Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

o ojd u

3

otin n o

4

noas o

5

V Praze, v neděli 4. dubna 1909.

Praha

6

toole v iq lenc šont onla se

7

Číslo 94

8 article

Na ranní a večerní listy předpláci se v Prae v administraci naničsl . . . 2 K —h na čtort leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškon na miěse. . . . . . 2 K 54h na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fillálkách- na měsio. . . . . . 2 K 80h Pošton: na měsle, na evrt jetá : . . . 9 K o s drojí zásílkou na nilsi Ba ita: . : k e

9 article Daešní čisle pre Prahu Je o 20 stranáeb.

Daešní čisle pre Prahu Je o 20 stranáeb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 5. dubna v obvyklou hodinu polední.

Praha

10 article Pěkné vyhlídky!

Pěkné vyhlídky! Aby se neřeklo, že se ve Vídni na ubohé země a jejich přeubohé finance už docela zapomnělo, věnovali jim letos do- konce tak urození vůdcové panské sněmovny jako kn. Fürstenberg, kn. Schönburg a hr Latour trochu pozornosti tím, že zvolili zvláštní komisi pro pouhý resolučn návrh Eppingrův, jímzto se vláda vy zývá, aby uspíšila své přípravné práce ke hojení zbědovaného finančního stavu téměř všech království a zemí. Povážíme-li, že se o sanaci financí zem- ských mluví ve Vídni již od 18 let, aniž by však ve věci samé kromě dotazníkův, anket a porad zemských výborů bylo do opravdy nejmenšího stalo: nedivíme se náhodě,že první porada této panské komise, již řídil bývalý ministr zahraničných záležitosti br. Agenor Goluchowski, konala se zrovna — prvního aprile. Spíše se podiviti lze, že se do ní dostavili Exc. ministr financí ryt. Bilinski, ministr vnitra bar. Haerdt a ještě několik sekčních šéfů i dvorních radů. Totě přece nějaké vyznamenání strá- dajících zemí a účastníci komise proto snad také očekávali, že nový ministr financí přichází konečně se zádoucím bal- šámem.

Fürstenberg Schönburg Latour Eppingrův Goluchowský Bilinský Vídeň

11 article

Než, zatím co uslyšeli? Předchůdce pana Bilinského, býv. finanění ministr dr Korytowski, svolal — jak známo — loni 7. března do Vídně anketu pro léčení financí zemských a vyslechnuv celou řadu navrhů nejrůznějších, na konec, 13. března. zamíti všechny rady a hájil toliko svůj plan zvýšiti daň z lihovin ze 90 na 140 korun, aby pak z docíleného takto značného výnosu věnoval podíl zemím, když by se tyto na- vzájem odřekly zemské přirážky ku osobní dáni z příjmů. Podal na to předlohu zá kona takového i poslanecké sněmovně, leč tato ji nevyřídila Nuže, nyní přišel nový ministr financí p. Bilinski do zmíněné komise panskéa celá jeho blahozvěst záležela v tom, že za nynějších těžkých poměrů pro říši nel ze vladě pro země ničeho více uči- nit, než nanejvýš to, co chystal svou předlohou o zvýšení daně kořaleční jeho předchůdce Korytow- ski. Podá prý onu předlohu znovu, beze změny, tedy i s tím famosním klíčem, dle něhož by profitovala sice znamenitě centrální pokladna státní, ale za to zemím nedostalo by se než pouhé krůpěje pomoci.

Bilinský Korytowski Vídeň

12 article

Více prý státní správa té doby pro země učiniti nemůže. Neboť prý nastávají státu neobyčejně veliká vydání — zejména bude-i snížena aktivní služba vojenská ze tří na dva roky; dále prý sociálním po- jištěním uvalí se na státní pokladnu roční břemeno asi 120 milionů, k tomu nesmírné výlohy způsobené an- nexí Bosny (náhrada 54 milionů Turecku a pateronásobné útraty demon- strace vojenské proti Srbsku). — Potřebují li tedy země pomoci, potřebuje jí ještě více dnes stát, pročež musí linanční ministr hledat především nov prameny příjmů pro státní fi- nance. i ohlásil pan Biliňskí také úmysl svůj zavésti hned dvé nových státních daní o nichž prý studuje,a nad to zvýšiti dopravní sazby na stát- ních drahách tak, aby z toho vytěžil roční důchod 35 milionů korun. Pěkné nadělení! Místo sanace zem- ských financí, na niž čekáme 18 let, do- čkáme se nové sanace financí říš- ských, až se pod tíhou nových břemen budeme prohýbat. Všickni účastníci komise měli po slovech ministra Biliňského dojem, že se připravuje v dějinách rakouské finanční politiky veliký rozmach berního šroubu — a dnes již také ofieiosní tisk dosti srozumi- telně to napovídá, že země opět utřou hubu, poněvadž říšské finance potřebují nyní svrchovaně samy pomoci co nejvydatnější nejrychlejší.

Biliňskí Turecko Srbsko

13 article

Tak na př. píše vládní »Prag. Abend blatte: »Otázka, kterak by se statem mělo pomoci financím zemským, jest velice slo- žitá, neboť důchody státu jsou hu bené, i znamenalo by to oloupiti stát o nejnutnější, kdyby měl býti přidržán ku přiliš velké pomoci autonomním sprá vám zemským.« — — To jest jasně promluveno. Tak zní od pověď staré centralisace zuboženým zemím, když jim pobrala jejich někdejší své- právnost a svězákonnost, když jim prodala jako zejména bohatému kdys královstv českému všechny jeho zemské korunní statky, když zabrala pro ústředí kde jaký zdroja pramen berní přimých jako nepřímých a od- kázala země na pouhé tísnící příražky k da- ním státním. Bylo na zmíněné vídeňské anketě dne 7. března 1908, když náš nezapomenutelný, žel tak záhy zvěčnělý dr. Josef Herold udeřil na kořen zla těmito zlatými slovy pravdy a práva »Záležitost sanace financí v království českém má především ráz státoprávní a ústavoprávní Sněm král. českého jako representant země měl právo samostatné finanční správy, jak pokud se týká spravování příjmů a výdajů, tak pokud se týká zákonodárství berního Protože trváme také na dale na tomto stano- visku, jest samozřejmo, že o záležitosti sanace financí zemských můžeme mluviti jen s výhradou samostatného berního práva král. českého a že zúčastníme se porad ankety té toliko s tímto právním vyhražením. Musí býti důtklivě prohlášeno, že nynější stav zemských financí zavinilo zemské zří- zení z 20. února 1861, protože obor působ nosti, stanovený v § 22. zemského zřízení jest úplně po té stránce nedostatečný a ne- stačí, by poskytl zemi potřebné prostředky k vykonávání autonomní činnosti správní a protože na druhé straně vláda státním zákonodárstvím berním zabrala již skorem

doktor Josef Herold Praga

14 article

všechny zdroje příjmů a tím ochromila země téměř úplně v oboru finančním. Kdyby se tedy mělo dnes mluviti o proni kavé sanaci financí zemských v královstv českém, nemohly by se prostředky k dosa žení účelu toho omeziti jen a jedině na ozna čení berních zdrojů, nýbrž nutno ukázat k tomu, že tato otázka má také ráz ústavně- právní. Bude proto třeba, jak změnou stát ního základního zákona o zastupitelstvu říš- ském, tak důkladnou reformou zemského zřízení vymeziti hranice mezi berním zákono- dárstvím, které přísluší sněmům zemským Bude zejména třeba stanoviti, aby zajistila se budoucnost finančnímu hospodářství zem skému, které berně mají se vybírati jako berně zemské s výslovným ustanovením, že o výši zdanění a způsobu rozdělení zem ských daní přísluší zemskému sněmu právo zákonodárné . .« Zajímavo jest, že tenkrát také zá stupci křesťansko-sociální strany Pattaj Bielohlawek ještě kladli důraz na historickou samosprávu a svězákonnost království a zemí, z nichž po- vstalo mocnářství habsburské. Po roce stojí však titíž křesťanští so- ciálové ve spojenectví s nejhoršimi néme- ckými centralisty proti nám a nic jim nesejde na právech ni strastech zemí, zejména ni zemí koruny české, nýbrž vše jen na strannickém jejich prospěchu na výsluní vladním. — A tak se s nimi střetnemea utkáme v boji, až půjde o to, aby centra lism byl finančně znovu zachráněn, země však aby bez pomoci trpěly nezaviněnou bídou dále. — —

Bielohlawek

15 title

Po balkánské krisi.

16 article Rakouská okružní nóta.

Rakouská okružní nóta. Z Berlína, 3. dubna. Dnes došla semra kousko-uherská cirkulární nota, adresovaná moc nostem, ve které dle úmluvy žádá se o uznání annexe. Nečekají se již žádné potíže. Zda-li bu- de konference svolána ješté k formálnímu schvá lení, není dosud určito. Srbsko chce upevniti přátelské styky s Rakouskem. Z Pešti, 3. dubna. Večerníky ozna muj z Bělehradu: Věra vačer přijel sem uberský obchodní cestující a ubytoval se v hotelu »Mo skva«. Důkaz to, že normální žirní v Bělehradě započal. Skupština praeuje, jakoby se nic ne- stalo. Korrespondent jednoho peštského večernl- ku mluvil včera s prasidentem skupštiny Jova- novičem. Ten pravil: Přinesli jsme velkou obět míru, ale doufáme, že Evropa se nám z to odmění. Z dobrého pramene se proslýchá. že srbská vláda bude žádati zřízení 6 srbský ck konsulátů v Bosně a Hercegovině mezi nimi dva generální konsuláty a to v Sara- jevě a Mostaru. Charakteristické jsou všeubecné pověsti, že korunní princ Alexande ihned, jakmile nová obchodní smlouva budo uza- vřena odjede do Pešti a do Vidně aby představil se clsaři Františku Josefovi ve své nové hodnosti.

Věra Jov František Josef Berlín Srbsko Rakousko Pešť Bělehrad Evropa Boseň a Hercegovina Sara Mostar

17 article

Králi Petrovi hledají byt v Ženevě Z Londýna, 3. dubna. »Daily Chroniele oznamují ze Ženevy, že tam přibyli dva Srbové kteří jsou agenty krále Petra a zamýšlejí za koupiti velký dům v aristokratické čtvrti. Král jak známo, bydlil před nastoupením trůnu v Že- nevě, kde má mnoho přátel. Rakousko-turecká aliance. Z Paříže, 4. dubna. »Eeho de Parise oznamuje, že Německo snaží se přispěti kuzavření rakousko-turecké ali ance, kterou by bylo zajištěno turecké území. začež Turecko by dalo své pevno sti na ruské hranici pod dohle německých a rakouských inže- nýrů a tyto pevnosti zdokonaliti Rusko pro Černou Horu. Z Petrohradu, 3. dubna. (K. k.) »Petro- hradská telegrafní agentura« se dovídá, že bylo včera ruským zástupeům v cizine uloženo, aby vládám velmoci, které pode- psaly berlínskou smlouvu, podali ofieiální pro- hlášení, že ruská vláda, když výmě- nou not svolila ke zrušení článk XXV, berlínské smlouvy, považuje za přiměřené a spravedlivé, a by se toutéž cestou přikročilo k zrušení článku XXIX. berlinské smlouvy kterým obmezují se výsostná práva Černé Hory Zároveň mají navrhnouti velmocem, a b vyslovily formálně souhlas s zrušením zminěného článku XXIX Čl. XXV. berlínské smlouvy. Z Vídně, 3. dubna. (K. k.) Rakousk uherští zástupcové u signatárních mochostí do stali rozkaz, aby podali formální žádost za sou- hlas ke zrušení čl. XXV. berlinské smlouvy. Studla srbského následníka Alexandra. Z Bělehradu, 3. dubna. (K. k) Ministersk rada uložila komisi universitních profesorů, ji předsedá ministr Stojanovič, aby podala dobro zdání, má-li následník Alexandr pokračovati ve studiích v Srbsku nebo v cizině.

Petro Alexandr Stojanovič Ženeva Londýn Rakousko Paříž Německo Turecko Rusko Petrohrad Petra Černá Hora Vídeň Bělehrad Srbsko Daily Chroniele Ee jít Paris

18 article

Situace v Srbsku. (Pův. dopis »Nár. La. ) Z Londýna, 1. dubna. Bélehradský dopisovatel »Pall Mall G - zelte«, Forster Bovill, jenž náleží k nejlépein formovaným osobnostem, pokud se týče záleži- tostí balkánských, zaslal svěmu listu zajímavý čiánek o vnitřol slluaci v Srbsku. Dle něho stal se srbský prine Jiří obět jakéhosi pohtického a vojenského spiknutí, orga- nisovaného a inspirovaného vůdci strany kralo vrahů. V Srbsku jest všeobecně známo, že prine Jiři opovrhoval důstojníky, kteří měli činné účastenství na zavraždění krále Alexandra královny Dragy. Prine-následník také otevřené neschvaloval politiku svého otce, krále Petra. jenž důstojníky-kralovrahy protežoval. Prine Jiří. jehož přimost poněkud brutální je v Srbsku příslovečná, řekl prý před některými kralo- vrahy: »Až vstoupím na trůn, bude mým prv ním úkolem, dát kralovraby pověsit na větve

Forster Bovill Jiří obět Alexandr královna Drag Petro Jiří Srbsko Londýn Mall G

19 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě za Sh večorní . . . . . . . za s h Ve fliálkách na venkoi ranni člalo . . . . . večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově hinpře Předpljeeni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejl se též redskce. tiskárns a skp edice „Národnich Llstů Rakopísy se nevraceji. nn

Národnich Llstus Rakopísa

20 article

kaštanů na Terase (veřejná promenáda v Běle- hradě), poněvadž porušili svou vojenskou pří- sahu a potřisnili trůn srbský krví svého krále a královny.« Před dvěma lety bylo by se jim málem podařilo způsobiti, aby byl zavřen do ústav choromyslných a poslali do Petrohradu tajné emisary žádat eara o svolení, aby druhý syn krále Petra, prine Alexandr, byl prohlášen za dědice trůnu. Když se slalo zřejmým, že velmoci po- nechají Srbsko jeho smutněmu osudu, kralovrazi, obávajíce se, aby politika krále Petra neměla za následek jeho odstoupení, snažili se rychle nalézti záminku, aby zmařili následnictví prince Jiřího. Je známo, jaká obvinění byla vznesena stranou kralovrahů a listy jim oddanými na prince následníka. S druhé strany pak podařil se důvěrníkům kralovrahů přiměti prince Jiřiho k tomu, že nabídl své odstoupení, aby se mohl veřejně očistiti ze všech hanebných obvinění, která naň uvrhla část srbského tisku. Vláda odmitla rozhodnutí, ponechavši je úplně králi Petru, jenž podlehnuv spatným radám, neváhal přijati renunciaci prince Jiřiho a problásiti dědicem koruny svého druhého syna, něžného, milého a povolného prince Alexandra. Takto vysvětluje dopisovatel »Pall Mall Ga- zetle« abdikaci prince Jiřiho, jinak nepochopi- telnou. Uštván intrikami, jež obklopují srbský trůn a tím jej oslabují, vzdal se raději svých prerogativ. Raději nechce vládnouti, než by ustoupil kralovrahům, kteří nyní mají v Srbsku hlavní slovo. Ode dvou dnů jsou listy plny telegramů, oznamujících odstoupení krále Petra a bezpro- střední pád dynastie Karaďorděvičů, kterou má nahraditi nějaký německý prine nebo člen kní- žecí rodiny černohorské. Ať je tomu jakkoli, dynastie Karaďorděvičů je v nebezpečí a zdá se, že zřeknutí se prince Jiřího ji zasadilo osudnou J. Coudurier ránu.

Petro Alexandr Jiří Petr Mall J Coudurier Běla Petrohrad Srbsko Karadjordjevič hradit

21 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 3. dubna. (Jak dr. Friedju ne pomáhal bar. Aehrenthalovi.) V době, kdy srbsko-rakouské napjetí bylo nejostřejší, za- tlačil bar. Aehrenthalovi také známý „německo libenální historik dr. Jindř. Friedjung. Ure řejnil 20. března v „N. F. P.“ stať „Rakousko- Uhersko a Srbsko“, v níž na základě „doku- mentů“ dovozuje, že annexe Bosny a Herceg - viny dne 5. října m. r. byla nezbytna, poněvadž velkosrbská agitace, podněcovaná v okupova- ných zemích a Chorvalsko-Slavonsku z Běle- hradu, nabývala již rozměrů přímo nebezpeč- ných. Totéž tvrdí ovšem už celý rok bar. Rauch a napsala to nedávno klerikální vídeňská „Reichspost“, která má pro bezdůvodné na- řknutí chorvatské koalice proces. Ve stati Fried- jungově nové jsou „dokumenty“. Dle nich ně- mecký historik tvrdí, že král Petr byl zasvěcen do kralovraždy dne 11. června 1903, což prý vysvílá z přísežného úpisu, jímž spiklencům slibuje beztrestnost; ehorvatsko-srbská koalice a zvláště srbská samostatná strana byla prý v spojení s bělehradským zahraničných minister- stvem a pracovala na odtržení Uher od Rakou- ska a spojení srbsko-chorvatských zemí se Srb- skem. Dokladem toho je prý referát srbského

doktor Friedja Jindřichův Friedjung Rauch Fried Petr Uher Srb Praha Ur RakouskoUhersko Srbsko Bosna Bělahrad ChorvalskýSlavonsko

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 3. dubna. 5— (Kronika.) Vesna zavítala do kraje Sluněčko prokouklo, jarní toalety zavládly na promenádě, saisona se vystřidala v přirodě, na ulici i v domácnostil Tské staří rozeznávali své saisony ! Sem tam po venkově dosud zbytky starých zvyků svědčí, jak bývalo jindy. Má venkov svojí zá- chovnou sílu, je bližší matce zemi, bližší při- rodě, souvisí pevněji se zdrojem všeho života Dnes venku na vesnici »vynášejí dědka«, »ře- žou bábu« ! Neplají se proč a zač! Provozují letos, co provozovali loni. Mládež má při tom svoji švandu a neláme si hlavu o to, dnešní skolačivá hra že byla kdysi — náboženský obřad. Nebývala nouze u starých o takové výkonyl Oblaka i země byly obydleny tajemnými bylostmi a ty moenou rukou stále zasahovaly v osud slabého člověka. Hory a doly, lesy vody měly svá božstva. Bylo radno, nadcházeti si jejich přízeň a zachovávat s nimi dobrou vůli. Dědek a Bába byli z toho počtu. Obs spolu byli vládci zimní nepohody, posilali na lidi mráz a kruté větry, po dlouhé měsíce tý- rali člověka všelikou zlobou a psotou. Jak se ubránit hrůzovládě zlomyslných bytosti? Na štěstí i vláda bohů byla obmezena! Jedni brá- nili druhým, válčili spolu, překonávali se navzá- jem a když jedna slrana nad druhou zvitězila střídaly se venku v přírodě saisony. A chytrák člověk odjakživa držel k silněj šimu. Také starý Slovan pod ochranou mocněj šího vítěze posmival se poraženému nepříteli.

Dědek Bába Praha

23 article

Dedko, náš Dedko požrau si nám všetko, nič si nám nenechau, tak si sa dobre maul A milého »Dědka«, panovníka zimy, když byl sesazen a bezmocný, v podobě slaměného panáka, vynášejí mali Slováčkové za ves a top chlapíka v potoce Bábu, Ježibabu, zvanou i Mo zanou, topí s ním. Na mnoha ještě místech ve- dou si velmi malebně při starém výkonu sym- bolickém. Ústrojí Marenu (mařila v zimně vše- chen život !), vyšňoři loutku co nejlépe, ozdobí květy a stuhami, připojí hastroše Dida, vzlýčí ne vhodném místě oba vedle seba, rozdělaji obeň a pěkně do zola tančí. Je to uetivejsí

Dedka Slováček Marena Dida

24 article

Třeba si zachovat oko. Na přes rok zlé moc nosti dostanou se opět k vládě! Na českém venkově zbavena už říkačka všeho symbolického výšňoru. Poslouchá se už leda jako střízlivá zpráva fantastického děje: Smrt plyne po vodě, nové lčto k nám jdel Smysl starého obřadu dávno vyvětral, zbyla jen slupka. A i ta znenáhla odpadává, tratí se. Časy letí, nové doby rodi nové potřeby, nové mravy. Křesťanství odklidilo pohanské názory vyhubilo mnobé zvyky barbarské, ale většiu jich prostě přijalo v dědictví. Staré ctihodně ná- doby jen moudře naplnilo novým obsahem. Ji nak boj nového světa řádu se starým veden s vši krutostí. Lidová mysl těžko se odtrhuje o starých zděděných forem. V jedenáctém stoleti byly Čechy už křesťanská zem, ale v kraji lid dále se kořil a pilně obětoval starým mocno- stem. Ještě kniže Bretislav vydával přísné roz- kazy proti pohanské modloslužbě svých dávno na novou víru obrácených poddaných. A když duch nově víry měl už zvitězeno na celé čáře, zbyly aspoň holé formy a pěstovány mechani- eky dále na důkaz svého stáří a hlubokých kofenů. Většina sválků a obřadů dnes křesťan ských jsou někdejší svátky a obřady pohanské Zajímavé dokumenty věkovitého procesu vzděla nosti lidské! Je o tom celá literatura ! 1)

Čecho

25 article

Arci, literatura, vzdělanost — na papíře- Náš vzdělaný svět neví mnoho o formách vzdě- lanosti dávných svých předků. Nikdo mu o tom nepověděl. Na našich školách vykládá se o ži votě starých Řeků a Řimanů, vypravují se báje antického starověku, jmenují se božstva řeckého Olympu a líčí dopodrobna rodinné jeho vzlahy a důvěrné historky! O životě starých Slovanů, o nějakém bájesloví svých vlastních předků nedoví se žáček ve školní škamně ničeho. Na- hodou snad doletí k jeho sluchu někdy to one jméno. Jenom neví, co si s ním počít Zaslechl snad zvonit o mocném Perunu, o vlíd ném Radegastu, o sličné Ladě a kruté Moraně ale jen mimochodem, zcela mlhavě. Jsou t slovanské věci, o těch se nevykládá! Už

Řek Radegast

26 article

1) Nověji shrnul látku Jozef Růžička spisem »Bájesloví slovanské« v Praze 1906 nákladem vlast- ním. Jsou i pěkné obrázky! Jen prameny by neško dilo častěji jeáte bliže označit! Stručněji, ale přes něji vede si Jiří Máchal ve »Světové knihovně« čis 566 — 67. germánské je lépe postaráno! Germánská mytho- logie nestojí na základech o nic pevnějších, než slovanská, ale Němci se postarali, aby ná- rod věděl o své minulosti! Na němackých ško lách vykládá se o germánské mythologii zcela soustavně. Pronikl odtud mnohý drobet i do naší průměrné vědomosti. Už k vůli textům Wagnerových bájeslovných oper snaží se našinci, opalřit si něco potřebného snobismu. Řikaj také — erudicel Tak je navezkrz prosáklá cizotou všeck naše vzdělanost! Hned základnou školy to po číná ! Už před čtvrt stoletím žalováno: — Ani doma, ani ve škole neslyšíme ni o dějinách Slovanů, o jich starožilnostech,o slovanském bájesloví! A tak není divu, jestliže národ náš sobě sám cizí jest.. .*) Pisatel byl znalec poměrů nad jiné povo laný, sám ředitel gymnasia a klasický svědel stavu věcl. Nezdá se, že by od té doby v poměrech mnoho se bylo změnilo. Všecka naše »vzděla- nost« je v nevolnickém vleku a podruží sou- stavy cizích zájmů. Neznáme se, nevíme o sobě. nepěstujeme své a nesloužime svému, leda ně kde v koutku, jedinci bezmocně rozplýlení.

Růžička Máchal Němec Wagnerův Praha

27 article

Jaký div, jsme-li sami o sobě v pochybnostech bez důvěry v sebe, bez odhodlání. Necítim své kořeny, nevěříme ve svoji bytost, ve svůj úkol! Ať ve světě idejném či reálném, ať umění, vědě či politice, jen za ochranou cizlho šosu a cizí sukně cítíme se v plném bezpečí — Božstva starých Slovanů? Kdo vl, je-li na tom eo pravdy ! A je li, bude as přijato od jinud! Vždyť je tak se vším ! .. — Kdo že praví? Inu, pravi se. A platí málem za příznak vyšší jakés inteligence, tak tvrdit! Vznikl na příklad spor, jakého že původuje slovo »koleda«. Starý zvyk vánoční: koledovat chodit s koledou ! Kde se to vzalo? — Rozumí se, slovo je z latinského: ca lenda! To je přec jasno ! Ve starém Římě cho dívali mladici na Nový rok od domu k domu přát známým všeho dobrého. Staré pohansk »feslum calendarum«! A z těch pošly slo- vanské koledy ! . Slovo z latinskéhol Zvyk ze starého Říma To se přec rozumí samo! A nikdo dál už ne- 1) A. Křížek »Z dějin starých Slovanů«, Úvodn slovo. V Tábote 1883.

A Křížek Řím

28 article

pochybuje! Vždyť všecko, co máme, je z ci ziny, bylo vždy z Němec, ze Západu, z latiny. z frančiny! A nikdy jsme nic svého neměli Jenom naivnost a sovinism mohou věřit něe jinéhol A zatím Zatím případ s »koledou« zasluhuje všeho uvážení. Sluvo i zvyk jsou rozšířeny po všem světě slovanském. Starý Řím od slovanskéh byl prý oddělen germánským a jiným národ- ními světy. Se Slovany začali se Římané stýkat prý až v dobách křesťanskýchl Možno-li? Jestli slovo i zvyk přišl, z Říma, nemohli je Slovanům sdělit než nějaci prostředníci, tedy Němci. Nesdělili. Sluvo i zvyk Němci neznají. 3) Tedy přímý styk s Řií mem Pak ale nebyli staři Slované »odděleni« od sta rého Řma žádnými prostředníky. Všecko jinak přišlo, Řimané a Slované sousedili spolu přímo slova a zvyky navzájem se přenášely. A slovo i zvyk »koleda«? Kdo ví, není-li starší, nežl sám — Řim Kdo nám povl

Němec Říman Slovan západ Řím Slovan

29 article

Kronikáři němečtí jedenáctého věku vypra vují o posvátném městě slovanském na břebu Bsltického moře Stála tam božnice Radegasta Z dalekých končin putoval prý lid k posvátnému místu. Prostá zprávička, ale vyvrací celou učenou kombinaci o »první době« slovanské. Vypravuje se o nějakém prý »příchodu« Slovanů přes Vislu a Odru k Labi teprv někde v 5. a6. stoleti po Kristu. Ani v »prvním« by ne mělo smyslu! Posvátné místo, kam putován z dalekých končin, svědči o starém idejném kuliu dávno ustálených forem. Toho druhu kule nemůže vzniknout a rozšířit se mimo dlouhý klidný vývoj forem života i názorů. Nestačítu nějaké stoletíčko »usedlosti« národa! A řadu stoleti před Kristem i po něm už »psaná h storie« zaznamenává jen sám rušný pohyb, sám krvavý zápas! Vznikají nově, zanikají staré *) Jenom ve vých. Prusku znají slovo Ka- lende= dávka polní úrody na podzim faráři. Zato je starosl. kolanda, balh. kolada, slovmn, ko- leda, chorv. a srb. koleda, rus. kalj ad a, pol. koleda, rum. kolind, alb. kolyndra, lit. kalada ete Ostatní vzdělaný svět zná jen zcela novodobý pojem kalendáře = Kalender. Koldůn je rusky = čaroděj Kaldoun u nás i jinde = vnitřnosti. Ve starém Rím ze vnuřnstí pláků vykládali kněži osud lidí. Kd prav, že je n ve starém — Říme?

Radegast Krist Prusek Bsltický moře Visla Odra Řím Slovan

30 article

řiše, samý nájezd, samé »stěhování« národů l To už nejsou doby, aby se mohly vyvíjet ustalovat nějaké »kulty« a štřit do dálky své formy. Slované za Vislou a Odrou nemohli ně- kde po pátém století přestoupit řeky, které jim překážely, nemohli vytlačit z nových zemí staré obyvatele, zařídit na rychlo »posvátné místo« a vzká- zat ostatním bratřim na Jihu a na Východě, aby sem z dálky pilně »putovali«. Tak věci nechodi v životě národů! A Slované na Jihu a Východě, dle téže knihové historie, měli přiliš vlastních starosti o nový byt a novou existenci! Sam prý ji teprv lopotně »zakládali «l Fantasie na fantasil l Za to jsou jiné věci jisty a nepochybnyi Jistý je společný jazyk a tudiž i společný mrav a obyčej starého Slovanstva. A len mohl vzniknout a se ustálit jen za doby dlouhého klidného rozvoje.

Slovan Visla

31 article

Když nadešly doby pohnuté, o nichž vypravuje »psané historie«, byl slovanský jazyk, mrav obyčej dávno ustálen a dávno měli slované svůj kult. Panoval už obyčej podní-at daleké cesty k posvátným místům. A na památku slarého zvyku přešlo na potomky staré slovo společného jazyka, dokument nepochybný: Put = cestal Všemi slovanskými jazyky ! Slovo a pojem z do- by jednoty. A daleké cesty podnikány snad jen za účely náboženskými. U nás Čechů a Polaka udrželo se slovo už jen v tom starovýznamném smyslu. Zvyky staroslovanské nahraženy časem křesťanským a pouť nám dnes už znamená jen cestu k místům posr álným Tak jazyk sám ve svém tělese věkovitém má bezpečné vyryty slody davných dějů. Zá- znamy pěvné a spolehlivé, zřetelnější a více spolehlivé nežli zmatené zp ávy nevědomých pí- sařů, kteří zvěstovali pozdním patomkům, co právě z úst bujnou fantasií nadaných zpravo- dajů byli uslyšeli a vše ostatni, co sami sobě k tomu přimysleli. Koleda! Put! Drobná slůvka, nevzhledné pojmy: mízivá na pohled zrnka plsku! Ale jaká v nich sila evokační! Dovoluje pohled do hlu- bin nejzadnějších věků! Jaká síla odporua průkazul A zrnek celá hromada! Celá zásoba spo- lehlivého stavival Krásný úkol, čerpat ze zásob, tu otevřen slovanské vědě! Kddy k němu bodlá přístoupit?

Čecho Polak