3
masthead
30. června 1903
5
article
nisací dělnických, odtud odpor proti požadavku, aby
podmínky pracovní stanoveny byly organisacemi děl-
nickými, tedy hromadně pro veškero dělnictvo toho
kterého odvětví průmyslového. V Unii severoamerické
veden zápas o tuto zásadu proli nejmocnějším orga-
nisacím kapitalistickým a výsledek jeho bude míti
obrovský vliv na další rozvoj poměrů dělnických —
momenty, které činí z amerických bojů akutní otázku
i pro nás.
Severoamerické dělnictvo železářské a ocelářské*)
má starou a pevnou organisaci. Jeho National Amal-
gamated Association of Iron, Steel and Tin Workers
vybudován r. 1876 a 1894 na místních odborových
organisacích. Její dějiny vyplněny jsou zápasy o uzná-
ní vlivu organisace na sjednávání smluv pracovních.
Do doby, kdy vznikaly kapitalistní organisace a kon-
solidace, jež byly předchůdcem mocného ocelářského
trustu, vedeny boje se štěstím střídavým, v nichž
zdařilo se dělnictvu dosíci řady cenných ústupků.
V novou fasi přesunut byl vývoj v létech osm-
desátých. Slučováním a spojováním povstávaly mocné
závody, které se snažily nejpronikavější a nejúčelnější
organisací výroby dobýti si rozhodujícího postavení
ve Spojených státech. V tuto dobu plnou rušné práce
spadají nejen veliká zdokonalení technická, ale i snahy
o zlomení moci ústřední organisace železářských
ocelářských dělníků, Amalgamated Association. Zá-
vody Carnegiovy (akciovaně) stály v popředí při bez-
ohledném ničení organisace uvedeně. Po menších
přestřelkách došlo konečně v tomto závodu ke stávce
(r. 1892), ve které bojovalo dělnictvo o uznání své
organisace. Stávka končila porážkou organisovaného
dělnictva, tím bolestněji, že v závodech firmy Carnegie
Carnegiův
spojený stát
National Amal
Amalgamated Association
Carnegie
Association of Iron
Steel and Tina Worker
6
article
Co. bylo asi 802% dělnictva organisováno. Ale přes
tuto ránu dělnictvo nezoufalo. Amalgamated Associa-
tion mohutněla dále a tento fakt snad je příčinou,
že dělnictvo hledělo celkem klidně a bez obav k ro-
stoucí koncentraci závodů a podniků. Ba president
její Th. J. Schaffer prohlásil výslovně při průmyslové
anketě r. 1899, že většina dělniciva bude mnohem
raději jednati s trusty, než s malými závody. Leč přece
jen přijato do stanov sdružení ustanovení, dle něhož
mají veškeří dělníci v závodech toho kterého truslu
nebo kartelu zastaviti práci, jakmile stane se tak v jed-
nom z nich. Ustanovení toto svědčí, že přese zdánlivý
klid sledovány koncentrační snahy kapitálu velmi
ostražitě. Tato ostražitost jen vzrostla, když (1898 až
p. 1901) založen ocelářský trust, shrnující
většinu dosavadních závodů, a když bylo
e duší podniku jsou dva mužové neobyčejně
ní geniality, I. P. Morgan a Ch. M. Schwab.
druhém, který sám kdysi byl dělníkem, bylo
že není přítelem organisací dělnických, ba
jsou závadou jeho smělých kalkulací. Kalku-
stu založeny v neposlední řadě na vysoké
hraně severoamerické. Což kdyby byla pora-
ak udržetí pak vysoké zisky, nutné vzhledem
kapitalisaci závodů trustovních? Tuto otázku
5l Ch. Schwab otevřeně i přímo: snížen
ou dělníci! S dělnictvem počítal tedy trust
jako s kazdým jiným faktorem výrobním úplně své-
mocně.
J Schaffer
Morgan
M Schwab
Schwab
Amalgamated Associe
Kalka
7
article
A nyní ukázaly se teprve následky porážky 1892
Dělnictvo ve většině trustovních závodů nebylo pevně
organisováno a právě v nových poměrech mohla jen
pronikavá organisace dělnická čeliti libovolnému po-
stupu trustovního vedení. Proto rozhodla se Amalga-
mated Association dobýti si uznání za representanta
všeho trustovního železářského a ocelářského děl-
nictva. K zřejmému boji, stávce, došlo v létě 1901.
kdy trustovní American Shect Steel. Co. odepřela pode-
psati kollektivní smlouvu pracovní pro veškery své
závody, nýbrž chlěla tak učiniti jen . pro některé z
nich. Nyní bylo patrno, že postup proti organisaci
dělnické má býti veden tím způsobem, že budou staré
kollektivní smlouvy i v závodech, kde po léta sjed-
návány, obmezovány. Tomu nasvědčovalo takě, že
organisované dělnictvo, pokud možno, přesazováno
bylo v závody, jichž dělnictvo většinou organisováno
nebylo. A tak prohlášena stávka. Zatím v závodech
uvedené trustovní Am. Sheet Steel Co. Z počátku byly
vyhlídky dělnictva příznivy. Amalgamated Associalion
nebyla zatím povinnována k žádným podporám, mezi
ostatním dělnictvem železářským a ocelářským snahy
American Shect Steel
Steel Company
8
article
organisační a úsilí o uznání kollektivních smluv pra-
covních sílily, kursy trustovních hodnot valně kolísaly
a to v době, kdy jí bylo třeba klidu k provedení daleko-
sáhlých prací organisačních. Proto bylo trustovní ve-
dení odhodláno k určitým ústupkům, ale dočasně od-
mítalo přijati požadavek dělnický, aby ve všech zá-
vodech, jichž dělnictvo jest organisováno, platila
smluvená mzdová škála. Jednání se rozbilo a stávkové
vedení hrozilo prohlášením stávky veškerého dělni-
ctva v trustovních závodech. Leč v tomto sladiu vliv
dělnické organisace zklamal. Generální stávka sice
prohlášena, leč dělnictvo celé řady závodů zodpovědělo
ohlášení její slibem hmotné pomoci stávkujícím, práce
však nezastavilo a mimo to ukazovalo se tím více,
že důsledná a dlouhá stávka jest nad finanční síly
organisace, nehledě k tomu, že se dařilo čím dále
tím více vedení trustovnímu nahražovati stávkující
novým dělnictvem a takto méně rozhodné ze stávkářů
pohnouti k práci. Čím dále tím více bylo jasno, že
vítězem bude silnější trust. Jest jen pochopitelno, že
při smíru trust obmezil platnost mluvní škály mzdové
na nejmenší počet závodů, že odmíti uznati Amalg.
9
article
Association za representantku dělnictva a že si vy-
hradil úplně volné ruce do rozvázání smluv s orga
nisovaným a úplnou svobodu postupu co do neorga
nisovaného dělnictva.
Ukončení stávky přijato bylo v Unii se zadosli
učiněním, protože trust dovedl si zabezpečiti žurnáry
a jumi i veřejné mínění pro sebe. Říjnová zpráva trustu
pak se zadostiučiněním konstatuje, že stávka trustu
neublížila, ba spíše v nejednom směru prospěla. Zá
roveň ale bylo jasno, že organisace dělnická není
ještě se svých úkolů a že jest s nich tím méně prot
mocné organisaci kapitálové. Zdánlivě byl dělnický
požadavek plné svobody orgánisační a uznání orga-
nisace za jediného representanta a smluvního kom-
paciscenta zlomen. Leč v ústraní zrálo přece jen jině
cenění situace. Stávka nepřešla bez prospěchu pro
dělnictvo. V prosincové (1901) konferenci o prostřed-
cích k odklizení stávek, ve které zastoupeni byli vy-
nikající mužové všech odvětví výrobních, sešli se
zástupci obou zápasících stran Schaffer i Schwab
opět. A slova vítěze nezněla ani upjatě ani bezohledně.
„Jsem,“ pravil p. Schwab, „ochoten, abych se dal
přesvědčiti, žádostiv, abych poznal rub penízu, a
odhodlán činiti, co třeba. Možno, že jest můj motiv
egoistní. Ale seznávám, že na smírném vyrov-
návání sporů mezi kapitálem a prací
závisí budoucí štěstí Spojených států.
Schaffer
Schwab
spojený stát
10
article
Průmyslový úpadek jiných zemí nutno vyložiti ne-
přátelstvím odborových spolků. Nepopírám, že kapitál
postupoval často bezohledně a libovolně. Dělnické
organisace činily ale totéž. Ale konec konců
jsou bohatství a blahobyt dělnictva
i podnikatelstva úzce spjaty, jich zá-
jmy jsou vzájemny a obě strany mají
tedy postupovati společně. Přišel jsem sem,
abych všemi svými zkušenostmi sloužil této
věci.“ Mocný ředitel trustu nemluvil by tak, kdyby
si nebyl plně vědom dalekosáhlosti sporu a kdyby
měl za to, že porážkou v létě 1901 byl požadavek
kollektivních smluv pracovních odklizen. A druhý
organisátor trustu I. P. Morgan opětně ujišťoval.
že není nepřítelem organisací dělnických, naopak.
dává prý přednost vyjednávání s organisacemi. Jen
uzráti musí prý věc.
Morgan
I . P
11
article
A Andrew Carnegie pronáší rok před stávkou
tato významná slova: „Několik závodů v Americe
zdráhalo se uznati koaliční svobodu svých zaměst-
nanců. Leč tuto politiku nutno pokládali jen za pře-
chodní fasi vývoje. Jest přece právo dělní ka
sdružovati se a zakládati odborov
spolky stejně svalo, jako právo továr-
níka, dohodovati se se soudruhy a tvo-
řiti spolky, a bude je nutno dříve či později
uznati.“
V poslední době docházejí z Ameriky zprávy
o nových zápasech, vedených za starým cílem. Není
pochyby, že boj proveden bude až do konce a že ne-
bude litováno obětí. Nebude jen bojován v Americe
ale i v Evropě. Již ukazují se známky toho v Německu
i Francii. Čím více postupovati bude organisace prů-
myslu, tím bude zápas prudčí. Ale právě proto zaslu-
hují události americké plné pozornosti i u nás. Učí jen
opět a opět, že zabezpečení organisační svobody děl-
nictvu jest jedním z hlavních prostředků k sociálnímu
míru. Toto poznání vysvítá ze slov Schwabových
i Carnegiových, A určuje i naše povinnosti i naš
práci
*) Srov. H. Waentig, Der Stahlarbeiterstrik
stc. v Braunovu Archivu sv. 16., seš. 5.—6.
Carnegie
Schwabův
Carnegiový
H Waentig
Stahlarbeiterstrik stc
Braunův
svatý . 16
Amerika
Evropa
Německo
Francie
12
article
Z trhů obilních. Průběh počasí byl v týdnu minu-
lém nestejný. Z počátku téměř všude ještě pršelo, mí-
sty strhly se bouře i sem tam krupobití a leplota znač-
ně klesla. Později se však vyjasnilo a opčt oteplilo
Ačkoliv jsou někde živelní škody veliké, přece jest
celkem stav osení uspokojivý a dle vydané úřadn
zprávy, lze u všech druhů obilí očekávati větší úrodu
než jak byla odhadována. Slav vody jest celkem ne-
změněn. V cizině se vyhlídky na sklizeň nezměnily
Jen v Americe se zhoršíly. Utváření se cen na trzích
zahraničních řídilo se zprávami zámořskými a proto
bylo smýšlení pevnější, kdežto poptávka pro spotřebu
byla i nadále skrovná. V Americe pšenice na pozdějš
lhůty o 5 c podražila. V Anglii jest smýšlení rovněž
pevně. Stejně ve Francii. V Německu je stav osení
méně uspokojivý a proto byl tam zejmena pro chlebo-
viny zájem lepší. Na ostatních trzích kontinentálních
byli konsumenti dosti zdrželivi, odbyt zůstal mírný
ale ceny pevně dodržely. V Pešti bylo smýšlení př.
slabé poptávce chabé, při čemž zůstaly ceny jen stěž
na poslední výši. Pro pšenici byla stále slabá koupě-
chtivost. Nepříznivé počasí, počátkem týdne nastalé
mělo na trh potud vliv, že byli majitelé zdrželivější
ale mlýny nebylo lze přiměti k povolání vyšších cen
Nabídka zůstala trvale mírnou, nebyla nikterak nalé-
havou, ceny zůstaly nezměněny. Přednost byla stále
dávána jemným druhům, jež šly snadno na odbyl
Celkové obraty obnášely pouze 110.000 q, týdenní
dovoz činil 122.000 q a vyvezeno bylo 7500 q. Odhyt
žita byl jen nepatrný. Kupci chovají se i na nadále
odmitavě a ceny při slabé nabídce klesly o 5 h. Placen
byl na vývoz i pro spotřebu domácí K 6.25—6.37 12.
Pro ječmen na kroupy a ke krmení bylo smýšlení
chabé. Nabídka je skrovná, ale také poptávka je slabě.
Amerika
Anglie
Francie
Německo
Pešť
12
13
article
Ceny dodržely, tu i tam o 5—10 h zlaciněly. Znamená
K 5.60—6.—, nejlepší K 6.15. Oves byl jen mírně na-
bízen, poptávka rovněž slabá. Při skrovných obra lech
a klidném smýšlení obnášely obraty asi 2000 q a
placen byl dle barvy a čistoty K 5.70—5.90, vybíraný
až K 6.05 pohotově z Pešti. Obchod s kukuřicí by
slabý. Placena byla K 5.00—5.40. Řepka pohotová
stará znamenala K 10.75—11.60, terminová bez ob-
chodu znamenala K 11.85—11.95, lníně 12.—, konop
né semeno K 9.50, vikev bez obchodu K 5.50—6.—
vše z P'ešti
Mezinárodní sdružení pro propagaci svobodné
tržby? Pod tímto názvem přinesl ženevský denník
„La Suisse“ článek, který obsahuje řadu zajímavýcl
momentů. Evropské státy neobmezují se na to, že
obrovským nákladem udržují mocné armády, vyzbro
jují se ještě proti sobě vysoce ochranářskými celnín
tarify a bojovnými cly. Při tom prohlašuje každý
nich, že nucen ke svému postupu příkladem druhého
Toť circulus vitiosus ozbrojeného míru. Což není pro
středku organisovati hnutí veřejné pro svobodný ob
chod? Dle našeho názoru je to nejen možno, ale
v daném okamžiku prospěšno. Hnutí ochranářské
ve Švýcarsku 15. března jen proto zvítězilo, že se
zdařilo namluviti voličům nutnost strany. V základo
ale jest veliká většina země pro svobodnou tržbu
Jsme přesvědčeni, že by dobře vedená propagand
získala pro týž názor i obyvatelstvo Německa, Franci
a Italie. Dosud ale mluvilo se v těchto zemích o ho-
spodářských otázkách nejvýše v posluchárnách, od-
borných listech a parlamentech. Ale i při tom jest dis-
kusse spoulána ohledy, které pokládá ten který posla-
nec za nutné vzhledem k místním a třídním zájmům
svého volebního okresu. Bylo by nutno tyto debaty
přenésti na formu veškerého lidu, jak se to stalo ve
Řepka
Franek
Italia
Pešť
Německo
Le Suiss
14
article
Švýcarsku, před široké massy spotřebitelů. Zde by o
by možno položiti základy organisace. Od vlád inicia-
tivy čekati nelze; jsou až příliš solidárny s fiskem
a fiskus kloní se instiktivně — byť neprávem — k
ochrannému clu. Vlády nebudou pracovati pro svo-
bodnou tržbu, dokud nebudou velejným míněním
donuceny, ale pak poznají, že snížení cel, jež zvýší
mezinárodní obchod, prospěje fisku snad více nei
cla. List představuje si postup tím způsobem, že b
oni mužové, kteří vedli zápas proti švýcarskému ta
rifu, znovu se podjali práce a sice za tím účelem, aby
bylo založeno mezinárodní sdružení pro propagae
svobodné tržby. Střediskem propagandy byla by Že
neva, kde jest s dostatek orgánisací, které by utvo
řily tmel budoucího mezinár, spolku. Pak zakládány by
ly by odbory ve Švýcarsku, načež by se hledali stoupene
v sousedních zemích. Ježto by podnět vycházel ze
Švýcarska, země co do průmyslové síly stojící v druhe
řadě, nebyla by tím dotčena národní citlivost. Sdružen
vydávalo by brožury, podjalo by se propagace tiskem
přednáškami, kongressy, podáními a pod. Tato činnost
z počátku zdánlivě nepatrná, v budoucnu by se mocné
rozvinula. Ovšem nelze si poslání to tak představihl
že by se žádalo, aby jednoho dne byla zrušena veškerá
cla. Prozatím stačilo by vytvořiti moenou protiváhu
proti ochranářským proudům a pracovati k pozvol-
nému snižování cel, až by konečně Evropa seznal
nutnost společného postupu proti Spojeným státům
proti Rusku nebo Číně. Zde stýká se švýcarský návrh
s názory Wolfovými, o nichž na tomto místě byl
již často řeč. Výjev listu nalezl prý živého ohlasu.
Wolfův
Švýcarsko
Evropa
Rusko
Čína
15
article
Obchodní attaché. Spolupracovník F. Chr. vypra-
vuje — přeháněje ovšem trochu, ale ne bez zrnka
pravdy — o německých a amerických obchodních
aftaších tuto historku. „Bylo to ke konci osmdesá-
tých let minulého století, kdy jsem se — pluje na par-
níku, který tenkráte jezdil po východosibiřském vele-
toku, když nebylo ani po plánech sibiřské dráhy po-
tuchy — seznámil nedaleko Blagověščenska s pánem.
kterého jsem z počátku pokládal za cestujícího agenta
ze Spojených států. Můj spolucestující měl s sebou
několik typických kufrů pro cestující, byl majitelem
patrně výtečného adresáře východosibiřského obchod-
nictva, mluvil veskrze správně rusky, třeba s nepopí-
ratelným severoamerickým nosním přízvukem a po-
užil každé zastávky sešlého lodního monstra, aby
navštívil tamní obchodní kruhy. Tento pilný a dobře
informovaný muž byl konsulárním agentem vlády
spojený stát
16
article
Spojených států ve Vladivostoku. Několik let po tom
měl jsem příležitost poznati jednoho z hospodářských
odborných znalců u německého vyslanectví v jistě
zahraničné velemocenské residenci. Také lento pán
byl neobyčejně pilným pracovníkem, ovládajícím vel-
mi dobře národohospodářskou theorii, měl pěknou
odbornou knihovnu, mluvil špatně francouzsky a měl
vroucí přání, naučiti se v dohledné době neobyčejně
těžké řeči země, v níž byl ověřen. Jeho periodické
tabelami prošpikované zprávy docházely se závidění
hodnou přesností u říšského úřadu vnitra a byly, jak
již se to sluší, ve výtahu asi po šesti až devíti měsí
cích v Handelsmuseu otištěny. V obchodních a průmy-
slových kruzích cizí residence, o níž mluvím, by
však pracovitý pan attaché osobou naprosto neznámot
a když jednou se jistý německý vývozce toho odvážil
že odborného znalce písemně požádal o zvláštní zprá
vu, dostal obratem pošty odpověď, že zprávy soukrom
níkům nespadají v obor působnosti p. altachéa. Pisatel
vyslovuje přání, by obchodní attachéové byli méně
právnicky, na to ale více obchodně vzdělání.“ (Wol-
fova „Zeitschrift für Socw.“) Co by asi byl napsal
pisatel uvedených řádek o našich konsulech!
spojený stát
Vladivostok
Zeitschrift für Socw
17
article
Návzh nového francouzského zákona o dani z pří-
jmů. Francouzský ministr financí Rouvier předložil
sněmovně osnovu nového zákona o všeobecné dani
z příjmů. Snahy o reformu přímých daní jsou v
Francii již od prvých dnů třetí republiky na denním
pořadu. Dnešní ministr financí Rouvier předložil sám
již r. 1874 sněmovně obdobný návrh. Po něm učinil
tak Gambetta (1876), Peytral (1888), Burdeau (1894).
Doumer (1896) a j. Nejnovější návrh Rouvierův po-
dobá se do jisté míry návrhu Doumerovu. Jak Doumer
navrhuje i Rouvier příjmovou daň, která by nahradila
dva druhy starých přímých daní, daň osobní a nemo-
vitostí a daň z oken a dveří, a hradila tím způsobený
úbytek 160 mill. fr. Jedná se tedy o to, aby břemena
starých daní byla jinak rozvržena. Z toho plyne i tak
dvojitost nově navrhované daně, jež má sestávati z da-
ně osobní a nájemné Jen osobní daň jest daní příjmo-
vou v plném slova smyslu. Poplatníci rozvrženi jsou
v určité třídy. Do prvé spadá příjem 501—1000 fr.
2. 1001—1500 fr., a tak dále vždy o 500 fr. více až
do 5. třídy. V 6., 7. a 8. třídě stupnice zvyšovací
1000 franků, 9., 10. a 11. 2000 fr., a ve vyšších 5000,
10.000, 20.000, 50.000, 100,000 až konečně 500.000 Ir
Ze středního příjmu každé třídy platí se po odečtení
85—100% v prvých 13 třídách 11/2 ze sta jako osobní
daň. V prvé třídě na př. podléhá ze středního příjmu
(750 fr.) po odečtení 85% 112.50 fr. dani (1.75 fr.)
Gambetta
Ir
Francie
Peytral
Burdeau
Doumer
18
article
Ve čtvrté třídě jest zproštěno daně 75% středního
příjmu (2250 fr.); zbývá tedy k zdanění 562 fr. (dan
tedy 8.50 fr.). Ve třídě 8. (střední příjem 5500 fr., sráž-
ka nezdanitelná 55%, tedy zdanitelný příjem 2475 fr.
činí daň 37 fr., ve třídě 11. (střední příjem 11.000 fr.
nezdanitelno 30%, tedy zdanitelno 7700 tr.), 115.5 fr
atd. Teprve od tř. 14. při středním příjmu 22.500 f
zdaňuje se tento beze srážky. Osobní daň jest tedy
teprve od této třídy proporcionální a od ní silně de-
gressivní. V prvých 10 třídách posunuje se poplatník
o 1, 2 nebo 3 třídy zpět, má-li 2 nebo 3, 4 nebo 5
anebo více než 5 dětí. Ve vyšších třídách má počet
dělí na zdaňování menší vliv. Daň vyměřuje úřad
vyslyšev starostu a komisaře odhadní. Odvolací lhůta
proti výměře daní činí 14 dnů. Nevyhoví-li se námit-
kám, může stěžovatel žalovat u správních soudů. Dru-
hou skupinu osobní daně činí nájemní daň, která
vyměřena 4% zdanitelné hodnoty nájemní bytů. Tato
hodnota vyměřuje se tím- způsobem, že se v obcícl
s obyvatelstvem větším 5000 duší a ve všech hlavních
departementních městech srazí minimální nájemné.
pro to které místo zvláště stanovené. Tolo minimum
stanoví se dvěmi třetinami průměrného, příslušníky
obou prvých příjmových tříd skutečně placeného ná-
jemného, pro Paříž výminečně 375 fr. Pro menší obce
stanoveny rovněž úlevy až do 6. třídy osobní daně;
třída 1. a 2. platí jen 1/4, 3. a 4. jen 3/s, třída 5. a 6.
Paříž
19
article
jen 3/4 4% daní z nájemného. Úplně osvobozeny jsou
od příjmové daně osoby, jichž zdanitelný příjem ne-
převyšuje 500 fr. v obcích s obyv. do 2000 duší, 700
fr. s obyv. 2000—5000, 900 fr. s obyv. do 10.000.
1200 fr. v obcích s obyv. do 30.000, 1600 fr. ve všech
větších městech a 2000 v Paříži. To jsou hlavní usta-
novení nového zákona, o jehož osudu zatím nelze ni-
čeho určitého předem říci. Není ale pochyby, že bude
proti němu silný odpor, protože nikde nebrání se více
občan proti tomu, aby stát nahlédl v jeho soukromé
poměry, jako ve Francii. Nutno však uvážiti, že zda-
ňovací reforma jest starým programem nyní vládnouci
strany radikální a že strana ta pokusí. se všemi silami,
aby konečně reforma provedena byla.
K poměrům hospodářským v americké Unil. Ná-
rodní jmění Spojených států severo-amerických odha
dováno na základě daňových přiznání na -
mill. doll. doll. na hlavu
1850
. . . . . . 7.136
1860 . . . . . . 16.160
1870 . . . . . . 30.069
1880 . . . . . . 42 642
1039
1890 . . . . . . 65 037
1900 . . . . . . 94.300 1236
Kdežto tedy činilo národní jmění Spojených států
r. 1850 35 milliard korun, dosáhlo r. 1880 již 21
mílliard a r. 190) dokonce 465 milliard korun. Jaký
to úžasný vzrůst!
Paříž
Francie
spojený stát severo
spojený stát
20
article
Výrobní obmezení rakouských přádelen bavlny
Jak nedávno jsme oznámili, projeklují rakouské přá-
delny bavlny obmezení výrobní o šestinu dosavadn
produkce a sice od 1. četvence t. r. Předpoklade
ale jest, že nejméně tři čtvrtiny všech rakouských
vřeten budou konvencí pojaty. Do neděle nebyl tente
předpoklad splněn, ač bylo došlo hojně přihlášek.
Není proto do, té chvile jisto, bude-li obmezení sku
tečně provedeno.
Dodávky pro dráhu. Ředilelství priv. rak. uhersk
společnosti slátní dráhy ve Vídni 1. (Schwarzenberz
platz 3) zadá dodávku z různých druhů kůže na rol
1904. Bližší zprávy obsahují offertní formuláře, vše
obecné o zvláštní podmínky, které obdržeti lze u fe
ditelství (odbor materiální III. posch.) Offerty podatti
třeba do 11. července poledne 12 hodin v podacím
protokole ředitelství. — C. k. ředitelství státních drál
v Plzni zadá na rok 1904 dodávku 300 tun koksu ve.
kého a 800 tun uhli kovářského. Bližší údaje obsaženy
jsou ve všeobecných zvláštních podmínkách a formu-
lářich offertních, jež obdržeti lze u ředitelství. Offerty
na formulářích sepsané podati třeba do 1. srpna
poledne 12 hodin.
Vídeň
Plzeň
slátní dráha
21
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
x. Z Vídně, 29. června (Telefgr. » Nár. Listů«.
Denní bursa. Celý sváteční obchod byl velice
čilý na peštské- koupě arbitrážní. Kreditky 666.—
státní dráha 673.50.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 29. června.
(C.-B.) Kreditky 209.20, státní dráha 144..60, jižní
dráha 18.10, diskonto 186.70, německá banka 209.80
obchodní b. 154.—, drážďonská b. 147.20, darm
štadtská banka 136.40, národní banka 119. 40, dráha
Dortmund—Gronau —.—, Henri 104.50, Transvaal
—.—, Kanada 121.25, Golthard. 193 20, Lloyd —.—.
Packet 102.70. — Za hotové: Lauřina huť 223.50
dortmundské 75.50, bochumské 177.20, gelsenkir-
chenské 183—, Hibernia 178 40, harpenské 184.10
Consolidace 380.50. Smýšlení klidně
Z Frankfurtu, 29. červila. (Tel, závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 209.10, akcie společnosti státní dráhy
14470, lombardy 18.25, papirová renta —.—, stří
brná renta —.—, zlalá renta 102.75, uherská zlatá
renta 101 65, uh. korunová renta 99.75, 49 % rak
korun. renta 101.—
Z Frankfurlu, 20. června. (Dodateč. bursa.) Úvěrni
akcie 209.10, státní dráha 144 70, lombardy 18.25.
Z Paříže, 29. června. (Počáteční bursa.) Bproe
renta 96.70, 31/2% půjčka — Smýšlení pevné.
Z Paříže, 29. června (Telegraf. závěrečné kursy.
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 96.90
slaproc. renta 98.05, italská renta 104 15, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1324.—, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou-
ská zlatá renta 102 75, uherská zlatá renta 103.45.
otomanská banka 606, tabáková režie 395 —, tu
recké losy 131. 20.
Henri 104.50
Lloyd
Vídeň
Berlín
Dortmund
Transvaal
Kanada
Hibernia
Frankfurt
Paříž
Londýn
německý banka
národní banka
Lauřin huť 223.50
Consolidace 380.50
22
article
Trhy na zboži
Trhy na zboži
Obilí.
Z Hamburku, 29. čeryna. (Tlgr.) Pšenice liknavá
holšt. 162.—, 167.—, žito likn., meklenburská 137
143 —, žito ruské liknavé 98 — , 103.—
Hamburk
23
article
Cukr.
Cukr.
Poslední telegramy
První číslice peníze a druhá zboží.
Z Magdeburku, 29. června. 5 hod. 45 m. (Původní
telegr.) Smýšlení stálé, na červen 15.30, 15.50, na
červenec 15.40, 15.50, na srpen 15.60. 15.75, na
říjen 16.95, 17.05, na listopad prosinec 16.90, 17.—
na leden březen 17.25, 17.30. Zamračeno.
Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 45 min (Pův
telegr.) Smýšlení uhájené, na červen 15.30, 15.50.
na červenec 15.40, 15.45, na srpen 15.60, 15.65
na září 15.70, 15.75, na říjen 16.90, 17.—, na listo-
pad 16 80, 16.90, na prosinec 16.95, 17.—, na leden
17.05, 17.20, na únor 17.25, 17.30, na březen 17.35
17.45, na duben 17.40, 17.50, na květen 17.60, 17.65
Horko.
Z Paříže, 29. června. 3 hod. 15 min. (Původní
telegr.) Smýšlení pevné. Bílý cukr č. 3., za 100 k
na červen 241/2, na červenec-srpen 24/s, na říjen
leden 2434, na leden-duben 253/4. Surovina klidná.
21—211/4. Rafináda 93.—, 931/2. Horko.
Z Londýna, 29. června. 3 hod 30 min. (Původní
telegr.) Smýšlení stálé, na červen 7.8, 7.81/4, na
srpen 7.91/4, 7.91/2, na říjen prosinec 0.0, Ú.0
na leden březen 8.7, 8.71/2. Obrat 5000 pylů.
Káva.
Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 30 min. (P-
vodní telegram.) Santos good average, na červene
25.—, na září 25.50, na prosinec 26.25, na březen
27.—. Smýšlení upevněně.
Z Hamburku, 29. června. (Tel.) (Závěr ka.
Káva na červenec 25.—, na září 25.50, na prosinec
26 25, na březen 26.75. Smýšlení klidné, ceny
upevněny.
Z Havru, 29. června. 3 hod. 30 minut. (Pa-
vodní telegr.) Santos good average na červen 31.—
na září 31.50.
Magdeburk
Hamburk
Paříž
Londýn
Havre
24
article
Lih.
Z Hamburku, 29. června. (Telgr.) Lih klidný, na
červen 15.25, na červen červenec 15.25, na čer
venec-srpen 15.25, na srpenizáří 15.25.
Olej řepkový.
Z Berlína, 29. června. (Telegr.) Olej řepkový
klidný, na říjen 48.30, na listopad 48.30.
Bavlnu a příze bavlněná.
Z Liverpoolu, 29. června. 1 hod. 45 m. Obraty
6000 ž. Denní dovoz 1000 žoků. Amer. dodavky
červen 674, 0.—, na červen-červenec 6.73, 0.—
na červenec-srpen 6.72. 0.—, na srpen-září 6.63
0.—, na září-říjen 6.11, 0.—, na říjen listopad 5.62.
0.—, na listopad-prosinec 5.44, 0.—, na prosinec
leden 5.36, 0.—, na ledon-únor 5.34, 0.—, na únor-
březen 5.33, 0.—. Smýšlení chabé.
Z Liverpoolu, 29. června. (Závěrek.) 4 hod.
10 m. Obrat 6000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz
—.— žoků. Dodávky na červen 6.67, 6.68, na červen-
červenec 6.66, 0.—, na červenec-srpen 6.64, 6.65
na srpen-září 6 55, 6.56, na září-řijen 6.07, 0.—
na říjen listopad 5.58, 0.—, na listopad prosinec
5.40, 0.—, na prosinec leden 532, 0.—, na leden
únor 5.31, 0 —, na únor březen 5.30. 0.—. Smýšlen
nepravídelné.
Hamburk
Berlín
Liverpool
25
article
Z Livorpoolu, 29. června (Týdenní zpráva bavlny
Číslice první udávají záznamy tohoto týdne a druhé
z minulého týdne.) Týdenní obrat 22.000 — 30.000
z toho zboží, amerického 18.000 — 25.000, na spe-
kulaci 300 — 2500, pro vývoz 2400 — 1800, pro
skutečný vývoz 19.000 — 26.000, bezprostředně
z lodi 34.000 — 45.000, skutečný vývoz 15.000 —
13.000, týdenní dovoz 18.000 — 41.000, z toho zbož
amerického 5000 — 25.000, zásoby 544.000
575.000, z toho amer. zboží 448.000 — 746.000
z toho zboží egyptského 24 000 — 23.000, na
cestě do Velké Britanie 50.000 — 43.000, z toho
amerického zboží 26.000 — 24.000 žoků.
Z Nového Yorku, 27. června. (Telegr. »Nár. L
Bavlna v Novém Yorku: pohotová 13 35, na
na červen 13.05, na červenec 13.10, na srpen 12 95,
na září 11.89, na říjen 10.48 na listopad 10.05, n
prosinec 9.99, na leden 9.96, na únor Ú.—, na březen
0 —. Smýšlení stálé.
Dovozy do všech přístavů 2000 žoků. Dovozy
do vnitř země —.— žoků. Celkový vývoz 400
žoků. Bavlna v Nov. Orleanu 13 5/1.
Kovy
x. V Praze, 29. června. Londýnský záznam
stříbra ze dne 28. června činil 24 37 penny za stand.
unci; při současném kursu londýnské devisy k
239 50, obnáší tudíž cen. 1 kg ryzího stříbra k
84 52. — Měď (standard) 563/4 lib. št. za hotové
56/s lib. št. na 3 měs.; cín (straits) 1271/2 lib. št. z
hotové a 12534 lib. št. na 3 měsíce; zinek 194/
až 20; lib. šterl.; olovo španělské 111/4 lib. št.
anglické 111/2 lib. šterl. za 1 tunu.
Livorpool
Velká Británie
Nový York
Praha
kg
26
article
Chmel.
x. Z Norlmberka, 28. června. Následkem dobré
poptávky se smýšlení upevnilo, ceny zůstaly však
nezměněny. Počasí jest příznivé. Úřadní zpráva
stavu osení oznamuje: Stav chmele jest v Bavorsku
dílem dobrý, dílem velmi dobrý.
Vejce.
x Z Vídně, 28. června. Při nezměněném smy-
šlení zaznamenávají: bednové zboží prima 2244
kusů, secunda 23 kusů, vejce ze žebřinových vozu
22 kusů po 1 K bez obalu; báčská K 62 až 63, jiná
uherská K 31 až 62. sedmihra dská původní K 60) ž
60.50, tříděná K 62 až 62.50, ruská K 62 až 63 z
bednu po 14 40 kusech i s obalem,
x. Z Berlina, 28. června. Také v Berlíně ceny
všech druhů dodržely. Znamenají: Vejce zápapo-
haličská marek 2.42 až 2.50, východohaličská marek
250 až 2 521/2, ruská prostřední jakosti m. 2.55 až
2.65, zvláště velká jihoruská m. 2.75 až 2.85 za
kopu. Na německých trzích pomýšlí se na prodej
vajec dle váhy.
x. Paříže, 28. června. Dovoz vajec obnášel 5340
beden. Trh byl čilý, ceny dobře upevněny. Zname
nají: Francouzská vejce prima franků 100 až 120,
secunda fr. 88 až 95, tertia fr. 60 až 75, italská
prima fr. 84 až 88, secunda 76 až 80, rakouská
uherská prima fr. 70 až 74, secunda fr. 64 až 68
bulharská a rumunská fr. 66 až 70. malá a špinavá
vejce fr. 54 až 58 za 1000 kusd.
Chmel
Bavorsko
Vídeň
Berlín
Paříž
521 / 2
27
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na úterý, 30. června: Den od začátku roku 181.
do konce roku 185. — Východ slunce o 3. hodině
54 minut ráno, západ slunce o 8. hodině 12 minut
večer. — Východ měsíce o 10. hod. 35 min. ráno,
západ měsíce o 11. hod. 12 min. večer
Katoliků svátky: Pam. sv. Pavla.
Evangelíků památné dni: J. Jesenského.
Pravoslavných: Manuela.
Pavel
J Jesenský
Manuel
33
article
V úterý, 30. června.
Nový clown.
Fraška o 3 dějstvích. Anglicky napsal H. M. Paull
Přeložil Karel Mušek. Hudbu složil Moric Anger
Režisér Karel Mušek. Dirigent Frant. Picka.
Po prvním dějství přestávka.
Konec před půl 10. hod
Začátek o 7. hod.
Mimo předplacení.
Ve středu, 1. července
Pohostinsku vystoupí Emmy Destinnov a od
král, dvorní opery v Berlíně.
LOUIS Á.
Fraško
H M Paull
Karel muška
Anger
František
Picek
Berlín
Emma Destinnov
39
article
Kollegům abiturientům!
Kollegům abiturientům!
Vstoupením na vysoké školy vstupujete, kolle
gové, také v nový, vám dosud neznámý aneb jer
málo známý život akademiků. A není úkolem če
ského studenta konat jen své povinnosti školské, ni
koliv, jemu náleží konat i povinnosti, jež má k svému
národu. V krajinských akademických spolcích nejvíce
naleznete přiležitosti pracovati na národa roli dě
dičné.
Dnes zve vás v střed svůj nejstarší z krajin
ských spo ků »Krakovec«, soustřeďující v sobě kol
legy hlavně z krajů rakovnického, lounského, slán
ského, kladenského, kralovického a manětínského
Zúčastněte se též všichni sjezdu našeho ve dneci
14.—16. srpna t. r. v Rakovníce a po prázdninácl
vstupte ve střed náš, kde srdečně vítáni budete.
Za spolek akademiků »Krakovec« zá
padních Čech:
Ant Pastýříkk,
Lud. Zimerhakl,
t. č starosta.
t. č. jednatel.
Krakovec
Rakovník
Čechy
Ant Pastýříkk
40
article
(Zasláno.)
Výbor Fllantropické družiny býv
žákyň vyšší dívčí školy vděčně vzpomíná velectěných
příznivců, kteří ke skvělému zdaru výletu, konanému
dne 20. června na Závisť, dobrotivě přispěli. Zejmena
děkuje sl. Knüpferové za překrásný přednes písní
sl. Kadeřábkově za vzletné, eituplné přednesení básní
vlasteneckých.
Nemenší dík budiž vzdán P. T. firmám Janda.
Loukotka a Večerník za darované pečivo, velectěným
firmám Bürgermeister, Dittrich, Herfuth za květinya
. T. firmě Keffler za zboží porculánové; rozpro-
dáním těchto darů a pohlednic získáno bylo 108K
6 h ve prospěch opuštěných dětí, které Družina
vychovává.
Srdečně děkuje též výbor pí. Julii Kretšiové
která tak účinně ruku k dílu přiložila, jakož i pp
arch. kand. Fr. Dolejšovi a ing chem. kand. St. v.
Dolejšovi, kteří při pořádání výletu tak ochotně byl
nápomocni.
Neméně vděčně vzpomíná výbor P. T. obecen-
stva, jež tak hojným účastenstvím (přes 300 osob)
své sympatie Družině osvědčilo.
Všem odplať Bůh
V Praze, dne 27. června 1903.
Za výbor
Téreza Haissingrová,
t. č. starostka
Božena Pasovská,
Julle Haunerová,
t. č. jednatelka.
Knüpfer
Kadeřábkův
Janda
Loukotka
Večerník
Bürgermeister
Dittrich
Herfuth
Kretšiová
František
Dolejš
Téreza Haissingrová
Božena pasovský
Julle Haunerová
St
Praha
Keffler
Ing ch
45
article
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
předplácí se:
v Praze v administraci:
na měsíc
. . . . 2 K
na čtvrt leta . . .
. . . 6k
s dvojí donáškout
na měsíc . .
. . . . . 2 K 50h
na čtvrt leta.
. 7 K 50h
Ve Hllálkách pražských:
na měsíc
. . . 2 K 30h
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8h
odpolední „ „ . . . 2b
Ve Hllálkách venkovských:
s jednou zásilkou:
s dvojí zásilkou:
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 104
„ odpolední) „ . . . . 3h
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhiersku:
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 605
s dvoji zásllkoui
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednoi
zásilkou:
do Německa a Srbska . . . . . 12k
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska . . .
kož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd.B
Praha
Hllálky
Rakousko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
50
article
Pronájem dvora.
Pronájem dvora.
Za příčinou rodinných poměrů posteup
se nájem dvora s plnou úrodou, živým
mrtvým inventářem ve výměře 900 měr poli
a luk, z kterých se platí celkem 6600 K
roční činže. Velká většina polí jest pšenič-
ných a řepných. Nádraží 3/4 hod. vzdáleno.
Laskavé dopisy zaslány buďtež do admi-
nistrace tohoto listu pod značkou „V. D.“
1498
54
article
s ročním služným 1600 K, s nárokem na pět
pětiletých služebních přídavků po 200 K a
20% příspěvkem na byt.
Vyžaduje se absolutorium některé ob-
chodní akademie, stáří do 30 roků, delší spo-
řitelní neb bankovní praxe, jakož i odbyt
presenční vojenská služba a průkaz o zdraví.
zachovalosti a dosavadním zaměstnání.
Kauce rovná se služnému.
Výslužné dle trvajícího pensijního normálu
V případě definitivního ustanovení se pr
visorní rok započte.
Místo nutno nastoupiti dnem 1. září
Žádosti podány buďtež do 23. července
1903 ředitelství městské spořitelny
příbramské.
V Příbraml, dne 17. června 1903.
Ředitelství.
Kauc