Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

4. dubna 1909. Číslo 94

4 article

úřadníka dra. Spalajkoviče o informační cestě po Uhersku a Chorvatsku. Dalším „dokumen- tem“ jsou Nastičova (!) odhalení o činnosti bělehradského spolku „Slovenski jug“ a ko- nečně zprávy o stycích bosenských mohame- dánů s mladotureckým komitétem v Solunu. Br. Friedjung tvrdí ve svém odhalení, ž ve službách Bělehradu byly netolike některé srbské časopisy v Chorvatsku a Bosně, netoliko členové chorvatsko-srbské koalice, nýbrž i čtyř členové parlamentu uherského, jichž jména však úmyslně prý neuvádí. Toto nařčení poslaneů způsobilo značný rozruch v Pešti a strana neod vislosti, jež byla podobným způsobem napadena už dřive „Reichspostem“, chtěla v té věci za- kročiti ve sněmovně. Ještě větší rozruch způso- bile Friedjongovo nařčení v Chorvatsku a dr Tuškan s drem. Modakovičem jako zástupe chorvatskosrbské koalíce vyzvali dra. Fried- junga, aby uveřejnil jméra osob, jež prý byly ve spojení s Lslehradem. Dr. Friedjung jim však odvětil, že jmen neuveřejní, ale předleží je sou- du, bude-li žalován. Chorvatsho-srbská koalice usnesla se tedy ve selzi dne 30. m. m.,že podá žalobu na dra. Frieanga i redakci „N. F Presse“, aby jim poskytla příležitost, jmeno- vati plnými jmény osoby, nařčené z velezrád ného jednání.

Nastičův Friedjung Tuškan Fried doktor N F Uhersko Chorvatsko Bělehrad Boseň Pešť spolek „ Slovenski jugo Soluna

5 article

V Praze, 3. dubna. (Uherská krise. V Pešti se očekává s určitostí, že řešení uhersko krise započne hned po velkonočních sváteích Jakmile bar. Bienerth na uherský návrh odpoví že kartelová banka je pro Rakousko nepřijatelna. dr. Wekerle podá s celým kabinetem demisi do konce dubna bude prý již u vesla nové, čistě košutovské ministerstvo. Poněvadž sám Fr. Ko- šut pro chorobu nemůže převzíti předsednictvo, bude novým chefem uherské vlády br. Appo nyi, jenž podrží také portefeuille osvěty, Ko- šut zůstane ministrem obchodu, předseda sně movny Justh bude ministrem vnitra, posl Hullé ministrem spravedlnosti a hr. Telek ministrem orby. Pro hr. Batthyaně zřídí se prý nové ministerstvo železnie. Ministrem finan- cí zůstane dr. Wekerle.

doktor Wekerle ko Appa Telek Praha Pešť Rakousko Francie

6 article

Takové čistě košutovské ministorstvo mělo by ve svém programu na prvém místě ovšem samostatnou cedulovou banku uherskou a strana neodvislosti je přesvědčena, že panovník takový program klidně schválí. Ale i rozvážnější ma- darští politikové silně o tom pochybují a maj proto za pravděpodobnější, že krise se rozřešt především rozpuštěním nynější sněmovny. Mimochodem dodáváme, že tyto dni, dne 7. dubna, budou tomu tři léta, co nynější ko- aličný kabinet nastoupil vládu a toho dne jeho členové nabudou dle uherského zákona práva ne na plnou ministerskou pensi. Z Terstu, 1. dubna. (Poslanecká kon ference.) Včera konala se v místodržitelsk budově porada istrijských poslaneů se zástup- cem vlády, věnovaná otázce, jak se má čelit nouzi, panující v Istrři. Bylo usneseno, že se má žádati za brzké svolání sněmu; zemský výbo- má povoliti 100.000 K ze zemských peněz na podpory a vyžádati si dodatečné schválení sně- mu; doputace poslanců, dr. Laginja, Spinčiču dva Vlachové mají ve Vídní vymoci podporu ze státní pokladny a požádati, aby se nevymá- baly zatím daně v krajích, nejvíce postižených loňskou neúrodou.

doktor Laginja Spinčič Vlach Terst Vídeň

7 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. dubna. Protestní schůze sarajevských moslemů. V Sarajevě, 31. března. Mezitím, co svět byl zabaven napjatým politickým položením mezinárodním a nevšímal si vnitřních poměro zabraných zemí, propagandisté fanatického arei biskupa sarajevského Štadlera pokračovali ve své práci: v převádění osob jinověrných na kato lictví. Propaganda vyhlídla si služku Tahir beg Kapetanoviče, také mahomedánku, jménem Pembe děvče ještě ne 14leté. Dívka byla svými souvěre z rukou propagandistů vychvácena právě, kdyá ji už křtili.

Kapetanovič Pembe Praha Sarajevo

8 article

Moslemové konali pak v místnostech »Islam ského klubu« schůzi, kde o tom případě roko- vali. Schůzi zahájil Ibrahim beg Čengič a z předsedu schůze zvolen dr. Chalid beg Chra sniča. O případě podal zprávu Jakub beg Fili povič. Aby se vědělo, jakým způsobem se v za- braných zemích za Šladlera děje obracení na katoliekou víru, nebude od místa celý případ vylíčiti. Mehmed Nukič minulou sobolu odpoledne šel okolo slarých lázní sarajevských, když k němu přiběhl moslemský chlapec a řekl mu, že v seminářském kostele je nějaká moslemská dívka a že se tam s ní něco děje. Mehme Nukič nevěřil a šel dále svou cestou, ale slyšel zase tutéž věc odžidovského chlapce a Židovky. Zašel tedy do seminářského kostela a tam sku tečně víděl nedospělou dívku, klečící před ollá- řem. Okolo ní bylo několik černých jeptišek kuěz, jenž byl zády obrácen ke vratům a něco četl. Nukič nepozorovaně se přibiížil k dívce, ehopil ji za ruku a vlekl ji z kostela. Jeptišky, kněz a kostelník i věřící za ním, ale nepodařilo se jim zadrželi ho v kostele. Jedna z jeptišek vyběhla za nim ven a povidala, že divka již tři dni chodila k nim a prosila o křest, že jí ho tedy nemohli odepřít. Večer téhož dne by! Nukic na ulici přepaden od několika zakuklených lidí a do krve zbit. Věc byla ihned oznámena polieii, jež po slala do semináře detektiva věc vyšetřit. Jezo vité všecko popřeli a tvráili, že si to Nukič vy myslil a že seminářský kostel ten den ani ote- vten nebyl. Ale byl zjištěn opsk Po vyslechnutí zprávy nastala čilá a prudká debata, po níž přijala resoluce, v níž se žádá aby e. k. úřady vzaly mohamedány v ochranu proti katolickým fanatikům a propagandistům.

Ibrahim Čengič Chalid beg Fit Nukič Islam

9 article

Malá slovanská konference. Z Petrohradu nám oznamují, že se tan v měsíci květnu sejde malá slovanská konfe- rence, sestávající z komissí, zvolených loni na velké slovanské konferenci v Praze. Rokovatis bude o tom, jak nejpraktičtěji provésti hospo- dářské a kulturné úkoly, v Praze vytčené, předloženy budou komissemi vypracovaně pro jekty, kterým podněty dány v Praze. Marocko-francouzská úmluva. Smlouva, ujednána francouzským zástnp- cem Regnaultem a sultánem Mulejem Hafidem, byla již podepsána a francouzský vyslanec vrací se z Fezu do Tangeru, odku pojede do Francie. Zároveň bude vysláno do Paříže marocké poselství s E1-Mokrim v čele Za přítomnosti marockého poselstva a vyslance Regnaulta v Paříži budou všechny podroh- nosti úmluvy ujednané ve Fezu prozkoumány podepsány. Spiknutí proti marockému sultánu Z Fezu se oznamije pařížským listům, že Mulej Hafid pokračuje ve vyšetřování Kiltana a spoluvinníků. Popírá se, že byla dána Kittanimu baštonáda, ale několik z jeho přivr ženců jí bylo podrobeno a někteří z nich pod- lebli ranám. Všichní učinili úplné doznání, pra- rill, ze jednali pod vlivem avého vadce a jistého Bu Šoniba, který již rozdmychal vzpouru Šanji proti marockému sultánovi. Jeden z obvi něných, člen kmene Yussi, tázaný na důvod svého účastenství ve vzpouře a spiknutí, pro- hlásil, že přišel do Fezu hledati požehnání sul- tánovo. Tento odpověděl: »Pak ho máš dostat,« a nařídil, aby mu vysázeli 400 ran. Členové poselstva Regnaultova, tázáni po aféře Kittana prohlásili, že Malej Hafid podal důkaz velke chladnokrevnosti, že revoluci potřel rychle a že jedním rázem dobyl si zpět vážnosti, kterou ztratil v poslední době.

Regnault Mulej Hafid Šoniba Šanje Regnaultův Petrohrad Praha Marocko Tanger Francie Paříž Mulej Hafid Kiltan Yussi E 1Mokri

10 article

Balfour v lendýnské zadnici. Vůdce konservativní oposice Balfou vede prudký boj proti vládnímu programu ná mořnímu, pronesl velké řeči v parlamentě o banketech a též ve starobylé radnici londýnské v Gnildhsllu ve shromáždění obchodní komory za předsednictví lord-mayora uehopil se slova, aby promluvil o věci, naplňující rozechvěním všechna srdce anglická. Kolem Balfoura byli vynikající osobnosli jako lord Brassy, lor Rolhschild, admirál Fitzgerald. Balfour rázně odbyl útoky těch, kteři ho prohlašují za štváče Sama prohlášení vlády, zejména poslední řed sira Eduarda Greye, opravuje jej, aby prohlási za nedostatečně opalření pro udržení námorni převahy anglické. Sir Eduard Grey doznává, že loďstvo angbeké musí býti rekonstruováno. Jak je možno připustit, že stačí postaviti 4 obrněnce letos a další 4 postaviti až r. 1910? Jak je možno vábati a nepodniknonti takový finanční obrat jako Němeeko a Spojené státy ? Nejmoc nější argument Balfourův pro okamžité posta- vení 8 obrněneů je: postaviti hned 4 obrněne a zatím připravovati stavbu ostatních, čímž b se polovička letošního rozpočtu přenesla na bu douci rok. Balfour odsoudil ostře finanční poli- tiku, jež může mit neblahě následky pro bu doucnost.

Balfour Brassy Rolhschild Fitzgerald Grey Balfourův spojený stát Eduard Grey

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — „Parlamentní bilance“ a vládní před lohy národnostní. V oběžném článku tiskově kanceláře národní strany svobodomyslné, zasla- ném toho týdne přireorganisovaným krajinským orgánům strany, uvažuje se o parlamentní bi- lanci Slovanské Jednoty. V jakém duchu a ja- kou logikou se to děje, jedna věta ukázati stačí „Ačkoli Slovanská Jednota hlasovala pr obě předlohy, na nichž vládě záleželo, ne- lze říci, že by se její o posičui postavení ke vládě vůběc neprojevilo a neuplatni lo.“ Avšak hlasovala-li Slovanská Jednota ve věcech. na nichž vládě nezáleželo (aféra Aehrenthalova. pilný návrh Kramářův), pvotti vládě a jesťliže tím skutečně uplatnila své oposiční posta- vení, to není nejdůležitější pochybností, vysvl- tajícá ze zmíněnébo oběžníku, mnohem význam- nější jest jehe — z autoritativní infor- mace pocházející úsudek o parlamentní bu- douenosti Slovanské Jednoty. Úsudek tento nezní nejskvěleji. Opírá se o názor.

Kramářův

12 article

proslovený nedávno posl. drem. Fledlerem, z ně- hož na jevo vysvitá, že nedojde-li mezi strana- mi, v Jednotě sdruženými k takové vzáje mné dobodě, kterou by tomuto parlamentárnímu útva- ru položany byly určité, dosažitelné clle a opa- třeny byly podmínky pro možnos společné taktiky, mohlo by se ještě často v důležítějších případecl opakovati to, co se při hlasováni o před- loze branecké událo: některá se str an bude přes společný závazek Jed- noty hlasovati dle svého samo statného úsudku, poškozujíc tím trvanli- vost a pevnost tohote svazku a jeho vážnost venek... Opakování takových připadů při důležitějších otázkách nemohlo by na bonec nikam jinam vésti, než k rozluee v Slovanské Jednotě. Proti tomu sotva bude lze najíti jiného ocbranného prestředku, nož pracovní program a taktickou dohodu.“ — Něco podobného velmi špatně se čte v článku, který má za sebou autentíčnost názoru vedení strany a to téhož dne, kdy vládní orgán vídeňský sděluje, že v povelikonočním za- sedání poslanecké sněmovny mají vládní osnovy jazyková a krajského rozdělení hned přijíti na pořad, při čemž „Fremdenblatt“ projevuje vlád- ní naději, že ač Čechově osnovy tyto zamitají, přece z českých řečí vysvítá, že je při- jmou za podklad pro další jednání. Jen mimo- chodem, ale se živým politováním budiž upozor- něno na to, jak nebezpečně vyplácí se ta- ková s vládními předlobami podmínůně k on- ciliantní mista určitých českýeh řečí, je

Čechův

13 article

netřeba znova citovati. Faktum jest, že vše- české veřejné mínění bezvýjimečně vyslovilo se proti vládním smiřovačkovým předlohám a že soud českého národa ve své krajní odmitavosti jest českým poslancům veleznám a že česká voličstva mají také určité přípověd z úst svých poslanců. Z nich nejurčštěji zní v Kutné Hoře daný, bezpečný slib dra. P- eáka, že poslanci čeští nasadí všechny páky, aby zamezili uzákonění návrhů jazykových a roz- hraničovacích. V této své kutnohorské řeči v souvislosti se svým slíbem dovolával se však dr. Paeák právě veliké bujovné jednoty slovan ské, statného sboru 125 poslanců, silné tét parlamentní jednotky, která má zajisté spolu na- lehnouti na páku proti vládním předlohám A nyní musíme čísti v autoritativním článku, uveřejněném i ve vlastním orgánu posl. dra. Pa cáká, bezprostředně za jebo nedělní řečí, že losud není decíleno taktické do hody v Slovanské Jednotě a že do- konce jest nebezpečí její rozluky? Jest na bíle- dni, k jakým závěrům vedou takovéto úvahy jisto je, že nejdůležitější českou otázkou jest. Bude doeileno taktické a to ne rozborné dohody ve Slo vansk Jednotě o jednolitém jejím vy stoupeni proti vládním předle- hám do dne 27. dubna, kdy se sejde zase po slanecká sněmovna?

Paeák Kutná hoře český národ

14 article

— O svolání sněmu království českého má »Deutschnalionale Korrespondenz« zprávu, že Němci nie nevědí o vládním záměru, svolat v nejbližší době sněm království českého. Žadná německá strana nebyla o něm uvědoména, což prý by se jistě bylo musilo státi, kdyby vláda vážně zamýšlela sněm svolati. Miní však říšskou radu svolati ke dni 27. dubna a dříve prý by sněm již »ze zevních důvodů« zasedati nemohl Řiaská rada pak bude se zabývati — dle téže korespondence — rozpočtovým provisoriema somálním pojištěním, především však jazykovým osnovami, a bude zasedati až dlouho do léta Mohl-li by sněm zasedati na podzim, záleží prý na vývoji politických poměrů; dosud prý Něme nemají přičiny, pro kternu by upustili od stano víska, jež své doby vůči snému zaujali. Pova žuji-li Čechové zasedání sněmu království če ského za nalehavé, jak se zdá, je prý jejich věcí, aby splmili známé požadavky německé. — Proč Němei opakuji tuto pohádku o červené karkulce? Vědí přece, že češti poslanci nebudou německou obstrukci na sněmu vykupovati, jednak z důvodů zásadních, pak také prolo, že znám německé požadavky jsou nesplnitelny a nepro vediteiny. — Na roztříštěnost národních sbírek stěžu jeme si zajisté všichni právem, jelikož má z následok, že nejdůležitější naše instituce a účely nemají dostatečných prostředků k opatření ná- rodní naší obrany proti vždy útočnějšímu nepří- toli s prostředky nepoměrně vydatnějšími všude a zejména také i v ohledu finančním. A v š a planými stížnostmi ničeho nena- pravime. Netno o nápravě nejen mluviti, ale přeďovším zasaditi se o její postupné provedení.

Němec Pova Čecho Deutschnalionale Korrespondenz

15 article

Prvním krokem k nápravě ve směru Jednocení národních sbírek a zdokonalení je- jich organishce v zájmu účelnosti a souměrnosti jest národní kolek, z jelož výtěžku Národní rada česká každorožně uděluje poměrné podily veške- rým nejdůležitějším ústředním institucim a úče lům národním vůbec a menšinovým s Ú. M. S v čele zvláště. Další kroky pro sjednocení a or- ganisaci národních sbírek, jako zejména otázk debrovolně národní daně, jsou přiliš obtížné přes veškeré pilné, přípravné práce, také ve smě- ru tomto nelze problém tak dalekusáhlý hned řešiti. Samozřejmě záloží tody na všech kruzích české národní společnosti, aby se zasadily o pro- hloubení organisace a všeohecné používání ná- rodního kolku jak prostřednictvím veškerfch samosprávných, peněžních i hospodářských kor poraei, spolků a různých závodů obcbodních tak soukromě jako jednollivei bez rozdílu postu vení neho hodnosti v české společnosti. J.-

16 article

Jdině takto můžeme se dostati ze stadia pouhého horování a mluvení o lepší organisaci národních sbírek, kterým nepomů- žeme nikomu a ničemu a jedině takto mů- žeme přispěti skutkem ke zdaru prvního po- kusu o promyšlenou souměrnost a účel- nost národních našich sbírek, při čemž každý jednotlivec jest povinen začíti nápravu od sebe sama. Po všech těch krocích, které Národní rada česká na všech stranách v posledních le- tech zařídila, nemůže se nikdo už vymlouvati, leda, že by byl spoluvinen na liknavosti v kr- zích, jemu samému blizkých. Zevrubnější infor mace o organisaci národního kolku podají ve- škeré odbory N. R. Č., zřízené při českých okresních výborech a těmito zase při městských radách českých, jakož i ústřední kancelář Ná- rodní rady české v Praze (Vodičkova ul. č. 20) — Osobní. Pan Antonín Chramosta, rod. ze Zhoře u Pacova, technický úřadník fy. architekt Viktor Beneš v Praze složil u místodržitelství zkoušku z pozemního slavitelství a stal se stavitelem. — Pan František Jurnikl z Brence na Moravě po- drobil se s výborným prospěchem učitelské zkoušce z jazyka německého na české filosof. fakultě.

Chramosta Beneš Jurnikl Vodičkův ulice Zhoř Pacov Praha Brence na Morava Národný rada český v Praga

17 article

— Promece. Pan Jan Horák z Boršova u Kyjova na Moravě, zemský vrchní inženýr mor. zemědělsko-technického úřadu v Brně, byl v sobotn dne 3. t. m. na c. k. české vysoké škole technické v Praze prohlášen za doktora technických věd. — Úmrií. Došlo nás toto české úmrtní oznámení: Karel říšský kníže Kinský z Vehynic a Tetova, c. a k tajný rada a komoří, c. a k. mimořádný vyslaneca splnomocněný ministr m. sl., děďičný člen panské sněmovny razonské říše, c. a k. rytmistr v z., rytíi řádu zlatého rouna atd. atd., podavá tímto jménem svým, jakož i ve jménu svých sourozenců, švakrů, švekruší, synovců, neteří a všech příbuzných přeža- lostnou zprávu o úmrtí své vřele milované choti příp. sestry, švakrové a tely. J. J. paní Alžběty říšské kněžny Kinské z Vchynic a Tetova. rozené říšské hraběnky Wolff Metternichové na Grachtu, c. a k. palácové dámy, majitelky řádu hvězdového kříže, jež po krátké nemoci, zaopatřena jsouc sv. svátostmi, v Pánu zesnula u věku 35 let v Luxoru v Egyptě. Tělesná schránka drahé zesnule byla v pátek ane 2. dubna do Zlonic převezena a v pondělí dne 5. dubna o půl 11. hod. dopol. bude do rodinné hrobky u sv. Isidora v Budenicích k věčné- mu odpočinku uložena.

Horák Karel říšský Kinská Vehynice Alžběta říšský Wolff Metternich svatý . svátost svatý . Isidor Boršov u Kyjov Morava Vchynice Tetov Luxor Egypt Zlonice Budenice technický úřad v Brno český vysoký škola technický v Praga Tetov panská sněmovna

18 article

— Sjezd stouponců národní strany svobodomy- slné slředních Čech koná se dnes dne 4. dubna ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze, Vladislavova ul. 20, o 10. hod dopol. Na jednacím pořadu nalé- zají se referály: O organisaci strany (ref. posl. Lad Čech); o politice naší strany (ref. ministr dr. Pr Fiedler a dr. V. Škarda). Všichni stoupenci stran zvou se k hojné účasti. Reklamace legitimací přijím sekretariát strany (Praha II., Vladislavova ul. č. 20 III. posch.). — Ženy, které se chlějí tchoto sjezdu zúčastniti a jsou sloupenkyněmi národní strany svo- bodomyslné, nechť přihlásí se o legitimaci v sekre- tariátu. — Schůze širšího výkonného výboru národní strany svohodomyslné konali se bude v úterý dne 6. dubna t r. o 10. bod. dopol. ve velkém sále Mě- šťanské besedy pražské (Prahia II., Vladislavova ul č. 20, II. posch.). Na jednacím pořadu se nalézát 1. Zpráva o činnosti a organisaci strany: 2. o politi- cké situaci. Nejhojnější účast členů širšího výkon- ného výboru žádoucíl — K šedesátinám řed. F. A. Suberla zaslali dále blahopřejné projevy: Em. Bretter, předseda Spolku českých žurnalistů, dolnorakouský odbur Ná- rodní rady české ve Vídni, JUDr. Jaroslav Pospíšil, místopředseda Ustřední Malice školské, c. k. místo- držilelský rada K. Tvrdý, JUDr. Vilěm Pospíšil, místo- ředitel Pražské městské spořitelny, ředitel Hering. J.

Fiedler doktor Suberla em Bretter JUDr Pospíšil K Tvrdá Hering Čechy Praha Vladislavův ulice Praha II Vídeň O organizace strana Lada Čechy národní strana spolek český žurnalista Ustřední Malice městský spořitelna Prahia II

19 article

A. Prokůpek, malíři Jan Maloch a Ferdinand Engel- müller, spisovatelé dr. Josef Volt, Čečetka, dr. Jaro- slav Sutnar, K. Čvančara, Louis Křikava, inž. Fr. Khol, Jar. B. Zyka, Zdeněk Knitti-Polenský, drama- tičtí umělci rež. Adolf Dobrovolný, Fr. Matějovský. Ludmila Matějovská, Berta Schieblová, Helena Štěp- ničková, Otto Bolaška, J. Fíšer, Richard Menšík, Jos R. Bláha a Boh. Vílím. — Čestné občnnství. Z Plzně se nám píše Spojené obce Bohutin, Dolní Láz a Havírna u Pří- brami jmenovaly starostu král. města Plzně p. dra. Váelava Petáka za zásluhy, které si získal o zřízení měšťanské školy v obci té, čestným občanem. — Pohřeb pí. Berty Rüflerové, vdovy p žurnalistovi a spisovateli, konal se včera odpoledne z evángelického kustela sv. Salvatora na Slarém městě pražském. K rakvi položeno bylo více nádher ných věnců a palmových kytic, které věnovali zejména sl. učitelky vyšší dívčí školy, rod. Zalabá- kova F. A. Šubert, rod. Tůmova, K. Jedlička a j. v. Smuteční obřady vykonal vdp. fsrák Ferd. Hrejza, načež byla rakev snesena do čtyřspřežního pohřeb- ního vozu, podél něhož tvořiti pobyblivý šp allr oficiantí pohřebního ústavu. V průvodu ubírali se truchlící pozůstali, dale přibuzní zesnulé, ředitei

A Prokůpek Maloch Engel doktor Josef Volta Čečetka Sutnar K Čvančara Křikava Ing František Khol B Zyka Knitti Dobrovolná Matějovský Matějovská Schieblová Štěp Bolaška J Fíšer Menšík R Bláha Boh Rüflerová svatý . Salvator Šubert Tůmův K Jedlička Francie Plzeň Dolní Láz

20 article Dramatické umění.

Dramatické umění. KrálTrugodie o pěti dájstvích. Napsal Kare! Mašek. Režisér Gustav Schmoranz Idejně drama! Tragedie svobody, velikého idešlu lidstva! A vlastně i fraška ! Prolivy se tak dotýkají! Bolestná, krvavů, otravná fraška veliké ideje! an Stát je ohrožen převratem. Vzpoura stanela před samým trůnem. Malý dvůr, sluhové strážci majestátu s mladým králem se utekhi de sklepa Akropole, pesledního útočiště. Vůdce vzpoury, Daniel, použiv zmatku, vnikl do hradu Je ozbrojen dýkou, aby skolil krále. Poprvé v životě hledí tváři ve tvář představiteli moci Poprvé také s druhé strany nazírá věci a otázky o něž běži ! Mladý král, spola ještě dítě, rovně je vzrušen. Vychován u dvora, obklopen stěnou dvořanů a obřadnosti, nepoznal nikdy skuteč- ného života, nemluvil s nikým z lidu. Ne pa- novník a mluvčí vzpoury, ale člověk proti člo- věku stanuli oba proti sobě. Brzy se dorozumějl — Znám tě sotva chvili a přišel jsem t zavraždit, ale chápu již, že lidé kolem tebe do vedou tě milovat a ctlt ! . .. — Také já tvou urputnosti a tvým nadse ním vidím dále v svět ! . . Už není řeč o vzpouře, o vraždě a trestu Král i lid, každý má po svém úkolu v životě Třeba společně pracovat! Dohodli se. Venku zuří boj, mladý král ruku v ruce s revolucioná řem prchají spolu tajnou chodbou ze hradu.

Kare Mašek Schmoranz jít sklep Akropolis Daniel Král

21 article

— Odejdu s tebou a ty mne pouč o lidu Bud mi lepším učitelem, než ti, kdo bránil mým dobrým úmyslům !... Druhé dějství odehrává se »vysoko v horách«, Oba uprehlíci »ze starého světa« spolu sem se uchýlili. Hra nemá určitého mista, ani doby, an kostýmu. Král je bezejmenný, lid rovněž, vůdce vzpoury, prostý Daniel. Vše se odehrává kdes mimo dějiště skutečného světa. První akt »v hlu- binách hradu«, druhý »vysoko v horách«, třet na »forum velikého města«. Čirý symbolism Má svoji výhodu, představit děje a vztahy lidské tak čistě ideově. Má však i své stránky choulo stivé, jak se brzy ukážel Dole v městě dílo revoluce zatím šlo svou cestou. Nadšení lidu polevilo, vůdcové snaží se lid podněcovat, aby dovršil dilo. Mladý král, neznaje pravý stav věcl, touž po svém úkolu. — A jak se utváří náš další život? táže se svého druha. Proč mne nemáš za hodna abys mne uvedl ke svým bratřím? Nemohu.. . obávám se — Všichni lidé jsou si bratry, jen král má být vyloučen? — Neprohlédli dosud... prvý lesk svo body je oslepil . .. — Snad prohlědnou . .. Ještě dnes, ne poznán, půjdu mezi ně . .. — Nepůjdeš ! brání Daniel. — Přijde tvoj den ! . .. Však věci jinak se obrátí! Několik suroven uchvátivše kořist, chtějí se ukrýti v horách. Narazi zde na oba uprehliky. Vznikne spor kameny lítají, král zasažen ranou, klesá mrtev.

Daniel Dole Buda

22 article

Dole už pohřešili Daniela při dile. Přicháze Eva, milenka jeho, aby jej odvedla. Slyší, král je mrtev! Nerozumí. Domnívá se, jeji Daniel ž skolil tyrana. Já sá — Pojď. rychle dolů! Ať skráně tvoje ověnčí vavřinem! Dals jim svobodu, uživei s nimi ! . . Daniel odmítá. Nepůjde dolů. Zprotivilo se mu, co se tam déje. Dá se však na konec pře- svědčit o své povinnosti. Půjde, aby poučil vůdce a lid o nové »větsí pravdě«, kterou sám po- Tretí akt je pustý obraz vzteklé bestie davu. Marně snaží se Daniel uplatnit hlas roz- umu. V odpověď zni mu smích a surovost, rvačka o kořist a požitek. Zoufá nad troskami veliké idey. — Nech je! Ať užijí svobody ! radl sou- druh vůdce. — Neuzráli ještě pro život bez pouta. Lép jim bylo, když moc krátovská jim zbraňovala — Co slyšim? — Ano, lépe bylo, když moc ty dran chtíče držela na uzděl . .. Nutný spor propuká. Soudruzi Danielovi ne- dostoupili výše jeho poznání. Podkládají mu nizké úmysly. Daniel zatím v nitru dozrává ke své krisi. Čím to, že se mu tak zprouivila věc dříve tak drahá? — Co se to nyní ve mně staví proti láse vypučelé z tolika utrpení ? . . Vyjasňuje se mu! Svoboda je vznešená idea, nemůže ji chápati mýsl nízká!. A mys většiny je nízká! — Přestaň se chvástat! Nikdo není vzne- šený! Jsme si rovni, chtěj či ne, jsi našim bratrem l oě- e v noli

Daniel Přicháze Eva Daniel ž

24 article

— Nejsem, nechci jím být Naplněn hnusem, Daniel s těži jen se vy hne hněvu luzy. Je odhodlán odejít do samoty která jedině dává možnost, žit velkým ideám. — Nevrátím se už nikdy do plochých nížin, kde malí a slabí, kdo nedovedou zápasit potřebují rovnost a soucit.. V posledním aktu zkáza dokonala svě díla Nastal rozvrat. Jen silná ruka mohla by po- moci! Vůdeové převratu, bezradní, rozpominají se Daniela. On jediný snad dovedl by skroti rozpoutaně vášně. Měl odvahu povědět lidu pravdu do tváře ! Už začiná zvedat svoji hlavu saň reskce! Kterak čelit svrchovanému ne bezpeči? a Daniel stojí na svém. Jen moc byla by s to přivésti spásu! Ale moc povznešená nad lidskou nízkost! Jen skutečný král by moh pomoci.

Daniel

25 article

Soudruzi nechápou. Zdá se jim, Danieli sám snad ehce být tyrsnem? A Šimon, vlastní brat Danielův, probodne nadšeného věštce idev ! — Myslenkový ráz hry je zjevný. Čtenář, který zná život a dějiny, s povděkem se zamysl nad knihou reflexi. Básníku třeba přiznat: ne- shání se za potlaskem, neleká se nepřízně doby a chvile! Muži svého poznatku sluší odvahu. vmísit se mezi vlky, ale — nevýt s nimi ! Čt- náři na pohovce je vše tak jasno ! Jinak je s dívákem ve hledišti! Je tu pouhou součástkou davu, nezná jiného života, než který se mu na očích rozvíjí, nerozpomíná se jiných »dějin«, než kterým je právě přítomen. A tragedii veliké idey, vlastně drama všeho lidstva, klerakje vměstnat v úzký rámec jeviště? Mlavčím představitelem davu může být konečně zase jen jedinee! Ale jedinec má sám svůj zvláštní osud, prožívá své těžké kríse a obraly ! Daniel přišel zavraždit krále. A náhle, po krátké rozmluvě, jaký obrat smýšlení! Je zcela odůvodněn roz- polohou Danielovy mysli, zajisté! Leč, kterak způsobit, aby divák ve hledišti, jenž sám ne- zažil podobného převratu, přece rozuměl a spolu cítil? Pouhá slova mu nestačí. Bylo by třeb zvláštního pochodu, dějového, obrazného, který by jeho mysl a obraznost strhl a unesl. A kan by se podělo pak ostatní drama? A králí Druhý jedinec! Sám tak výminečný, nový, ne známý divákově mysli! Bylo by třeba rovněž jej přiblížit, vysvětlit! A vlastní rek dramatu Duše lidu! Dav! Kde zůstal pro diváka vlastní vývoj jeho osudu? Zde odestřena jen poslední táze: obraz »bestie« ! Jak rozumět té tragédii?

Danieli Šimon Danielův Myslenkový Daniel

26 article

Což ideály téhož »lidu«, který tu na očichdi váka tak zvířecky si vede, nebyly původně také čisty? Kterak znázornit drtivou osudovost pře vratu? Není pochyby, úkol je obrovitý. Látka je z těch, jež odít dokonalou formou nezdaříse hned na první vrh. Velcí ducbové tvůrčí nosili se S uzráváním velkých idejných děl po celý život snad i náš poeta po čase znovu se vrátí ke své myšlence. Mluva symbolického dramatu je nerovná místy vzletná a barvitá, jindy nápadně odtažitá Knihový ráz práce mlaty silně se staví na přič divadelnímu dojmu. Dikce tu tam vyznívá obraty školské přednášky nebo novinářského článku. Mluvi někde hrdina Daniel — Jen velikost jest tím zahlazujícím o puštěním činů, které člověk vykonati musí v o poru s ustáleným názorem ostatních . . Ur! Zahlazující odpuštění činů! Ustálený názor! Hromádka abstrakel! Co si má s tlm v rychlosti počít divák ve hledišti, nemaje časn zachytávat letem a vybavovat násilně smysl ne snadných skupin slov? Vyskytují se obraty o »použití své nezkrocenosti k zničení« něčeho Nebo o pokladu, »jenž učiněn byv všeobecným majelkem, pozbývá ceny jako všecko, co s množi« ..! Aneho za prudké srážky názorů: — Popíráš práva většinyl — Prolože uznávám práva a povinnos rozumu! Nopřipouštějíce tento ke slovu. chcete lid vésti v lepší budoucno! . .. A podobným slohem hrdina Daniel před náší celé traktáty, prostírá se horlivá výměna názorů na celé strany, pro poslech a pocho pení diváka namnoze ztracená. Za to výjevy kde se ke slovu dostává sám život, výraz pro buzené vášně, tlach luzy, nepříčetný hlahol po drážděného chtíče, mají svou barvu životnou silnou. Tu je záruka skutečné divadelní síly příštích úspůchů.

Daniel Hromádka Ur

27 article

Drama zůstává vlastně nedokončeno. Krá je mrtev, Daniel je mrtev. A co bude dále? Nějakým snem o vznešenosti, uchýlené »do samoty vysokých hor«, není přece vyřizena ve liká olázka života? Vnější průběh večera byl zcela lichotný Dobyt ovšem ne tak mocí své argumentae idejné, jako spíše temperamentním rytmem i akcentem rušných výjsvů. Obzvláště třetí ak s výjevy davového šilenstva, silně hledištěn pohnul. Hercům skytá hra úkoly akademiekého rázu Dobrá retorika, zřetelnost slova si hnuti, přimě- řený chvili postoj a posun jsou hlavní poža- davky. Pan Vávra v úloze Daniela, mluvčího stěžejné idey, nevychází z polemiky, ať mírné a důtklivé, či prudké a zžehující. Hroty svých pasáží vyzvedá k pěknému účinku. Množství pobočných roli je bedlivě opatřeno. Souhra i vý- prava, výmluvná svou malebnosti, přiléhají účinně k záměrům básně. + John Millepton Synge, bakalář umění sv- trojické university v Dublině, mladý irský dramatik. zemřel dne 24. března. Zesnulý byl z nejnadaněj- ších moderních literátů Irska, jeden z blavníchi sloupi před několika lety založeného irského Národního di- vadla. Dorůstal v něm nový Shaw, ovšem ve směru ryze národním. Jeho práce, macterlinckovsky zabar- vené, jsou prodchnuty duchem irským; svělové pro- blemy ho málo zajímaly, líčil vždy jen dobré, avšak nebohé typy svého lidu, jak jej znal z močálových a hornatých krajů »Zeleného ostrova«. Pražskému obacenstvu je znám svnu rázovitou aktovkou »Ve stínu doliny«. Další jeho dramatické práce jsou »Studeň světeů«, »Mořeplavci«, »Miláček západního světa« a cenná ethnografie »Souostroví Aran«. »Stu- deň světců« byla sehrána i v Mnichově a v Berifně.

Daniel Vávra John Millepton Synge Shaw Aran Drama vysoký hora Dublin Irsko Mnichov

28 article Hudba.

Hudba. Koncerty. Sölový hudební večer pražské konservatoře poskytl několika slib- ným talentům přiležitost k vystoupení. Především žactvu školy pěvecké, jež zastoupena byla teniokráte nad obyčej zdatně a to již z předposledního koncerlu konservatorního známým p. Tylem, barytonistou sytého maleriálu, jevicím zdárncu snahu po čisté intonaci, jasném vokalisování a přiléhavém přednesu. Zamlcuvalo se zvláště podání piblické písně Dvořá- kovy i duetto z Haydnova oratoria „Stvolení“, jek zapěl se sl. Krumpholzovou, jejíž zvučný se prán budi naději. Kromě pěvecké zastoupena klavírni škola ředitele z Káanů sl. Příborskou, jejíž vy- spělá technika vzhledem k jejímu mládí překvapuje Z houslových skladeb objevil se Bruchův třetí kon- cert, velmá málo hraný, jajž přednesla mladistva umělkyně sl. Barlákova. Měkký, vřelý tón a po chopení pro umělecké podání činí ji zjevem veskrze sympatickým. Rovněž tak osvědčil se Sarasalovými „Cíkanskými nápěvy“ p. V. Rajtr, vládnoucí znač- ně vyspělou technikou. Pořad vyplněn byl vhodně čisly nástrojů dechových, z nichž nejzajímavější byla Böbmova tarantella prc cornet a pistous, nástroj. v lefošní saisoně již po druhé se objovivšl. Ještě zajímavější byl týden na to konaný hu- dební večer novinek, předvádčjící skladby nejnovější doby různých skladatelů. Slyšeli jsme tu nejprve Cl. Debussyho malou suitu pro klavír, sklad- bu plnou bizarrních nápadů. Shledáváme se v ní s vy- tečnou karrikaturou školy „Gradus ad Parnassum“, s ukoébavkou slona s výsližnými tápavými tempy ve spodním bassu a jinými hřičkami. Mladistvá inter protka sl. Drahošova obslála v úkolu svém dobře. Vytkli bychom il jenom neklid při hře. Klavirní lite-

Tyl Haydnův Stvolení Krumpholzův Bruchův Sarasalový V Rajtr Böbmův Debussy Drahošův