeno dosud výtek žádných, co do reakcionářství a úskočnosti politické ovšem al i Sonnino nezadá nijak »mistru« svému. Crispi zemřel, erispovština ale žije v Italui ješcei na dále. Ještě k proklanaci Kitehenerově. Nejostřejším odsouzením proklamace té je zajistě, že i list tak anglofiiský, jakým je
Crispi Crispův Kitehenerův Camelopardalis Grispi sněmovna