ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 470a77e0-8f10-11dd-a14f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 24 celkem · entity: person 60, place 65, org 4, work 1
1 masthead
21. května 1913. Číslo 137.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3
4 article
Úspěchy balkánských Slovanů zvýšily velkou měrou kmenové vědomí a sebevědomí Ji- hoslovanů monarchie. Zpětný účinek události na vnitřní poměry stal se snad málo příjemně zna- telným. Nejpříznačnější pro celý směr jihoslovan- ských aspirací byla řeč posl. Korošce, který žádal, aby celá naše ústavní základna byla zvrácena v prospěch Jihoslovanů. Kdybychom nynější ústavu nahradili federalistickou a trialistickou, byly by důsledky toho pro celou monarchii pomyslitelně nejpovážlivější. Co chtějí Jihoslované, bylo by jen vodou na ruský mlýn. Trialistický stát nemůže níčím jiným býti, než plemeništěm panslavismu a odstředivých snah. Proto nemchou Němci absolut- ně přistoupiti na takovou změnu ústavního žití. Řečník nemůže sdíleti optimism vlády o zpětném účinku balkánských zmatků na zahraniční politiku a vyslovuje přesvědčení, že zastupitelsty monarchie v cizině byla velmi nedo- statečná. Konečně je však výsledek přijatelný a proto myslí řečník, že zahraniční politika ve svých hlavních liniích nemábýti změ- něna. Právě jako dříve, musí trojspolek zd- stati jejím těžištěm. Trojspolku, spolkové věrnosti Německa a podpoře Italie máme co děkovati, že jsme byli ušetřeni evropské války. Jest vyhlídka, že na Balkáně nastanou zase pokojné poměry. Nechceme a nemůžeme naproti balkánským státům provozovati ne- přátelskou politiku, nýbrž usilov at o přátelský poměr, který je prost ma- licherných chikan a odpovídá důstojnosti a moci mocnářství. Chceme žiti se svými sousedy v míru, alene za každou cenu. Máme roz- hodně hájiti důležité hospodářské zájmy na Bal- káně a také v Turecku, kde na zájmy mocnářství se nebéře plný zřetel. Aspoň na základě horlivě- ho vyjednávání Anglie a Francie s Tureckem, jakož i vyjednávání s Německem, lze se obávati, že Francie a Anglie získaly tam převahy.
Koroška Jihoslovan Němec Německo Balkán Bala Turecko Anglie Francie Slovan
5 article
Řečník zmíniv se pak zevrubně o úkolech. které čekají na parlament, prohlásil, že je čestnou povinností parlamentu, aby vyřídil slu- žební pragmatiku, nutno pomoci zemím a provésti reformu jednacího řádu. Vládě nebude moci se vytýkati, že se neucházela o zí- skání Čechů. Nabídla Čechům kýžené dva mi- nistry (Výkřiky.), postarala se, aby nejen v resor- tech obou těchto ministrů, nýbrž také ve všech jiných správních oborech Čechové získávali stále více půdy. Můžeme o tom vyprávěti, jak všude narážíme na Čechy, a jak musíme se ne vždy úspěchem brániti proti počešťování celé naší sprá- vy. Musíme to činiti tím spíše, vědouce, že němečtí úřadníci jsou v první řadě úřadníky a teprve po nějakém čase Němci, kdežto čeští úřadníci jsou v první řadě Čechy a pak teprve úřadníky. (Hlučný souhlas a odpor.) Celé chování vlády vůči Čechům, zejménav Čechách, je takové, že se právě jako všude vidí, jak vláda usiluje o to, získati Čechy pro sebe. Cho- vání vlády při vyrovnacím vyjednávání v Čechách, bohužel, opět ztroskotav- ším, nemůže s naší strany zajisté býti považováno za nestranné. Nevzchopi-li se již vláda k tomu a nemůže-li se vzchopiti, aby uchopila stát, udržující sílu německého národa a postavila ji do služeb státu, měla aspoň při tomto vyjednávání hráti úlo- hu poctivého makléře a toho neučinila. Přihliželn k celému vyjednávání o jazykové otázce, jak Če- chové via facti se snažili dobývati jednu posíci po druhé. Nečinila naprosto při vyjednávání o vnitřní úřadní řeči nárok na reservátní právo jako státní. na co se státního stanoviska by měla činiti nárok. Podporovala dále zemský výbor, jenž vlastně to- hoto jména již nezasluhuje v jeho neuvěřitelném finančním nehospodářství zálohami a poskytla tak Čechům v každém směru podporu.
Čecho Němec Čechy
6 article
Nechci mluvit o celé řadě hospodářských údělů pro Čechy, na př. dávání přednosti Čechům při vodních cestách, dávání přednosti holešovickému přístavu tarifními opatřenímí proti německým lo- dím a dávání přednosti při předloze o místních drahách a hromadnou subvencí. Přese vše zaují- mají Čechové ve většině případů k státním poža- davkům zamítavé stanovisko. Lituje, že vyjednávání o volební reformě v Haliči se rozbilo a žádá zástupce Haliče, aby svůj spor vyrovnali v zemi a nezaváděli jej do říšské rady. Obrací pozornost na to, že Němciv Haliči mají nárok, aby jejich skrovné požadavkyv národm a Německo-nacionzinyvgji byly splněny žádnou dohodu, nýbrž ponechal si úplně volnou ruku pro svoje rozhodnutí. Jestliže řečník přes to hlasuje pro rozpočet, neděje se to pro vládu, nýbrž pro stát. PPochvala.) Posl. dr. Fr. Soukup stěžoval si, že rakouský parlament jako poslední z evropských parlamentů dospěl k možnosti rokovati o věcech, před něž byi postaven jako před fait accompli. Ministerský před- seda vylíčil věci zcela nevinně. Mlčeti k tomu bylo by však spoluvinou. Balkánská válka jest sice skončena, avšak říše přes to nemůže dospěti ke klidu. Jménem milionů pracujících lidí, kteři považují válku za největší zvrácenost svěla a svě požehnání spatřují v pokojné kulturní práci, jeh strana protestuje proti postupu vlá- dy. Přehlédneme-li události poslední doby, pocitu- jeme, že na balkánských bojištích leží dva poražení vedle sebe, totiž Turecko a Rakousko- Uhersko. Rakousko-uherská diplomacie nešla tou cestou, kterou jí ukázal zeměpis a dějiny. Vše- obecné je přesvědčení, že mocnářství v po- slední době utrpělo největší a nej- těžší porážku.
Čecho Posl doktor František Soukup Čechy Halič Německo Turecko RakouskoUhersko Němciv Halič
7 article
Nikdo nemůže pochopiti, proč Rakousko-Uher- sko, které dosud neztrávilo Bosnu, se vůbec vmě- žovalo do balkánských událostí, když mocnářstv před pěti lety dobrovolně upustilo od Novopazar- ska. Nikdo nemůže ještě pochopiti, jaký zájem má mocnářství na Skadru, proč Skader byl vyrván právě nejchudšímu a nejmenšímu mezi balkánským národy, nikdo nemůže pochopiti, že zájmy mocnář- ství na Adrii lépe budou obhájeny, bude-li nad Dračí vláti albanská vlajka a bude-li s ní panovati úplná anarchie a právní nejistota, než kdyby tam se závazkem nedržeti žádných vojenských lodí, byl osídlen kulturní národ, jehož životním zájmem jest žíti s námi v míru a jehož 7 milionů lidí s moc- nářstvím po staletí tisíceronásobně jest spojeno. Resonance, kterou tento podnik vykonal na náš celý hospodářský život, je katastrofální. Žijeme v nejistých poměrech a jest jisto, že bližíme se nejúplnějšímu bankrotu státních a zemských financí a ke zká- ze celého našeho národního hospo- dářství. Ztráty, které jsme utrpěli touto poli- tikou na Balkáně, jsou nevypočítatelné. Řečník zabývá se kolosálním zatížením stát- ních financí mimo rámec rozpočtu a praví, žev Čechách nastává pravá katastrofa. Nej- behatší království mocnářství bylo revolucí něme- ckých měšťáckých stran v zemském sněmu českém přivedeno na mizinu. Ale to všechno mizí proti fatální situaci hospodářské. Řečník pouka- zuje na vzrůst vystěhovalectví a zabývá se smui- nými následky, jaké má povolání záložníků pro rodiny a pro národní hospodářství. Zabývaje se výminečným stavem v Bosně, pravil, že boje na Balkáně byly vyvolány jednánímtroj- spolku. Dlužno si jen vzpomenouti na anexi Bosny a na uloupení Tripolska Ralil. Pak se ne- smíme diviti, že balkánští národové provedli sami likvidaci Turecka.
Rakousko Uhry Balkán Čechy Boseň Bosna Tripolsko Turecko
8 article
Řečník vrací se opět k albanské otázee a podotýká: Samostatné Albansko je nebezpečím pro mír na Balkáně i mezi Rakouskem a Htalií. Není žádného jiného řešení, než ponechati je balkánským národům samotným. Tvrzení, že Rakousko nemůže strpěti žádného srbského přístavu na Adrii poněvadž takový přístav by mohl býti nejlepší oporou pro ruské loďstvo, je fantastické. Touto politikou vrhá se mocnářství vědomě do náručí italského imperialismu a aby tomuto počínání byla nasazena koruna, svolila pak rakouská diplomacie. aby v Albansku byla provedena souběžná akce mocnářsiví a Italie, takže nyní Italie obdržela ti- tul, aby obsadila Valonu a tím splnila svoje nej- toužebnější přání. Neboť nyní může Italie odříznouti rakouský průmysl obsa- aním úžiny Otrantské prostě od svě- tového obchodto způsobe alif. připravuje se v li jsme si tím z bal- Na druhé straně áátele. Výsledkem je, kánských národů sm nám namířen milion že dnes na Balkáně eleknou se žádného bodáků a že tito n uzavřeli cestu do prostředku bovkotu kánětí národové jsou Soluna a přední Asi můžeme jen uvítati osvobozeni od turee a tureckého národa v zájmu balkánský ojíme však osamoce- samotného. My v R Rakousku a chceme ni v celé Evropě,ž víme, že Čechy jako
Adrie Valon Čecho Balkán Rakousko Evropa Italia
9 article
Rakousko — praví i odsouzeny k mdlobě malý evropský stát a bezmocností a chcobě obchodu býti při- vtěleni velikému vpodářskému útvaru. avšak jako samostattka, kde by se samo- správa a celek spojcíplném souladu. Rakousko nea jako element míru splniti avké poslání v Ev- ropě. Nepřejeme siválky se státy balkán- skými, žádné války a přejeme si jen, aby odstraněny byly třely pro Albansko mezi mocnářstvím a Jialiejeme si války s Rus- kem. Žádný stát nanemůže válkou více ri- skovati než naše mel. Rakousko-U her- sko musí se sorůkopníkem ná- rodní tolerancelém světě. Mír na Balkáněnená konec, nýbrž pod- nět k novému nesm zbrojení v celé Evropě. Mocnosti čekají nažik, aby se rozdělily asijské TurecRakousko-Uhersko musí však sesíliti uynitř. sesílení znamená národní autonomii. Není naožno, aby Němci a Ma- ďaří považovali se radné nositele státní mo- ci. Musí dojíti ke ssezi Němci a Čechy. Tato otázka nemůže všal řešena částečně v rámei jedné korunní zeměž musí býti rorřešena pro celou říši. Musí nasír v Haliči, Přímoří a Ty- rolsku, musí nastaná remedura celé státní raisony vůči Jihodm. Jihoslovanská otázka neaí žou lokální, žádnou rakouskou oou, nýbrž stala se otázkou evropu a klič k jejímu ře- šení jest v nažrukou. Spojení Jihoslo- vanů a zřízení jedho jihoslovanského národa jest historickou idervobození Jihoslovanů. Ra- kousko může cxistcien jako veliký demokrati- cký svaz národů a může zpět dobýti Balkán a státi se velikým ečným hospodářským teri- toriem, (Hlučná pola a potlesk českých soc dem.j. Posla dr. Kramář v úvodu řeči svítá, že poslanecká sně- movna má koné příležitost rokovati vládní politiceo nás Slovany je neoby- čejně těžkou věckovati o zahiční politice.
Němec Čecho Jihoslovan doktor Kramář Rakousko Eva Rus Evropa Ma Halič Balkán
10 article
Řekneme-li p. co se neshoduje s ná- zory úřadních ků, má se nám to za zlé na jedné straně, druhé straně se to prohla- šuje za velezradre všichni jsou tak loyální. jako byl dnes miterský předseda, který pro naše city a pro třní vztahy společného pů- vodu a kultury rce ukázal jisté porozumění. takže snad neby by neoprávněným přání, aby ti, kdo majjdpovídati intencím vlád, s dle této rady sd řídili. Němci smějí své německé cítění ez jakékoliv překážky ote- vřeně vyznávatid nás Slovanů se žádá, by- chom své slvanské city potlačo- vali. Prvním úlem je zaříditi státní po- litiku tak, iby byla v souhla su s city obyy telstva. (Souhlas u Če- chů.) My, Slovné, nejsme neskromni. Tisíc kráte jsme prolásili, že v Rakousku nechce- me žádné slovaské politiky, poněvadž Ra- kousko není povoláno a nen oprávněno dělati nějakou jedno- strannou politiku. Krise, jež jsme pro- dělali, jsou zkušebním kamenem pro politiku. Je kritickým pro stát, ukáže-li se, že v tako- vých situacích přijde do konfliktu s city ce- lých nára b n vřtšinou obyvatelstva a je přítažlivosti sousedních národu To jsou těžké následky naší pochyben vnitřní politiky. Stalo se v Rakousku ma- ximou, že se zde nesmí vládnouti proti Něm- cům, aby nebylo vyvoláno všeněmectví. Tento názor jest zajisté zcela správný. Ovšem nesm vše, co Němci prohlašují za křivdu, ihne býti též za křivdu označeno.
Němec Rakousko Německo
11 article
Říkají-li Němci, že poskytnutí státními základními zákony zaručených národních jazykových práv, že to, nač v ohledu kultur- ním máme nárok, jest bezprávím na Němcích. nemůžeme s tím souhlasiti. Dlužno se zdržo- vati každého skutečného bezpráví proti Něm- cům, poněvadž stát, jako Rakousko, který myslí na svou budoucnost, nemůže a nesm vládnouti proti žádné ze svýck národností. Jsme-li však tak loyální vůči Němcům, prosili bychom, aby tentýž ohled bral se také na Slovany. (Souhlas u Čechů.) Po všem tom, co v poslední době událo se ve slovanském světě, mohlo by se očeká- vati, že ti, kdo jsou zodpovědni za vládu mocnářství, změní svoji politiku. Řečník za- býval se pak zahraniční politikou a prohla- šuje, že nebude ji posuzovati se stanovi- ska panslavistického. Kdybych poli- tiku mocnářství chtěl posuzovati s tohot stanoviska, neřekl bych proti ní docela nic. neboť nikdo nebyl více sto lépe sloužiti těmto tendencím než naše zahraniční politika. (Souhla Čechů.) Se stanoviska mocnářství lituji, že ne- použili jsme příležitosti, abychom defínitivně rozřešili balkánský problém a že jsme nevynaložili vše, abychom naváz al upřímný, trvale přátelský pomě se sousedními státy jihoslovan- skými. Cítění obyvatelstva bylo z počátku příznivé pro politiku hr. Berchtolda, ne- boť on byl první, který se vzdal statu quo a nalezl blahovolná slova pro národy balkán- ské. Věřili jsme, že dostaneme se do přátel- ského poměru se sousedními zeměmi jihoslo- vanskými a náš průmysl bude moci zase získati ztracená odbytiště. Klidné smýšlení obyvatelstva nehodilo se však pro onu poli- tiku, která se začala provozovati v tom oka- mžiku, když nastala horečka albanská.
Němec Čecho Berchtold Německo Rakousko
12 article
Tu byl spáchán strašlivý zločín na blaho- bytu Rakouska, neboť obyvatelstvo bylo tak- řka uměle štváno do válečné horečky. T byla aféra Prochaskova. (Souhlasu Čechů.) Obyvatelstvo nevědělo, co Albanie je mělo se najednou rozehřáti pro svobodu alban- ského národa. Národové, kteří zde musí zá- pasiti o svobodu, o nejmenší právo své řečí národové, kteří v říšském hlavním městě ne- dostanou žádné obecné školy, měli se najed- nou rozehřáti pro svobodu těch, kteří byli po staletí největšími utiskovatelí křesťanského národa. (Souhlas Čechů a Jihoslovanů.) Musilo se tedy myšlení národů rozpáliti vášní a vášei byla uměle vzbuzena tím, co se učinilo v aféře Prochaskově. Tvrdím a mohu to také doká- zati, že vědělo se, že Prochaskovi se nic ne- stalo. (Slyšte! Slyšte!) Přes to však právě ča- sopisy, které byly v jistém styku s tak vřele hájenou literární kanceláří, nejví- ce štvaly a přinášely hrozné zprá- vy o Prochaskovi. Zde byl původ onoho neštěstí, které jsme prodělali. Zde vznikla vá- lečná horečka, zde mají původ strašné hospo- dářské škody, zde jest počátek zkázy hospo- dářského života. Čeho jsme dosáhli aférou Pro- chaskovou? Nic jiného než že jsme se kompro- mitovali před celou Evropou a že u všech poctivých lidí v tuzemsku vzbudili jsme veli- kou pochybnost o správnosti oficiální politiky
Prochaskův Čecho Jihoslovan Prochaska Rakousko Albánie Prochaskův Evropa
13 article
Zvýšili jsme po 6 měsíců stav našeho vojska a mobilisovali jsme. Bylo všude tvrzeno, že na ruských hranicích jsou spousty ruského vojska. Nebylo to správné. (Hlučný odpor.) Konstatují, že byl podržen poslední ročník. ale ne na hranicích Rakouska, nýbrž ve vni- tru Ruska. Konstatují dále, že na hranicíc Srbska nebylo žádné vojsko a že nebylo nutno mobilisovati. Nenapadá mi tvrditi, aby stát v ohledu vojenském nekonal svoji povinnost. Komu máme dokázati naši pohotovost? Nikomu v Evropě, protože, bohudík, celá Evropa ví, že naše vojenské zřízení jest ta- kové, že v daném okamžiku neselže. Jsme ke všemu ochotni, čeho skutečně jest třeba k zachování mocenské- ho postavení říše, chceme však protomítijiné odůvodnění, než aby se říkalo: Je to majestátní práv koruny. Nikdo nedbá více práv koruny než právě my a já, avšak závazky zodpovědnosti za taková dalekosáhlá rozhodnutí nesmějí být uvalovány na korunu. (Hlučný souhlas u Čechů a Jihoslovanů.) Řečník pojednává
Čecho Jihoslovan Rakousko Rusko Srbsko Evropa
14 article
o albanské otázce
15 article
a praví: Máme pro jaderský problém mocnář- ství nejživější porozumění a stojíme jako naše zahraniční politika na stanovisku, že Jaderské moře musí býti úplně volné a nesmí býti ovlá- dáno žádnou velmocí, poněvadž tím by naše velmocenské postavení úplně přestalo. My všichni řikáme, že Italic ve Valoně je pro ná počátkem konce. (Souhlas u Čechů a Jihoslo- vanů.) Spatřuji italsko-rakouský problém v ja- derské otázce mnohem více než v jiných otáz kách mezi Rakouskem a Italií. Přiznáváme. že musíme vynaložiti vše, aby Italie se ne- usadila ve Valoně a v jižní části Albanska. avšak nikoliv jen vojenskou posádkou, mu- síme se mnohem více chrániti před penetra- tíon pacifique se strany Italie. (Hlučný sou- hlas Čechů a Jihoslovanů.) Albansko není pře- ce žádným národním státem, není tam žádný jednotný národní cit. Není žádná hospodářská souvislost. Jest jedna spojující myšlenka a t je myšlenka národní. Odkud může však tato národní myšlenka přijíti? Přece ne z Ra- kouska? (Veselost.) Výsledkem bude, žez Italie přijde světlo národní myšlenky a od nás četnictvo. Italie je hospodářsky blízká, jest s to dělati neobyčejně levnou konkurenci na- šemu zboží. Samozřejmě úplně naplní zemí svou hospodářskou penetrací. Pomáháme Itali ještě tím, žeziglfurtekonstatovaf žé čkolx fsmě vše, abychom Albansko připravili pro Italií. To je však kletbou všeho toho, co bylo učiněno, abychom v rozhodném okamžiku, kdy šlo o vpád do Albanska, byli jíž blízko toho. rozdělití sféry vlivu a vtrhnouti do severního Albanska a nechati Italii vtrhnouti do Va- lony.
Čecho Jihoslovan Itat Albansko Rakousko Virginie Italia
16 article
To jest to nejstrašnější, co by se bylo mo- hlo učiniti proti mocnářství. Posl. Biankini byl volán k pořádku, protože pravil, že se králi Nikolovi musí jednou postaviti pomník. To se v Rakousku sice neučiní, ale soudím, že moc- nářství je zavázáno králi Nikolo- viskutečně velikým díkem, proto- že je zachránil před tím, aby zájmové sféry v Albansku byly rozděleny mezi Rakousko a Italii Strašnější chyba zahraniční politiky Rakouska nebyla by vůbec bývala možnou, než kdyby se bylo připustilo, aby se Italie usadila ve Valo- ně. Stojím na nikoli neznámém stanovisku, že pro nás bylo by nejbezpečnějším bývalo, ponechati Albansko Ře- cku a Srbsku Vycházím z toho stanoviska, že jediným nebezpečím je nebezpečí italské, neboť ani Srbsko ani Řecko nebudou, pokud jde o ná- mořní moc, nikdy tak silny, aby nám mohly uzavříti východ z Jaderského moře.
Posl Biankini Nikolov Vala Rakousko Srbsko Řecko jaderský moře
17 article
(Výkřik: Avšak Rusko!) Může se namítnouti. že Srbsko a Řecko mohly by se spojiti s Italií. Avšak připustí se přece, že se zřetelem na sebevědomou politiku Italie s touto nutnou expansivností na druhý břeh Jaderského mo- ře, s tímto ideálem mare clausum by musily počítati nejen Rakousko, nýbrž i malé státy. tudíž zejména i Srbsko a Řecko. Tyto státy musily by vynaložiti vše, aby tam jakoukoliv italskou propagandu znemožnily. Tyto státy byly by nejlepšími zárukami toho, že Italie ne- přijde na druhý břeh Jaderského moře. Na druhé straně bude se musiti též při- znati, že v okamžiku, kdy bychom byli dali Srbsku to, co prohlásilo za svoji životní pod- mínku, totiž volný východ k moři, bylo by se bývalo mohlo počítati s tím, že balkánský problém bude konečně rozřešen a my by- chom byli mohli dospěti ke sku- tečně přátelským stykům se Srb- skem. Jest nesporno, že Srbsko bývalo by mělo s ovládáním vnitra Albanska takovou práci a námahu, že bychom byli mohli počítati s trvalým mírem. Pravím jako Slovan zcela otevřeně: Kdybychom byliu nás změ- nili naši cuvajskou vládu, bylo by též Srbsko těžko nalezlo pro své další aspirace sympatie národů
Srb Slovan Rusko Srbsko Řecko Rakousko jaderský moře
18 article
Evropy. (Souhlas u čechů.) Tím by byl bývalo též ruské nebezpečí odstraněno. Neboť mezi námí a Ruskem- mohu dnes zajisté řící, že o zvláštní útočnosti Ruska přece nelze mluviti — byly by zmizely. pokud jde o Balkán, všechny třecí plochy a též s tímto státem byl by býval trvalý mír možným a byla by se pak změnila též vnitřní politik vůči Slovanům, kdybychom byli mohli počítati s tím, že mocnářství skutečně zůstane záštitou míru, na nějž možno spoléhati, pak nebyli by- chom se musili též obávati, že ruské loďstvo přijde do Drače. Lituji, že politika byla tak ve- dena a sice proto, že jsme nepostarali se o své hospodářské zájmy. Byli jsme v popředí, nesli jsme těžké ná- klady, celé odium jsme převzali. Italie zůstala klidně v pozadí a nevím jen, kdo bude míti větší výhodu z této politiky. Nemohu se posta- viti na stanovisko, na němž stojí mnoho páno s druhé strany, že v Albansku musí býti zjed- nána pevná opora proti Slovanstvu. Proti Slovanstvu není žádného Alban- ska. To je přiliš malé. (Pochvala u če- chů.) Proti Slovanstvu a proti slovanskému ne- bezpečí jest jen jediný prostředek, to jes správná rakouská politika. (Hlučná pochvala potlesk.) Němci stojí na stanovisku, že musí být za podporu, kterou poskytli zahraniční politice mocnářství, odměnění. Myslím, že jsme se do této politiky příliš vemluvili. Ovšem jest zde někdo, kdo má velikou vinu na tom a to říšský kancléř ně- mecké říše. Soudím, že bylo více než zbytečno, že říšský kancléř úřadně mluvi o veliké otázce posledního súčtování mezí Germanstvem a Slovanstvem.
Němec Evropa Rusko Balkán Drač
19 article
Neboť s tohoto stanoviska byla by naš celá zahraniční politika, všechna ta strašná břemena, jež musí naše obyvatelstvo nésti jen k tomu, aby v definitivním boji mez Germanstvem a Slovanstvem pomáhala při- kloniti misku na vahách ve prospěch Ger- manstva. Soudím, že rakouská politika s to- hoto stanoviska naprosto nesmí býti provo- zována. Dodávati pro vysoký cíl Ger- manie pokrm pro děla, k tom nejsme my Slované vskutku ochotni. (Souhlas Čechů.) Při vší věrnosti ke státu, kterou slo- vanští národové po staletí osvědčovali státu a dynastii, jsou přece dosti sebevědomi, aby neobětovali svůj statek a krev pro to, aby byli pohodlněji odnárodnění a utiskování (Hlučná pochvala Čechů.) Nejsou to naprosto žádné hrozby, není to namířeno ani prot mocnářství. Naopak, kdybychom měli sku- tečně tak nepřátelské úmysly proti mocnář ství, musili bychom právě tento směr poli- tiky vítati. Neboť slovanští národove jsou přece zajisté dosti silni. aby ještě nějakou dobu vydržel útisk. Varujeme-li tudíž před touto politikou odkazujeme-li vlády na jejich zodpovědnost nečiníme to skutečně jako nepřátelé moc- nářství, nýbrž jako lidé, kteří mocnářství poctivě chtějí, ovšem mocnářství po- někudjiné, než je nynější, nikoliv mocnářství s německo-maďarskou nadvládou, nýbrž mocnářství, jež skutečně poskytuje ochranu všem svým národům a zabezpečuje jim všem možnost volného vývoje a rozvoje zuc chvala. a l r tlesk Čechů.) Špatnější rada než německo- maďarskou koalici proti Slo- vanům nemohla by se mocnářství sku- tečně dáti a nejen mocnářství nýbrž i Něm- cům. (Hlučný souhlas.) Naopak, po slovanských vítězstvích na Balkáně musí se státi politika mocnářství jinou.
Slovan Čecho Gera Německo Balkán
20 article
Musí se státi přátelskou Slovanům. Posl. Marckhl: Tou přece jel Posl. dr. Kramář: Nechci, aby se stala Němcům nepřátelskou. Stojím poctivě na sta- novisku federalismu a to s úplnýn zachováním práv všech národ- ností a národnostní samospráv na této historicky státní půdě (Hlučná pochvala u Čechů.) Nechceme n- prosto žádnou, Němcům nepřátel- skou politiku, poněvadž víme, z bychom takovou politikou moc- nářství právě tak tisnili, jakojes ohrožováno Slovanům nepřátel- skou politikou. Avšak protože jí ne- chceme, musíme též žádati, aby se konečn dělala politika, jež neuvádí stát do největšíh nebezpečí. Je nejvyšší čas k obratu. Nejsme zde ani s to projeviti náladu oby vatelstva venku. Nálada obyvatelstva jes mnohem horší, než to, co zde pravíme. (Sou- hlas u Čechů.) Proto žádáme, aby se konečno přišlo k názoru, aby se konečně pojala my- šlenka, že toto Rakousko nemůže jinak exi- stovati, než bude-li dělati politiku, která spo- juje navzájem jednotlivé národy s osudem mocnářství s jejích celou existencí. Protože nesoudím, že to je možno, že se nalezne ra- kouský státník, jenž by po zkušenostech po- sledních měsíců po všem tom, co se děje n Balkáně, dnes ještě mohl raditi ke Slovanům nepřátelské vládě, nechce-li mocnářství přímo ruinovati, doufám, že též očekávání pánů n německé straně, kteří s takovým úspěchem štvali proti německo-českému vyrovnání, (Výkřik: Kdo štval! Posl. Švejk: Schreiner spol.), že očekávání těchto pánů na úpravu otázky shora proti nám nebudou splněna, ne- boť nemohu si představiti, že by se nalez svědomitý rakouský ministerský předseda jenž by si v dnešní situaci přál, aby český národ uvedl ještě mimo to, co se již stalo, rozčilení, jež by se mohlo státi velice nebez- pečným.
Posl doktor Němec Čecho Švejk Schreiner Rakousko Balkán Slovan
21 article
Řečník podotýká, že on to byl, jenž věři ve vyrovnání a za ně bojoval a za to byl s ním doma nakládáno takovým způsobem jejž by žádný druhý byl nevydržel a jenž pře to stále ještě zůstal věren svému pevnému přesvědčení, že z našich zmatků není pro oba národy a pro mocnářství žádného jinéh východiska, než poctivý mír. Mán odvahu — pravil řečník — to říci a tudíž právo o tom mluviti. Stala se nám křivda. bylo nám vytknuto, že následkem balkánských vitězství stali jsme se přemrštěnými a že ne- chceme žádného vyrovnání. Něco pošetilej- šího nemohu si ani mysliti. Byli jsme na pod- zim ochotní ihned pokračovati ve vyrovná- vacím vyjednávání. Nebyla to balkánská ví- tězství, nýbrž bylo vyhraženo jednomu ministroví, aby zmařil vyrovnáni (Souhlas u Čechů.) Je mlčky převzatou po- vinností, že za vyjednávání o vyrovnání za- chovává se neutralita, že se nesmí pod- niknouti žádný krok, který by mohl býti vy- kládán jako porušení této neutrality. Konsta- tuji, že za vyjednávání a pak ještě v létě za- chovávali Němci velikou zdrželivost a mohu to také říci o svých soudruzích. Tu však příšel člen vlády a v nejchoulostivější otázce, totiž v oprávněnosti obou řečí v celé zemi učiníl rozhodnutí ve prospěch německého stanoviska a to způsobem, který naprosto nemůže býti zodpověděn. (Výkřiky.)
Čecho Němec
22 article
Konstatují, že ministr spravedlností před- běhl svým výnosem řešení nejspornější otáz- ky. Oproti rozhodnutí nejvyššího soudu, je- muž má u nižších instancí zjednávati plat- nost, oproti rozhodnutí ještě z měsíce ledna 1913 postavil se na stanovisko německých stran. To jest takové zasáhnutí do vyrovnáva- cího materiálu, že jest se stanovíska člen nestranné vlády přímo neslýchaným a vznáším zde veřejně a pro vždy na ministra Hochen- burgra žalobu, že on to byl, který zmaříi česko-německé vyrovnání. (Hlučný souhlasu Čechů.) Konstatují, že u nás na podzím byla nej- poctivější vůle k vyrovnání, že tato vůle pak ale byla velice oslabena, poněvadž pozbyli jsme důvěry v jednoho z nejdůle- žitějších činitelů vyrovnání — v vládu samu. (Výkřiky.) Ačkoliv jsme se poctivě snažili, uvéstí vyrovnací jednání do proudu, vzníkla pak opět obtíž při vyřízení otázky reservátů. Musili jsme na defini- tivní odpověď čekati tak dlouho, až konečně Němci pozbyli úplně vůle k vyrovnání a až, ačkoliv vyrovnací vyjednávání nebylo formál- ně přerušeno, zřekli se pánové na německé straně vyrovnání. Němečtí poslanci vyslovili ve svých prohlášeních co nejslavnostněji, že odvolávají vše, co koncedovali při vyjedná- vání. Mohu říci jen totéž. Nejsem dne s to učiniti to oficiálně — avšak jest samozřejmo, že též námi samotný- mi bude odvoláno vše to, co jsme koncedovali jen pod tou podmínkou, že se celé vyrovnání zdaří. Lituji velice, že jsem nucen promluviti tato slova o vyrovnání a to z toho stano- viska, že situace království Českého je skutečně kritická.
Čecho Němec
23 article
Cítíme, že škoda, jež byla způsobena čtyř- letou obstrukcí celému hospodářskému a kul- turnímu životu v Čechách, jest nejen pro nás, nýbrž i pro Němce těžká. Víme velice dobře že stav zemských financí v království Českém jest nejen pro Čechy škodou, nýbrž má zá- važný význam též pro celý stát a jeho finanční situaci. Víme velice dobře, že státu není lho- stejno, má-li se země česká, nejbohatší země, státi neschopnou platiti. Učiníme vše, aby- chom tomu zabránili. Avšak nezdaří-li se nám to, neočekávejte od nás, že my, abychom za- ehránit semí před bankrotem, učiníme vám nejmenší národní ústupky. (Hlučná pochvala u Čechů.) Žádným nátlakem, žádným násilím nedonutite nás k ústupkům. Jsme milerádi ochotni k ústupkům, to víte, avšak jen ve svobodném rovném vyrovnacím řízení, ji- nak ne. Nemůžeme vám učiniti ústupky v zem- ském zřízení, o kterých ještě před krátkou do- bou u nás vůbec nebylo možná diskutovati, netroufáte-li prosaditi u svých radikálů, aby nám bylo poskytnuto úplné jazykové právo v našich úřadech a aby nám bylo zaručeno, že ani němčina ani čeština není v Če- cháchnikdecizi. Myslíte-li, že by se mo- hla nalézti nějaká vláda, která sice zachrání zemské finance, za to však vám učiní jedno- stranné ústupky, klamete se. Nenajde se žádná vláda, která by měla odvahu . . .. Posl. dr. Roller: Býti spravedlivou. Posl. dr. Kramář:........ poškoditi český národ takovým způsobem. Pravíte býti spravedlivou. Co pak vám schází v Čechách?
Němec Čecho Posl doktor Roller Kramář Čechy
24 article
(Hlučné výkřiky a odpor německých nacioná- lů: protivýkřiky Čechů.) To jediné, že se ne- můžete sami spravovati. Učinil vám někdy zemský výbor křivdu? Nemáte tam úplná ja- zyková práva? (Hlučný odpor a četné výkřiky německých nacionálů.) Vrháte zemi do neště- stí, ruinujete zemské finance na dlouhou do- bu, obětujete miliony a miliony, jež musí se platiti z kapes také vašich poplatníků. Ruinu- jete úvěr království, ohrožujete úvěr říše jen proto, že se nemůžete sami spravovati. Co bychom musíli učiniti, kdybychom by- li takoví jako vy? (Hlučný souhlas Čechů; odpor a četné výkřiky německých nacioná- lů.) Nemáme ani úplné právo našeho jazykav našich úřadech. Náš celý kulturní život není spravován našimi lidmi, nýbrž Němci a my si to musíme dáti líbiti. (Výkřiky německých na- cionálů.) Kde jsme, jsme v menšině. Jsme menšině také v zemském sněmu českém, kde máme většinu jen s velkostatkem. V jaké men- šině nalézáme se zde a musíme si od vás ne- chati všechno líbiti. (Smích a hlučné výkřiky německých nacionálů.) Jsme zde jenom na zá- kladě křiklavého porušení našich státopráv- ních práv, nerušíme žádné jednání, necháváme se přehlasovati a snažíme se provozovati roz- umnou politiku. Bránili jsme se jen proti tomu, aby vaše obstrukce byla odměněna a nám vzato to, co jest naším zákonným právem a při tom mluvíte ještě o spravedlnosti. Stěžujte s na ty, kteří se bojí vyrovnání v Čechách, po- něvadž by snad museli tatáž práva poskytnou- ti Slovincům anebo Vlachům v Tyrolsku. Při tom mluvite ještě o spravedlnosti a snad my- slíte, že by se mohla nalézti vláda, která by vám mohla pomáhati v obstrukci? Doufám, že se to vůbec nestane. Doufám, že nynější vláda, ačkoliv má ve svém středu Hochenburgera, přece nebude míti odvahu, aby na sebe po druhé uvalila takovou zodpovědnost.
Čecho Němec Vlach Čechy Tyrolsko