2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. května 1913. číslo 137.
4
article
Vynakládáme všechno úsilí, abychom za-
bránili finančnímu krachu království,
avšak je-li nevyhnutelný, pak doufám, že vláda
splní svoji těžkou povinnost, nikoliv vůči
Němcům, nikoliv vůči Čechům, nýbrž vůči
království Českému, celému státu a mocnář-
ství. Doufám, že se nedopustí právě v tak
choulostivé situaci žádného jednostranného
činu. (Výkřiky u německých nacionálů: Dou-
fejme!) Nejsou takové doby, aby vláda se
mohla odvážiti postupovati v takové záleži-
tosti násilně proti Slovanům. Soudím, že vlá-
dasenedák tomu svéstí, aby k chy-
bám zahraniční politiky připoje-
ny byly ještě chyby ve vnitřní po-
litice. Největší a nejzávažnější chybou by
bylo, kdyby se chtělo pokračovati v tom, aby
se nakládalo se Slovany jako se státními ob-
čany druhého řádu, proti nimž jest vše dovo-
leno. Ať osud ušetří Rakousko před tím, aby
provozovalo politiku, která uspíší nebo vyvolá
Bethmann-Hollwegův rozhodující boj mez
Germánstvem a Slovanstvem. Rakousko ne-
má a nemůže býti povoláno, aby bylo přední
stráží Němců v Albanii nebo kdekoliv jinde.
Němec
Čecho
Slovan
Rakousko
Albánie
5
article
Mocnářství je naopak povoláno k tomu, aby
zabránilo velikému boji mezi Germánstvem
Slovanstvem, aby zmenšilo třecí plochy mezi
oběma těmito rasami, aby vnitřní a zahra-
niční politikou zjednalo přátelský poměr
uvnitř mezi Němci a Slovany a aby tímto způ-
sobem usilovalo o pokojné rozřešení veliké
otázky. Nebojíme se žádné katastrofy, ale
také si jí nepřejeme. Chceme mír a proto
máme jenom jednu prosbu a jedno přání: At
naleznou se konečně vlády v Rakousku, které
neprovozují jen politiku dne, které nestaraji
se jenom o to, aby se jim povolil rozpočet.
branci a vojenské úvěry, nýbrž vlády, které
starají se o to, aby zabezpečily budouc-
nost Rakouska. A to jest možno jen tím
způsobem, že budoucnost mocnářství opře se
o spokojenost jeho národů, nebot
všechny jiné vnější mechanické prostředky
nepomáhají. Tento základ jest jedině pevný.
chce-li mocnářství, jak pravíte, skutečně zů-
stati na světě poslední. (Hlučná pochvala
potlesk Čechů; řečníkovi se blahopřeje.)
Místopředseda Conci volal ku pořádku posl
dra. Soukupa pro neparlamentní výrazy, jimii
dnes kritisoval správu zahraniční politiky, načež
další jednání přerušeno.
Vládní předloha o zákonu, kterým se dopl-
ňuje trestní soudní řád. přikázána bez1
čtení pracovnímu výboru.
Po přečtení došlých spisů byla schůze
skončena ve 346. hod.
Příští schůze bude zejtra. Na pořadu jest po
kračování 1. čtení zatímného rozpočtu.
ov Z pärlamentních výborů.
Němec
Čecho
Soukup
Rakousko
Slovan
6
article
Z Vídně, 20. května. (K. k.
Vídeň
7
article
lul
Jell V rozpočtovém výboru prohlásil ministr fi-
nllaancí ryt. Zaleski, že podává sdělení o výda-
jěvích, jimiž mimořádná vojenská opatře-
ntotí, jež, jak známo, byla prováděna, po případě
jMsou prováděna od listopadu minulého roku, zatí-
Vezila státní poklad. Když situace v listopadu stala
se takovou, že byla uznána nutnost učiniti jisté
vojenské přípravy, šlo o jisté výdaje na pohotovost
vojska, námořnictva a zeměbrany a o výdaje, jež
byly spojeny s tak zv. zvýšením mírového stavu.
Mluviti o podrobnostech provádění těchto operaci
nepovažuje se ministr za povolána. Výše tschto
výdajů byla namnoze ve veřejnosti přetřásána.
V jistém zahraničním časopise byla dokonce ře
o jedné miliardě. Na zmíněné kategori« -4i.la dn
bylo vydáno na vojsko, námořnictvo a zeměbranu
celkem s rakouské strany jako příspěvek dle
kvoty a jako výdaje pro zeměbranu dohromady
okrouhle 167 mil.
V době nebezpečí byla některá opatření
schváleného již programu provedena rychleji a lze
očekávati, že v budoucnosti se dá leccos z původ-
ního programu ušetřiti. Ministrem uvedená částka
167 mil., k níž dlužno připočitati uherský příspě-
vek, je zajisté částkou, jež těžce padá na váhu,
avšak potěšitelným způsobem zůstává daleko za
číslicí, lterá byla rozšiřována ve veřejnosti.
Zaleski
8
article
Pokud jde o použití úvěrů, byla zdůrazněn
okolnost, že jednotlivé rozpočtové položky r. 1911
nebyly úplně vydány. Naproti tomu dlužno připo-
menouti, že máme přece ve státním rozpočtu řadu
úvěrů, jimž ve finančním zákoně výslovně bylo
vyhraženo dvouleté používání. Je pak jasno, že
splnění těchto podmínek pro úhradu takových vý-
dajů nemůže se díti dle kalendáře, pročež povo-
lené úvěry nebyly vydány v prvém rozpočtovém
roce své používací lhůty.
Ministr podal pak vysvětlení o poklad-
ních hotovostech a prohlásil na dotaz posl.
dra. Ellenbogena, které půjčky byly uzavřeny vr
1912 a v jaké výši, že odpověď nalézá se už v řeči.
kterou ministr pronesl loni v řijnu při podání roz-
počtu na rok 1913 v poslanecké sněmovně. Na žá-
dost uvádí ministr zevrubné číslice. V r. 1913 byla
však provedena jen jedna úvěrní operace, totiž za-
dána byla 432 rakouská renta na potřeby želez-
niční 122.800.000 K. Nezaložené dluhy nebyly v ro-
ce 1912—13 kontrahovány
Naproti tvrzení dra. Ellenbogena, že byly po-
ukázány státní peníze knížeti-biskupovi Jegliči
prohlásil ministr, že to neodpovídá pravdě. Mensa
arcibiskupská uzavřela u krajinského náboženské-
ho fondu zúročitelnou hypoteční výpůjčku 600.000
korun. Jedná se o hypoteční zatížení kmenového
jmění náboženského fondu. Ministr prosí, aby jeho
vývody byly vzaty na vědomost.
Když posl. Angermann poděkoval miní-
strovi financí za to, že rozptýlil pověst o vydání
miliardy, bylo jednání přerušeno a příšti schůze
bude zítr a odpoledne.
Ellenbogen
Angermann
poslanecký sněmovna
Mensa
9
article
Sociálně-politický výbor rokoval o předběžné
zprávě posl. Freislera a Šeitze o návrzích, které se
týkají úpravy pracovní doby pomocných
dělníků. Ref. Frelsler podal tento návrh:
1. Při zkrácení maximální doby pracovní, plat-
né dnes podle § 96. a) živn. řádu, má se v jednotli-
vých odvětvích dbáti na veliké různosti, pokud jde
o velikost podniku a místo a bráti na to zřetel při-
měřenými opatřeními a přechodnými ustanovení-
mi, jakož i úlevou při povolování práce přes čas.
2. Vláda se vyzývá, aby na podzim tohoto roku
zúčastnila se chystané mezinárodní konference
Bernu a aby na základě výsledků této konference
podala předlohu.
Korreferent Seitz navrhl, aby návrh Ha-
nuschův byl vzat za základ rokování a aby byl
zahájena podrobná rozprava.
Příští schůze koná se zítra.
Legltimační výbor přikázal zprávu o prote-
stované volbě posl. dra. Fr. Soukupa posl. Fili-
pinskému.
Výbor uznal za správné volby: Měchurov
(Morava). Fr. Němce (Morava) a Smrčkov
fref. dr. Koerner.)
Pokud se týče uznání volby ryt. Mühl
wertha, přijat byl odročovací návrh posl. Wi-
narského.
Branný výbor, který měl dnes konati schů
nebyl schopen se usnášeti.
Freisler
Šeitz
František
Soukup
František . Němec
doktor
Koerner
Mühl werth
Bern
Fit
Morava
10
title
Politický přehled.
11
article
Země české.
Země české.
Otázka druhé české university.
Vracíme se k této otázce, sjezdem Federace
českého stud. vysokoškolského rozvířené, jednal
proto, že resoluce, přijatá na manifestační schůzi.
stala se příčinou neshod studentských skupin v
Svazu č. St. a jednak proto, že česká publicistika
bez výjimky umnlčela naše authentické vylíčení
jednání parlamentárky býv. Jednotného klubu.Z
vyličení toho, otisknutého v „Nár. Listech“, jest
zřejmo a jasno, že v posledních letech česká dele-
dace na říšské radě nepodnikla zvláštní akce za
druhou universitu jednak pro nepřízeň parlament-
ních poměrů, jednak však také proto, že po přání
moravských poslanců brán byl zřetel na jed-
nání mezi Čechy a Němci na moravskím sněmu, do
kterého českými sněmovními poslan ei
moravskými otázka druhé university
byla vsunuta.
Němec
Čechy
svaz č . St
12
article
Timto jasným vylíčením skutečnosti jsme vy-
světlovali po pravdě svá slova ze dne 27. dubna
o tom, že druhá universifa sdílí osud ostatních mo-
ravských požadavků. Tímto vylíčením bylo jasně
prokázáno, že delegaci z Čech na říšské radě ne-
může býti ani v nejmenším vytýkáno, že by ona
druhou universitu odsunovala a bylo také doká-
záno, že „Nár. Listy“ neprchlašovaly v oné kace-
řované větě otázku tu jen za otázku moravskou,
nýbrž vytýkaly moravským poslancům, na jichž
výslovné přání v parlamentárce Jednotného klubu
byl vzat zřetel, že oni pro otázku tu neučinili a
nečiní tolik, kolik bylo v jejich moci a právu. Tyto
jasné důvody byly českým tiskem svorně umlčeny.
„Čas“ sice zarazil svoje nepoctivá obviňování proti
„Nár. Listům“, ale realističtí studenti-dopisovatelé
do krajinských listů štvali docela ve smyslu dřívěj-
ších projevů „Času“ dále proti naší straně a „Nár
Listům“. Český tisk realisticko-národně-sociálně-
státoprávně-pokrokový umlčel nepohodlné pravdy
a neopravil lží, které dříve rozšířil pod patronací
„Času.
Čechy
13
article
Naše zpráva o jednání v parlamentárce býv.
Jednotného klubu ukazovala jasně, že moravšti
poslanci vyhražovali si pro sebe akci za druhou
universitu na moravském sněmu. Oni tedy, podle
mluvy „Času“, chtěli učiniti z otázky té olázku
jen moravskou. A dne 11. května vyšlo v „Lido-
vých Novinách“ volební provolání lidové strany
pokrokové, v němž jsou tyto věty: „Vývoj českého
školství je dlouho už na mrtvém bodu a je třeba
tuhé práce, aby bylo zreformováno a doplněno dle
dnešních potřeb. Vyvrcholení českého
školstvína Moravě, česká universita
v Brně, musí se dostati znovu na denní
pořádek zemské politiky moravské.
Tato proklamace jest jasným potvrzením toho, co
jsme o osudu otázky druhé české university nazna-
čili dne 27. dubna a jasně vyložili 8. kvělna. Mo-
ravští poslanci vzali si tu otázku na starost, lidovo-
pokroková strana prohlašuje druhou universitu za
vyvrcholení českého školství na Moravě a říká, že
její otázku má na starosti zemská politika morav-
ská. Kde zůstal „Čas“, aby zaujal stanovlsko k to-
muto prohlášení? Kde je Svaz českoslovanského
studentstva a generální rada Federace č. S. V.
aby odvolaly křivdu, spáchanou známou resolucí,
na většině české delegace a dali jí satisfakci za u-
rážky, vzniklé pouze na základě nesprávných vý-
kladů „Času“? Doufáme, že ve studentstvu je soud-
nosti dost, aby dovedlo posouditi fakta [která sama
sebou jsou pro nás zadostučiněním dostatečným]
aby náležitým projevem odvolalo výtky, učiněné
neprávem většině české delegace a tím umožnilo
opětně klidnou spolupráci všech studentských sku-
pin ve Svazu Č. St.
český školstvín Morava
Lido
východ novina
český univerzita v Brno
český školství na Morava
svaz českoslovanský studentstvo
federace č . S . V
svaz Č . St
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Přípravy k haličským volbám.
Minulou neděli shromáždili se v Řešově
důvěrníci polské strany lidové a ve Lvově
důvěrníci polské strany demokratické,
aby učinili přípravy evesovémzvaim
dva volební výbory, jeden pro západní, druhý
pro východní Halič, v nichž v obou bude před-
sedati Jan Stapiňski. Mimo to přijali re-
soluci, v níž se poukazuje k tomu, že úkolem
nového sněmu bude provésti volební reformu,
pro kterou poměr mandátů polských a malo-
ruských jest kompromisem už stanoven, a
proto povinností všech demokraticky smýšle-
jících voličů musí býti zvoliti co nejvíce po-
slanců, rozhodných přátel volební opravy. Aby
se hlasy netříštily, ukládá se výkonnému vý-
boru dorozuměti se s přáteli volebnt
reformy bez rozdílu národnostio
kandidátech, aby volební zápas byl omezen
na územi co nejužší. Mimo to důvěrníci lidov-
ců žádají, aby se provedení malého finanční-
ho plánu na říšské radě zdrželo tak dlouho,
až budou v Haliči sněmovní volby provedeny.
Ve Ivovské schůzi demokratické schvále-
no delší prohlášení, v němž se projevuje sou-
hlas s postupem demokratických poslancův
jednání o volební opravu, jež měla zdemokra-
tisovati sněm a přispěti ke smírnému soužití
obou národností v zemi. Dále se odsuzuje cho-
vání oněch polských kruhů, které se snaží pe-
trifikovati přežilé společenské ústrojí, maří
snahy o rozšíření práv lidových a dohodu
obou národností a svým „liberum veto“ zničí-
ly připravenou volební reformu. Strana demo-
kratická, pokládajíc volební reformu za nej-
důležitější úkol nového sněmu, půjde do voleb
s dvěma hesly: Domoci se zvolení co největší-
ho počtu poslanců, přejících opravám v pravdě
demokratickým, a dorozuměti se před volbami
s oněmi polskými stranami (Běží hlavně o mě-
sta. Poz. red.), které se v dosavadní akci pro-
hlásily pro volební opravu.
Stapiňski
RakouskoUhersko
Halič
Poza
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bude Rusko rozhodčím mezí Srby a Bulhary
či nebude?
Petrohradský „Svět“, list příznivý stejně
Srbům jako Bulharům, se prohlašuje pro to,
aby Rusko nebralo na sebe úlohu
rozhodčího ve sporu bulharsko-
srbském, nýbrž aby sporným stra-
nám poradilo obrátit se ke troj-
dohodě velmocí, aby tuto nevděčnou
úlohu na sebe vzala, ovšem s výhradou, že
její rozhodnutí bude oběma stranami bez re-
potu přijato.
Myslili jsme dříve, píše list, že spojenei
sami dospěji ke vzájemné shodě. Oni nejlépe
znají podmínky, za kterých začata byla vál-
ka, a taktéž i to, čím byla provázena. Ale
místo toho, aby se dorozuměli sami, Srbové
i Bulhaři žádají Rusko, aby je rozsoudilo, ale
při tom vždycky ta strana, která právě bůh
ví proč myslí, že by Rusko dalo za pravdu
straně druhé, ustupuje a prohlašuje, že si Ru-
sko za rozhodčího nepřeje. Nyní tak činí
Srbové. Z toho vidno, do jak choulostivého
položení by se Rusko dostalo, kdyby za těch
Srba
Bulhar
Rusko
16
article
okolností úlohu rozhodčího na sebe vzalo. At
by rozhodnutí jeho dopadlo tak neb onak.
vždycky by jedna strana byla nespokojena
obviňovala by Rusko ze strannictví a nespra-
vedlivosti. Ale jinak bude, bude-li rozhodnutí
vzneseno na celou trojdohodu. Anglie, Fran-
cie a Rusko mají se k balkánským státům
stejně přátelsky, ony dohromady zajisté by
měly u sporných stran potřebnou autoritu
proti jejich společnému rozhodnutí žádný by
nemohl reptati, že je strannické.
V bulharském tisku bylo vysloveno mi-
nění, že Rusko slibilo podporovati požadavel.
Bulharska, aby Srbsko do písmeny dostálo
smlouvě z února 1912 a aby smlouva zrevido-
vána nebyla. Tato zpráva učinila ohromný
dojem v Srbsku, kde trvají na tom, že smlou-
va zrevidována býti musí, protože nadešly
jiné okolnosti. Ruská diplomacie — vytýká
„Svět“ — v balkánských věcech velmi těžko-
pádná, neučinila ničeho, aby Srby upokojila.
Fran
Ruska
Srba
Ata
Rusko
Anglie
Bulharsko
Srbsko
17
article
Když Radko Dimítriev a Danev byli v Petro-
hradě a když do Evropy posílány byly tele-
gramy, že Rusko jest ochotno dáti Bulharsku
za ztrátu Silistrie kompensaci na srbsko-bul-
rarské hranici, tedy na účet nároků
srbských, ruské zahraničné ministerstve
toho nevyvrátilo. Konečně, když se stalo zná-
mo, že vynikající srbský státník Stojan Nova-
kovič přijede do Petrohradu, aby paralysoval
agitaci bulharskou a vyložil nároky srbské.
pan Sazonov opět zůstal ruské veřejnosti dlu-
žen vysvětlení, proč s návštěvy Stojana No-
vakoviče sešlo, zdaž vláda srbská sama se ji-
nak rozmyslila, či snad jí dal p. Sazonov na
srozuměnou, že by mu návštěva Stojana No-
vakoviče nebyla vítána. Jisto je tolik, že No-
vakovič nepřijel. Ale nepochybno jest i to
že ruská diplomacie dospěla svojí „mazaností“
k těm koncům, že nedůvěru k ní mají jak
Srbové, tak Bulhaři.
Naše mínění je, že Rusko po tom, jak
rozřešilo otázku skaderskou, nemůže aspoň
prozatím samostatně řešití žádnou otázku
slovanskou a že proto nutně je zapotřebí, aby
ve sporu srbsko-bulharském o rozhraničení
dobytého území bylo rozsouzení vzneseno na
trojdohodu tak, jak navrhuje „Svět“.
Dimítriev
Danev
Stojan Nova
Sazonov
Stojan
Srba
Bulhar
Petra
Evropa
Rusko
Bulharsko
Silistrie
Petrohrad
18
article
Miljukov o srbských požadavcích.
Miljukov o srbských požadavcích.
Prof. Miljukov pokračuje ve svých statích
o srbsko-bulharském sporu a obírá se teď v Rěči
jmenovitě srbskými důvody pro rozšíření
hranic srbských v Makedonii. Prof. Miljukov není
na straně Srbů. Zdá se mu, že jich »pud na jihe
je výsledkem nepřirozeného tlaku rakouského,
který odehnal je od moře Jaderského a dal jim
směr k Solunu. Pozoruje prý se to od r. 1878
i v pozdější smlouvě Milana s Rakousko-Uherskem
z r. 1881. V této smlouvě slibovala se pomoe
Srbsku, dosáhne-li rozšíření svého území na jih
kromě sandžaku. Tento bod smlouvy byl podnětem
k bratrovražedné bulharsko-srbské válce r. 1885.
Při obnovení smlouvy r. 1889, platné do r. 1895,
Rakousko slíbilo určitěji spomoc při rozšíření
Srbska směrem po dolině Vardaru, dovolí-li to
okolnosti«. Karaďorděviči drželi se sice vůěě
Rakousko-Uhersku jiné politiky než Obrenoviči.
ale jinak směr srbské výbojné politiky zůstává
týž: k Egejskému mořil Rakouská idea pohybu
Srbska na jih v cizí místa, aby Srbové byli od-
vedeni od severozápadu, tato idea opět je těhotna
událostmi, hrozícími připomenout r. 1835 — věští
Miljukov.
Srbsko ještě v září 1912, když nebylo nyněj-
šich důvodů o mimořádných úsluhách válečných
ve svém memorandu velmocem určovalo takové
hranice sautonomního« Starého Srbska, které
zřejmě překračovaly půl roku před tím smluvené
hranicet zdekia cery áčtli, nrgíeřítok Bregal-
ústí do Vardaru, dále Prilep. Kruševola'venřid
kdežto původně v mezích bulharské Makedonie
zůstávalo všechno poříčí Bregalnice, Veles, horní
tok Tresky.
Miljukov
profesor
Srba
Milan
Obrenovič
Makedonie
RakouskoUhersko
Srbsko
Rakousko
Vardar
Prilep
Bregalnica
Veles
19
article
Miljukov na základě svých osobních zkuše-
ností z nedávné cesty po Balkáně uvádí, že na
obou stranách, jmenovitě v Bulharsku, hrozí
v krajním případě zakročením Rakouska, ale
podle jeho mínění tyto hrozby jsou liché. Přes to
však kategorické prohlášení srbské vlády o nut-
nosti revise bulharsko-srbské smlouvy, která
v Bulharsku bez toho byla považována za přílišný
ústupek, svědčilo by o tom, že na Balkáně začal
řešit otázku ne trvání balkánského spolku, leč
otázku hegemonie na Balkáně.
Prozatímní hranice mezí Srbskem, Bulhar-
skem a Řeckem.
Podle zprávy ruských listů ze Skoplje smí-
šená komise z důstojníků bulharských a srbských
ustanovila prozatímní hranice území, obsaze-
ných Srby a Bulhary, aby podle těchto hranie
bylo zřízeno neutrální pásmo. Prozatímní hranice
začínají u severních bulharsko-tureckých hranie
táhnou se k jihovýchodu na Křivou Palanku podél
řek Zlatovky, Bregalnice, Křivé Lakavice k mě-
stům Doiranu a Geogeli. V městech Štipu. Rado-
vici, Strumici a Doiraně, obsazených společně bul-
harskými i srbskými vojsky, jsou srbské posádky
ale administrativní moc je v rukou bulharských.
Podobná komise důstojníků srbských a ře-
ckých ustanovila též neutrální pásmo mezi Řeky
a Šrby, které se táhne od Geogeli přes hory Du-
dici a Nidži na sever od Floridy a zahýbá na jih
od jezer Prespanského a Ochridského k řece
Bulhar
Srba
Řek
Balkán
Bulharsko
Rakousko
Srbsko
Řecko
Bregalnica
Křivá Lakavice
Štip
Florida
21
article
První neshody ve Skadru.
První neshody ve Skadru.
Mezinárodní složení expedičního sboru, pově-
řeného prozatímní okupaci Skadru a nejnutnějšími
správními opatřeními, přináší s sebou hned z po-
čátku jisté obtíže.
Anglický admirál Burney počíná si sice velmi
objektivně, přes to však vzniká mezi Rakušany
a Italy nespokojenost s jeho některými nařízeními
Skutečnost, že je vrchním velitelem, nutně způ-
sobila, že anglická vlajka je všude v popředí, že
při vylodění byla angličina velící řečí a že posud
celá výprava činí na domorodé obyvatelstvo dojem
anglického podniku, při němž ostatní mocnosti
Britanii pomáhají. Mocnosti, jež na Albanii mají
zájem, vidí již v tom seslabení svého, dlouhými
lety zjednaného prestiže. Nyní pak byl ještě první
důstojník francouzského křižáku jmenován nejvyš-
ším zástupcem soudnictví a odejdou-li velitelé ze
Skadru, bude státi v čele veškeré správy anglický
důstojník a na druhém nejvýznamnějším místě
Francouz. To dělá na italské a rakouské straně
zlou krev a vytýká se tu, že se trojdohoda příliš
staví do popředí.
Takovéto rozladění nepřispívá k dobré shodě
mezi vůdci výpravy, a zdá se býti také samo o
sobě dosti těžkým pomoci novému státu na nohy.
Kdyby to měly učiniti mocnosti, musilo by tam
vojsko býti mncho let. Velitelé ostatně snaží se
na dlouhých konferencích zříditi zatím aspoň ska-
derský stát a pokoušejí se zavésti městskou orga-
nisaci pro všechna odvětví správy. Je pouze otáz-
ka, kdo má platit úřadníky, neboť veškeré dosud
existující příjmy, jako daň ze solí, z výnosu ry-
bářství a daň kolková, jsou zabaveny pro Dette
publique. Proto prohlašuje mezinárodní vojenská
rada ve Skadru důrazně nutnost, aby na konfe-
renci velevyslanců byla rychle zjednána půjčka pro
Skader. Nejnalehavější potřebě odpomohla filiálka
ottomanské banky zálohou 1000 tureckých liber.
Burney
Rakušan
Italos
Francouz
Británie
Albánie
22
article
Francie a Turecko.
„Tempsu“ se sděluje, že po podpisu dohody
anglo-turecké přijede Hakki paša do Pařižs vy-
jednávat s lo otázkách, týkajících se fran-
couzských zi
Francoužnerální správa drah žádá n
turecké vládiju výloh, způsobených příprav-
nými pracem, zanočala před válkou na žá-
dost turecké za účelem zřízení různých že-
lezničních tralhanii a v Makedonli.
Turecký thlašuje, že Turecko, které po-
třebuje přáteli kanitálů francouzských, při-
nese všechny oběti vůči Francii, jakmile
obě země přisí vravě svých sporných zále-
žitostí. Všeobe vyslovuje přání, aby po do-
hodě anglo-turtosle také k dohodě franko-
turecké.
Francouzskaa ustanovila jako podmínku
svého souhlasu senín, tureckých cel o 4 proc
a placením daně c aby Turecko přijalo
všechny požadavky, ožené francouzským ve-
levyslancem Bomparine 24. února.
Reorganisace oturecké strany.
V měsíci červnu se v Cařihradě konati
sjezd mladoturecké stjebož účelem bude pře-
devším přeměniti mlatcký komitět v moderní
stranu dle anglického Jak známo, je mlado-
turecký komitét posudhu organisací, neboť ta-
to forma se nejlépe hk jeho terrorislickému
postupu. Chtějí-li nyní oturci upustiti od tajné
organisace, nasvědčujeje se cítí dosti silnými
aby se udrželi u vesla.
Sjezd vysloví se taro rozsáhlý lodní pro-
gram a bude žádati ry provedení reforem
Anatolii.
Francouzskaa
Anatolie
Francie
Turecko
Cařihrad
anglický Jaca
23
article
Dohoda politich stran v číně.
Dohoda politich stran v číně.
Čtyři velké politickény, které jsou zastou-
peny v čínském senátu alanecké sněmovně, to-
tiž nacionalisté, republil demokraté a unioni-
sté, konaly v Pekyně vel schůzi, na níž se pro-
jednávaly aktuální polititotázky.
Dohody bylo mezi i dosaženo v tom, že
především má býti přijatifinitivní ústava a pal
bude vykonána volba prenta republiky.
Pokud jde o právo k státu, rozpustit po-
slaneckou sněmovnu, ží nacionalisté, aby
měl toto právo se válením senátu, o-
statní strany pak žádají, president směl sně-
movnu rozpustit z vlastní ci. V této věci je te-
dy dohoda aspoň částečn Úolná neshoda však
panuje mezi nacionalisty ami ostatními stranam
pokud jde o způsob, jakýná býti ustaven kabi-
net.
Nacionalisté chtějí, abyrcházel přímo z par-
lamentu, nebo spíše z pimentní většiny, mi-
nistři aby totiž byli povolini raději mimo par-
lament. Štrany republikána demokratická a u-
nionistická pak chtějí jmenkní ministrů zůstaviti
presidentovi republiky.
slanecký sněmovna
24
article
Z Londý.
Z Londý.
(Pův. dopis „Ná Listů“)
V Lidýně, v květnu.
Svatodušní svátky vynzdnily celý West
End. Odjeli ministři, vekyslanci, členové
parlamentu a většina ofiálních osobnosti.
Toto opouštění městanáleží ostatně ke
zvláštnostem londýnského života. V žádné
jiné zemi není záliba pro cstování tak vyvi-
nuta i v nejchudší třídě. Av mohli býti pří-
tomni footballovému matchi projedou dělníci
v zábavním vlaku celou Aglii. Bohatí odjí-
ždějí pravidelně z velkého něsta, kde bydlí
v pátek večer nebo v sobot ráno a vraceji
se do své městské resideng teprve v pon-
děli nebo v úterý. „Week eni“ je epidemický
a zuří pravidelně z jara. I zimě však zá-
možní lidé utíkají z mlhavýc a zakouřených
měst na venkov nebo na pevninu, aby uvi-
děli modré nebe a zářivé slunce, což jestv
Anglii vzácností.
Konference velevyslanců si tedy povo-
lila desetidenní prázdniny. Sir Edvard Grey
odpočívá na vnívsieti o záležitostech palkál
ských. Také francouzský velevyslanec Cam-
bon odjel v sobotu z Londýna do Paříže. Od-
vezl s sebou program návštěvy presidenta
Poincaréa v Londýně koncem června, vypra-
covaný francouzským velevyslanectvím a za-
hraničním úřadem anglickým, předloží jej
Poincaréovi, a jakmile bude schválen hlavami
obou států, bude uveřejněn v listech. Všechny
tyto přípravy nasvědčují, že v oficiálních kru-
zích panuje stále větší optimismus. Nesmí se
však zapomínati, že četné obtíže se vyskyt-
nou při ohraničení jižní Albanie a lze také
očekávati komplikace, které může způsobiti
choulostivá otázka egejských ostrovů. Přesto
se nesoudí, že by všechny tyto otázky mohly
zkaliti dohodu, která nyní trvá mezi velmo-
cemi. Lze tedy doufati, že léto bude klidnější
než podzim, zima a jaro.
Anglie však je ohrožována jiným, stále
vzrůstajícím nebezpečím, jsou to sufražetky.
West
Poincaré
Anglie
Camelopardalis
Londýn
Paříž
Albánie
Week
Edvard Grey
25
article
Každý den přinášejí listy sensační zprávyo
nějaké pumě nebo požáru. Je pravda, že po-
sud pumy zapomněly vybuchnouti, nebo že
se mechanism pekelných strojů zařídil tak
aby byly neškodny, ale kdož ví, zdali třeba
nedopatřením někdy puma přece nevy-
buchne?
Terorismus sufražetek stává se skutečně
nesnesitelným. Ministerský předseda Asquith
a ministr osad Harcourt jsou stále ohrožení
na životě a policie by neručila za jejich bez-
pečnost, kdyby se odvážili vyjíti bez detek-
tivů. Při všech oficiálních obřadech, jichž se
členové vlády zúčastní, nutno učiniti rozsáhl
policejní opatření, ba chrání se i členové krá-
lovské rodiny a panovník sám.
Většina královských paláců a některá
musea jsou již uzavřeny veřejnosti. Velké ná-
rodní sbírky budou rovněž brzy obecenstvu
nepřístupny, neboť nebezpečí je příliš velké.
I chrámy, jako katedrála sv. Pavla, jsou ohro-
ženy. Poštovní schránky jsou vydány na mi
lost ženám, které bez zřetele na nevinné nič
dopisy a zásilky žíravinami.
Asquith
Harcourt
katedrála svatý . Pavel
26
article
Tento stav nemůže déle trvati. Sufražet
ky stály národ již miliony jak na policejních
výlohách, tak na mnohých škodách, způsobe-
ných žhářstvím a jinými zločiny. Je nutno.
aby tomu byl učiněn konec. Vláda po dlou-
hém váhání učinila konečně energická opa-
tření a dala zatknouti vůdčí osobnosti hnutí
Lze doufati, že konfiskací peněžních pro
středků sufražetek se zamezí revoluce, kte
rou osnují. Při tom sluší uvésti, že pro znač-
ný počet těchto feministek je hnutí pro hla-
sovací právo žen výnosnou živností, nebot
organisátorky dobře žijí z peněz, poskytova-
ných naivními dušemi.
Agitace v bojovné formě ostatně se ne
srovnává s přáním většiny anglických žen
Zločiny, které se páchají jménem žen, zdržuj
prostě pokrok věci, jíž paní Pankhurstoví
její dcery a jejich přítelkyně nejvíce škodí.
J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
27
title
Kposlednímudálostemve Svazu
českoslovanského studentstva.
svaz českoslovanský studentstvo
28
article
(Z řad studentstva.)
29
article
Vystoupení svobodomyslného studentstva zá-
roveň s adrárním ze Svazu českoslov. studentstva
dalo podnět k úvahám v některých našich orgá-
nech. Nejobšírnější úvahu přinesl »Čas« z 15. t. m.
pod realisticky noblesním záhlavím »Chlapectví či
komediantství?« Tato obrana Svazu je tak zname-
nitá, že nás nutí, abychom přičinili k ní několik
poznámek.
svaz českoslov . studentstvo
30
article
Kolega z »Času« připouští sice náš názor, že
bylo povinností předsednictva schůze manifestační.
aby připravilo resoluci svoji, ač prý je věcí ob-
vyklou, že resoluce vyplývá z referátu (ovšemv
případě, že referát ten pohybuje se v mezích ná-
ležité objektivnosti, neurážeje přesvědčení značné
části studentstva organisovaného v korporaci, jež
schůzi pořádala). Klade si však ihned otázku
»Mohla býti resoluce generální rady mírnější a jiná,
než byla přijata?« Navrhovatelé prý nejsou organi-
sovaní realisté — ač jejich až nápadnou přibuznost
a příchylnost k realistům by nemohl popříti — re-
soluce radikální prý jim šla z duše. Věříme tomu
a rovněž nedivíme se, že tak značná část student-
stva, většinou politicky neinformovaného, pod
dojmem radikálních vývodů dra. Tížka hlasovala
pro resoluci, jako jsme přesvědčeni, že by radi-
kální duch schůze nedal nic na střízlivé výklady
o dnešních poměrech parlamentní práce. Ale stejně
jsme přesvědčeni o tom, že by táž většina student-
stva stejně imposantně hlasovala pro resoluci, vy-
plývající z referátu — nikoliv nemastného — ný-
brž, který by bral zřetel na poměry práce parla-
mentní v nynější době a na to, jak která strana
česká dosud pro otázku druhé české university
pracovala. Pak dopadla by resoluce trochu ob-
jektivněji. Je jisto, že by studentstvo a my s ním
— nemchlo býti spokojeno s nynějším stavem o-
tázky a že by bylo zcela na místě, aby důrazně
a důtklivě obrátilo se na celou českou delegaci,
jak to naznačeno bylo už otevřeným listem, uveřej-
něným před manifestační schůzí generální radou.
Tížek
31
article
či zdál se tento otevřený list kolegovi z »Č.«
»neslaným a nemastným prohlášením?« Pěkná po-
klona práci té generální rady, za kterou teď tak
statečně bojuje. Nás aspoň otevřený list úplně u-
spokojil a očekávali jsme podobnou — stejně dů-
raznou — resoluci z manifestační schůze. Tu však
se vítr obrátil. (Kdybychom byli podezřívaví, jako
kolega z »Č.«, tušili bychom také nějaké zákulisí.
Snad že by výtka celé delegaci padla stejnou vá-
hou na hlavy poslanců, kol. realistům a radikálům
zvlášť milých.) Výtka obrátila se zrovna proti t
části české delegace, která pro druhou
českou universitu ze všech nejvíce
pracovala a neomluvitelným způsobem vzalav
ochranu ty strany oposiční, jež pro celou věe dosua
nehnuly prstemi Tak se aspoň — dle našeho
názoru — otázkou správně nehnulo, takovým způ-
sobem se neléčí »marasmus« české politiky — aby-
chom užili slov »Samostatnosti“. A bylo také ne-
stranné a věci prospěšné, ba bylo to věcí
všeho českého studentstva, aby v reso-
luci postavilo se za zřejmě nesprávný a špatný vý-
klad »Času« proti »Nár. Listům?« (O tom všem
kolega opatrně mlčí. Snad jest to zásluhou článku
32
article
»Nár. Listů« ze dne 6. t. m., jenž osvětluje po-
drobně jednání v Jedn, klubu, o něž se také sporný
článek »Nár. Listů« opíral, a jež bylo asi kolegovi
»neznámou pevninou«.)
Za těchto okolností musí nám odpustit kolega
z »Č.«, že ač citíme »studentský a česky«, nemohli
jsme míti upřímnou radost z toho, jak se otázkou
druhé české university hnulo, a že musili jsme vl-
děti v jednání předsednictva manifestační schůze
hrubé porušení nestrannosti — jež jest bezpodmi-
nečnou pro součinnost všech politických pokroko-
vých skupin studentských v ústřední organisaci
stavovské a že nemohli jsme svým setrváním ve
Svazu dávati legitimaci projevům tak křiklavě
strannickým — ať už v tom vidí kolega z »Č.« dle
svého způsobu chlapectví či komediantství.
Ovšem, kolega chtěl nás omráčiti ještě jinými
důvody. Píše: »Resoluce, přijatá na manifestační
schůzi, má ještě jedno zajímavé pozadí. Mluví se
v ní o většině české delegace, avšak žádná strana,
l4ztaí.
33
article
žádná skupina se v ní nejmenuje zzylášta Mlado-
čechů. Kdo má zlé svědomí, vždy křičí.« Takovéto
výsostné perly dělané nalvnosti neočekávali jsme
od koledy realisty, ač nejsme ani tu zvyklí, před-
pokládati příliš mnoho polemické poctivosti. Jako-
by celý ton řeči dra. Tížka, jeho polemika na ma-
nifestační schůzi, jásot Času, Lidových Novin, Práva
Lidu a j., výklad kol. Sommera (snad dokonca
autora »Chlapectví či komediantství?«) na schůzi
ústředního sboru a jiné nesčetné okolnosti jasně
neukázaly, proti komu jest resoluce namířenaa
kdo jest jí vzat v ochranu. S toutéž eskamotérskou
přetvářkou naposled by chtěl kolega přervědčit
své čtenáře o tom, že vlastně resoluce proti Mlado-
čechům namířena nebyla a že studenti svobodo-
myslní »hrají si« na uražené tam, kde by měli mítí
upřímnou radost. A tážeme se: Nehodí se pro tohle
výraz »komediantství?« Nehraje si tu kolega
»Č.« zcela po chlapecku »na slepou bábu«? Za ta-
kových poměrů ovšem přesvědčovat je marnoa
bylo také marno žádat na většině ústředního sboru
náležité prohlášení. Že stanovisko naše nebylo tak
»nestudentské a nečeské«, o tom svědčí i ta okol-
nost, že při jednání ústředního sboru Svazu kolega
Mlada
Tížek
Sommer
34
article
Čechrák (rovněž realista) uznal, že se generální
rada dopustila nesprávnosti. Rozdíl byl pouzev
tom, že kol. Čechrák předpokládal, že se tak stalo
»bona fide« — opomenutím, kdežto my jsme — jak
nyní vidíme — zcela důvodně tušili neloválnost. A
bylo šetrné vůči Svazu samotnému, jestliže na
návrh kol. Sommera přešlo se i přes mírný návrh
kol. Čechráka k dennímu pořádku a jestliže pří-
tomní členové výboru Svazu ostentativně hlasovali
pro kol. Sommera? Či je tohle nestrannosi? Ne-
budeme se rozepisovati o tom, zda poměr náš ke
Svazu byl srdečný čili ne. Leccos by bylo nutno
z fvrzení kolegova opraviti. Divíme se, že uznal,
že aspoň jednotlivci z nás ve Svazu »občas para-
dovali« — tedy nepracovali, protože na práci ve
»Svazu« mají patent pouze realisté a jim blízké
studentské skupiny. Radíme dále kolegovi, aby se
znovu zamyslil nad svým přirovnáním »Svazu« k
říšské radě; seznal by, že náležitě pokulhává.
Čechrák
Sommer
výbor svaz
35
article
Všímněme si však poznámek jiných časopisů u
příležitosti našeho vystoupení ze Svazu. Zajímavá
byla na př. logika »Samostatnosti«, již podařilo s
dokázati, že nestrannou byla většina studentstva
(s předsednictvem schůze), jež chtěla vyléčit ma-
rasmus české politiky (1). strannickými však že jsme
byli myl
»České Slovo« v pondělníku vzalo na celou
věc kanon a neuvažujíe důvodů pro ani proti, pro-
hlásilo, že by se nedivilo ani kdyby mladočeští
studenti vystoupili jednou z národa. Odvykli jsme
dávno diviti se něčemu u »Českého Slova«, divíme
se jen národu, jenž nechává beztrestně špiniti svojí
pověst před cizím forem matadory z »Českého
Slova«.
Než vraťme se ještě k »Času«! Kolega zná to,
co jsme my dosud neznali — zákulisí našeho jed-
nání — a musí prý se mu smát. Ba dokonce —
dříve ještě než vystoupení naše dostalo se na pře-
třes ve Svazu — dobře ví, že Svaz bude pracovati
dále, bez ohledu na to, líbí-li se to komu či ne. —
My v práci mu překážeti nebudeme, ale prohla-
šujeme, že nepovažujeme dnešní Svar
za representanta všeho českého po-
krokového studentstva.
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný ná-
rodní kolek český, vydaný Národní radou
českou ve prospěch souměrné podpory
nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec
a menšinových zvláště. Konej každý, samo-
správné a peněžní korporace, spolkyi
jednotlivci také zde svou národní povin-
nost! Národní kolky a účtenky kupujte v
místních prodejnách
Čecho