ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 47ee6c30-661b-11dc-a85c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 179, place 75, work 4, org 20
1 masthead
13. srpna 1901.
2 masthead
Císlo 222
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3.
5 article
»Köln. Ztgi«, odsuzuje opatření Kitchenerovaa táže se, nepřekročila-li Anglie přes skutečné už meze dovolené ve válce státu civilisovanému Jediným »zločinem« burských vůdeů přiznává list sám, jest jejich neodolatelná touha po svo- bodě a víra v nepřemožitelnost národa! Anglie má povinnost vydržovati rodiny Burův vál- čicích, kdyžtě jim ona sama, vyhnavši jez farem, vzala možnost výživy! List od proklamace Kitchenerovy valnéh účinku rovněž necčekává. Podle sdělení velitele burského Joosta, jenž dlel v posledních dnech v Moskvě, je sit v poli ještě así 15.000 Burů, k ter čelí více než 200.000 Angličanů m Školská otázka ve Francii. V neděli promluvil pan Lanéssan, fran- couzský ministr námořnictví v Caen, při vý- ročním shromáždění tak zvané »Ligue de P'en- soignement«, jež byla založena již v dobách cisařských, velikou řeč, v níž dokazoval, že jest nevyhnutelně potřebí ke zdárné výchově národa, aby vzdělání lidu bylo vedeno směrem pokro- kovým, Lanessan mluvil o morálce, spočívajíeí na vědecké basi, prostě všech náboženských vlivů. On ji označil jakožto jedmnou pravou zároveň žádal, aby byla hlásána jediné ve školách. Řeč páně ministrova byla přijata se živým po- tleskem. Katolické listy ovšem mluvčího prudce napadají.
Köln Burův Kitchenerův Angličan Lanéssan Anglie Moskva Francie Caen Ligue jít P ' en burský Joost Bur
6 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy sešel se včera k mimořádné schůzi, ve kterě vyřídi četné stavební stížnosti a různé návrhy celkem bez debaty. Táto rozpředla se v rozsáhlé míře jedině v příčině otázky zabrání části starého židov ského hřbitova při úpravě Starého města a Jo- sefova. Největší zájem vzbuzoval návrh, aby se přesKarlův mostvystavěla elektrická dráha s vrehním vedením, k němuž přihlá- sili se četní řečníci, k meritorní debatě však o něm nedošlo, protože schválením návrhu p. dra. Pod- lipného záležitost tato, jež přivábila do lože a na galerii četné obecenstvo, byla znovu odročena. Na počátku schůze věnoval starosta p. dr. Srb vřelou vzpomínku panu Alexandru Štorcho vi, z jehož pohřbu se členové sboru právě vrátili. Pravil, že těžká rána dolehla opět na obec naši a zvláště na sbor obecních starších. Vyprovodili jsme právě ke brobu druha mileného, který po dlou- hou řadu let zasvětil svou práci i své celé přičinění a svou horlivost prospěchu naší obce. Jest to Alex andr Štorch, který zvolen byl do tohoto sboru r. 1886 a působil tedy 15 let na poli obecní samo- správy. Musíte zajisté všichni bez rozdílu smýšlení a bez rozdílu stran uznati, že jeho horlivost ve všech oborech obecní správy byla příkladnou a že zejmena v oboru školském vyvinul takovou horlivost, že při- činění jeho musí mnohá instiluce děkovati svůj vznik Myslím, že dnešním údastenstvím na jeho pohřbu dokázali jsme, že vážíme si nejvíce svého kollegy Tím, že jste povstali, dali jste na jevo, že prokazu- jeme čest poslední památce zesnulého a že svolujete, aby projev tento zaznamenán byl v protokole schůze.
Jo Srb Alex Štorch Praha
7 article
Po přechodu k jednacímu pořadu za- mítnuty: Stížnost p. architekta Ed. Rechziegla do rozhodnutí, jímž nebyla povolena slavba dvor ního stavění na staveništi č. II. rozdělené usedlosti č. 180—I. na nároží ulice Karlovy a Liliové, dle před ložených plánů; stížnost pana Oskara Kuha, majitel domu č. 622—I. v ulici Týnské, do výměru, kterým mu bylo uloženo, aby dal staveniště svého domu na straně ulice řádným pažením zahradití a k tomu cili předložil plány ke schválení, ježlo se musí pažení postaviti do nové čáry stavební; stížnost p. JUDra. ryt. Bělského, advokáta a majitele domu č. 703—II. v ulici Vodičkově, do výměru, kterým jemu bylo na- řízeno rozmnožení záchodů v domě tomto a předlo- žení plánu k tomu cíli; stížnost p. Fe Mehlsehmidla majitele továrny č. 540—VII. na nároží ulice Jateční a na Maninách, do výměru, kterým jemu bylo na- řízeno, aby dal zříditi na vlastní útraty u domu ře- čeného řadný chodník; stížnost p. Karla Potůčka, majitele domu č. 540—II. v Malé Štěpánské ulici, do výměru v příčině provedení domovní kanalisacea předložení příslušných plánů; stížnost p. Norberta
Ed Rechziegel Kuh Bělský Potůček Norbert Karlov týnský Maniny štěpánský ulice
8 article
Dobředělého, majitele domu č. 22—III. v ulici TTomáš- ské, do rozhodnutí, jímž mu bylo nařízeno, aby d 14 dnů předložil magistrátu ke schválení příslušné plány na provedení přípojky domovní kanalisace ke stoce veřejné v téže ulici; stížnost německého tech- nického akademického cyklistského spolku, jako ma- jitele ohrady na pozemku č. 653—VII. v Praze na pláni letenské, do ro hodnutí, kterým nebylo povo- leno spolku tomu dáti provésti změny stavební na Ohradé a vnitřním zařízení jejím na řečeném po- zemku; stížnost pana Josefa Šulce, mistra zedni- ckého a majitele pozemku č. 662/14 v Praze—VII v ulici Škroupově, do rozhodnutí, kterým nebylo vy- hověno jeho žádosti za udělení stavební čáry za úče- lem provedení stavby nového domu a za povoleni k provedení potrubí z domu toho ke stoce v ulici Škroupově a odvolání paní Anežky Zelenkové, vdovy po berním kontroloru, na usnesení rady městské ze dne 19. srpna 1900, jímž zamítnuta byla žádost její za zvýšení vdovské pense.
Šulc Škroupův Zelenka TTomášský Praha rada městský
9 article
Stížnosti spolku »Kolej Arnošta z Pardubic«. maj. domů č. p. 144, 145 a 146—II. v ulici Smeta nově, Uršulinské a v Jirchářích, do výměru, kterým jemu povolena stavba nové budovy k účelům spol kovým na staveništi získaném sbořením uvedených tří domů pouze za jistých podmínek a stížnostip. dra. Ed. Rosenbachra, advokáta mnoe pp. Emila Eugena rýt. Kubinzkých, majitelů továrny č. p. 10. VII. v třídě Palackého do výměru, kterýmž bylo uděleno povolení k používání a zaústění provedené kanalisace řečené továrny do hlavní obecní stoky za určilých podmínek, ve výměru tom naznačených, čá- stečně vyhověno, částečně byly však zamitnuty. Stížnosti pana Edvarda Rechziegla, majítele domu č. p. 425—III na Újezdě do výměru, kterým jemu bylo uloženo, aby předložil do 14 dnů magi- strátu příslušné plány na provedení přípojky do- movní kanalisace ke stoce veřejné vyhověno. Městská rada navrhla, aby se stížnost p. Edv.
Arnošt Emil Eugen Rechziegel Pardubice Smet
10 article
Rechziegla, majitele domu č. p. 1941—II. v ulici Diltrichově, do výměru, jímž nebylo mu povoleno, aby zříditi směl v domě tomto konírnu ze dvorního skladiště, zamítla. Obecní starší p. Březnovský poukazuje, že »ze zdravotních ohledů«, jež se často za důvod za mítacího návrhu při stavebních místech uvádějí, vy- hánějí se z Prahy živnostníci. Stáje se v Praze nyní stále zamítají, ač zejmena povozníci se bez koníren neobejdou. S koni erárními se tak nejedná, kdežto občanské musí se z Prahy vyhnati. Snad erární tak nezanáchá, jako kůň občanský. (Veselost.) Rečník navrhuje, by se stížnosti vyhovělo. Návrh p. Březnovského schvaluje se 2 proti 10 hlasům. M stská rada navrhla, aby se stížnost p. dra- Václ. Popela, advokáta, v zastoupenl p. Jos. Koretze. majitele domu č. p. 476—I. v Praze v ul. Melantri chově a Kožní do výměru, kterým nebylo jemu po voleno tento dům dle předložených plánů přestavěti zamítla.
Rechziegel Březnovská Václ Popel Koretz Praha
11 article
Obecní starší p. Novotný navrhl, by se zále žilost odročila a přikázala se technické komisi k nové úvaze. Návrh p. Novotného se 23 proti 22 hlasůn zamítá a 24 hlasy proli 16 schvaluje se návrh městské rady. Schvalují se: Návrh, aby povolen byl pro rok 1901 náklad 3816 K pro statistickou kancelář na spracování výsledků sčítání lidu; návrh, aby od pp Vojtěcha Ehrlicha a nezl. Vojtěcha a Mariany Ehrli- chových byla druhá polovice domů čp. 91—I.a 1008—I. na rohu Platnéřské a Valentinské ulice za 60.500 K zakoupena; návrh, aby od p. Marka Blatt- nera byl za cenu 6000 K zakoupen dílec i v domě čp. 215—V. v Rabínské ulici; návrh, aby dílcec v čp. 171 a g v čp. 173—V spolu s 1/1 dllce d v čp. 171—V. v Cikánské ulici, knihovně připsané Amalii, Morici a nezl. Leopoldu Michelupovým, od majitelů, pokud se týče od vydražitelů, byly za 7200 K za- koupeny; návrh na udělení dispense od stáří k cíli dosažení místa sluhy p. Josefu Troníčkovi, figurantu v kanceláři kanalisační; návrh na udělení dispense k cíli dosažení místa sluhy p. Franlišku Romanovi doručovateli v městské výpravně a návrh rady měst- ské na povolení nákladu asi 10.000 K na opatření různých náčiní a nářadí do motorových vozů pro případ přetržení telefonních a telegrafních drátů. Městská rada doporučila sboru, aby v příčině žádosti israel. pohřebního bratrstva v Praze v příčině zachování starého židovského hřbitova selrval při dřívějším svém známém rozhodnutí a žádosti ne vyhověl.
Novotná Novotný Ehrlich Vojtěch Ehrli Blatt Amalia Moric Michelupův Troníček Romanus rabínský ulice cikánský ulice Praha
12 article
Obec. starší p. dr. Jeřábek praví, že regu- lační plán ničí téměř celou čtertinu hřbitova a že se zničí jediná zahrada a zamezí se jediný volný přístup vzduchu do Starého města. Již z důvodu to- hoto, kdyby na místě, jež se má zastaviti, rostla i jen tráva, třeba by bylo, opříti se jeho zastavení Avšak zde jedná se o památku evropského významu. která zachována byla slovanskou tolerancí. Navrhuje, by žádostí vyhovělo se tfm, že vypracoval by se plán, kterým by se, pokud lze, nejvíce přišlo vstříe žádostem za zachování hřbitova. Obecní starší p. Březnovský praví, že snad zachování žádné pražské památnosti nezpůsobilo ta- kový rozruch, jako zachování tohoto hřbitova. Nyn vydal jeden pražský list i celý polohopisný plán. Když jednalo se o zrušení hřbitovů kol pražských katolických hěbitovů, nebyl takový rozruch ve ve- řejnosti jako nyní, kdy jedná se jen o malou část židovského hřbitova, ač také naše náboženství žádá, by nerušil se klid mrtvých.
doktor Jeřábek Březnovská Nyn
13 article
Rečník se diví, že městská rada věc tuto sbor znovu předkládá, ač byla jim již vyřízena, což v ji- ných případech se nestává. Israel. pohřební bratrstvo dlouho mlčelo, ale nyní počíná čachrovati tím, že nabízí za zachování hřbitova 60.000 K, kteráž nabldka jest sboru nej- méně přístupna. Praví se, že židovský hřbitov má vynikající cenu a že musí býti zachován také ze zdravotních ohledů. Cenu měly také křesťanské hřbitovy, ale zrušiti se mušily právě ze zdravotních ohledů, kdežto židovský má se ze zdravotních ohledů — zachovati. (Výborně Potlesk, který ozývá se i s galerie.) Rečník uvádí zevrubně, jak od r. 1848 zrušen bylo postupně židovského hřbitova v rozměru 129 čtv. metrů bez veškerého hluku. Zrušeny byly kře- sťanské hěbitovy, na kterých uložen popel a kosti našich předků, kteří krváceli za svou vlasť, čímž ži- dovský hřbitov chlubiti se nemůže a jehož historická činnost jest pochybna.
Rečník Izrael
14 article
Ke konci vítá řečník návrh městské rady a do- poručuje, by byl schválen. Obecní starší p. dr. Scharf prohlašuje, že israelité nežádají znchování hřbitova z důvodů ná- boženských. Otazkou touto zabývá se veškeren vzdě- laný svět a zajímali se o ni i nedávní francouzát hosté, kteří jej též navštívili. Zrušiti má se snad přes pětinu hřbitova. Řečník dovolává se, že židovský hřbitov pražský opěvují básníci všech národů i nejvělší naši pěvc Vrchlický a Svatepluk Čech. Zachování jeho v nynějším okamžiku jest ovšem již obtížným, proto že staví se již základy pro bu- dovu akademického gymnasia, ale s dobrou vůlí dá se ještě mnoho prověsti. Rečník doporučuje návri pana dra. Jeřábka. Starosta pan dr. Srb prohlašuje, že israel. pohřební bratrstvo bylo s podobnou žádostí městskou radou zamítnuto a že pak podalo žádosť svou přímo sboru. Městská rada mu jí tedy předložila, al usnesla se doporučiti mu, by setrval na dosavadním stanovisku.
Scharf Vrchlický Jeřábek Srb Svatepluk Čechy
15 article
Obecní starší pan Weiss doporučuje, by se žádosti bratrstva vybovělo, nabízených 60.000 K se přijalo a vyjednávalo se o změnu stavby akademi- ckého gymnasia. (Veselost.) Tím se nikomu neublíž a zastancům hřbitova udělá se radost. (Veselost.) Obecní starší pan dr. Novák praví, že hou- ževnatost hájení některé věci jest úctyhodnou, ale překročí-li míru, vyčerpá všechny prostředky a sáhne i k takovým, jež vymykají se z rámce přípustnosti ztrácejí poznenáhlu na ceně. Pohřební bratrstvo nenabízelo dříve ničeho, an o zachování hřbitova nevyjednávalo a zakročilo te- prve, když povoleno vyvlastnění, když začaly se sta- věti základy budovy pro akademické gymnasium a kdy nedá se na věcí již ničeho změniti. Městská rada, všechny komise i sbor vyslovily se jíž v té věci a vždy bylo rozhodnuto, že se žá- dosti za neporušené zachování židovského hřbitov nemá vyhověti, ale přes to nyní má sbor o ní znovu právoplatně rozhodovati. Řečník ohražuje se, že b postup v ní přes prohlášení starosty byl správný neboť žádosť měla býti a limine zamítnuta. Sbor musí ji prostě odmítnouti, protože bylo o ní roz- hodnuto již dávno.
Weiss doktor Novák
16 article
Není správné, tvrdí-li se, že má se historická tato památka porušiti. Hřbitov dělí se na dva roz- sáhlé komplexy a na plánku, jejž ke své žádosti bratrstvo připojilo, zakreslena jest jen malá jeho část, kdežto větší jest vynechána, snad z důvodu. aby poměr toho, co se má od hřbitova odebrati, zdál se býti větší. (Různé hlasy.) Část, která se zabírá není ani desetinou hřbitova a při komisi prohlási p. inž. Machulka, že náhrobní kameny na části které se zruší, byly na ni naneseny odjinud a po- zději u dnes se doznává, že byly tam přeneseny ze starého hřbitova ve Vladislavské ulici. Nejedná se tedy o zrušení hřbitova, nýbrž jen o přenesení ná- hrobků z tohoto jejich skladiště, což není žádným porušením kulturní a bistorické památky. Mluvilo-li se o zdravotní a esthetické stránce hřbitova způsobem a tonem tak nadšeným, dlužno uvésti, že hřbitov zůstane celý a že odejme se z něho jen široká pěšina a kus skladiště přenesených ná hrobních kamenů. Řečník vystupuje proli heslům, jež v poslední době v příčině zachování staré Prahy vrhají se mez lid a poukazuje, jak židovské pohřební bratrstvo při chází v době, kdy začíná se stavěti akademick gymnasium, s nabídkou, jež má za účel, by se stavba jeho odložila. Proč nepřišlo, když vyjednávalo se o něm s erárem Obecní slarší p. M. Novák zastává se návrhu městské rady.
Ing M Novák Vladislavský ulice Praha
17 article
Obecní starší p. Březnovský podotýká k slovům p. dra. Scharfa, jako by otázkou zachování židovského hřbitova zabývala se celá Evropa, že činí tak německá žurnalistika, která jest židovská. Kdyby tato správně vylíčila, oč se jedná, byla by cel Evropa klidna. (Souhlas). Řečník podrobuje ostré kritice výklady židovských průvodců cizinců po Praze a upozorňuje, s jakou »finesou« židovské pohřební bratrstvo nyní vystou pilo, jak nasvědčují kusé plány hřbitova a uveřejnění jich v časopise. V tom viděti chytrost. (Veselost. Obecní starší p. dr. Scharf prohlašuje, že část. která se má zabrati, činí 5.— 6. díl hřbitova, ale do- znává, že náhrobky na ní jsou méně cenny. Tím, ž se ubírá kus, ruší se celkový dojem. Referent sekretář p. dr. Stein vzdal se závě rečného slova. Při hlasování zamílá se návrh p. dra. Je- řábka, pro který hlasovali jen pp. dr. Baštýř, dr Groš, dr. Jeřábek, dr. Prachenský, dr. Scharí, In- wald a Weiss a schvaluje se návrh městske rady.
Březnovská Scharf doktor Stein Baštýř Groš Jeřábek Prachenský Scharí Weiss Evropa Praha Ina
18 article
Městská rada navrbla, by povolil se náklad asi 253.920 K 96 h na stavbu remisy v Košířích, na vjezdy a elektrické její osvětlení, na prodloužení trati košířské až k remise a na pořízení dalších 3 sněhových pluhů s dodatkem, že správní rada elektrických podniků povinna bude projekt remisy za účelem úspory předložiti městské radě a technické komisi. Obecní starší pan Vaníček praví, že by se mohla pro vozy zříditi zatím sennisa provisorní, méně nákladná a teprve, až elektrické podníky počnou se vypláceli, definitivní. Kritisuje hospodářství při podnicích těchto, ze- jmena též známého již povozu, na jehož zrušení usnesly se všechny instance, který však jest ne- smrtelným a užívá se ho i k návštěvě vojenských přehlídek na vojenském cvičišti. Řečník ohražuje se rázně proti objednání nových sněhových pluhů, které se neosvědčilv a navrhuje
Vaníček Košíře
19 article
aby se postavilo v Košířích levnější provisorium r mise a obnos na zakoupení nových 3 pluhů sněho vých by se škrtl. Obec. st. p. Kasalický přimlouvá se též z provisorní remisu a vyslovuje se proli zakoupen nových pluhů, jelikož se neosvědčily. Obec. st. p. Hudi obhajuje návrh městské rady v obou směrech, rovněž i ob. st. p. archit. Pa sovský. Při hlasování zamítá se prvá čásť návrhu pana Vaníčka v příčině stavby provisorní remisya schvaluje se návrh městské rady, by vystavěla s remisa definitivní, kdežto druhá čásť návrhu p. Va- níčka, by obnos na zakoupení nových sněhovýc pluhů elektrických se škrtl, byla schválena. Posledním předmětem jednacího pořadu byl ná vrh městské rady, aby se vystavěla přes most Kar lův elektrická dráha s vedením vrchním, a aby po ložena byla druhá kolej pro trať Žižkov Malá stran v ulici Seminářské a Karlově — vše nákladem asi 185.000 K.
Huďa Vaníček Košíře Virginie Žižkov seminářský Karlov
20 article
Starosta p. dr. Srb sdělil, že přiblášení jsou četní řečníci pro návrh i proti němu a že k formál- nímu návrhu přihlásil se p. dr. Podlipný. Obecní starší p. dr. Podlipný praví, že před- mět, o kterém se má jednatí, jest tak důležitý, že není zajisté ve sboru jediného člena, jenž neměl by nejupřímnějšího přání, by rozhodlo se o něm tak. jak žádá všeobecný zájem, aby se při tom nikomu neukřivdilo, ani obyvatelstvu, ani poplatnictvu, ale na druhé straně ani starobylému Karlovu mostua těm, kteří hájí tuto naši památku, zkrátka, by nebyl nikdo jásajícím vítězem ani poraženým. Proto po delším odůvodnění řečník navrhuje, aby dnešní schůze jednání o věci této přerušila a městská rada by vzala v úvahu, by na Karlově mostě zřídily se stožáry provisorní a napnuly se vodící dráty po mostě i se spojkami a ponechaly se na něm nej- méně 14 dní, by umělci, rada městská, čienové sboru i veřejnost mohli posouditi z vlastního ná- zoru a pak aby správní rada elektrických podniků příšla s konečným návrhem.
Srb doktor Podlipná Karlův Karlov most
21 article
Obecní starší p. Kasalický souhlasí s tími návrhem. Obecní starší p. architekt Pasovský navrhuje k němu dodalek, by městská rada zároveň uvážila zdali vůbec jest zapotřebí, by se přes Karlův mos elektrická dráha zřizovala, a uzná-li její nutnost teprva o ní rozhodla. Obecní starší p. Prášek navrhuje, by se pro visorní dráty napnuly od mostu Karlovou a Semi nářskou ulicí až na Marianské náměstí. Obecní starší p. Karel Vlček souhlasí s ná vrhem p. Práška a doplňuje jej v lom směru, aby se v Seminářské ulici postavil model elektrického vozu, zhotovený z prken, by se seznalo, bude -li v ne a v Karlově ulici moci jezditi. (Veselost.) Obecní starší p. Kasalický navrhuje, by se dříve zjistilo, mnoho-li by stálo provedení návrhu p. dra. Podlipného. Obecní slarší pan dr. Baštýř podolýká, že návrh pana Kasalického byl by jen stěžováním věci a vyslovuje se proti němu. Starosta pan dr. Srb oznamuje postup hlasování a když sděluje, že dá hlasovali o návrhu pana dra. Vlčka, podotýká pan dr. Podlipný, že byl učiněn jen žertem, K dolazu starosty prohlašuje obecní starš pan K. Vlček, že na svém návrhu trvá, proto že jest Seminářská ulice příliš úzká a je pochy bno zdali jí nynější vozy elektrické dráhy projedou. Při hlasování byl návrh pana dra. Podlip ného schválen v celém rozsahu. Návrhy pp. Pasovského a K. Vlčka pod porovány a odkázány městské radě, kdežto návrl pana Práška byl zamítnut všemi hlasy proti hla- sům navrhovatele a pana dra. Jeřábku. Otázka stavby elektrické dráhy přes Karlův most tím odročena a schůze o 1/48. hodinu večern skončena,
Pasovský Karlův Prášek Vlček Podlipný doktor Baštýř kasalický Srb Podlipná K Vlček Jeřábek Karlová marianský náměstí seminářský Karlov ulice Karlův most
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Vyhlídky pro příští parlamentární období. Tedy zase nová kombinace: sněm království českého má býti rozpuštěn již nyní volby do sněmu provedeny již v září a říšská rada svolána teprve v listopadu, aby zasedala až do ledna r. 1902. Vláda prý s timto pro- jektem jakž takž souhlasí, aspoň prý se mu v cestu nestaví. Chápeme to: vláda po parla- mentu vídeňském v této situaci příliš netouží vyhnouti se chce jak možno jen sněmování českému, to byl dosud přívlastek všech vlád vídeňských. Jenom jestli souhlasiti budou s novým progra mem ostatní povolaní činitelé, pro něž zemský sněm český není jen tak pouhou lapalit, jako pro pány vídeňské. Dvě léta již se proflouká zemský výbor s rozpočty pouze prozatímnýmia hospodářství zemské nikdy ještě se nenalezalo v tak zanedbaném stavu jako dnes. Ne snad vinou činitelů autonomních, nýbrž vinou onoho nepřátelského ducha, který, sídlice ve Vídn snaží se v zájmu principu centralistického mařit činnost sněmu, v němž, jakkoli neprávem, spa- třuje obhájce zásady autonomní. Pravíme ne- právem: neboť za představitele principu federa- tivního stoupenec toho směru sněmy nynější v dosavadní jejich kompetenci nikdy pokládati nemůže. Rychlým provedením voleb sněmov- ních prospělo by se jen těm — a v tom spatřujeme čertovo kopýlko návrhu — kdož mají příčinu nepřáti si zavedení přímých voleb ve venkovské volební kurii, neboť kdyby k volbám těm dojiti mělo v době tak králké již, nemohly by při těžkopádnosti našeho administrativného apparátu vykonány býti přípravné práce k této reformě. Jak ale jsme již předem naznačili.
23 article
není to pouze zasedání sněmovní, jež ve vládě působí nepokoj, nýbrž a to měrou ještě větší. repartice parlamentu vídeňského. Některé listy vládě blízké již našly východiště z té bludně zahrádky, v níž samá klikatá aneb co nejvíc trním porostlá cestička. Toť prý se vi že i příšti zasedání musí být výhradně věno váno práci hospodářské, ba i zasedání — nej lépe by bylo, kdyby se v příčině télo vládn asekurovala hned na celou saisonu — jež ná- sledovati bude po tom, třeba prý zasvětiti práci. čelící ku povznesení výroby a obecného blaho- bytu. Dobrá. K tomu ovšem zapotřebí bude dvou věcí, aby klepal mlýn jako loni a při tom mlel na prázdno — pokud se týká nerozřešených problemů národních. Jest-li ve Vídni mohou čekat, a mohou-li čekat Němci národními pri vileji po krk zasycení, budem sotva moci čekat my. Že bída hospodářská dostupuje u nás vrchole, každý eítí, k tomu není zapotřebí te- prve starostlivosti vládní, která dostavuje se vždy jen tehdy, kdy nebezpečno by bylo projednávat v parlamentě otázky národnostní a politické a na něž si Vídeň vzpomene vždy jen tehdy, když nemůže jinak z mista. Za tuto blahovolnou oteckou pěči pěkně děkujeme. U nás je palčivou až k nesne- sení především bída národní. Dne 17. října 1899 národu našemu zasazena rána, jež musí býti zhojena dřive, než vrálíme sek minulé politické parlamentní práci. Z let oš- ního intermezza nechť u nás nevy- vozují se naprosto žádné dů- sledky pro budoucnost. Kdo by tak činil, kalkuloval by bez ohledu na rozhodujíeí v národě našem činitele. Poměry nynější, jež
Němec Vídeň
24 article
jsou urážkou národa, který svým životem žíli chce a polupou myšlenky volnosti, jsou ne- snesitelny, tenkráte žádný ohled již nezadrží poslance od postupu ku předu, za ideou, kterou je vyplněn náš program a již učiníti zadost káže nám ne pouze národní čest, nýbrž samo naše národní bytí. Nyní zase ve všech kancelá- řích nejčeštějších krajů roztahuje se všude cizota a Čech úřadník ve věci skrz naskrz če- ské nucen je s úřadem sousedním, hodinu nebo dvě vzdáleným, užívati jazyka zpupného ne přítele, jenž za to tím odměňuje se tomuto státu, že mu vypovídá válku. Bude-li stát nadále tímto nejkrajnějším způso- bem pokračovati proti nám je a ko dosud, zástupei naši užljí o pě prostředků nejkrajnějších.
Čo
25 article
— Mateřský a »obcovacíjazyk« při sčí tání lidu. Bezpodstatné a nejvýš neslušné nářky Al. Neklana, uveřejňované v »Politik« na poslance národní strany svobodomyslné v pří- čině domnělých promeškání v otázce obcovaclho jazyka při sčitání lidu, jež v sobotu přiměly nás k odvetě, která dle kvitance v nedělní » Po- litik« — měla příslušný účinek. Staročeský orgán doznává, že obraty »Neklanovy« jsou příliš dra- stické i lze tudíž očekávati, že litost vyslovená bude míti kýžený výsledek a že na příště »Po- litik« nebude pouštěti na veřejnost »Neklanae dříve, dokud by nebyl redakčně přiměřeně otesán. Ve věci ovšem, ve kteréž se »Neklan« osvědčil naprosto neinformovaným, povrchním pozorovatelem, jak z jeho veskrze neoprávně- ných, ničím neodůvodněných tvrzení výsvitá, neodvolala »Politik« ničeho, jakkoli jsme j ukázali, že vývody »Neklanovy«, zvlášť obviňo- vání našich poslanců, jsou čirým mluvčím do větru. Že řečený pseudonymus »Politik« vyslo- vuje nejsmělejší infamie s touž lehkostí, s jakou pronáší i zřejmé nepravdy, uvedli jsme již mi- nule, když poukázali jsme na dotaz prof. Čela- kovského v téže věci i na celé dlouhě a ob- tížné jednání poslanců českých s předsedy ministerstva hr. Badenem i hr. Thunem. A jak konečně vypadá opravdovost i věrojatnost »Ne- klanova«, kterýž tvrdí, že po celých 10 let od roku 1890 až do r. 1900 poslanci čeští so o sčítání lidu nestarali — ve světle pravdy vysvítá konečně z přehledu příslušné čin- nosti i jen jediného poslance našeho Josefa
Al Neklan Neklanův profesor Thun Josef
26 article
Doležala, kterýž si otázku zjišťování národ- nosti při sčítání obral za obzvláštní předmět své péče. Již ve XIV. zasedání říšské rady dne 31. března 1898 podal návrh, aby při sčítání lidu zapisována byla »řeč mateřská« na místě sřeči obcovací« a návrh tento opakoval v Xv. i XVI. zasedání a tentokráte hned v první schůzi. Když bylo zjevno, že návrh má býti pohřben, podal poslanec J. Doležal návrh svn v 16. schůzi téhož zasedání, jako návrh pilný. a když ani tento návrh pro jiné pilné návrhy nepřicházel k projednání po dvě schůze, inter- pelloval posl. Doležal předsedu poslanecké sně- movny, načež konečně v 18. schůzi XVI. zase- dání navrhovatel obdržel slovo k odůvodnění svého návrhu. Návrh potom projednán dne 23. list. 1898 v denní a noční schůzi. Horký boj. který tenkráte poslanci čeští svedli o zásadu mateřské řeči, jest ještě ve svěží paměti (vyjma Neklanovy) a že hlasování vypadlo proti nim, není jich vinou, nýbrž většiny, zvláště Poláků a strany katolické lidové. List seriosní, za jaký se »Politik« s oblibou vydává, neměl by tudíž nekriticky uveřejňovati surogáty úvodníků a l la »Neklanartikel«, neboť tak nuzné zalepování zejícich mezer se pravidelně špatně vyplácí.
Doležal J Doležal Neklanův Polák poslanecký snít
27 article
— Jak se ve Vídni sčítalo! Zvláštn náhodou vyšly ve Vídni na jevo úžasné pikle, jež dály se při posledním sčítání lidu na úkor českého živlu právě v okresích, lídem českým nejhustěji zalidněných. Vídeňské »H. na D e o tom vypravují podařenou historku. Sčílael materiál byl odevzdán před krátkou dobou zvláštní sčítací komisi, do níž najati absolvent škol středních, většinou Čechové, což bylo ne- vyhnutelným, ježlo přes všechny přísně zákazy tisíce a tisíce archů vyplněny byly česky. Mate- rial, který se dostal do rukou těmto českým pomocným silám, jeví stopy zcela bezohledne libovůle, s jakou se korigoval pochybný německý ráz hlavního říšského města, tak imposantně česky narušený. Široké červené a modré škrty. kteréž prováděny v sčltacích arších, jenom ve Florisdorfu zfalšovaly výsledek vídeňského sčítání lidu v samém kořeni a připravily český národ o celé, jen odhadem tušené tisíce lidl. Každý druhý sčítací arch florisdorfský vykazuje škrty v rubrice, v níž celé početné rodiny hlásí se k české obcovací řeči a přepisy na německý obeovací jazyk. V celém Florisdorfu nenalezena v sčítacích arších ani jediná česká služka s českou obcovací řečí a každý dělník, který se přihlásil kčeštině, byl sčitacím komisařem červenou neb modrou tužkou přebarven na
Zvláštn Čecho Vídeň Mate
28 article
Němce. Pan komisař škrul jednoduše slůvko »böhmisch« a napsal »deutsch«. Vídeňský list »Hlasy n. D.« uveřejňují namálkou několik sčítacích archů florisdorfských s provedenými takto škrty, z nichž na jevo vysvítá toto syste- matické falšování a porušování vídeňského sčítání lidu, jemuž padly celé davy Čechů vi- deňských za oběť. To se stalo bez jich vědomí dle nepopíratelných známek přepracovány tyto archy až později, patrně při »předběžném zji šťování výsledků sčítacích« letos z jara, neboh provedeny škrty takové i u osob, kteréž by ne- byly podobnou libovůli nikterak snesly moe svého společenského postavení. I polským vy sokým důstojníkům škrtány jich doznání se k polštině. Z archů jest zjevno, z těchto ne- klamných a nezvratných dokladů, že jako všude, kde česká menšina sčítána i ve Vídn jest sčítání lidu co do zjištění národnosti bez- cenně podvodnými manipulacemi zničené, že celý ten nakladný výkon státní správy přiveden ad absurdum, jako všude tak i ve Vídni jenom k vůli pošetilé fikci a výhradě německého karakteru, který jest Vídni dosud maskou ná- silím udržovanou, ačkoli se dobře vi, že jak pomalu tak neodolatelně zjednává si Víden přirozenou povahu hlavního města mnohojazyčně
Němec Čecho Vídeň
29 article
říše rakouské. — Osobní. Pan inženýr Adolf Post, inspek tor státních dráh, dosavadní přednosta I. odboru pro udržování trati v Praze, byl jmenován přednostou oddělení pro udržování tratí a pro stavby při řed. stát ních drán v Praze. — Pan Rudolf Bakovský c. k. potář v Žižkově má ode dneška svoji kancelář v Karlově ulici, číslo 43. vedle okresního soudu. — Zprávy rodinné. Slečna Andulka Škvá- nova a pan Jan Babický, zástupce firmy Hrůza a Rosenberg v Praze, slavili dne 11. t. m. v užším kruhu rodinném své zasnoubení. — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Jaroslav Hornych, odborný lékař nemocí nosu a krku, za- počne v pondělí dne 19. srpna t. r. v obvyklých ho- dinách opětně ordinovati.
Adolf Post Bakovský Škvá Babická Hrůza Rosenberg MUDr Hornych Praha Žižkov Karlov ulice
30 article
— Pohřeb p. Alex. Storcha, obecního star- šího a knihkupce v Praze, konal se včera odpoledne za přehojného účastenství spolků, korporací a přatel zesnulého. Tělesné ostatky, uložené do těžké kovové rakve, spočívaly na vysokém katafalku v průčeli hlavní lodi chrámu týnského. Nad katafalkem vypí- nal se baldachýn se stříbrnými třásněmi. V průčelí rakve postaven byl mohutný stříbrný krucifix a po stranách nalozaly se stříbrné sochy andělů. Podál katalalku v šestí řadách planuly voskovice. Ladné uspořádání dovršoval háj exotických květin. Před katafalkem položeny na sametových podložkách: čapka a pas sokolský a vyznamenání, jichž zesnulý docilil na různých výstavách. Na rakvi spočívala červenobílá stuha, odznak hodnosti zesnulého ve Staroměstském Sokole, a kytice vonných kvítků. U rakve stáli četní Sokolové s rapíry čestnou stráž.
Alex Storch Sokol Praha staroměstský Sokol obecní star
31 article
Před katafalkem položeno množství drahocenných věnců se stuhami barev národních. Jmenovitě poutal pozornost obrovský věnec s francouzskou trikolorou a nápisem: »A Notre Ami Sokol Alexandre Slorch — L'Union des Gymnastes frangais«. Věnec položil pan prof. Lontil, člen stálého výboru Unie gymnastů francouzských. Dále položili skvostné věnce k rakvi zesnulého: král. hl. město Praha, družstvo pro zří- zení tělocvičny na Starém městé, Sokol pražský a karlínský, Sokol na Starém městě, Župa Barákova, Ženský odbor Sokola staroměstského, pražská měst- ská spořitelna, sdružení členů svobodomyslných obec- ních starších, gremium knihkupců, spolek českých knihkupců a nakladatelů, obchodní a živn. komora, Staroměstský občanský klub, spolek českoslov. knih- kupeckých účetních, městská litografie, Sokol v Mostě, Měšťanská beseda v Praze, Řemeslnicko živnostenská beseda, Bratrstvo řemeslníků a živnostníků, dr. Pod- lipný s chotí, Józa Papež, J. Strnad, Fr. Procházka, Leop. Ortová, R. Teubel, K. a G. Riedlovi, vděčný personál, rodiny Zikanova, Bauerova, Boháčkova,
Slorch Gymnastes profesor Lontil Barákův J Strnad Procházka Leop Ortová R Teubel Riedl Zikanův Bauerův Boháčkův Praha Francie Notre y Sokol Unia gymnasta Sokol pražský a karlínský Sokol Sokol staroměstský staroměstský občanský klub Sokol v Most řemeslnický živnostenský beseda
32 article
Capalinova, Slezákova, Kehrnova, Ernestova, Sudova, Procházkova, Šimkova, J. Náprstková, Lada, E. Ko- vacz, Fr. Sochorovský, A. Markus, personál firmy R Storch, dále věnce pozůstalé rodiny, nejbližších přibuzných ajv. Než započaly pohřební obřady, které za asistence četných kněží vykonal farář p. P. Kno- bloch, naplnily se veškeré prostory chrámu. Dosta- vili se zejmena: starosta měst pražských p. dr. Srb s náměstkem p. drem. Fričem, četní členové městské rady a sboru obecních starších, bývalí členové sboru, za klub poslanců národní strany svobodomyslné pp. dr. Herold a dr. L. Dvořák, dále poslanci pp. Bre- znovský a Karbus, za obchodní a živnostenskou ko- moru pp. cís. r. Wohanka, posl. Němec, velkomlynář Trnka, Jirousek, Wízek a dr. Čuhel, náměstek místo- držitele p. Dörfl, vládní rada a zástupce policejního ředitele p. Marschan s vrch. polic. komisařem panem Vobořilem. Dále byli přítomní: členové předsednictva České obce sokolské bratří dr. Podlipný, Waraus, dr. Vaníček, K. Pokorný a Mašek, p. prof. Lontil, za Národní jednotu severočeskou pp. dr. Stumpf a taj.
Capalinův Slezákův Kehrnův Ernestův Sudův Procházkův Šimkův J Náprstková Lada E ko Sochorovský Kno Srb Frič doktor Herold L Dvořák Wohanka Němec Trnka Jirousek Wízek Čuhel Dörfl Vobořil Podlipná Waraus Vaníček K Pokorná Mašek profesor Lontil Stumpf Francie R Storch Dosta Český obec sokolský bratr
33 article
Satrapa, za župu podbělohorskou p. Kolátor, za župu budečskou p. Kýn z Kladna, za úřad zádušní pan Mohetský, členové Staroměstského občanského klubu s místostarostou p. Zikanem, ředitelstvo pražské měst- ské spořitelny, za výbor Novoměstského občanského klubu pp. dr. Sebesta, Hamáček, Beneš a Novolný, členové Josefovského občanského klubu, za gremium knihkupců starosla p. Reinwart, za spolek českých knihkupců p. Klouček, mag. radové, dr. Řezníček, dr. Nejedlý ryt. z Vysoké, dr. Buďárek. Po ukonče- ných pohřebních obřadech byla rakev snesena do zlatého šestispřežního vozu pohřebního, jejž obec zapůjčila. Průvod pohřební zahájilo 260 Sokolů župy Barákovy a sice z těchto míst : Starého města, Kar- lína, Libně, Vysočan, Čelakovic, Čakovic, Hloubětína, Všetat, Veltěže, Vys. Libně, Vodolky, Kostelce n. L Troje a Tuchoměřic. Dále zúčastnili se průvodu členové sokol. jedn. z Hradčan, Malé strany, Vyšehradu, Kladna, Mostu, Holešovic a dvoučlenná deputace z Vídně VII.
Kýn Mohetský Zikan doktor Sebesta Hamáček Beneš Novolný Řezníček Nejedlá Buďárek Barákův Kladno Kara Libeň Vysočany Čelakovice Čakovice Hloubětín Všetaty Veltěž Vys Vodolka Kostelec můj Trója Tuchoměřice Hradčany Vyšehrad Most Holešovice Vídeň staroměstský občanský klub novoměstský občanský klub
34 article
Za sokolskými jednotami ubíralo se Bratrstvo řemesl- niků a živnostníků s praporem. Za věncovým vozem tři Sokolové nesli mohutný věnec s francouzskou tri- kolorou, za nimi pak ve čtyřech řadách nesli Soko- lové věnce. Poděl pohřebního vozu tvořili pohyblivý špalír Sokolové s rapíry a zřízenci pohřebního ústavu p. Karla Fuchsa ml. z Betlemského náměstí. Za rakví kráčeli členové pozůstalé rodiny, nejbližší přibuzní, hodnostáři dříve již uvedení, členové Měšťanské be- sedy. Remeslnickoživnostenské besedy, dale kurato- rium pražské vzorné obchodní školy, spolek knihku- peckých účetních a škola gremiální a j. v. Průvod ubíral se Železnou a Havířskou ulici na Přikopa pak dále Václavským náměstím k olšanským hřbito- vům. Ve všech ulicích těchto byly svítilný rozsví- ceny. Množství obecenstva tvořilo špalír. Když rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla na clšanském
Sokol Fuchsa Železná Betlemský náměstí havířský ulice Přikopa Václavský náměstí Olšanský hřbito Remeslnickoživnostenský beseda
35 article
hřbitově vložena do lůna země, přistoupil ke hrobu místostarosta »Sokola« staroměslského br. Fr. S o- chorovský a těmito slovy uctil památku zesnu- lého: Země rodná a spravedlivá přijme dnes v hlu- binu svou vzácné, drahocenné srdce, pilné a poctivé ruce, vážnou i stále bdící milou hlavu. Vložíme v objetí země prvního starostu jednoty naší, Družstva pro zřízení tělocvičny a žopy Barákovy. Vyvolen jednomyslně starostou mladé jednoty »Sokola« staro- městského, stal se její skutečným otcem, nejopravdo- vějším přítelem, jenž neumdléval, ale v jasné touze po ideálním rozvoji vytrvale a obělavě posvětiljí své síly a své srdce. Jako pravý syn našeho národa cítil v nitru svém jeho hořkost, žil jeho bolesti a věřil v jeho budoucnost. Proto přilnul i k Sokolstvu, poněvadž chápala duše jeho poslání tohoto význam- ného činitele na trnitých cestach ke světlým ideálům našim. Život svůj naplnil měrou nejušlechtilejší, prací poctivou i obětavou, láskou stále planoucía horoucností nejčistší. Odchází požehnán naší láskou a vděčností, doprovázen naší oddaností i úctou,v lepší svět, v daleký, věčný kraj volnosti a pokoje, kde není již boje, v nadhvězdné končiny míru, kde
František Barákův Sokol S o
36 article
není bolesti a není nepřízně a není závisti. Otče náš milý, starosto náš vzácný, příteli můj drahý a dobrý, jenž jsi miloval nás a kterýž milován jsi byl námi, buď s bohem na těch cestách k věčnosti, na těch lučinách neznámých a svatých, jdi v onu dálkuu nekonečné blaženosti! Mír dán je duši tvé, jež čistá zůstala po všechny dny práce a bojů. Památka tvá zůstává v srdcích našich, aby povznášela nás v no- vých snahách a jas duše tvé jako světlo hvězd za- padá do našich hrudí, aby nás sílil, těšil a v poctivé práci posiloval. Leť, ty duše bílá, k neznámým ostro- vům říše tajemství a popel tvůj, příteli náš, spočiň tichým snem usmíření v lůně země české. S bohem buď na vždy, milovaný starosto náš! — Na to při- stoupil k olevřenému hrobu věrný přítel zesnulého, městský rada p. Zikan. Věnoval pamálce jeho pro- cítěnou vzpomínku a ujištoval, že ve Staroměstském občanském klubu, jehož byl starostou, památka jeho vždy bude zachována a v ušlechtilých zásadách jeho bude v budoucnu pracováno. Za mocného pohnutí sypaly se na rakev vonné květiny. — Vdova paní Marie Storchová obdržela veliké množství soustrast- ných projevů od jednotlivců i korporací.
Zikan Storchová
37 article
Čtvrt století v téže službě. P'an Josek Bílek, douholetý předseda spolku obchodních sluhů »Kotva« v Praze, čestný člen mnoha dobro- činných spoků, zúčastnil se válek z r. 1859 v Italii a 1866 v Čechách, je tou dobou 64 roky stár a již 25 let nepřetržitě ve službě velkoobchodnika p. Adolfa Zimka k nejlepší jeho spokojenosti zaměstuán. Přeje se mu obecně, aby ve zdraví ještě jedno čívrtstoletí vysloužil. — Ke stykům francouzsko-českým. Obecní starší pan Vaníček obdržel z Paříže dva listy a sice od pana A. Houdéa, který psal: »Díky za ve- škeré sympatie lidu českého; dík za přátelské pro- jevy u příležitosti našeho národního svátku ze dne 14. července. Sláva Praze ! — Dobréhio zdravis upřímným přátelstvím.« — Pan Ernest Rosset píše mezi jiným: »Jsem vzdálen toho zapomenouti srdečně nadšeného uvitání, tak přeplněného vrouc- ností, s jakým jste nás přijali. Obdivovali jsme silný národ, nezdolný a prodchnutý největší láskou k vlasti. Čekal jsem až do dnešního dne, bych Vám osobně osvědčil svou vděčnost. Račte, prosím, při- jati výraz mých nejpřátelštějších citů a sympatil.
Josek Bílek Zimek Vaníček A Houdé Dobréhio Rosset Praha Italia Čechy Paříž spolek obchodní sluha