ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 43ff34f0-70c1-11dc-b707-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 54 celkem · entity: person 55, place 81, org 13, work 18
1 masthead
S trana 6.
2 masthead
NÁROPNI LISTY
3 masthead
30. června 1903
4 masthead
Číslo 176
5 article
nisací dělnických, odtud odpor proti požadavku, aby podmínky pracovní stanoveny byly organisacemi děl- nickými, tedy hromadně pro veškero dělnictvo toho kterého odvětví průmyslového. V Unii severoamerické veden zápas o tuto zásadu proli nejmocnějším orga- nisacím kapitalistickým a výsledek jeho bude míti obrovský vliv na další rozvoj poměrů dělnických — momenty, které činí z amerických bojů akutní otázku i pro nás. Severoamerické dělnictvo železářské a ocelářské*) má starou a pevnou organisaci. Jeho National Amal- gamated Association of Iron, Steel and Tin Workers vybudován r. 1876 a 1894 na místních odborových organisacích. Její dějiny vyplněny jsou zápasy o uzná- ní vlivu organisace na sjednávání smluv pracovních. Do doby, kdy vznikaly kapitalistní organisace a kon- solidace, jež byly předchůdcem mocného ocelářského trustu, vedeny boje se štěstím střídavým, v nichž zdařilo se dělnictvu dosíci řady cenných ústupků. V novou fasi přesunut byl vývoj v létech osm- desátých. Slučováním a spojováním povstávaly mocné závody, které se snažily nejpronikavější a nejúčelnější organisací výroby dobýti si rozhodujícího postavení ve Spojených státech. V tuto dobu plnou rušné práce spadají nejen veliká zdokonalení technická, ale i snahy o zlomení moci ústřední organisace železářských ocelářských dělníků, Amalgamated Association. Zá- vody Carnegiovy (akciovaně) stály v popředí při bez- ohledném ničení organisace uvedeně. Po menších přestřelkách došlo konečně v tomto závodu ke stávce (r. 1892), ve které bojovalo dělnictvo o uznání své organisace. Stávka končila porážkou organisovaného dělnictva, tím bolestněji, že v závodech firmy Carnegie
Carnegiův spojený stát National Amal Amalgamated Association Carnegie Association of Iron Steel and Tina Worker
6 article
Co. bylo asi 802% dělnictva organisováno. Ale přes tuto ránu dělnictvo nezoufalo. Amalgamated Associa- tion mohutněla dále a tento fakt snad je příčinou, že dělnictvo hledělo celkem klidně a bez obav k ro- stoucí koncentraci závodů a podniků. Ba president její Th. J. Schaffer prohlásil výslovně při průmyslové anketě r. 1899, že většina dělniciva bude mnohem raději jednati s trusty, než s malými závody. Leč přece jen přijato do stanov sdružení ustanovení, dle něhož mají veškeří dělníci v závodech toho kterého truslu nebo kartelu zastaviti práci, jakmile stane se tak v jed- nom z nich. Ustanovení toto svědčí, že přese zdánlivý klid sledovány koncentrační snahy kapitálu velmi ostražitě. Tato ostražitost jen vzrostla, když (1898 až p. 1901) založen ocelářský trust, shrnující většinu dosavadních závodů, a když bylo e duší podniku jsou dva mužové neobyčejně ní geniality, I. P. Morgan a Ch. M. Schwab. druhém, který sám kdysi byl dělníkem, bylo že není přítelem organisací dělnických, ba jsou závadou jeho smělých kalkulací. Kalku- stu založeny v neposlední řadě na vysoké hraně severoamerické. Což kdyby byla pora- ak udržetí pak vysoké zisky, nutné vzhledem kapitalisaci závodů trustovních? Tuto otázku 5l Ch. Schwab otevřeně i přímo: snížen ou dělníci! S dělnictvem počítal tedy trust jako s kazdým jiným faktorem výrobním úplně své- mocně.
J Schaffer Morgan M Schwab Schwab Amalgamated Associe Kalka
7 article
A nyní ukázaly se teprve následky porážky 1892 Dělnictvo ve většině trustovních závodů nebylo pevně organisováno a právě v nových poměrech mohla jen pronikavá organisace dělnická čeliti libovolnému po- stupu trustovního vedení. Proto rozhodla se Amalga- mated Association dobýti si uznání za representanta všeho trustovního železářského a ocelářského děl- nictva. K zřejmému boji, stávce, došlo v létě 1901. kdy trustovní American Shect Steel. Co. odepřela pode- psati kollektivní smlouvu pracovní pro veškery své závody, nýbrž chlěla tak učiniti jen . pro některé z nich. Nyní bylo patrno, že postup proti organisaci dělnické má býti veden tím způsobem, že budou staré kollektivní smlouvy i v závodech, kde po léta sjed- návány, obmezovány. Tomu nasvědčovalo takě, že organisované dělnictvo, pokud možno, přesazováno bylo v závody, jichž dělnictvo většinou organisováno nebylo. A tak prohlášena stávka. Zatím v závodech uvedené trustovní Am. Sheet Steel Co. Z počátku byly vyhlídky dělnictva příznivy. Amalgamated Associalion nebyla zatím povinnována k žádným podporám, mezi ostatním dělnictvem železářským a ocelářským snahy
American Shect Steel Steel Company
8 article
organisační a úsilí o uznání kollektivních smluv pra- covních sílily, kursy trustovních hodnot valně kolísaly a to v době, kdy jí bylo třeba klidu k provedení daleko- sáhlých prací organisačních. Proto bylo trustovní ve- dení odhodláno k určitým ústupkům, ale dočasně od- mítalo přijati požadavek dělnický, aby ve všech zá- vodech, jichž dělnictvo jest organisováno, platila smluvená mzdová škála. Jednání se rozbilo a stávkové vedení hrozilo prohlášením stávky veškerého dělni- ctva v trustovních závodech. Leč v tomto sladiu vliv dělnické organisace zklamal. Generální stávka sice prohlášena, leč dělnictvo celé řady závodů zodpovědělo ohlášení její slibem hmotné pomoci stávkujícím, práce však nezastavilo a mimo to ukazovalo se tím více, že důsledná a dlouhá stávka jest nad finanční síly organisace, nehledě k tomu, že se dařilo čím dále tím více vedení trustovnímu nahražovati stávkující novým dělnictvem a takto méně rozhodné ze stávkářů pohnouti k práci. Čím dále tím více bylo jasno, že vítězem bude silnější trust. Jest jen pochopitelno, že při smíru trust obmezil platnost mluvní škály mzdové na nejmenší počet závodů, že odmíti uznati Amalg.
9 article
Association za representantku dělnictva a že si vy- hradil úplně volné ruce do rozvázání smluv s orga nisovaným a úplnou svobodu postupu co do neorga nisovaného dělnictva. Ukončení stávky přijato bylo v Unii se zadosli učiněním, protože trust dovedl si zabezpečiti žurnáry a jumi i veřejné mínění pro sebe. Říjnová zpráva trustu pak se zadostiučiněním konstatuje, že stávka trustu neublížila, ba spíše v nejednom směru prospěla. Zá roveň ale bylo jasno, že organisace dělnická není ještě se svých úkolů a že jest s nich tím méně prot mocné organisaci kapitálové. Zdánlivě byl dělnický požadavek plné svobody orgánisační a uznání orga- nisace za jediného representanta a smluvního kom- paciscenta zlomen. Leč v ústraní zrálo přece jen jině cenění situace. Stávka nepřešla bez prospěchu pro dělnictvo. V prosincové (1901) konferenci o prostřed- cích k odklizení stávek, ve které zastoupeni byli vy- nikající mužové všech odvětví výrobních, sešli se zástupci obou zápasících stran Schaffer i Schwab opět. A slova vítěze nezněla ani upjatě ani bezohledně. „Jsem,“ pravil p. Schwab, „ochoten, abych se dal přesvědčiti, žádostiv, abych poznal rub penízu, a odhodlán činiti, co třeba. Možno, že jest můj motiv egoistní. Ale seznávám, že na smírném vyrov- návání sporů mezi kapitálem a prací závisí budoucí štěstí Spojených států.
Schaffer Schwab spojený stát
10 article
Průmyslový úpadek jiných zemí nutno vyložiti ne- přátelstvím odborových spolků. Nepopírám, že kapitál postupoval často bezohledně a libovolně. Dělnické organisace činily ale totéž. Ale konec konců jsou bohatství a blahobyt dělnictva i podnikatelstva úzce spjaty, jich zá- jmy jsou vzájemny a obě strany mají tedy postupovati společně. Přišel jsem sem, abych všemi svými zkušenostmi sloužil této věci.“ Mocný ředitel trustu nemluvil by tak, kdyby si nebyl plně vědom dalekosáhlosti sporu a kdyby měl za to, že porážkou v létě 1901 byl požadavek kollektivních smluv pracovních odklizen. A druhý organisátor trustu I. P. Morgan opětně ujišťoval. že není nepřítelem organisací dělnických, naopak. dává prý přednost vyjednávání s organisacemi. Jen uzráti musí prý věc.
Morgan I . P
11 article
A Andrew Carnegie pronáší rok před stávkou tato významná slova: „Několik závodů v Americe zdráhalo se uznati koaliční svobodu svých zaměst- nanců. Leč tuto politiku nutno pokládali jen za pře- chodní fasi vývoje. Jest přece právo dělní ka sdružovati se a zakládati odborov spolky stejně svalo, jako právo továr- níka, dohodovati se se soudruhy a tvo- řiti spolky, a bude je nutno dříve či později uznati.“ V poslední době docházejí z Ameriky zprávy o nových zápasech, vedených za starým cílem. Není pochyby, že boj proveden bude až do konce a že ne- bude litováno obětí. Nebude jen bojován v Americe ale i v Evropě. Již ukazují se známky toho v Německu i Francii. Čím více postupovati bude organisace prů- myslu, tím bude zápas prudčí. Ale právě proto zaslu- hují události americké plné pozornosti i u nás. Učí jen opět a opět, že zabezpečení organisační svobody děl- nictvu jest jedním z hlavních prostředků k sociálnímu míru. Toto poznání vysvítá ze slov Schwabových i Carnegiových, A určuje i naše povinnosti i naš práci *) Srov. H. Waentig, Der Stahlarbeiterstrik stc. v Braunovu Archivu sv. 16., seš. 5.—6.
Carnegie Schwabův Carnegiový H Waentig Stahlarbeiterstrik stc Braunův svatý . 16 Amerika Evropa Německo Francie
12 article
Z trhů obilních. Průběh počasí byl v týdnu minu- lém nestejný. Z počátku téměř všude ještě pršelo, mí- sty strhly se bouře i sem tam krupobití a leplota znač- ně klesla. Později se však vyjasnilo a opčt oteplilo Ačkoliv jsou někde živelní škody veliké, přece jest celkem stav osení uspokojivý a dle vydané úřadn zprávy, lze u všech druhů obilí očekávati větší úrodu než jak byla odhadována. Slav vody jest celkem ne- změněn. V cizině se vyhlídky na sklizeň nezměnily Jen v Americe se zhoršíly. Utváření se cen na trzích zahraničních řídilo se zprávami zámořskými a proto bylo smýšlení pevnější, kdežto poptávka pro spotřebu byla i nadále skrovná. V Americe pšenice na pozdějš lhůty o 5 c podražila. V Anglii jest smýšlení rovněž pevně. Stejně ve Francii. V Německu je stav osení méně uspokojivý a proto byl tam zejmena pro chlebo- viny zájem lepší. Na ostatních trzích kontinentálních byli konsumenti dosti zdrželivi, odbyt zůstal mírný ale ceny pevně dodržely. V Pešti bylo smýšlení př. slabé poptávce chabé, při čemž zůstaly ceny jen stěž na poslední výši. Pro pšenici byla stále slabá koupě- chtivost. Nepříznivé počasí, počátkem týdne nastalé mělo na trh potud vliv, že byli majitelé zdrželivější ale mlýny nebylo lze přiměti k povolání vyšších cen Nabídka zůstala trvale mírnou, nebyla nikterak nalé- havou, ceny zůstaly nezměněny. Přednost byla stále dávána jemným druhům, jež šly snadno na odbyl Celkové obraty obnášely pouze 110.000 q, týdenní dovoz činil 122.000 q a vyvezeno bylo 7500 q. Odhyt žita byl jen nepatrný. Kupci chovají se i na nadále odmitavě a ceny při slabé nabídce klesly o 5 h. Placen byl na vývoz i pro spotřebu domácí K 6.25—6.37 12. Pro ječmen na kroupy a ke krmení bylo smýšlení chabé. Nabídka je skrovná, ale také poptávka je slabě.
Amerika Anglie Francie Německo Pešť 12
13 article
Ceny dodržely, tu i tam o 5—10 h zlaciněly. Znamená K 5.60—6.—, nejlepší K 6.15. Oves byl jen mírně na- bízen, poptávka rovněž slabá. Při skrovných obra lech a klidném smýšlení obnášely obraty asi 2000 q a placen byl dle barvy a čistoty K 5.70—5.90, vybíraný až K 6.05 pohotově z Pešti. Obchod s kukuřicí by slabý. Placena byla K 5.00—5.40. Řepka pohotová stará znamenala K 10.75—11.60, terminová bez ob- chodu znamenala K 11.85—11.95, lníně 12.—, konop né semeno K 9.50, vikev bez obchodu K 5.50—6.— vše z P'ešti Mezinárodní sdružení pro propagaci svobodné tržby? Pod tímto názvem přinesl ženevský denník „La Suisse“ článek, který obsahuje řadu zajímavýcl momentů. Evropské státy neobmezují se na to, že obrovským nákladem udržují mocné armády, vyzbro jují se ještě proti sobě vysoce ochranářskými celnín tarify a bojovnými cly. Při tom prohlašuje každý nich, že nucen ke svému postupu příkladem druhého Toť circulus vitiosus ozbrojeného míru. Což není pro středku organisovati hnutí veřejné pro svobodný ob chod? Dle našeho názoru je to nejen možno, ale v daném okamžiku prospěšno. Hnutí ochranářské ve Švýcarsku 15. března jen proto zvítězilo, že se zdařilo namluviti voličům nutnost strany. V základo ale jest veliká většina země pro svobodnou tržbu Jsme přesvědčeni, že by dobře vedená propagand získala pro týž názor i obyvatelstvo Německa, Franci a Italie. Dosud ale mluvilo se v těchto zemích o ho- spodářských otázkách nejvýše v posluchárnách, od- borných listech a parlamentech. Ale i při tom jest dis- kusse spoulána ohledy, které pokládá ten který posla- nec za nutné vzhledem k místním a třídním zájmům svého volebního okresu. Bylo by nutno tyto debaty přenésti na formu veškerého lidu, jak se to stalo ve
Řepka Franek Italia Pešť Německo Le Suiss
14 article
Švýcarsku, před široké massy spotřebitelů. Zde by o by možno položiti základy organisace. Od vlád inicia- tivy čekati nelze; jsou až příliš solidárny s fiskem a fiskus kloní se instiktivně — byť neprávem — k ochrannému clu. Vlády nebudou pracovati pro svo- bodnou tržbu, dokud nebudou velejným míněním donuceny, ale pak poznají, že snížení cel, jež zvýší mezinárodní obchod, prospěje fisku snad více nei cla. List představuje si postup tím způsobem, že b oni mužové, kteří vedli zápas proti švýcarskému ta rifu, znovu se podjali práce a sice za tím účelem, aby bylo založeno mezinárodní sdružení pro propagae svobodné tržby. Střediskem propagandy byla by Že neva, kde jest s dostatek orgánisací, které by utvo řily tmel budoucího mezinár, spolku. Pak zakládány by ly by odbory ve Švýcarsku, načež by se hledali stoupene v sousedních zemích. Ježto by podnět vycházel ze Švýcarska, země co do průmyslové síly stojící v druhe řadě, nebyla by tím dotčena národní citlivost. Sdružen vydávalo by brožury, podjalo by se propagace tiskem přednáškami, kongressy, podáními a pod. Tato činnost z počátku zdánlivě nepatrná, v budoucnu by se mocné rozvinula. Ovšem nelze si poslání to tak představihl že by se žádalo, aby jednoho dne byla zrušena veškerá cla. Prozatím stačilo by vytvořiti moenou protiváhu proti ochranářským proudům a pracovati k pozvol- nému snižování cel, až by konečně Evropa seznal nutnost společného postupu proti Spojeným státům proti Rusku nebo Číně. Zde stýká se švýcarský návrh s názory Wolfovými, o nichž na tomto místě byl již často řeč. Výjev listu nalezl prý živého ohlasu.
Wolfův Švýcarsko Evropa Rusko Čína
15 article
Obchodní attaché. Spolupracovník F. Chr. vypra- vuje — přeháněje ovšem trochu, ale ne bez zrnka pravdy — o německých a amerických obchodních aftaších tuto historku. „Bylo to ke konci osmdesá- tých let minulého století, kdy jsem se — pluje na par- níku, který tenkráte jezdil po východosibiřském vele- toku, když nebylo ani po plánech sibiřské dráhy po- tuchy — seznámil nedaleko Blagověščenska s pánem. kterého jsem z počátku pokládal za cestujícího agenta ze Spojených států. Můj spolucestující měl s sebou několik typických kufrů pro cestující, byl majitelem patrně výtečného adresáře východosibiřského obchod- nictva, mluvil veskrze správně rusky, třeba s nepopí- ratelným severoamerickým nosním přízvukem a po- užil každé zastávky sešlého lodního monstra, aby navštívil tamní obchodní kruhy. Tento pilný a dobře informovaný muž byl konsulárním agentem vlády
spojený stát
16 article
Spojených států ve Vladivostoku. Několik let po tom měl jsem příležitost poznati jednoho z hospodářských odborných znalců u německého vyslanectví v jistě zahraničné velemocenské residenci. Také lento pán byl neobyčejně pilným pracovníkem, ovládajícím vel- mi dobře národohospodářskou theorii, měl pěknou odbornou knihovnu, mluvil špatně francouzsky a měl vroucí přání, naučiti se v dohledné době neobyčejně těžké řeči země, v níž byl ověřen. Jeho periodické tabelami prošpikované zprávy docházely se závidění hodnou přesností u říšského úřadu vnitra a byly, jak již se to sluší, ve výtahu asi po šesti až devíti měsí cích v Handelsmuseu otištěny. V obchodních a průmy- slových kruzích cizí residence, o níž mluvím, by však pracovitý pan attaché osobou naprosto neznámot a když jednou se jistý německý vývozce toho odvážil že odborného znalce písemně požádal o zvláštní zprá vu, dostal obratem pošty odpověď, že zprávy soukrom níkům nespadají v obor působnosti p. altachéa. Pisatel vyslovuje přání, by obchodní attachéové byli méně právnicky, na to ale více obchodně vzdělání.“ (Wol- fova „Zeitschrift für Socw.“) Co by asi byl napsal pisatel uvedených řádek o našich konsulech!
spojený stát Vladivostok Zeitschrift für Socw
17 article
Návzh nového francouzského zákona o dani z pří- jmů. Francouzský ministr financí Rouvier předložil sněmovně osnovu nového zákona o všeobecné dani z příjmů. Snahy o reformu přímých daní jsou v Francii již od prvých dnů třetí republiky na denním pořadu. Dnešní ministr financí Rouvier předložil sám již r. 1874 sněmovně obdobný návrh. Po něm učinil tak Gambetta (1876), Peytral (1888), Burdeau (1894). Doumer (1896) a j. Nejnovější návrh Rouvierův po- dobá se do jisté míry návrhu Doumerovu. Jak Doumer navrhuje i Rouvier příjmovou daň, která by nahradila dva druhy starých přímých daní, daň osobní a nemo- vitostí a daň z oken a dveří, a hradila tím způsobený úbytek 160 mill. fr. Jedná se tedy o to, aby břemena starých daní byla jinak rozvržena. Z toho plyne i tak dvojitost nově navrhované daně, jež má sestávati z da- ně osobní a nájemné Jen osobní daň jest daní příjmo- vou v plném slova smyslu. Poplatníci rozvrženi jsou v určité třídy. Do prvé spadá příjem 501—1000 fr. 2. 1001—1500 fr., a tak dále vždy o 500 fr. více až do 5. třídy. V 6., 7. a 8. třídě stupnice zvyšovací 1000 franků, 9., 10. a 11. 2000 fr., a ve vyšších 5000, 10.000, 20.000, 50.000, 100,000 až konečně 500.000 Ir Ze středního příjmu každé třídy platí se po odečtení 85—100% v prvých 13 třídách 11/2 ze sta jako osobní daň. V prvé třídě na př. podléhá ze středního příjmu (750 fr.) po odečtení 85% 112.50 fr. dani (1.75 fr.)
Gambetta Ir Francie Peytral Burdeau Doumer
18 article
Ve čtvrté třídě jest zproštěno daně 75% středního příjmu (2250 fr.); zbývá tedy k zdanění 562 fr. (dan tedy 8.50 fr.). Ve třídě 8. (střední příjem 5500 fr., sráž- ka nezdanitelná 55%, tedy zdanitelný příjem 2475 fr. činí daň 37 fr., ve třídě 11. (střední příjem 11.000 fr. nezdanitelno 30%, tedy zdanitelno 7700 tr.), 115.5 fr atd. Teprve od tř. 14. při středním příjmu 22.500 f zdaňuje se tento beze srážky. Osobní daň jest tedy teprve od této třídy proporcionální a od ní silně de- gressivní. V prvých 10 třídách posunuje se poplatník o 1, 2 nebo 3 třídy zpět, má-li 2 nebo 3, 4 nebo 5 anebo více než 5 dětí. Ve vyšších třídách má počet dělí na zdaňování menší vliv. Daň vyměřuje úřad vyslyšev starostu a komisaře odhadní. Odvolací lhůta proti výměře daní činí 14 dnů. Nevyhoví-li se námit- kám, může stěžovatel žalovat u správních soudů. Dru- hou skupinu osobní daně činí nájemní daň, která vyměřena 4% zdanitelné hodnoty nájemní bytů. Tato hodnota vyměřuje se tím- způsobem, že se v obcícl s obyvatelstvem větším 5000 duší a ve všech hlavních departementních městech srazí minimální nájemné. pro to které místo zvláště stanovené. Tolo minimum stanoví se dvěmi třetinami průměrného, příslušníky obou prvých příjmových tříd skutečně placeného ná- jemného, pro Paříž výminečně 375 fr. Pro menší obce stanoveny rovněž úlevy až do 6. třídy osobní daně; třída 1. a 2. platí jen 1/4, 3. a 4. jen 3/s, třída 5. a 6.
Paříž
19 article
jen 3/4 4% daní z nájemného. Úplně osvobozeny jsou od příjmové daně osoby, jichž zdanitelný příjem ne- převyšuje 500 fr. v obcích s obyv. do 2000 duší, 700 fr. s obyv. 2000—5000, 900 fr. s obyv. do 10.000. 1200 fr. v obcích s obyv. do 30.000, 1600 fr. ve všech větších městech a 2000 v Paříži. To jsou hlavní usta- novení nového zákona, o jehož osudu zatím nelze ni- čeho určitého předem říci. Není ale pochyby, že bude proti němu silný odpor, protože nikde nebrání se více občan proti tomu, aby stát nahlédl v jeho soukromé poměry, jako ve Francii. Nutno však uvážiti, že zda- ňovací reforma jest starým programem nyní vládnouci strany radikální a že strana ta pokusí. se všemi silami, aby konečně reforma provedena byla. K poměrům hospodářským v americké Unil. Ná- rodní jmění Spojených států severo-amerických odha dováno na základě daňových přiznání na - mill. doll. doll. na hlavu 1850 . . . . . . 7.136 1860 . . . . . . 16.160 1870 . . . . . . 30.069 1880 . . . . . . 42 642 1039 1890 . . . . . . 65 037 1900 . . . . . . 94.300 1236 Kdežto tedy činilo národní jmění Spojených států r. 1850 35 milliard korun, dosáhlo r. 1880 již 21 mílliard a r. 190) dokonce 465 milliard korun. Jaký to úžasný vzrůst!
Paříž Francie spojený stát severo spojený stát
20 article
Výrobní obmezení rakouských přádelen bavlny Jak nedávno jsme oznámili, projeklují rakouské přá- delny bavlny obmezení výrobní o šestinu dosavadn produkce a sice od 1. četvence t. r. Předpoklade ale jest, že nejméně tři čtvrtiny všech rakouských vřeten budou konvencí pojaty. Do neděle nebyl tente předpoklad splněn, ač bylo došlo hojně přihlášek. Není proto do, té chvile jisto, bude-li obmezení sku tečně provedeno. Dodávky pro dráhu. Ředilelství priv. rak. uhersk společnosti slátní dráhy ve Vídni 1. (Schwarzenberz platz 3) zadá dodávku z různých druhů kůže na rol 1904. Bližší zprávy obsahují offertní formuláře, vše obecné o zvláštní podmínky, které obdržeti lze u fe ditelství (odbor materiální III. posch.) Offerty podatti třeba do 11. července poledne 12 hodin v podacím protokole ředitelství. — C. k. ředitelství státních drál v Plzni zadá na rok 1904 dodávku 300 tun koksu ve. kého a 800 tun uhli kovářského. Bližší údaje obsaženy jsou ve všeobecných zvláštních podmínkách a formu- lářich offertních, jež obdržeti lze u ředitelství. Offerty na formulářích sepsané podati třeba do 1. srpna poledne 12 hodin.
Vídeň Plzeň slátní dráha
21 article Trhy poněžní.
Trhy poněžní. x. Z Vídně, 29. června (Telefgr. » Nár. Listů«. Denní bursa. Celý sváteční obchod byl velice čilý na peštské- koupě arbitrážní. Kreditky 666.— státní dráha 673.50. Dodatečná bursa. Z Berlína, 29. června. (C.-B.) Kreditky 209.20, státní dráha 144..60, jižní dráha 18.10, diskonto 186.70, německá banka 209.80 obchodní b. 154.—, drážďonská b. 147.20, darm štadtská banka 136.40, národní banka 119. 40, dráha Dortmund—Gronau —.—, Henri 104.50, Transvaal —.—, Kanada 121.25, Golthard. 193 20, Lloyd —.—. Packet 102.70. — Za hotové: Lauřina huť 223.50 dortmundské 75.50, bochumské 177.20, gelsenkir- chenské 183—, Hibernia 178 40, harpenské 184.10 Consolidace 380.50. Smýšlení klidně Z Frankfurtu, 29. červila. (Tel, závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 209.10, akcie společnosti státní dráhy 14470, lombardy 18.25, papirová renta —.—, stří brná renta —.—, zlalá renta 102.75, uherská zlatá renta 101 65, uh. korunová renta 99.75, 49 % rak korun. renta 101.— Z Frankfurlu, 20. června. (Dodateč. bursa.) Úvěrni akcie 209.10, státní dráha 144 70, lombardy 18.25. Z Paříže, 29. června. (Počáteční bursa.) Bproe renta 96.70, 31/2% půjčka — Smýšlení pevné. Z Paříže, 29. června (Telegraf. závěrečné kursy. 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 96.90 slaproc. renta 98.05, italská renta 104 15, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1324.—, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou- ská zlatá renta 102 75, uherská zlatá renta 103.45. otomanská banka 606, tabáková režie 395 —, tu recké losy 131. 20.
Henri 104.50 Lloyd Vídeň Berlín Dortmund Transvaal Kanada Hibernia Frankfurt Paříž Londýn německý banka národní banka Lauřin huť 223.50 Consolidace 380.50
22 article Trhy na zboži
Trhy na zboži Obilí. Z Hamburku, 29. čeryna. (Tlgr.) Pšenice liknavá holšt. 162.—, 167.—, žito likn., meklenburská 137 143 —, žito ruské liknavé 98 — , 103.—
Hamburk
23 article Cukr.
Cukr. Poslední telegramy První číslice peníze a druhá zboží. Z Magdeburku, 29. června. 5 hod. 45 m. (Původní telegr.) Smýšlení stálé, na červen 15.30, 15.50, na červenec 15.40, 15.50, na srpen 15.60. 15.75, na říjen 16.95, 17.05, na listopad prosinec 16.90, 17.— na leden březen 17.25, 17.30. Zamračeno. Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 45 min (Pův telegr.) Smýšlení uhájené, na červen 15.30, 15.50. na červenec 15.40, 15.45, na srpen 15.60, 15.65 na září 15.70, 15.75, na říjen 16.90, 17.—, na listo- pad 16 80, 16.90, na prosinec 16.95, 17.—, na leden 17.05, 17.20, na únor 17.25, 17.30, na březen 17.35 17.45, na duben 17.40, 17.50, na květen 17.60, 17.65 Horko. Z Paříže, 29. června. 3 hod. 15 min. (Původní telegr.) Smýšlení pevné. Bílý cukr č. 3., za 100 k na červen 241/2, na červenec-srpen 24/s, na říjen leden 2434, na leden-duben 253/4. Surovina klidná. 21—211/4. Rafináda 93.—, 931/2. Horko. Z Londýna, 29. června. 3 hod 30 min. (Původní telegr.) Smýšlení stálé, na červen 7.8, 7.81/4, na srpen 7.91/4, 7.91/2, na říjen prosinec 0.0, Ú.0 na leden březen 8.7, 8.71/2. Obrat 5000 pylů. Káva. Z Hamburku, 29. června. 5 hod. 30 min. (P- vodní telegram.) Santos good average, na červene 25.—, na září 25.50, na prosinec 26.25, na březen 27.—. Smýšlení upevněně. Z Hamburku, 29. června. (Tel.) (Závěr ka. Káva na červenec 25.—, na září 25.50, na prosinec 26 25, na březen 26.75. Smýšlení klidné, ceny upevněny. Z Havru, 29. června. 3 hod. 30 minut. (Pa- vodní telegr.) Santos good average na červen 31.— na září 31.50.
Magdeburk Hamburk Paříž Londýn Havre
24 article
Lih. Z Hamburku, 29. června. (Telgr.) Lih klidný, na červen 15.25, na červen červenec 15.25, na čer venec-srpen 15.25, na srpenizáří 15.25. Olej řepkový. Z Berlína, 29. června. (Telegr.) Olej řepkový klidný, na říjen 48.30, na listopad 48.30. Bavlnu a příze bavlněná. Z Liverpoolu, 29. června. 1 hod. 45 m. Obraty 6000 ž. Denní dovoz 1000 žoků. Amer. dodavky červen 674, 0.—, na červen-červenec 6.73, 0.— na červenec-srpen 6.72. 0.—, na srpen-září 6.63 0.—, na září-říjen 6.11, 0.—, na říjen listopad 5.62. 0.—, na listopad-prosinec 5.44, 0.—, na prosinec leden 5.36, 0.—, na ledon-únor 5.34, 0.—, na únor- březen 5.33, 0.—. Smýšlení chabé. Z Liverpoolu, 29. června. (Závěrek.) 4 hod. 10 m. Obrat 6000 žoků. Z toho na spekul. a vývoz —.— žoků. Dodávky na červen 6.67, 6.68, na červen- červenec 6.66, 0.—, na červenec-srpen 6.64, 6.65 na srpen-září 6 55, 6.56, na září-řijen 6.07, 0.— na říjen listopad 5.58, 0.—, na listopad prosinec 5.40, 0.—, na prosinec leden 532, 0.—, na leden únor 5.31, 0 —, na únor březen 5.30. 0.—. Smýšlen nepravídelné.
Hamburk Berlín Liverpool
25 article
Z Livorpoolu, 29. června (Týdenní zpráva bavlny Číslice první udávají záznamy tohoto týdne a druhé z minulého týdne.) Týdenní obrat 22.000 — 30.000 z toho zboží, amerického 18.000 — 25.000, na spe- kulaci 300 — 2500, pro vývoz 2400 — 1800, pro skutečný vývoz 19.000 — 26.000, bezprostředně z lodi 34.000 — 45.000, skutečný vývoz 15.000 — 13.000, týdenní dovoz 18.000 — 41.000, z toho zbož amerického 5000 — 25.000, zásoby 544.000 575.000, z toho amer. zboží 448.000 — 746.000 z toho zboží egyptského 24 000 — 23.000, na cestě do Velké Britanie 50.000 — 43.000, z toho amerického zboží 26.000 — 24.000 žoků. Z Nového Yorku, 27. června. (Telegr. »Nár. L Bavlna v Novém Yorku: pohotová 13 35, na na červen 13.05, na červenec 13.10, na srpen 12 95, na září 11.89, na říjen 10.48 na listopad 10.05, n prosinec 9.99, na leden 9.96, na únor Ú.—, na březen 0 —. Smýšlení stálé. Dovozy do všech přístavů 2000 žoků. Dovozy do vnitř země —.— žoků. Celkový vývoz 400 žoků. Bavlna v Nov. Orleanu 13 5/1. Kovy x. V Praze, 29. června. Londýnský záznam stříbra ze dne 28. června činil 24 37 penny za stand. unci; při současném kursu londýnské devisy k 239 50, obnáší tudíž cen. 1 kg ryzího stříbra k 84 52. — Měď (standard) 563/4 lib. št. za hotové 56/s lib. št. na 3 měs.; cín (straits) 1271/2 lib. št. z hotové a 12534 lib. št. na 3 měsíce; zinek 194/ až 20; lib. šterl.; olovo španělské 111/4 lib. št. anglické 111/2 lib. šterl. za 1 tunu.
Livorpool Velká Británie Nový York Praha kg
26 article
Chmel. x. Z Norlmberka, 28. června. Následkem dobré poptávky se smýšlení upevnilo, ceny zůstaly však nezměněny. Počasí jest příznivé. Úřadní zpráva stavu osení oznamuje: Stav chmele jest v Bavorsku dílem dobrý, dílem velmi dobrý. Vejce. x Z Vídně, 28. června. Při nezměněném smy- šlení zaznamenávají: bednové zboží prima 2244 kusů, secunda 23 kusů, vejce ze žebřinových vozu 22 kusů po 1 K bez obalu; báčská K 62 až 63, jiná uherská K 31 až 62. sedmihra dská původní K 60) ž 60.50, tříděná K 62 až 62.50, ruská K 62 až 63 z bednu po 14 40 kusech i s obalem, x. Z Berlina, 28. června. Také v Berlíně ceny všech druhů dodržely. Znamenají: Vejce zápapo- haličská marek 2.42 až 2.50, východohaličská marek 250 až 2 521/2, ruská prostřední jakosti m. 2.55 až 2.65, zvláště velká jihoruská m. 2.75 až 2.85 za kopu. Na německých trzích pomýšlí se na prodej vajec dle váhy. x. Paříže, 28. června. Dovoz vajec obnášel 5340 beden. Trh byl čilý, ceny dobře upevněny. Zname nají: Francouzská vejce prima franků 100 až 120, secunda fr. 88 až 95, tertia fr. 60 až 75, italská prima fr. 84 až 88, secunda 76 až 80, rakouská uherská prima fr. 70 až 74, secunda fr. 64 až 68 bulharská a rumunská fr. 66 až 70. malá a špinavá vejce fr. 54 až 58 za 1000 kusd.
Chmel Bavorsko Vídeň Berlín Paříž 521 / 2
27 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na úterý, 30. června: Den od začátku roku 181. do konce roku 185. — Východ slunce o 3. hodině 54 minut ráno, západ slunce o 8. hodině 12 minut večer. — Východ měsíce o 10. hod. 35 min. ráno, západ měsíce o 11. hod. 12 min. večer Katoliků svátky: Pam. sv. Pavla. Evangelíků památné dni: J. Jesenského. Pravoslavných: Manuela.
Pavel J Jesenský Manuel
33 article
V úterý, 30. června. Nový clown. Fraška o 3 dějstvích. Anglicky napsal H. M. Paull Přeložil Karel Mušek. Hudbu složil Moric Anger Režisér Karel Mušek. Dirigent Frant. Picka. Po prvním dějství přestávka. Konec před půl 10. hod Začátek o 7. hod. Mimo předplacení. Ve středu, 1. července Pohostinsku vystoupí Emmy Destinnov a od král, dvorní opery v Berlíně. LOUIS Á.
Fraško H M Paull Karel muška Anger František Picek Berlín Emma Destinnov
39 article Kollegům abiturientům!
Kollegům abiturientům! Vstoupením na vysoké školy vstupujete, kolle gové, také v nový, vám dosud neznámý aneb jer málo známý život akademiků. A není úkolem če ského studenta konat jen své povinnosti školské, ni koliv, jemu náleží konat i povinnosti, jež má k svému národu. V krajinských akademických spolcích nejvíce naleznete přiležitosti pracovati na národa roli dě dičné. Dnes zve vás v střed svůj nejstarší z krajin ských spo ků »Krakovec«, soustřeďující v sobě kol legy hlavně z krajů rakovnického, lounského, slán ského, kladenského, kralovického a manětínského Zúčastněte se též všichni sjezdu našeho ve dneci 14.—16. srpna t. r. v Rakovníce a po prázdninácl vstupte ve střed náš, kde srdečně vítáni budete. Za spolek akademiků »Krakovec« zá padních Čech: Ant Pastýříkk, Lud. Zimerhakl, t. č starosta. t. č. jednatel.
Krakovec Rakovník Čechy Ant Pastýříkk
40 article
(Zasláno.) Výbor Fllantropické družiny býv žákyň vyšší dívčí školy vděčně vzpomíná velectěných příznivců, kteří ke skvělému zdaru výletu, konanému dne 20. června na Závisť, dobrotivě přispěli. Zejmena děkuje sl. Knüpferové za překrásný přednes písní sl. Kadeřábkově za vzletné, eituplné přednesení básní vlasteneckých. Nemenší dík budiž vzdán P. T. firmám Janda. Loukotka a Večerník za darované pečivo, velectěným firmám Bürgermeister, Dittrich, Herfuth za květinya . T. firmě Keffler za zboží porculánové; rozpro- dáním těchto darů a pohlednic získáno bylo 108K 6 h ve prospěch opuštěných dětí, které Družina vychovává. Srdečně děkuje též výbor pí. Julii Kretšiové která tak účinně ruku k dílu přiložila, jakož i pp arch. kand. Fr. Dolejšovi a ing chem. kand. St. v. Dolejšovi, kteří při pořádání výletu tak ochotně byl nápomocni. Neméně vděčně vzpomíná výbor P. T. obecen- stva, jež tak hojným účastenstvím (přes 300 osob) své sympatie Družině osvědčilo. Všem odplať Bůh V Praze, dne 27. června 1903. Za výbor Téreza Haissingrová, t. č. starostka Božena Pasovská, Julle Haunerová, t. č. jednatelka.
Knüpfer Kadeřábkův Janda Loukotka Večerník Bürgermeister Dittrich Herfuth Kretšiová František Dolejš Téreza Haissingrová Božena pasovský Julle Haunerová St Praha Keffler Ing ch
45 article Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední předplácí se: v Praze v administraci: na měsíc . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . . . 6k s dvojí donáškout na měsíc . . . . . . . 2 K 50h na čtvrt leta. . 7 K 50h Ve Hllálkách pražských: na měsíc . . . 2 K 30h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8h odpolední „ „ . . . 2b Ve Hllálkách venkovských: s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou: na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 104 „ odpolední) „ . . . . 3h Na venek poštou: v Rakousko- Uhiersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20h na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 605 s dvoji zásllkoui na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednoi zásilkou: do Německa a Srbska . . . . . 12k do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska . . . kož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd.B
Praha Hllálky Rakousko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
50 article Pronájem dvora.
Pronájem dvora. Za příčinou rodinných poměrů posteup se nájem dvora s plnou úrodou, živým mrtvým inventářem ve výměře 900 měr poli a luk, z kterých se platí celkem 6600 K roční činže. Velká většina polí jest pšenič- ných a řepných. Nádraží 3/4 hod. vzdáleno. Laskavé dopisy zaslány buďtež do admi- nistrace tohoto listu pod značkou „V. D.“ 1498
54 article
s ročním služným 1600 K, s nárokem na pět pětiletých služebních přídavků po 200 K a 20% příspěvkem na byt. Vyžaduje se absolutorium některé ob- chodní akademie, stáří do 30 roků, delší spo- řitelní neb bankovní praxe, jakož i odbyt presenční vojenská služba a průkaz o zdraví. zachovalosti a dosavadním zaměstnání. Kauce rovná se služnému. Výslužné dle trvajícího pensijního normálu V případě definitivního ustanovení se pr visorní rok započte. Místo nutno nastoupiti dnem 1. září Žádosti podány buďtež do 23. července 1903 ředitelství městské spořitelny příbramské. V Příbraml, dne 17. června 1903. Ředitelství.
Kauc