ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 122321a0-8f54-11dd-9cf3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 35 celkem · entity: person 57, place 51, org 19, work 1
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. května 1913. číslo 137.
4 article
Vynakládáme všechno úsilí, abychom za- bránili finančnímu krachu království, avšak je-li nevyhnutelný, pak doufám, že vláda splní svoji těžkou povinnost, nikoliv vůči Němcům, nikoliv vůči Čechům, nýbrž vůči království Českému, celému státu a mocnář- ství. Doufám, že se nedopustí právě v tak choulostivé situaci žádného jednostranného činu. (Výkřiky u německých nacionálů: Dou- fejme!) Nejsou takové doby, aby vláda se mohla odvážiti postupovati v takové záleži- tosti násilně proti Slovanům. Soudím, že vlá- dasenedák tomu svéstí, aby k chy- bám zahraniční politiky připoje- ny byly ještě chyby ve vnitřní po- litice. Největší a nejzávažnější chybou by bylo, kdyby se chtělo pokračovati v tom, aby se nakládalo se Slovany jako se státními ob- čany druhého řádu, proti nimž jest vše dovo- leno. Ať osud ušetří Rakousko před tím, aby provozovalo politiku, která uspíší nebo vyvolá Bethmann-Hollwegův rozhodující boj mez Germánstvem a Slovanstvem. Rakousko ne- má a nemůže býti povoláno, aby bylo přední stráží Němců v Albanii nebo kdekoliv jinde.
Němec Čecho Slovan Rakousko Albánie
5 article
Mocnářství je naopak povoláno k tomu, aby zabránilo velikému boji mezi Germánstvem Slovanstvem, aby zmenšilo třecí plochy mezi oběma těmito rasami, aby vnitřní a zahra- niční politikou zjednalo přátelský poměr uvnitř mezi Němci a Slovany a aby tímto způ- sobem usilovalo o pokojné rozřešení veliké otázky. Nebojíme se žádné katastrofy, ale také si jí nepřejeme. Chceme mír a proto máme jenom jednu prosbu a jedno přání: At naleznou se konečně vlády v Rakousku, které neprovozují jen politiku dne, které nestaraji se jenom o to, aby se jim povolil rozpočet. branci a vojenské úvěry, nýbrž vlády, které starají se o to, aby zabezpečily budouc- nost Rakouska. A to jest možno jen tím způsobem, že budoucnost mocnářství opře se o spokojenost jeho národů, nebot všechny jiné vnější mechanické prostředky nepomáhají. Tento základ jest jedině pevný. chce-li mocnářství, jak pravíte, skutečně zů- stati na světě poslední. (Hlučná pochvala potlesk Čechů; řečníkovi se blahopřeje.) Místopředseda Conci volal ku pořádku posl dra. Soukupa pro neparlamentní výrazy, jimii dnes kritisoval správu zahraniční politiky, načež další jednání přerušeno. Vládní předloha o zákonu, kterým se dopl- ňuje trestní soudní řád. přikázána bez1 čtení pracovnímu výboru. Po přečtení došlých spisů byla schůze skončena ve 346. hod. Příští schůze bude zejtra. Na pořadu jest po kračování 1. čtení zatímného rozpočtu. ov Z pärlamentních výborů.
Němec Čecho Soukup Rakousko Slovan
6 article
Z Vídně, 20. května. (K. k.
Vídeň
7 article
lul Jell V rozpočtovém výboru prohlásil ministr fi- nllaancí ryt. Zaleski, že podává sdělení o výda- jěvích, jimiž mimořádná vojenská opatře- ntotí, jež, jak známo, byla prováděna, po případě jMsou prováděna od listopadu minulého roku, zatí- Vezila státní poklad. Když situace v listopadu stala se takovou, že byla uznána nutnost učiniti jisté vojenské přípravy, šlo o jisté výdaje na pohotovost vojska, námořnictva a zeměbrany a o výdaje, jež byly spojeny s tak zv. zvýšením mírového stavu. Mluviti o podrobnostech provádění těchto operaci nepovažuje se ministr za povolána. Výše tschto výdajů byla namnoze ve veřejnosti přetřásána. V jistém zahraničním časopise byla dokonce ře o jedné miliardě. Na zmíněné kategori« -4i.la dn bylo vydáno na vojsko, námořnictvo a zeměbranu celkem s rakouské strany jako příspěvek dle kvoty a jako výdaje pro zeměbranu dohromady okrouhle 167 mil. V době nebezpečí byla některá opatření schváleného již programu provedena rychleji a lze očekávati, že v budoucnosti se dá leccos z původ- ního programu ušetřiti. Ministrem uvedená částka 167 mil., k níž dlužno připočitati uherský příspě- vek, je zajisté částkou, jež těžce padá na váhu, avšak potěšitelným způsobem zůstává daleko za číslicí, lterá byla rozšiřována ve veřejnosti.
Zaleski
8 article
Pokud jde o použití úvěrů, byla zdůrazněn okolnost, že jednotlivé rozpočtové položky r. 1911 nebyly úplně vydány. Naproti tomu dlužno připo- menouti, že máme přece ve státním rozpočtu řadu úvěrů, jimž ve finančním zákoně výslovně bylo vyhraženo dvouleté používání. Je pak jasno, že splnění těchto podmínek pro úhradu takových vý- dajů nemůže se díti dle kalendáře, pročež povo- lené úvěry nebyly vydány v prvém rozpočtovém roce své používací lhůty. Ministr podal pak vysvětlení o poklad- ních hotovostech a prohlásil na dotaz posl. dra. Ellenbogena, které půjčky byly uzavřeny vr 1912 a v jaké výši, že odpověď nalézá se už v řeči. kterou ministr pronesl loni v řijnu při podání roz- počtu na rok 1913 v poslanecké sněmovně. Na žá- dost uvádí ministr zevrubné číslice. V r. 1913 byla však provedena jen jedna úvěrní operace, totiž za- dána byla 432 rakouská renta na potřeby želez- niční 122.800.000 K. Nezaložené dluhy nebyly v ro- ce 1912—13 kontrahovány Naproti tvrzení dra. Ellenbogena, že byly po- ukázány státní peníze knížeti-biskupovi Jegliči prohlásil ministr, že to neodpovídá pravdě. Mensa arcibiskupská uzavřela u krajinského náboženské- ho fondu zúročitelnou hypoteční výpůjčku 600.000 korun. Jedná se o hypoteční zatížení kmenového jmění náboženského fondu. Ministr prosí, aby jeho vývody byly vzaty na vědomost. Když posl. Angermann poděkoval miní- strovi financí za to, že rozptýlil pověst o vydání miliardy, bylo jednání přerušeno a příšti schůze bude zítr a odpoledne.
Ellenbogen Angermann poslanecký sněmovna Mensa
9 article
Sociálně-politický výbor rokoval o předběžné zprávě posl. Freislera a Šeitze o návrzích, které se týkají úpravy pracovní doby pomocných dělníků. Ref. Frelsler podal tento návrh: 1. Při zkrácení maximální doby pracovní, plat- né dnes podle § 96. a) živn. řádu, má se v jednotli- vých odvětvích dbáti na veliké různosti, pokud jde o velikost podniku a místo a bráti na to zřetel při- měřenými opatřeními a přechodnými ustanovení- mi, jakož i úlevou při povolování práce přes čas. 2. Vláda se vyzývá, aby na podzim tohoto roku zúčastnila se chystané mezinárodní konference Bernu a aby na základě výsledků této konference podala předlohu. Korreferent Seitz navrhl, aby návrh Ha- nuschův byl vzat za základ rokování a aby byl zahájena podrobná rozprava. Příští schůze koná se zítra. Legltimační výbor přikázal zprávu o prote- stované volbě posl. dra. Fr. Soukupa posl. Fili- pinskému. Výbor uznal za správné volby: Měchurov (Morava). Fr. Němce (Morava) a Smrčkov fref. dr. Koerner.) Pokud se týče uznání volby ryt. Mühl wertha, přijat byl odročovací návrh posl. Wi- narského. Branný výbor, který měl dnes konati schů nebyl schopen se usnášeti.
Freisler Šeitz František Soukup František . Němec doktor Koerner Mühl werth Bern Fit Morava
10 title
Politický přehled.
11 article Země české.
Země české. Otázka druhé české university. Vracíme se k této otázce, sjezdem Federace českého stud. vysokoškolského rozvířené, jednal proto, že resoluce, přijatá na manifestační schůzi. stala se příčinou neshod studentských skupin v Svazu č. St. a jednak proto, že česká publicistika bez výjimky umnlčela naše authentické vylíčení jednání parlamentárky býv. Jednotného klubu.Z vyličení toho, otisknutého v „Nár. Listech“, jest zřejmo a jasno, že v posledních letech česká dele- dace na říšské radě nepodnikla zvláštní akce za druhou universitu jednak pro nepřízeň parlament- ních poměrů, jednak však také proto, že po přání moravských poslanců brán byl zřetel na jed- nání mezi Čechy a Němci na moravskím sněmu, do kterého českými sněmovními poslan ei moravskými otázka druhé university byla vsunuta.
Němec Čechy svaz č . St
12 article
Timto jasným vylíčením skutečnosti jsme vy- světlovali po pravdě svá slova ze dne 27. dubna o tom, že druhá universifa sdílí osud ostatních mo- ravských požadavků. Tímto vylíčením bylo jasně prokázáno, že delegaci z Čech na říšské radě ne- může býti ani v nejmenším vytýkáno, že by ona druhou universitu odsunovala a bylo také doká- záno, že „Nár. Listy“ neprchlašovaly v oné kace- řované větě otázku tu jen za otázku moravskou, nýbrž vytýkaly moravským poslancům, na jichž výslovné přání v parlamentárce Jednotného klubu byl vzat zřetel, že oni pro otázku tu neučinili a nečiní tolik, kolik bylo v jejich moci a právu. Tyto jasné důvody byly českým tiskem svorně umlčeny. „Čas“ sice zarazil svoje nepoctivá obviňování proti „Nár. Listům“, ale realističtí studenti-dopisovatelé do krajinských listů štvali docela ve smyslu dřívěj- ších projevů „Času“ dále proti naší straně a „Nár Listům“. Český tisk realisticko-národně-sociálně- státoprávně-pokrokový umlčel nepohodlné pravdy a neopravil lží, které dříve rozšířil pod patronací „Času.
Čechy
13 article
Naše zpráva o jednání v parlamentárce býv. Jednotného klubu ukazovala jasně, že moravšti poslanci vyhražovali si pro sebe akci za druhou universitu na moravském sněmu. Oni tedy, podle mluvy „Času“, chtěli učiniti z otázky té olázku jen moravskou. A dne 11. května vyšlo v „Lido- vých Novinách“ volební provolání lidové strany pokrokové, v němž jsou tyto věty: „Vývoj českého školství je dlouho už na mrtvém bodu a je třeba tuhé práce, aby bylo zreformováno a doplněno dle dnešních potřeb. Vyvrcholení českého školstvína Moravě, česká universita v Brně, musí se dostati znovu na denní pořádek zemské politiky moravské. Tato proklamace jest jasným potvrzením toho, co jsme o osudu otázky druhé české university nazna- čili dne 27. dubna a jasně vyložili 8. kvělna. Mo- ravští poslanci vzali si tu otázku na starost, lidovo- pokroková strana prohlašuje druhou universitu za vyvrcholení českého školství na Moravě a říká, že její otázku má na starosti zemská politika morav- ská. Kde zůstal „Čas“, aby zaujal stanovlsko k to- muto prohlášení? Kde je Svaz českoslovanského studentstva a generální rada Federace č. S. V. aby odvolaly křivdu, spáchanou známou resolucí, na většině české delegace a dali jí satisfakci za u- rážky, vzniklé pouze na základě nesprávných vý- kladů „Času“? Doufáme, že ve studentstvu je soud- nosti dost, aby dovedlo posouditi fakta [která sama sebou jsou pro nás zadostučiněním dostatečným] aby náležitým projevem odvolalo výtky, učiněné neprávem většině české delegace a tím umožnilo opětně klidnou spolupráci všech studentských sku- pin ve Svazu Č. St.
český školstvín Morava Lido východ novina český univerzita v Brno český školství na Morava svaz českoslovanský studentstvo federace č . S . V svaz Č . St
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Přípravy k haličským volbám. Minulou neděli shromáždili se v Řešově důvěrníci polské strany lidové a ve Lvově důvěrníci polské strany demokratické, aby učinili přípravy evesovémzvaim dva volební výbory, jeden pro západní, druhý pro východní Halič, v nichž v obou bude před- sedati Jan Stapiňski. Mimo to přijali re- soluci, v níž se poukazuje k tomu, že úkolem nového sněmu bude provésti volební reformu, pro kterou poměr mandátů polských a malo- ruských jest kompromisem už stanoven, a proto povinností všech demokraticky smýšle- jících voličů musí býti zvoliti co nejvíce po- slanců, rozhodných přátel volební opravy. Aby se hlasy netříštily, ukládá se výkonnému vý- boru dorozuměti se s přáteli volebnt reformy bez rozdílu národnostio kandidátech, aby volební zápas byl omezen na územi co nejužší. Mimo to důvěrníci lidov- ců žádají, aby se provedení malého finanční- ho plánu na říšské radě zdrželo tak dlouho, až budou v Haliči sněmovní volby provedeny. Ve Ivovské schůzi demokratické schvále- no delší prohlášení, v němž se projevuje sou- hlas s postupem demokratických poslancův jednání o volební opravu, jež měla zdemokra- tisovati sněm a přispěti ke smírnému soužití obou národností v zemi. Dále se odsuzuje cho- vání oněch polských kruhů, které se snaží pe- trifikovati přežilé společenské ústrojí, maří snahy o rozšíření práv lidových a dohodu obou národností a svým „liberum veto“ zničí- ly připravenou volební reformu. Strana demo- kratická, pokládajíc volební reformu za nej- důležitější úkol nového sněmu, půjde do voleb s dvěma hesly: Domoci se zvolení co největší- ho počtu poslanců, přejících opravám v pravdě demokratickým, a dorozuměti se před volbami s oněmi polskými stranami (Běží hlavně o mě- sta. Poz. red.), které se v dosavadní akci pro- hlásily pro volební opravu.
Stapiňski RakouskoUhersko Halič Poza
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bude Rusko rozhodčím mezí Srby a Bulhary či nebude? Petrohradský „Svět“, list příznivý stejně Srbům jako Bulharům, se prohlašuje pro to, aby Rusko nebralo na sebe úlohu rozhodčího ve sporu bulharsko- srbském, nýbrž aby sporným stra- nám poradilo obrátit se ke troj- dohodě velmocí, aby tuto nevděčnou úlohu na sebe vzala, ovšem s výhradou, že její rozhodnutí bude oběma stranami bez re- potu přijato. Myslili jsme dříve, píše list, že spojenei sami dospěji ke vzájemné shodě. Oni nejlépe znají podmínky, za kterých začata byla vál- ka, a taktéž i to, čím byla provázena. Ale místo toho, aby se dorozuměli sami, Srbové i Bulhaři žádají Rusko, aby je rozsoudilo, ale při tom vždycky ta strana, která právě bůh ví proč myslí, že by Rusko dalo za pravdu straně druhé, ustupuje a prohlašuje, že si Ru- sko za rozhodčího nepřeje. Nyní tak činí Srbové. Z toho vidno, do jak choulostivého položení by se Rusko dostalo, kdyby za těch
Srba Bulhar Rusko
16 article
okolností úlohu rozhodčího na sebe vzalo. At by rozhodnutí jeho dopadlo tak neb onak. vždycky by jedna strana byla nespokojena obviňovala by Rusko ze strannictví a nespra- vedlivosti. Ale jinak bude, bude-li rozhodnutí vzneseno na celou trojdohodu. Anglie, Fran- cie a Rusko mají se k balkánským státům stejně přátelsky, ony dohromady zajisté by měly u sporných stran potřebnou autoritu proti jejich společnému rozhodnutí žádný by nemohl reptati, že je strannické. V bulharském tisku bylo vysloveno mi- nění, že Rusko slibilo podporovati požadavel. Bulharska, aby Srbsko do písmeny dostálo smlouvě z února 1912 a aby smlouva zrevido- vána nebyla. Tato zpráva učinila ohromný dojem v Srbsku, kde trvají na tom, že smlou- va zrevidována býti musí, protože nadešly jiné okolnosti. Ruská diplomacie — vytýká „Svět“ — v balkánských věcech velmi těžko- pádná, neučinila ničeho, aby Srby upokojila.
Fran Ruska Srba Ata Rusko Anglie Bulharsko Srbsko
17 article
Když Radko Dimítriev a Danev byli v Petro- hradě a když do Evropy posílány byly tele- gramy, že Rusko jest ochotno dáti Bulharsku za ztrátu Silistrie kompensaci na srbsko-bul- rarské hranici, tedy na účet nároků srbských, ruské zahraničné ministerstve toho nevyvrátilo. Konečně, když se stalo zná- mo, že vynikající srbský státník Stojan Nova- kovič přijede do Petrohradu, aby paralysoval agitaci bulharskou a vyložil nároky srbské. pan Sazonov opět zůstal ruské veřejnosti dlu- žen vysvětlení, proč s návštěvy Stojana No- vakoviče sešlo, zdaž vláda srbská sama se ji- nak rozmyslila, či snad jí dal p. Sazonov na srozuměnou, že by mu návštěva Stojana No- vakoviče nebyla vítána. Jisto je tolik, že No- vakovič nepřijel. Ale nepochybno jest i to že ruská diplomacie dospěla svojí „mazaností“ k těm koncům, že nedůvěru k ní mají jak Srbové, tak Bulhaři. Naše mínění je, že Rusko po tom, jak rozřešilo otázku skaderskou, nemůže aspoň prozatím samostatně řešití žádnou otázku slovanskou a že proto nutně je zapotřebí, aby ve sporu srbsko-bulharském o rozhraničení dobytého území bylo rozsouzení vzneseno na trojdohodu tak, jak navrhuje „Svět“.
Dimítriev Danev Stojan Nova Sazonov Stojan Srba Bulhar Petra Evropa Rusko Bulharsko Silistrie Petrohrad
18 article Miljukov o srbských požadavcích.
Miljukov o srbských požadavcích. Prof. Miljukov pokračuje ve svých statích o srbsko-bulharském sporu a obírá se teď v Rěči jmenovitě srbskými důvody pro rozšíření hranic srbských v Makedonii. Prof. Miljukov není na straně Srbů. Zdá se mu, že jich »pud na jihe je výsledkem nepřirozeného tlaku rakouského, který odehnal je od moře Jaderského a dal jim směr k Solunu. Pozoruje prý se to od r. 1878 i v pozdější smlouvě Milana s Rakousko-Uherskem z r. 1881. V této smlouvě slibovala se pomoe Srbsku, dosáhne-li rozšíření svého území na jih kromě sandžaku. Tento bod smlouvy byl podnětem k bratrovražedné bulharsko-srbské válce r. 1885. Při obnovení smlouvy r. 1889, platné do r. 1895, Rakousko slíbilo určitěji spomoc při rozšíření Srbska směrem po dolině Vardaru, dovolí-li to okolnosti«. Karaďorděviči drželi se sice vůěě Rakousko-Uhersku jiné politiky než Obrenoviči. ale jinak směr srbské výbojné politiky zůstává týž: k Egejskému mořil Rakouská idea pohybu Srbska na jih v cizí místa, aby Srbové byli od- vedeni od severozápadu, tato idea opět je těhotna událostmi, hrozícími připomenout r. 1835 — věští Miljukov. Srbsko ještě v září 1912, když nebylo nyněj- šich důvodů o mimořádných úsluhách válečných ve svém memorandu velmocem určovalo takové hranice sautonomního« Starého Srbska, které zřejmě překračovaly půl roku před tím smluvené hranicet zdekia cery áčtli, nrgíeřítok Bregal- ústí do Vardaru, dále Prilep. Kruševola'venřid kdežto původně v mezích bulharské Makedonie zůstávalo všechno poříčí Bregalnice, Veles, horní tok Tresky.
Miljukov profesor Srba Milan Obrenovič Makedonie RakouskoUhersko Srbsko Rakousko Vardar Prilep Bregalnica Veles
19 article
Miljukov na základě svých osobních zkuše- ností z nedávné cesty po Balkáně uvádí, že na obou stranách, jmenovitě v Bulharsku, hrozí v krajním případě zakročením Rakouska, ale podle jeho mínění tyto hrozby jsou liché. Přes to však kategorické prohlášení srbské vlády o nut- nosti revise bulharsko-srbské smlouvy, která v Bulharsku bez toho byla považována za přílišný ústupek, svědčilo by o tom, že na Balkáně začal řešit otázku ne trvání balkánského spolku, leč otázku hegemonie na Balkáně. Prozatímní hranice mezí Srbskem, Bulhar- skem a Řeckem. Podle zprávy ruských listů ze Skoplje smí- šená komise z důstojníků bulharských a srbských ustanovila prozatímní hranice území, obsaze- ných Srby a Bulhary, aby podle těchto hranie bylo zřízeno neutrální pásmo. Prozatímní hranice začínají u severních bulharsko-tureckých hranie táhnou se k jihovýchodu na Křivou Palanku podél řek Zlatovky, Bregalnice, Křivé Lakavice k mě- stům Doiranu a Geogeli. V městech Štipu. Rado- vici, Strumici a Doiraně, obsazených společně bul- harskými i srbskými vojsky, jsou srbské posádky ale administrativní moc je v rukou bulharských. Podobná komise důstojníků srbských a ře- ckých ustanovila též neutrální pásmo mezi Řeky a Šrby, které se táhne od Geogeli přes hory Du- dici a Nidži na sever od Floridy a zahýbá na jih od jezer Prespanského a Ochridského k řece
Bulhar Srba Řek Balkán Bulharsko Rakousko Srbsko Řecko Bregalnica Křivá Lakavice Štip Florida
20 title
Drinu.
21 article První neshody ve Skadru.
První neshody ve Skadru. Mezinárodní složení expedičního sboru, pově- řeného prozatímní okupaci Skadru a nejnutnějšími správními opatřeními, přináší s sebou hned z po- čátku jisté obtíže. Anglický admirál Burney počíná si sice velmi objektivně, přes to však vzniká mezi Rakušany a Italy nespokojenost s jeho některými nařízeními Skutečnost, že je vrchním velitelem, nutně způ- sobila, že anglická vlajka je všude v popředí, že při vylodění byla angličina velící řečí a že posud celá výprava činí na domorodé obyvatelstvo dojem anglického podniku, při němž ostatní mocnosti Britanii pomáhají. Mocnosti, jež na Albanii mají zájem, vidí již v tom seslabení svého, dlouhými lety zjednaného prestiže. Nyní pak byl ještě první důstojník francouzského křižáku jmenován nejvyš- ším zástupcem soudnictví a odejdou-li velitelé ze Skadru, bude státi v čele veškeré správy anglický důstojník a na druhém nejvýznamnějším místě Francouz. To dělá na italské a rakouské straně zlou krev a vytýká se tu, že se trojdohoda příliš staví do popředí. Takovéto rozladění nepřispívá k dobré shodě mezi vůdci výpravy, a zdá se býti také samo o sobě dosti těžkým pomoci novému státu na nohy. Kdyby to měly učiniti mocnosti, musilo by tam vojsko býti mncho let. Velitelé ostatně snaží se na dlouhých konferencích zříditi zatím aspoň ska- derský stát a pokoušejí se zavésti městskou orga- nisaci pro všechna odvětví správy. Je pouze otáz- ka, kdo má platit úřadníky, neboť veškeré dosud existující příjmy, jako daň ze solí, z výnosu ry- bářství a daň kolková, jsou zabaveny pro Dette publique. Proto prohlašuje mezinárodní vojenská rada ve Skadru důrazně nutnost, aby na konfe- renci velevyslanců byla rychle zjednána půjčka pro Skader. Nejnalehavější potřebě odpomohla filiálka ottomanské banky zálohou 1000 tureckých liber.
Burney Rakušan Italos Francouz Británie Albánie
22 article
Francie a Turecko. „Tempsu“ se sděluje, že po podpisu dohody anglo-turecké přijede Hakki paša do Pařižs vy- jednávat s lo otázkách, týkajících se fran- couzských zi Francoužnerální správa drah žádá n turecké vládiju výloh, způsobených příprav- nými pracem, zanočala před válkou na žá- dost turecké za účelem zřízení různých že- lezničních tralhanii a v Makedonli. Turecký thlašuje, že Turecko, které po- třebuje přáteli kanitálů francouzských, při- nese všechny oběti vůči Francii, jakmile obě země přisí vravě svých sporných zále- žitostí. Všeobe vyslovuje přání, aby po do- hodě anglo-turtosle také k dohodě franko- turecké. Francouzskaa ustanovila jako podmínku svého souhlasu senín, tureckých cel o 4 proc a placením daně c aby Turecko přijalo všechny požadavky, ožené francouzským ve- levyslancem Bomparine 24. února. Reorganisace oturecké strany. V měsíci červnu se v Cařihradě konati sjezd mladoturecké stjebož účelem bude pře- devším přeměniti mlatcký komitět v moderní stranu dle anglického Jak známo, je mlado- turecký komitét posudhu organisací, neboť ta- to forma se nejlépe hk jeho terrorislickému postupu. Chtějí-li nyní oturci upustiti od tajné organisace, nasvědčujeje se cítí dosti silnými aby se udrželi u vesla. Sjezd vysloví se taro rozsáhlý lodní pro- gram a bude žádati ry provedení reforem Anatolii.
Francouzskaa Anatolie Francie Turecko Cařihrad anglický Jaca
23 article Dohoda politich stran v číně.
Dohoda politich stran v číně. Čtyři velké politickény, které jsou zastou- peny v čínském senátu alanecké sněmovně, to- tiž nacionalisté, republil demokraté a unioni- sté, konaly v Pekyně vel schůzi, na níž se pro- jednávaly aktuální polititotázky. Dohody bylo mezi i dosaženo v tom, že především má býti přijatifinitivní ústava a pal bude vykonána volba prenta republiky. Pokud jde o právo k státu, rozpustit po- slaneckou sněmovnu, ží nacionalisté, aby měl toto právo se válením senátu, o- statní strany pak žádají, president směl sně- movnu rozpustit z vlastní ci. V této věci je te- dy dohoda aspoň částečn Úolná neshoda však panuje mezi nacionalisty ami ostatními stranam pokud jde o způsob, jakýná býti ustaven kabi- net. Nacionalisté chtějí, abyrcházel přímo z par- lamentu, nebo spíše z pimentní většiny, mi- nistři aby totiž byli povolini raději mimo par- lament. Štrany republikána demokratická a u- nionistická pak chtějí jmenkní ministrů zůstaviti presidentovi republiky.
slanecký sněmovna
24 article Z Londý.
Z Londý. (Pův. dopis „Ná Listů“) V Lidýně, v květnu. Svatodušní svátky vynzdnily celý West End. Odjeli ministři, vekyslanci, členové parlamentu a většina ofiálních osobnosti. Toto opouštění městanáleží ostatně ke zvláštnostem londýnského života. V žádné jiné zemi není záliba pro cstování tak vyvi- nuta i v nejchudší třídě. Av mohli býti pří- tomni footballovému matchi projedou dělníci v zábavním vlaku celou Aglii. Bohatí odjí- ždějí pravidelně z velkého něsta, kde bydlí v pátek večer nebo v sobot ráno a vraceji se do své městské resideng teprve v pon- děli nebo v úterý. „Week eni“ je epidemický a zuří pravidelně z jara. I zimě však zá- možní lidé utíkají z mlhavýc a zakouřených měst na venkov nebo na pevninu, aby uvi- děli modré nebe a zářivé slunce, což jestv Anglii vzácností. Konference velevyslanců si tedy povo- lila desetidenní prázdniny. Sir Edvard Grey odpočívá na vnívsieti o záležitostech palkál ských. Také francouzský velevyslanec Cam- bon odjel v sobotu z Londýna do Paříže. Od- vezl s sebou program návštěvy presidenta Poincaréa v Londýně koncem června, vypra- covaný francouzským velevyslanectvím a za- hraničním úřadem anglickým, předloží jej Poincaréovi, a jakmile bude schválen hlavami obou států, bude uveřejněn v listech. Všechny tyto přípravy nasvědčují, že v oficiálních kru- zích panuje stále větší optimismus. Nesmí se však zapomínati, že četné obtíže se vyskyt- nou při ohraničení jižní Albanie a lze také očekávati komplikace, které může způsobiti choulostivá otázka egejských ostrovů. Přesto se nesoudí, že by všechny tyto otázky mohly zkaliti dohodu, která nyní trvá mezi velmo- cemi. Lze tedy doufati, že léto bude klidnější než podzim, zima a jaro. Anglie však je ohrožována jiným, stále vzrůstajícím nebezpečím, jsou to sufražetky.
West Poincaré Anglie Camelopardalis Londýn Paříž Albánie Week Edvard Grey
25 article
Každý den přinášejí listy sensační zprávyo nějaké pumě nebo požáru. Je pravda, že po- sud pumy zapomněly vybuchnouti, nebo že se mechanism pekelných strojů zařídil tak aby byly neškodny, ale kdož ví, zdali třeba nedopatřením někdy puma přece nevy- buchne? Terorismus sufražetek stává se skutečně nesnesitelným. Ministerský předseda Asquith a ministr osad Harcourt jsou stále ohrožení na životě a policie by neručila za jejich bez- pečnost, kdyby se odvážili vyjíti bez detek- tivů. Při všech oficiálních obřadech, jichž se členové vlády zúčastní, nutno učiniti rozsáhl policejní opatření, ba chrání se i členové krá- lovské rodiny a panovník sám. Většina královských paláců a některá musea jsou již uzavřeny veřejnosti. Velké ná- rodní sbírky budou rovněž brzy obecenstvu nepřístupny, neboť nebezpečí je příliš velké. I chrámy, jako katedrála sv. Pavla, jsou ohro- ženy. Poštovní schránky jsou vydány na mi lost ženám, které bez zřetele na nevinné nič dopisy a zásilky žíravinami.
Asquith Harcourt katedrála svatý . Pavel
26 article
Tento stav nemůže déle trvati. Sufražet ky stály národ již miliony jak na policejních výlohách, tak na mnohých škodách, způsobe- ných žhářstvím a jinými zločiny. Je nutno. aby tomu byl učiněn konec. Vláda po dlou- hém váhání učinila konečně energická opa- tření a dala zatknouti vůdčí osobnosti hnutí Lze doufati, že konfiskací peněžních pro středků sufražetek se zamezí revoluce, kte rou osnují. Při tom sluší uvésti, že pro znač- ný počet těchto feministek je hnutí pro hla- sovací právo žen výnosnou živností, nebot organisátorky dobře žijí z peněz, poskytova- ných naivními dušemi. Agitace v bojovné formě ostatně se ne srovnává s přáním většiny anglických žen Zločiny, které se páchají jménem žen, zdržuj prostě pokrok věci, jíž paní Pankhurstoví její dcery a jejich přítelkyně nejvíce škodí. J. Coudurier de Chassaigne.
J Coudurier Chassaigne
27 title
Kposlednímudálostemve Svazu českoslovanského studentstva.
svaz českoslovanský studentstvo
28 article
(Z řad studentstva.)
29 article
Vystoupení svobodomyslného studentstva zá- roveň s adrárním ze Svazu českoslov. studentstva dalo podnět k úvahám v některých našich orgá- nech. Nejobšírnější úvahu přinesl »Čas« z 15. t. m. pod realisticky noblesním záhlavím »Chlapectví či komediantství?« Tato obrana Svazu je tak zname- nitá, že nás nutí, abychom přičinili k ní několik poznámek.
svaz českoslov . studentstvo
30 article
Kolega z »Času« připouští sice náš názor, že bylo povinností předsednictva schůze manifestační. aby připravilo resoluci svoji, ač prý je věcí ob- vyklou, že resoluce vyplývá z referátu (ovšemv případě, že referát ten pohybuje se v mezích ná- ležité objektivnosti, neurážeje přesvědčení značné části studentstva organisovaného v korporaci, jež schůzi pořádala). Klade si však ihned otázku »Mohla býti resoluce generální rady mírnější a jiná, než byla přijata?« Navrhovatelé prý nejsou organi- sovaní realisté — ač jejich až nápadnou přibuznost a příchylnost k realistům by nemohl popříti — re- soluce radikální prý jim šla z duše. Věříme tomu a rovněž nedivíme se, že tak značná část student- stva, většinou politicky neinformovaného, pod dojmem radikálních vývodů dra. Tížka hlasovala pro resoluci, jako jsme přesvědčeni, že by radi- kální duch schůze nedal nic na střízlivé výklady o dnešních poměrech parlamentní práce. Ale stejně jsme přesvědčeni o tom, že by táž většina student- stva stejně imposantně hlasovala pro resoluci, vy- plývající z referátu — nikoliv nemastného — ný- brž, který by bral zřetel na poměry práce parla- mentní v nynější době a na to, jak která strana česká dosud pro otázku druhé české university pracovala. Pak dopadla by resoluce trochu ob- jektivněji. Je jisto, že by studentstvo a my s ním — nemchlo býti spokojeno s nynějším stavem o- tázky a že by bylo zcela na místě, aby důrazně a důtklivě obrátilo se na celou českou delegaci, jak to naznačeno bylo už otevřeným listem, uveřej- něným před manifestační schůzí generální radou.
Tížek
31 article
či zdál se tento otevřený list kolegovi z »Č.« »neslaným a nemastným prohlášením?« Pěkná po- klona práci té generální rady, za kterou teď tak statečně bojuje. Nás aspoň otevřený list úplně u- spokojil a očekávali jsme podobnou — stejně dů- raznou — resoluci z manifestační schůze. Tu však se vítr obrátil. (Kdybychom byli podezřívaví, jako kolega z »Č.«, tušili bychom také nějaké zákulisí. Snad že by výtka celé delegaci padla stejnou vá- hou na hlavy poslanců, kol. realistům a radikálům zvlášť milých.) Výtka obrátila se zrovna proti t části české delegace, která pro druhou českou universitu ze všech nejvíce pracovala a neomluvitelným způsobem vzalav ochranu ty strany oposiční, jež pro celou věe dosua nehnuly prstemi Tak se aspoň — dle našeho názoru — otázkou správně nehnulo, takovým způ- sobem se neléčí »marasmus« české politiky — aby- chom užili slov »Samostatnosti“. A bylo také ne- stranné a věci prospěšné, ba bylo to věcí všeho českého studentstva, aby v reso- luci postavilo se za zřejmě nesprávný a špatný vý- klad »Času« proti »Nár. Listům?« (O tom všem kolega opatrně mlčí. Snad jest to zásluhou článku
32 article
»Nár. Listů« ze dne 6. t. m., jenž osvětluje po- drobně jednání v Jedn, klubu, o něž se také sporný článek »Nár. Listů« opíral, a jež bylo asi kolegovi »neznámou pevninou«.) Za těchto okolností musí nám odpustit kolega z »Č.«, že ač citíme »studentský a česky«, nemohli jsme míti upřímnou radost z toho, jak se otázkou druhé české university hnulo, a že musili jsme vl- děti v jednání předsednictva manifestační schůze hrubé porušení nestrannosti — jež jest bezpodmi- nečnou pro součinnost všech politických pokroko- vých skupin studentských v ústřední organisaci stavovské a že nemohli jsme svým setrváním ve Svazu dávati legitimaci projevům tak křiklavě strannickým — ať už v tom vidí kolega z »Č.« dle svého způsobu chlapectví či komediantství. Ovšem, kolega chtěl nás omráčiti ještě jinými důvody. Píše: »Resoluce, přijatá na manifestační schůzi, má ještě jedno zajímavé pozadí. Mluví se v ní o většině české delegace, avšak žádná strana, l4ztaí.
33 article
žádná skupina se v ní nejmenuje zzylášta Mlado- čechů. Kdo má zlé svědomí, vždy křičí.« Takovéto výsostné perly dělané nalvnosti neočekávali jsme od koledy realisty, ač nejsme ani tu zvyklí, před- pokládati příliš mnoho polemické poctivosti. Jako- by celý ton řeči dra. Tížka, jeho polemika na ma- nifestační schůzi, jásot Času, Lidových Novin, Práva Lidu a j., výklad kol. Sommera (snad dokonca autora »Chlapectví či komediantství?«) na schůzi ústředního sboru a jiné nesčetné okolnosti jasně neukázaly, proti komu jest resoluce namířenaa kdo jest jí vzat v ochranu. S toutéž eskamotérskou přetvářkou naposled by chtěl kolega přervědčit své čtenáře o tom, že vlastně resoluce proti Mlado- čechům namířena nebyla a že studenti svobodo- myslní »hrají si« na uražené tam, kde by měli mítí upřímnou radost. A tážeme se: Nehodí se pro tohle výraz »komediantství?« Nehraje si tu kolega »Č.« zcela po chlapecku »na slepou bábu«? Za ta- kových poměrů ovšem přesvědčovat je marnoa bylo také marno žádat na většině ústředního sboru náležité prohlášení. Že stanovisko naše nebylo tak »nestudentské a nečeské«, o tom svědčí i ta okol- nost, že při jednání ústředního sboru Svazu kolega
Mlada Tížek Sommer
34 article
Čechrák (rovněž realista) uznal, že se generální rada dopustila nesprávnosti. Rozdíl byl pouzev tom, že kol. Čechrák předpokládal, že se tak stalo »bona fide« — opomenutím, kdežto my jsme — jak nyní vidíme — zcela důvodně tušili neloválnost. A bylo šetrné vůči Svazu samotnému, jestliže na návrh kol. Sommera přešlo se i přes mírný návrh kol. Čechráka k dennímu pořádku a jestliže pří- tomní členové výboru Svazu ostentativně hlasovali pro kol. Sommera? Či je tohle nestrannosi? Ne- budeme se rozepisovati o tom, zda poměr náš ke Svazu byl srdečný čili ne. Leccos by bylo nutno z fvrzení kolegova opraviti. Divíme se, že uznal, že aspoň jednotlivci z nás ve Svazu »občas para- dovali« — tedy nepracovali, protože na práci ve »Svazu« mají patent pouze realisté a jim blízké studentské skupiny. Radíme dále kolegovi, aby se znovu zamyslil nad svým přirovnáním »Svazu« k říšské radě; seznal by, že náležitě pokulhává.
Čechrák Sommer výbor svaz
35 article
Všímněme si však poznámek jiných časopisů u příležitosti našeho vystoupení ze Svazu. Zajímavá byla na př. logika »Samostatnosti«, již podařilo s dokázati, že nestrannou byla většina studentstva (s předsednictvem schůze), jež chtěla vyléčit ma- rasmus české politiky (1). strannickými však že jsme byli myl »České Slovo« v pondělníku vzalo na celou věc kanon a neuvažujíe důvodů pro ani proti, pro- hlásilo, že by se nedivilo ani kdyby mladočeští studenti vystoupili jednou z národa. Odvykli jsme dávno diviti se něčemu u »Českého Slova«, divíme se jen národu, jenž nechává beztrestně špiniti svojí pověst před cizím forem matadory z »Českého Slova«. Než vraťme se ještě k »Času«! Kolega zná to, co jsme my dosud neznali — zákulisí našeho jed- nání — a musí prý se mu smát. Ba dokonce — dříve ještě než vystoupení naše dostalo se na pře- třes ve Svazu — dobře ví, že Svaz bude pracovati dále, bez ohledu na to, líbí-li se to komu či ne. — My v práci mu překážeti nebudeme, ale prohla- šujeme, že nepovažujeme dnešní Svar za representanta všeho českého po- krokového studentstva. Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný ná- rodní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště. Konej každý, samo- správné a peněžní korporace, spolkyi jednotlivci také zde svou národní povin- nost! Národní kolky a účtenky kupujte v místních prodejnách
Čecho