11. září 1903.

Číslo 248

NÁRODNÍ LISTY-

Strana b.

válce s Bulkárskem, jen sultan ještě válkčy ne- ehce. Turecké listy uveřejňují plamenné články proti Bulharsku a spolu vypravují rozličná hrdin- ství z Makedonie, aby vzbudily junáckého ducha. Na příklaď prý turecká selka z okolí bitolského, jejíž muž byl raněn, sama jediná po 12 hodin hájila svůj dům od povstalecké čety. Listy blaho- přejí sultanovi, že vydal provolání k tureckému národu, kterým jej vyzývá k novým obětem ve prospěch vojínů. Obyvatelstvo po tomto vyzván ihned jalo se snášeti rozličné předměty k potře- bě vojsla, zejmena vlněné šaty a přikryvky na zímu. Porta vypiše novou válečnou přirážku. Jiný způsob, kterým si Turecko chce opatřiti pe- níze na válku, je sjednccení státního dluhu. Za tím účelem konají se v sultanově paláci porady. Telegramy. Z Cařihradu, 9. září. (C. - B.) Se strany rakouskosuherské a ruské podporují se kroky řeckého vyslanectva, aby bylo zabráněno vý- tržnostem tureckého vojska prot řeckému obyvatelstvu v různých místech make- donských a aby poškození dostali náhradu. Z Cařihradu, 9. září. (C.-B.) Pověst, že turecké vojsko překročilo hramnice východorumelské pronásledujíc povstalecké čely nebyla dosud oficiálně potvrzena. Z Cařihradu, 9. záři. (C.-B.) Porta pro- hlašuje teď o hnutí čet v krajích mona- stýrském a okresn kirkilisském, že jejich stře- disko a větší houfce byly zničeny, ale menší pohyblivé čety, jež znikají jak se vojsko bliží a dostávají ustavičně nové členy a hmotnou podporu z Bulharska, znesnadňují velice brzké obnovení míru a klidu. Témto podporám mus se udělati přítrž, aby vynasnažení Porty setkalo se s úspěchem.

Porta poslala rakousko uherskému vysla nectví zprávu o rozmnožené ochraně tralí vý chodní železnice. w. Z Londýna, 10. září. »Times« ozna mují z Bitolie: Nedávno vyvěsili Turci plakáty ve vesnicích, vyzývající všechny povstalce, by složili zbraně a slibující jim milost. Na to na 60 povstalců z hor sestoupilo a složi lo zbraně. Byli však všichni ture- ckými vojíny porubáni. Podobná pro- rada stala se Turky již několikr áte. Ze Sofie, 10. září. Povstalci v obvodu bitoljském musili v posledních dnech svésti několik krvavých bitev a všude utěci. V jednom jezeře zůstavili 20 utopenců a dva prapory s nápisy: »Svoboda nebo smrt.« Trapný dojem učinily zde zprávy. že peštské úřady činí obtíže dodávce nábojo pro manlicherovky, objednaných u zbrojovky uherské. Ze Sofie, 10. září. (Zeit.) Zprávy o stá- lých krveprolitích v Makedoni způsobily zde velké rozechvění. Vláda vzdor svým mírumilovným zámyslům prohlásila zástupcům cizích mocností, ž nemůže dále přihližeti klidně k těmto násilnostem a že, neza- kročí-li velmoci, Bulharsko opře se Turecku zamo. Z Cařihradu, 10. září. (C.-B.) Sult á súčastnil se sbírky ekumenického patriarchy ve prospěch venkovského obyvatelstva řeckého, jež trpělo známými událostmi krušev- skými, 300 tur. lb. a dá znovu vystavěti tamní chrám nákladem 4000 tur. lb.

Ekumenický patriarcha nařídil příslušným biskupům telegraficky, aby rozhlásili tento dan i slova, jež pronesl sultán ve výroční den svého nastolení. m. Z Cařihradu, 10. září. Velké vzrušen způsobila v mohamedánských kruzích z Mediny prý pocházejíel fantastická báchorka, že medinský šejk rozhlašuje, že prorok Mohamed vsta náhle z hrobu a zvolal: »Alahu, spas svů národ!« Šest eunuchů, střežících jeho hrob. leknutím zemřelo . . . V jildizském paláci se obávají, že báchorka tato vrhá se do lidu proto, by se politika sultána vylíčila, že jest kře sťanům nepřátelská. C. Z Alhén, 10. září. Na zakročení ture ckého vyslanectva zatčení ondy v Pireu dva Mladofurci, Sadin a Fuad, již vydávali no- viny, v nichž ostře kritisovali poměry v turecké říši a přimlouvali se, by dána byla ústava. Jeden z nich měl styky s opposiční stranou armén- skou. Oba byli z Řecka vypovězeni a odplul parníkem do Alexandrie (Egypt).

Zemské sněmy. Z Bregence, 10. září. (C. -B.) Vorarlberský sněm zahájil dopoledne zase své jednání. Mezi došlými spisy je pilný návrh, v němž vláda vyzývá se, by se postarala, aby vojáci III. roč níku byli propuštění tak jako jindy, po případě aby byla svolána říšská rada k upravení branecké zále žitosti. Za Solnohradu, 10. září. (C.-B.) Zemský sněm solnohradský zahájil dne svou činnost. Posl. Hagen podal tento návrh: 1. Zemskému výboru ukládá se vyzvali vládu bez meškání, aby propustila rakouské vojáky posledníh nočníku 1. října t. r. na dovolenou, resp. podala příslušnou předlohu říšské radě, jež by se bez me- škání svolala. 2. Sněm očekává, že neučiní se říš- skému sněmu uherskému ku provedení branné před- lohy nijaké ústupky, jež by mohly oslabili pohotovost armády, nebo byly na újmu vojensky mocnému postavení státu, nebo přinesly druhé polo- vici říše (Rakousku) další hospodářské škody. Posl. Stolzl učinil tento návrh Zemský sněm troufá, že vláda učiní všemožná opatření, aby samostatné uherské vojsko žádané uherským parlamentem, nezřídilo a nevy- držovalo se na vrub Rakouska. Očekává, že vláda již teď připraví samostatné postavení Rakouska na- proti Uhrám při očekávané hospodářské roz- luce obou částí říše a především postará se o po- řízení autonomního celního tarifu. Posl. dr. Fuchs navrhl vyzvati vládu, by vy- mohla na ministerstvu vojenství, aby vojáci, již letos na podzim ukončí tříletou presenční službu byli hned z činné armády propuštění. Příští schůze bude v pondělí.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ministerská rada. Z Vídně, 10. září. Ministerský před- seda dr. Körber byl dnes přijat císařem o 1. hod. odpol. ve zvláštním a dlouhém slyšení. Hned potom sestoupila se minister- ská rada, které se však nezúčastnili: ministr financí dr. Böhm- Bawer k. ministr orby bar. Giovanelli a ministr obchodu bar. Call. Porada ministrů trvala přes 4. ho- dinu. Jak se dovídáme, zabývala se novou pomocnou akcí státní pro kraje živelní pohromeu postižené. Ministerská rada byla původně projek tována na sobotu. Sešla se však patrně již dnes vzhledem na odjezd císařův na manévry haličské, ke kterým odeber se v sobotu večer. Němci a dr. Körber- Z Vídně, 10. září. Oba vídeňské hlavní orgány německé levice »N. W. Tagblatt «a »N. Fr. Presse« konstatují, že včera n sjezdu německé strany lidové, konanémv Linci, mluveno bylo toninou ostrou proti vládě dra. Körbra. Zejmena však konstatují, že jak poslanci německé strany lidové, tak sjezd jimi svolaný vyslovili se pro roz- luku hospodářskou naproti Uhrám. Podotýkají, že toto faktum není ve shodě s projevem, jaký učinili členové výkonného výboru spolčených německých stran v pon- délí. Skutečně bylo by také zajímavo zvě děti, zdali pro hospodářskou rozluku obou polovin říše jsou za jedno s pp. Derschattou a soudr. pp. — Schwegel, Stürg kh a soudr. Večerní »N. Fr. Presse« po té stránce oznamuje: »Jak se sděluje, zamýšlí vláda na podzim svolati nové vyrot v na c konference českoněmecké. Čtyř- členný odbor výkonného výboru německého vyslovil předsedovi ministerstva ochotu Němců k jednání takovému, avšak se známou výhradou proti jednostranným národním koncessím. Toho týkají se patrně prudká slova, jaká pronesl dr.

Derschatta o politice národních kon- cessí a která vyzněla ve výrok, že » Němei rakouští již nemají, co by dali«, jakož iv resoluci, drem. Kindermannem há- jenou, proti jednostranným koncessím národ- ním Slovanům na škodu Němců. Vstoupí-li Němci zase do vyrovnacích konferencí, učiní tak v pancéři usnesení toho, což znamená, že Němci nechtějí Čechům odkoupiti jejich obstrukci, jako nechtějí odkoupiti obstrukci Maďarům.« Ve vládních listech popírají, že ta kový úmysl vláda má. Nechať jest tomu jakkoliv, fráse o jednostranných národních koncessích Čechům na škodu Němců stává se pomalu odpornou a jest věru svrchovaný čas proti ní protestovati co nejrozhodněji. zvláště když jí užívají lidé, pro které vláda dra. Körbra učinila jednostrannou národní koncessi tak viditelnou a makavou. Míníme totiž darování 21 mandátů na sněmě zem- ském, kterými zajisté rozmnožena byla fysicky národní država Němců a kterými byla sou- časně umenšena národní država česká, ne- mluvě ani o tom, že pro Němce na podzim roku 1899 učiněna byla jednostranná národní koncesse, která byla lupem českého práv- ního majetku jazykového. Nechť tedy dr Körber chystá konference česko-německé čil nic, jsou-li u Němců disposice, o kterých mluví dnes »Neue Freie Presse«, nechť toh raději nechá být.

Štyrskohradecký »Tagblatt« orgán dra. Derschatty, velice prudce útočí na chefa vlády. Praví o něm: »Vyhýbá se nejprimitivnější povinnosti dopřáti lidu jeho práv ústavních. Provokuje přímo trpělivost těch, kdož žádají za své právo, nedbaje prostě jejich tužeb a svolávaje sněmy zemské, některé teprve k 29. září a tak toto příštipkářství rakouského konstitučního systému nejen na měsíc září, nýbrž i na říjen prodlužuje. A proč? Pan dr. Körbe se bojí, že zmatkem byl by uto- pen též on, chce se proto pokud možno tomu vyhnouti, zkrátka, on nechce zachovati ústavnost, nýbrž chce zachrániti sebe. Ale

Němci mohou se státi nebezpečnými muži (dru. Körbrovi), jenž čím děle setrvává v ra- kouské polovičatosti, tím více stává se obětí Čechů.« Proti prodlouženě službě vejenské. k. Že Lvova, 10. září. Obecní rada schválila jednohlasně protest proti po- nechání vojínů ve službě po tře tím roku a usnesla se jednohlasně zaslat dr. Körbrovi petici, ve které se žádá. by působil na ministra vojenství v příčině zrušení příslušných výnosů. Sjezd německé strany lidově. Z Vídně, 10. září. Německo-nacio- nální korrespondence uveřejňuje ke včerej- šímu sjezdu německé strany lidové tento do- datek: »Na komersu jevila se hluboká ne- vole stran proti vládě, a odhodlání, nepovo- liti naproti Uhrám, ani v příčině úprav vniterních poměrů. Známý Walz řekl o surtaxe, která vybírá se na cukr, že jest to největší nestoudnost, jakou kdy asijští tito bratří na cislajtáncích mohli žádati. Dr.

Kindermann rozhodně odmítal systém národních koncessí. Posl. Prade poslal tento telegram: »Protestuji s vámi proti tomu, aby maďarská zvůle byla trestána na našich hodných vojínech. Pryč od Ma- ďarů! Pryč od Čechů«. Konečně se oznamuje, že jevila se včera na sjezdě na prostá jednota všech poslanců. K tomu do- volujeme si poznámku. Kde byl dr. Le misch? .. . Vypravuje se o tomto po slanci, že vzdal se své hodnosti jako člen praesidia strany. Proti vyrovnání s Uhrami. Z Vídně, 10. září. Zde konalas konference svazu průmyslní ků, na kterou dostavili se z království českého prof. Fiedler, prof. Frant. Frank z Úst a dr. Artur Feik z Mostu. Rokovalo se na- před o interní organisaci, zejmena o zřízen místních skupin. Potom zaujato s tanovisko průmysl níků vůči rak. uherskému vyrov- nání. Z výkladů referentových nabyla správa svazu »dojmu, že ve velkých sku pi- nách rakouského průmyslu zaho- stilo se přesvědčení, že celní rozlu ka naproti Uhrám jest neodvratnou, b ne odkladnou«. Do popředí posunut by

s jedné strany zájem průmyslu textilního a vysloveno důrazně, že jakkoliv zachování hospodářské jednoty s Uhrami jest žá- doucí a pro obě poloviny říše pro- spěšně, mohou přece nastati po- měry, následkem kterých průmysl sám bude přinucen k rozluce. Z Vídně, 10. září. Na schůzi »Svazu zemědělských společenstev přijata byla re- soluce, ve které se žádá zřízení samo- statného celního území rakou ského a naprostá hospodářská odluka od Dv. rada Šuklje zase poslancem. Z Vídně, 10. září. Dnes byl zvolen ve venkovských obcích lublaňských místo Vencajze, který se mandátu vzdal, po slancem na říšskou radu dv. rada František Šuklje, bývalý professor, titulární dvorní rada v ministerstvu vyučování a ředitel c.k knihoskladu. Vzdal se mandátu, když mu zemřel jeho jediný syn. Nyní se vrací do poslanecké sněmovny, ale ve svém smýšlení se naprosto změnil. Dosud byl ještě poslancem pokrokovým a nyní kandidoval na základě programu tak zv. katolické strany národní. Vstoupil tedy do řac poslance dra. Šusteršiče. Dr. Bobrzynski opět poslancem. Z Vídně, 10. září. Včera vypsána byla doplňovací volba ve skupině haličského velkostatku. Tento mandát uprázdnil se re- signací posl. bar. Czecze, který hned po volbách r. 1901 raněn byl mrtvicí a jen. tušíme, jednou se objevil ve sněmovně. Místo ného kandidován bude bývalý předseda zemské školní rady tajný rada dr. Bob- rzynski, o kterém je všeobecný hlas, že stane se nástupcem pana Jaworského ve vedení klubu polského. Akce pelských poslanců.

Ze Lvova, 10. září. »Gazetta Naro dowa« sděluje, že za sněmovního zasedání sejdou se zde všichni haličtí po- slanci na říšské radě a zemském sněmu k poradě o vniterní poli- tické situaci a dalším postu pu Poláků vůči nynější vládě. Požadavky tyrolských Vlachů. Z Tridentu, 10. září. Poslanec bar Malfatti bude míti v neděli schůzi vo- ličů, ve které promluví o samospráv jižního Tyrolska ao vlašské uni versitě v Tyrolsku. p. Inšpruku, 10. září. »Innsbr. Nach- richten« oznamují, že tyrolský místodržite baron Schwarzenau pozval předsedy stran na tyrolském zemském sněmu ke konferene na den 12. t. m. Chce prý zajistiti dělnos sněmu, svolaného na den 29. t. m. Vlašske časopisy však prohlašují, že Vlaši vy trvají v obstrukci, nevyho ví-l se návrhům na autonomii již ního Tyrolska. Na německé straně se k tomu cchota nejeví. Raději trpět žízeň, než vodu dostat pod maďarským praporem. Z Vídně, 10. září. V Dalmacii jest nyní následkem trvalých veder velké sucho a nedostatek vody. Před několika dny událo se toto: V obci Miluci nedostatek vody nabyl míry krajní. Kapitán parníku »Buda- Pesti« zvěděv o tom, telegrafoval, že dopraví obyvatelstvu vodu. Skutečně pak veliký zá- stup čekal na břehu připlutí parníku. Tento se objevil, maje vlajku království uher- ského. Tu však lid zvolal: »Raděj zhyneme žízní, než bychom při- jali vodu pod vlajkou maďar- skou.« Parník se obrátil a odplul. Uherská krise. ch. Z Pešti, 10. září. Z Velkého V radu oznamují, že plukovník, jenž sděloval vojínům 3. ročníku výnos ministerstva vojen- ství, kterým ponechávají se v činné službě přes 3. rok, činil za toto opatřen zodpovědnou stranu neodvi- slosti.

Uher.

Haďarské soudy. Z Pežti, 10. záři. »Fůgg. Orság« sděluje tento, pro nynější poměry v Uhrách nemálo charakteristický případ: Před nedávnem zasla vojenský auditoriát v Košici německý přípis tamějšímu okresnímu soudu, který však jej vrátil s důrazným poukazem, že státní řečí v Uhrách je maďaršti- na a že ani vojeniské úřady ne- smějí vymykati se povinnosti do- pisovati maďarským soudům ma- darsky. Na stížnost auditoriátu ministr spravedlnosti nařídil okresnímu soudu, by německý pří- pis vyřídil, soud však poslal m veškerá akta s prohlášením, že vojenské velitelství nemá práv stěžovati si do soudcovského ná- lezna že tedy zmíněné rozhodnutí nabylo již moci práva. Proto že ne- může okresní soud vyhověti mini- s trorvu ro z kiazu. Návštěva cara v Kongresovce. K. Ze Lvova, 10. září. Z Varšavy sem sdělují, že car přijede ještě v září na manévry do Kongresovky. Poláci podaj mu ad resu za to, že povolil, by se nábo ženství vyučovalo v polské řeči a věnoval povodní poškozeným 200.000 rublů. Car Mikuláš do Italie. Z Říma, 10. září. (C.-B.) Car s chotí přibude sem — dle »Italie« — 24. října zdrží se do 27., načež odjede do Neapole. Syndik nařídil, aby ulice, kudy carští man- želé pojedou, byly ozdobeny prapory a j Municipalita uspořádá večer v divadle slav nostní představení. Na Kapitolu bude přijí mání. Forum bude nádherně osvětleno.

Telegramy korresp. kanceláře Z Pešti, 10. září. (C.-B) Členov interparlamentní konference přijeli sem odpoledne z Vídně. Prohlédli si novou parlamentní budovu kde je uvítal předseda poslanecké sněmovny hr. Apponyi. hr. Dessevffy a posl. Pazmandy Sněmovna byla slavnostně osvětlena. Ve všech místnostech stáli husaři v parádníc uniformách s tasenými šavlemi ve špalíru. Se strany vlády vítali hosty ministři Lang. Vlassics a Daranyi. Teprv ve večerních ho dinách hosté opustili parlamentní budovu. jíž se obdivovali. Večer byli členové konfe- rence na představení v lidovém divadle. Zmařená komise. Z Regenu saského, 10. září. (C.-B uher.) V Görgeny Ršavě mělo se konati včer na žádost Magyar Igenské spořitelny koma- sační řízení. Avšak obyvatelstvo obořilo s na soudní komisi, roztrhalo spisy a poranil zástupce spořitelny noži a klacky. Komise musila utéci. K cestě německého cisaře do Ra kouska a Uher. Z Petikostelí, 10. září. (C.- B.) Arei kníže Bedřich s chotí a dcerou přijedou zejtra na bellijské panství. Při příjezdu německého cí saře do Mohače nebude úřadního uví tání, protože tam pojede za zapřenou. Z Berlína, 10. září. (C.-B.) Při schůzc německého císaře s rakouským bude pří tomen také říšský kancléř hr. Bülo w.

Ze Srbska. Z Bělehradu, 10. září. (C.-B.) Z příčinou narozenin prince-násled níka bylo město večer slavně osvětleno Před královským palácem vytrvalo veliké množství lidu, které akklamovalo živě krále i následníka až do pozdní noci. Za demonstrací před místnostmi opposičních časopisů »Večerních Novostí« »Národního Listu« byly poraněny 4 osoby ranami vypálenými z oken na demonstranty, čítající asi 150 hlav. Demonstranti pokou- šeli se také táhnouti před budovu tureckého vyslanectva, ale jízdní policie jim to zabránila. j. Ze Zemuna, 10. září. Zpráva, ž generál Magdalenič byl předevčírem zatčen a pak opět bezpodmínečně z vazby propuštěn, není pravdiva. Zatčen byl jeh švakr, bývalý tělesný lékař krále Alexandra, který chystal se odjeti do ciziny. Zadržena byla také jeho choť, sestra bývalého ministra obchodu. Zdá se, že udržovali spojení mez Niší a Bělehradem. Proti generálu Magdale ničovi, který považován je za vůdce spik nutí, zavede se trestní řízení pro jeho pro hlášení, v němž ujímá se zatčených důstoj níků a posiluje je v jejich akci proti spiklen cům ze dne 13. června.

Bejrutské nepokoje. Z Cařihradu, 9. září. (C. B.) Bejrut ský guvernér Rešid bej zatím nebyl se sazen, nýbrž jest suspendován s úřadu. Da mašský guvernér Nazim paša pověřen ob novením pokoje v Bejrutě. Libanonskému guvernéru Muzafetu paši (Czaykowskému bylo uloženo odebrati se na hranice Liba nonu, zabrániti tam nepokojům a poslat uprchlíky nazpět. Porta prohlašuje, že staré místní sváry vypukly následkem rozhořčení mohamedán nad příjezdem amerických vojenských loí Události byly přehnány, rovněž tak oznamo vaný počet mrtvých a raněných. Nyní panuje nejůplnější klid a Porta postará se, aby by zachován. Ialský král do Anglie. Z Říma, 10. září. (C.-B.) Král Viktor Emannel pojede prý v polovici listo padu do Anglie navštíviti krále Edvarda Nehody při manévrech. Z Kralovce, 10. září. (C.-B.) Novi nové zprávy o nehodách při manévrech armádního sboru jsou silně přehnány. Jen jeden zemřel, byv postižen křečí, dále one mocněli dva muži úpalem.

Přepadení Angličaně. Z Adenu, 10. září. (C.-B.) 200 angli ckých vojáků táhlo jakous osadou v aden- ském zámezí a ze zálohy bylo na ne stříleno. Jeden voják byl zabit a jeden raněn. Vojsko zničilo osadu; několik Arabů bylo zabito. Z asijského východu. Z Pekina, 9. září. (»Times«). V not ruského vyslance činí Rusko vedle podrob- ností již oznámených ještě dvě další pod- mínky. Předně má se mu dovoliti zříditi pří staviště na řece Sungaře a střežiti je svým vojskem. Za druhé má míti právo vydržovati ruské poštovní stanice poděl hlavní silnice mezi hlavním městem provincie Holunkianu do Blagověščenska. Čína oběma podmínkám rázně odporuje. Rusko stanoví dále lhůtu pro vyklizení girinského kraje na 4 měsíc a pro vyklizení provincie holunkianské na rok po vyklizení provincie mukdenské. I tomu Čína odporuje.

Telegrafické zprávy hospodářské. st. Z iPešti, 10. září. (Zvl. tlgr. »Nán Listů«.) Na dnešním trhu prodáno bylo 80.000 o 2.5 hal. dráže. Platila: pšenice tissk 81 kg K 7.95, 80.5 kg K 7.774, 80 kg K 7.70. 77.5 kg K 7.55 žlutá, 76 kg K 7.50 žlutá. peštská 80.5 kg K 7.75, 79 kg K 7.67 1%. 78.5 kg K 7.65, 76.8 kg K 7.50 žlutá, adská 77.8 kg K 7.70, tolenská 76.7 kg K 7.65, čocká 79 ke K 7.85, bačská 77.3 kg K 7.65, biharská 79 kg K 7.65, podunajská 76.2 kg K 7.55. budí- ská 76.7 kg K 7.50 na 4 léta; žito K 6.07 až 6.274; ječmen K 5.50—5.624; o v e K 5.55—5.75; řepka K 10.75. Termínový obchod byl zprvu vze- stupný na úhrady, ke konci ochabnul na ne- uspokojivé zprávy z ciziny. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 746, na duben K 7.69, žito na říjen 6.20, na duben K 6.48, oves na říjen K 5.48, na duben 5.73, kukuřice na září 1903 K 6.26 na květen 1904 K 5.50; řepka na zár K 10.85. Plodinlový trh byl hez odbytu změny. Počasi na déšt. — Z Nového Yorku, 10. září. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa Smýšlení na dnešní plodinové bnrse bylo ustálené. Znameualy: Pše- nice na září 87.—, na prosinec 87 3/4. kukuřice na září 571/s, cukr (Fal Ref. Muscovados) 33/s, bavlua 12 25. — Závěrečné smýšlení na peněžním trhu mdlé.

Petrolen. Z Vídně, 10. září. Dnes se konala schůze správní rady společnosti »Petrolea«, na které usneseno objednati nádržky, které by pojaly čtvrt millionu metrických centů. Sjednocení tureckěho dluhu. Z Berlína, 10. záři. (C.-B) Dle úřadn zprávy cařihradské, došlé německé banky, sultán plodepsal irade o ajednocení tureckéh dluhu. VI sjezd pro vnitrozemskou plavbu Z Mannheimu, 10. září. (C.-B.) Dne zahájen VI. sjezd německo-rakouského sdružení pro vnitrozemskou plavhu za předsednictví zvo- leného t. vl. r. Witting a (Berlín), jenž vítal cizí delegáty, zejmena z Rakouska četně se do- stavivší. St. podtaj. Schulz (Berlín) zmínil se posledních povodních ve východních končinách Německa a vyslovil naději, že společná ake v Německu a Rakousku-Uhersku povede k úpravě řek a tak odvrátí se podobné katastrofy. — Rokování potrvá tři dni. Jednatel podal potom zprávu o ny- nějším stavu snah o podporu plavby řiční průplavní a vytkl s důrazem, že vnitrozemski plavba, jako rovnoprávný činitel dopravní, za- sluhuje takového zřetele a péče, jako plavba mořská. Sjezd je povinen osvěděiti, že středn zemský průplav provésti se musí. Vrchní purk- mistr Sehuh (Norimherk) podal resoluci, v níz vyslovuje se přání, aby záhy byla šťastně do- jednána smlouva o pokračování v kanalisaci řeky Mohanu. Bylo přijato jednohlasně; rovně prohlášení předsedy obchodní komory dnisburské Kellera o kanalisaci Mohanu, Nekaru a hor- ního Rýna.

Národní hospodář. Cukerní otázka. Po zmaru kontingentačního zá- kona a po hezvýsledných pokusech utvořiti na z- kladě zásad kontingentačních předpisů nový sou- kromý kartel cukerní, bylo patrno, že z obou zápa- sících stran, surováren a rafhinérií cnkerních, budou organisační snahy těchto nejen pronikavější alei vý- slednější. Již fakt, že ponechána ústřední prodejna dokazoval, že se počitá na dohodu rafhinérů, která docilila v posledním deseliletí tak značných úspěchů a která byla základem potomního všeobecného c- kerního kartelu. Organisované raffinérie měly vy- tisknouti veškeré soutěžníky z kruhů surováren nebo tak zv. smíšených továren. Pokus, přejíli v nové poměry v plně organisaci raffinériím selhal. Vyskytly se četné obliže, způsobené hlavně důsledkem cukerní konlingentace. Raffinérie v Przeworsku, Domažli- cích, Kutné Hoře a Kostelci n. L. stojí do dnes mimo svazek ústřední prodejny, činíce řadu podmínek k pří- stupu neho odmitajíce přístup vůbec. O poměrech przeworské společnosti byla na tomto místě opětovně řeč. Její požadavky, podporované z politických mo- tivů (společnost jest hlavně v rukou šlechty) vládou, budily úžas. Nyní prý z nich sleveno, třeba ještě nedávno pronášena hesla o bezvýhradném právu ke zásobování haličské zpotřeby. Také domažlická ral- finérie hledá cestu dohody, jak ostatek bylo lze příčin, každému zasvěcenci zřejmých, usuzovati.

Možno tedy říci, že sjednocovací snahy raffinérií po- kračují, čehož o surovárnách říci nelze, třeba my- šlénka společné raffinérie v poslední době opěí ož- vena. Důvody toho na tomto místě opakovati n- třeha. Není ale pochyby, že tlak poměrů bude pů- sobiti i zde. Ale to jest konečně věcí interessentn samých. Jeden však moment nutno jasně a přesně vytknouti. Nechť utváří se poměry organisační prů- myslu cukerniho jakkoli, nač bezpodmínečně naléhati budeme, bude mezi jiným i to, aby jakost bl- lého zboží pro domácí trh byla nezmě- něně dobrou a aby o tomto směru nedály se pokusy nahražovati ztráty prémiové a přemrštěné ochrany celní Třeba nevěříme dosud stížnostem tu a tam se vyskytujícím, budeme v tomto směru ko- natí kontrolu bezohlednou, jak naší povinností. — V Německu vyskytují se již první přestřelky po nedávné ješté dohodě surováren s raffinériemi. Spon týká se rozvrhu výnosu ochrany celní mezi suro- várny a raffinérie. Jak se zdá, bude asi německá společná prodejna raffinérií, zřízená na 6 měsíců. po uplynutí této lhůty rozpuštěna.

Stav trhu kávového. Bíše se nám: Letní měsíca minuly klidněji a lišeji než kdy jindy. Konečný vý- sledek brasilské sklizně 1902—-3 dnem 30). června 12,325.000 balíků vzpruhou trhům nebyl. V srpnu vyvolaly však malý přívoz a nepříznivé zprávy po- větrnostní sloupnutí cenové. Mezi tím však uveden v prvých dvou měsících nové sklizně více kávy v Brasilii do přístavů vývozních, než tomu bylo v stejném ohdobí loňském; také v pronikavější půso- bení špatného počasí na výsledek sklizně se v od- borných kruzích nevěří. Přes to ale nalezla Brasili pro své zboží kupce za ceny, které stouply o 1/4— 7 pod nejnižší míru. K tomuto stoupnutí cen napomá- haly ovšem i úhrady předkupníků kávy. O výsledku nejbližší sklizně nelze zatím přesného úsudku uči- niti. Pro další rozvoj obchodu i při příznivé sklizni mluví prozatím předně přirozené stoupnutí konsuma i v zemích, kde káva zalížena vysokým finančním clem. Jak v Rakousku, tak i ve Francii a Italii lre pozorovati tuto spotřehní stoupnutí, tím více pak v zemích, kde clo jest menší nebo kde ho není vůbec; v prvé řadě platí to o Spojených státec severoamerických. Již nyní hradí brasilská sklize 1212 mil, a sklizně ostatních zemí 41/2 mill. bal. právě jen normální spotřebu. Vyrobí-li někdy Bra- silie méně, musí hraditi úbytek světové zásoby, roz- umí se při stoupajících cenách. Ježto jesť stav pě- stitelů brasilských a v jiných zemích velmi stísněný. čeká se zmenšení produkce a hádá se na stoupajíc tendenci cenovou. Hádá se ovšem pouze.

Různé zprávy. Správní rada Spojených te- váren gumy ve Vídni stanovila dividendu 209 Gjako loni). — Konsorcium vedené Německou bankou prodalo úplně převzaté akcie Banky pro elektrická podniky v Curychu. Obnos akcií činil 5 mill. fr. — Rýnskowestíälský železářský trh oživen vzpruženější spotřebou. Ocelárny jsou trvale zaměst- nány. Obavy ze zmenšení americké spotřeby uká- zaly se bezdůvodnými. Poptávka po polotovarech jest značná. — Z amerického trhu žele- zářského oznamuje Iron Age: Měsíční statistik vysokých pecí překvapila výkazem zvýšené výroby surového železa. Zvýšená výroba není ale provázena značnějším vzrůstem zásob neprodaného železa Spo- třeba tedy nadále stoupá. Poslanec J. Maštálka o eukerní otázce. Na schůni voličů v Solci, konané dne 8. září, přednášel posla- nec Maštálka o eukerní otázce. Z obšírné jeho řeč uvádíme několik momentů. Podav přehled momentí vedoucích k sjednáním brusselským, dotkl se obšírn cukerní kontingentace a její osudů. Že se konferene brusselská postavila proti našemu kontingentačnímu zákonu, nespadá na vrub naší poslanecké zodpověd- nosti. Vláda vedena jest jinými složkami, než cukerní otázkou a v Rakousku národnostně zmítaném, hospo- dářské otázky, byť by i podmiňovaly existenci celých šírých krajů, hrají vždy více méně podřízenou roli a vyřizovány jsou na kvap. Jestili výsledek opravňuje kritiku, pak rakouská vláda dra. Körbra zájmy rakou- ské před forem celé Evropy hájila bídně. Do pora brusselských vyslala zástupce náležející levici pan- ské sněmovny, dra. prof. Lamatsche, téže levice, je- jíž hlavní činitel Plener, konlingenlační zákon v pan- ské sněmovně potíral. Důvěrná jednání konferencl hrusselských, poslancům českým známa nejsou; vláda neuznala toho potřebu, přibrati k poradám předchá-