1
masthead
13. srpna 1901.
5
article
»Köln. Ztgi«, odsuzuje opatření Kitchenerovaa
táže se, nepřekročila-li Anglie přes skutečné už
meze dovolené ve válce státu civilisovanému
Jediným »zločinem« burských vůdeů přiznává
list sám, jest jejich neodolatelná touha po svo-
bodě a víra v nepřemožitelnost národa! Anglie
má povinnost vydržovati rodiny Burův vál-
čicích, kdyžtě jim ona sama, vyhnavši jez
farem, vzala možnost výživy!
List od proklamace Kitchenerovy valnéh
účinku rovněž necčekává.
Podle sdělení velitele burského Joosta, jenž
dlel v posledních dnech v Moskvě, je sit v
poli ještě así 15.000 Burů, k ter
čelí více než 200.000 Angličanů m
Školská otázka ve Francii.
V neděli promluvil pan Lanéssan, fran-
couzský ministr námořnictví v Caen, při vý-
ročním shromáždění tak zvané »Ligue de P'en-
soignement«, jež byla založena již v dobách
cisařských, velikou řeč, v níž dokazoval, že jest
nevyhnutelně potřebí ke zdárné výchově národa,
aby vzdělání lidu bylo vedeno směrem pokro-
kovým, Lanessan mluvil o morálce, spočívajíeí
na vědecké basi, prostě všech náboženských
vlivů. On ji označil jakožto jedmnou pravou
zároveň žádal, aby byla hlásána jediné ve školách.
Řeč páně ministrova byla přijata se živým po-
tleskem. Katolické listy ovšem mluvčího prudce
napadají.
Köln
Burův
Kitchenerův
Angličan
Lanéssan
Anglie
Moskva
Francie
Caen
Ligue jít P ' en
burský Joost
Bur
6
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
sešel se včera k mimořádné schůzi, ve kterě vyřídi
četné stavební stížnosti a různé návrhy celkem bez
debaty. Táto rozpředla se v rozsáhlé míře jedině
v příčině otázky zabrání části starého židov
ského hřbitova při úpravě Starého města a Jo-
sefova. Největší zájem vzbuzoval návrh, aby se
přesKarlův mostvystavěla elektrická
dráha s vrehním vedením, k němuž přihlá-
sili se četní řečníci, k meritorní debatě však o něm
nedošlo, protože schválením návrhu p. dra. Pod-
lipného záležitost tato, jež přivábila do lože a na
galerii četné obecenstvo, byla znovu odročena.
Na počátku schůze věnoval starosta p. dr. Srb
vřelou vzpomínku panu Alexandru Štorcho vi,
z jehož pohřbu se členové sboru právě vrátili.
Pravil, že těžká rána dolehla opět na obec naši
a zvláště na sbor obecních starších. Vyprovodili
jsme právě ke brobu druha mileného, který po dlou-
hou řadu let zasvětil svou práci i své celé přičinění
a svou horlivost prospěchu naší obce. Jest to Alex
andr Štorch, který zvolen byl do tohoto sboru
r. 1886 a působil tedy 15 let na poli obecní samo-
správy. Musíte zajisté všichni bez rozdílu smýšlení
a bez rozdílu stran uznati, že jeho horlivost ve všech
oborech obecní správy byla příkladnou a že zejmena
v oboru školském vyvinul takovou horlivost, že při-
činění jeho musí mnohá instiluce děkovati svůj vznik
Myslím, že dnešním údastenstvím na jeho pohřbu
dokázali jsme, že vážíme si nejvíce svého kollegy
Tím, že jste povstali, dali jste na jevo, že prokazu-
jeme čest poslední památce zesnulého a že svolujete,
aby projev tento zaznamenán byl v protokole
schůze.
Jo
Srb
Alex
Štorch
Praha
7
article
Po přechodu k jednacímu pořadu za-
mítnuty: Stížnost p. architekta Ed. Rechziegla
do rozhodnutí, jímž nebyla povolena slavba dvor
ního stavění na staveništi č. II. rozdělené usedlosti
č. 180—I. na nároží ulice Karlovy a Liliové, dle před
ložených plánů; stížnost pana Oskara Kuha, majitel
domu č. 622—I. v ulici Týnské, do výměru, kterým
mu bylo uloženo, aby dal staveniště svého domu na
straně ulice řádným pažením zahradití a k tomu cili
předložil plány ke schválení, ježlo se musí pažení
postaviti do nové čáry stavební; stížnost p. JUDra.
ryt. Bělského, advokáta a majitele domu č. 703—II.
v ulici Vodičkově, do výměru, kterým jemu bylo na-
řízeno rozmnožení záchodů v domě tomto a předlo-
žení plánu k tomu cíli; stížnost p. Fe Mehlsehmidla
majitele továrny č. 540—VII. na nároží ulice Jateční
a na Maninách, do výměru, kterým jemu bylo na-
řízeno, aby dal zříditi na vlastní útraty u domu ře-
čeného řadný chodník; stížnost p. Karla Potůčka,
majitele domu č. 540—II. v Malé Štěpánské ulici, do
výměru v příčině provedení domovní kanalisacea
předložení příslušných plánů; stížnost p. Norberta
Ed
Rechziegel
Kuh
Bělský
Potůček
Norbert
Karlov
týnský
Maniny
štěpánský ulice
8
article
Dobředělého, majitele domu č. 22—III. v ulici TTomáš-
ské, do rozhodnutí, jímž mu bylo nařízeno, aby d
14 dnů předložil magistrátu ke schválení příslušné
plány na provedení přípojky domovní kanalisace ke
stoce veřejné v téže ulici; stížnost německého tech-
nického akademického cyklistského spolku, jako ma-
jitele ohrady na pozemku č. 653—VII. v Praze na
pláni letenské, do ro hodnutí, kterým nebylo povo-
leno spolku tomu dáti provésti změny stavební na
Ohradé a vnitřním zařízení jejím na řečeném po-
zemku; stížnost pana Josefa Šulce, mistra zedni-
ckého a majitele pozemku č. 662/14 v Praze—VII
v ulici Škroupově, do rozhodnutí, kterým nebylo vy-
hověno jeho žádosti za udělení stavební čáry za úče-
lem provedení stavby nového domu a za povoleni
k provedení potrubí z domu toho ke stoce v ulici
Škroupově a odvolání paní Anežky Zelenkové, vdovy
po berním kontroloru, na usnesení rady městské ze
dne 19. srpna 1900, jímž zamítnuta byla žádost její
za zvýšení vdovské pense.
Šulc
Škroupův
Zelenka
TTomášský
Praha
rada městský
9
article
Stížnosti spolku »Kolej Arnošta z Pardubic«.
maj. domů č. p. 144, 145 a 146—II. v ulici Smeta
nově, Uršulinské a v Jirchářích, do výměru, kterým
jemu povolena stavba nové budovy k účelům spol
kovým na staveništi získaném sbořením uvedených
tří domů pouze za jistých podmínek a stížnostip.
dra. Ed. Rosenbachra, advokáta mnoe pp. Emila
Eugena rýt. Kubinzkých, majitelů továrny č. p. 10.
VII. v třídě Palackého do výměru, kterýmž bylo
uděleno povolení k používání a zaústění provedené
kanalisace řečené továrny do hlavní obecní stoky za
určilých podmínek, ve výměru tom naznačených, čá-
stečně vyhověno, částečně byly však zamitnuty.
Stížnosti pana Edvarda Rechziegla, majítele
domu č. p. 425—III na Újezdě do výměru, kterým
jemu bylo uloženo, aby předložil do 14 dnů magi-
strátu příslušné plány na provedení přípojky do-
movní kanalisace ke stoce veřejné vyhověno.
Městská rada navrhla, aby se stížnost p. Edv.
Arnošt
Emil Eugen
Rechziegel
Pardubice
Smet
10
article
Rechziegla, majitele domu č. p. 1941—II. v ulici
Diltrichově, do výměru, jímž nebylo mu povoleno,
aby zříditi směl v domě tomto konírnu ze dvorního
skladiště, zamítla.
Obecní starší p. Březnovský poukazuje, že
»ze zdravotních ohledů«, jež se často za důvod za
mítacího návrhu při stavebních místech uvádějí, vy-
hánějí se z Prahy živnostníci. Stáje se v Praze nyní
stále zamítají, ač zejmena povozníci se bez koníren
neobejdou. S koni erárními se tak nejedná, kdežto
občanské musí se z Prahy vyhnati. Snad erární tak
nezanáchá, jako kůň občanský. (Veselost.)
Rečník navrhuje, by se stížnosti vyhovělo.
Návrh p. Březnovského schvaluje se 2
proti 10 hlasům.
M stská rada navrhla, aby se stížnost p. dra-
Václ. Popela, advokáta, v zastoupenl p. Jos. Koretze.
majitele domu č. p. 476—I. v Praze v ul. Melantri
chově a Kožní do výměru, kterým nebylo jemu po
voleno tento dům dle předložených plánů přestavěti
zamítla.
Rechziegel
Březnovská
Václ
Popel
Koretz
Praha
11
article
Obecní starší p. Novotný navrhl, by se zále
žilost odročila a přikázala se technické komisi k nové
úvaze.
Návrh p. Novotného se 23 proti 22 hlasůn
zamítá a 24 hlasy proli 16 schvaluje se návrh
městské rady.
Schvalují se: Návrh, aby povolen byl pro rok
1901 náklad 3816 K pro statistickou kancelář na
spracování výsledků sčítání lidu; návrh, aby od pp
Vojtěcha Ehrlicha a nezl. Vojtěcha a Mariany Ehrli-
chových byla druhá polovice domů čp. 91—I.a
1008—I. na rohu Platnéřské a Valentinské ulice za
60.500 K zakoupena; návrh, aby od p. Marka Blatt-
nera byl za cenu 6000 K zakoupen dílec i v domě
čp. 215—V. v Rabínské ulici; návrh, aby dílcec
v čp. 171 a g v čp. 173—V spolu s 1/1 dllce d v čp.
171—V. v Cikánské ulici, knihovně připsané Amalii,
Morici a nezl. Leopoldu Michelupovým, od majitelů,
pokud se týče od vydražitelů, byly za 7200 K za-
koupeny; návrh na udělení dispense od stáří k cíli
dosažení místa sluhy p. Josefu Troníčkovi, figurantu
v kanceláři kanalisační; návrh na udělení dispense
k cíli dosažení místa sluhy p. Franlišku Romanovi
doručovateli v městské výpravně a návrh rady měst-
ské na povolení nákladu asi 10.000 K na opatření
různých náčiní a nářadí do motorových vozů pro
případ přetržení telefonních a telegrafních drátů.
Městská rada doporučila sboru, aby v příčině
žádosti israel. pohřebního bratrstva v Praze v příčině
zachování starého židovského hřbitova selrval při
dřívějším svém známém rozhodnutí a žádosti ne
vyhověl.
Novotná
Novotný
Ehrlich
Vojtěch
Ehrli
Blatt
Amalia
Moric
Michelupův
Troníček
Romanus
rabínský ulice
cikánský ulice
Praha
12
article
Obec. starší p. dr. Jeřábek praví, že regu-
lační plán ničí téměř celou čtertinu hřbitova a že
se zničí jediná zahrada a zamezí se jediný volný
přístup vzduchu do Starého města. Již z důvodu to-
hoto, kdyby na místě, jež se má zastaviti, rostla
i jen tráva, třeba by bylo, opříti se jeho zastavení
Avšak zde jedná se o památku evropského významu.
která zachována byla slovanskou tolerancí. Navrhuje,
by žádostí vyhovělo se tfm, že vypracoval by se
plán, kterým by se, pokud lze, nejvíce přišlo vstříe
žádostem za zachování hřbitova.
Obecní starší p. Březnovský praví, že snad
zachování žádné pražské památnosti nezpůsobilo ta-
kový rozruch, jako zachování tohoto hřbitova. Nyn
vydal jeden pražský list i celý polohopisný plán.
Když jednalo se o zrušení hřbitovů kol pražských
katolických hěbitovů, nebyl takový rozruch ve ve-
řejnosti jako nyní, kdy jedná se jen o malou část
židovského hřbitova, ač také naše náboženství žádá,
by nerušil se klid mrtvých.
doktor
Jeřábek
Březnovská
Nyn
13
article
Rečník se diví, že městská rada věc tuto sbor
znovu předkládá, ač byla jim již vyřízena, což v ji-
ných případech se nestává.
Israel. pohřební bratrstvo dlouho mlčelo, ale
nyní počíná čachrovati tím, že nabízí za zachování
hřbitova 60.000 K, kteráž nabldka jest sboru nej-
méně přístupna.
Praví se, že židovský hřbitov má vynikající cenu
a že musí býti zachován také ze zdravotních ohledů.
Cenu měly také křesťanské hřbitovy, ale zrušiti se
mušily právě ze zdravotních ohledů, kdežto židovský
má se ze zdravotních ohledů — zachovati. (Výborně
Potlesk, který ozývá se i s galerie.)
Rečník uvádí zevrubně, jak od r. 1848 zrušen
bylo postupně židovského hřbitova v rozměru 129
čtv. metrů bez veškerého hluku. Zrušeny byly kře-
sťanské hěbitovy, na kterých uložen popel a kosti
našich předků, kteří krváceli za svou vlasť, čímž ži-
dovský hřbitov chlubiti se nemůže a jehož historická
činnost jest pochybna.
Rečník
Izrael
14
article
Ke konci vítá řečník návrh městské rady a do-
poručuje, by byl schválen.
Obecní starší p. dr. Scharf prohlašuje, že
israelité nežádají znchování hřbitova z důvodů ná-
boženských. Otazkou touto zabývá se veškeren vzdě-
laný svět a zajímali se o ni i nedávní francouzát
hosté, kteří jej též navštívili. Zrušiti má se snad
přes pětinu hřbitova.
Řečník dovolává se, že židovský hřbitov pražský
opěvují básníci všech národů i nejvělší naši pěvc
Vrchlický a Svatepluk Čech.
Zachování jeho v nynějším okamžiku jest ovšem
již obtížným, proto že staví se již základy pro bu-
dovu akademického gymnasia, ale s dobrou vůlí dá
se ještě mnoho prověsti. Rečník doporučuje návri
pana dra. Jeřábka.
Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že israel.
pohřební bratrstvo bylo s podobnou žádostí městskou
radou zamítnuto a že pak podalo žádosť svou přímo
sboru. Městská rada mu jí tedy předložila, al
usnesla se doporučiti mu, by setrval na dosavadním
stanovisku.
Scharf
Vrchlický
Jeřábek
Srb
Svatepluk Čechy
15
article
Obecní starší pan Weiss doporučuje, by se
žádosti bratrstva vybovělo, nabízených 60.000 K se
přijalo a vyjednávalo se o změnu stavby akademi-
ckého gymnasia. (Veselost.) Tím se nikomu neublíž
a zastancům hřbitova udělá se radost. (Veselost.)
Obecní starší pan dr. Novák praví, že hou-
ževnatost hájení některé věci jest úctyhodnou, ale
překročí-li míru, vyčerpá všechny prostředky a sáhne
i k takovým, jež vymykají se z rámce přípustnosti
ztrácejí poznenáhlu na ceně.
Pohřební bratrstvo nenabízelo dříve ničeho, an
o zachování hřbitova nevyjednávalo a zakročilo te-
prve, když povoleno vyvlastnění, když začaly se sta-
věti základy budovy pro akademické gymnasium a
kdy nedá se na věcí již ničeho změniti.
Městská rada, všechny komise i sbor vyslovily
se jíž v té věci a vždy bylo rozhodnuto, že se žá-
dosti za neporušené zachování židovského hřbitov
nemá vyhověti, ale přes to nyní má sbor o ní znovu
právoplatně rozhodovati. Řečník ohražuje se, že b
postup v ní přes prohlášení starosty byl správný
neboť žádosť měla býti a limine zamítnuta. Sbor
musí ji prostě odmítnouti, protože bylo o ní roz-
hodnuto již dávno.
Weiss
doktor
Novák
16
article
Není správné, tvrdí-li se, že má se historická
tato památka porušiti. Hřbitov dělí se na dva roz-
sáhlé komplexy a na plánku, jejž ke své žádosti
bratrstvo připojilo, zakreslena jest jen malá jeho
část, kdežto větší jest vynechána, snad z důvodu.
aby poměr toho, co se má od hřbitova odebrati, zdál
se býti větší. (Různé hlasy.) Část, která se zabírá
není ani desetinou hřbitova a při komisi prohlási
p. inž. Machulka, že náhrobní kameny na části
které se zruší, byly na ni naneseny odjinud a po-
zději u dnes se doznává, že byly tam přeneseny ze
starého hřbitova ve Vladislavské ulici. Nejedná se
tedy o zrušení hřbitova, nýbrž jen o přenesení ná-
hrobků z tohoto jejich skladiště, což není žádným
porušením kulturní a bistorické památky.
Mluvilo-li se o zdravotní a esthetické stránce
hřbitova způsobem a tonem tak nadšeným, dlužno
uvésti, že hřbitov zůstane celý a že odejme se z něho
jen široká pěšina a kus skladiště přenesených ná
hrobních kamenů.
Řečník vystupuje proli heslům, jež v poslední
době v příčině zachování staré Prahy vrhají se mez
lid a poukazuje, jak židovské pohřební bratrstvo při
chází v době, kdy začíná se stavěti akademick
gymnasium, s nabídkou, jež má za účel, by se stavba
jeho odložila. Proč nepřišlo, když vyjednávalo se
o něm s erárem
Obecní slarší p. M. Novák zastává se návrhu
městské rady.
Ing
M Novák
Vladislavský ulice
Praha
17
article
Obecní starší p. Březnovský podotýká k
slovům p. dra. Scharfa, jako by otázkou zachování
židovského hřbitova zabývala se celá Evropa, že činí
tak německá žurnalistika, která jest židovská. Kdyby
tato správně vylíčila, oč se jedná, byla by cel
Evropa klidna. (Souhlas).
Řečník podrobuje ostré kritice výklady židovských
průvodců cizinců po Praze a upozorňuje, s jakou
»finesou« židovské pohřební bratrstvo nyní vystou
pilo, jak nasvědčují kusé plány hřbitova a uveřejnění
jich v časopise. V tom viděti chytrost. (Veselost.
Obecní starší p. dr. Scharf prohlašuje, že část.
která se má zabrati, činí 5.— 6. díl hřbitova, ale do-
znává, že náhrobky na ní jsou méně cenny. Tím, ž
se ubírá kus, ruší se celkový dojem.
Referent sekretář p. dr. Stein vzdal se závě
rečného slova.
Při hlasování zamílá se návrh p. dra. Je-
řábka, pro který hlasovali jen pp. dr. Baštýř, dr
Groš, dr. Jeřábek, dr. Prachenský, dr. Scharí, In-
wald a Weiss a schvaluje se návrh městske
rady.
Březnovská
Scharf
doktor
Stein
Baštýř
Groš
Jeřábek
Prachenský
Scharí
Weiss
Evropa
Praha
Ina
18
article
Městská rada navrbla, by povolil se náklad asi
253.920 K 96 h na stavbu remisy v Košířích, na
vjezdy a elektrické její osvětlení, na prodloužení
trati košířské až k remise a na pořízení dalších
3 sněhových pluhů s dodatkem, že správní rada
elektrických podniků povinna bude projekt remisy za
účelem úspory předložiti městské radě a technické
komisi.
Obecní starší pan Vaníček praví, že by se
mohla pro vozy zříditi zatím sennisa provisorní, méně
nákladná a teprve, až elektrické podníky počnou se
vypláceli, definitivní.
Kritisuje hospodářství při podnicích těchto, ze-
jmena též známého již povozu, na jehož zrušení
usnesly se všechny instance, který však jest ne-
smrtelným a užívá se ho i k návštěvě vojenských
přehlídek na vojenském cvičišti.
Řečník ohražuje se rázně proti objednání nových
sněhových pluhů, které se neosvědčilv a navrhuje
Vaníček
Košíře
19
article
aby se postavilo v Košířích levnější provisorium r
mise a obnos na zakoupení nových 3 pluhů sněho
vých by se škrtl.
Obec. st. p. Kasalický přimlouvá se též z
provisorní remisu a vyslovuje se proli zakoupen
nových pluhů, jelikož se neosvědčily.
Obec. st. p. Hudi obhajuje návrh městské rady
v obou směrech, rovněž i ob. st. p. archit. Pa
sovský.
Při hlasování zamítá se prvá čásť návrhu pana
Vaníčka v příčině stavby provisorní remisya
schvaluje se návrh městské rady, by vystavěla s
remisa definitivní, kdežto druhá čásť návrhu p. Va-
níčka, by obnos na zakoupení nových sněhovýc
pluhů elektrických se škrtl, byla schválena.
Posledním předmětem jednacího pořadu byl ná
vrh městské rady, aby se vystavěla přes most Kar
lův elektrická dráha s vedením vrchním, a aby po
ložena byla druhá kolej pro trať Žižkov Malá stran
v ulici Seminářské a Karlově — vše nákladem asi
185.000 K.
Huďa
Vaníček
Košíře
Virginie
Žižkov
seminářský
Karlov
20
article
Starosta p. dr. Srb sdělil, že přiblášení jsou
četní řečníci pro návrh i proti němu a že k formál-
nímu návrhu přihlásil se p. dr. Podlipný.
Obecní starší p. dr. Podlipný praví, že před-
mět, o kterém se má jednatí, jest tak důležitý, že
není zajisté ve sboru jediného člena, jenž neměl by
nejupřímnějšího přání, by rozhodlo se o něm tak.
jak žádá všeobecný zájem, aby se při tom nikomu
neukřivdilo, ani obyvatelstvu, ani poplatnictvu, ale
na druhé straně ani starobylému Karlovu mostua
těm, kteří hájí tuto naši památku, zkrátka, by nebyl
nikdo jásajícím vítězem ani poraženým. Proto po
delším odůvodnění řečník navrhuje, aby dnešní
schůze jednání o věci této přerušila a městská rada
by vzala v úvahu, by na Karlově mostě zřídily se
stožáry provisorní a napnuly se vodící dráty po
mostě i se spojkami a ponechaly se na něm nej-
méně 14 dní, by umělci, rada městská, čienové
sboru i veřejnost mohli posouditi z vlastního ná-
zoru a pak aby správní rada elektrických podniků
příšla s konečným návrhem.
Srb
doktor
Podlipná
Karlův
Karlov most
21
article
Obecní starší p. Kasalický souhlasí s tími
návrhem.
Obecní starší p. architekt Pasovský navrhuje
k němu dodalek, by městská rada zároveň uvážila
zdali vůbec jest zapotřebí, by se přes Karlův mos
elektrická dráha zřizovala, a uzná-li její nutnost
teprva o ní rozhodla.
Obecní starší p. Prášek navrhuje, by se pro
visorní dráty napnuly od mostu Karlovou a Semi
nářskou ulicí až na Marianské náměstí.
Obecní starší p. Karel Vlček souhlasí s ná
vrhem p. Práška a doplňuje jej v lom směru, aby
se v Seminářské ulici postavil model elektrického
vozu, zhotovený z prken, by se seznalo, bude -li v ne
a v Karlově ulici moci jezditi. (Veselost.)
Obecní starší p. Kasalický navrhuje, by se
dříve zjistilo, mnoho-li by stálo provedení návrhu
p. dra. Podlipného.
Obecní slarší pan dr. Baštýř podolýká, že
návrh pana Kasalického byl by jen stěžováním věci
a vyslovuje se proti němu.
Starosta pan dr. Srb oznamuje postup hlasování
a když sděluje, že dá hlasovali o návrhu pana
dra. Vlčka, podotýká pan dr. Podlipný, že byl
učiněn jen žertem,
K dolazu starosty prohlašuje obecní starš
pan K. Vlček, že na svém návrhu trvá, proto že
jest Seminářská ulice příliš úzká a je pochy bno
zdali jí nynější vozy elektrické dráhy projedou.
Při hlasování byl návrh pana dra. Podlip
ného schválen v celém rozsahu.
Návrhy pp. Pasovského a K. Vlčka pod
porovány a odkázány městské radě, kdežto návrl
pana Práška byl zamítnut všemi hlasy proti hla-
sům navrhovatele a pana dra. Jeřábku.
Otázka stavby elektrické dráhy přes Karlův
most tím odročena a schůze o 1/48. hodinu večern
skončena,
Pasovský
Karlův
Prášek
Vlček
Podlipný
doktor
Baštýř
kasalický
Srb
Podlipná
K Vlček
Jeřábek
Karlová
marianský náměstí
seminářský
Karlov ulice
Karlův most
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vyhlídky pro příští parlamentární
období. Tedy zase nová kombinace: sněm
království českého má býti rozpuštěn již nyní
volby do sněmu provedeny již v září a říšská
rada svolána teprve v listopadu, aby zasedala
až do ledna r. 1902. Vláda prý s timto pro-
jektem jakž takž souhlasí, aspoň prý se mu
v cestu nestaví. Chápeme to: vláda po parla-
mentu vídeňském v této situaci příliš netouží
vyhnouti se chce jak možno jen sněmování českému,
to byl dosud přívlastek všech vlád vídeňských.
Jenom jestli souhlasiti budou s novým progra
mem ostatní povolaní činitelé, pro něž zemský
sněm český není jen tak pouhou lapalit, jako
pro pány vídeňské. Dvě léta již se proflouká
zemský výbor s rozpočty pouze prozatímnýmia
hospodářství zemské nikdy ještě se nenalezalo
v tak zanedbaném stavu jako dnes. Ne snad
vinou činitelů autonomních, nýbrž vinou onoho
nepřátelského ducha, který, sídlice ve Vídn
snaží se v zájmu principu centralistického mařit
činnost sněmu, v němž, jakkoli neprávem, spa-
třuje obhájce zásady autonomní. Pravíme ne-
právem: neboť za představitele principu federa-
tivního stoupenec toho směru sněmy nynější
v dosavadní jejich kompetenci nikdy pokládati
nemůže. Rychlým provedením voleb sněmov-
ních prospělo by se jen těm — a v tom
spatřujeme čertovo kopýlko návrhu — kdož mají
příčinu nepřáti si zavedení přímých voleb ve
venkovské volební kurii, neboť kdyby k volbám
těm dojiti mělo v době tak králké již, nemohly
by při těžkopádnosti našeho administrativného
apparátu vykonány býti přípravné práce k této
reformě. Jak ale jsme již předem naznačili.
23
article
není to pouze zasedání sněmovní, jež ve vládě
působí nepokoj, nýbrž a to měrou ještě větší.
repartice parlamentu vídeňského. Některé listy
vládě blízké již našly východiště z té
bludně zahrádky, v níž samá klikatá aneb co
nejvíc trním porostlá cestička. Toť prý se vi
že i příšti zasedání musí být výhradně věno
váno práci hospodářské, ba i zasedání — nej
lépe by bylo, kdyby se v příčině télo vládn
asekurovala hned na celou saisonu — jež ná-
sledovati bude po tom, třeba prý zasvětiti práci.
čelící ku povznesení výroby a obecného blaho-
bytu. Dobrá. K tomu ovšem zapotřebí bude dvou
věcí, aby klepal mlýn jako loni a při tom mlel
na prázdno — pokud se týká nerozřešených
problemů národních. Jest-li ve Vídni mohou
čekat, a mohou-li čekat Němci národními pri
vileji po krk zasycení, budem sotva moci čekat
my. Že bída hospodářská dostupuje u nás
vrchole, každý eítí, k tomu není zapotřebí te-
prve starostlivosti vládní, která dostavuje
se vždy jen tehdy, kdy nebezpečno
by bylo projednávat v parlamentě
otázky národnostní a politické a
na něž si Vídeň vzpomene vždy
jen tehdy, když nemůže jinak
z mista. Za tuto blahovolnou oteckou pěči
pěkně děkujeme. U nás je palčivou až k nesne-
sení především bída národní. Dne 17.
října 1899 národu našemu zasazena rána, jež
musí býti zhojena dřive, než vrálíme sek
minulé politické parlamentní práci. Z let oš-
ního intermezza nechť u nás nevy-
vozují se naprosto žádné dů-
sledky pro budoucnost. Kdo by tak
činil, kalkuloval by bez ohledu na rozhodujíeí
v národě našem činitele. Poměry nynější, jež
Němec
Vídeň
24
article
jsou urážkou národa, který svým životem žíli
chce a polupou myšlenky volnosti, jsou ne-
snesitelny, tenkráte žádný ohled již nezadrží
poslance od postupu ku předu, za ideou, kterou
je vyplněn náš program a již učiníti zadost
káže nám ne pouze národní čest, nýbrž samo
naše národní bytí. Nyní zase ve všech kancelá-
řích nejčeštějších krajů roztahuje se všude
cizota a Čech úřadník ve věci skrz naskrz če-
ské nucen je s úřadem sousedním, hodinu nebo
dvě vzdáleným, užívati jazyka zpupného ne
přítele, jenž za to tím odměňuje se tomuto
státu, že mu vypovídá válku. Bude-li stát
nadále tímto nejkrajnějším způso-
bem pokračovati proti nám je a ko
dosud, zástupei naši užljí o pě
prostředků nejkrajnějších.
Čo
25
article
— Mateřský a »obcovacíjazyk« při sčí
tání lidu. Bezpodstatné a nejvýš neslušné
nářky Al. Neklana, uveřejňované v »Politik« na
poslance národní strany svobodomyslné v pří-
čině domnělých promeškání v otázce obcovaclho
jazyka při sčitání lidu, jež v sobotu přiměly
nás k odvetě, která dle kvitance v nedělní » Po-
litik« — měla příslušný účinek. Staročeský orgán
doznává, že obraty »Neklanovy« jsou příliš dra-
stické i lze tudíž očekávati, že litost vyslovená
bude míti kýžený výsledek a že na příště »Po-
litik« nebude pouštěti na veřejnost »Neklanae
dříve, dokud by nebyl redakčně přiměřeně
otesán. Ve věci ovšem, ve kteréž se »Neklan«
osvědčil naprosto neinformovaným, povrchním
pozorovatelem, jak z jeho veskrze neoprávně-
ných, ničím neodůvodněných tvrzení výsvitá,
neodvolala »Politik« ničeho, jakkoli jsme j
ukázali, že vývody »Neklanovy«, zvlášť obviňo-
vání našich poslanců, jsou čirým mluvčím do
větru. Že řečený pseudonymus »Politik« vyslo-
vuje nejsmělejší infamie s touž lehkostí, s jakou
pronáší i zřejmé nepravdy, uvedli jsme již mi-
nule, když poukázali jsme na dotaz prof. Čela-
kovského v téže věci i na celé dlouhě a ob-
tížné jednání poslanců českých s předsedy
ministerstva hr. Badenem i hr. Thunem. A jak
konečně vypadá opravdovost i věrojatnost »Ne-
klanova«, kterýž tvrdí, že po celých 10 let od
roku 1890 až do r. 1900 poslanci čeští so
o sčítání lidu nestarali — ve světle pravdy
vysvítá konečně z přehledu příslušné čin-
nosti i jen jediného poslance našeho Josefa
Al
Neklan
Neklanův
profesor
Thun
Josef
26
article
Doležala, kterýž si otázku zjišťování národ-
nosti při sčítání obral za obzvláštní předmět
své péče. Již ve XIV. zasedání říšské rady dne
31. března 1898 podal návrh, aby při sčítání
lidu zapisována byla »řeč mateřská« na místě
sřeči obcovací« a návrh tento opakoval v Xv.
i XVI. zasedání a tentokráte hned v první
schůzi. Když bylo zjevno, že návrh má býti
pohřben, podal poslanec J. Doležal návrh svn
v 16. schůzi téhož zasedání, jako návrh pilný.
a když ani tento návrh pro jiné pilné návrhy
nepřicházel k projednání po dvě schůze, inter-
pelloval posl. Doležal předsedu poslanecké sně-
movny, načež konečně v 18. schůzi XVI. zase-
dání navrhovatel obdržel slovo k odůvodnění
svého návrhu. Návrh potom projednán dne 23.
list. 1898 v denní a noční schůzi. Horký boj.
který tenkráte poslanci čeští svedli o zásadu
mateřské řeči, jest ještě ve svěží paměti (vyjma
Neklanovy) a že hlasování vypadlo proti nim,
není jich vinou, nýbrž většiny, zvláště Poláků
a strany katolické lidové. List seriosní, za jaký
se »Politik« s oblibou vydává, neměl by tudíž
nekriticky uveřejňovati surogáty úvodníků a l la
»Neklanartikel«, neboť tak nuzné zalepování
zejícich mezer se pravidelně špatně vyplácí.
Doležal
J Doležal
Neklanův
Polák
poslanecký snít
27
article
— Jak se ve Vídni sčítalo! Zvláštn
náhodou vyšly ve Vídni na jevo úžasné pikle,
jež dály se při posledním sčítání lidu na úkor
českého živlu právě v okresích, lídem českým
nejhustěji zalidněných. Vídeňské »H. na D e
o tom vypravují podařenou historku. Sčílael
materiál byl odevzdán před krátkou dobou
zvláštní sčítací komisi, do níž najati absolvent
škol středních, většinou Čechové, což bylo ne-
vyhnutelným, ježlo přes všechny přísně zákazy
tisíce a tisíce archů vyplněny byly česky. Mate-
rial, který se dostal do rukou těmto českým
pomocným silám, jeví stopy zcela bezohledne
libovůle, s jakou se korigoval pochybný německý
ráz hlavního říšského města, tak imposantně
česky narušený. Široké červené a modré škrty.
kteréž prováděny v sčltacích arších, jenom ve
Florisdorfu zfalšovaly výsledek vídeňského sčítání
lidu v samém kořeni a připravily český národ
o celé, jen odhadem tušené tisíce lidl. Každý
druhý sčítací arch florisdorfský vykazuje škrty
v rubrice, v níž celé početné rodiny hlásí se
k české obcovací řeči a přepisy na německý
obeovací jazyk. V celém Florisdorfu nenalezena
v sčítacích arších ani jediná česká služka
s českou obcovací řečí a každý dělník, který se
přihlásil kčeštině, byl sčitacím komisařem
červenou neb modrou tužkou přebarven na
Zvláštn
Čecho
Vídeň
Mate
28
article
Němce. Pan komisař škrul jednoduše slůvko
»böhmisch« a napsal »deutsch«. Vídeňský list
»Hlasy n. D.« uveřejňují namálkou několik
sčítacích archů florisdorfských s provedenými
takto škrty, z nichž na jevo vysvítá toto syste-
matické falšování a porušování vídeňského
sčítání lidu, jemuž padly celé davy Čechů vi-
deňských za oběť. To se stalo bez jich vědomí
dle nepopíratelných známek přepracovány tyto
archy až později, patrně při »předběžném zji
šťování výsledků sčítacích« letos z jara, neboh
provedeny škrty takové i u osob, kteréž by ne-
byly podobnou libovůli nikterak snesly moe
svého společenského postavení. I polským vy
sokým důstojníkům škrtány jich doznání se
k polštině. Z archů jest zjevno, z těchto ne-
klamných a nezvratných dokladů, že jako
všude, kde česká menšina sčítána i ve Vídn
jest sčítání lidu co do zjištění národnosti bez-
cenně podvodnými manipulacemi zničené, že
celý ten nakladný výkon státní správy přiveden
ad absurdum, jako všude tak i ve Vídni jenom
k vůli pošetilé fikci a výhradě německého
karakteru, který jest Vídni dosud maskou ná-
silím udržovanou, ačkoli se dobře vi, že jak
pomalu tak neodolatelně zjednává si Víden
přirozenou povahu hlavního města mnohojazyčně
Němec
Čecho
Vídeň
29
article
říše rakouské.
— Osobní. Pan inženýr Adolf Post, inspek tor
státních dráh, dosavadní přednosta I. odboru pro
udržování trati v Praze, byl jmenován přednostou
oddělení pro udržování tratí a pro stavby při řed. stát
ních drán v Praze. — Pan Rudolf Bakovský
c. k. potář v Žižkově má ode dneška svoji kancelář
v Karlově ulici, číslo 43. vedle okresního soudu.
— Zprávy rodinné. Slečna Andulka Škvá-
nova a pan Jan Babický, zástupce firmy Hrůza
a Rosenberg v Praze, slavili dne 11. t. m. v užším
kruhu rodinném své zasnoubení.
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jaroslav
Hornych, odborný lékař nemocí nosu a krku, za-
počne v pondělí dne 19. srpna t. r. v obvyklých ho-
dinách opětně ordinovati.
Adolf Post
Bakovský
Škvá
Babická
Hrůza
Rosenberg
MUDr
Hornych
Praha
Žižkov
Karlov ulice
30
article
— Pohřeb p. Alex. Storcha, obecního star-
šího a knihkupce v Praze, konal se včera odpoledne
za přehojného účastenství spolků, korporací a přatel
zesnulého. Tělesné ostatky, uložené do těžké kovové
rakve, spočívaly na vysokém katafalku v průčeli
hlavní lodi chrámu týnského. Nad katafalkem vypí-
nal se baldachýn se stříbrnými třásněmi. V průčelí
rakve postaven byl mohutný stříbrný krucifix a po
stranách nalozaly se stříbrné sochy andělů. Podál
katalalku v šestí řadách planuly voskovice. Ladné
uspořádání dovršoval háj exotických květin. Před
katafalkem položeny na sametových podložkách:
čapka a pas sokolský a vyznamenání, jichž zesnulý
docilil na různých výstavách. Na rakvi spočívala
červenobílá stuha, odznak hodnosti zesnulého ve
Staroměstském Sokole, a kytice vonných kvítků. U
rakve stáli četní Sokolové s rapíry čestnou stráž.
Alex
Storch
Sokol
Praha
staroměstský Sokol
obecní star
31
article
Před katafalkem položeno množství drahocenných
věnců se stuhami barev národních. Jmenovitě poutal
pozornost obrovský věnec s francouzskou trikolorou
a nápisem: »A Notre Ami Sokol Alexandre Slorch —
L'Union des Gymnastes frangais«. Věnec položil pan
prof. Lontil, člen stálého výboru Unie gymnastů
francouzských. Dále položili skvostné věnce k rakvi
zesnulého: král. hl. město Praha, družstvo pro zří-
zení tělocvičny na Starém městé, Sokol pražský a
karlínský, Sokol na Starém městě, Župa Barákova,
Ženský odbor Sokola staroměstského, pražská měst-
ská spořitelna, sdružení členů svobodomyslných obec-
ních starších, gremium knihkupců, spolek českých
knihkupců a nakladatelů, obchodní a živn. komora,
Staroměstský občanský klub, spolek českoslov. knih-
kupeckých účetních, městská litografie, Sokol v Mostě,
Měšťanská beseda v Praze, Řemeslnicko živnostenská
beseda, Bratrstvo řemeslníků a živnostníků, dr. Pod-
lipný s chotí, Józa Papež, J. Strnad, Fr. Procházka,
Leop. Ortová, R. Teubel, K. a G. Riedlovi, vděčný
personál, rodiny Zikanova, Bauerova, Boháčkova,
Slorch
Gymnastes
profesor
Lontil
Barákův
J Strnad
Procházka
Leop
Ortová
R Teubel
Riedl
Zikanův
Bauerův
Boháčkův
Praha
Francie
Notre y Sokol
Unia gymnasta
Sokol pražský a karlínský
Sokol
Sokol staroměstský
staroměstský občanský klub
Sokol v Most
řemeslnický živnostenský beseda
32
article
Capalinova, Slezákova, Kehrnova, Ernestova, Sudova,
Procházkova, Šimkova, J. Náprstková, Lada, E. Ko-
vacz, Fr. Sochorovský, A. Markus, personál firmy
R Storch, dále věnce pozůstalé rodiny, nejbližších
přibuzných ajv. Než započaly pohřební obřady, které
za asistence četných kněží vykonal farář p. P. Kno-
bloch, naplnily se veškeré prostory chrámu. Dosta-
vili se zejmena: starosta měst pražských p. dr. Srb
s náměstkem p. drem. Fričem, četní členové městské
rady a sboru obecních starších, bývalí členové sboru,
za klub poslanců národní strany svobodomyslné pp.
dr. Herold a dr. L. Dvořák, dále poslanci pp. Bre-
znovský a Karbus, za obchodní a živnostenskou ko-
moru pp. cís. r. Wohanka, posl. Němec, velkomlynář
Trnka, Jirousek, Wízek a dr. Čuhel, náměstek místo-
držitele p. Dörfl, vládní rada a zástupce policejního
ředitele p. Marschan s vrch. polic. komisařem panem
Vobořilem. Dále byli přítomní: členové předsednictva
České obce sokolské bratří dr. Podlipný, Waraus,
dr. Vaníček, K. Pokorný a Mašek, p. prof. Lontil, za
Národní jednotu severočeskou pp. dr. Stumpf a taj.
Capalinův
Slezákův
Kehrnův
Ernestův
Sudův
Procházkův
Šimkův
J Náprstková
Lada
E ko
Sochorovský
Kno
Srb
Frič
doktor
Herold
L Dvořák
Wohanka
Němec
Trnka
Jirousek
Wízek
Čuhel
Dörfl
Vobořil
Podlipná
Waraus
Vaníček
K Pokorná
Mašek
profesor
Lontil
Stumpf
Francie
R Storch
Dosta
Český obec sokolský bratr
33
article
Satrapa, za župu podbělohorskou p. Kolátor, za župu
budečskou p. Kýn z Kladna, za úřad zádušní pan
Mohetský, členové Staroměstského občanského klubu
s místostarostou p. Zikanem, ředitelstvo pražské měst-
ské spořitelny, za výbor Novoměstského občanského
klubu pp. dr. Sebesta, Hamáček, Beneš a Novolný,
členové Josefovského občanského klubu, za gremium
knihkupců starosla p. Reinwart, za spolek českých
knihkupců p. Klouček, mag. radové, dr. Řezníček,
dr. Nejedlý ryt. z Vysoké, dr. Buďárek. Po ukonče-
ných pohřebních obřadech byla rakev snesena do
zlatého šestispřežního vozu pohřebního, jejž obec
zapůjčila. Průvod pohřební zahájilo 260 Sokolů župy
Barákovy a sice z těchto míst : Starého města, Kar-
lína, Libně, Vysočan, Čelakovic, Čakovic, Hloubětína,
Všetat, Veltěže, Vys. Libně, Vodolky, Kostelce n. L
Troje a Tuchoměřic. Dále zúčastnili se průvodu členové
sokol. jedn. z Hradčan, Malé strany, Vyšehradu, Kladna,
Mostu, Holešovic a dvoučlenná deputace z Vídně VII.
Kýn
Mohetský
Zikan
doktor
Sebesta
Hamáček
Beneš
Novolný
Řezníček
Nejedlá
Buďárek
Barákův
Kladno
Kara
Libeň
Vysočany
Čelakovice
Čakovice
Hloubětín
Všetaty
Veltěž
Vys
Vodolka
Kostelec můj
Trója
Tuchoměřice
Hradčany
Vyšehrad
Most
Holešovice
Vídeň
staroměstský občanský klub
novoměstský občanský klub
34
article
Za sokolskými jednotami ubíralo se Bratrstvo řemesl-
niků a živnostníků s praporem. Za věncovým vozem
tři Sokolové nesli mohutný věnec s francouzskou tri-
kolorou, za nimi pak ve čtyřech řadách nesli Soko-
lové věnce. Poděl pohřebního vozu tvořili pohyblivý
špalír Sokolové s rapíry a zřízenci pohřebního ústavu
p. Karla Fuchsa ml. z Betlemského náměstí. Za rakví
kráčeli členové pozůstalé rodiny, nejbližší přibuzní,
hodnostáři dříve již uvedení, členové Měšťanské be-
sedy. Remeslnickoživnostenské besedy, dale kurato-
rium pražské vzorné obchodní školy, spolek knihku-
peckých účetních a škola gremiální a j. v. Průvod
ubíral se Železnou a Havířskou ulici na Přikopa
pak dále Václavským náměstím k olšanským hřbito-
vům. Ve všech ulicích těchto byly svítilný rozsví-
ceny. Množství obecenstva tvořilo špalír. Když rakev
s tělesnými ostatky zesnulého byla na clšanském
Sokol
Fuchsa
Železná
Betlemský náměstí
havířský ulice
Přikopa
Václavský náměstí
Olšanský hřbito
Remeslnickoživnostenský beseda
35
article
hřbitově vložena do lůna země, přistoupil ke hrobu
místostarosta »Sokola« staroměslského br. Fr. S o-
chorovský a těmito slovy uctil památku zesnu-
lého: Země rodná a spravedlivá přijme dnes v hlu-
binu svou vzácné, drahocenné srdce, pilné a poctivé
ruce, vážnou i stále bdící milou hlavu. Vložíme v
objetí země prvního starostu jednoty naší, Družstva
pro zřízení tělocvičny a žopy Barákovy. Vyvolen
jednomyslně starostou mladé jednoty »Sokola« staro-
městského, stal se její skutečným otcem, nejopravdo-
vějším přítelem, jenž neumdléval, ale v jasné touze
po ideálním rozvoji vytrvale a obělavě posvětiljí
své síly a své srdce. Jako pravý syn našeho národa
cítil v nitru svém jeho hořkost, žil jeho bolesti a
věřil v jeho budoucnost. Proto přilnul i k Sokolstvu,
poněvadž chápala duše jeho poslání tohoto význam-
ného činitele na trnitých cestach ke světlým ideálům
našim. Život svůj naplnil měrou nejušlechtilejší,
prací poctivou i obětavou, láskou stále planoucía
horoucností nejčistší. Odchází požehnán naší láskou
a vděčností, doprovázen naší oddaností i úctou,v
lepší svět, v daleký, věčný kraj volnosti a pokoje,
kde není již boje, v nadhvězdné končiny míru, kde
František
Barákův
Sokol
S o
36
article
není bolesti a není nepřízně a není závisti. Otče náš
milý, starosto náš vzácný, příteli můj drahý a dobrý,
jenž jsi miloval nás a kterýž milován jsi byl námi,
buď s bohem na těch cestách k věčnosti, na těch
lučinách neznámých a svatých, jdi v onu dálkuu
nekonečné blaženosti! Mír dán je duši tvé, jež čistá
zůstala po všechny dny práce a bojů. Památka tvá
zůstává v srdcích našich, aby povznášela nás v no-
vých snahách a jas duše tvé jako světlo hvězd za-
padá do našich hrudí, aby nás sílil, těšil a v poctivé
práci posiloval. Leť, ty duše bílá, k neznámým ostro-
vům říše tajemství a popel tvůj, příteli náš, spočiň
tichým snem usmíření v lůně země české. S bohem
buď na vždy, milovaný starosto náš! — Na to při-
stoupil k olevřenému hrobu věrný přítel zesnulého,
městský rada p. Zikan. Věnoval pamálce jeho pro-
cítěnou vzpomínku a ujištoval, že ve Staroměstském
občanském klubu, jehož byl starostou, památka jeho
vždy bude zachována a v ušlechtilých zásadách jeho
bude v budoucnu pracováno. Za mocného pohnutí
sypaly se na rakev vonné květiny. — Vdova paní
Marie Storchová obdržela veliké množství soustrast-
ných projevů od jednotlivců i korporací.
Zikan
Storchová
37
article
Čtvrt století v téže službě. P'an Josek
Bílek, douholetý předseda spolku obchodních
sluhů »Kotva« v Praze, čestný člen mnoha dobro-
činných spoků, zúčastnil se válek z r. 1859 v Italii
a 1866 v Čechách, je tou dobou 64 roky stár a již
25 let nepřetržitě ve službě velkoobchodnika p. Adolfa
Zimka k nejlepší jeho spokojenosti zaměstuán. Přeje
se mu obecně, aby ve zdraví ještě jedno čívrtstoletí
vysloužil.
— Ke stykům francouzsko-českým. Obecní
starší pan Vaníček obdržel z Paříže dva listy a sice
od pana A. Houdéa, který psal: »Díky za ve-
škeré sympatie lidu českého; dík za přátelské pro-
jevy u příležitosti našeho národního svátku ze dne
14. července. Sláva Praze ! — Dobréhio zdravis
upřímným přátelstvím.« — Pan Ernest Rosset píše
mezi jiným: »Jsem vzdálen toho zapomenouti
srdečně nadšeného uvitání, tak přeplněného vrouc-
ností, s jakým jste nás přijali. Obdivovali jsme
silný národ, nezdolný a prodchnutý největší láskou
k vlasti. Čekal jsem až do dnešního dne, bych Vám
osobně osvědčil svou vděčnost. Račte, prosím, při-
jati výraz mých nejpřátelštějších citů a sympatil.
Josek Bílek
Zimek
Vaníček
A Houdé
Dobréhio
Rosset
Praha
Italia
Čechy
Paříž
spolek obchodní sluha