ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47e4cf40-661b-11dc-90b0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 38, org 4, person 90
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 13. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 222.
4 article
Na raaní a odpol. listy O přílolíahí T.Naněný Obsorli v středu a „Litarárni Hildka v pátek) přodplání set Praze v sdministra na něs na čtvst leta . . . . . 6 K — s dvoji denáškou na měsíe na čtvt lets vě ait. 7 K 50h na měsíe . . 2 K 90 Poštons na nělale z čtrrt leis: . . : drají stinti e kso na měnl zsčtvrt lats. . . .t1 K 40
Praha Litarárni Hildek
5 article My a Němci.
My a Němci. Jedno z nejmoudřejších pořekadel, skrý vajících v sobě cenné ethické jádro, zní: »Mle před vlastním prahem.« Ani v životě politickém, v němž tak leccos dovoleno, co nesrovnává se úplně se zásadami mravními, nepozbývá toto poře kadlo platností, jakkoli doznati sluší, že ne zbytnou podmínkou zdárného postupu poli tického je pokud možno doknalá znalost po- měrů v táboře nepřátelském. a s Špatným byl by politikem, kdo byz dis posice dělal jen na základě rozestavených figurek na vlastní šachovnici, zrovnas tak špatnou, jako ten, kdo by nedbal poměrů ve vlastní domácnosti a sestrojoval ordre de bataile jen dle toho, co vyzvěděl o sousedovi. Dobrá politika dělati se dá jen tam, kde řidltkem v porozumění vlastních poměrí nenprosná přísnost a bezohlednost as kde nejsprávnější informace o poměrech nepří- telových. sJako nováčkové v těžkém metiéru« poli- tickém, do něhož vržení jsme byli z bezvý. známnosti více než dvě stě let trvající, ne- dbali jsme dlouho té pravdy ani oné, až ko- nečně trpké zklamání nás přimělo respekto- vat pravdu, ježí z udalosti vyvážila zkuše nost. Kam až odvážiti se můžeme v těžkém zápasu, jejž s nepopíratelným úspěchem — toho nikdo upříti nám nesmí — od prvních poěátků doby historické až na dnešní den vedeme s národem sousedním, velikým, moc- ným a opásaným celým arsenálem nejrůzněj- šich zbraní materiálních i kulturních, to bu- diž předmětem trvalé naší pozornosti, právě tak, jako situace, v níž nalezá se odvěký náš odpůrce národní a jaké jsou chance jeho v dalším boji.
Němec
6 article
Pozorujeme-li vývoj v německém táboře nezbavíme se dojmu, že shoduje se do jist míry s vývojem věcí u nás. Stejné téměř podmínky za následel měly ve mnohém též stejný effekt vate pravdě neuzavře se nikdo, že tisícilelým sou žitím, třeba že neklidným a nikoli přátelským vyhraněna do jisté míry podobnost národnílio rázu a i jistá myšlénková shoda v názorech mimonárodních. Však dětinským bylo by po čínáním vyvozovati z toho snad naděje budoucnost a oddávati se sladkým fantasiím myolonl o konečném smíru. Proč zápasíme? V ohledu tom třeba, aby především zavládlo jasno. Jest smutný osud náš a neposuzuje postup dějinný a jebo příčiny správně, kdo domnívá se, že jde tu převážně o drobné jazykové spory v úřado- vání, o malichernou národní ješitnost, jež při dobré vůli na obou stranách mohla by byti nabražena, když ne smírem a přátelstvím, tedy aspoň onou snášelivostí, kterou vzdělan jednotlivci řídí se ve svých stycích sou- kromých. Příčina sporu je hlubší a trhlina nedala by se zalepit jen povrchem nějakým, snad furnýrem formalní přátelské shody. Je to zápas předních stráží dvou velkých světů z nichž každý představuje snahu směru a proudů, jichž svět druhý trpěti nemůže Chorobným sentimentalismem nepřekle- neme propast mezi Germanstvem a Slovan- stvem a nezdoláme hranici mezi oběma těm světy. Sťastni mohli bychom býti, kdybyse nám podařilo uzavříti na delší dobu snad nějaké spravedlivé příměří i doporučovalo by
7 article
se, abychom si, snažíce se v tomto směru. byli si toho stále vědomi. Znamenalo by to profanaci slova smí kdybychom ho užívali k označení stavu, jehož domoci se snažíme proto, abychom ne sna zbraně odklidili, ale po nekonečném boj drobet si — oddechli. My i oni. Však ani v tomto směru neoddávejme se illusím, nýbrž buďmež střízliví a chladn až ke strnutí. — — — — Zmínili jsme se o tom, že vyvoj věc u Němeů i u nás děje se obdobným způso- bem, že celou řadu charakteristických zjevů pozorujeme průběhem událostí u nás iu Však všechny tyto zjevy nás od smíru oddalují. Všimněmež si německé domácnosti. Co pozorujeme tam? Rozpadávající se dří- vější souručenství ve množství menších stran Náhlý rozklad ve straně starých a tvoření se skupin nových jež naplněny jsou nejroz hodnější vůlí vyhadkti bez milosti ty, kolem jejichž standarty kupil se po více než dvacet let všechen německý lid v Čechách i na Moravě. A na základě jakého hesla děje se tento rozvrat, tato interní německé revoluce ? Pozorujmež věci, jak skvělá kulturní hesla, zářivé ideály lidstva, jež ze rmutua kalu věku osmnáctého vynesla na povrch revoluce francouzská, házejí se do starého haraburdí a jak epigoni klatbou provázejí hesla, k nimž předebůdci jejich se modlili a jak výš a výše se zvedá a roste ona my šlenka, kterou psychologičtí břídilové odka- zovali již na výměnek — myšlenka na- rodnáí.
Čechy Morava
8 article
Kde se ta ozve, tam všude Něme hrnou se pod její prapor a my svědci jsme toho, jak hrstka nepatrných a ne valně sým patických lidí, přes něž by se bylo před dvaceti lety přešlo k dennímu pořádku, dnes se povznesla na representační stra nu Němců v Čechách i v Rakousku Národ, který v této říši usurpovati chtěl práva a privileje výhradně »národa stát ního«, který dokazoval o sobě, že jeho zájmy se zájmy státní m jsou totožny, dnes vedle těch. jejichž konečný cíl je rozbití tohoto státu. Heslo »Všeněmectví !«, t. j. sjednocení všech Němců v jediný státní celek, rozpla meňuje v millionech srdcí německých touhu po zcela jiném státním útvaru, nežli je Cis- lajtanie. Před třiceti léty, kdy v moci své měla tento stát hrstka německo-židovských továrníků, dva muži podali si ruce, aby z úpaku vynesli a očistili opět myšlénku ně meckonárodní. Byli to dr. Pickert a Lippert. Onen již zemřel, tento jako zapomenutý soukromník žije kdesí v severních Čechách. Ti byli prv- ními pionýry německonacionálními. Lippere pro nacionální přesvědčení opustil rakou- skou professuru a odešel do Němec. Nezměnil se v ničem. A včera prohlášen byl muž ten, zakladatel německonárodního ruchu v Čechách a vynikající světce, s jakýmž každý národ by se byl mohl pyšulti — za člověka mezí Němci v Čechách nejnená- viděnějšího! Snadno si představiti, kde ocítil se německý nacionalismus, který dnes svého zakladatele, nejlepšího kulturního histo- rika německého a muže, jenž za nacionáln přesvědčení své obětoval existenci, bezmála jako zrádce stigmatisuje?
Němec Pickert Lippert Čechy Rakousko
9 article
nich. U nás rovněž pracuje odstředivost plnou parou. Však ti, kteří se vetřeli v nový poli tický apostolát a národ náš buď následkem chabé podajnosti neb směšnými tyrádami o konečné spáse, neuvádějí jej v velebný chrám idei národnostní nýbrž jej z něho vyhánějí, otra vuljíce jej jedem zájmův tříd ních a stavovský c h. Takový je rozdíl mezi odbojem v táboř našem a v táboře německém. Tam v nivec rozpadávají se strany, které nedosti akcentují my šlenku národnostní, kdežto u nás na slib se zvedají lide jejichžlisty v nynější národn tisni naši drze hlásají, že se na dále národními frásemi ne- dají krmiti. Němci, jichž jest na 60 mil- lionů a jejichž národnost re- presientována jest velikýma mocným státem, křečovitě kon- centrují své síly v myšlenc národní, v našem malém národě křečovitá námaha, aby zvítězi princip dělení třídního, jehož za stanci jsou sice samá opposice proti vládě však taktikou svoji co nejúčinněji fedrují protinárodní snahy vlády, jež by triumfovala, kdyby se ji podařilo u Slovanů ubit myšlenku národnostní, myšlenkou hospodářskou. Tak vypadá to u nás a tak u souseda. Porovnej mež poměry, uvažujme o nich a na základě úvahy té zúrodněné vroucím citem národním, učiňmež konečná svá rozhodnutí.
Němec stavovský c h
10 article Jak pomoci českému Slezsku.
Jak pomoci českému Slezsku. Od znalce slezských poměrů, který po mnoho let měl již přiležitost sledovati národní politický život slezských Čechů a je s lídem slezským ve stálém styku, obůrželi jsme násle- dující příspěvek k vysvětlení slezských poměrů. V poslední době čteme stále pravidelné zprávy téměř ve všech větších českých listec o národních a politických poměrech slezských Čechů, z čehož je vidno, že širší naše veřejnost pochopila důležitost našeho národa ve Slezsku a že zvláště naši novináři mají dobrou vůli nám ve Slezsku pomoci. Než však, jako obyčejně, tak v tomto pří padu jsou úsudky o našich poměrech, o našem národním vedení dle politického směru toho kto rého časopisu a dla náhledu dotyčných zpravo dajů velice různé. Nezřidka pozorujeme, že nej častější zprávy o nás pišl lidé, kteří naše po měry nejméně znají a kteří mimo dobrou vůl postrádají často úplného přehledu a potřebnýe zkušenosti v našem veřejném, národním a poli tickém životě. Máli Slezsku býti pomoženo, musí být předem zjištěna příčina národní nemoci slezských Čechů. Léčení Slezska ad hoc může nám víee uškoditi, jak prospěti. Všeobecně jest známo, že národní probu zení našeho lidu stává se nejpozději ze všech zemí naší koruny české a děje se za okol ností tak nepříznivých, jako v žádně druhé naší zemi, a jest proto pochopitelno, že kráčí jenom zvolna ku předu a v některých místech nachází se v úplné stabilitě. Na tuto okolnost však mnozí naši přátel — kteří poznali život již dávne probuzenéh lidu v Čechách a na Moravě — zapominají vidí vinu jenom jednotliveů, při čemž často i značných zásluh těchto zapomínajl.
Čecho Slezsko Čechy Morava český Slezsko
11 article
K vysvětlení celé naší širší veřejnosti dlužno opětně na tomto místě připamatovati, že nám scházejí tyto podmínky všeobecného národního obrození a uvědomění: 1. Naše národní školství trp pod tlakem germanismu, neboť n všech našich obecných školách, zvláště v tří- dách vyšších věnuje se se strany dozorčíeh úřadů větší péče němčině, než v šem ostatním předmětů m. Mimo to máme na mnoze, zvláště v kraji nách hornatých, chudých značný nedostateki škola následkem nedbalosti příslušných úřadů namnoze tak špatnou návštěvu škol, že pro malý počet dětí často i po delší dobu se (mimo prázdniny nevyučuje. Tento případ jsem pozoroval v kraji nách, kde těšínská komora (statky arcivévodské svým úřadnictvem vykonává vliv za účelem z jišténí co nejměně vyškolených a odvislých robotníků. 2. Nemáme dosud ani jedn školy měšťanské, poněvadž naše úřady českých měšťanských š kol zásladně dle slezského zemskéh zákona povoliti nechtějí. Jelikož Slezsko jest zemí velmi průmyslnou, jsou u nás měšťanské školy nad míru důležity, a jest tudiž náš lid nucen posílati své děti do škol něme- ckých, jichž jest v městech poblíže češkých krajů všude hojnost.
Slezsko
12 article
3. Nemámie jediné školy průmy slové, jediné reálky, jedíné školy obehodní a jediného ústavu uči telského a kdo zná slezské poměry národo- hospodářské, ten ví, co týto školy znamenají pro slezský lid. Lid náš to také chápe. — co mu zbývá, než posllati děti do škol ně meckých Jedinou naší českou školou jest pracně vydobyté české gymnasium v Opavě. Ten však kdo by mýslil, že professoři a žácí našeho gym- nasia mohou si v národním směru dovoliti to, co na podobných školách v Čechách a na Mo řavě, ten by se značně mýlil. Vždyť přes to, že gymnasium naše žije v ústraní a vystřihá se všeho, co by se mohlo veřejně nazvati prac ve směru národním, jest přece stále terčem útoků a bídných pomluv a denuneiací při každé německé schůzi v Opavě, v říšské radě a při káždé příležitosti vůbec.
Opava Čechy
13 article
4. Nemáme ani jediné úpln české školý hospodářské, ačkoliv lid náš vice jak ze dvou třetin pozůstává z rolnicfva. Stávající zimní hospodářská škol v Opavě jest pouze jednosemestrová a sestáta z českého a německého - oddělení. Že nám dosud i hospodyňská škola schází, jest již témě pochopitelno. Tak tedy to vyhlíží a tím základním ka- menem národního života našeho lidu — s naším školstvím. — Následky tohoto nedostatku jsou zvláště v poslední době tím citelnější, kdy zvláště v městech, jež nacházejí se v českýeh krajích Slezska, za přízně nejvyšší správy zemské i státní a za horečné agitace německých měst a za ohromného přívalu německých marek jako o závod staví se všady hojnost německých škol všeho druhu, do nichž za výhodných podmínek naše děti se téměř vhánějí. Touto okolnosti vysvětluje se další a náš největší nejvíce poškozující nedostatek, totiž: 5. nemáme dostatek české národně uvědomělé initelligene na venkově. Jest pravda, že naše mladši kněžstvo, naše učitelstvo až na malé výjimky s chuti chápe se každé práce národní, a tyto dva stavy jsou také naší největší národní oporou ve Slezsku, V drobném prodelir ranní čírlo o sohě. . . . za 8n odpolední . . . . za 2h Ve filialkách na venkově ranní čnlo. . . . . . . . 10h pdpolsdní . . . . . . . . 5h Inseráty plsti se hotevé zapřel. Přelrlcení a tessrty plijíná sdnirl- stráce v Marisnské elici č. z. Tanlsschtzají ae táž pedske tabira a erpečice „Káredních Listee. Rakopiny se nevrnenjl.
Opava Slezsko Káredne Listee
14 article
ale nemohou zmoci vše, neboť vliv jejich bývá často rušen vlivem, jenž mocněji zasahuje v hmotně zájmy lidu. Jsou to předavším z nej- větší části němečtí a poněmčilí úřadníci témět v každé české obci zastoupených německýeh velkostatků a na Těšínsku zvláště úřadníci prů- myslových závodů, dále úřadníci severní dráhy. Konečně jsoú v mnohých našich obefch nej- větší naši rolníci — zvlástě ti, kteři sludovali německé školy — z pravidla našimi nejnebez- pečnějšími nepřáteli, neboť lid chudší jest od nich odvislým. Tito poslední udržují ryze české obce jako Jaktař, Jarkovice, Vlašťovičky, Holasovice, Svinov a mnohé jiné pod německým pláštém, a s těmito mocnými renegáty máme obyčejně nejtužší boj, poněvadž dovedou na lid více působiti, než některý náš pan doktor, který snad jednou do roka udělá v obci pěk- nou přednášku. Vliv těchto poněmčených intelligentů jest tím větší, poněvádž český Slezák jest jinak pravý typ mípné slovanské povahy — o v šem oproti lidem, jež mluví cizím ja- zykem, již jsou páni — kdežto ve svém vlastní táboře, oproti našinci, jest nás člověk neméně popudlívý, závistivý, svářivý, jako oby- čejně méně vzdělaný liď náš v ostatních našich zemích. Tak nezřídka se stává, že část našeho lidu přeběhne do německého tábora, poněvadž v českém jsou osobní jeho nepřátelé (toto za- vinilo také pád Kateřinek a Svinova) a tato slabá stránka našeho lidu smutnou roli hraje v naší velké obci na Frýdecku — v Ratimově.
Slezák Těšínsko Jaktař Jarkovice Holasovice Svinov Kateřinka Frýdecko
15 article
Jak lid náš poddajný jest vůči Němcům, vy- svitá z toho, že v úplně českých obeích (jako jsou Budišovice), jediný člen výboru, Němee, jako zástupee velkostatku, postačí, aby se v se- zeních výborových mluvilo německy, ačkoliv větší část výboru neozumí jedně německé větě, což ovšem naši lidé již velice těžce nesou a proto obyčejně neopominou dětem svým za- opatřiti znalost něméiny. K tomuto značnému respektu před něm činou dopomáhá našemu lidu další germanisačn zařízení a to: 6. Německá úřadování s obee- ními úřady, se spolky a s jedno- třivci jak se strany státní, tak se strany zemských úřadů, proti čemuž dosud vedli jsme marně houževnatý boj. — 7. Korunou všech těchto slezských nepra- vostí jest, že u větší části úřadníků, jak soud- ních, tak Hinančních, berních a politických, se náš člověk nedomluví ve své mateřštině pakili dotyčný německý úřadník zná ně- kolik slov českých, nechá obyčejně svým jed- náním našemu i intelligentnímu člověku cítiti, že jest před ním méně cenný, kdežto oproti oby- čejnému dělníku, pak-li tento promluví třeh lámaně několik německých slov, jest učinění laskavost a úslužnost. Náš čtenář si domyslí, jaký asi vliv takověto jednání, jež děje se již po mnoho desetiletí, má na národní uvědoměn našeho lidu!
Němec Němee Budišovice
16 article
Při celém tomto germanisačním zařízení ne- smí se ještě zapominati na závažnou okolnost. že veškerá naše města až na malé chudé a rovněž značně poněmčilé Klimkovice, jsou německá, kde nemáme ani obchodníků a průmyslníků, kteři by se veřejně přihlásili k naší straně.- Dále dlužno připomenouti, že české Slezsko, zvláště na Opav- sku, s jedné strany hraničí s Pruskem a s druhé strany s německými obcemi a že tudíz témět jedna třetina obcí našich jest na styk s Němei odkázána. Že při tomto stýku opět němčina jest řečí sprostředkující, jest již zaviněno dobráckou povahou našeho lidu.
Prusek Klimkovice Slezsko Opava
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. U Hoštických v Králové Hradci. Obrázek mravů z minulých věků. *) Podává Václav S chu lz. Pan Hynek Václav Bořický z Hostovic, n- jsa nadán stalky pozemskými, přebýval střídavě u přátel svých aneb v městských hospodách. čekaje, naskytne-li se mu nějaká přiměřená služba. Castěji zdržoval se i v útulné hospodě Vavřince Hoštického v Hradci Králové, kde se scházíval okolní šlechtici, kdykoli za různými záležitostmi sami neb s rodinami svými do města přijížděli. Bývalo potom hlučno u Hoštických. Mělť pan Vavřinec hojně zásobený sklep a paní Ludmil byla vyhlášenou kuchařkou. Přijemný zde pobyt porušil však tu i tan některý svárlivý host. Tak jmenovitě stalo se, když dna 5. prosince 1615 zavítal sem pa Albrecht Felix Lukavský z Lukavice, který, se byl před tím již v jiné hospodě »u Rybků« rvai a sekal. Uražen tím, že chudší pan Bořický vpřipitku svém nazval jej ujcem, strčil do něho po několika nevlídných slovech tak prudce, že mezi stoly upadl a ohrožoval jejn i kordem svým.
Václav Bořický Vavřinec hoštický Vavřinec Ludmila Lukavský Rybka Hradec Hostovice Hradec Králové Lukavica
18 article
Nyni ovšem i pan Bořický chopil se zbraně. Ve prudkém zápase váleli se až po zemi. Tu panoš pana Lukavského, přispišiv pánu svému ku po- moci, vrazil tulich svůj panu Bořickému do bři- cha tak mocně, že jemu vnitřnosti ven se vy- valily a on smrtelně raněn s nouzí ze světnice vyběhl. Na rychlo povolaný lazebník či barvi Jan Krošvec, jehož umění po velikém namáhání se podařilo pana Bořického vyléčiti, vypověděl o tom později u soudu následovně: »Toho sem povědom, že leta 1615 v sobotu prvni adventní pan Hynek Václav Bořický z Hosti- vie stál v hospodě u pana Lorence Hoštického- A když bylo večir, poslal týž pan Hynek Václav Bořický pro mně, abych ihned skokem do domu jmenovaného přišel, že by toho veliká potřeba byla. A když sem tam přišel, tu sem pana Hynka Václava Bořického smrtedlně raněného nalezl 1 sfeva svá, která po ty ráně, kderouž vty ) Viz »Nár. Listy« č. 136 ze dne 18. května t.r.
Bořický Lukavský Krošvec Lorenc Hynek Václav Hynk
19 article
půtce mezi ním a panem Albrechtem Felixem Lukavským stalé dostal, byla vylezla a v košili své, kderouž na sobě jměl, nad lůnem v rukou držel a mně snažně žádal, abych ho co nejlépe vopatřil a zhojil. Tu sem já jeho při svítce uvá- zal a střeva zase do břichia vundal a je napravil. A nesmejšlel sem, aby (lidsky mluvíc) živ zůstat měl, kdyby obzvláštní pomoc a opatření pána boha všemohovního jemu nebylo přispělo. Nebo sem já, jakž se dobře pamatuji, přes čtyry ne- děle každodenně a to začastý k němu do tý hospody, kdež raněn byl a tam ležel, chodíva a jej hojil a uvazoval. *) V též hospodé taky na svůj groš trávil; nebo taky z místa státi an sebou hnouti se nemohl. A mně taky za práe mou 16 kop a tovaryší mýmu za první vázání jednu kopu dal.« Když pan Hynek Václav Bořický z Hostovi se pozdravil a pana Albrechta Felixe Lukay ského na soudu komorním žaloval, že jemu na zdraví uškodil, událost soudně vyšetřována. Výpovědě svědků pod přísahou vzatých zapsány jsou v Registrech svědomí soudu komorního. Nejdůkladněji z nich vylíčila přiběhy osudného dne hovorná paní hostinská Ludmila Hošická sama. Pravila doslovně: »Toho jsem dobře povédoma, že leta 1615 některou neděli pořád před adventem byl u mne
Albrecht Felix Hynek Bořický Albrecht Felix Lukay Hošická
20 article
*) Za tehdejší rvavosti měli lazebníci dosti pří- ležitosti v umění ranbojičském se zdokonaliti. Pěkný kousek povedí se též r 1609 Kašparu Cýglerovi z Teplé lazebníku v městě Březnici, když tam pan Mikuláš Bechyně z Lažan pana Kerunka z Lomu v hospodě »u Roudnických« posekal. Vypravuje o tom sám, že, když proň »pachole přišlo, šel sem s ním hned vezma svý nádobí, co k tomu náleží. A přiševší do domu převázal sem pana Kerunka. Na druhý den sem jemu ránu vymejval. A dvě rány jsem převazoval na hlavě, který byly na malou píď a kosti proťaty a na rukou tři rány. Potom, když sem slíkal jeho Kerunka záda, na páteři jednu a potom ještě za loktem jednu. A tak všechněch ran jest sedm. Jeho sem štyry neděle po- řád převazoval a, jak náleží, opatroval. A ty všeckny kosti, které sem z jeho hlavy vyňal, k tomuto svě- domí mému skládám, že jiné a jináče není a nejsou. A ještě mně takových kostí mnohejm víceji moje děti vybodily, tak že jest jich všech kostí 28 bylo. A tak se mnou smluvil od hojení 20 kop míšenských. A nej- prvé od převazování dal mně 2 kopy míšenských. Potom podruhé 11 kop míšenských. TTak toho všeho učiní 13 kop míšenských.-
Kašpar Cýgler Bechyně Kerunka Roudnická Březnice Lažany Lom
21 article Lidmily Hoštické v Králové Hradci nad Labem
Lidmily Hoštické v Králové Hradci nad Labem pan Hynek Václav Bořický z Hostovie hospodou asi, jakž se dobře pamatuji, okolo tři neděle Potom v sobotu první adventní přijeli jsou ke mně do též hospody dva páni bratři Hubrykové z Hennérsdorfu, totiž pan Petr a pan Jaroslav, též paní manželka pana Jaroslava a bylo skoro v čas poledne. A tu jest týž pan Hiynek Václav Bořický z Hostovic s nimi pány Hubryky víno pil za stolem sedíe za nedlouhou chvíli. Potom oni páni bratří Hubrykoví šli na rynk a pan Hynek Václav Bořický v domě zůstal. Poty zase přišel do domu pan Petr Hubryk z Hen- nersdorfu a tu jest se posadil k němu panu Hynkovi Václavovi Bořickýmu za stůl a znovu jsou spolu víno pili.
Lidmila hoštický Bořický Hubryková Hennérsdorf Petr Jaroslav Hiynek Hubrykový Hubryk Hynk Václav Hradec nad Labe Hostovice
22 article
Mezitím přišel do domu, v kterémž jsem byla a v němž tolikéž pan Hynek Václav Bo- řický a pan Petr Hubryk u mne hospodou zů- stávali pan Albrecht Felix Lukavský z Lukavice a v městě Vysokém Mejťě maje sébou pa chole vejrostka, trubače a kuchaře a tu se ptal na pana Albrechta Jestřibskýho, s kterýmž prvé se byl v jiný hospodě, slove »u Rybků«, rvat a sekal, jakž mi o tom přítomní toho rvan někteří páni správu dávali. Tu jsem já mu oznámila, že více zde neni, nežli že praví, že domů jede. Poty se týž pan Albrecht Felix Lu kavský posadil za stůl a s panem Petrem Hu brykem, též s panem Hynkem Václavem Boři- ckým víno pil a tu vždy broukal a foukal pří- činu k svádě dávaje, pravice, že někoho mus zabíti. A tu mu řekli pan Petr Hubryk a pan Hynek Václav Bořický: Však žádný tobě žádné příčiny nedává! Zůstávejme raději v dobrém přátelství! My nestojíme o to, abychom se měl rváti a příčinu dávati! A tak asi za hodinu jej krotili, »V tom pan Jaroslav Hubryk se paní man želkou svou navrátil se z rynku nakoupic po- třeby, pro kteréž do města Králové Hradce nad Labem přijel, a přijda do světnice řekla jsem k paní manželce jeho a ji prosila, aby pobízela pana švagra, pana manžela svýho bratra; toliž pana Petra Hubryka, aby s nimi domů jel a jej aby tu nenechali, poněvadž pan Albrecht Felix Lukavský všelijaké příčiny k svádě dává, a že
Hynek Václav Bo Hubryk Albrecht Lukavský Albrecht Jestřibský Rybka Felix Lu Petro Hu Hynk Bor Bořický Petro Hubryk Lukavica Vysoký Mejť Králové Hradec nad Labe
23 article
se obávám aby spolu se nesvadili a neservali V tom paní tak učinila a jej pana Petra pře mluvila, aby domů s nimi jel. A tu jsou ode- jeli páni bratři Hábrykové a paní, manželka pana Jaroslava Hubry ka. »V tom pan Bořický vstavši od stolu pra- vil, že půjde do lázně. Tu tolikéž pan Albrecho Felix Lukavský z domu odešel. K víčerou pak týž pan Albrecht Felix Lukavský poslal ke mně koně své, aby u mne v marštali stáli, a po pacholeti svěm mně vzskázal, abych mu večeř strojila. Ale já jsem to všecko došti nerada učinila věda o jeho spůsobu a obávaje se, aby s někým něteo nezačal. Po malý chvili přijde týž pan Albreeht Felix Lukavský a sobě večer dáti kázal. A já davši strojiti na stůl v ku- chyni jsem jídlo spravovala. Tu přijde par Hynek Václav Bořický z lázně a mně řekne Matko, co budeme jisti? Poty jde do světnice a vejda z ní přijde do kuchýné a řekne : C budeme spolu s panem Albrechtem Felixem Lu kavským jísti? A já mu řeknu: Nejezte s ním Pojíme raději spolu, až ho pana Albrechta Fe lixa Lukavskýho spat vypravíme, nebo by vám nějskou příčinu k svádě dal. On odpověděl Mlá milá matko! Neboj se! Přičiny žádné mu nedám! A kdybych před ním ušel, domniva by se, že jsem nějaký unflot a jeho žese bojím.
Petro Hábryková Hubr Bořický Albrecho Lukavský Albrecht Albreeht Felix Lu Albrecht ferrum
24 article
»V tomi jsem jídlo dávala a pan Hynek Václav Rořický s panem Albrechtem Felixem Lukavským za stolem spolu jedli. A tu pan Albrecht Folix Lukavský vždy panu Hynkov Václavovi Bořickýmu příčiny k svádě dával. Pan Hynek pak Václav Bořický vždy jemu se podával, prosic ho, aby se nehněval a nehoršíl, že mu žádný žádné příčiny nedává. A na to mu připil sklenici vína, mluvíc takto: Pane ujče; připím vám! Tu jest pan Albrecht Felia Lukavský jemu, panu Hynkovi Václavovi Boři- ckýmu, řekl: Ber nětco jinšího do huby ! Pan Hynek Václav Bořický mu řekne: Kderak jinač ti říci mám, poněvadž jsme ujcové a přátelé jenže jsi bohatší nežli jál »V tom pan Lorenc Hoštický, manžel můj do světnice přišel. . .. Ještě nějakou dobu krotili rvavost pan Albrechta Felixe, stále mohutněji propukající krotili, ale konečně nebylo přece nic platno. Taseno na obou stranách. »A tu spolu se rvali a tloukli, nebo něko- likrát až k sobě samými kříži přišli; a potom za krk sebe popadli a sebou vo zem prastili. A pan Hynek Václav Bořický povrchu, pan Albrecht pak Felix Lukavský ze spod ležel. Ta poty čeládka pana Albrechta Felixa Lůkavskýho, jenž jich tři bylo, přiskočili a kuchař pistolu ručnici nad panem Hynkem Václavem Bořiekým držel; již ji jen spustiti měl, držeje ji za to železo, nímž se ručnice spouští. A pachole téhož pana Albrechta Felixa Lukavskýho tolikéa tulich vytažený nad panem Hynkem Václavem Bořickým držel. Což vida pan manžel můj, že ten ručnici a druhý tulich nad nim držejí skřikl: Což to, čtyry na jednoho! Bodej vae hrom zabil! Jich napomínal, aby pokoj zacho- vali, chtěje je roztrhnouti. V tom pan Hyne Václav Bořický vstane a běží ven, křičí : Zavo- lejte mi sem pana hospodáře ven; jsem pro- boden! . ..
Hynek Václav Rořický Albrecht Lukavský Folix Lukavský Bořický Felius Lukavský Hynk Lorenc Albrecht Felix Felix Hynk Bořieký Hynk Bořický Hynkov
25 article
Ale pan Albrecht Felix nevěřil. Zaslechnuv, že pan Hynek Václav Bořický smriemně ranen jesi, volal: »V hrdlo lžete! Nemá dosti ! Ja musím jíti a jej doraziti ! . . « ». . . A když jsme ho zdržeti nemohli, dobytým kordem běžel z domu ven až na rynk křičel: Kde je ten hundsfut Bořický, ať ho do- razím ! . . « »Na ráno, když mi pan Albrecht Feli Lukavský dobrý jitro dal, podékovala jsem mu a dáleji řekla: Děkuji vám, pane Albrechte, že jste se ráčili tak zachovati a jeho nebohýho, kterej žádnou příčinu nedal, tak bez příčiny chtíti zamordovati. Kdybych se toho byla na- dála, nebyla bych Vaší Milosti do hospody při- jala ! On mi to za odpověď dal: Kdyby se to včíra nebylo stalo, muselo by se to dnes státi A já mu řekla: Bylo-li by dnes, bylo by snad redlich; ne čtyry osoby na jednoho jako včera Neb mnoho psů zaječí smrt! . . « Jak vidět, nebývalo tehdy tuze útulno p českých hospodáchl
Albrecht Felix Bořický Albrecht Fel Albrecht