Periodikum ALTO Viewer

1

11. září 1903.

2

Císlo 248.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3

5 article

již s plnou určitostí říci, že to, co sliboval seši první, splněno bylo měrou vrchovatou. — Ve starám mistru, dnes v zátiší zakončujícím svůj život plný plodně, úsilovné práce ve službách umění, objevil se našim zrakům znamenitý krajinář, na němž není nie zastaralého. Zcela moderně podávají se jeho obrazy z Alp. úchvatné to scény, plné nálady a realistické pravdy; obdiv náš budí široký způsob malby, vzácné umění, kterak Nowopacký před námi rozevírá daleké perapektivy, jak mistrně vnáší do svých krajin vzduch jak umí malovat horské obry, krásná údoli a oblaky Všechny ty listy — tu strmé, nepřístupné vrcholy ho tam malebná údolí, řítící se vodopády, zákoutí vzdá- lená světa a zase nejproslulejší cíle alpských turistu — dýchají svěžestí a živostí barov — jako by teprv včera byly bývaly domalovány! Chápeme úplně po zornost, které docházejí tyto výborné práce u přáte umění i alpinistů, jmenovitě v alpských zemích sa- mých, což je jistě pracím Nowopackého doporučením nejlichotivějším. Sešit poslední (7) předvádí nám nej- vyšší partii proslulého vodopádu Krimmlského, scénu to mohutné, silou svou uchvacující poesie, tiché údol mezi horskými velikány v Taurách, Krimmi před bouří a vodopád v údolí Rainbašském, scenérii to. která svou zpurně zasmušilou krásou ješlě předsti huje pohled na vodopád Krimmlský. Všecky podrob nosti štětce Nowopackého se tu opět presentuj v plném lesku, díky výtečné reprodukci (mnohoba revné jemné umělecké litografii), která naší domáe práci dělá věru všecku čest. Všem turistům, kteří za cil své výpravy letos si zvolili Alpy, možno s nej- lepším svědomím dílo toto vřele doporučiti. K do- končení skvostného tohoto alba zbývají už jen tř sešity, které vyjdou rychle za sebou.

Alpa Alpy Taury Krimmlský

6 article

— Vyučování tanci. Klub tanečních mistrů v krá- lovslví českém vydal tuto nótu: V životě Řeků a Římanů byl umění tanečnímu vykázán důležitý úkol Z děl historických víme, že tanec byl jednou ze vzprub, jež oba národy povznášely k vyšším, ušlech tilejším cílům. Řekové a Římané vyjadřovali tancem i děje, které dnes jenom slovy a obrazem lépe z dálne minulosti tlumočiti dovedeme. Život Achillův, Alex- andrův, rozmarné milostné historky Marsa a Venuše zbožňování Svobody — všechny tyto pověsti a le gendy tlumočeny v době klassické tancem . . . Ovšem tehdy věnována umění tanečnímu rigorosní péče poněvadž bylo považováno za perlu všech spole- čenských uměn. Tanec považován byl vždy za jakési umění. Jest tedy s politováním, že právě v době moderní, kdy umění ve veřejném životě nabývá stále hlubšího významu, umění taneční namnoze docel tak macešsky jest odbýváno. V poslední době vy- učují, zvláště na venkově, tanci namnoze osoby

Řek Říman achillův Alex Marsa Venuš Svoboda

7 article

které nemají o skutečném uměňí tanečním ani po- nětí. Následkem zhoubného působení těchto pokout- ních učitelů upadá pak stále víc a více nejen umění taneční, ale do jisté míry i veřejná, společenská mravnost. Čeliti podobným pokoutním učitelům lance obral sobě za úkol Klub tanečních mistrů v král českém, jehož členové musí se na prokázání své odborné způsobilosti podrobiti, dříve než jsou z členy přijati, zvláštní odborné zkoušce nejen z umění tanečního, ale i z nauky o slušném a jemném cho- vání se ve společnosti. Aby však úplné nápravy do- síci mohl, žádá klub za podporu celou naši veřejnost zvláště pak pořadatele tanečních hodin, aby se obra- celi ve příčině doporučení řádného, odborně vzděla- ného tanečního učitele vždy jen na ředitele král české zemské taneční školy p. Karla Linka v Praze, na Slarém městě, v Krocínově ulici č. 1, který ochotně spolehlivou osobu doporučí.

Karel Praha Krocínův ulice

8 article

— Časopisocká zpráva. První číslo XII. ročnlku časopisu »Věda a práce«, věnovaného pokrokům a vynálezům na poli obchodu, průmyslu a řemere (nakladatel F Šimáček v Praze), jež mělo vyjíti dnes, vyjde následkem nehody při tisku až v pondělí dne 14. září a zašle je na požádání na ukázku každé knihkupectví neb přímo nakladalelství. — Výstava skupiny worpswedských umělců v pavilloně pod zahradou Kinského bodí nevšední zájem ve všech kruzích našeho obecenstva, dokazuje to hojná návštěva i čilé zakupování vystavených obrazů. Zejmena skvostné lepty, jichž ceny jsou ne- obyčejně nizké, docházejí u návštěvníků výstavy zvláštní pozornosti a jsou hojně kupovány. Worps- wedšlí vítězí svými silnými a dojímavými díly u nás jako všade tam, kam v posledních sedmi letech se svým uměním vešli. Výslava olevřena jest denně o 9. hodin dopoledne do 6. hodin večer za vstupné 1 K. Studentské a dělnícké lístky na prů- kaz legitimace 60 haléřů. — Divadlo Variété. Již jen několik dní zůstane zde nynější ensemble s hlavním číslem »Hooping the hoop«. Odvážná produkce mladě miss Alixy pů- sobí i na nejchladnokrevnějšího diváka nepopíratel ným dojmem. Program je převahou humoristický.

Kinský Praha divadlo Variété

9 article

— Nový závod. Firma Marie Švestková, obcho s pleleným a trikotovým zbožím na Václavském ná- městí č. 55. zřídila na Václavském náměstí č. 15 vedle hötelu »U zlaté busy« nový speciální obcho s tu- i cizozemskými hedvábnými stuhami, hojně zá- sobený nejnovějším a nejmodernějším zbožím. — Zadané práce. Rakovnické továrně na výrobu šamotového zboží, mosaikových dlaždic a kamen bylo zadáno obkládání kvasících jam glasovaným granitovými dlaždicemi v nově založené »Rolnícké družstevní továrně na kysané zelí ve Starém Kolíně«. — V soudní dražební síni bude se konati veřejná dražba v pátek dne 11. září. — Loutková divadla. Na loutkovém divad- le „u Fleků“ Klubu vlast. přátel dra. Paříka a Tře- benicka zahájena budou pravidelná představení v so- bolu dne 19. t. m. — Lázeňská a letní místa. Slatinné lázně Veli- chovky prodlouží lázeňskou saisonu letošní o 1 a 2 lýdny — Rozšíření závodu. Firma Alois Stibral, to várna na klobouky v Praze, Vodičkova ulice čís. 46 rozšířila svůj závod o moderně zařízené místnost v me zaninu.

Švestková Pařík Stibral Václavský náměstí Kolín Praha Vodičkův ulice loutkový divadlo zlatý bus

10 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Hlízový mor v Marseillu. Pařížské časopisy »Gil Blas«, »Libre Parole« a »Petit Parisien« ve svých telegramech z Marseillu potvrzují zprávu, že v továrně na kartonáže v Bois du Lucy po příchodu zásilky hadrů z Levanty zjištěny byly případy hlízo- vého mora. Onemocnělo prý 27 a zemřelo 5 osob. Učiněna ihned nejpřísnější opatření a každé nebez- pečí jest prý odstraněno. Večer byla továrn spálena až do základů. »Matin« oznamuje že bylo mezi personálem továrny pět případů úmrtí ale toliko tři podezřelá onemocnění. Ve městě samém neudálo se nijské onemocnění. Profekt departemenlu

Gil Blas Libre Petit Parisien Luc Marseille Bois

11 article

Bouches du Rhöne prohlásil, že tu jde pouze o případ nakažlivého zánětu plic. Ve předměstí Blancarde, kde se nalezá Giryova továrna na lepenku, učiněna nejpřísnější isolační opatření. Čtrnácte dorostlých čtyři dítky dodání ku pozorování do nemocnice opatřené dostatečně serem Yessinovým. Lod, jež při- vezla náklad hadrů a kotvila v přístavu, byla isolo- vána. Muž, jenž zemřel několik hodin po otevření balíků s hadry, jmenoval se Goutier. Tři jiné dělnice a jeden dělník dovlékli se z továrny do svých blíz- kých bytů, kde za hrozných bolestí zemřeli. Pivní zprávu o těchto případecii podal inženýr, bydlie v předměsti La Blancarde, nikoliv továrník Giry- Všeobecně se předpokládá, že budou-li všecky roz- kazy úřadů skutečně provedeny, není nijakého ne- bezpečí, že by se nákaza mohla rozšířit. — Z Marseillu se oznamuje, že hadrářská osada La Blancarde byla rovněž spá- lena, Předpokládá se, že ani jediná z krys, pokud se dostaly s lodi na pevninu, neunikla z hořících hadrů. Přece však vydán rozkaz ku hromadnému hubení krys v celém okolí. Předměstí, kde se nalezá nemocnice, bylo isolováno. — Z Marseillu, 10. září. Loď, která přívezla hadry, jest osamocena. Na palubě nalezeno několik mrtvých krys. Dělnice, která zaměstnána byla otvíráním pytlů s hadry, zemřela za několik hodin po zahájení své práce. Tři jiné dělnice onemocněly ve svých bytech. — Z Lon- dýna, 10. září. »Daily Maile oznamuje z Mar

Bouches Giryův Čtrnáct Yessinův Gira Lod Marseille Lon Mar Daily Maila Le Blancarde

12 article

seillu: V sobotu večer bylo chefu přístavního úřadu lékařského oznámeno, že jeden lékař usiluje, aby dostal serum morové. Byl vypátrán a prohlásil, že má v předměstí marseillském onemocnělou za pří- znaků moru. Zpráva tato jihned sdělena starostovi města a pol. komisaři. Když ona žena zemřela, byli králíci infikováni její krví a pošli za morových pří- znaků. V předměstí onemocněly 4 další osoby, které byly dopraveny do nemocnice. Celkem jest ošetřováno 30 osob onemocnělých za podezřelých příznaků. — Z Paříže, 10. září. Z Marseille docházejí zprávy poplašné o šíření moru. Prefekt jeho objevení v prv- ních dnech zamlčel v naději, že isolací onemocně- lých jej vyhladí, ale nepodařilo se to. Municipální úřadník, jenž morem onemocnělé osoby z úřadní po- vinnosti provázel do nemocnice, morovou nákazou umírá. Dnes ráno leželo v nemocnici 27 nemocných.

Paříž Marseille

13 article

Ošetřují je jeptišky, protože ošetřovatelé nemocných se tomu vzepřeli. — Z Marseille, 10. září. (»Ag. Havas«.) Zdravotní komise měla odpoledne schůzi na prelektuře. V jejím kommuniqué praví se, že mezi zří- zenci kartonážky vyskytlo se několik případů zánětu plics podezřelými příznaky, avšak vše- cky dosavaduí případy byly lokalisovány. Stalo se opatření, aby se nemoc nešířila. Klinické a bakterio logické vyšetřování provádí se dále. Dosavadní opatřen opravňujíknaději, že v Marseille nevypukne epidemie = Bavorští princové Ludvík a Arnulf, generálové pěchoty, jmenováni general-obrsty s hodnosti polních maršálů. = Šachista Maroczy učitelam. Z Pešti se sdě- luje: Známý účastník šachových lurnajů Geza Ma roczy nabažil se již mezinárodních šachových zá pasů a zvolil si jiné povolání. Zažádal o místo nči tele matematiky a fysiky na měšť. škole IX. okresu peštského a obdržel je. Vojonšti sběhově. Z Miškovce se sděluje : O zdejšího 65. pěšího pluku sběhlo v poslední době 18 vojínů, po kterých se dosud marně pátrá = Vyhořel parní mlýn firmy Jakub Engel v Vinkovcích (Chorvatsko). Škoda činí 100.000 K. Jak požár vznikl, není známo. = Požáry v Uhrách. Z Pošti se telegrafuje V obci Endredu u Kapošvaru výpukl ve středu dne 9. t. m. požár, který zníčil 75 stavení se vší úrodou a dobytkem. V plamenech zahynuly 4 dět a dvě ženy. Četní hasiči byli zranění. Přes 100 osob jest bez přistřešl.

Havas Ludvík Arnulf Marocza učitelam Engel Požár Marseille Pešť Miškovec Chorvatsko Uhry Endred měšť . škola IX Vinkovce

14 article

Nešlěstí v horách. Ze Štyrského Hradcese telegrafuje: Dne 8. 1. m. sřítil se s Mojstroku v Tri- glavských Alpách neznámý turista a zabil se. = Tti děti uhořely. Z Curychu se oznamuje: P požáru domu ve Sv. Havlu uhořely dne 9. t. m. tři děti. = Číslo 13. Jestliže kdy nalézal se jakýs podni ve znamení neblahého čísla 13, byla to Nansenova výprava k severní točně. Přímo vyzývavě přibral Nansen, když vyplul, v jednom norském přístavu na palubu třináctou osobu. Dne 13. března 1895 odhodlal se Nansen, že opustí svou loď, aby pokud možno sám se dostal k severní točně. Dne 13. ledna 1895 dostal se „Fram“ opět do jižního proudění ledu a 13. srpna do- stal se do volné vody. Dne 13. února 1896 došla klamná zpráva, že Nansen se objevil v Sibiři a 19. srpna vstoupil opět na rodnou půdu. Na cestě vrhla dokonce jedna čubka 13 štěňat, ačkoliv mívala zpra- vidla šest... Ostatně vrátilo se všech 13 účastníků zdrávo a bez pohromy. = Vagony pro děti zřízeny byly v poslední době na různých tratích amerických drah. Tyto vagony „nursery cars“ skládají se z jídelny, oblékárny, kou- pelny a ložnice se šesti postýlkami a rovněž tolika kolébkami. V ložnici mohou děti dováděti po celý den. Podlaha pokryta jest tlustými koberci a stěny obloženy polštáři, tak že děti, upadnou-li, nemohou si nikterak ublížiti. Zvláštní oddil vyhražen opatrovnicím, jež ná- kladem společnosti drobotinu po cestě hlídají a bdí nad tím, aby každé z dítek se dostalo na místo určení

Nansenův Nansen Fram Podlaha Štyrský Hradces Triglavský Alpy Curych Sibiř

15 article Z literatury.

Z literatury. O poesii a vědě — pro děti. 2 — V časopise »Život«, jenž se rád pe- člivě zabývá literárními otázkami, vyskytlo se několik dosti osamocených nolicek, jež vyzní- valy v ten smysl, že není dobře dětskou fantasii drážditi smýšlenými nepravdivými věcmi, že je potřebí dávati jim jen pravdivé a toto pravdivé splývalo jaksi samo sebou s prosou, populární vědou, mravoučnou skutečnosti atd. Na učitel ském sjezdu, nedávno konaném, ozval se po- dobný hlas: patrno, že je zde ne již osamo cený názor podivína jednotlivce, ale jistý proud mezi vychovateli mládeže, který dívá se na po- hádky, vymyšlené povídky — název nepřiléhá tak přesně jako anglické the fietion — jako na pochybný prostředek vychovávací — a nesejde již na tom, jsou-li to umírnění, kteří varují pře nadvýrobou poetické duševní stravy, či radikální, kteří zamílají všecko co nenese pečeť pravdy. pravdivosti, skutečnosti. I když podrobnější jich vývody ukazují — jako na př. dovolávání na Tolského čítanky — že ne právě obratně ovlá- dají svoje thema. Tolikéž na př. »nebojí se ani mythologie ani jiných nepravd« — přece zá- sadně otázka není bezvýznamná a sice nejer pro dětskou literaturu, ale pro literaturu vůbe Že otázka ta zajímá značně samy literáty. o tom svědčí řada úvah z ciziny —- a i pro- jevy u nás. V poslední »Moderní Revni« M.

16 article

Marten v jedné recensi staví se proti paděla- ným a mdlým pohádkovým produktům, jež vyvolalo moderní heslo o umělecké výchově dětí, a odpor svůj zdůvodňují tím, že práce ta kové »násilně zamezují vlivy obrazivosti, snu. mysteria, úrodné suggesce pohádkového a bá ječného světa, který si lidská obrazivost od sta- leti vytvořila, aby svým vlastním hlasem živě účinně vyslovila první potřebu krásy a mysteria.« Tento názor přímo vyžaduje a sice v mno- hém větší míře, hlouběji a procitěněji to, co první zamítá a oba názory jsou odleskem věč ného boje skutečnosti se snem, poznání a smy šlenky vnějšího a vnitřního světa, boje, který zna- mená jen věčné kolisání lidské duše mezi ukojením žízně poznání a mezi ukojením pudu tvůrčího. Jen že tam, kde literát umělecky eítící žádá, aby dětem otevřeny byly brány onoho tajemného světa, jenž vznikl, uskutečňoval se a rostl po tisíciletí v lidském nitru, nechtěje omezovati psedagoga, pokud uzná za dobré i mimo školu vésti dětské duše k pramenům poznávání, za vrhuje názor některých paedagogů ony rozkošné pohádkové kraje, onen mravní a umělecký ráj jenž září v různých formách po staletí v lid ských snech, pokládaje jej za nebezpečný, po něvadž neshoduje se se skutečností. Je-li však tomu tak, pak jedná se o existen i poesie vůbec. Bylo by ovšem směšné příti se o to, má-li či nemá být, když de fakto jest, když nelze upřít existenci dvou světů, jeden mimo nás a druhý v nás. Nepokládám však za správné, považuje-li se ten, námi vytvořený,v lidských duších vyrostlý svět za nevhodný dět ským duším. Touha po poznání a touha po tvoření náleží k základním vlastnostem každé lidské duše od prvního jejího rozpuku a chce- te-li vychovávati — nezáleží na způsobu sy- stému — nemůžete nevidětí jednu nebo druhou

fakto ský sen

17 article

z těchto sklonností. A poněvadž škola celým svým složením theoreticky a prakticky směřuje dosud aspoň k tomu, aby učila děti poznávat a aby dala jim základ pro další poznávání sku- tečnosti a našeho vědění, je přirozeno, že lite- ratura mimoškolská vyvažuje tuto jednostran nost a pohybuje se spíše v onom vysněném světě, hledí pučící fantasii a touhu po samo- statném vytváření nového světa z nabytých, at bezprostředních neb sdělených dojmů a poznatků ukojiti výtvory, které by poskytly dětské duší nejintimnější výhled do oněch čarovných krajů fantasie, jež vyrůstají z tradice lidské. Nejedná se při tom ovšem o smetí, ať už vědecky či umělecky natřené. Jedná se o plody vskutku básnické, jež tím, že dovedou zaujati, rozechvěti a ukojiti nejen dospělou, ale i pučící duši — mnohem žíznivější, ale i choulostivější ve své žízni po pramenu vody živé — nemohou ztrá- ceti na své umělecké kvalitě a nehubí též dětské duše, i když se vymykají učebným osnovám.

18 article České spisy.

České spisy. * Vilém David: Od srdce k srdcím. Verše Vydavatelské družstvo v Plzni, 1902. — F. X. Hodáč Nálady. Verše. V Brně, A. Píša. 1902. — Arnoš Czech z Czeehenherzů: Štöstí světla. Novella Nákladem svým. V komisi u E. Weinfurtra v Praze. 1902. — R. Těsnohlidek: Nenie. Dialogy. Nákl Edv. Kalousa v Brně. 1902. Z loňské přehojné úrody zbylo něco novinek o nichž jsme dosud nepostačili uvažovat. Některé nich jsou zajímavy jen osobně, některé i věcně. Oso bou autorskou jsou zajímavy verše Vildovy. Bezpo- chyby však zůstane politická minulost hlavní význač- ností autorovou a nikoli jeho verše, které se nehonosí impulsivností ruchu někdejší Omladiny, za to trpí všemi slabostmi oncho ruchu. Cily lásky rodinné svěd- čí o dobrém a šlechetném srdci autorově, ale pro ty básně nebyla asi kniha vydána. Více nás zajímá výraz a jakost cilů společenských, právních a vlasteneckých. Je jen neurčitý, povšechný, staré v něm všeckoa známé, odbyté. „Bezpočetně pánů bezpráví“, „láska k Volnu“ a mnoho „chudoby“. Někleré fráse bomba- stické j. „mne v cestě pranic nezastaví“, a dítěti „to tvé jasné, bílé čílko zhyzdí práce pol“(D) T snad jen omylem Jiné city jsou sobecké, třídní, nepřátelské a zlost- né (Požár továrny). Nejsmutnější na konee:

Vilém David Hodáč A Píša Arnoš Czech R Těsnohlidek Nenie Vildův Požár Plzeň Brno Praha Cila láska rodinný svěd

19 article

„Vlastenecké fráse jísti když je hlad, to asi nejde. Tak tedy s bohem poesie! Dokud není postaráno o chléb, nemá umění smyslu. Zevnějšek a úprava knihy, veliké jako atlas a nádherné, podivně se snáší s nářkem na bídu uvnil. Hodáčovy básně jsou skulečně novinkou. Přinášej pokusy o dobré umění krajinářské drobnou slovní fon mou. Tato zcela stručňoučká, několikařádková lyrika. lolik oblíbená prý v poesii japonské, ale i modern evropské lyrice známa (Vrchlický, Arno Holz, Alten- berg a j.) svědčí o dobré kázni a vážných úmyslech autorových. Talent je, vkus má. Jen v něčem nebez- pečná vada. Básně slují „Nálady“ a skutečně také jsou nebo chtějí býti výrazem nálad. Ale o těch ná- ladách se často, v malé té sbírce velmi často, slovy přímo mluví; umu čtenářovu se označuje ráz nálady básníkovy, ale nálada sama se nebudi. „Podivná, smutně vlahá nálada“ (Grieg), „náladu cítíš sdílnou, měkkou“ (Podzim), „nálada divná, verš ji těžce poví“ (Dopis) ald. Za to několik obrázků je zdařených: Jaro, A jdel krajem, Jarní večer, Temný večer, Jordansee, Zase na moři. — Zobrazení pěkné, kratičké, své, barev jen střídmých, ale cítění zhavého, mladého a — zdravého (viz Jarní večer). „Konfusní sloky“ mohly býti vyne- chány, nic do toho „Aprěs nous le děluge“ je žlouten- kový výraz chropticího úpadku, sem se nehodí. Hlo- dáčova knížka je slibná, nová, čistotou nálady a struč- ností formy mile vílaná.

Hodáčův Vrchlický Holz Grieg Hla Altena

20 article

Czechova novella „Štěstí svělla“ je bezpochyby původem náladová báseň, t. j. je prosnickým výrazem lyrického stavu autorovy duše. Teskná touha po lid- ském, vlahém štěstí je tu vyjádřena. A po duševním zdraví; zkrátka touha po štěstí záležejícím ve zdra- vém, sytém žití. Chudokrevný potomek staré šlechtické rodiny, útlý, něžný elegánek bez pohlavní dráždivosti (prý) zatoužil po styku s lidmi. Hoch dumající v za- hradě u paláce mu pověděl, že je také štěstí v tichém snění, „jež se chvěje v paprscích světla“. Štěstí bez starostného mládí ve snech obraznosti. Štěstí světla. — Až potud je novelka zajímava, svým reálním zákla- dem i vhodným výrazem cenna. Ale pokračování s ma- lířkou ráz novelky zcela změní. Z poesie do patho- logie, z reálnosti do romantického komponování. Ško da! Celek je krátká, psychopathologická studie aristo- kratické zrůdnosti.

Czechův

21 article

Těsnohlídkovy „Nénie“ jsou sice příliš málo s- mostatný, ale přece pozoruhodný pokus o český sym- bolism strašidelnosti a mystiky, o poesii stínů živola a smrti. Píle je patrna. Ale všecko namáhání se děle více obrazností poháněnou silou vůle, nežli silou ideje a cilu. Je tu i hloubka symboliky, ale rozeberme obsah, a ukáže se, že není organické souvislosti Hloubka je často nahražena úmyslným zmatkem před- stav a nejasností. „Píseň poháru nenaplněného“ je podivínský výrobek slohu schválně zmateného, ne- chvalná stvůra nadšení nad orákuly mallarméovskými „Mrazivá noc“ je zkažený ibsenism. „Šepol spících je sice maeterlinckovština sama, ale samostatná slla vynalézavosti už je patrná. „Vypjaté klenby“ spojily ibsenský symbolism s českou pověstí o staviteli Kar- iova. Karel chce vytvořit ze sebe člověka duše zcela neodvislé (klenba bez podpěr), strmou a širou povahu neobmezenou. Buduje tvar nekonečně volné bytosti nespoutané ničím. Dosáhne toho cíle, ale obětuje mi- lenku a malku. Individualism rozpínaje se bezohledně šlape práva citů nesobeckých.

Těsnohlídkův Karel Kara

22 article

V básni už vězí kus jždra, ale jádro je suché Vadí strojenost a nepřirozenost řeči. Dojem řečí je chorobný; je to náměsíčně, blouznivé, nikoli mystické Přeibsenovaný Ibsen Nejlepší je „Osyky šuměly“. V té práci je už sku- tečná, přirozeně daná poesie, která se i cítí. Jen kdyby symboly ještě byly tolik důsledny, aby čtenář aspo poněkud reálného významu věcí, z nichž tolik hrůzy vane, pochycoval. Všecko se stále dojmem vespolel ruší a potírá, místo aby se části doplňovaly v celel a jednotný závěr. Zpěv poutníků v noci; plno obav tesknoty. Co jsou poutníci? Vody, valné vody odevšad Na břehu chýže. V ní děvče — vnučka; děd se vydal v čiré tmě s prámem na řeku a tam zahynul. Stařena — smrt, v uzlíku knihu života; rybáři bez vesel, bez ohně (co značí?) atd. Kdyby básník tento obraz v české skutečnosti domyslil a ideou z vlastní duševní zkuše nosti sjednotil, byla by účinná, dobrá báseň. Vbk.

Osyka

23 article

* Slezké číslo. Knihovnička Času. 1903. „Ubitou šíjí se azuru dotknu, já, Petr Bezruč Ahasver svědomí Čechů, škaredý fantom a zašlého národa bard.“ „Věštec toho lidu od Bezkyda.“ Poslaný svému hynoucímu národu nikoli Bohem lásky, nebol ten bydlí jen u lidu bohatého, veselého a šťastného (na př. na Hané, v Kyjově, v Čechách, všude lam, kde daleko jsou lidé od „pánů“), ale Bohem vzdoru a po- msty, Satanem, jenž vzbudil jej v divokém pohnutí nad útiskem českého lidu mocnou ranou do skály. Z tvrdé skály vyskočil věštec. Hněv a vzdor muse zpívat. Rudý květ kaktusu. Zpívá krev srdce raněného bolem lásky, bolem národa a uraženého v dělníku lidství. Žije několika city, ale to určitými a trvalými. Žije a dýchá vášněmi V paměti básníkově jako v krajině z války 30lelě: rumy, ssutiny, mrtvoly, kouř, havrani, ale i mečv umírající ruce pevně vztýčený. Hrozné dojmy zpusto- šení národního živola, bolestná, rvavá nenávist k ná- silníku, jenž škrtí vlast. Vzpomínáme na synka, prosl- cího za milost olci v „Bratřích Karamazových“. Hořký smích nad podivnými „zákony“. Zoufalý, kamenný pláč Nioby nad hynutím posledního zbytku bohate kdysi rodiny. Křik na ztracené stráži československé. Časem mohutné zvěstování: Přijde den — — Jaké to hásně! Co slovo, to krůpěj krve! A to má býti připojeno k jiné literatuře pro čtení? Na básníka jde hořký smích z toho pomyslu. Tohle modní čtenář- stvol Ten osud básní v jeho rukou! I nejlepší z nich jen přečtou, povzdechnou — a konec. „Slezské číslo putuje na hromádku za jinými. To byl cíl, za kterým básník oznámil. lépe vyzradil světu svůj hrozný boli

Bezruč Ahasver Čecho Karamazová Zoufalá Haná Kyjov Čechy

24 article

Tak snad uvažuje trpce autor. Nikoli, pravíme Není tak zle, není lak bez úspěchu básníkovo volání tištěnými verši. Kdyby bylo tak zcela marno a bez ohlasu, byla by vina předně na básních samých. Žád- ná, ani nejsilnější, ani nejsvětější tendence nestač o sobě na úspěch. Básník je básníkem formou, svým nástrojem vyššího původu, jímž dovede předmětu zi skati pozornost, sympatie a vzbuditi touhy a podnítiti vůli. Bezručova poesie chce hnutí ethické, pravda jest. chce hnutí šlechetných vůlí a čin. Ale toho hnutí ne docházi tendencemi, nýbrž silou živlů esthetických. formových. Ale tyto živly při obyčejném nedbalém čtení módním nevystupují tolik silně, jako pomůže-l se čtením pozorným, umělým, zvláště umělou recitací Pak se pozná, co je v těch verších zápalného umění Možno říci, že jako vůbec dobrá lyrika, tak zvláště tato, která má tak důležité poslání, žádá si více po- sluchačů, nežli čtenářů. Čtenář hledá jen co je nového; posluchač hledá, kde ho kdo silněji dojme. a pak uposlechne básníkova hlasu. Koncertní to posluchačstvo není. Šlechetné však musí býti. Šle- chetných duší se básník dovolává. Dovolá se jist Vbk.

Bezručův Vbk

25 article

* Sofie Podlipská, Na domácí půdě. Román Sebrané spisy, svazek X. Nakl. Unie. Děj románu spadá v bouřlivý politický ruch na sklonku let šede- sátých, jehož se autorka činně zúčastnila. Podařilo se jí, zachytiti charakteristické ovzduší doby, horoui nadšení vlastenecké a idealistický vzlet. Bylo to po- slední vzplanutí romantismu v našem životě. Autorka ličíc podle skutečnosti podává napínavou historii lásky dvou sympatických párků *Fa Presto. Nestřežené chvilky. Karikatur a studie. Čítárna Švandy Dudáka, red. Ign. Herr- mann. Roč. III. Nakl. F. Topič. Sbírka rozdělená v oddíly „Extempore“, „Komedie a panáčky“, „Laby- rint světa“ a „Pohádky“ vyniká satyrickými črtami a parodiemi. Črty svědčí o břitkém smyslu pro směšné stránky v životě obecném i ve světě literárním a pro svůj posměšek dovede vždycky nalézt vhodnou formu. Oddíl „Pohádky“ obsahuje fantastické povídky vážné tendence, vtipně zosnované a ostře pointované. Knížka svým pestrým obsahem přináší každému cos vhodného podle jeho vkusu a nálady * Anton Čechov, Povídky a humoresky. Vy bral a přeložil Karel Kysela. „Paleček“, ročník mii Nakl. F. Topič. Z velikého množství povídek autora u nás oblíbeného velmi mnoho se překládá, ač bytu byl na místě přísnější výběr, poněvadž zcela přirozeně u autora zavázaného ku pravidelným příspěvkům d časopisů, nemohou býti všechny kusy stejně cenny Proto dlužno vytknouti zvláště přítomnou sbírku, vy znamenávající se výběrem velmi pečlivým. Jsou t sic převahou povídky humoristické, ale jeví nejlepš stránky talentu autorova, zejmena jeho láskyplný sou cit s chudými a pokleslými a mistrovství v líčení po vah ruských lidí.

Sofie podlipský Švanda Dudák Igny Čechov Kysela Paleček Laba Presta

26 article

* K. N. Leontěv, Pembe. Povídka z epirsko albánského života. Přeložila G. Foustkova. Svě tová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 342. Nakl.J Otto. Autor líčí život epirsko-albánského obyvatel stva na základě vlastního názoru. Poznal tamní lie dokonale a líčí jeho rodinný, veřejný i polilický živoh plasticky a názorně. Toto proniknutí života cizího kmene a životně věrné jeho znázornění dodává knize vůně silné přírody. * John S. Clark. Mary D. Hicksova Walter S. Perry, Základy umělecké výchov se zvláštním zřetelem ke kreslení dle přírody. Originá vydal Louis Prang. Přeložili prof. Josef Patočka a L. Bilý. Nakl. B. Kočí. Snaha po umělecké vý chově počíná se v poslední době jevit i u nás a přinášt sama sebou potřebu opravy posavadních method př vyučování kresbě. Kniha amerických umělců-paeda- gogů podává cenné pokyny. Dbá o to, aby se děti na- učily především správně viděti, aby od samého počátku byly vedeny pozorovati svoje okolí a znázorňovati je jak právě dovedou. Kreslířská obratnost dostavuje s později sama sebou a při tom dítě jest nuceno praco vati samostatně bez mechanických formulek a šablon

K N Leontěv Pembe G Foustkův Kvapil svatý . 342 Otta S Clark Maro Hicksův S Perry Prang profesor Patočka L Bilá B Kočí

27 article

Z českých listů.

28 article

V České Mysli počíná Bedřich Foustka obsažno studii. »Někleré vzlahy mezi populací a sňatečností no případě mezi organisací společenskou a rodinou Članek tento je živou obranou rodiny a důkazem že »celý společenský život jednotlivcův má své zrea dlo v rodině: jak se žije ve společnosti, tak i v ro dině a více versa«. Autor dochází k výsledku, že »zří zení domácnosti sluší cenit více, než se činívá, at nejen zřízení hospodářské, nýbrž i mravní a esthe tické. * Moderní Revue pěstuje souborné referáty no vých knib, zvláště mladší generace (Miloš Marten) přehledné referáty nových českých překladů (J. Ka rásek). Z poznámek o cizích knihách je zajímavé oznámení anglického loutkového dramatu »Punch e Judy«, vydaného v Pařlži Einilem Strausem, ktery přidal ke hře studii o vývoji a historii význačné figury literární, Kašpárka. * Malá poznámka »Zvonu« zachycuje zajímav faktum, do kterého si stěžují německá nakladatelstvat »velké denníky, které vzrůstající měrou snaží se svému čtenářstvu podávati také vědeckou a belletri stickou lektyru, stačí životní potřebě mnohých a od- vracejí stále více od nákupu knih.« * J. Marcial referuje v »Máji« o »literárním vkust lidových čtenářů a přítomné (? snad s učasné ?)li terafuře české«. Konstátuje rozdíl ve vkusu lilerárním u venkovského lidu a u intelligence, ukazuje na vliv kalendářový, a na překvapující faktum, že nejméně si vypůjčují knihy z knihoven lidé stavu rolnického. Žádá ke konci, aby literalura pro lid určená řídila se též jeho požadavky, pokud nejsou uměleckým kva litám na újmu, a pak aby autoři naší nevyhýbali s Čienář. práci pro lid.

Foustka Marten Ka Kašpárek J Marcial Pařlž Einil Straus Punch e Juda

29 article

Z cizích revul- * S nadhlavím Im Lande des einstige Paradieses vydala německá orientní společnos v Eerlíně třelí přednášku prof. Fr. Delitz sche již měl svého času před císařem Vilémem, císařovnou a vybranou společností. Delilzsch klade německé ve- řejnosti počet z cesty své po Mezopotamii, již roku 1902 podnikl, maje podali zprávu o stavu německýci výkopných prací v Babyloně. Srovnává někdejš kulturní a hospodářský stav babylonský s nynějš pustinou. Podivení budí jen stanovisko, jež zaujímá Proti názoru obecně platnému hájí Turky a snažíse s beder jejich svaliti vinu, že nynější stav zavinili Ne toliko dle Polova Milionu, nýbrž i dle cestovalei XV. a VI. století se naopak přesvědčujeme, že sic Mongolové Timurovi zkazili Bagdad chalifův, ale ho- spodářský vývoj země že nepřerušili. Úpadek Baby lonie počíná teprve v XVII. stol., jakkoli země již o dob sultána Selima I. ( 1517) byla v rukou ture ckých. Rovněž podivnou, ba přímo tendenční zdá s býti chvála, již Delitzsch vzdává tureckým orgánům Sachan, pastor Seher, Oberhummer, Lehmann, Belei a j., kleří skoro současně v asijském Turecku cesto vali a honosili se rovněž vzácnými akkreditivy, na- byli poněkud jiných zkušeností. Delitzsch sám po- skytuje bezděké důvody k úsudku, že Turkům z při čin na snadě jsoucích straní. Všichní cestovaleléa intelligenlní Turci jsou přesvědčení, že pověstná sbět

Lande profesor Vilém Turek Polův Mongol Timur Seher Oberhummer Lehmann Belei Delitzsch Francie Babylón Bagdád Turecko Selim I

30 article

Hamidiů, jakož nazývají se od r. 1892 divocí Kur dové do zvláštních pluků zařadění, slává se jit metlou země, on však pronáší se o nich sympaticky jakkoli na jiné u místě nucen jest uváděti proti nim i svědectví tureckých orgánův. Orientní společnos německá podjala se soustavného zkoumání půdy někdejšího světového města Babylona a dodělává se výsledků skvělých. Delitzsch jsa jako zakladate lipské assyriologické školy v prvé řadě povolán,v přednášce své rýsuje hlavní směry výtěžků výkop- ných, dolud neukončených, ale již způsobilých, aby z nich vyšetřen byl někdejší stav města, které po dvě tisíciletí bylo kulturním středem světa. Dr. J. V. Prášek.

doktor J V Prášek Babylona

31 article

* Kanadské listy uveřejňují právě vydaná data o sčítání lidu v Kanadě. Roku 1901 napočtene v Kanadě 5,371315 obyvatelů (při 1. sčítání r. 1871 3,689.275 obyv.); z toho žilo 3,349.515 na venku (o 1.6% víc než před deseti léty) a 2,021.799 ve mě- stech (o 31.52% víc než před deseti léty). Vzrůst měst ského obyvatelstva souvisí s rapidním rozvo- jem velkoprůmyslu. Rozloha Kanady obnáší 3,745.574 čtverečních mil anglických; na 1 míli průměrem při- padá 1.4 obyv. Dle náboženství bylo v Kanadě kato líků 42%, protestantů 53%, 5% jiných vyznání. Dle racy bylo 5,200.000 kavkazské, 94.000 indiánské 22.000 činsko-japonské, 17.500 negrů atd * Rassegna Nazionale vydávaná ve Flo- rencii přináší z péra B. Mitroviče rozsáhlou studii o národní písni srbochorvalské. Autor podává jasnou historii národní poesie jihoslovanské a markantní ukázky. * V Ua Revue podává Blanco-Fombona přehled poslední literární produkce španělské v jižní Americe. Bilance dosti slušná. *The Academy u příležitosti úmrtí lorda Salisbura připomíná vášnivou zálibu zvěčnělého stát- níka v — Dumasově „Hraběti Monte Kristu““. Kdysi zastíhl ho král Edvard VII. už o půl páté ráno při čtení napínavého románu Dumasova. Ale netrvalo to doluho a sám král Edvard VII. pustil se do čtení Hraběte Montekrista a jednou četl ho již o 4. hodině ranní! * Otázka, jsou-li války Bohu libě či ne, zaměst- návala stejně středověk jako naše vrstevníky (v po- předu Lev Tolstoj); bibliografickou studii o literatuře toho druhu podává H. Meissner v Zeitschrift fü Bůcherfreunde, počínaje spisem Lutherovým „Ob Kreigeleutte auch in seligen Stande seyn künden (1527). Spisem tím položen základ k řadě katechismů pro vojáky

Mitrovič Salisbura Dumasův Edvard Edvard VII Montekrista Tolstoj H Meissner Bůcherfreunde Lutherův Kreigeleutte Kanada Blanco jižní Amerika Ob činský the Academa Mont Krist

32 article

Mr. Penn.

34 article

* Kalendáž právníků na rok 1904. Vydal dr. M Navrálil, mag sekretář, nákladem Václ. Krausa v Tá- boře. Ve formě kapesní snůška pomůcek informač ních pro všechny úřady v Rakousku i Uhersku. státní i samosprávné, seznam českých právníků Americe a j v * Veselý kronžek. Sbírka šprýmů, žertů, anekdot, hádanek, rozmanitých her, vykládání karet a j. Pro veselé společnosti sestavil Jar. Kořínek. Druhé opravené a hojně rozmnožené vydání. V Praze 1903. Nakladatel Rudolí Storch, knihkupec v Karlíně. Cena 50 bl * Menší kouzelník. Výběr zajímavých kousků žertů, zábavek a p. pro zábavu a obveselení společ- nosti. Vzdělal František Krásný. Cena 25 kr. V Praze 1903. Nákladem Rudolfa Storcha, knihkupc v Karlíně.

doktor Václ Kořínek Storch Krásná Tá Rakousko Uhersko Amerika Praha Karlín

35 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Zápis žáků na c. k. reálném a vyšším gymnasiu v Praze, v Křemencové ulici, koná se ve dnech 16. a 17. září l. r. Od 8 do 10 hodin ráno je zápis žáků do třídy I., od 10 do 12 hodin zápis žáků do vyšších tříd, přicházejících z ústavů jiných. Žáci ústavu, kteří ve studiích pokračují, shromáždí se k zápisu dne 17. září o 9. hodině dopol. v příslušných třídách. Z nepovinných předmětů vyčovati se bude: jazyku německému, zpěvu a tělocviku pro žáky všech tříd. těsnopisu pro žáky třídy IV. až VIII., jazyku fran- couzskému a kreslení pro žáky vyšš. gymnasia. Nov školní rok počne se 18. září o 8. hodině ranní slavnými službami božími Zápis žáků na c. k. vyšší reálce v Písku konal se bude tímto řádem: Dne 14. září od 8 do 10 hodin dopoledne zapisováni budou žáci přicházející ze škol měšťanských. Dne 16. a 17. září od 8 do 10 hodin dopol. bude zápis do první třídy. Žáci noví, přicháze- jící ze škol středních, budou zapisováni dne 16. září depoledne; ti pak, kteří budou na ústavě v studiích pokračovati, sejdou se k zápisu dne 17. září o 10. hodině dopol. Žákům novým vůbec prokázati se jest křestním (rodným) listem a posledním vysvědčením škclním; těm pak, kteří přestupují z jině střední školy také řádným propuštěním. Zprávy zevrubnější vy- věšeny jsou v ústavu. Na c. k. vyšší reálce v Hradci Králové koná s zápis žáků do I. třídy dne 16. a 17. t. m. od 8 do 10 hodin dopol.; hned po zápise přijímací zkoušky. Do ostalních tříd bude zápis zdejších žáků dne 17. t. m. o 2. hodině odpol., zápis nových žáků dne 17. t. m. od 9 do 12 hod. Přihlášky žáků ze škol mě- šťanských dějí se dne 13. a 14. t. m. od 8 do 10 hod hned po přihlášce budou žáci zkoušeni. Zkoušky opravné dne 17. září od 8. hod. ranní.

Praha Křemenec ulice Oda Písek Hradec Králové dopolo

36 article

Na české gymnasiu v Místku, jež má právo ve- řejnosti, bude se konati zápis žáků do I. třídy spolu s zkouškou přijímací v budově gymnasia v Místku v středu dne 16. a v pátek dne 18. září 1903 tim způ- sobem, že žáci od 8 do 10 hodin zapsaní, podrobí s o 10. hodině písemní zkoušce, o 2. hodině odpolední ústní zkoušce přijímací. Zápis žáků do II. a VIII. třídy bude se konati dne 18. září od 11 do 12 hodin dopol. a od 3 do 5 hodin odpol. Školní rok započne s slavným „Veni sancte“ dne 19. září 1903 Zápis žactva do měšťanských škol chlapecké dívčí v Kyšperku konán bude v ředitelně těchto ško ve dnech 13., 14. a 15. září vždy od 9 do 12. hod. depol. Beze zkoušky přijmou se do I. třídy žáci a zá- kyně, kteří prokáží, že s náležitým prospěchem vy- chodili pátý školní rok některé školy obecné; do I. třídy pak oni, kteří tak učinili v příčině I. třídy školy měšťanské. I z nižších tříd přijmou se žáci a žákyně, jsou-li dostatečného věku — 10 let do I. třídy, 11 l do II. třídy — a vykonají-li s náležitým výsledkem zvláštní zkoušku přijímací, jejíž taxa obnáší 12 (výn. min. ze dne 12. června 1903 č. 22 786). Ti, klelí poprvé — nově — na ústav vstupují, vykáží se prů- kazem o dosavadní docházce školní, vysvědčením očkovacím a udají svou příslušnost a bydliště. Školn rok počne 16. září službami božími. Téhož dne vy- konají se, kde třeba, o 9. hodině ranní přijímací zkou- šky. Jazyku německému vyučováno bude na obou školách zdarma

gymnázium v Místek Kyšperk Vit sancte

37 article

Zápis žáků a žákyň na pokračovaci škola ob- chodní na Král. Vinohradech koná se v neděli dne 13. záři od 10 hodin dopol. do 1 hod. odpol, a v pon- dělí dne 14. září od 4 hodin do 6 hod. odpol, v ře- ditelně nové školni budovy v Lužické třídě (u vodárny. proti vilám). K zápisu nechť dostaví se veškeří školou povinní osobně a přinesou s sebou poslední školní vysvědčení (pokud u obchodního gremia uschováno není). Dle § 99. odst. b) řádu živn. povinni jsou ve- škeří praktikanti, učňové i učednice školu tuto řádně navštěvovati pod uvarováním se prodloužení doby učební: a připomínáme, že listy výučné vydávají se pouze oněm vyučencům, kteří vykáží se propouště- cím vysvědčením školy této. Pokud povinnosti ná- vštěvy oddělení dívčího se týká, upozorňujeme zvláště pány zaměstnavatele, že za učednice pokládán jest ve- škerý pomocný personál ženský, který výučným li- stem, jinak vysvědčením propouštěcím z pokra- čovací školy vykázati se nemůže a ku podřízeným služ- bám Gjako služebná) přijat nebyl. Zanedbávání školy pokračovací trestáno jest přísně dle předpisů řádu živnostenského; zodpovědnost z přestupků nesou pp. zaměstnavatelé. Na c. k. pymnasiu v Mladé Boleslavi přijímáni budou noví žáci do prvé třídy ve dnech 16. a 17. září od 8 do 10 hod. dop., načež ihned od 10 hod. vy- konány budou po oba dny zkoušky přijímaci. Ostatní žáci přijímáni budou v týchž dnech od 9 do 12 hod. Nový školní rok zahájen bude dne 18. září o 9. hod. ranní slavnou mší svatou. Zevrubnějších zpráv do- stati lze v ředitelně ústavu.

Král Vinohrady Mladá Boleslav

38 article

Na c. k. roálce v Kladně jest zápis žáků do I. t. 15. a 16. t. m. od 8 do 10 hodin dopol. Přijímací zkoušky vykonají se po zápisu od 10 do 12 hodin písemní, o 2. hodině odpol. ústní. Do ostatních tříd nevě vstupující žáci zapisují se v týchž dnech od 8 do 10 hodin dopol. v ředitelně ústavu. Opravné a do- plňovací zkoušky vykonají se dne 17. t. m. o 8. hod. ranní. Skolní rok 1903—4 počne 18. t. m. Podrobnější zprávy obsahuje vyhláška v úslavě. Na zemské vyšší reálce v Jevičku přijímáni bud u noví žáci do první třídy a vyšších tříd 16. a 17. zář od 8 do 10 hodin dopol., načež po oba dny vykonány budou zkoušky přijímací. Všichni ostatní žáci zapiso- váni budou 17. září od 8 do 12 hodin dopol. Školní rok zahájen bude 18. září slavnou mší svatou. Zápis nových žáků do I. třídy obecní jub. vyšši školy reálné cisaře a krále Františka Josefa I. v Ná- chedě díti se bude po prázdninách ve středu dne 16. a ve čtvrtek dne 17. září t. r. Zapisovati se bude v uve- dené dny vždy od 8 do 10 hodin. dopol., hned po zápisu konati se budou zkoušky přijímací od 10—12 hod. písemné a o 2. hod. odpol. ústní. Každého dne po ústních zkouškách bude o přijelí žáka definitivně rozhodnuto. K zápisu nechť každý žák přinese si křestný neb rodný list a vysvědčení frequontační. Do II. až VII. třídy konati se bude zápis žáků z jiných veřejných škol středních (z reálky, gymnasia a reál- ného gymnasia) dne 14. a 15. září od 8 do 10 hodin dopol. Žáci přinesou si křestní list, poslední vysvědčení semestrální opatřené řádným propuštěním. Žákům z gymnasií a reálných gymnasií se hlásícím podstou- piti bude zkoušku přijímací jen v těch předmětech, v kterých učebná osnova reální liší se od zymnasijn

Kladno Jevička Ná král František Josef I