1
masthead
21. května 1913. Číslo 137.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Úspěchy balkánských Slovanů zvýšily velkou
měrou kmenové vědomí a sebevědomí Ji-
hoslovanů monarchie. Zpětný účinek události
na vnitřní poměry stal se snad málo příjemně zna-
telným. Nejpříznačnější pro celý směr jihoslovan-
ských aspirací byla řeč posl. Korošce, který žádal,
aby celá naše ústavní základna byla zvrácena v
prospěch Jihoslovanů. Kdybychom nynější ústavu
nahradili federalistickou a trialistickou, byly by
důsledky toho pro celou monarchii pomyslitelně
nejpovážlivější. Co chtějí Jihoslované, bylo by jen
vodou na ruský mlýn. Trialistický stát nemůže
níčím jiným býti, než plemeništěm panslavismu a
odstředivých snah. Proto nemchou Němci absolut-
ně přistoupiti na takovou změnu ústavního žití.
Řečník nemůže sdíleti optimism vlády o zpětném
účinku balkánských zmatků na zahraniční politiku
a vyslovuje přesvědčení, že zastupitelsty
monarchie v cizině byla velmi nedo-
statečná. Konečně je však výsledek přijatelný
a proto myslí řečník, že zahraniční politika ve
svých hlavních liniích nemábýti změ-
něna. Právě jako dříve, musí trojspolek zd-
stati jejím těžištěm. Trojspolku, spolkové věrnosti
Německa a podpoře Italie máme co děkovati, že
jsme byli ušetřeni evropské války.
Jest vyhlídka, že na Balkáně nastanou zase
pokojné poměry. Nechceme a nemůžeme naproti
balkánským státům provozovati ne-
přátelskou politiku, nýbrž usilov at
o přátelský poměr, který je prost ma-
licherných chikan a odpovídá důstojnosti
a moci mocnářství. Chceme žiti se svými sousedy
v míru, alene za každou cenu. Máme roz-
hodně hájiti důležité hospodářské zájmy na Bal-
káně a také v Turecku, kde na zájmy mocnářství
se nebéře plný zřetel. Aspoň na základě horlivě-
ho vyjednávání Anglie a Francie s Tureckem, jakož
i vyjednávání s Německem, lze se obávati, že
Francie a Anglie získaly tam převahy.
Koroška
Jihoslovan
Němec
Německo
Balkán
Bala
Turecko
Anglie
Francie
Slovan
5
article
Řečník zmíniv se pak zevrubně o úkolech.
které čekají na parlament, prohlásil, že
je čestnou povinností parlamentu, aby vyřídil slu-
žební pragmatiku, nutno pomoci zemím
a provésti reformu jednacího řádu. Vládě
nebude moci se vytýkati, že se neucházela o zí-
skání Čechů. Nabídla Čechům kýžené dva mi-
nistry (Výkřiky.), postarala se, aby nejen v resor-
tech obou těchto ministrů, nýbrž také ve všech
jiných správních oborech Čechové získávali stále
více půdy. Můžeme o tom vyprávěti, jak všude
narážíme na Čechy, a jak musíme se ne vždy
úspěchem brániti proti počešťování celé naší sprá-
vy. Musíme to činiti tím spíše, vědouce, že němečtí
úřadníci jsou v první řadě úřadníky a teprve po
nějakém čase Němci, kdežto čeští úřadníci jsou
v první řadě Čechy a pak teprve úřadníky. (Hlučný
souhlas a odpor.)
Celé chování vlády vůči Čechům, zejménav
Čechách, je takové, že se právě jako všude vidí,
jak vláda usiluje o to, získati Čechy pro sebe. Cho-
vání vlády při vyrovnacím vyjednávání
v Čechách, bohužel, opět ztroskotav-
ším, nemůže s naší strany zajisté býti považováno
za nestranné. Nevzchopi-li se již vláda k tomu a
nemůže-li se vzchopiti, aby uchopila stát, udržující
sílu německého národa a postavila ji do služeb
státu, měla aspoň při tomto vyjednávání hráti úlo-
hu poctivého makléře a toho neučinila. Přihliželn
k celému vyjednávání o jazykové otázce, jak Če-
chové via facti se snažili dobývati jednu posíci po
druhé. Nečinila naprosto při vyjednávání o vnitřní
úřadní řeči nárok na reservátní právo jako státní.
na co se státního stanoviska by měla činiti nárok.
Podporovala dále zemský výbor, jenž vlastně to-
hoto jména již nezasluhuje v jeho neuvěřitelném
finančním nehospodářství zálohami a poskytla tak
Čechům v každém směru podporu.
Čecho
Němec
Čechy
6
article
Nechci mluvit o celé řadě hospodářských údělů
pro Čechy, na př. dávání přednosti Čechům při
vodních cestách, dávání přednosti holešovickému
přístavu tarifními opatřenímí proti německým lo-
dím a dávání přednosti při předloze o místních
drahách a hromadnou subvencí. Přese vše zaují-
mají Čechové ve většině případů k státním poža-
davkům zamítavé stanovisko.
Lituje, že vyjednávání o volební reformě
v Haliči se rozbilo a žádá zástupce Haliče, aby
svůj spor vyrovnali v zemi a nezaváděli jej do
říšské rady. Obrací pozornost na to, že Němciv
Haliči mají nárok, aby jejich skrovné požadavkyv
národm a
Německo-nacionzinyvgji byly splněny
žádnou dohodu, nýbrž ponechal si úplně volnou
ruku pro svoje rozhodnutí. Jestliže řečník přes to
hlasuje pro rozpočet, neděje se to pro vládu, nýbrž
pro stát. PPochvala.)
Posl. dr. Fr. Soukup stěžoval si, že rakouský
parlament jako poslední z evropských parlamentů
dospěl k možnosti rokovati o věcech, před něž byi
postaven jako před fait accompli. Ministerský před-
seda vylíčil věci zcela nevinně. Mlčeti k tomu
bylo by však spoluvinou. Balkánská válka jest
sice skončena, avšak říše přes to nemůže dospěti
ke klidu. Jménem milionů pracujících lidí, kteři
považují válku za největší zvrácenost svěla a svě
požehnání spatřují v pokojné kulturní práci, jeh
strana protestuje proti postupu vlá-
dy. Přehlédneme-li události poslední doby, pocitu-
jeme, že na balkánských bojištích leží dva poražení
vedle sebe, totiž Turecko a Rakousko-
Uhersko. Rakousko-uherská diplomacie nešla
tou cestou, kterou jí ukázal zeměpis a dějiny. Vše-
obecné je přesvědčení, že mocnářství v po-
slední době utrpělo největší a nej-
těžší porážku.
Čecho
Posl
doktor
František
Soukup
Čechy
Halič
Německo
Turecko
RakouskoUhersko
Němciv Halič
7
article
Nikdo nemůže pochopiti, proč Rakousko-Uher-
sko, které dosud neztrávilo Bosnu, se vůbec vmě-
žovalo do balkánských událostí, když mocnářstv
před pěti lety dobrovolně upustilo od Novopazar-
ska. Nikdo nemůže ještě pochopiti, jaký zájem má
mocnářství na Skadru, proč Skader byl vyrván
právě nejchudšímu a nejmenšímu mezi balkánským
národy, nikdo nemůže pochopiti, že zájmy mocnář-
ství na Adrii lépe budou obhájeny, bude-li nad
Dračí vláti albanská vlajka a bude-li s ní panovati
úplná anarchie a právní nejistota, než kdyby tam
se závazkem nedržeti žádných vojenských lodí, byl
osídlen kulturní národ, jehož životním zájmem jest
žíti s námi v míru a jehož 7 milionů lidí s moc-
nářstvím po staletí tisíceronásobně jest spojeno.
Resonance, kterou tento podnik vykonal na náš
celý hospodářský život, je katastrofální.
Žijeme v nejistých poměrech a jest jisto, že
bližíme se nejúplnějšímu bankrotu
státních a zemských financí a ke zká-
ze celého našeho národního hospo-
dářství. Ztráty, které jsme utrpěli touto poli-
tikou na Balkáně, jsou nevypočítatelné.
Řečník zabývá se kolosálním zatížením stát-
ních financí mimo rámec rozpočtu a praví, žev
Čechách nastává pravá katastrofa. Nej-
behatší království mocnářství bylo revolucí něme-
ckých měšťáckých stran v zemském sněmu českém
přivedeno na mizinu. Ale to všechno mizí proti
fatální situaci hospodářské. Řečník pouka-
zuje na vzrůst vystěhovalectví a zabývá se smui-
nými následky, jaké má povolání záložníků pro
rodiny a pro národní hospodářství. Zabývaje se
výminečným stavem v Bosně, pravil, že boje na
Balkáně byly vyvolány jednánímtroj-
spolku. Dlužno si jen vzpomenouti na anexi
Bosny a na uloupení Tripolska Ralil. Pak se ne-
smíme diviti, že balkánští národové provedli sami
likvidaci Turecka.
Rakousko
Uhry
Balkán
Čechy
Boseň
Bosna
Tripolsko
Turecko
8
article
Řečník vrací se opět k albanské otázee
a podotýká: Samostatné Albansko je nebezpečím
pro mír na Balkáně i mezi Rakouskem a Htalií. Není
žádného jiného řešení, než ponechati je balkánským
národům samotným. Tvrzení, že Rakousko nemůže
strpěti žádného srbského přístavu na Adrii
poněvadž takový přístav by mohl býti nejlepší
oporou pro ruské loďstvo, je fantastické. Touto
politikou vrhá se mocnářství vědomě do náručí
italského imperialismu a aby tomuto počínání byla
nasazena koruna, svolila pak rakouská diplomacie.
aby v Albansku byla provedena souběžná akce
mocnářsiví a Italie, takže nyní Italie obdržela ti-
tul, aby obsadila Valonu a tím splnila svoje nej-
toužebnější přání. Neboť nyní může Italie
odříznouti rakouský průmysl obsa-
aním úžiny Otrantské prostě od svě-
tového obchodto způsobe
alif.
připravuje se v
li jsme si tím z bal-
Na druhé straně
áátele. Výsledkem je,
kánských národů sm
nám namířen milion
že dnes na Balkáně
eleknou se žádného
bodáků a že tito n
uzavřeli cestu do
prostředku bovkotu
kánětí národové jsou
Soluna a přední Asi
můžeme jen uvítati
osvobozeni od turee
a tureckého národa
v zájmu balkánský
ojíme však osamoce-
samotného. My v R
Rakousku a chceme
ni v celé Evropě,ž
víme, že Čechy jako
Adrie
Valon
Čecho
Balkán
Rakousko
Evropa
Italia
9
article
Rakousko — praví i
odsouzeny k mdlobě
malý evropský stát
a bezmocností a chcobě obchodu býti při-
vtěleni velikému vpodářskému útvaru.
avšak jako samostattka, kde by se samo-
správa a celek spojcíplném souladu.
Rakousko nea jako element
míru splniti avké poslání v Ev-
ropě. Nepřejeme siválky se státy balkán-
skými, žádné války a přejeme si jen, aby
odstraněny byly třely pro Albansko mezi
mocnářstvím a Jialiejeme si války s Rus-
kem. Žádný stát nanemůže válkou více ri-
skovati než naše mel. Rakousko-U her-
sko musí se sorůkopníkem ná-
rodní tolerancelém světě.
Mír na Balkáněnená konec, nýbrž pod-
nět k novému nesm zbrojení v celé Evropě.
Mocnosti čekají nažik, aby se rozdělily
asijské TurecRakousko-Uhersko musí
však sesíliti uynitř. sesílení znamená národní
autonomii. Není naožno, aby Němci a Ma-
ďaří považovali se radné nositele státní mo-
ci. Musí dojíti ke ssezi Němci a Čechy. Tato
otázka nemůže všal řešena částečně v rámei
jedné korunní zeměž musí býti rorřešena pro
celou říši. Musí nasír v Haliči, Přímoří a Ty-
rolsku, musí nastaná remedura celé státní
raisony vůči Jihodm. Jihoslovanská
otázka neaí žou lokální, žádnou
rakouskou oou, nýbrž stala se
otázkou evropu a klič k jejímu ře-
šení jest v nažrukou. Spojení Jihoslo-
vanů a zřízení jedho jihoslovanského národa
jest historickou idervobození Jihoslovanů. Ra-
kousko může cxistcien jako veliký demokrati-
cký svaz národů a může zpět dobýti Balkán
a státi se velikým ečným hospodářským teri-
toriem, (Hlučná pola a potlesk českých soc
dem.j.
Posla dr. Kramář
v úvodu řeči svítá, že poslanecká sně-
movna má koné příležitost rokovati
vládní politiceo nás Slovany je neoby-
čejně těžkou věckovati
o zahiční politice.
Němec
Čecho
Jihoslovan
doktor
Kramář
Rakousko
Eva
Rus
Evropa
Ma
Halič
Balkán
10
article
Řekneme-li p. co se neshoduje s ná-
zory úřadních ků, má se nám to za zlé
na jedné straně, druhé straně se to prohla-
šuje za velezradre všichni jsou tak loyální.
jako byl dnes miterský předseda, který pro
naše city a pro třní vztahy společného pů-
vodu a kultury rce ukázal jisté porozumění.
takže snad neby by neoprávněným přání,
aby ti, kdo majjdpovídati intencím vlád, s
dle této rady sd řídili. Němci smějí své
německé cítění ez jakékoliv překážky ote-
vřeně vyznávatid nás Slovanů se žádá, by-
chom své slvanské city potlačo-
vali. Prvním úlem je zaříditi státní po-
litiku tak, iby byla v souhla su
s city obyy telstva. (Souhlas u Če-
chů.) My, Slovné, nejsme neskromni. Tisíc
kráte jsme prolásili, že v Rakousku nechce-
me žádné slovaské politiky, poněvadž Ra-
kousko není povoláno a nen
oprávněno dělati nějakou jedno-
strannou politiku. Krise, jež jsme pro-
dělali, jsou zkušebním kamenem pro politiku.
Je kritickým pro stát, ukáže-li se, že v tako-
vých situacích přijde do konfliktu s city ce-
lých nára b n vřtšinou obyvatelstva a je
přítažlivosti sousedních národu
To jsou těžké následky naší pochyben
vnitřní politiky. Stalo se v Rakousku ma-
ximou, že se zde nesmí vládnouti proti Něm-
cům, aby nebylo vyvoláno všeněmectví. Tento
názor jest zajisté zcela správný. Ovšem nesm
vše, co Němci prohlašují za křivdu, ihne
býti též za křivdu označeno.
Němec
Rakousko
Německo
11
article
Říkají-li Němci, že poskytnutí státními
základními zákony zaručených národních
jazykových práv, že to, nač v ohledu kultur-
ním máme nárok, jest bezprávím na Němcích.
nemůžeme s tím souhlasiti. Dlužno se zdržo-
vati každého skutečného bezpráví proti Něm-
cům, poněvadž stát, jako Rakousko, který
myslí na svou budoucnost, nemůže a nesm
vládnouti proti žádné ze svýck
národností. Jsme-li však tak loyální vůči
Němcům, prosili bychom, aby tentýž ohled
bral se také na Slovany. (Souhlas u Čechů.)
Po všem tom, co v poslední době událo
se ve slovanském světě, mohlo by se očeká-
vati, že ti, kdo jsou zodpovědni za vládu
mocnářství, změní svoji politiku. Řečník za-
býval se pak zahraniční politikou a prohla-
šuje, že nebude ji posuzovati se stanovi-
ska panslavistického. Kdybych poli-
tiku mocnářství chtěl posuzovati s tohot
stanoviska, neřekl bych proti ní docela nic.
neboť nikdo nebyl více sto lépe
sloužiti těmto tendencím než
naše zahraniční politika. (Souhla
Čechů.)
Se stanoviska mocnářství lituji, že ne-
použili jsme příležitosti, abychom defínitivně
rozřešili balkánský problém a že jsme
nevynaložili vše, abychom naváz al
upřímný, trvale přátelský pomě
se sousedními státy jihoslovan-
skými. Cítění obyvatelstva bylo z počátku
příznivé pro politiku hr. Berchtolda, ne-
boť on byl první, který se vzdal statu quo
a nalezl blahovolná slova pro národy balkán-
ské. Věřili jsme, že dostaneme se do přátel-
ského poměru se sousedními zeměmi jihoslo-
vanskými a náš průmysl bude moci zase
získati ztracená odbytiště. Klidné smýšlení
obyvatelstva nehodilo se však pro onu poli-
tiku, která se začala provozovati v tom oka-
mžiku, když nastala
horečka albanská.
Němec
Čecho
Berchtold
Německo
Rakousko
12
article
Tu byl spáchán strašlivý zločín na blaho-
bytu Rakouska, neboť obyvatelstvo bylo tak-
řka uměle štváno do válečné horečky. T
byla aféra Prochaskova. (Souhlasu
Čechů.)
Obyvatelstvo nevědělo, co Albanie je
mělo se najednou rozehřáti pro svobodu alban-
ského národa. Národové, kteří zde musí zá-
pasiti o svobodu, o nejmenší právo své řečí
národové, kteří v říšském hlavním městě ne-
dostanou žádné obecné školy, měli se najed-
nou rozehřáti pro svobodu těch, kteří byli po
staletí největšími utiskovatelí křesťanského
národa. (Souhlas Čechů a Jihoslovanů.) Musilo
se tedy myšlení národů rozpáliti vášní a vášei
byla uměle vzbuzena tím, co se učinilo v aféře
Prochaskově. Tvrdím a mohu to také doká-
zati, že vědělo se, že Prochaskovi se nic ne-
stalo. (Slyšte! Slyšte!) Přes to však právě ča-
sopisy, které byly v jistém styku s tak vřele
hájenou literární kanceláří, nejví-
ce štvaly a přinášely hrozné zprá-
vy o Prochaskovi. Zde byl původ onoho
neštěstí, které jsme prodělali. Zde vznikla vá-
lečná horečka, zde mají původ strašné hospo-
dářské škody, zde jest počátek zkázy hospo-
dářského života. Čeho jsme dosáhli aférou Pro-
chaskovou? Nic jiného než že jsme se kompro-
mitovali před celou Evropou a že u všech
poctivých lidí v tuzemsku vzbudili jsme veli-
kou pochybnost o správnosti oficiální politiky
Prochaskův
Čecho
Jihoslovan
Prochaska
Rakousko
Albánie
Prochaskův
Evropa
13
article
Zvýšili jsme po 6 měsíců stav našeho vojska
a mobilisovali jsme. Bylo všude tvrzeno, že
na ruských hranicích jsou spousty ruského
vojska. Nebylo to správné. (Hlučný odpor.)
Konstatují, že byl podržen poslední ročník.
ale ne na hranicích Rakouska, nýbrž ve vni-
tru Ruska. Konstatují dále, že na hranicíc
Srbska nebylo žádné vojsko a že nebylo nutno
mobilisovati. Nenapadá mi tvrditi, aby stát
v ohledu vojenském nekonal svoji povinnost.
Komu máme dokázati naši pohotovost?
Nikomu v Evropě, protože, bohudík, celá
Evropa ví, že naše vojenské zřízení jest ta-
kové, že v daném okamžiku neselže. Jsme
ke všemu ochotni, čeho skutečně
jest třeba k zachování mocenské-
ho postavení říše, chceme však
protomítijiné odůvodnění, než aby
se říkalo: Je to majestátní práv
koruny. Nikdo nedbá více práv koruny než
právě my a já, avšak závazky zodpovědnosti
za taková dalekosáhlá rozhodnutí nesmějí být
uvalovány na korunu. (Hlučný souhlas u Čechů
a Jihoslovanů.)
Řečník pojednává
Čecho
Jihoslovan
Rakousko
Rusko
Srbsko
Evropa
14
article
o albanské otázce
15
article
a praví: Máme pro jaderský problém mocnář-
ství nejživější porozumění a stojíme jako naše
zahraniční politika na stanovisku, že Jaderské
moře musí býti úplně volné a nesmí býti ovlá-
dáno žádnou velmocí, poněvadž tím by naše
velmocenské postavení úplně přestalo. My
všichni řikáme, že Italic ve Valoně je pro ná
počátkem konce. (Souhlas u Čechů a Jihoslo-
vanů.) Spatřuji italsko-rakouský problém v ja-
derské otázce mnohem více než v jiných otáz
kách mezi Rakouskem a Italií. Přiznáváme.
že musíme vynaložiti vše, aby Italie se ne-
usadila ve Valoně a v jižní části Albanska.
avšak nikoliv jen vojenskou posádkou, mu-
síme se mnohem více chrániti před penetra-
tíon pacifique se strany Italie. (Hlučný sou-
hlas Čechů a Jihoslovanů.) Albansko není pře-
ce žádným národním státem, není tam žádný
jednotný národní cit. Není žádná hospodářská
souvislost. Jest jedna spojující myšlenka a t
je myšlenka národní. Odkud může však
tato národní myšlenka přijíti? Přece ne z Ra-
kouska? (Veselost.) Výsledkem bude, žez
Italie přijde světlo národní myšlenky a od nás
četnictvo. Italie je hospodářsky blízká, jest
s to dělati neobyčejně levnou konkurenci na-
šemu zboží. Samozřejmě úplně naplní zemí
svou hospodářskou penetrací. Pomáháme Itali
ještě tím, žeziglfurtekonstatovaf žé čkolx
fsmě vše, abychom Albansko připravili pro
Italií. To je však kletbou všeho toho, co bylo
učiněno, abychom v rozhodném okamžiku, kdy
šlo o vpád do Albanska, byli jíž blízko toho.
rozdělití sféry vlivu a vtrhnouti do severního
Albanska a nechati Italii vtrhnouti do Va-
lony.
Čecho
Jihoslovan
Itat
Albansko
Rakousko
Virginie
Italia
16
article
To jest to nejstrašnější, co by se bylo mo-
hlo učiniti proti mocnářství. Posl. Biankini byl
volán k pořádku, protože pravil, že se králi
Nikolovi musí jednou postaviti pomník. To se
v Rakousku sice neučiní, ale soudím, že moc-
nářství je zavázáno králi Nikolo-
viskutečně velikým díkem, proto-
že je zachránil před tím, aby
zájmové sféry v Albansku byly
rozděleny mezi Rakousko a Italii
Strašnější chyba zahraniční politiky Rakouska
nebyla by vůbec bývala možnou, než kdyby se
bylo připustilo, aby se Italie usadila ve Valo-
ně. Stojím na nikoli neznámém stanovisku, že
pro nás bylo by nejbezpečnějším
bývalo, ponechati Albansko Ře-
cku a Srbsku
Vycházím z toho stanoviska, že jediným
nebezpečím je nebezpečí italské, neboť ani
Srbsko ani Řecko nebudou, pokud jde o ná-
mořní moc, nikdy tak silny, aby nám mohly
uzavříti
východ z Jaderského moře.
Posl
Biankini
Nikolov
Vala
Rakousko
Srbsko
Řecko
jaderský moře
17
article
(Výkřik: Avšak Rusko!) Může se namítnouti.
že Srbsko a Řecko mohly by se spojiti s Italií.
Avšak připustí se přece, že se zřetelem na
sebevědomou politiku Italie s touto nutnou
expansivností na druhý břeh Jaderského mo-
ře, s tímto ideálem mare clausum by musily
počítati nejen Rakousko, nýbrž i malé státy.
tudíž zejména i Srbsko a Řecko. Tyto státy
musily by vynaložiti vše, aby tam jakoukoliv
italskou propagandu znemožnily. Tyto státy
byly by nejlepšími zárukami toho, že Italie ne-
přijde na druhý břeh Jaderského moře.
Na druhé straně bude se musiti též při-
znati, že v okamžiku, kdy bychom byli dali
Srbsku to, co prohlásilo za svoji životní pod-
mínku, totiž volný východ k moři, bylo by se
bývalo mohlo počítati s tím, že balkánský
problém bude konečně rozřešen a my by-
chom byli mohli dospěti ke sku-
tečně přátelským stykům se Srb-
skem. Jest nesporno, že Srbsko bývalo by
mělo s ovládáním vnitra Albanska takovou
práci a námahu, že bychom byli mohli počítati
s trvalým mírem. Pravím jako Slovan zcela
otevřeně: Kdybychom byliu nás změ-
nili naši cuvajskou vládu, bylo by
též Srbsko těžko nalezlo pro své
další aspirace sympatie národů
Srb
Slovan
Rusko
Srbsko
Řecko
Rakousko
jaderský moře
18
article
Evropy. (Souhlas u čechů.) Tím by byl
bývalo též
ruské nebezpečí
odstraněno. Neboť mezi námí a Ruskem-
mohu dnes zajisté řící, že o zvláštní útočnosti
Ruska přece nelze mluviti — byly by zmizely.
pokud jde o Balkán, všechny třecí plochy a též
s tímto státem byl by býval trvalý mír možným
a byla by se pak změnila též vnitřní politik
vůči Slovanům, kdybychom byli mohli počítati
s tím, že mocnářství skutečně zůstane záštitou
míru, na nějž možno spoléhati, pak nebyli by-
chom se musili též obávati, že ruské loďstvo
přijde do Drače. Lituji, že politika byla tak ve-
dena a sice proto, že jsme nepostarali se o své
hospodářské zájmy.
Byli jsme v popředí, nesli jsme těžké ná-
klady, celé odium jsme převzali. Italie zůstala
klidně v pozadí a nevím jen, kdo bude míti
větší výhodu z této politiky. Nemohu se posta-
viti na stanovisko, na němž stojí mnoho páno
s druhé strany, že v Albansku musí býti zjed-
nána pevná opora proti Slovanstvu. Proti
Slovanstvu není žádného Alban-
ska. To je přiliš malé. (Pochvala u če-
chů.) Proti Slovanstvu a proti slovanskému ne-
bezpečí jest jen jediný prostředek, to jes
správná rakouská politika. (Hlučná pochvala
potlesk.)
Němci stojí na stanovisku, že musí být
za podporu, kterou poskytli zahraniční politice
mocnářství, odměnění. Myslím, že jsme se do
této politiky příliš vemluvili.
Ovšem jest zde někdo, kdo má velikou
vinu na tom a to říšský kancléř ně-
mecké říše. Soudím, že bylo více než
zbytečno, že říšský kancléř úřadně mluvi
o veliké otázce
posledního súčtování mezí Germanstvem
a Slovanstvem.
Němec
Evropa
Rusko
Balkán
Drač
19
article
Neboť s tohoto stanoviska byla by naš
celá zahraniční politika, všechna ta strašná
břemena, jež musí naše obyvatelstvo nésti
jen k tomu, aby v definitivním boji mez
Germanstvem a Slovanstvem pomáhala při-
kloniti misku na vahách ve prospěch Ger-
manstva. Soudím, že rakouská politika s to-
hoto stanoviska naprosto nesmí býti provo-
zována. Dodávati pro vysoký cíl Ger-
manie pokrm pro děla, k tom
nejsme my Slované vskutku
ochotni. (Souhlas Čechů.)
Při vší věrnosti ke státu, kterou slo-
vanští národové po staletí osvědčovali státu
a dynastii, jsou přece dosti sebevědomi, aby
neobětovali svůj statek a krev pro to, aby
byli pohodlněji odnárodnění a utiskování
(Hlučná pochvala Čechů.) Nejsou to naprosto
žádné hrozby, není to namířeno ani prot
mocnářství. Naopak, kdybychom měli sku-
tečně tak nepřátelské úmysly proti mocnář
ství, musili bychom právě tento směr poli-
tiky vítati. Neboť slovanští národove
jsou přece zajisté dosti silni.
aby ještě nějakou dobu vydržel
útisk.
Varujeme-li tudíž před touto politikou
odkazujeme-li vlády na jejich zodpovědnost
nečiníme to skutečně jako nepřátelé moc-
nářství, nýbrž jako lidé, kteří mocnářství
poctivě chtějí, ovšem mocnářství po-
někudjiné, než je nynější, nikoliv
mocnářství s německo-maďarskou nadvládou,
nýbrž mocnářství, jež skutečně poskytuje
ochranu všem svým národům a zabezpečuje
jim všem možnost volného vývoje a rozvoje
zuc chvala. a l r
tlesk Čechů.) Špatnější rada než německo-
maďarskou koalici proti Slo-
vanům nemohla by se mocnářství sku-
tečně dáti a nejen mocnářství nýbrž i Něm-
cům. (Hlučný souhlas.) Naopak,
po slovanských vítězstvích na Balkáně
musí se státi politika mocnářství jinou.
Slovan
Čecho
Gera
Německo
Balkán
20
article
Musí se státi přátelskou Slovanům.
Posl. Marckhl: Tou přece jel
Posl. dr. Kramář: Nechci, aby se stala
Němcům nepřátelskou. Stojím poctivě na sta-
novisku federalismu a to s úplnýn
zachováním práv všech národ-
ností a národnostní samospráv
na této historicky státní půdě
(Hlučná pochvala u Čechů.) Nechceme n-
prosto žádnou, Němcům nepřátel-
skou politiku, poněvadž víme, z
bychom takovou politikou moc-
nářství právě tak tisnili, jakojes
ohrožováno Slovanům nepřátel-
skou politikou. Avšak protože jí ne-
chceme, musíme též žádati, aby se konečn
dělala politika, jež neuvádí stát do největšíh
nebezpečí. Je
nejvyšší čas k obratu.
Nejsme zde ani s to projeviti náladu oby
vatelstva venku. Nálada obyvatelstva jes
mnohem horší, než to, co zde pravíme. (Sou-
hlas u Čechů.) Proto žádáme, aby se konečno
přišlo k názoru, aby se konečně pojala my-
šlenka, že toto Rakousko nemůže jinak exi-
stovati, než bude-li dělati politiku, která spo-
juje navzájem jednotlivé národy s osudem
mocnářství s jejích celou existencí. Protože
nesoudím, že to je možno, že se nalezne ra-
kouský státník, jenž by po zkušenostech po-
sledních měsíců po všem tom, co se děje n
Balkáně, dnes ještě mohl raditi ke Slovanům
nepřátelské vládě, nechce-li mocnářství přímo
ruinovati, doufám, že též očekávání pánů n
německé straně, kteří s takovým úspěchem
štvali proti
německo-českému vyrovnání,
(Výkřik: Kdo štval! Posl. Švejk: Schreiner
spol.), že očekávání těchto pánů na úpravu
otázky shora proti nám nebudou splněna, ne-
boť nemohu si představiti, že by se nalez
svědomitý rakouský ministerský předseda
jenž by si v dnešní situaci přál, aby český
národ uvedl ještě mimo to, co se již stalo,
rozčilení, jež by se mohlo státi velice nebez-
pečným.
Posl
doktor
Němec
Čecho
Švejk
Schreiner
Rakousko
Balkán
Slovan
21
article
Řečník podotýká, že on to byl, jenž věři
ve vyrovnání a za ně bojoval a za to byl
s ním doma nakládáno takovým způsobem
jejž by žádný druhý byl nevydržel a jenž pře
to stále ještě zůstal věren svému pevnému
přesvědčení, že z našich zmatků není pro oba
národy a pro mocnářství žádného jinéh
východiska, než poctivý mír. Mán
odvahu — pravil řečník — to říci a tudíž
právo o tom mluviti. Stala se nám křivda.
bylo nám vytknuto, že následkem balkánských
vitězství stali jsme se přemrštěnými a že ne-
chceme žádného vyrovnání. Něco pošetilej-
šího nemohu si ani mysliti. Byli jsme na pod-
zim ochotní ihned pokračovati ve vyrovná-
vacím vyjednávání. Nebyla to balkánská ví-
tězství, nýbrž bylo vyhraženo jednomu
ministroví, aby zmařil vyrovnáni
(Souhlas u Čechů.) Je mlčky převzatou po-
vinností, že za vyjednávání o vyrovnání za-
chovává se neutralita, že se nesmí pod-
niknouti žádný krok, který by mohl býti vy-
kládán jako porušení této neutrality. Konsta-
tuji, že za vyjednávání a pak ještě v létě za-
chovávali Němci velikou zdrželivost a mohu
to také říci o svých soudruzích. Tu však příšel
člen vlády a v nejchoulostivější otázce, totiž
v oprávněnosti obou řečí v celé zemi učiníl
rozhodnutí ve prospěch německého stanoviska
a to způsobem, který naprosto nemůže býti
zodpověděn. (Výkřiky.)
Čecho
Němec
22
article
Konstatují, že ministr spravedlností před-
běhl svým výnosem řešení nejspornější otáz-
ky. Oproti rozhodnutí nejvyššího soudu, je-
muž má u nižších instancí zjednávati plat-
nost, oproti rozhodnutí ještě z měsíce ledna
1913 postavil se na stanovisko německých
stran. To jest takové zasáhnutí do vyrovnáva-
cího materiálu, že jest se stanovíska člen
nestranné vlády přímo neslýchaným a vznáším
zde veřejně a pro vždy na ministra Hochen-
burgra žalobu, že on to byl, který zmaříi
česko-německé vyrovnání. (Hlučný souhlasu
Čechů.)
Konstatují, že u nás na podzím byla nej-
poctivější vůle k vyrovnání, že tato vůle pak
ale byla velice oslabena, poněvadž pozbyli
jsme důvěry v jednoho z nejdůle-
žitějších činitelů vyrovnání — v
vládu samu. (Výkřiky.) Ačkoliv jsme se
poctivě snažili, uvéstí vyrovnací jednání do
proudu, vzníkla pak opět obtíž při vyřízení
otázky reservátů. Musili jsme na defini-
tivní odpověď čekati tak dlouho, až konečně
Němci pozbyli úplně vůle k vyrovnání a až,
ačkoliv vyrovnací vyjednávání nebylo formál-
ně přerušeno, zřekli se pánové na německé
straně vyrovnání. Němečtí poslanci vyslovili
ve svých prohlášeních co nejslavnostněji, že
odvolávají vše, co koncedovali při vyjedná-
vání. Mohu říci jen totéž. Nejsem dne
s to učiniti to oficiálně — avšak
jest samozřejmo, že též námi samotný-
mi bude odvoláno vše to, co jsme koncedovali
jen pod tou podmínkou, že se celé vyrovnání
zdaří. Lituji velice, že jsem nucen promluviti
tato slova o vyrovnání a to z toho stano-
viska, že
situace království Českého
je skutečně kritická.
Čecho
Němec
23
article
Cítíme, že škoda, jež byla způsobena čtyř-
letou obstrukcí celému hospodářskému a kul-
turnímu životu v Čechách, jest nejen pro nás,
nýbrž i pro Němce těžká. Víme velice dobře
že stav zemských financí v království Českém
jest nejen pro Čechy škodou, nýbrž má zá-
važný význam též pro celý stát a jeho finanční
situaci. Víme velice dobře, že státu není lho-
stejno, má-li se země česká, nejbohatší země,
státi neschopnou platiti. Učiníme vše, aby-
chom tomu zabránili. Avšak nezdaří-li se nám
to, neočekávejte od nás, že my, abychom za-
ehránit semí před bankrotem, učiníme vám
nejmenší národní ústupky. (Hlučná pochvala
u Čechů.) Žádným nátlakem, žádným násilím
nedonutite nás k ústupkům. Jsme milerádi
ochotni k ústupkům, to víte, avšak jen ve
svobodném rovném vyrovnacím řízení, ji-
nak ne.
Nemůžeme vám učiniti ústupky v zem-
ském zřízení, o kterých ještě před krátkou do-
bou u nás vůbec nebylo možná diskutovati,
netroufáte-li prosaditi u svých radikálů, aby
nám bylo poskytnuto úplné jazykové právo
v našich úřadech a aby nám bylo zaručeno, že
ani němčina ani čeština není v Če-
cháchnikdecizi. Myslíte-li, že by se mo-
hla nalézti nějaká vláda, která sice zachrání
zemské finance, za to však vám učiní jedno-
stranné ústupky, klamete se. Nenajde se žádná
vláda, která by měla odvahu . . ..
Posl. dr. Roller: Býti spravedlivou.
Posl. dr. Kramář:........ poškoditi
český národ takovým způsobem. Pravíte býti
spravedlivou. Co pak vám schází v Čechách?
Němec
Čecho
Posl
doktor
Roller
Kramář
Čechy
24
article
(Hlučné výkřiky a odpor německých nacioná-
lů: protivýkřiky Čechů.) To jediné, že se ne-
můžete sami spravovati. Učinil vám někdy
zemský výbor křivdu? Nemáte tam úplná ja-
zyková práva? (Hlučný odpor a četné výkřiky
německých nacionálů.) Vrháte zemi do neště-
stí, ruinujete zemské finance na dlouhou do-
bu, obětujete miliony a miliony, jež musí se
platiti z kapes také vašich poplatníků. Ruinu-
jete úvěr království, ohrožujete úvěr říše jen
proto, že se nemůžete sami spravovati.
Co bychom musíli učiniti, kdybychom by-
li takoví jako vy? (Hlučný souhlas Čechů;
odpor a četné výkřiky německých nacioná-
lů.) Nemáme ani úplné právo našeho jazykav
našich úřadech. Náš celý kulturní život není
spravován našimi lidmi, nýbrž Němci a my si
to musíme dáti líbiti. (Výkřiky německých na-
cionálů.) Kde jsme, jsme v menšině. Jsme
menšině také v zemském sněmu českém, kde
máme většinu jen s velkostatkem. V jaké men-
šině nalézáme se zde a musíme si od vás ne-
chati všechno líbiti. (Smích a hlučné výkřiky
německých nacionálů.) Jsme zde jenom na zá-
kladě křiklavého porušení našich státopráv-
ních práv, nerušíme žádné jednání, necháváme
se přehlasovati a snažíme se provozovati roz-
umnou politiku. Bránili jsme se jen proti tomu,
aby vaše obstrukce byla odměněna a nám
vzato to, co jest naším zákonným právem a při
tom mluvíte ještě o spravedlnosti. Stěžujte s
na ty, kteří se bojí vyrovnání v Čechách, po-
něvadž by snad museli tatáž práva poskytnou-
ti Slovincům anebo Vlachům v Tyrolsku. Při
tom mluvite ještě o spravedlnosti a snad my-
slíte, že by se mohla nalézti vláda, která by
vám mohla pomáhati v obstrukci? Doufám, že
se to vůbec nestane.
Doufám, že nynější vláda, ačkoliv má ve
svém středu Hochenburgera, přece nebude
míti odvahu, aby na sebe po druhé uvalila
takovou zodpovědnost.
Čecho
Němec
Vlach
Čechy
Tyrolsko