Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXII

2

V Praze, v pátek dne II. září 1903.

Praha

3

Číslo 248.

4 article

Na rnuní a odpol. Hista předplácí so v Praze v admlnistraeí na měsie ns čtvrt lata . . . . 6 K. — s droli donšškee ma měsl Ea štvt leta . . . . 7 K oolh ve slish 2K so na maésie . Foštout mněinne na čr lj. . . . . 3kai s dvojí zásilkou sa mř l t ls: : : k o

Praha

5 article Politika zášti a zlého svědomí.

Politika zášti a zlého svědomí. V milostném poměru mezi Körbrem čtyřnohou koterií německých nacionálů, pokro- kářů, velkostatkářův a Luegrových křesťanských sociálů nadešla opět chvile nevůle a hněvu, poněvadž koterie je mučena pochybnostmi o věrnosti svého nejmilejšího! Krájet se ji může, ubohý Körber, ona mu od nedávné své důvěrné rozmluvy s ním nověří a nevěří. A na koho žárlí? Na nás, českou opposici! Krom všech žertů: Němci nedůvěřují dnes Körbrovi, majíce jej za schopna, že by snad na kone mohl ve svrchovaně tísni opět hledat cestu k nám s nějakými nabídkami koncessí národních, politiekých neb národohospodářských v uzlíku.

Luegrový Němec Körbr

6 article

Již tím, že neučinil milostpánům »sofort« po vůli a nesvolal jim horempádem videňský parla- ment, nýbrž prozatím zemské sněmy a zejmena nenáviděný sněm království českého, rozlilsi u koterie poněkud ocet. Než to by mu konečně — dle »Bohemie« — rozvážnější z nich od- pustili, poněvadž prý by bylo opravdu odváž- ností, svolat parlament za nynějšího podráždění myslí, jež by zajisté bouřným ohlasem otřásalo sněmovnou a mohlo neblaze rušit rozdělané kritické vyjednávání koruny s Maďary. Avšak pravého škvora nasadil Körber německo-levičácké koterii do ucha tím, když jim projevil svůj úmysl, že na podzim opět chce se pokusit o smírné vyjednáván mezi oběma národy v zemích českých; z toho ihned pojali podezření, ž se asi »za kulisami cosi děje ve prospěch Čechů«, třebas není více Rezka v kabinelě Körbrově, že tam přece jen pořád ještě straše jeho duch, svádějící vládu k nerozhodnosti, ba ke slabosti oproti nám Čechům! A podezření to v jich zlém svědomí roste každým dnem každou hodinou jako houba ve vlhku. Minulého pondělka šeptali si je již ve svém konventiklu »výkonného výboru palnácli« ve Vídni — však na středovém sjezdu německonacionální strany v Linci již je hlasitě pronášeli, ba v ášni v vykřikovali.

Maďar Körber Čecho Vídeň Linec Bohemia

7 article

Všechen ten rozmach Maďarův otřásajíe samými základy dualistické stavby říše habs- burské ani zdaleka stranu německo- nacionální tak nermoutí a nezne- pokojuje jako pomyšlení, že by snad mohla Vídeň v tisni své národu českému ně jakého bytelného práva vrátit, aby si jej ve zlé chvili opět ziskala ku podpoře monarchie. Tato myšlénka přivádí německé na- eionály přímo v zuřivost. »Raději všech no spíše, radějr ůplnou rozluku mez Cis- a Translajtanií, jenom žádných jednostranných ústupkův Čechům!« bouří terroristicky němekonacionální vášeň ústy poslancův Löckera i Derschatty i Kin- dermanna z Lince do Vídně. »Chování se vlády — zuřil p. Löeker — která bezpochyby má určitý příkaz, jest přímo malomyslné a ža- lostné! Ministerský předseda vyjednává naustále s Čechy (ll), což musí v nás buditi oprávněnou nedůvěru « . . »Vidíme, že nadchází chvíle, kdy se Maďat od nás úplně odtrhnou, nejen hospodářsky, ale i politicky. Leč o to se nepotřebujem starat, jak v Uhrách krise skonči avšak na tom nám musí záležet vše, a by následky rozluštěné krise na po- měry v Rakousku nepůsobily na škodu nás Němcův, neboť chovám obavu a přesvědčení, že pak opě nastoupí se cesta koncessí slo vanakým národům. To by však narazilo na nejkrajnější odpor Němců, jenž by zašel tak daleko, že by učinil i vládu s paragrafem 14 nemožnou. « — Na to horlil poslanec Chiari pro hospo dářskou rozluku od Uher, dovozuje, jak by byla průmyslu i zemědělstvu zdejšímu prospěšnou. načež dostal se ke slovu vůdce německých nacionálů dr. Derschatta. — Také on jest přesvědčen, že události v Uhrách neznamenají nic měně, než roztržení všech svazko dualismu a prohlašuje, že němečtí nacionálové

Maďarův Čecho Löeker Němcův Němec Chiari doktor Derschatt Vídeň Linec Čechy Uhry Rakousko

8 article

proti rozvodu tomu ničeho nenamítají, ba jsou na něj již připraveni. Obává se však, že ne- dojde navzdor všemu k úplné státoprávní a ho- spodářské rozluce mezi Cislajtanií a Uhry tak hned, ale že podaří se vládě a koruně zjednati ještě »nějaké přechodní zhojeníe. »A to právě — teskní Derschatta — mohlo by pro nás Němce v Rakousku miti zlé následky. Míním tím politiku národnlch koncessí, jaké by se mohly uštědřit Slovanům za jich souhlas k vyrovnání rakouskosuherskému. Této politice musíme se (my němečti nacionálové) všemi možnými prostředky opříti, neboť my Němci nemáme již ničeho, co bychom dali.« To prý pověděl také čtyřělenný, jakož výkonný výbor Němcův ministru Körbrovi pře málo dny »přesně a rázně«. — Nu, tak tedy pan dr. Körber konečně ví, zač ten rakouský patriotism jeho milých něme- cko-nacionálních přátel v pravdě stojí! Jako před 36 lety svolili k dualismu jen proto,že jim z toho vyzíral prospěch a zisk, rovněž tak dnes si přejí raději rozbiti dualismu a pouhou osobní unii, než aby došlo ke zhojení krise v Uhrách a po té k éře spravedlivější vůči nám Slova- nům, proti níž štvou ti poctivci německý lid nejpodlejší svou lží, že prý by se při tom řezaly řemeny pro nás z německé kůže !! Jak a kde? My jakživi nežádali než své dobré právo, nepožadujíce od Němcův ani zbla z jejích majetku a práva národního.A proto také co nejrázněji upíráme jim právo zapovídati drze vládě, aby nám vrátila právo naše!« —

Němec Slovan Němcův Körbr doktor Körber Cislajtanie Uhry Rakousko

9 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 10. záři. (Dr. Derschatta pro odloučení od Uher.) Z jednání ně- mecko-nacionálního sjezdu lineckého stojí za zmínku řeč posl. dra. Derschatty, zabývající se otázkou odloučení od Uher. Otázka tato jest prý na tak dlouho aktuální, dokud panující stranav Uhrách bude státi pod vlivem strany neodvislo- sti. „Otázka rozluky — pravil dr. Derschatta — nebyla vyvolána touto polovinou říše, nýbrž pod- nět k ni zavdán z Uher. Dle toho, jak se poměry vyvíjejí v Uhrách, zdá se, že dojde na rozluku Proto jest naší povinností snažiti se, abychom byli úplně vyzbrojeni proti přištím událostem Rozdělení armády samo již mění státoprávní po- mer obou polovin říše. Kdežto až dosavad př slově „rozluka“ pomýšlelo se vždy jen na hospo- dářské odloučení, dozrávaji nyní následkem uherských událostí věci, které znamenají více než hospodářskou rozluku. Při svých přípravách k rozluce musíme započíti především stanovením rakouského samosprávného celního tarifu. Za tím účelem jest však také třeba, aby se německé strany těsněji sbližily na základě národního pře- svědčení a národního programu.“ V další část své řeči dr. Derschatta se dotkl poměru česko- německého a učinil známé již prohlášení, že Němci jsou sice ochotni k smíru, ale oběti nijaké mu přinésti nemohou, poněvadž už nemají nic. co by mohli dáti (!)

Derschatt doktor Němec Praha Uhry

10 article

V Praze, 10. září. (Uherská krise.) Ve včerejší poradě uherského kabinetu podával hr. Khuen svým kollegům zprávu o průběhu krise a sdělil jim dle „Esti Ujsagu“, že v otáz- ce vojenské panovník zaujal to stanovisko, že se nesmí za žádných okolnosti překročiti hranice, kterou svého času vymezili Kol. Szell a hrabě Khuen. Osobní část krise dala by se prý vyříditi v několika dnech zřízením kabinetu Wekerle- Apponyova. Úkolem vlády bude nyní přiměti li- berální stranu, aby se sjednotila na určitém pro- gramu v otázkách vojenských a tento programv parlamentě také provedla. Jde prý jen o to, aby dr. Wekerle a hr. Apponyi neodřekli své spolu- působení v novém kabinetě. Dle zprávy uher. tisk. kanceláře vyskytla se opět naděje, že panovník přibude do Pešti ještě během tohoto měsice. Z Vídně odjede nyní do Haliče na manévry; odtud se vráti do Vídně, aby

Ujsago Khuen doktor Wekerle Apponyi Praha Pešť Vídeň Halič WekerleApponyův

11 article

uvítal císaře Viléma, načež asi 20. září přibyl by znova do Pešti, kdež by se mohl zdržeti asi do 29., kdy bude nucen vrátiti se do Vídně k ná- vštěvě cara ruského. Zpráva tato zavdala „Pesten Lloydu“ podnět k vyzvání na adresu strany li- berální, aby užila doby, kdy panovník mešká mimo Pešť a sebrala se k nějakému rozhodnému činu. Skutečně prý se proslýchá, že hned po ná vratu hr. Apponye, meškajícího na mezinárod- ním sjezdě míru ve Vídni, bude svolána schůze důvěrníků všech stran, aby se usnesla, jak se má vyhověti obavám panovníkovým ve příčině „ná- rodních požadavků“, aniž by se činilo příkoř právům koruny na vrchní řízení, vedení a vnitřn organisaci vojska, zároveň však také se vyhovělo oprávněným požadavkům Uher. „P. L.“ pokládá za potěšitelnou známku již to, že koruna nepo- zbyla dosud důvěry v brzké přátelské rozřešen „Budap. Tagbl.“, pojednávaje o marném dosud hledání východu z kritické situace v Uhrách, upozorňuje, že nejsou vyčerpány ještě všechny ústupky, jež se mohou učiniti Uhrám, aniž by se zasáhlo do práv koruny a porušila se jednota armády. Novým ústupkem mohlo by prý býti rozmnožení honvédstva o dělo- střelectvo a technické sbory, což by se prý nesetkalo s nijakými obtížemi.

Vilém Lloyd Appony P L Pešť Vídeň Uhry

12 article

Uherská opposice zatím také neza- hálí. Připrávuje se na všechny případy, tedy i na ten, že by parlament byl rozpuštěn a vypsaly se nové volby. Posl. Lengyel vyzývá ve „Füg. Mag.“ přívržence strany neodvislosti, aby se již nyní organisovali po celé zemi, aby strana nebyla snad překvapena. Strana neodvislosti vstoupí pr v případě potřeby do boje ve všech 413 voleb- ních okresích; o kompromissech se stranou vládní nebude prý pak ani řeči. Z Krakova, 9.září. (Odevzdání národ- ního daru M. Konopnické.) V úterýv poledne odevzdal zvláštní výbor polských žen proslulé spisovatelce pí. Marii Konopnické ná- rodní dar, záležející ve venkovském statku Žar- novci s parkem, měřícím asi pět jiter. Výbor spolu se zástupem lidu uvítal pí. Konopnickou na stanici Jedliči, odkud se jelo povozem na statek Žarnovec. Na hranieích statku uvítalo spisova- telku selské banderium, které ji doprovodilo až do dvora, kdež byla uvítána obecním zastupitel- stvem. V pěkně upraveném obytném stavení odevzdala pí. Wechslerová jmenem polských žen pí. Konopnické právní listiny, jimiž se tato stává majetnicí statku. Mezi přítomnými byli též lidovi poslanci Stapiňski a Bojko, kteří oba pí. Konop- nickou oslovili. Krásný akt národní vděčnosti za- končen společnou prohlídkou dvora i parku, jen pa novou majetnici učinil dojem co nejlepší.

Posl Lengyel Mag M Konopnický Konopnický Konopnická Stapiňski Bojko Konop Krakov Jedlič

14 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10 září. Praské inspekce v Bavorsku. Smlouvou versailleskou se stanoví, že B vorsko má míti svoji samostatnou armádu, al. Prusko, že má právo přesvědčiti se o její zdat nosti »vhodným způsobem«, Jak Prusko tohot svého práva užívá, vidno nejlépe z maněvrů které nyni koná třetí armádní sbor u bavorské pevnosti Ingolstadtu. Prusko vyslalo k nim ne méně, nežli 14 svých důstojníků, mezi nimiž jsou tři podmaršálkové, Detnes, odborný chef pruském ministerstvu vojenství, Wagner, gene rální inspektor pevností a Werneburg, inspektor zásobovacích sborů. Mnichovský orgán Bavorů, kteří nemohou se dosud zpřáteliti s pruským poručenstvím táže se škodolibě, proč Prusko k těmto ma něvrům nevyslalo hned 200 svých důstojníků vtipkuje, že »bratr Prušák« zajímá se patrně přes příliš pevnosti Ingolstadtem, která jest právě na cestě z Berlína do Mnichova. Kdo, pokračuje zmíněný list, zná úsilí, kterým zpřátelený pruský spolučlen spolku otřásá samostatností bavorské armády, sezná hned, že se při těchto manevrech nejedná o přihližení, nýbrž opět o pruskou inspekci. Od- stavce versailleské smlouvy, že Prusko může se o zdatnosti bavorské armády »vhodným způso- bem« přesvědčiti, se v Berlině stále vice z ne

Detnes Wagner Bavor Prušák Praha Bavorsko Prusko Ingolstadt Berlín Mnichov

15 article

užívá. V létě nemine téměř žádný měsíc, ve kterém by pruský generál neprováděl v Bavorsku inspekci. Jedinou správnou odpovědí, pokračuje list. bylo by na tyto prazvláštní »zdvořilosti«, že by se bavorská vláda měla právě tak pevně příkře přidržeti versailleské smlouvy. Ale vláda místo toho prokazuje Prusku jen všemožné ochoty, pomáhá mu i rdousiti samostatnost virtemberských dráh a hopká a skáče, zejmena ve věcech vojenských, jak přeje si pruský — »cikcakkurse . .. Slova Rooseveltova k dělnictvu. President Spojených států severoamerických Roosevelt zavital v pondéli dne 7. t. m. na výstavu v Syracuse, kde v odpovédi na uví- tání appelloval na pracující třídy a vyzval je ke svornému žití se třídami ostatními. Pravil, že když obchody váznou a kapitál nenese ze svých vkladů zisku, trpí tím lid nejvíce. Mzda dělníka jest jen tehdy bohatou, mají-li ostatní část lidstva bohaté příjmy. Dělníci mohli by vše obecnému blahu nejlépe prospěti, kdyby pro kázali, že mají zdravý rozum a jsou ochotni dopřáti spravedlnosti i jiným.

Rooseveltův Roosevelt Bavorsko spojený stát Syracus

16 article Výstavy.

Výstavy. Výstava v Třebíči V Třebíči, dne 8. září 1903. (Původní zpráva „Nár. Listů“) Ústřední svaz českých hospodářských společen stev, zemědělský pavillon. Kdežto ostatní korporace hospodářské zastoupeny byly většinou diagramy, převládá u svazu exposice různých semen a nerostů. Z prvních vystavuje svaz pěkné ukázky čočky, hrachu victoria a hrachu zele- ného, bob koňský, různé druhy fazolí, kukuřice, se- mena dyňová, palmová jádra a jiná; v oddělení dru- hém jest též pěkná kollekce superfosfátů, barviv, ole- jů atd. Kromě toho vystavuje svaz Iněné a řepkové po- krutiny, různé ukázky lepenek ke kryti střech, palmo- jádrové pokrutiny, ukázky uhlí ostravského „Wilezek“ hornoslezského „Morgenroth“, „Recke“, „Kleofáš“ „Wildensteinssegen“ atd. Pěkná jest též kollekce as 15 druhů přikrývek, bedníček na sýr a soudků pro vý- voz másla. Z tabulek jest zajímavá: nejdůležitější umělá hnojiva (fosforečná, dusičnatá, draselnatá), slo- žení krmiv s ohledem na jich stravitelnost a cenu tabulka obchodu se zbožím a jiné. Kollekci doplňují publikace: stanovy českých hospodářských společen- stev v markrabství moravském v Brně, čtyři výroční zprávy ústřední svazu českých hospodářských spole- čenstov za správní rok 1899, 1900, 1901 a 1902, vzorce účetních knih pro družstva nákupní a prodejní, vzor- ce účetních knih pro družstva mlékařská a pro záložny papíry pro mlékárny, tiskopisy, viněty a knížky pr mlékařská družstva.

Kleofáš Wildensteinssegen Třebíč Brno svaz český hospodářský spol

17 article

V zemědělském pavillonu nejlepší exposice čin ukázky obilí ve svazcích a obili čistého v menším množství v nádobách. Úprava všech exposicí jest nad- míru zajímavá. Z rolníků vystavuje obilí: Jos. Pruška ze Šamikovic a to tři druhy ovsa (ranný, americký zázrak), dva druhy pšenice (chlupka, hladká), kytic žita a kytici domácího ječmene; nejzajíma vější jest protest proti chovu zvěře, totiž svazeček spaseného obilí všeho druhu; Karel Volf ze Sokolí (ukázky žila montaňského, pšenici ozimou chlupku, ječmen hanácký a český porter, oves domácí a dupavský, petržel se- mennou, kopr, marjánku, mák, hrách, pražské ke- dlubny, tuřín máslovitý, zelí, mrkev atd.; týž vysta- vuje též ukázky v nádobách, zavařované a sušené ovoce a různé výrobky domácí; Jindř. Jedlička z Dol Heřmanic (žito; Jos. Úrbánek ze Studence (velké ma- kovice máku pozdního a přes 112 m. vysoké lodyhy hrachu s plody): Fr. Pavlík, obchodník z Vyčap (ječ- men gold-foil s 26násobným výtěžkem a ječmen impe- riál se 24násobným výtěžkem, oves meteor a non- plus- ultra, žilo triumí a žito elitní, mák moravský a hrách, vše v kyticích i nádobách): Fr. Kopečný z Vyčap (hrách mastodon, žito triumf a druhy obilí které mají též ostatní, také ukázku inu rigavského a jeho zpracování); Jan Kolda z Kamenice (obilí a len v kyticích); obilí v kyticích vystavují ještě Jos. Šev- čík z Plenkova, Fr. Nováček ze Sokolí, Fr. Malý ze Slavic, Jan Spužina z Třebíče, J. Cejpek z Petrůvek.

Volf Jindřichův Jedlička Jos Pavlík Kopečná Kolda Nováček Spužin J Cejpek Dolo Heřmanice Studenec Francie Třebíč Petrůvka Vyčap Plenkův

18 article

Fr. Oberciter ze Střítěže, J. C. Malý z Pejškova, Vinc. Brýda z Petrovic, K. Kopuletý ze Sokolí, Petr Dvořáček z Krahulova, Jos. Vostal z Řípova, Rud. Svoboda ze Stařce a Jos. Spílka ze Štěpánova (chřest erfurtský). Obilí v nádobách činí léž pěknou kollekci hned při obilí v kytkách, vystavují: Hospodářské družstvo pro okres vyškovský (hanácký ječmen bílý, světložlutýa žlutý), Ant. Kaštyl z Křižanovic ječmen, K. Kopuletý ze Sokolí mák modrý, bojinek, oves zeleňák pozdní. oves poloranný, horák, žito pelnické, ječmen „best- horn“ a kluběnku, Matouš Provazník z Poholan ječ- men hanácký, Jos. Vostal z Řípova oves dupavskýa zeleňák, žito petujské a mák šedý, ječmen a pšenici demácí, Fr. Nováček ze Sokolí pšenici „zlatá perla“ oves dupavský, ječmen „český porter“, žito janské s vikou písečnou a žito potučské, skladištní družstv

František Oberciter Vinc Brýda K Kopuletá Dvořáček Vostal Svoboda Antonín Kaštyl Provazník Řípův Nováček Střítěž Pejškův Petrovice Krahulov Jos Řípov Štěpánov Křižanovice Poholan Francie Stařka

20 article

okresu kyjovského ze Svatobořic ječmen a žito, pan- ství budišovské vystavuje ječmen chevalier z r. 1902, pšenici červenou zhorovickou, žito petujské z r. 1902 a 1903, oves francouzský, hrách rychlík, viku jarou, žito alandské, hanácké, zeelandské a trsnaté, řepku ozimou, medynek vlnatý, bojinek, jílek francouzský, pohanku, ovsík pýřilý, tomku vonnou atd., totéž pan- ství má též kollekci dřev, která vyniká nad ostatní tím, že dřevo není hlazené. Ostatní vystavovatelé uká- zek obilí v nádobách isou též vystavovateli obilí v ky- ticích. Brambory a řepu všeho druhu vystavuje Jos. Spilka ze Štěpánovic, panství budišovské a jiní. Exposici zeleniny má Ant. Vejtasa z Jaroměřie, jenž vystavuje kapustu „granátová hlava“, fasol ke- říčkovou obrovskou, nejjemnější rajska jablka s rost- linou, brukev vídeňskou rannou, kapustu „železo- hlávek“, zelí červené ranné, zelí „nejrannější tvrdo- hlávek“, zelí „elampes“, petržel, mrkev, celer, okurky a t d Neměně bohatě zastoupeno jest i pěstování ovoce; bohatou kollekci modelů i pravého ovoce vystavuje z obcí Pyšela, Pozdatína, Kamenné, Vančic, Zahrádky a Častolic Cyrill Doležal, předseda hospodářské besedy v Pyšelu, hrušky: podzimní, kamenice, červenice, hru- štičky mušktálové, poděbradky, kameničky, cafourky, vranovky, stehna, putrovky, cverglovky ald., jablka: kordulky, koženky, míšenky, pláně, kardinál žíhaný (funtovní, hrachovky zimní, míšenky, lecary, špunty, kořenky malé, renety, čepáčky, jablka zimní, sladká, kyselá, červenky, velníky, kožíšky, soudky atd.), Fr.

Spilka Vejtasa Jaroměřie Vančic Zahrádka Doležal Svatobořice Brambory Štěpánovice Pyšel Pozdatín Francie Častolic Cyrill hospodářský beseda

21 article

Sehnal z Vel. Prosenic (hrušky: kravská noha, má- slavky, kdoule evropské, hájenky, president mas, cí- sařské, druženky, kočičí hlava, hrušky totlebenovy, věvodkyně aušulemská, máslovky poděbradské, pa- storky, král Karel virtemberský, Eperonova berga- motka, paní Frévská atd., jablka: renety berlenové, bismarka nová, renety kminové, muškátorenety, ja- blka hlohovská zimní a jiná); pěkné kollekce ovoce mají: Jan Kliment z Okříska, Jan Dočkal z Přáslavice, Jos. Kuchařík z Vodonce a bratří Zamazalové z M. Pro- senic u Přerova (hrušky: máslovky předobré, kravské nohy, zimní blanže, máslovky citronové, berg. Espere- novy, Boskovy láhvice, berg. Irancouzské, alexan- drovky, junburky, jablka: citronová zimní, ušlech- tilá žlutá, míšně české atd.). Z výrobků z plodin hospodářských jest na prvém místě jmenovali „routu“ z horských bylin a kořínků doporučených od Kneippa, jež jest na c. k. hospodář- ské lučební stanici ve Vídní prozkoumána a chvalně uznána (vystavuje Vinc. Dočkal z Brodku u Přerova). kollekci likérů Em. Hnupa z Nové Cerekve, bohatou exposici akciového podniku česko-slovanského kupe- ctva, Zelinkovu kosmetickou laboratoř v Nové Pace. octárnu Karla Malého z Třebíče, výborně lomnické suchary a mandlové pečivo T. J. Vuška z Lomnice n P., medové míno F. Sedláka z Třebíče, vína kn. Ferd.z Lobkovic z Dol. Beřkovic, hnojiva první rolnické ak- ciové továrny na hnojiva a lučebniny v Přerověa akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučeb- nin v Kolíně. O oslatním referováno již dříve.

Sehnal virtemberský Eperonov Frévská Jan Kliment Dočkal Kuchařík Vodonce Zamazal Esper Boskův Hnupa Zelinkův Malý T J Vuška Sedlák Vela Prosenice Okřísko Přáslavice Jos Přerov Vídeň Brodek u Přerov Nová Cerekev Nová Paka Třebíč Lomnica můj P Dolo Beřkovice Kolín Lobkovic

22 article Výstava v Hořicích.

Výstava v Hořicích. Hromadná návštěva soukromých úřadníků konána bude v neděli dne 13. t. m. Jak už ohlášeno, bude při této příležitosti uspořádána veřejná schůze s po- radou »O nedělnim klidus, o kteréž olázce bude referovati tajemník jednoty soukromých úřad- níků v Praze pan Fr. Hašourek. Ke schůzi, k níž vyšlou četné odbory své zástupce, má přístup každý soukromý úřadnik. Po schůzi jesl společný oběd (po K 1.50), k němuž přijímá do soboty přihlášky Odbor jednoty soukromých úřadníků v Hořicich. Jihomoravská výstava v Kloboucích u Brna r. 1903.

Hašourek Hořice Praha Francie Klobouk u Brno

23 article

Jihomoravská hospodářská, průmy- slová, živnostenská a národopisná vý- stava v Kloboucích u Brna pořádána bude ve dnech 20.—27. září 1903. Již několikráte ponká- zali jsme na polěšující okolnost, že výstava jiho- moravská zvláště v příčině zemědělství prokáže roz- hodný a pronikavý úspěch; neb nehledíc k tomu, že Český odbor zemědělské rady pro markrabství moravské. Česká hospodářská společnost. Ústřední svaz českých hosp. společenstev na Moravě, zvláště však Zemská výzkumná stanice pro pěstování rostlin na Moravě, tedy naše nejpřednější instituce hospo- dářské obešlou výstavu cennými, bohatými, zeměděl- ství moravské nejlépe a nejsprávněji charakterisují- cími exposicemi, nemožno nám neupozorniti co nej- důtklivěji, že v pondělí dne 21. září 1903 u příleži- tosti jihomoravské výstavy kloboucké otevřena bude výstava ječmenů sladovnických, na níž téměř všechny obce ječmen produku- jící nejčelnějí a nejčestněji zastou- peny budou. Jaká tudíž vzácná příležitost, zvláště pro pp. sládky, pivovárečníky a vůbec interessenty a obdivovatele našich snaživých zemědělců morav- ských! Máme na mysli jenom jejich vlastní zájem. zveme-li je co nejsrdečněji na den 21. září t. r. na výslavu ječmenů sladovnických při jihomoravské výstavě v Kloboucích u Brna. Upozornění. Výkonný výbor »Jihomoravské výstavy v Kloboucích u Brna 1903« připomíná pp. vystavovalelům, by přihlášené předměty zcela určitě ve dnech od 12. do 19. září 1903 na výstaviště dodali. — Pp. vystavovatelé na výstavě dobytkářské dodají přihlášené, kusy dne 22. záři 1903 o 9. hod. ranní.

Klobouk u Brno Morava Klobouk Brno Český odbor zemědělský rada pro markrabství moravský Český hospodářský společnost

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Suchum-Kale. Z kavkazského zákoutí píše A. S ko t ák. Na úpatí jižních výběžků kavkazských, na břehu Černého moře, v poloze neobyčejně maleb- ně prostírá se Suchum-Kale, jež Svatopluk Čech ve svých „Upomínkách z Východu“ nazval dru- hou Neapolí. Městečko rozpoloženo u samého moře na svahu nevysoké hory, je rozdělenoa tone přímo v zeleni. Blíže k moři soustředěn ruch obchodní; množství krámků náleží tu vět- šinou Rekům a Mingreleům. Na nábřeží, kdeje plno kavárniček, je z rána do večera čilo. Ty- pické postavy se tu hemží. Usedáte před kavár- nou k malému stolku, úslužný Řek staví před vás číšku pravé turseké a před vámi jako v ka- lejdoskopu mihají se pestré obrazy. Vysoký, melaneholický Turčín kráčí vážné, vzpomínaje snad dob nedávných, kdy zde pánem byl mosle- mín. Množství těkavých Řeků, nemajicích ničeho společného s hrdinnými postavami svých dáv- ných předků, sedí po kavárnách a neunavně hraji „v nardy“ neb v domino. Z Kavkazanů zastou- peni ještě Mingrelci, Imeretin, Osietiní i Tataři Časem lenivým, těžkopádným krokem projde ši rokoramenná postava ruského přístavního děl níka v lehké bluze s rozcuchanými vlasy, pravý typ „bosáka“, jakoby vykrojeného z povídek Ma xima Gorkého. Na přístavišti je jako v úle. Přístav je ne- hluboký, proto velké parníky kotví dále od břehu. Spojení s břehem udržují nevelké lodice, „fil jugy“. Časem snad přístav bude výhodněji upr

Such Čo Řek Kavkazan Osietinit Tatar Kala Černý moře Neapol Ma xim Gorký

25 article

ven. Z výstavnějších budov města napadá velký hotel „Rossija“, jehož kopule vidna daleko z moře, pravoslavný kostel, v jehož ohradě věčný sen dřimá přední ruský paedagog, v roce minulém zesnulý, K. P. Janovský. Za městem na nevysoké hoře viděti novou nemocnici, odkud mají nemocní nádherný pohled na moře. Ve mě- stě je zajímava botanická zahrada a pěkný měst- ský park, kde dvakráte za týden hraje vojenská hudba.

Janovský

26 article

Město zanechává pěkný dojem, leč nádheru jižní přírody viděti teprve za městem, kde táhne se skupina pěkných vil v syté zeleni palem, ma- gnolií, eukoliptů, chvojných i jiných rostů věčně zelených, pomeranče i citronníky nevyjímaje. A jaké trsy rhododendronů, kamelií, oleandrů Ohromný nehražený park prostírá se tu na něko- lik kilometrů. Nejbohatěji upraven letohrad „Si- nop“, patřící velkoknížeti Alexandru Michajlo- viči, potom „dáča“ Nojeva, obchodníka s rostli- nami v Moskvě a Petrohradě, dáča Rukavičníko- va, Smeckého a jiných. Tak jako na riviéře po jedné straně silnice táhne se věnec skvostných zahrad a po druhé, kam zrak dosáhne, modravá hladina moře. Kousek zemského ráje! Suchum je z nejstarších městišť světa. Hi storikové tvrdí, že tu ve stoletích XIII. a XIV. před Kr. nalezalo se jedno z velikých měst staré Kolchidy-Eja, o němž zmínka v kamenných pa- mátníkách asyrských a egyptských, Účastníci vý- pravy argonautů v Kolchidu za zlatým rounem. Kastor i Pollux, založili na místě, kde se nyní Suchum-Kale nalezá, město, které nazvali Dio- skuria. Město bylo střediskem bohatého obchodu na Černém moři. Dioskurie ležela na cestě do

Alexandr Mihajlo Such Kristus Kastor Pollux Dio Moskva Petrohrad Rukavičníko Kolchida Kala

27 article Malé Asie, Persie, Arabie a Indie. V pozdějších

Malé Asie, Persie, Arabie a Indie. V pozdějších pramenech nazývána Sebastopolis (Velké město) Týž název má město i na italských mapách XIv a XV. stoleti, kdy obchod dostal se do rukou ja novských kupců. V posledním stoleti před Kr vládl Dioskurii pontijský car Mitridat. Potom hrdý Rím stal její vládcem. Avšak již v V. stolet po Kr. celá Abchazie a s ní i Dioskuria dostal se v moc perského cara Chazroje. Za jeho pano vání Abchazci poprvé prohlašují se nezávislým a svobodně vybírají svého vládce. Ve středověku Dioskuria klesla v bezvý- znamnost a úplně spustla. Město zalehla vrstva země a pisku, někdejší středisko života skorem úplně zmizelo s povrchu. Archaeologické výzku- my dosud zde soustavně neprovedeny, avšak učenci tvrdí, že z rozvalin vzniklo právě nynější Suchum. Na dně přístavním jsou vskutku vidny zbytky starých budov, domy, věže pevnostnía celé ulice. V XV. století objevují se poprvé na místě bývalé Dioskurie Turci. Hrdě zavlál půlměsíc z Aja-Sofie a mocný moslemin podčinil soběi vzdálenou Imerecii, Guryi, Abchazii a r. 1578 staví pevnost Suchum-Kale. („Kale“ turecky pevnost). 200 let úpěla Abchazie pod jařmem tureckým, avšak r. 1771 Abchazci, vzchopivše se k zoufalému odporu, vyhnali Turky. Vůdci po vstání byli dva bratři Levan i Zurab Šervašidze. R. 1808 Šefer-bej, přestoupiv veřejně ke kře- sťanství, prosil Rusko o ochranu. Rusové obsa- dili Suchum; Turci rozprchli se po Abchaziia podněcovali lid k povstání.

Kristus Dioskuria Turek Levan Šervašidze Rus Such Abchaziius Persie Arabia Indie Velká město Abcházie AjaSofie SuchKala Kala Šefer Rusko XIv

28 article

Roku 1821 zemřel Šefer-bej; nástupcem stal se syn jeho Dimitrij, vychovaný v Petro- hradě. Za tři roky on rovněž zemřel i vládcem byl prohlášen mladší bratr jeho Míikuláš, ruský generál. Byl panovníkem dobrým, avšak slabým což bylo příčinou častých nedorozumění s ru skou vládou. Poměry utvářily se tak, že zůsta jediný východ, připojení Abchazie k Rusku Knižeti Mikuláši vykázán pobyt ve Voroněži, kde r. 1866 zemřel. V roce 1866 vzbouřili se Abchazci, zavra- ždili v Souk-su ruského generála, několik důstoj níků a 54 kozáků. Povstalei táhli na Suchum oblehali je po tři dny, byli však odraženi. V době tureckého panství, od r. 1578 d 1808, Suchum mělo as 6000 obyvatelů. Okol pevnosti nalezalo se několik předměsti s množ- stvím stinných zahrad, opatřených výtečnou pit- nou vodou, přiváděnou potrubím z hor. Turci na- zývali Suchum druhým Istambulem. Jakmile Ru- sové obsadili Suchum, Turei se vystěhovali; Ab- chazei nezvyklí životu městskému, příliš milo- vali život v horách a tak Suchum čím dále pustl. Roku 1870 cestovatel píše, že Suchum, ač má ještě mnoho nedostatků, slibuje býti časem pěk ným přístavním městem. Pevnost se rozpadávala a nyní leží v rozvalinách. Roku 1877 bylo poslední povstání Abchaz- ců, neustále podněcovaných tureckými emissary. Suchum skorem do základů zničeno. Nejdříve Abchazci napadli klášter »IloEHt A90Hb«, neda- leko města. Všechny cenné předměty byly však v čas odpraveny do gelatského kláštera u Ku- taisu. Suchum dostalo se do rukou povstalců vi- nou velitele generála Kravčenka. Ač v městě byly čtyři pluky pěchoty, dvě roty „strelců“, kozácký labinský pluk, oddil jízdy a horská baterie.

Šefer Dimitrij Mikuláš Such Turek Turei Aba Abchaz Kravčenko Petrahradit Abcházie Rusko Voroněž Istanbul Ku Iloeht A 90 Hb

29 article

Kravčenko sebrav posádku opustil město a uchý- lil se do hor, kde domníval se býti v bezpečí. Neštastný velitel obával se všeobecného po- vstání a místo odhodlaného vystoupení svým kvapným ústupem jenom podnitil vzpouru. Po- vstalci počtem as 10.000 tábořili u Gudaut, kde Turci bez překážek vysadili ze svých obrněnců as 400 mužů. Machmud paša přečetl sultánský ferman a slavnostně přijal přisahu věrnosti pa- dišachovi. Čtyři virečti obrněnci bombardovali opu- štěné vojskem Suchum, jež Abchazci zapálili. Stav křesťanského obyvatelstva byl zoufalý. Vy- děšení a polonazí prchali mužové, starci i děti do hor za ruským vojskem, které bez výstřelu ustu- povalo k Cebeldě. Cebelda, tvoříc přirozenou pevnost, nepřístupnou, hojně opatřenou střeli- vem i potravinami, mohla poskytnouti vojsku obyvatelstvu útočiště třeba na celý rok. Avšak genorál Kravčenko, pobyv v Cebeldě deseť dní, přikázal spáliti zásoby a vydal se na další ústup k rionské posádce. Vedl svá vojska dalekou okli- kou přes nepřístupné, pokryté věčným sněhem hory. Deset dní trval ubohý ten ústup, vyžádavš sobě velký počet obětí. V srpnu 1877, kdy k Suchumu přitrhly ru- ské oddily pod velením Selkovnikova, Alehazo- va i Babiče, Turci uloupivše, co se ještě uloupiti dalo, opustili město a odpluli. Z té doby město počalo se znovu rozvíjetia pomalu dostihlo dnešního svého stavu. Teplé, měkké klima zaručuje mu skvělou budouenost lázeňského města. Trpicí prsními neduhy hledati zde budou úlevy a uzdravení. Počátek již učiněn. Nedaleko od Suchumu, v „Gulripši“, postavene velkostalkářem Smeckým velkolepé sanatorium pro nemocné tuberkulosou.

Kravčenko Turek Such Suchum Selkovnikův Babič Gudauta Cebeld Suchum