2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. května 1913. číslo 137.
4
article
královstvích státu toho uvázly
náhle vyrovnací snahy, které byly
zahájeny na širokém podkladu s velíkou obe-
zřelostí a poctivou dobrou vůlí. V Čechách
usilovalo se celý komplex národních otázek.
ovládajících veřejný život, horlivě a důrazně
vedeným jednáním povolaných zástupců roz-
řešiti. Vážným napomenutím, neochvějně po-
kračovati na této dráze, byla zúčastněným
skutečnost, že rozvíření národní pro-
tivy se jeví ve formě strašné roz-
háranosti zemských financí. Mohlo
se doufati, že vážnost této skutečnosti posílí
odvahu učiniti poslední kroky k dokončen
díla míru, ano zdálo se, jakoby byl vřele vy-
toužený cíl nyní skutečně blízký, jakoby sku-
tečně přišel okamžik, ve kterém obě částisi
konečně mohou podati ruku.
Pohříchu ukázaly se tyto naděje klamný.
mi a musíme si nyní vydatí svědectví, že vy-
hlídky v národní dohodu jsou opět posunuty
více do dálky, vídíme se též vůči skutečnosti.
která nepostrádá jisté tragiky. Země Čechy
jako veřejně-právní jednotka, jako autonomní
vrchní stavba velikého požehnaného bohatého
kulturního a hospodářského území, nachází se
ve fínanční kalamitě, ve které se nedostává
nejen formálních prostředků k úhradě běžných
výdajů, nýbrž ve které jest též otevření mimo-
řádných a přechodných prostředků pomocných
velice stíženo. Stojíme tedy před vážnou si-
tuací, kterou snad bude možno zdolati také
jen prostředky vážnými.
Čecho
Čechy
5
article
Situace v Haličí.
Situace v Haličí.
V Haliči byl podníknut pokus zahájit
volební reformou uvažující navzájem různé
zájmy uspokojivý poměr mezinárodnostní. Vy-
jednávání pokročilo daleko.
Dle průběhu výborových porad bylo možno usu-
zovati, že převážná většina zástupců země se roz-
hodla, aby jednou započatá práce byla dokončena
V důsledku pak objevily se překážky, jichž překo-
nání přes naléhavé snahy nebylo už možným,
objevilo se, že zemský sněm ve svém nynějším slo-
žení není s takové velké úlohy. Vláda odvodila
tohoto všeobecně vrchu nabývajícího poznání ony
důsledky, jež odpovídají zásadně konstituční my-
šlence a jež všemi povolanými činiteli označovány
jsou jako jediná cesta, o níž prakticky lze uvažo-
vati. Vláda vymohla rozpuštění zemského sněmu
nařídila co nejrychlejší provedení nových voleb
Tím jest utvořena možnost, aby již na podzim ko
nalo se nové zasedání zemského sněmu, a tím také
jest současně doloženo, že volební oprava nesm
býti vzata z jednacího pořadu, že nový zemský
sněm ihned má chopiti se tohoto díla, jež skon-
čiti nebylo jeho předchůdcí souzeno.
Halič
6
article
Národnostní problémy.
Velectění pánové! Nechci zajisté popírati, že
utváření se poměrů, o nichž jsem se zde krátee
zmínil, dává popud k vážným úvahám, a chápu
úplně, že ti, kdož mají za to, že nepřizní poměrů
připraveni byli o výsledek svých poctivých a tak
horlivých snah, jsou dnes pod tlakem těžkého
zklamání. Avšak nesmíme při tom něco úplně pře-
hlížeti. Jestliže nepozorujeme celý rozvoj jen se
stanoviska posledních událostí, nýbrž v jich větší
hístorické souvislosti, nacházíme: Nejedná se pouze
o obtíže, které náhle se vynořily, naopak stojím
před problémy, jež vynořily se téměř současně
počátkem ústavního života, ano až do jistého stup-
ně z něho dostaly se do popředí a vždy brzy více.
brzy méně ohrožovaly jeho zdravý rozvoj.
Téměř po celý lidský věk pokračovalo se zvlá-
ště v Čechách v snahách, problémy ty rozřešíti,
ony zdály se brzy zralými ke splnění, brzy byly
vrženy do stadia téměř beznadějného. Nebylo to
zajisté bezdůvodno, ale byl to přece jen názor
subjektivní, jestliže jsme právě v období nedávn
minulém myslili, že jsme cíli zvlášť blízkými a smí-
me tedy poučiti se ze zkušeností dob minulých
abychom, co zajisté musíme pociťovati jako těžkou
reakci, nepovažovali objektivně za
zmar myšlenky vyrovnací. (Výkřiky posl.
Stránského.) Nacionální problémy jsou věcí histo-
rického rozvoje, a jich rozluštění jest součástkou
tohoto rozvoje. (Výkřiky posl. Stránského.) Vyrov-
nací myšlenka jest tak stará, jako problém sám
Hřeba že mnohokráte bylo prohlášeno, že jest
mrtvou, oživla vždy a bude tak dlouho žíti, jako
tyto problemy, t. j. až ve svém uskutečnění úplném
rozřeší trvající rozpory ve vyšší jednotě.
Stránský
Čechy
7
article
Zárukou toho jest, že organicky vyrůstá sám
z potřeb státního života z exigencí kultury a ho-
spodářství, jakož i ze směrů ústavního života
že jest nevyhnutelnou nutnosti, jestliže stát má
býti udržen silným a zdravým.
Posl. Šmeral: O volební reformě v Čechác
nepromluvil jste — bohužel — Excelence, ani je-
diného sloval
Ministerský předseda: Volební opra-
va jest součástkou celého vyrovnání. Co se pak
týče stanoviska vlády vůči české a ha
ličské otázce, spatřuji její prvý úko
v tom, aby se starala, aby existujíe
rozpory byly lokalisovány, aby svým
zpětným působením nezasahovaly do oboru říšské
rady [Souhlas.), již mohou pouze rušiti v plnění
jejích povinností, aniž by v ní našly pole, na němž
možným by bylo je úplně odstraniti. Ostatn
musí a bude vláda pečovati vždy vše-
mi prostředky, jež skýtá jí státní řá
a s celou silou svého vlasteneckého
uvědomění povinnosti, státi na straně
těch, kteří účinně staví se do služeb vyrovnací
ideje. Neboť tyto úkoly jsou veliké a vážné. Pře-
devším jde ovšem jen o to, aby schválením
zatímního rozpočtu bylo postaráno
pravidelné vedení státního hospodářství.
Posl
Šmeral
8
article
Pak ale stojí říšská rada opět přímo před pro-
blémem otevření nových finančních
zdrojů pomocných. O důležitosti úkolu toho
nepotřebují se zajisté teprve šířiti, byla už dostí
často zdůrazňována nejen z vládní lavice, ale
uznána též ze středu této slavné sněmovny. S
žádné strany není popírána. Chci jen slovo pro-
nésti o její pilnosti. Taková nutnost stává se při-
rozeně od okamžiku, ve kterém nastala, časem
stále imminentnější, stane se takovou více, protože
potřeby státu, nároky na něj stále rostou a při
vší spořivosti, při vší zdrželivosti přece aspoň čá-
stečně musí býti uspokojeny. Vedle tohoto takřka
organického stoupání nutnosti finanční reformy
nastal následkem mezínárodního vývoje také
zeela neočekávaný a důležitý přiostřu-
jící moment. Nemohli jsme světodějné
události, jež se odehrávají na Bal-
káně, sledovati prostě jako lhostejn
diváci.
Bala
9
article
Jestliže jsme byli ušetření aktivního zasáh-
nutí do utváření se věcí, přece nám rozumným há-
jením našich nejelementárnějších zájmů byla ulo-
žena role dobře vyzbrojeného, ozbro-
jeného diváka. Velké výlohy, které z toho
vznikly monarchii, jsou v poměru k dřivějšku
novum, které nyní při projednávání problému f-
nančního musí býti náležitě vzato v úvahu. [Vý.
křiky.) Vím, že takové výlohy nepřijímají se všude
sympaticky, že se snadno nezapomíná, jestliže tak
veliké obnosy se vydávají na jiné nežli na přím
produktivní, hospodářský život přímo zúrodňujíc
účely. Ale prosím, abyste na jedno nezapomněli
Neméně důležité nežli zvýšení všeobecného blaho-
bytu a snad ještě primernější ve svém významu
jest jeho zajištění. Především musíme snažiti s
chránit dům na venek, nežli klidně začneme je
uvnitř zařizovati co možno pohodlně. Škody, které
plynou z takových výdajů na zbrojení hospodář-
ským zájmům, třeba jsou tak bolestně pocitovány
přece nejsou takřka ničím proti nesmírnosti škody
proti přímo katastrofálním spoustám ve všech obo-
rech národního hospodářství, které by mohly vznik-
nouti ze zanedbání účelů zbrojení. (Souhlas.)
10
article
Finanční reforma.
Finanční reforma.
Ale finanční reforma nemá jen svou vážnou
stránku obrácenou k minulosti, není jen opatřením
sanačním, ale ona obrací zároveň přívětivou tvář
do budoucnosti. Všecky veliké účely blahobytu.
které vysoce ctěným pánům jejich voličové kladl
na srdce, všecka požehnaná opatření na zveleben
hospodářské potence obyvatelstva, které přirozeně
jsou zamilovaným úkolem každého parlamentu, zá-
visejí na tomto reformním díle.
Má nám poskytnouti prostředky k příštímu
úspěšnému vývoji, základ zdravého vybudování
moderní kultury státu hospodářského blahobytu.
který dovede vyhověti potřebám obyvatelstva
podporovati je ve snaze po duševních a hospodář-
ských cílech Musíme otevření zdrojů finančních
blahobytná opatření, která mají tím býti umož-
něna, považovati za jednotný celek. Nesmíme kon-
struovati mezi oběma stránkami akcí libovolnou
protivu, která by byla logicky i hospodářsky stej-
ně neoprávněnou. Ovšem parlamentu připadá
11
article
době, kdy se věnuje zajištění prostředků, daleko
méně příjemný, především méně populární úkol,
nežli pak kdy později na základě nově získaného
finančního podkladu so bude moci věnovati tako-
vým pracím, které podle zvyku jsou poněkud jed-
nostranně nazývány lidovými nezbytnostmi. Ale
proto není úkol ten méně vděčný. V této souvi-
slosti nechci předstihovati úvahy, které budou nut-
ny o taktickém postupu, o pořadí v projednáván
jednotlivých předloh finančních a jejich dalším ve-
dení různými stadii parlamentního projednáván
Chei zde jen podotknouti, že slavná sněmovna,
zkoumajíc otázky ty, musí věnovati pozornost cel-
ku tohoto problému a že reforma, má-li býti účin-
ná, musí obsahovati celý obor, který vytýčila vlá-
da ve svých osnovách.
slavný sněmovna
12
article
Situace zahraniční.
Situace zahraniční.
V dalším průběhu své řečí dovozoval předseda
ministerstva hr. Stürgkh: Vysoce ctění panovél
Vyhovují okamžiku, ve kterém stojíme pod bez-
prostředním dojmem velkých světodějných událo-
stí (Slyštel Slyštel), jestliže ke svým vývodům
o politice vnitřní připojím stručné vylíčení situace
zahraníční, kdežto bližší vylíčení příslušných otá-
zek ústavně musí býti vyhraženo kompetentnímu
foru delegace. (Souhlas.) Oceňuje potřebu slavné
sněmovny, projevenou několika interpelacemi k
vládě, obdržeti autentické sdělení o situaci za-
hraniční a o stanovisku monarchie v mezinárodn
situaci z doby nejpozdější, mám čest prohlásiti
o tom na základě informací daných mně s kompe-
tentní strany k dísposicís Stanovisko monarchi
zaujaté ve krisi balkánské bylo dáno směrnicí.
kterou si naše zahraniční politika ode dávna vy-
značila vytčením zásady, samostatný vývoj národi
a států na Balkáně co možná podporovati.
Je tedy pouze logickým použitím hořejší zá-
sady, jestliže programatická zásada: „Balkán náro-
dům balkánským“ měla prospěti všem národům
Balkánu, tedy také živlu albanskému. V tomto
smyslu vytklo si Rakousko-Uhersko za cil utvoře-
ní samostatné Albanie, jejíž zřízení ostatně už by-
lo předvídáno dřívější díplomatickou prací, zejmé-
na v úmluvách se spojeneckou Italií. Tím jest ži-
votní zájem monarchie na nezměněném zachování
dosavadních poměrů mocí při moří Jaderském za-
jíštěn.
Stürgkh
Slyštel Slyštel
Balkán
RakouskoUhersko
Albánie
13
article
Albanie a černá Hora.
Albanie a černá Hora.
Dokud nebylo rozhodnuto na vá-
lečeém poli, nepronesla monarchie, vedená my-
šlenkou, nepřekážeti vojenským operacím, žádný
návrh proti tomu, aby albanské území obsazeno
bylo srbským, černohorským a řeckým vojskem.
Mezitím staral se náš zahraniční úřad o to, aby
dosáhl sankce ostatních signatárních mocností ber-
línské smlouvy pro námi prohlášenou zásadu utvo-
ření samostatného albanského státu. O usneseních
londýnské vyslanecké konference, jež týkají se se
verních a severovýchodních hranic Albaníe, uvě-
doměny byly po schválení jednotlivými kabinety
také válčící balkánské státy. Přes toto vyrozumění
a současnou výzvou Černé Hory, aby upustila o
obléhání Skadru, pokračovala královská cetyňská
vláda v boji, jenž neměl vyhlídek a dostala se tak
do rozporu s vůlí Evropy. V úmyslu, aby Černou
Horu pohnuly k obratu, chopily se nyní mocnosti
koercitivních opatření formou na počátku pouhé
lodní demonstrace, později pak pokojné blokády
Černá
Albánie
černat Hora
Černá Hora
Evropa
14
article
Protože pak toto opatření se nezdálo dostatečným.
vidělo se Rakousko nuceno, učinitv
Londýne prohlášení, že musí
vyhraditi, aby v dané chvíli samo-
statně mohlo se chopiti vhodných o-
patření, aby provedena byla vů-
le Evropy. Tento energický postup byl dikto-
ván tím, že jinak stalo by se provedení evropských
usnesení nejistým a utvoření Albanie via facti illu-
sorním. Monarchie setkávala se při tom se souhla-
sem Italie, která po smyslu mezi oběma mocnostmí
uzavřeného zřízení samostatné Albanie bylao-
chotna s ní působiti. Opírajíc se o vlastenecké ci-
ty nejširších kruhů našeho obyvatelstva a radostně
obětavou pohotovost své válečné armády, mohlo
Rakousko-Uhersko i přes obtížnost mezinárodní si-
tuace svoji vůli uplatniti, takže Černá Hora ko-
nečně ve správném poznání vlastních zájmů pro-
hlásila souhlas, že podřídí se usnesení Evropy a že
Skader předá mocnostem.
Nyníjest vyhlidka, že mír mezi bal-
kánskými státy a Tureckem v nedlou-
hé době bude uzavřen. Bude úkolem
Rakousko
Londýn
Evropa
Albánie
Turecko
15
article
našeho zahraničního minisťersťva
aby včasně přikročilo k úpravě čet-
ných nás a balkánské státy inter-
esujících záležitostí, mezi nimiž zá-
ležitosti hospodářské povahy za-
ujmou nejvíce místa. (Výkřiky.) Rakousko-
Uhersko může dojista očekávati, že naprosto přá-
telské chování, které vůči balkánským národům
projevilo v tomto obratu jich dějin, bude u nichú-
plně pochopeno a náležitě doceněno. Dnes jest si-
tuace na Balkáně v mnohém směru ještě nevy-
jasněna. Rozvoj a trvání tak epochálního převratu
jako onen, jehož jsme právě svědky, nelze předem
s jistotou odhadovati, přece však naše za-
hraniční ministerstvo se vynasnaž
působiti pokud možno k nejrychlejší-
mu vyjasnění poměrů na blízkém vý-
chodě. Pak také přijde chvíle, kdy bude nám
možno dosud nutné sesílení naší armády na jižních
hranicích odvolati. (Výkřzky.)
Hr. Berchtold přijímá zodpovědnost za
„literární bureau“.
Namnoze veřejně kritisována byla činnost ji
stých orgánů zahraniční služby (Slyšte
Slyštel Výkřiky.) kritika, jež projevila se také
několika interpelacích v této slavné sněmovně.
tomtu směru pokládám si za čest jménem za
hraničního ministra slavné sněmovně pro-
hlásití totot
Postup, vytrhnouti jeden departement zahra-
ničního ministerstva a učiniti ho předmětem zvlášt-
ní kritiky, jest v rozporu s okolností, že jak
všechna ostatní oddělení uvedeného ministerstva.
také literární kancelář má výhradně po-
stupovati dle pokynů a nařízení pan
ministra zahraničních záležito sfí
skutečně také v celém průběhu
krise, jakož i zvláště v různých uvede
ných jednotlivých případech p
stupovala dle direktiv daných j
představeným. (Výkřiky.) Jest proto nutno
aby pokus, konstruovati rozpory mezi panem za-
braničním ministrem a podřízenými jemu úřadníky
byl odmitnut jako nepřípustný. (Výkřiky.)
Berchtold
RakouskoUhersko
Balkán
Hradec
16
article
Posl. Hummer: Pak jes t za fo zod-
pověden hr. Berchtold. (Výkřiky)
Ministerský předseda: Samozřej-
mo, že pan ministr zahraničních zá-
ležítostí kryje úřadní činnost každeho
jednotlivého jemu podřízeného departementu, kry-
je také literární kancelář e svoji
zodpovědností (Výkřiky.), na což jest ovšem
tím důrazněji nutno poukázati, protože pokus, aby
stanoveny byly neústavní zvláštní zodpovědnosti
vedl by k naprosto neudržitelným poměrům.
Posl. Hummer: Soukromě se však vyjádři
hr. Berchtold jinak. (Výkřiky.)
Ministerský předseda: Pokus, jenžu-
činěn byl s mnoha stran, aby úřadní činnosti l-
terární kanceláře podloženy byly zištné mo-
tivy, nemůže vůbec vážně býti brán v úvahu. P
okolnosti však, že tento pokus také zde ve sně-
movně byl uěiněn, pokládal pan ministr zabra
ničních záležitostí za nutno odmítnouti podezříván
úřadníků, jichž osobní nedotknutelnost povýšene
jest nad každou pochybnost, s onou rozhodností
jež odpovídá naprosté bezpodstatnosti tohoto ob-
vinění.
Posl. Hummer: Ministr záležitostí zahra-
ničních nemá zde nic co odmítati, vždy
on ani před nás nepředstupuje. To může říci v de
legacích. Nepropujčůjte se ktomu, a by
stebyl hlásnou troubou pro takové i
sinuace. Poučení hr. Berchtolda nepotřebujem
Posl. dr. Šmeral: Hr. Berchtold chce sně
movnu provokovati.
Posl. Friedmann! To není odpověď na in
terpelace.
Posl. Hummer: Kde jsou věcné důkazy?
Posl. Zenker: Neočekávané s jedn
cení celé sněmovny, Excelencel (Vřava.)
Posl
Berchtold
doktor
Šmeral
Friedmann
Hradec
Hummer
17
article
Několik slov o propouštění branců.
Předseda ministerstva: Slavná sně-
movnol Opatření, zahájená nyní ministerstvem vo-
jenství ve příčině úlevy břemen obyvatelstvu ulože-
ných povoláním četných branců, obsahují v ob-
vodu I. až XIV. sboru propouštění všech zá
ložníků odvodního rečníku 1909, všech záložníků
náhradních záložníků starších ročníků a všech ná-
hradních záložníků s úlevami, jakož i mimo to část
jiných náhradních záložníků, kterou možno postrá-
dati. V nejposlednější době bylo nařízeno, aby
zeměbraneckých územích Krakova, Přemyšlu a Lvo-
va dáni byli všichni záložníci a náhradní záložníe
zeměbrany, kteří v aktivní službě byli zadrženi
opět do neaktivního poměru. (Souhlas.) Ovšem zbý-
vají ještě v tomto směru dále jdoucí přání, poku
se týče obmezení vojenského sesílení na naší jiho-
východní hranici, jež však nyní v poměru k pokra-
čujícímu vyjasnění poměrů na Balkáně mohou s
přibližiti ke svému splnění. (Výkřiky.) Chci ostatně
upozorniti na to, že provedena byla na jihovýchodnů
hranici jistá ulehčení, jež vyplývají z dnešních ofi-
ciosních sdělení, v důsledku jichž zavedeno bylo
také na jihovýchodní hranici propouštění dle turnu,
(Výkřiky.)
Prosba o mírnou kritiku vojenských
opatření.
Krakov
Přemyšl
Lvo
Balkán
18
article
Chci-li v souvislosti s tím reagovati na všech-
ny dotazy, jež v posledních dnech podány byly na
ministra zemské obrany a na mns, musím si nej-
prve vyprositi pozornost ke stanovisku, že totiž
zvýšení vojenské moci nařízeno bylo nejvyšším
rozkazem a pokud se týče rozsahu a trvání, podmí-
něno jest utvářením se zahraniční situace. Poško-
zovalo by konečný výsledek dojmuplného stano-
viska monarchie v mezinárodním koncertu moc-
ností a tím také ohrožovalo by oběti, přinesené
pro účinnou mírovou politiku v jich účelu, kdy-
bychom toto nejvyšší a vážné stanovisko při tom
opomfjeli. Učiněná již ulehčení nechť jsou širokým
kruhům obyvatelstva zárukou snahy směrodatných
činitelů, kteří chtějí pokud možno uvésti v sou-
hlas vojenské zabezpečení, přivoděné ohledy n
mezinárodní situaci s hospodářskými potřebami.
Připojuji k těmto výkladům pouze žádo st,
aby, jestliže jednotliví páni řečníci v nastávající
debatě také se své strany zmíní se o zahraniční
situací, měli stále před očima, že při jejich slo-
vech nejedná se o projevy nezúčastněného třetího,
nýbrž o úsudky osob, jež povolány jsou dle ústa-
vy spolupůsobiti k vytvoření vůle státu. Touto -
vahou jsou také dobře míněné kritice stanoveny
hranice. Dodatečné výtky ve příčině jistého mezl-
národně zaujatého stanoviska mohly by poškoditi
úspěšné uplatnění tohoto stanoviska, jestliže jed-
nou bylo hájeno, anebo zachování docílených jím
úspěchů, jestliže jsou už vymoženy. Myslím, žev
tomto popudu nedoporučuji omezování sněmovní
svobody slova, nýbrž dobrovolné omezení na zá-
kladě vlastního lepšího názoru vlasteneckého.
19
article
Apel na sněmovnu.
Po této stránce mohu se odvolati na příkla
národa, který poskytuje příklad jak v osvědčování
svého zdravého a silného národního citu, tak iv
nejvyšším vývoji parlamentního smyslu všem ji-
ným, a v jehož jazyku byla ražena věta, která jde
mnohem dále nežli rada, kterou jsem si právě do-
volil dáti, věta: Right or wrong, my country.
Vysoce ctění pánovél Nebylo by nepochopl-
telným, kdyby vývoj zahraniční politiky, jak jsem
jej dříve označil, nevyvolal na všech stranách
slavné sněmovny stejnoměrný pocit souhlasu. C da-
dím, že by to bylo přímo přírozeno ve státě, jako
je náš, při jeho komplikované národní struktuře,
při četných stycích jednotlivých částí obyvatel-
stva s duševními středisky zahraničních kultur.
Takové styky mohou též v rámci úplné vlastene-
cké lovality přece, a to zejména v pohnutých epo-
chách vyvolati jisté rozdíly v posuzování jednotlí-
vých otázek. Soudím však, že slavná sněmovna
mých výkladů může jedno seznati, což na všech
stranách musí býti a bude zaznamenáno se stej-
ným uspokojením: Důstojné a úspěšné uplatnění
zájmů monarchie a jejích snah po zachování čest-
ného míru. Nechť, vysoce ctění pánové, z významu
těchto vymožeností čerpáte mocné impulsy ku po-
žehnaně práci v oboru plnění svých státních úče-
lů, péčí o další vedení státního hospodářství uvol-
něte cestu cílevědomé práci parlamentní. V tom-
to smyslu prosím vás za povolení za-
tímního rozpočtu. (Pochvala a potlesk.)
Apel
Right or wrong
20
article
Z Paříže.
Z Paříže.
Nevím, jak daleko by bylo nutno vracet se do
minulosti, abychom našli stejně nevlídný máj, jako
jest letošní. Tento nejkrásnější měsíc pařížského
roku je zpravidla jedinou jarní slavností slunce.
květů a úsměvů. Den za dnem přichází a jeden
nádhernější druhého. Zdá se, že není možno stopo-
vati lahodnost a půvabnost chvil, že opakování
dojmů ze včerejška nemůže než seslabiti radost
a zatím všechny požitky, jež jsme žili včera, při-
padají dneska nové, a míjí-li naše smysly unášeny
jsouce neúprosnou prchavostí chvil, již nikdy ne-
pociťujeme bolestněji než tentokráte, zraňují duši
zpětným roztoužením se po nich. Zaútočily tak
prudce o náš zájem a bylo jich tolik krásných a u-
chvacujících, že nebylo možno plně je vyžíti a od-
dati se jim s labužnickým klidem. A chvíle pro-
žité za jarního dopoledne v luxemburské zahradě.
kde kvetly kaštany, kde všechno se zdálo splývati
v jedinou opojivou hymnu jara i květy na záhonech
i svěží zeleň hojného listf i blankyt nebe zachvcenýv
zrcadle vodní nádržky i všechna ta mládež z latinské
čtvrti, jež usedla v důvěrných, volných skupináchv
lehkém jarním šeru alejí a rozhovořila se o ničema
o všem v žertech a smíchu, všechno to vám snesla
zrádná chvíle před vaše oči, aby vám připomenula,
že zatím, co žijete tuto slávu a rozkožnost světa
zde, ztrácite své jarní dopoledne, neméně vábivé
a neméně krásné, všude jinde, kdesi na březích
Seiny, v boulogneském lese nebo i na boulevar-
dech, jež mají v ranním slunci ve svém věčném
chvatu a ruchu tolik křehké a lahodné svěžesti.
Paříž
Seina
21
article
To jsou smutky těchto dnů, že není možno zmno-
honásobiti schopnost užívati světa a že není kdy
oddati se v klidu a volnosti radostem z těchto nej-
vzácnějších darů, jež zjevuje a nabízí prchající ho-
Ale letos marně čekáme na onen „horký měsíc
máj“, o jehož rozkoších tak prostě a rozumně mluví
stará francouzská romance. Snad v lidská srdce ne-
má právo a nemůže zasahovati jarní nepohodn
snad tam aspoň ani letošní máj nepůsobil rušivě
a snad ony bílé zvonečky konvalinek, v jichž zna-
mení zde máj začíná, přínesou ono štěstí, jeho
jsou touženým symbolem. Ale všude jinde ztrácíme
den za dnem ze svých jarních slavností a zdá se,
že příroda nadarmo připravila svou nádhernou ze-
leň zahrad a alejí a své záhony květů a vše,
čím mohla nasycovati oči. Všechno mizí v chladu
a smutku dnů a slunce, které se objeví, jest jako
zamyšlené a jeho paprsky nemají ani zájmu, aby
dina.
daly šťastný klid a úsměv jarní idyle pařížskéhoži-
vota.
Tyto truchlivosti dne se přenášejí však v celý
život města. Bezděky jim podléháme a nutnosi
připomenouti, že jsme ve „velké saisoně“, že
všechny veliké okázalosti jsou připraveny, abychom
jich užívali. Jde se do divadel, jde se na vy-
jíždky. Nelze opomenouti schůze v salonech a vý-
stavách, jichž jest tolik a tak významných. Nutno
využíti jarních toilet. Vše se děje automaticky
bez vášně. Paříž jest letos příliš klidná a cizinci.
kteří přicházejí, jakoby ji nechávali zasněnou v ja-
kousi neproniknutelnou melancholii. Vlastně jen ti-
to cizinci jsou neklamným znamením saisony. Při-
cházejí hojně jako jindy. Mají své doby, kdy nejsou
četní, a jsou měsíce, kdy den co den se v toto
město přelévají vlny cizích hostů. Jsou mezi nimi
skromní cestovatelé a jsou okázalí návštěvníci.
Paříž
22
article
Španělský král, jehož návštěva nedávno dodala ru-
chu města něco nové živosti, podrží rekord mezi
cizími hosty. Republika měla ovšem své slarostis
takovou návštěvou, neboť Alfons vedle své dvorní
suity jest doprovázen na svých cestách celým zá-
stupem svých poddaných, jejichž zájem o jeho o-
sobu jest poněkud nepřijemný Veličenstvu, ač-li
není ještě daleko nepříznivější jeho hostitelům. Ale
jakkoliv nebylo lze vyloučiti možnost nějakého
atentátu přes to, že francouzská policie byla roz-
množena celou spoustou policistů španělských, kte-
ří bděli nad každým podezřelým Španělem zde u-
sedlým nebo zvlášť přicestovalým stejně jako nad
zdejšími revolucionáři, kteří uvítali příchod králův
slovy nejprudšího odporu a největší vyzývavosti na
svých schůzích a ve svých listech, minula tato krá-
lovská návštěva v klídu a nic nerušilo ceremonie
a okázalosti, jež sotva kde se odebrají s takovým
vkusem a s takovou bystrou a příjemnou elegancí
jako zde v Paříži.
Ale v těch dnech, kdy vláda měla svou ná-
vštěvu královskou, vítala naše česká kolonie své
hosty v pražských učitelích, kteří přijížděli do Pa-
říže ke svému koncertu zrovna ve chvíli, kdy z
pevnosti Mont-Valérienu se rozléhaly dělové vý-
střely, ohlašující příjezd španělského veličenstva.
A zatím co v nádraží boulogneského lesa vítala
mladého krále okázalá officielní Francie, setkala
se na severním nádraží s našimi krajany malá spo-
lečnost česko-francouzská, aby jim řekla hned při
jejich příchodu veškeré své potěšení z nového
setkání s nimi. Zástupci zdejšího učitelstva neopo-
menuli dostaviti se vedle zástupců všech českých
spolků, a ti, kdož znají pana Césara Caira, býva-
lého vicepresidenta městské rady, a jeho veliké
přátelství k nám, sotva byli překvapeni, vidouce,
Alfons
Španěl
César Cairo
Paříž
Francie
MontValérien
23
article
17. května.
že měl-li voliti býti přítomen onomu uvítání krále
nebo tomuto uvítání českých pěvců, že bez roz-
mýšlení se rozhodl pro nás.
A nyní zbývaly jen dva dni, kdy bylo třeba
vyzískati co možno nejvíce z tohoto zájezdu če-
ských pěvců a učitelů do Paříže. První dojem, který
jistě všichni rádi konstatovali, bylo ono ujištění
jaké jim dala jejich Paříž, i česká i krancouzská,
že je ráda vidí a že je šťastna novým setkáníms
nimi. A tento dojem se jen stupňoval při každé
společenské schůzce a při každém přijetí. Nebyl
možno nezužitkovati všech chvil, jež se nabízely.
ve prospěch našich českofrancouzských přátelství
zejména jestliže byli zde s naší české strany tak
kompetentní zástupci národa, jako jest právě uči-
telstvo. Dle toho také styky měly svůj pěkný rán
vzájemné úcty mezí těmi, kteří vítali a kteří byli
vítání.
První, kdož si vyžádal přítomnost pražských
pěvců, byla Association franco-slave, jež přeložila
svou měsíční schůzku na den před koncertem, aby
mohla poskytnouti našemu sboru příležitost setkati
se se všemi těmi, kdož jsou našimi upřímnými přá-
teli mezi Francouzi, a setkati se se zástupci všech
slovanských kolonií, neboť nutno zajisté dnes více
než kdy jindy a při každé příležitosti budovati
svazky slovanské pospolitosti. Jakkoliv únava na-
šich zpěváků po tolika koncertech a tak dlouhých
cestách nemohla nezanechati v nich stop, přece
pokládali všichni za svou povinnost, nejen dosta-
viti se na večer v sále hotelu Luketii, nýbrž do-
konce dodati oné intimní schůzce lesku svým umě-
ním pěveckým. A nutno dodati, že sotva jinly
bylo možno shromážditi tolik vynikajících zástupců
Francie a tak četnou společnost slovanskou, jako
tomu bylo tentokráte a jistě předseda Associace,
Georges Bienajmé, mluvil z duše všem, vítaje vý-
mluvnými slovy české pěvce.
Francouz
Associace
Georges Bienajmý
Paříž
Francie
Luketie
24
article
To byla první slova přátelství, kterých se jim
veřejně dostalo. Přišla ještě jiná a ony chvíle, kdy
jsme slyšeli slova nikofiv bezvýznamné lichotnosti,
která se zde tak snadno pronášejí, nýbrž přesvěd-
čené přátelské oddanosti, byla i pro nás, kteří jsme
měli zde příležitost poslechnouti již tolik a tolik
krásných řečí, novými důkazy, jak si dobýváme
rok od roku víc a více místa v srdcích Francouzů.
Tak tomu bylo na schůzce s Ústředním spolkem
pařížského učitelstva, kde s naší strany výmluvný
předseda Pražských učitelů p. Hraba tak krásně
odpověděl na uvítání se strany francouzských zol-
legů, tak tomu bylo všude jinde a zejména v po-
slední chvíli před odjezdem, kdy ředitel prvního
lyces pařížského, lycea Ludvíka Velikého, v němž
naši učitelové jsou vždy vítanými hosty, řekl tolik
slov upřímného obdivu a přátelské úcty, jež pou-
tají Francouze k našemu národu, a tak pěkně po-
věděl, čím Francie chce býti pro nás. Nutno pa-
matovati si vše, co bylo řečeno ve chvíli slavnost-
ního ticha i napovězeno v letu hovorů. Vším tím
se buduje ona významná pospolitost života národů
ono jedině rozumné a prospěšné společenství zájmí
a práce.
Ale to vše byly jen chvíle, letmo uchvácené
mezi přípravami koncertu, jemuž téměř bezpro-
středně předcházela schůzka na rakouském vele
vyslanectví, kde měli naši pěvci příležitost, po
chlubiti se svým uměním vznešené společnosti di-
plomatického světa a velkého světa trancouzskýc
akademiků, umělců a státníků, kteří se tam sešli
Jestliže se poskytla rakouskému vyslanci možnost
aby konal to, co jest jeho povinností k nám a na-
šemu umění, učinil tak zajisté onou bezvadnou
skvělou formou, jaká jest obvyklá v těchto místech.
Francouz
Hrab
Veliký
Francie
25
article
Koncert večerní byl ovšem vlastním cílem.
Nutno říci, že nikdo se nedívá skeptičtěji na naše
podobně podniky nežli sami Francouzové. Znají
se, vědí, jak jsou nejistým obecenstvem a nevěří
že možno dobře pochoditi, i když se jim slibuje
nejlepší umění. Vždyť kdopak sem nepřináší
kdopak zde neslibuje nejlepší umění a Francouzové
si libují v tom, dělati milosti. Nutno míti mnoho
optimismu a konečně přece se podaří přesvědčiti
ony děti, rozmazlené všemi požitky umění, že ten
večer stál za jejich čas a zájem. Tentokráte šlo
o koncert velikého slohu a v největším koncert-
ním sále pařížském. Nebylo pochyby, že česká ko-
lenie z Paříže a okolí se dostaví v nejhojnějším
počtu. Bude však možno počítati s francouzským
obecenstvem? To byla otázka, která nebyla dříve
rozřešena nežli právě samotným večerem, který
byl dokonalým překvapením všem nedůvěřivým
neboť v obecenstvu, jež naplnilo do posledního
místa sál, že bylo nutno je umístiti i na estrádě.
jistě zůstala česká kolonie v značné menšině i svou
početností i svým nadšením, jež se projevovalo p
každém čísle bouřlivěji. Nebyli to ovšem jen Fran-
couzové, kteří tvořili většínu obecenstva a meri
nimiž nescházel toho večera nikdo z těch, jež jsme
měli ctižádost tam viděti a jež by vedlo příliš da-
leko vypočítávati, ale byli zde příslušníci zejména
všech slovanských národů, z nichž hlavně Rusové
se dostavili velmi četně. A celý ten sál byl nesen
jedinou radostnou náladou a naší pěvci se svým
negyrovnatelným dirigentem slavili toho večera ji-
stě jeden z největších úspěchů. Rudoli Kepl.
Francouz
Rus
Kepl
Paříž
Fran
26
article
Posl. Korošec: Předseda ministerstva se slc
dotkl otázky haličské a české, ale nezmínil se an
slovem o otázce nyní nejaktuelnější, otázce jiho-
slovanské. [Výkřiky rozhořčení u Slovinců.)
Zjev, že malé státy balkánské nerespektovaly vůlí
velmocí, vysvětluje se také tím, že velkostátní or-
ganismus monarchie ve svém nejvnitřnějším jádru
je nezdravý. Četní národové říše jsou nespokojent,
pročež nemůže stát na venek činiti dojem jednoty
a moci. Budoucnost říše leží na Balká-
ně a na moři Jaderském. Dualismem byl
sledován účel nenechat dospěti Slovany, zvláště
Jihoslovany, k životaschopnému vývoji. Každý
sebe nevinnější projev sympatie ke státům bal-
kánským, s nimiž mají společný jazyk, krev a kře-
sťanství, byl pozorován s nedůvěrou. V okamžíku,
kdy Bulhaři a Srbové krváceli za svobodu potla-
čených bratří, otevřelo se pro Chorvaty a Srby
monarchie vězení a svoboda byla spoutána. Otázka
chorvatská nebude dřive vyřízena,
pokud nebudou chorvatské zeměz
maďarského otroctví vyproštěny av
rámci monarchie osvobozeny. (živá po-
chvala u Jihoslovanů.) Těžiště naší zahraniční po-
litiky zůstává i nadále ještě na jihu říše. Rakousko-
Uhersko zůstává ještě stále největším jihoslovan-
ským státem. Nesmí býti státem německo-maďar-
ským a německý šovinismus zde a maďarský tam
musí zmizeti. Je nepřípustno, aby Jihoslovanům
v Korutanech byla ještě dále zadržována jejich ná-
rodní práva, že Slovinci ve Štyrsku sotva se mo-
hou ubrániti germanisujícím útokům, že v Přímoří
přes svou většinu jsou vydání prepotenci Vlachů.
že v Dalmacii se zařizuje pravá vojenská diktatura
a že skrovnému ústavnímu životu Bosny a Herce-
goviny se činí největší překážky.
Posl
Jihoslovan
Bulhar
Srba
Chorvat
Slovinec
Vlach
Rakousko
Uhersko
Korutany
Dalmacie
Bosna
27
article
Jihoslované Rakousko-Uherska negravitují za
hranice, žádají však s celým důrazem,
aby v monarchii požívali týchž práv
jako ostatní národové a aby mohli se
hospodářsky a kulturně dále vyvino-
vati. Od vlády a stran nemohou však očekávati
ničeho. Mají pouze poslední naději v dynastii,
která je dosti silna, aby, opírajíc se o spolehlivé
vojsko, učinila konec dualismu. Přiblížila se
poslední hodina — končil řečník — aby
Jihoslované státoprávně byli spoje-
ni a na troskách dualismu povstal nový, velký.
volný, všem národům říše ochranu
skýtajíeí stát. (Hlučný poflesk a souhlas Ji-
hoslovanů.)
Posl. dr. G. Gross podal nejprve přehled o čin-
nosti sněmovny v uplynulých dvou letech. Nejdůle-
žitějším výkonem bylo provedení branné refor-
my. Jí uložila se obyvatelstvu značná břemena
s dobrým svědomím v přesvědčení, že bylo nutno
zabezpečiti mocenské postavení říše a zvýšiti jei
brannou schopnost. Že to bylo nutno, dokázaly
zřejmě události poslední doby. Ačkoliv jsme na-
prosto ochotni hájiti císaře a říši, musíme pře-
ce žádati, aby oběti, uložené obyva-
telstvu, nevybíhaly za nutnou míru
Je povděčen, že vojenská správa dbá tohoto sta-
noviska a velká část povolaných záložníků v nej-
bližší době bude propuštěna. Lituje při tom sou-
časně, že ministerský předseda 14. a 15. t. m. na
různé dotazy určitě prohlásil, že nemůže ničeho
říci o propuštění záložníků a toto propuštění bylo
pak již 16. t. m. nařízeno.
Jihoslovan
Posl
doktor
G Gross
Rakousko