Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

11. září 1903.

4

Císlo 248.

5 article Denní zprävy.

Denní zprävy. — Výsledek doplňovaci volby do řišské rady ve skupině venkovských obeí soudníeh okresů chrudimského, nasavrckého, hlinského, pardubického, holického a přelouč. ského, která konala se (pro říšskou radu) poprvě přímo: Z Chrudimi, 10. záři. K dnešní volbě dostavili se v celém volebním okresuz 9574 oprávněných 3302 voliči k volebnímu osudí. Z platných hlasů obdržel s amostatný svobodomyslný kandidát p. Franlišel Udržal 2216 hlasů a byl tudíž zvolen. Agrárník p. Josef Švejk obdržel 1041 hlas. 7 hlasů bylo roztřišlěno a 21 listek byl prázdný. Ne- olatnými uznáno 17 hlasovacích lístků. — Co se nyní stane. Císař opustil. Pešt, aniž by se mu bylo podařilo odstraniti to, co dnes klidnému a zdravému vývoji věcí ne pouze v Uhrách, nýbrž také zde, v télo polovině říše v cestu se stavi. Odjel z hlavního města svého uherského království aniž by se mu bylo poda- řilo přiměti rozhodující politiky maďarské, aby upustiti od přilišných prý požadavků v otázce jazykové, pokud jde o armádu a o její příslu- šenstvo. Je prý i to spornou věcí, vrátí-li prý se opět do Pešti a bude-li vyjednávati dále aneb odjel-li odtamtud definitivně. — Věříme, že neni to věcí příjemnou vyjednávati s těmi, kteří sice se stanoviskem panovníkovým ve všem souhlasí, však aby mu pomohli provésti, co uznávají za prospěšné, k tomu se nemají. Co se tedy slane? S jedné strany se věští velmi energická politika, která prý se nezastaví na polovině cesty, nýbrž půjde dále a buď překážky odstraní nebo barriéru zlomí. Nevěříme tomu a kloníme se ke druhé versi.

Udržal Švejk Chrudim Uhry Pešť

6 article

Nepůjde-li to po dobrém, ponechá se věc prostě ve stadiu, v jakém je dnes. Zde vládnouti bude dr. Körber za pomoci § 14., v Uhrách vládnouti bude Khuen-Hederváry bez § 14., ale nejinak, než na tomto břehu Litavy. Dokud ne- budou vyřízeny v Uhrách věci vojenské, nelze pomýšleti na zdravou a normální parlamentni činnost. A nač by se laké p. Körber ukvapoval? Čeho k životu je zapotřebí, má a kdyby dnes se pustil do práce, může být jist, že zejtraa vůbec v týž den, kdy dostal by se parlament ku pravidelné práci, zahájena byla by obstrukce. Proto bude asi vydáno ve Vídni na levo i na pravo opětně pověstné heslo: »Můžeme čekat!« V Rakousku vůbec se politické otázky neřeší, nýbrž zde se jako homolky rozloží na prkénkoa dají na slunce, aby jimi, jak se mu zlíbí. naložil milý bůh. Tento stát má, jak známo, pověstné štěsti a na to řiditelové jeho spe- kulují. Je ovšem pravda, že by se náhodou snad mohli kdysi přepočítat. — Neúprosný Kristus. Naši klerikálové katoličti mohou se pochlubiti už lecjakým obl- bovacím kusem mistrovským, ale co provádí moravská jich odrůda právě lourdskou poutí, nejen zastiňuje všechny známé výkony toho oboru, ale přesahuje vůbec všechny meze. Re- ferátům, uveřejňovaným v klerikálních listech o této pietistické výpravě, kterouž vyvezeny značné tisíce na dar lourdské »svafyni«, náleží nesporně championát slabomyslnosti; zvláště co píše brněnský orgán pro reformu university ve smyslu křesťanském, jest snůškou nejodporněj- ších nechutností pobožnůstkářských se stopami náboženského šílenství. Neustálá sebenutkavost do vytržení mysli, bezdůvodné slastného affektu, střízlivému čtenáři nesnesitelného, nasvědčuje tomu, v jakém citovém prostředí udržují »JJ.

Körber Khuen Hedervára Uhry Vídeň Rakousko Re

7 article

MM.« nejdpp. a veldpp. probošti, kanovníci, pro- fessoři a doktoři theologie, vedoucí tento výlet svého několik set duší čitajieího stádce. Ačkoli jest svůdno, provázeti podle dopisů v »H.« uve- řejňovaných všechny etapy stoupajícího blou- znění pietismem zanícených myslí, jaké nemůže zůstati beze stop na duševním zdraví účastníků, zřikáme se toho požitku. Jisto jest, že dostou- pilo v samých Lourdech, upravených ovšem všemi rafinovanými prostředky smyslného má- mení k tomu účelu, nejvyššího stupně. Několik řádek přemrštěného a duchaprázdného, uvykřič- níkovaného ličení »Hlasu«: »Zatím večer chystali se poutníci na průvod hořícími svícemi! K 8. hodině průvod začal ! Ach, jak čarokrásná to podívaná! Všechen popis sebe lepší nevystihne té krásy, té veleby, toho nadšení. jež hárá srdcem poutníkovým! Představ si, milý čtenáři, rozkošnou krajinu, lemovanou nebetyčnými horami, uprostřed této krajiny vypíná se k nebe- sům trojí kostel — napřed basilika růžencová, pak krypta a hlavní basílika, to všechno jest ozářeno sty a sty elektrických různobarevných lampiček. kolem do kola 50.000 poutníků — a ti všichnis hořícími svícemi jdou kolem basiliky a při tom zpívají věčně krásnou lourdskou píseň s refrainem »Zdrávas Maria« — »Ave Maria«. Kdo takového něco neviděl, ten ani neví, co vlastně Lourdy jsou Když jsme se tak dívali na ty tisíce poutníků, když jsmeslyšeli to nadšené »Ave Maria« — »Zdrávas Maria«, tu mimoděk slzy draly se v očí naše, slz upřímné vděčnosti, že nám dopřáno prodlévati na místě tak krásném, na místě svatém.«

Marius Lurdy

8 article

Není ovšem divu, jak píše týž dopisovatel, nepochybně dr. Kolisko, vůdee pouti, sám, že jedna prostá poutnice z českého průvodu otá- zána, jak se ji to vše libl, odpověděla: »Něco takového viděti a — zemřiti — jak by to bylo krásné!« To je ještě dost lehký případ hysterie, co však říci »jednomu vysokému (!) hodnostovi církevnímu«, který prý se takto vyjádřil: »Jsem pevně přesvědčen, že panna neposkvrněná uprosí srdee Ježíšovo, by Franeie opět se vrátila ke Kristu!« A pisatel k tomu dodává: »Kdyby sta a tisíce Combesů zuřilo proti církvi katolické, marné jejich zuření, panna neposkvrněná nedopustí, by snad zahy nula víra v srdeích Francouzů — ó ne, ne!e Na důkaz, že jest nedaleka doba, kdy nastane klerikální vítězství ve Francii píše »H.«: »A že tomu tak, vysvílá nejlépe z toho, že právě foho dne, kdy čeští poutníci do Lourd zavítali, s talo se pět zázračných uzdravení.« Roz- hodně pamětihodný výkon na počest českých poutníků, škoda jenom, že onen nejmenovaný hodnosta neponořil také své vysoké témě do zázračného pramene, snad by byl také nabyl zázračným způsobem zdravého rozumu, aby aspoň nahlédl, jakého rouhání dopouští se svým, výrokem, že neposkvrněná panna musí prositi svého syna na nebi, aby dovolil návrat Francie k církvi. Nechápe aspoň redakce brněnského listu, že se tu líčí druhá osoba božská tak, jakoby svou umíněnosti nedopouštěla spasení Francie, a musila býti od Marie panny, až dosud marně, z té příčiny uprošována?! Může k zleh- čování víry býti podnikáno něco horšího, než takové výroky? Ovšem i sebe vyšší hodnostov

Kolisko Ježíšův Franeie Krist Combes Francouz Roza Marie Francie Lurdy

9 article

svaté církve mají právo blamovati se podle li- bosti, ale potom pozbývají práva rokovati a re- solvovati o vědeckém rázu universit už pře jejich založeníml — Schreinerův hold s denunciaci J. král Výsosti knižeti Hohenzollerskému. Obecními volbami v Petrovicích u Nyřan, konanými dne 9. t. m. podařilo se »čestným« občanům obce této, podle vzoru budějovického do zásoby obec- ním dosud německým zastupitelstvem narobe- ným, opětně potříti českou většinu obce úplně za velkého návalu všech »věrných německo- liberálníeh stranníků z Nyřan, Plzně, Teplic ano i z Florisdorfu s čestným občanem a notářem i odborníkem v dělání německých obeeních voleb v Pošumavi, drem. Schreinerem v čele. Zvo leni vesměs kanditáti němečtí. K volbě této plše Sehreinerův »Pils. Tagblatt«, že » věrnému ně meckému stranníku, který v obei velkého vlivu požívá«, tedy zcela obyčejnému německému štváči, knížecímu hohenzollerskému »forstwartu«, jinak hajnému, Groszkopfovi učiněna účast na volbě nemožna tím, že knížecí lesmistr J. Ko márek uspořádal honbu, na kterou musjl Herr Groszkopf s sebou. Tato honba způsobila mezi německými voliči velké rozčilent, kteréž došlo výrazu v následujícím telegramu, odeslaném ihned Jeho král. Výsosti kníželi Leopoldu Ho henzollern-Siegmaringskému: »Lesmistr Jul. Ko márek, který již po léta provozuje v něme ckém () okresu nýřanském českou propagandu. učinil dnes hajnému Groszkopfoví účastenství na volbě v Petrovicích, od Čechů ohrožených nemožným tím, že mu nařídil jít na honbu.

Schreinerův Schreiner Sehreinerův J ko Leopold ho Jula Čecho Petrovice u Nyřany Nyřany Plzeň Teplice Petrovice

10 article

Jménem německých obyvalel tohoto okresu. kter9 Vaší král. Výsosti a Vašemu rodu jsou u vděčné úctě oddáni, prosíme Vaši král. Výsost co nejponíženěji, aby agilacím Komárkovým přítrž učinila a tím přispěla k docílení národního smíru v Nýřanech. Okresní starosta Fleischmanu, posl. JUDr. Sehreiner, Gröszl.« Že prach z knižecíeh hohonzollerských lakýrek jeho král. výsost panu dru. Schreinerovi plati za obzvláštní la hůdku, a také ne zbůhdarma, dekázal už pr nejedné přiležitosti.

Komárkův Fleischman JUDr Sehreiner Gröszl Nýřany

11 article

— Ke karlovarskému »Sedanfeieru«, ko- nanému podle slavnostního řečníka, posl. Franko Steina, na počest říšsko-německých hostí ve světových lázních karlovarských, jakož i k po- sílení tuzemských Všeněmců, za přítomnosti po slance Kliemana a Hofmanna, bylo zasláno ně- kolik »drátěnín«, jak překládáme nejnovějš německo-lidový název pro telegramy (»Drahtung«) kteréž všechny byly vlastně variantem na vůdči myšlenku řeči Steinovy, že jednoticím dílem Bismarkovým dílo německé jednoty nebylo ještě nikterak dokonáno, dovršení jeho že přinese budoucnost v tom smyslu, že musí říšští Němei podporovati politické snahy rakouských Němeů, neboť německým ideálem budouenosti jest Vše- německo, zabírající všechny německé kmeny.

Franco Stein Hofmann Steinův Bismarkův

12 article

Posl. Schönerer »drátil« siee jenom několik slov, v nichž s ryze schönererovskou skromností srovnává se beze studu s Bismarkem, za to Karl Iro poslal verše tohoto nevázaného obsahu: »Všeněmecko není dosud ukončeno, plamenné bitevní záři sedanské nebylo dílo Bis- markovo dokonáno. Ještě leží tak mnohý sta- vební kámen na pomezí, jejž dlužno do budovy vezdíli! Mladoněmecko! Rozpal výben nadšení! Ješlě jednou dlužno ví- těziti! Ovšemť že byla z krve, strasti a žáru zrozená jednotná vlasť po hrůzných, strašných bo- lestech, než ještě mnoho jich stoj venku, jež táž krev k matce táhne, kleří před říšskými branami bojují lopotným zápasem, bratři, kteří všichni krásnou píseň o větším Německu pějí!- Dr. Eisenkolb, známý vydavatel „Wart- burgu“ a generální zástupco „Ev. Bundu“ pro Rakousko, telegrafoval: „Pozdravujeme vás, věrní druhové, i doufáme s vámi, že druhý záři 1870 nebyl posledním Sedanem, jímž Německo nad svými nepřáteli vítězilo!“ Týmž duchem ne- seny jsou i ostatní telegrafické a psané pozdravy. mezi nimiž neschází ani utěšené poselství Wol- fova „švakra“ po levém boku, prof. dra. Seidla.

Posl Karl iro Bis doktor Eisenkolb Eva profesor Seidl Německo Warta Rakousko Sedan

13 article

Může býti vyloženějšího příkladu naprosto ne- zahalené nahoty skutečných snah německýchv tomto mocnářství, nahoty, všeobecným strpením drážděné k ukazování největších nestoudnosti všeněmeckých!? Ke karakteristice a pokročilosti ano úplné hotovosti propagandy, která čeká je- nom, až udeří hodina, přispělo v Karlových Va- rech i docela veřejné, nijak netajené účastenství štábního pruského důstojníka, podplukovníka Tschady z Berlína, kterýž na sedanské slavnosti měl doslov; podle skoupého referátu „Eg. Nach- richten“ vzdal jménem říšsko-německých účast níků dík karlovarským Němeům za zdařilou slavnost. Dává se tedy na všeněmeckých mani- festacích v Rakousku, pořádaných ve prospěch opakování Sedanu — u Králové Hradce, za- stupovati nyní už i německá ar- máda! Naproti tomu skvostně vypadá chování rakouských offieiálních kruhů; naprostá trpnost oněch autoritativních kruhů, jichž krev by měla vařiti po takových neklamných projevech, kteréž nejsou už ani narážkami. Jich jednání lze ozna- čiti slovy: „Mouchy, vemte si mne!“ — Občanské kluby. Klub voličů no- voměstských zahajuje saisonu podzimní pořádá dnes v pátek 11. t. m. v 8 hod. več v restaurantu Choděrově ve Ferdinandově tříde schůzi klubovní, na jejíž pořad položen jest rozhovor »0 důležitosti vzdělánív jazyku mateřském«, jejž zahájí měst. rad., učitel p. Josef Sehrötter. Ke všem schůzím klubovním jsou uvedení hosté vítáni.

Tschady Choděrův Ferdinandův Sehrötter Karlová Virginie Berlín Rakousko Sedan Králové Hradec

14 article

Po rozhovoru následují volné návrhy. — Sta- roměstský občanský klub v Praze pořádá členskou schůzi v sobotu dne 12. t. m o 8. hodině večerní v restaurantu p. Sochůrk v »Kopmance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. »0 královském reskriptu« pro- mluví říšský a zemský poslanec pan JUD Ladislav Dvořák. 3. Návrhy a volný rozhovor P. t. hosté členy uvedení mají přístup. — Hranice konečně české. Z Hra nie (Zvl. tlgr. N. L.) Hranice jsou deflnitivně české Právě vykonána volba českého starosty a české městské rady. Zvoleni jsou: za starostu dr. Šromota, za náměstky pp. Popp a Ballis, do rady pak pp. Kunz, Wellart, Rozehnal a Jambor. Nadšení je všeobecné. Na radnici vlaje bílo červený pra- por. S věže troubí se slavnostní fanfáry a střil se z hmoždiřů. Večer bude pochodňový průvod. Vlastní oslava koná se v neděli. Dr. Tousek. — Osobní. Pan JUDr. Bedřich Petr a choť jeho paní Eliška Petrová rozená Egertova, slavil sňatek v sobotu dne 5. září v chrámu sv. Václava na Smíchově. — Odborný ženský lékař pan MUDr. Ant.

judo Dvořák N L doktor Šromota Popp Ballis Kunz Wellart Rozehnal Jambor Tousek JUDr Bedřich Petr Petrová Egertův svatý . Václav MUDr Antonín Praha Hranice Zvolen Smíchov roměstský občanský klub

15 article

Pohorecký, em. assistení kliniky prof. Pawlíka. vrálil se do Praby a ordinuje opět pravidelně v Praze na Karlově náměstí č. 32 od 9 do 10 hodin dopole dne a od 2 do 4 hodin odpoledne. Úmrti. Ve středu dne 9. t. m. zemřel v Praz ve věku 40 let pan Franlišek Havránek, ma jitel kavárny a býv. otec chudých v okrsku u Fran- tiškánů. Pohřben bude v sobotu dne 12. záříe 3. hodině odpol. z chrámu u Františkánů na olšan ský hřbitov. — O školství v Nuslích. Do roku 1880 obec nu- selská neměla žádné vlastní školní budovy a dítky musily chodit do školy buď do Michle nebo do Vršovic.

Pohorecká profesor Pawlík Franlišek Havránek Fran Michl Praba Praha Karlov náměstí Nusle Vršovice

16 article

Teprve v roce 1880 obec nuselská vystavěla první školu a v télo zdárně osvětové činnosti pokračovala takže nyní jsou v obci čtyři veliké školni budovy, vy- stavěné nákladem 1 mill, korun. Poněvadž obec nu- selská nemá majetku, musila si na školství vypůjčií a tím se vysvětluje stoupnutí přirážek v posledníci létech. Talo okolnost také byla příčinou, že obec ne- zřídila dosud opatrovnu. Mistní školní rada vzdorstís- něným poměrům obecním snažila se ještě tohoto roku zřidit a otevřít opatrovnu a sice za přispění četných příznivců. Aby i širší kruhy obecensiva do věci byly zasvěceny, pozvala přátele a příznivce mládeže do schůze, v níž mělo být porokováno o nulnosti zřízení opatrovny. Do přednášky dostal se však živel, který se neosvědčil přílelem mládeže, a který dal na jevo, že mu nejde o blaho strádajících, nýbrž že chce na- silně přesvědčovati oslatní, že jedině on jest povola- ným o osudech lidské společnosti rozhodovati. Schůzi zahájil předseda místní školní rady p. Anl. Jelínek a o nutnosti zřízení opatrovny referoval okr. insp p. V. Podhajský. Předseda p. Jelínek prohlásil, že se přičiní, aby se brze uskutečníla olázka zřízení opa- troven. Vážnost schůze porušil soudruh Novák, který prohlásil, že jeho strana o školy nestojí, poněvadž vychování dítek mají obstarati matky. Soplečníci sou- druha ztropili pak takový rámus, že schůzi rozbili.

Jelínek V Podhajský Novák Tala

17 article

— První vědecká ezkurze poslechačů slavebního inženýrství c. k. české vysoké školy techuické v Brně. V době od 19. do 29. měs července t. r. podniklo 16 posluchačů stavebního inženýrství za vedení svých prolessorů inž. Gustava Červinky a inž. Antonína Smrčka vědeckou exkursi za účelem prohlédnutí vod- ních, železničních a mostních slaveb v Čechách v Německu. V Praze prohlédnuta byla stavba čistieí stanice pro městskou kanalisaci v Bubenči, shyhk pod Vllavou a tunel pod Letnou, jakož i zajímavé tu- nelování pro kanalisaci městskou na pravém břehu Vltavy v Praze, stavba silničního tunelu pod Vyše- hradem a stavba nábřežních zdí silnice z Prahy do Podolí. Po prohlédnutí stavby nového nádraží císaře Františka Josefa v Praze odejela exkurse na slavbu druhé koleje dráhy Františka Josefa do Senohraba prošla po trati až do Čerčan. Dne 21. července odjelo se z Karlína na parníku „Marii Valeri“ ku prohléd- nuti kanalisačních praci na Vllavě, které tou dobou patři mezi nejzajímavější stavby loho druhu v Evropě, a budou směrodatnými pro veškeré nové cesty vodní v Rakousku. V činnosti nalézající se pohyblivé jezy a plavidla komorová u Troje, Klecan a Libšle shledány bezvadně účelu svému po několik roků vyhovujícími

Ing Červinka Smrčka František Josef Senohraba Valeri Brno Čechy Německo Praha Bubeneč Letná Vltava Podolí Čerčany Karlín Evropa Rakousko Trója Klecany Libšl Vyšhrad František Josef v Praga

18 article

Pak prohlédnula rozestavěná zdýmadla u Miřovic, kdež právě na ocelových krulích zasunuto bylo střední pole moslu stavidlového, stavha komorového plavidla u Vraňan, a stavba odtud odbočujícího 8 kilometrů dlou- hého průplavu pobočného k Labi, který u Hořína končí dvěma, vedle sehe se nalézajícími plavidly komoro- vými o rozdílu hladin 9 metrů. Dne 22. července na vládním parníku prohlédnuty byly přístavy a překla- diště v Ústí nad Labem, v Krásném Březně, Rozbě- lesích, Děčíně a Loubí, jakož i způsoby regulačních prací na Labi, jimiž se docílilo výsledků tak přízni- vých, že je možno na Labi v Čechách lodím s větším ponorem plouti, než na různých místech Labe v do- lejším jeho toku. Ve Hřensku, na hranicích saských, rozloučili se účastníci exkurse s Rakouskem, a vděčně vzpomínajíce pohostinství, jehož se jim v Čechách dostalo poskytnutím bezplatných noclehů slavnou městskou radou v Praze, přenecháním parníku komise kanalisační na Vltavě a parníku vládního na Labi, jakož i bohatého pohostění účastníků a odborného výkladu dotyčných inženýrů, jakož i firmy A. Lanna — pokračovali odtud na rychlolodi sasko-české paro- plavobní společnosti v jízdě do Drážďan romantickou krajinou, pilně si po cesta všímajíce úprav říčních, mostů, překladišť, lomů pískoveových, jakož i úpravy letních sídel na obou březích Labe. V Drážďanech prohlédnuta na to výstava německých měst a dne

A Lanna Vraňany Ústí nad Labe Krásný Březno Děčín Labe Čechy Hřensko Rakousko Praha Vltava Drážďany Rozbales

19 article

23. července velikolepé slavby nádražní, jakož i pří- slav, při kterýchžlo stavbách svého času celá řada absolventů pražské české vysoké školy technické vy- nikajícím způsobem se zúčastnila. Drážďany jsou jed- ním z nečetných měst, kde provedena v poslední době nákladem 70 millionů marek přestavba a rozší- ření veškerých úprav nádražních současně podle jed- notného plánu s ohledem na polřeby budoucí. V Ber- líně prohlédnuta byla 24. července stará městská dráha, vedená na mostech a viadutech, poháněná par- ními lokomotivamí, jakož i nová městská dráha, po- háněná motorovými vozy. Tato nová elektrická dráha vede po železném viaduktu, jest však na obou koncích svedena pod zem za tím účelem, aby bylo možno pro- dloužiti ji dále až do nejlidnatějších částí města. Mimo to prohlédnuta v Berlíně úprava břehu Sprévy uvnitř města, jez a plavidlo poblíž královského zámku, dne 25. července pak slavba průplavu teltovského na jihu od Berlína, zajímavá tím, že průplav jde místy tekoucí rašelinou, a že při komorovém plavidle užito bude zlepšeného způsobu plnění vodou pomocí násosek dle návrhu Holtopova. — Odpoledne prohlédnuta pak byla zavlažovací pole u Osdorfu, kamž potrubím ve- deny jsou splašky z Berlína, zde po polích se rozvá- dějí, sterilní písečnou půdu hnojí a zavlažují a bujnou vegelaci jak trávy, tak obilí abd. podporují a umožňují.

Drážďany Berlín Spréva Osdorf český vysoký

20 article

V neděli dne 26. července prohlédnuta byla bohalě zařízena vysoká škola technická v Charlottenburku, pak jez a komorová plavidla na Sprévě tamtéž. Dne 27. července byly v Hamburku prohlédnuty stavby a zařízení přístavní, pak pohyblivý jez a komorová plavidla v Alsterbassinu. V úterý dne 28. července prohlíženy byly v plném proudu se nalézající přestavby nádražní v Hamburku, mezi jiným ctočný most o dvou patrech, nesoucí dole silnici a nahoře školejovou že- leznici, dále stavbu budovy hlavního nádraží, kdež použito jest betonových pilot, zatloukaných beranem 40 metrických centů těžkým atd. atd. Jako v Čechách tak i v Německu povolena prohlídka staveb se vzácnou ochotou a všude byli účastníci provázeni věci zná- lými inženýry. Přes Hannover, Mardeburk, Halle, Drážďany a Prahu vrátili se pak účastníci do vlasti zpět, plně uspokojeni tím, co v tak kratičké době a za poměrně nepatrný peníz uviděli, aby s chutí a v vlastní sílu důvěřujíce, později sami řídili podobné, novým poměrům přizpůsobené stavby a úpravy. Po- prvé bylo také možno z exkursního fondu, letos při c. k. české vysoké škole technické v Brně zřízeného, uděliti několika účastníkům větších záloh, jimiž bylo účastenství posluchačům exkurse této vůbec umož- něno a budiž na konci zprávy těto doporučena důleži- tost dotrvání fondu tohoto přízní všech uvědomělých kruhů obecenstva našeho — Pomocnému úřadnictvu při c. k. úřadech do- stalo se teprve roku loňského v měsíci srpnu částečně úpravy jich sociálního a hospodářského postavení

Hamburk Čechy Německo Hannover Mardeburk Halle Drážďany Praha český vysoký škola technický v Brno

21 article

Však úprava tato není daleko ideálem pomocného úřadnictva a zůstalo mnohé, co žádá dalšího zlepšení, které byť tempem co nejzvolnějším, přece plně prove- deno býti musí. Avšak do té doby, která nijak není blízkou, musí pomocné úřadnictvo státní cestou „svě- pomoci“ zjednati nápravu tam, kde nejvíce toho jest třeba. Potřeba tato jeví se v první řadě při neštěstí, jakým jest nemoc i v jiných případech. Uvážení trap- né situace, v jaké se onen z řad pomocného úřadnictva octne, který delší dobu a nad lo vážně jsa nemocen, ze skrovných poměrů svých výlohy touto nemoch vzniklé, jakož i výdaje normální pro sebe i svou rodinu úplně hraditi nemůže, vedlo některé z řad pomocného úřadnictva k přemýšlení a výsledek tohoto jest návrl na založení „Podpůrného spolku pomocné- ho úřadnictva c. k. politických úřad v král. českém“ pro případ nemoci a záležitost tato dostoupila sladia, že v soholu dne 12. září 190 o 7. hod. več. v poradním sále domu Českoslovanské obchodnické besedy v Praze—II., Jerusalemská ul. č. 17, konána bude poradní schůze o podání stanov spolku a o dalším postupu. Pořádající výbor činí po- mocné úřadnictvo politických úřadů vůbec, dále zem- ské školní rady a pod. na důležitou tuto schůzi po- zorno doufaje, že se vzhledem k důležitosti programu všichni v ní zúčastní. — Z reskriptové schůze v Popovicích. Hospodá sko-politická beseda v Popovicích u Jičína konala v úterý 8. t. m. veřejnou schůzí reskriplovou. O našiel

Praha Popovice Jičín II

22 article

státoprávních snahách promluvil p. JUC. Rudolí Brož načež starostou obce p. Janem Pávem byla navržena tato resoluce: „My shromáždění na schůzi Hosp. polit. besedy v Popovicích prohlašujeme obnoven českého státu za nejnaléhavější požadavek politický a vyzýváme české poslance, by v této době, kdy otřásají se základy dualismu, učinili tento požadavel hlavním bodem své politiky, tak aby na troskách t - hoto nám nepřátelského centralismu byl vybudován lidový a pokrokový stát český.“ Resoluce byla jedno- hlasně přijata. — Výprava dítek z ohroženého Pošumaví zavítal přesně dle programu ve středu do Prahy v počtu 260 dítek a průvodčích. Zastoupeny byly: Dobřany u Střibra, Čachrov na Šumavě, Blížejov a Přívozec u Horšova Týna, Bohumilice, Čkyně, Svatá Máři Račov, Boubská a Zdíkov z Vimperska. Dítky byly laskavoslí obce pražské ubytovány ve škole. u sv Jindřicha a na Karlově, dětem z Blížejova poskylla opětně přístřeší majitelka pensionátu sl. Jakubičkova Pohostěny byly skvěle vlasteneckými spolky a stol- ními společnostmi. Dnes jsou dítky hostmi: odboru u sv. Petra, »u Němečků« na král. Vyšehradě, v Čer- ném pivovaře, u Baráčníků novoměslských a u pana Černohorského, majitele velkozávodu na král. Vyše hradě. Dalši zprávy o výpravě přineseme příště.

Brož Jan svatý Jindřich Jakubičkův Petro Němeček Černohorský Popovice Pošumaví Praha Dobřany u Střibro Čachrov Šumava Blížejov Přívozec u Horšův Bohumilice Čkyně Boubský Zdíkov Vimpersko Karlov Vyšehrad Čer Svatá Mářa Račov

23 article

— Ve prospěch slavby českého Národního di vadla v Brně složili dále: Okresní výbor v Sušic 200 K, Občanská záložna v Kouřimi 400 K, Ob- čanská záložna v Písku 500 K, pan Kare! Kettner vrchní účetní Živnostenské banky v Praze 1000 K rada města Příbrami 200 K, sbírkou v Příbrami, provedenou, panem F. Heroldem 403 K 12 h. Hospo- dářská záložna v Kolíně 50 K, pan JUDr. L. Lhota v Pardubicích 100 K, Okresní hospodářská záložna v Kostelci n. Orl. 40 K. městská rada Kostelce nad Černými lesy 40 K. Výtěžek sbírek v Prostějově činil úhrnem 17.880 K 86 h.

Kare Kettner JUDr L Lhota Brno Sušice Kouřim Ob Písek Praha Příbram Kolín Pardubice Kostelec můj Orlický Kostelec nad Černá Prostějov okresní výbor okresní hospodářský záložna městský rada

24 article

— Osmimillionová defrandace ve sv.-václavsk záložně. Po předvčerejší exekuční zábavě ve svato václavské záložně svolán byl výbor na včerejá večer k důležité schůzi. Situace není tak krajně ne bezpučná konkursem, jak by se zdálo. Jsou ještě roz manité prostředky a pomůcky, aby důsledky exekuč ního zabavení byly oddáleny. V rozpravě ve výboru převládal názor, že vymahající věřitelé nemají by uspokojení zaplacením zažalovaných obnosů. U sne- seno tedy, aby byl podán Brotest proti provedené exekuci. V debatě uvedeno, že bude nuíno provésti veškeré důsledky proti nedo čkavým vkladatelům používáním veškerých práv ních prostředků. Zejmena bude tvrzeno, že záložna není passivní, poněvadž je schválena repartice, a tu kdyby členové záložny složili, že by dosáhli všichni vkladatelé zaplacení. Za to prozatím záložna nemůže, že členové repartici neskládají. Proti prohlášení kon kursu výbor bude se všemožně brániti. Není nikte rak odhodlán odhodit zbraň do žita právě v nynější době, kdy vlastně sanace záložny je nedaleka ku provedení. Prohlášením konkursu byl by ztracen ga- ranční fond a obnovily by se vkladní knížky k sa naci věnovaně. — Rosprava ve výboru prodloužila se do pozdní noci. — Záložna svato-václavská požá- dala záložnu »Důvěru«, aby převzala všechny její reality a opatřila jí tak peníze.

Zejmen václavský záložna

25 article

— Ze správní rady elektrických podníků. Depu- tace zřízenců elektrických podníků odevzdala v kan celáři správní rady seznam svých požadavků. Poně vadž v několika dnech nemohla být vypracována prů- vodní zpráva o požadavcích, nedostala se záležitosl ta ještě na jednací pořad včerejší schůze správní rady a stane se tak v přiští schůzi. — Usneseno ministerstv železnic požádati, aby svolilo ku provozování jízdy motorových vozů trati Žižkov—Košíře od Anděla při- mo k západnímu nádraží — Defraudace chudinských peněz. Nepoctivými manipulacemi podřízených osob byl fond pro zamlezen žebroty v Praze poškozen o 634 K. Městská rada uenosla se, aby škoda byla nahrážena z důchodu obecních. Vrchní ředilelství chudiskéhe úslavu něi- nilo opatření, aby se nepoctivosti nemohly opakovati. — Histerie o miíži u kostela sv. Karla Boromej- ského. Kdyby se nejednalo o seriósní památku uměle- ckou, byla by to kratochvilná historie. Ale již z jejího postupu je patrno, že kruhy, jichž je povinnosti bdío nad starobylými památkami, nemají pražádného inter- essu na tom, aby památky takové nebyly poškozeny. Zmínilí jsme se v listě našem o tom, s jakým chvatem byla odstraněna starobylá mříž od kostela sv. Karla Boromejského v Resslově ulici. O věci učinil dolaz ve sboru obecních starších p. V. Březnovský a v téže schůzi prozradil konservátor p. Herain, že dle doslechu mříž je v dobrých rukou a že dobře bude opravena.

Boromej Boromejský V Březnovská Žižkov Košíře Praha Resslův ulice

26 article

Dovídáme se však, že byla mříž opravdu v nebezpečí Příslušné oddělení místodržitelství svěřilo miliž k opravě pí. Rydrychové, majitelce závodu zámečnického v ulici Karoliny Světlé. Poněvadž tento závod nenn zařízen na opravu podobných starobylých památek opatřila si pi. Rydrychová dělníka zámečnického,o němž se domnívala, že práci opravnou provede. Po interpellaci ve sboru obecních starších dostavil se do závodu inženýr z místodržitelstvi, aby se podíval na postup opravné práce. A tu k nemalému překvapent shledal, že dělník mříž není schopen opravit a zapo- věděl mu provádět další reparaturu. Paní Rydrychová dala proto dělníkovi výpověd z práce. Ten s tím nebyl spokojen a podal u živnostenského soudu na pí. Ry- drychovou žalobu buď na 14denní výpověď anebo na náhradu mzdy za tutéž dobu. Při jednání u živnosten- ského soudu pí. Rydrychová tvrdila, že byla oprávněna dělníka vypovědít, když nebyl schopen prověst práci. k níž byl najat a žádala za výslech znalce. Soud žá- dosti té vyhověl a jednání odročil. Mříž zatím leží v závodě neiknutá. Bylo by lépe, kdyby byla zůstala na svém dřívějším místě. Když jí nepoškodil zub sta- letí, několik týdnů bylo by ji zajisté nezničilo.

Rydrychová ulice Karolina Světlá

27 article

— Týdenní přehled o nakažlivých nemocech Praze. Ve 36. týdnu t. r. od 30. srpna do 5. září bylo městskému fysikátu oznámeno 15 případů nakažlivých nemocí a sice tyfu střevního 3 případy (na Starém městě 1 a na hol. Novém městě 2). spály 6, kašle du- sivého 3, záškrtu 1 a růže 2 případy — Výstavní vlak. Aby se navštěvovatelům praž- ským Východočeské výstavy v Pardubicích pozdějš odjezd umožnil, prodlouží priv. spol. rak.-uh. státn dráhy výslavní vlak, z Pardubic v 10 h 25 m večen do Kolína jedoucí, v neděli dne 13. t. m. až do Prahy. Vlak tento odjede dále z Kolína ve 12 h 6 m. v neci přijede do Prahy v 1 h. 45 m. v noci a zastaví na všech stanicích mezi Kolinem a Prahou. Ofevření staníca „Keblev“ pro veškeru do- pravu. Jelikož příjezdní silnice ke stanici Keblovu již zřízena jest, bude tato na místní dráze Benešov— Vlašim—Dolní Kralovice ležící a dosud jen pro do- pravu osob a zavazadel zařízená stanice ode dne 15 září 1903 pro veškeru dopravu olevřena. — Doprava na elektrických dráhách obce pražsk za měsíc srpen letos byla opět značně menší proti dopravě v tomtéž měsíci roku minulého. Celkem bylo dopraveno v tomto měsíci 1,650.614 osob (v loni 1.695.537) a příjem obnášel 211.754 K 68 h (v loni 212.324 K 90 h). Vozových kilometrů vykonáno letos 515.407, v loni 480.992; příjem na 1 vozový km letos 41.1, v loni 44.2 h.

Keblův Praha Pardubice Kolín Benešov Vlašim Dolní Kralovice

28 article

— Neobyčejná drahota masa v Praze. Na včerej ším masném trhu v ústředních jatkách v Holešovicích objevil se takový nedostatek zhoží, že hovězí zadní maso třetího druhu prodáváno ve velkém za 58—60 kr. za 1 kg a první druh až za 72 kr. Drahota dostoupila lakové výše, že za telata platilo se až 90 kr. za 1 kg. Poměry tyto stávají se povážlivými, takže je povin- ností příslušných orgánů, aby se poslaraly o jich zlep- šení v zájmu konsumujícího obecenstva — Vojín zastřelen na útěku. Z Českých Budě- jovic se telegrafuje: Dnes ráno poslán byl pro krá- dež uvězněný vojín 28. pěšího pluku Ant. Plička v průvodu vojína pro vodu na dvůr kasáren. U studně hodil Plička konev pod nohy svého průvodce a dal se na útěk. Vojenská stráž na něj prý několikráte zvolala, by zůstal státi, ale Plička toho nedbal a vy- švíhl se na zeď. V tomto okamžiku vojín na stráži po něm střelil a Plička překotil se mrtev se zdí na dlažbu ulice. Kule projsla mu hlavou. Zastřelený voják, jemuž bylo 22 let, by! prý povahy nadmíru odvážné a vzdorovité. V únor letošního roku uprchl do Prahy, kde ho za 14 dní dopadli. K včerejšímu pokusu o útěk dohnala prý ho obava, že bude dopraven do vyšetřovací vazby na pevnost terezínskou. Plička pochází ze Žižkova. — Poplach o dvou požárech. Z ohrady p. Ant. Kašpara na Letné včera po 3. hod. odpolední vycházem veliká mračna dýmu, která obyvatele v okolí nemálo polekala. Poněvadž se lidé domnívali, že ohrada je stižena požárem, byli povoláni automatem hasiči, kteři přijeli z Holešovic a ze staroměstské centrály. Zjistilo se, že dělníci v ohradě ohřívali dehet, který z nádooy přetekl a vzňal se. Mračna dýmu způsobila klamný poplach o požáru. Škoda nebyla způsobena žádná.

Drahota Praha Holešovice Český Buda Kula Žižkov Letná kg Pliček

29 article

— Sotva že se hasiči z Lelné vrátili do svých kasáren, opětně je automat povolal na ostrov Štvanici. Zvláštn náhodou stal se tam podobný případ. Dělník Holovsky ohříval dehet v nádvoří budovy společenstva truhlářé a když se na okamžik vzdálil, dehet přetekl a vzšal se. Plameny poněkud poškodily zábradli, ale nezpů- sobily žádné další škody. Na místo přijeli hasičí z cen- trály staroměstské, z Holešovic a z Karlína, kleří ohei uhasili. Dým vycházel v takovém množství, že po- vstal poplach i ve vnitřním městě — Postřelený zemřel. Ve všeobecné nemocnici včera zemřel soustružnický pomocník Alois Mošnička, který předevčírem večer na Král. Vinohradech v sebe- vražedném úmyslu následkem nešťastné lásky vypálil si několik střel z revolveru do hlavy. Mrivola zoufalce byla převezena do pathologického ústavu — Záplava zmiji Z Mikulášovic se sděluje, že do konce srpna odevzdáno tam bylo obeenímu úřadu 362 zmijí, za které vyplaceno po 60 haléřích. — Konkurs na králké práce humoristické vypi- sují »Vydrovy Besedy« v Praze —Libni. Ceny jsou tři: první 10 dukátů, druhá 5 dukátů a třetí 3 du- káty. Práce označené heslem a doložené adressou autorovou ve zvláštní obálce, zaslány buďtež do 1. li- stopadu. — Tisíc párů papučí zabaveno. Firma Wolf a Franže, továrna obuvi v Prostějově na Moravě, ozna- muje v této záležitosti, že podala c. k. zemskému trest- nímu soudu v Praze jasné důkazy, z nichž jest zjevno, že na papučích, u firmy Mauthner Kohn soudně zabavených, vyznačená známka jest očividným napo- dobením její ochranné známky „kotvy“, která jest od roku 1896 již u obchodní komory v Olomouci pro firmu Wolí č Franže registrována; dále bylo soudu dokázáno, že firma Mauthner Kohn zabavenou méně cennou obuv výslovně za obuv s „kotvou“ prodává.

Alois mošnička Král Vydrův Wolf Franže Mauthner Kohn Kohn Holešovice Karlín Mikulášovice Praha Libeň Prostějov Morava Olomouc Wolit č Franže Mauthner

30 article

Firma Wolf Franže“, zvěděvši, že zabavená obuv pochází z továrny kartelu Steinschneider Comp. zahájila také proti této firmě trestní stíhání. Násled- kům trestním nevyhnou se zúčastněné firmy tím, že snad padělek ochranné známky „kotvy“ teprve pře několika měsíci — tedy o celých šest let později — registrovati si daly, poněvadž dle zákonů o ochranných známkách z roku 1890 a 1895, pak dle rozhodnutí nej- vyššího soudního dvoru zejmena ze dne 29. března 1893 č. 3587, nezprošťuje takovéto pozdější registro- vání nikoho trestní zodpovědnosti za nezákonné za- sáhnutí v právo k výhradnému užívání ochranné známky již dříve registrované. Z toho důvodu jest nesprávnou výtka, činěná firmě Wolf Franže, jakoby byla soudu nějakou závažnou okolnost zamlčela a tím zabavení sobě bezprávně vymohla. V Prostějově, dne 8. září 1903. Dr. Václav Perek, zástupce firmy Wolíá Franže. — Uveřejňujíce tuto odpověď, považujeme veřejnou rozpravu o zabavených papučích za u kon- čenu.

Steinschneider doktor Perek Prostějov Wolf Franže Wolíá Franže

31 article

— Insolvence. S. Fischer, prot. obchod v Karlovci. B. Frankl, prot. obchod s obuví v Brně. F. Kohnová. neprot. obchod v Mohači. Jan Urban, obchodník ve Sv. Štěpánu u Št. Hradce. Michal Reichelt v Kluži — Z Plzně. (Škodovy závody a dodávka nových děl) Známý plzeňský dr. Sedláček v po- sledních číslech svého časopisu „Nezávislé Listy samozvaně ujal se úlohy obhájce zájmů Škodovýca závodů v Plzni. Účel této práce je dvojí. Na jedně straně útočí dr. Sedláček na obecní správu plzeňskou, že prý opomenula městská rada plzeňská zajeti si do Vídně a tam uhoditi na ministra vojenství, aby stanle pede dal kanony pro rakouskou armádu zholoviti ve Škodových závodech. Tím prý osvědčila obecní správa svoji neschopnost, hájiti zájmů svých poplatníků. Roz- umi se samo sebou, že dr. Sedláček a jeho list jsou lak naivními, že pevně věří, že by zakročení městské rady krajského města mohlo míti rozhodující vliv na ministra vojenství při zadávání tak velké e důležilé dedávky, jakou je nový materiál pro dělostřelectvo.

S Fischer B Frankl F Kohnová Urban Štěpán št Reichelt Škodův doktor Sedláček Roza Karlovec Brno Hradec Kluž Plzeň Vídeň

32 article

Na druhé straně pak líčí šlechetný ten obránce prů- myslu stav Škodových závodů velice nepříznivými bervami, tvrdí, že se jim nedostane zmíněné dodávky, což bude míti na závody ty účinek katastrofální. Tímto tvrzením zabíjí dr. Sedláček to, čeho v prvěm směru zdánlivě hájí a ce zvláště je trestuhodné — vědomě snaží se závody poškoditi nepříznivým líčením jich stavu, jež ostatně s pravdou ani se nesrovnává. Prv- ním účelem těto „akce“ dra. Sedláčka je tedy po- staviti nenáviděnou obecní správu plzeňskou před ve- řejností, zejmena před širšími vrstvami lidu do nej- horšího světla a druhým: přinutiti Škodovy závody, aby ho nějak „umlčely“, což — jak známo — není u dra. Sedláčka tak snadné. Pošetilým jest, kdo by u dra. Sedláčka a jeho listu hledal — ať je to v ja- kémkoli směru — nějaké ušlechtilé intence. Nej- příkřejší, ani nejhorších prostředků se nelekájící egoismus jest jedíným jeho vodítkem při každém jeho kroku, jakož i vrozená mstivosť a nenávisť k těm, kdož nevidí v něm to, zač on se lživě vydává. Ostalně obdržela celá ta jeho akce ve prospěch závodů Ško- dových nyní náležitého osvětlení těmito výnosy mi- nisterstva vojenství: „Odpovídajíc na Váš přípis, ministerstve vojenství jest ochotno potvrditi firě Škodově, že závod Váš již dlouhou dobu se zabývá záležitostí polních děl a dodal k disposici několik děl různých systémů k vyzkoušení vojenské správě s vý- sledkem úspěšným. Děla střílela na 8000 (tisíc) melrů.

Škodův Sedláček

33 article

Ministerstvo vojenství je přesvědčeno, že závod je s to, vyráběti polní děla vyhovující všem potřebám válečnictví. O soustavě děl, jež budou v rakouském vojsku zavedena, rozhodnou teprve nové rozsáhlé zkoušky, není tedy pravda, že byla cizí firmě již za- dána. Klaar, generálmajor.“ Druhý výnos zní: „V po- sledním pololetí vydány byly v listech čefně stati, které způsobem polemickým zabývají se záležitosti polních děl, zvláště záležitostí lafet. Nelze namilati proti vědeckému pojednání ničeho. Věc má se však jirak, jakmile ta neb ona strana způsobem neoprávně- ným se snaží způsobiti ve veřejnosti domněnku, jako by ministerstvo vojenství bylo učinilo rozhodnutí pro určilý typus. Ministerstvo vojenství osvědčuje, že roz- hodnutí pro určitý typus se nestalo. To slane se až na základě vyzkoušení různých systémů. Pitreich.“

Klaar generálmajor

34 article

Z dobře zpraveného vojenského pramene vídeňského sděleno nám, že arci p. z. m. Kropáček z ohledů,e kterých jistý říšsko-německý časopis napsal, že jsou založeny na jiných než věcných důvo- dech, usiluje o zavedení bronzového materiálu pro dělové hlavně jakož i říšsko-německých lafet Erhart- tova syslému, německou armádou pro jeho nedokona- lost zavrženého. Avšak toto usilování p. z. m. Kro- páčka setkává se s houževnatým odporem odhorných kruhů a lze se nadíli, že věcné důvody zvítězí přece nad důvody p. Kropáčka, který ostatně ode dávna ole- vřeně stranil podnikům zahraničním na neprospěch stejnorodého průmyslu domácího. Správa rakouského námořnictví v tomto směru počínala a počínási mnohem správněji, zadávajíc dodávky své hrubé střel- by, svých panceřových věží i ostatních ocelových sou- částí nových lodí domácí firmě Škodových závodů, která všecky dosavadní zakázky k spokojenosti správy válečného našeho námořnictví vyřídila a také i četným jiným státům evropským i zámořským k plné jich spo- kojenosti podobně posloužila. Nebude tedy přes usi- lcvání p. z. m. Kropáčka a vlivy Kruppovy firmy tak snadno možno, při zadání nového materiálu pro naše polní dělostřelectvo firmu Škodovu obejíti.

Kropáček Erhart Kruppův Škodův

35 article

— Ze Starých Strašnic. (Nerudův večer) Jednola pracujícího lidu »Neruda« pro Staré Strašnice a okolí pořádá v neděli dne 27. září »Nerudův večere v hostinci pana Jana Turka ve Starých Strašnicích s přednáškou redaktora pana Jiřího Pichla »O vý- znamu Jana Nerudy« a za spoluúčinkování sboru tamburašů, pana Františka Hájka, bývalého člena král. českého zemského a Národního divadla v Praze. sl. Karoly Hájkovy, operní a koncertní pěvkyně a před- ních zpěvních a ochotnických sil. Začátek o 7. hodině. Vstupné 60 haléřů za osobu. — Vzácné dílo umění krajinářského. Leží pře námi již sedm sešitů Jana Nowopackého »Obrazů z Alp« (vychází v nakladatelství B. Ko- čího v Praze, sešit o 4 obrazech po 3 K), dnes možn

Neruda Jan Turek Pichl Hájek Hájkův Nowopacký Strašnice Praha Alpy národní divadlo