1
masthead
4. dubna 1909. Císlo 94.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
My a Talaškino
= Na své pouli západním světem dostalo
se konsčně »Talaškino« až na Ferdinandovu
třídu do Salonu Topičova, pro nás, bohužel, už
velmi zredukované, poněvadž na svých zastáv-
kách v Paříži a Londýně zanechalo mnoho
objektů v rukou kupců, chtivých jeho dosud
neznámých a nevídaných zvláštností, jejich fanta-
stičností, podivuhodné vůně, v níž se mísí dech
vesnice s parfumem městského vkusu, lidový
instinkt s vypěstěným rozmyslem a vyjemněným
citem umělců, vší naší kulturou prošlých. Dlužno
nahlédnouti aspoň do obsáhlejších publikací,
prohlédnouti pozorně jejich reprodukce, připojiti
si je v mysli k tomu, co na sténách a stolech
v Topičově Salonu ve skutečnosti máte pře
očima, abysle pochopili a ocenili v celé rozle-
hlosti, když ne úplnosti, souhrn snah a práce,
jež nesou nyní jméno Talaškino. Zapadlá vesnice
na Smolensku stala se za posledních lel titulem
a pojmem obdobného znamení, jako Barbizon,
Kelmskot, Wospweda, Pont Aven. Je to jméno
ne víc pouze místní a geografické, nýbrž ozna-
čení určité tvářnosti umělecké. Talaškiho zna-
mená moderní obrodu lidového umění ruského.
Pro mne osobně je Talaškino šťastné a skvělé
nskutečnění a víělení dávného mu, bohužel, ne
u nás a ne pro nás. Přece však by mohlo být
ne tak zhola beze všeho prospěchu, kdybychom
přcu ním dovedli otevřii oči a myšli chtivé
poučení.
Ferdinandův
Topičův
Wospweda
Pont
Avena
Paříž
Londýn
Smolensk
Barbizon
Kelmskotsko
5
article
Dovolte mi sdaliti vzpomínky z dávna,
z těch let, kdy se vzedmuly první vlny zápalu
pro lidové umění u nás, kdy vedle národo-
pisného jeho významu počala k nám mluviti
také jeho speeificky umělecká stránka. Prvnl
ohlas bylo nadšení a sběratelství a ihned
nářek, že toto umění, pro něž jsme zprvu
brali jenoní výšivky za representanta, odumírá,
a toužení, aby se udrželo na živu. Tento zápal
nesl krásné ovoce: přivodil velkou akci zá-
ehrannou, jejímž výsledkem jsou naplněná naše
musea a nahromaděné věci ve sbírkách v do-
mácnostech soukromých, a pak stále ještě ne-
pchabující studium a vědecké zkoumání přeob-
sáh'ého materialu, jehož obvod, prvotně toliko
slovácký, rozšiřili jsme na celý okruh zemí ko-
runy české. A stalo se dále, co se u nás často
stává: honosili jsme se a pýchali touto obdivo-
vanou hřivnou uměleckého pudu a tvoření
lidu, dáváme je obdivovati cizineům, přijímáme
s uspokojeným úsměvem jejich aklamace, jinak
však nevíme, co s tímto pokladem činit. Jeh
živné praménky vysýchaji a odumírají pře
našima očima a jeho výtvory stávají se pouhými
čísly musealných předmělů.
6
article
Zde mi namitnete velkou opravu. Což,
řeknete, nezavedli jsme národní vyšívání do
svých škol? Což jsme si nepořídili celé biblio-
léky předloh lidového ornamentu ke kreslení,
vyšívání a malování? Což si někteří z nás ne-
zařídili celé »selské světnice« ve svých bytech
Což jsme si nedali vymalovati celé Sokolovny
jako pestrokvětá žudra? Což jsme si nevydlá-
ždili pražské chodníky podle vzorů národních
vyšívání? Ano, všechno to jsme učinili a ješt
dále provádime, ale domnění naše, že bychom
tím i jen za jediný ment přičinili se o udržení
lidového umění na živu a v produkci, je ml-
nění naprosto mylné, a ještě mylnější, že snau
vskutku uměleeky těžime z »nabromaděných
pokladů geniálního nadání uměleckého v na-
šem lidu«, jak se hovorná fráse ustálila. To
je sebeklam a kdo si ho ještě neuvědomi!, po
čtvrt století právě uplynulém, tomu snad přece
rozbřeskne ve výstavé Talaškina. Ota
Ota
7
article
Tehdá, hned v počáteích jsem psal a vy-
kládal, že převedení lidové původnosti a sehop-
nosti dekorativní do načeho moderního životaa
naší měsiské kultury musí se díti jinak nežli
poubopouhou prací kopistů, že není žádným
uměním pouhé přednášení lidové ornamentiky
s místa na míssto, že ta může pro nynější po-
měry býti neocenitelnou inspiraci a podkladem
ku zrasovění novodobého uměleckého průmyslu
a že se to stane jenom tehdá, když tvůrčí a ne
kopistní sily se napojí šťávami z tohoto pra-
mene, aby pak vydávaly nové a své výtvory.
Rozumí se, že všechno to bylo mluveno do
větru a kde si toho přece povšimti, usoudili, že
jsem nepřílelem a nechápavcem vlasteneckého
nadšsní. Nie tu neplatily poukazy na sociálnou
a národohospodářskou stránku lidové produkce
a že ta dnes je zeela jiných poměrů, nežli za
jakých kdy lidově vyšívání, nábytky, keramiky
a j. vznikaly, a rovněž nic, že vskutku stávají
velké a zásadní protivy mezí kulturou veskou
a městskou a že je třeba na poli uměleckém
je umělecky vyrovnávati, překlenouti, sbližo-
vati, že prosté a pohodlné přenesení lidových
výrobků nebo jieh kopií do našich domácnost
rovná se cizimu klinu násilně sem vražené-
mu. Dnss, trvám, se to už také cití a neúrodná
horl vost valně ochabla. Výsledků pro dnešní
8
article
umění dekorativný nepřinesla žádných. Ovšem
naznačené výklady musily zůstali hluchými
hlasy na poušti. Žádná theorie, byť by byla
zlatá, nevytvoří umění. Může mluviti o převzácném
štěstí, převede li nějakou uměleckou sllu, tvůrči
sehopnost bliže k cestě, jejíž spásonosnost po-
znává a hlásá. A na konec: silný umělec ne-
potřebuje theoretických pokynů, spíše jen spo-
lubojovníků a obbajců. Sám si cestu najde
prorazí. Všechno vyznělo tedy na prázdno: neobje-
vila se umělecká polence, jež by byla pronikla
a provedla regeneraci, treha jen částečnou, ale
vítěznou, moderního uměleckého průmyslu ve
specificky český. Objevili jsme krásné a bohaté
dědictví a spokojili se tím, že jeho mince stále
a stále si přepočitáváme . . .
Taleškino, označuju-li timlo jměnem cele
hnutí, je, ku podivu, na vlas tak staré jako naše za-
nicení pro lidové umění. Vypravuje se, že roku
1884 Helena Poljenová, vzácný talent dekora-
tivný, poprve poznala a pocitila uměleckou
držnost a mocnou svéráznost lidových výrobků
a ihned počala se sytiti jejich živnou mízou.
Nebyla sehopna utonouti v platonické lásee
k nim, ale měla všechny sehopnosti převěsti
jejich atmosferu a ducha ve své a nové umě.
lecké činy. E. Mamontová jí dala první upo-
zornění; Marie Jakunčiková, umělkyně téhož
řádu, podnikla práci souběžnou. Obě ve dvojím
směru. Svojí vlastní produkci postavily na ná-
rodní základ a ihned se staraly o využití ta-
lentních sil dovednosti lidu k výrobě. V Abran-
cevu u Moskvy a ve Smolence u Tambova, na
vsech, zařídily školy řezbářské a vyšívačské.
Poljenová
E Mamontová
Jakunčiková
Moskva
Smolence u Tambov
9
article
Ku praporu přihlásili se V. Vasněcov, I. Bilibin,
A. Vrubel, N. K. Roerich, M. S. Maljutin, ma-
líři, ledy muži svobodné formy a eminentně ba-
revného smyslu, kteří nevyšli z akademického
učení se architektuře a ornamentu a nemuseli
v sobě násilím rdousit vštípená sehemata
evropskorenesanční a bořit přehrady mezi školskou
a národní tradicí, aspoň na tomto poli. A vše-
chny tyto počátky, prvky, síly a schopnostia
zápaly sebrala kněžna Marie Teniševá v ohnisku
dnes nejsilnějším: v Talaškinu. Není tam škola;
je to osada, kde se učí a tvoři. Tvoří. Na tom
slově leží důraz a přízvuk při všem, co z Ta-
laškina vychází a jehož ukázky došly tyto dny
do Prahy.
V Vasněcov
I Bilibin
A Vrubel
N K Roerich
M S Maljutin
Teniševá
Praha
10
article
Rozumějta jim dobře. Nejsou to lidové vý-
šivky a řezby, ne výrobky rukou nediseiplinova-
ných, pouze instinktivné, v nichž byste našli
půvab naivní neobratnosti a rustikalní primitiv-
nosti: takové si sbírají a ukládají také v Talaš-
kinu do zvláštního musca. Po stránce konceptni
jsou duševním a uměleckým vlastnietvím výtvar-
ných dukoraterů vysoce vyvinutého smyslu tvo-
řivého a vkusového, ale tento smysl a uměleova
fanlasie pohybuje se v říši představivosti, tvarů,
technik a barev ruského lidu, jak je do svých
vlastních praci ozdobně užitkových pro sebe,
ne pro obchod, k vlastní potřebě a ne pro ne-
známé kupce po staletí ukládá. Lidová mládež
v učebních síních a dllnách talaškinských dodává
hmotnou práci jehlou, nožem, štětcem tím ra-
dostněji a dovedněji, že vrozenou a potom vy-
evičenou dovednost a zručnost věnuje výrobě
dekorativných věci a předmětů, jejichž duch,
tvary, ornamentika jsou mu domáci, rodovou
tradicí známé, běžné, a ne cizí, těžce chápavé
nebo docela nesrozumitelné. A co vycházi z Ta-
laškina, je pak vskutku výtvorem, na němž li-
dovost, národnost a modernost mají spolačný
podil a nechce být kuriositou nebo věcí zase
lidu vnucovanou, nýbrž umělecko-průmyslovým
výtvorem, jenž je schopen svoji barmonti vněsti
do městské kulfury jak k jejímu požitku tk
k její životní potřebě.
Tak uskutečňuje Talaškino co u nás z
stává na dále toužným snem.
Talaš
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry. le
Dnešní zápasy.
Slavin v. Civil Service; s. Charles. Slavia Res.
v. Vikturia Ž. (pohár); s. Kratina. Slavia Jun.
Vršovice Res.; s. Gaublitz. Sparta v. X; s. Šmucr
Sparla IB. v. Viktoria Res. (dopol): s. Kostar
Smíchov v. S. S. K. Olympin; s. Volýpka. Smíchov
IB. v. Slavoj Ž: s. Hamáček. Novo v. X; s. Cojnar
Praba VII. Res. v. Radlice; s. Herevk (na Manin.)
Čechie M. str. v. Union Ž.: s. Krata. Čechie M. str
II. v. Unlon Z. II. s. Hypša. Č. A. F. C. v. S. k.
Letná; s. Seibert. Čechie K. II. v. Sport Favoril; s.
Lemerman. Čechie K. II. v. Sport Favorit II.; s. Pe-
ška. Old Boys v. X; s. Maršálek. S. S K. Olympie
1B. v. Olymp Nusle; s. Hrabě. S. K. Olympia VII. v.
Slavnj (Vršovice), s. p. Hrabě.
Mimo Prahu
S. K. Kladno v. Praha VII.: s. Fišer. S. K.
Kladno II. v. X: s. Polán. S. K. Plzeň v. Vino-
bradský Team; s. Friedl. A. F. K. Kolín v X; s.
Markalous. Pardubice v. Meteor (Vinohrady); s
Pleskot.
Civil Service F. C. v Slavia 3 : 2.
S napletím očekávaný první zápas s Angličany
jest vybojovan a skončil, jak většinou očekáváno
Charles
Kratina
S S K Olympin
Volýpka
Hamáček
Herevk
Kratés
Hypša
F C
Seibert
Lemerman
Maršálek
S S K
Olympie
Nusl
Hrabě
Slavnj
Fišer
Friedl
A F K Kolín
Markalous
Pleskot
Angličan
Vršovice Reso
Smíchov
Reso
Maniny
Č . A
Letná
Vršovice
Praha
Pardubice
Slavia Resa
Vikturia Ž
Slavia Juna
Sparta
Viktoria Resa
Kostar Smíchov
Slavoj Ž : s
Cojnar Prab
Union Ž . : s
II
Old Boy
Olympia
Meteor
Slavia
Sparla Ibo
Favorit II
12
article
vitězstvím hostí. Slavia nemohla učiniti více.
než doháněli; dvakráť vyrovnala, ale no třetí učinii
zápas nerozhodným jí nebylo popřáno, neboť zba-
vena nešťastnou náhodou nejlepšího svého muže
Starého, hrála posledních 25 minut o 10 mužích. Ak
na tuto dobu však byla hra úplně otevřená, přesu
nujíc se rychlými útoky s pole na pole a ohrožuje
hned hu, hned onu hránu. Jako vždy, předčili Angli-
čaně Čechy i fentokrále míčovou technikou a výskou
postav, klezá je uzpůsobujo ku pěkné a účelné hře
hlavou, Mužstvo Slavic, jsoue dobře trainováno a ma-
jíc solidnější kombinaci, by však bylo jistě vyvážilo
zmíněné přednosti seupeřovy, kdyby aspoň jeden
z jeho „střelců“. Košek nebo Bělka, byl mohl na-
stoupiti. Ale mladý, nezralý dosud náhmdník na levé
spojce nebyl jedinou slabinou mužstva.
V útoku levé křídle daleko nestačí na úkol prvotříl-
ního hráče; následkem tohe levý bok útoku takořka
neexistuje. V záloze místo své cele vyplnil jen Ko-
touě, Mžlda se vzpumatovaf a uspokojal loprve v pe-
sledních minulách hoje, Bm. Benda činí dojem chu-
ravéha člověka, kierý nemůže vydržeti zápás tal
tuhý. V obraně Krumer často nedostalkem mičové
techniky uvedl do rozpaků své druhy. Veselý se bil
statečně jako lev a myslil chytře jako liška. Jeníkovi
někteři zazlívali, že pustil druhý mníč, ale všeobecnt
chválena celá řada mistrných jeho výkonů
Za přílomnosti 2400 osob zahájen zápas výko-
pem hostí, kteří hrají proti větru, ale po slunci. P
několika vzájemných útocich, které mají spíše ráz ob-
hlédací, unikne levá spojka hosti Krumerovi a střelí.
Angl
Slavice
Košek
Bělka
Benda
Jeník někter
Ak
Čechy
ko
Slavia
13
article
Jeník odvraei na roh, který definitivně maří ranou
pádně pěsti. Druhý výpad téhož hráče konči outem
Pak Slavia opláci útoky se stejným neúspěchem.
10. min. Smith, oklamav Miklu, střílí ze značně
dálky šikmou ranou do pravého rohu 1. branku.
Hbitá odveta zjednává Slavii roh. Ve 12. min.
pak součínnost Malého se Starým vyrovnáv a cí
branku. Střídavá hra s patrnou plevahou Čechů
přináší jim v 29. min. 2. ro h. Ale už príštt okamzil
Jeník
Smith
Mikl
Malý
Čecho
Slavia
14
title
Chcete koupiti motocykl neb automobil?
15
article
Choete se dáti poučitio
Choete se dáti poučitio
ozu a Ssotlpne
leido n
16
article
Chcete se přesvědčiti bezzávaznou pro
Vás vyjížďkou o výkonnosti automo-
bilu dřive než se rozhodnete pro koupi?
Chcete se přesvědčiti bezzávaznou pro
Vás vyjížďkou o výkonnosti automo-
bilu dřive než se rozhodnete pro koupi?
oan onaoo nloknvol
17
title
Laurin Klement akc. spol.
Laurin
Klement akciový
18
article
továrna automobilů v Miadé Boleslavi. — Sklad: Praha, Josefské náměstí.
Miadý Boleslav
Praha
josefský náměstí
19
article
je zaskočí nehoda jako hlesk s jasného nebe. Úlok
hosti, jenž dospěl sotva k 18yzrdové značce a pl
oslzažitosti obránců mohl snadno býli odvrácen, skon-
čil obloukovou ranou Jennerovou, jež dostihla pra-
vého dolního rohu sílě a vrátn Angličanům vede-
ni. V dalších minutách míjí nebezpečenstvi jen
o vs lu i onu bránu. Slavia dobývá rohu. Hůfe
se vede hostům, jejichž výhoda se viklá ve vytrvalém
příboji českých útoků, z nichž krásně provedený útok
Sirokého, Slarého a Johnův v 40 min. po druhe
vyrovnává hru. Když ještě Jeník odvráti' ne-
bozpečí a Brightman chytil ránu Malého, koně
polovice za stavu 2:2.
vřeobeení as.
poleteont pn
Jennerův
Angličan
Johnův
Jeník
Brightman
Malý
Slavia
22
article
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťoje ve všech možných kombinacich za povnou premli
= Žádejte prospekt. —
národní divadlo
23
article
Karel B. Mádl.
Mádl
24
article
Druhou polovici zahajuje Slavia útoky, které cd-
raženy a oplaceny. V 5. min. usnadňuje Mildova ne-
ostražitost Smilhavi odcentrovat v blizkosti brá ny.
do níž Scott vnese míě na hrudi. Civi! Service
vede po třetí; úločí důraznějt a dobývá v 10
min. rohu. Pak Slavia opanuje pole a Kolouč i 3ialý
mamě zkusí štěstí střelecké. V 10. min. nařizujo
sudce p. Seidl trestný kop proti hostům, který pro
formální chyby brankářovy třikrát(0) opakován s Ilm
ýsledkem, že dvakrát míč chytil brankář a napo-
slody mič střelen do tyče. Po chvilce Slarý upadnuv
obnovil si starý úraz v kolniku levé nohv
který ho nejen donutil opustit hřlšlě
nýbrž i k několikanedölní snad pře-
stávce. Bělka, Košek, Starý neschopni hrátil Kdy
se zastaví drtivé kruky nehod? Slavia se musí nyní
spokojiti obranou, prolamujíc jen chvílemi kruh oblé-
hatelů, při čemž v 35. min. Malý dobude rohu, n
nějž hosté odpoví dvěma v min. 41. a 43.
Mildův
Scott
Civi
Seidl
Bělka
Košek
Stará
Slavia
26
article
IALALAVA
IALALAVA
** Slavia-Civi! Service. Po dnešním
zápase budu hosté netění večírkem o 8. hod. več.
v malém sále žofinském, kde příznivci Slavie a přá-
telé styků angločeských jsou vítání.
** A. F. K. Vršovice hraje se Slavil Res
až 18. dubna, ježto talo musí nastoupiti dnes v po-
hárovém zápase se S. K. Viktorií. Obě mužstva Vr-
šovic hrají dnes proti S. K. Nusle na břišti nusel-
ském. Soudce p. Fik! (Č. S. F.).
** Bizarrní sázka. Z Vertrns nám
oznamují: Ve zdejší sportovní společnosti byla
v těchto dnech učiněna podivná aázka o 10.000 K
s p. Al. Hlavatým, janž má už od r. 1287 dřevěnou
pravou nobu Jsa přes to statný chodce, vsadil se.
že denně urazí 40 km a dojde do Pařiže. Na cestě
se hodla živili prodejem pohlednic. Na cestu se vydá
1. května. Zaznamenáváme, ale schvalovati se sta
noviska sportovního nemůžeme.
pd
vane
910s0b
Resa
Fik
Hlavatá
Vršovice
Nusle
Slavia
Civi
Č . S
km
27
title
B. MAYER
PRAHA II., Štěpánské 629.
Patentní knihovna
B Mayer
Praha
29
article
Pražský salon antomebilový.
toalsnne
(11.—18. dubna.)
Úkolem výstav jest poskytnouti zájemcům i šir-
šímu obecenstvu možnost poučili se o dočasném
stavu a výsledcích toho kturého odvětví. Po této
stránce pražská výstava automobilová dosud vždy
plnila velmi dobře svůj úkol a učmní tak i tentokráte,
neboť poskylne nejen bohatý výběr všech druhů
samochodných strojů od lebké motorové dvoukolky
až do nákladního automobilu a autobusu obrovských
rozměrů, nýbrž shromáždí i zástupce průmyslů růz-
ných zemí.
Přehlížímesli seznam vystavovatelů, s potěšením
nalezáme, že nejčetněji zastoupeny budou Čechy.
na něž připadi 9 vystavovatelů vyráběj feí ch
aulomobily a karosseris, jchž exposice zaujmou
více než třetinu zastavené plochy, I. j. 540 čtv. m.
Jsou to Laurin Klement, J. Wašter, Veloz, Pražská
továrna automobilů »Praga«, Trojan k Nágí. Petrá
Laurin
J Wašter
Veloz
Trojan
Nágí
Čechy
Praga
30
article
konstrukci,
rentabilitě,
ceně a výlohách
automobilu
aam
voo
31
article
b ln lin ozetvs oh mosntl
nre
32
article
šek aliberecká továrna R. A. F., k nimž se druze
výrobci karosserií V. Brožík a Pokorný á Beiw .
Ilalský průmysl bude zastoupen dvě m
známkami: Fial a Hlala.
Francouzský třemi známkami: Panbard-
Levassor. Lorraino-Dietrich a Sizaire-Naudin.
Němeeký pěti, z nichž tři jsou říšsko-
německé, jedna původem rakouská a jedna v Rakou-
sku podle něm licenci vyrábějící: Mereedes, Benz
motorky Neckarsuím, Daimler a Buissing.
Belgický průmysl bude míti na pražské vý-
stavě 1 representanla (Minarva).
Švýcarský rovněž jednoho (motorky Moto
saceochej.
V Brožík
Dietrich
Minarv
Neckarsuí
Daimler
Buissing
PanbardLevassor
Sizaire
34
article
14/16 ke. 1909.
Zástupce: R. BROD, Praha II., Smečky 28
u Venozetzy
** Přihlášky k soutěži prince Jin
dřicha pruskélio. Do prvé závěrky přiblášel
došlo u elsařského automob. krubu v Berlíně 88,
rakouského 9. uherského 7, bavorského 6 přihlášek.
Celkem tudiž 110. Najistota politických poměrů.
která přímo ohrožovala soutěž samu, měla nepří
znivý vliv na přihlášky, kterých jest o 35 mén
než leni.
** Vojenské vozy pro dopravu ben-
zinu zavádí německá armádní správa. Zkušenosti
ukázaly, že jest obtižno zaříditi zásobování henzi-
nem úplně bezpečně. Dosud se toto zásobování dálo
zřízením zásobovacích, stanie na trati. Stávalose
však, že některý vůz nedorazil až k stanici a uváz-
nuv na cestě, čímž také roztržena kolona. V něme-
cké armádě poslupují toliž nákladní vozy v kolo-
nách o 10 náštadních vozech, k nimž se druží vůr
s dílnou, ktará jest s to provésti nejuutnější opravy
na sllnici. Armnádní správa hodlá nyní přidatí ke
každé koloně ještě vůz pro dopravu benzinu, jenž
stačí zásobiti na den kolonu 12 nákladních vozů.
průvodní vůz vůdce kolony a jeden motocykl. Vůz,
jemuž doehází benzin, může se zásobiti novým dříve
než uvázne a roztrhne kolonu. »Benzinovým vozllme
kyne ostatně značné rozšíření i v »civilních« služ-
bách u společností sutobiu sových.
Jin
R . Brod
Berlín
Praha II
35
article
Vodní sporty-
** Captajn Webb Memorial Cu p jes
název zlatého pobáru, jenž založen v upomínku na
přeplutí kanálu La Manche (mezi Doverem a Calzis)
kapilánem Wehbem r. 1875. Pohár vypsán na pla-
vecký závod »na příč Londýnem«, jehož trat Rich-
mond Lock—Buzzard měří 15 mnil.
Vzduchoplavba.
** Londýnská vzduchoplavecká vý
stava. Ráz vtiskla výstavě poprvé slyšená alova
»You can fly», která hlásala novou éru nad standem
Weissova syndikátu, aeroplan R. E. P. (Rob. Eonanit
Wehb
Rich
Weissův
R E P
Rob
Le Manche
Dover
Londýn
Captajn Webb Memorial Cu
zlatý pobár
You American fly
36
article
Peltery) prodáván dokonce se zárukou, že kupec se
za tři nedě e můte naučiti létat. Nejvíce v pozornost
se vtíral Welimanův řiditelný balon America, určený
pro výpravu k severnímu polu. Loďka jeho, přístupná
obecenstvu, zašízena byla s náležitým výpočtem
ofektu, na jednom z aluminiových loží ležel Esky.
mák a jinde malebně rozloženy pušky. Odborníci
vánk shledávali prozatím zařízení tak primitivníu
že se netajili pocbybnostmi, že America nenastoupí
ani letošního června ze Špicberků cestu k tajemnému
severnímu polu. Se stanoviska vědecké, vzducho-
plavby nejzajímavější byla souborná výstava modelů,
kterou sestavila British Aero Cluh Leagne. Všechny
dosud známé typy aeroplanů byly zde znázorněny
86 velmi přesnými modely. Mmnistarstvo vojenství
vyslavilo pozorovacího draka piukovníka Codybo,
při němž 3 krabicové draky nad sebou zvedají pozo-
rujícího důstojníka 500 m. vysoko. Aparát má jisté
výhody proti upoutaným batonům, k lémuž cíli po-
užívaným, ale jeho užilí závisí na větru a není bez
nebezpečenství. Čestné a rpzsáhlé místo zaujímaly
francouzské aeroplany; svým čistým provedením
pontal T. Howard-Wrigát-aeroplan. Mnohé z aeroplanů
měly nápia »prodáno« a jeden dokonce střikrát pro-
dáno«. Právě založený anglický list vzdnchoplavecký
si dělal velmi pěknou reklamu, vypouštěje z galerie
papírové vlašťovky tak zařízené, že asi minulu krou-
žily vzduchem. Ovzduší bylo ostatně oživeno také
lle
Welimanův
Howard
Wrigát
Amerika
Špicberky
British Aero Cluh
37
article
tzašaeroinrnn
r an batom če
e1 aadeb e en
badS amdv šsra
a le
eoM vet zmnožet
— l — zmnles
1e
o8 18 ... ozndn
šoaoal .. . adeldo
Ve
a n
eleo las uzadr anl
krnee
valiav le vjnn afolos
svle snpvsa etolg e
non s teliajan nžotet e
moa no eliton slolne
hod nip olitoe i sonn
bolt sst vvo
šoliálo
39
article
automobilové výstavy v Praze od Hl. do
18. dubna. Na standu našem dostane
se Vám v každém směru úplných
Informaci.
ln
one
Praha
41
article
figurinami naplněnými plynem asi jako byly ony
jemiž dosud. neoceněný kapitan Fr. Halka bavival
mládež i dospělé. Zcela nový průmysl se vyvinul ve
výrobě aeroplanových hračsk, které elegsntné pro-
iétnou až 50 m. a které lze dostali ve všech cenách
až do drahocenných precisních stroječků, za něž se
platí 4 i více liber.
del
nuv
Házená.
** Dnes hraje kroufek »Hizená« Praha přá-
telský match se Slud. feamem Plaha VII. o půl 5.
hod. odpol. na břišti »Spolku pro pěstování ber miá-
deže české«.
Francie
Praha
43
article
** Ivětnový meeting Č. J. S
Ve čtvrtek 20 května. I. Berounská
cena. 3200 K, z nichž 1600 K, věnovanýcho c.n k.
ministerstvem orby. Délka dzáby asi 2000 m. Závěrk
3. května.
II. Liechtensteinská cena 1800
z nichž 1200 K vítězi. Jízda pánů. Délka dráhy asi
1800? m. Žávěrka 3. května.
III. Hradčanská jízda s překážkam.
Cena 6000 K, věnovaných obcí král. hlavníha města
Prahy, z nichž 4000 K vítězi. Délka dráhay ani 280
metrů. Zavěrka 1. května.
IV. Damská cena. Steeple chase. Čestn
cena a 1200 K vítézi. Jizda pánů. Délka dráhy as
3200 m. Závěrka 3. května.
V. Handicap steeple chase. Cena 4500
korun, věnovaných obcí král. hlavního města Praby
z nichž 300 K vítězi. Dělka dráhy asi 4500 m. Za-
věrka 3. květnu.
Praha
45
article
SUKNA.
SUKNA.
Prokop Skorkovský a syn v Hlumpolci-
odao n
Skorkovský
Hlumpolec
46
article
7263
pol
Vl. Bubenečská jlzda s překážkam
Cena 2100 K, z niehž 1500 K vítězi. Jízda pánd-
Déska dráhy asi 2400 m. Závěrka 3. května.
V neděli 23. květma. L Zbrashavsk
cena. 1800 K, z nichž 1200 K, věnovaných c. k.
ministerstvem orby, vítězí. Jizda pánů. Dělka dráhy
asi 2400 m. Závěrka 3. května.
II. Prodejnljízda. Cena 2000 K. věnova-
ných obcí král. hlavaího města Prahy. Délka dráby
asi 1200 m. Závěska 3. květns.
Praha
47
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Tidenní tičky, —
Jaro vyvedlo nás 1. dubna aprilem! Debře
udělal, kdo si toho dne vzal kožich, méně dobře
ale udělal, kdo toho dne vzal cizí kožich.
Byl jsem také mezi těmí — ne co berou
kožichy — nýbrž pošetilei, kteří několik dni
před tím uvěřili zakokotování jara a otevřeli
okna do kořán, aby jim všechna poesie Vesny
vlezla najednou do bytu.
nilnloe
ž A vyložil jsem se hned z jednoho okna, po-
něvadž ze dvou oken to najednou dobře ne-
jde — a obhližel, co se za tu dobu v okolí změ-
nilo, Nie!
doptn s ne
Zůstávám totiž v ulici — no, k zblázněn
je ta uliceI
V prvním poschodí naproti zůstává pořát
ta stará bába, jako loni, s tím jenom rozdílem
že je starší než loni, plete u okna punčochy
nebo hladí kocoura a když jí to stálé zaměst-
nání omrzl, k vůli varlaci hladí napřed kocoura
a polom plete punčochy. V druhém poschodí do-
sud bydli manželé, kteří už rok jsou svoji a
pořádí jsou šlastni, on zdá se být ještě zamilova-
nější než loni a myslím, že do své ženy do-
konce. Inodou ss vdoltv lennmisl
Také v třetím patře se nic nezměniloa tam
se pořád ještě učí nějaký Kubelík brát na hou-
sle „U nás ve Zbuzanech“, čini utěšené po
kroky, ale ty vejšky mu nejdou stejně jako loni
Byl jsem tedy zklamán svou první jarní in
spékeí, asi jako my všichni na 1. dubna jarem
vůbec a podlo svého prostého rozumu nedovedl
jsem si výsvětlit to zimavé počasí jinak, než
tím, že zvědavý poručík Shackleton odkryl jižní
pol, do té doby přikrytý.
V zájmu evropské veselosti konstalovat
sluší, že jeďen berlínský list, když nemohl z
Shackletona udělati Němce — poněvadž je lo
drzost, že vůbec někdo jiný se opovážil přibližit
se jižnímu pólu — zjistil, že babička Shackle-
tonova byla Němka a že tedy aspoň po přeslici
objeveni nové země na jihu je německou záslu-
hou.
salrole
Debra
Kubelík
Shackleton
Němec
Zbuzany
48
article
Ostalně, hrabě Zeppelin, jestli vitr jinak
noustanoví, jako tuhle, když se svým řiditelnýn
aeroplánem lilal, jak ho vítr řídil, napraví jiste
slavnou pověst Německa u cu nevidět objerí
ještě nějaký třetí pól. V době, kdy pomalu země-
koule bude už jen pohřebištěm aeronautů, ne-
bylo by to nie divného
Lituji, že s oblačných výšin, ve kterých jsem
právě v myšlenkách poletoval, a to je mnohem la-
cinější a bezpečnější, jsem nucen se vrátit k vě-
cem pozemským a snést se přímo na polejvanou
střechu ropresentačního doomu u Prašné brány.
Jak jsem se snášol, viděl jsem ten paláe
s ptačí perspektivy a mohu říci na své dobré
svědomí, že je ještě hezčí, než z en fase a pro-
filu. Vypadá tak ... no, abych nepřehávěl, jake
kdyby nějaký Titán nes' z tržnice hroudu másl
na Žižkov, škobrt o Prašnou bránu a tam ji
upustil. Rozplácla se a proto je ta stavba tak
vzdušná a počtická, jakoby se shlédla na bývalá
kadetce. Jinak se mně ale docela líbí a divim
se, že už dávno nenašel se nějaký obecní bás-
nik, aby ji zvěčnil písničkou, ba ani povídkář
aby k původu stavby připojil legendu.
Máme přece v Praze tolik hezkých pověst
ze starších dob a právě mi napadá, že by vhod-
ným pendantem k pověsti o vzniku hladové zdi
na Petříně mohla být pověst o vzniku „prach-
milionského domu“.p
Byla by docela hezké, kdyby na příklad za
dvě stě let vyprávěl dědeček vnoučatům, veda
je kolem dostaveného už representačního domu.
tuto pověst: Je tomu dávna a dávno, kdy Praze
bylo tak blaze, že nevěděla, kam s penězi.
Zeppelin
Německo
Žižkov
Praha
Petřín
49
article
Přese všeohno rozhazování netěla obec-
ního dluhu ani haléře, měla báječný vodovod
odněkud až z Francie vedouci — ještě tuhle vy
kopali jako vzácnou starožitnost roury s nápi-
sem „Pont a Mousson“ — měla výnosně od
státu spachtovanou potravní daň — mosty vyná-
šely fúru peněz — olšanské hřbitovy ještě vie
— a u Bartoloměje umírali výminkáři dilata i
žaludku z přojodení — tak aby se neřoklo, že
se penlze jen laomadí, a nic že nepřijde mezi
lid, podniknuta tahla krásná stavba a do pod-
mínek konkursu dáno, žo musl stát hodně peněz.
Udělali tedy mastný rozpočet, už nevím na
kolik milionů, stavěli ještě pomaleji, než svatot
Pont
Mousson
Bartoloměj
Francie
50
article
vítský chrám, ale nic to nebylo platno: marno-
tratní Pražaně pořád nebyli spokojeni s t u
outratou. Tak dovolili podnikatelům, že si mo
bou nadiktovat na stavbu několik nových mi-
lionů a kdyby ještě chtěli, aby si jen řekli.
Jenže ti lidé byli tuze slušní, a než by byli na
něco takovelio přistoupili, raději stavby nechali
A teprve za mnoho a mnoho let, když už se
dělal velký rámus, slavba dokončena. Ale od t
doby, poněvadž ten dům stál pra milionské
surY, říká se mu „prachmilionský dům!'.
Dědeček, který tohle bude vnoučatům vy-
právět, nebude ovšem mit ani tušení o různých
drobnějších maličkostech, ze kterých je také ji-
nak palrno, že v Praze máme lodně peněz.
Řekněme třeba u pražských elektrických pod-
niků, kde se má utvořit a obsadit míšto „Cen-
tráIního ředitele“. Ton dosavadní ředitel
patrně tu elektriku špatně ředí; proto z něho
udělají ceptrálního a hned to bude všechno kon-
centrovanější.
To se rozumi, že k většímu titulu mu dají
ještě větší plat, a aby se lišil od jiných smrtel-
níků, zřídí se pro něho zvláštní salonní vůz.
Mám jen starost, co s ním udělají za pár
let, když už byl chefem elektrických podniků,
pak reditelem a teď centrálnim ředi-
telem — pro 50 kilometrů trati, které jinde
u drali spraví trntniskr.
Byly doby, kdy jsem si přával být pensio-
novaným ministrem a třeba zbytečných záleži-
Binos
sa
Praha
51
article
tosti. Ne pro tu Excellenci, jako pro- tu minister-
skou pensi.
Ale od nějaké doby už ty čtyři tisíce miní-
strům nezávidím, poněvadž vidím, že je lepší
být pensionevaným ředitelem pražské městské
spořitelny. Zrovna jeden odeházl do pensel —
třiadvacet let se namáha! — a dvacet čtyří tisíe
korunpense dostane, tedy tolik, jako tři ministři
dohromady . ..
Je to hezké oď té spořitelny, že se takhle
stará o své zasloužilé lidi; jestli se to ale roz-
křikne, pak dojde eo nevidět k nové krisi kabi-
netní: nikdo nebude víc aspirovat na ministra,
za to ale každý bude žádat o místo pensicnova-
dub ilšbon
ného ředitele. e
— Ale ne — nechci házet nikomu klacky
pal nohy; ty patří výše... Jenom ještě maleu
drobnost... Právě byla vydána vyhláška a lou-
bách, přinášených na trh do Prahy.
Rostou asi hodně, jak ostatně není divu při
tom jarním, teplém počasí. Ale vyhláška tu je
a čte se v ní, že houhy, přivezené na trh, musí
býti dřive přodloženy znalcům kui prohlíder.
A kdyby prý snad se o nějakou boubu vyskyt“
spor, je-li jedovatá nebo jedlá, tu že o té houbě
rozhoduje — pražský magistrál. — Tedy, at
se někdo opováží tvrdit, že pražský magistrát. —
ne, ne, já to neřeknu, co se říkává o houbách!
Ctím vrehnost, a zvláště magistrát, od te
deby, co tam leží ta tajemná obálka a v ní
druhá, neotevřená, a houby kdo ví, co je v ntl
Zevloun.
dbo
ata vve
Ted
Praha
městský spořitelna