30. června 19 03.

Císlo 176.

NARGDNÍ LISTY.

Strana 5.

Ze soudní síně. z Říma, 28. června. (C.,B) Proces pro zavraždění hr. Bonm artin v Boloni nabyl nového zájmu zatčením lékaře Jeccha milence Lindy Murzovy. Kolují pověsti o dalším za- týkání, jež vzbudí sensaci. »Tribuna« praví, že mluví se též o předvolání prof. Murzi, otce jmenované Lindy Stav lékaře Nahda, domnělého spoluvinník s vraždy, jenž pokusil se o samovraždu, zlepšil se

Naučný obzor. Průměrný věk lékařů. (Něco z lékařské statistiky) Povrchním úsudkem vedeni, dospěli bychom k závěru, který zkušenost nepotvrzuje. Lékař, praktický učitel života hygienického, pomocník v boji proti chorobám a léčitel poruch vypuklých, měl by, uplatňuje sám na sobě nauku o dlou- hém životě, které od základu poznávati jeho vědu a denní zkušenost mu dopřává, měl by žíti dlouho. měl by býti všedním zjevem mezi stoletými, kteři v dnešním životě plném existenčních trampot a chorob stávají se čím dále tím řídčími, takže dnes už o každém 80- až 90letém stařečkovi noviny se rozepisují. Že se lékař tak hned ne- dožije vysokého věku, činí pochopitelným nejen to, že je příslušníkem téhož, nyní tak křehkého a churavého pokolení lidského, jako advokát, professor, kněz, řemeslník, voják, ale i faktum všeobecně uznávaně, že povolání lékařské je ze všech povolání nejobtížnější, vyžadujíc od adeptů svých nejen nemalé kvantum obtiží fysických (namahavé cesty ve dne v noci, v každém po- časí, na něž nejednou všecko svalové úsilí třeba vynaložiti), ale ohrožujíc svého vyznavače sto- kráte více, než kohokoli jiného infekčními cho- robami, otravami z jedů nutných při operacích (narkosa, antisepse) a sterými jinými příčinami. Dožije-li se přes to některý lékař vysokéh věku, je právem příslušníky stavu svého uetfván a pozdravován.

Již Voltaire vypočítávaje vynikají muže, kteří se dožili věku sto let, poznamenal že ani jeden z nich nenáležel fakultě lékařské A slavný fysiolog a lékař Haller ve svém spise »Elementa physiologie corporis humani- vypočitávaje v VIII. díle muže význačné dlouho- věkostí (Longaevorum enumeratio) nemohl uvésti ani jediného lékaře. Hufeland, autor Makro- biotiky (dr. Preiningerem zčeštěné) zná jen jeden příklad takového lékaře kmeta — Hippo- krata. Podle tabulek dlouhověkosti od C as- zera a Lombarda má lékař ze všech stavů nejmenší vyhlídky na kmetství. Ve většině statistik udávajících průměrnou délku života a různých stavů, lékařům neprorokuje se dlouhý život. Jenom dr. Du Bois, dále dr. W. A. Guy, dr. P. Foissac a konečně dr. M ar misse shledali, že lékař, přes nevýhodné p d mínky životní náleží ke stavům, jichž příslušníci žijí průměrně nejdéle. Toto tvrzení bych nepodepsal. Mělo - li vůbe někdy pravdu, neplatí za nynějších zlých časů Hořejší statistikové měli na zřeteli vynikající lékaře a toto faktum nám rázem vysvětluje ne- souhlas. Slavní lékaři bývají zřídka před 40. rokem slavnými a kdo se dožil věku 40 le t- má již větší naději — podle známé statistické formulky — na delší věk, nežli individua mladší. Dr. Foissac našel na př. u 114 slavných lékařů průměrný věk 68.02 let. Dr. D u Boit revidoval 850 případů úmrti slavných lékařů, která sestavil Eloy a shledává, že dožilo se 20—30 let 7 lékařy, 30—40 let 37, 40—50 let 83, 50—60 let 136, 60—70 let 202 70—80 let 213, 80—90 let 116, 90—100 let 31, 100—106 let 4 — jmen jich však neuvádí.

Cuy v anglickém biografickém slovníku vybral 836 lékařů, z nichž přežilo 70. rok 376 (z těchto jen dva byli století. Současně uvádí průměrný věk lékařů v různých stoletích. V XV. století žil lékař průměrně 63 let, v XVI. 64.2 (dle S alz- manna 36.5), v XVII. 66.95, (dle Salz manna 45.80) a v XVIII. 67.80 (dle Salz- manna 49.8). Tento badatel, (Salzmann), je- hož statistika je novější, než Guyová, uvádí pro století XIX. průměrný věk lékaře 56.7 roků. Srovnáme-li obě statistiky, Guyovu a Salzman- novu, neubráníme se přesvědčení, že pozdější lékaři budou žíti asi ještě kratčeji, čemuž se nepodivíme, uvážíme-li na př. jedovatost antisep- tik, ve kterých chirurg a porodník žije takřk celý den. Marmisse uvážil 672 vynikají- eích lékařů, z nichž 409 bylo francouzského původu, a shledal, že průměrný věk jich dyl celkem 62 let 3 měsíce. Raubau d v svých dějinách pařížské Akademie lékařské udává, že průměrná délka života 287 akade- miků byla 58 let. Podle statistik anglických, F. G. P. Neisona a známějšího amerického statistika Farra jsou lékaři stavem velmi otu- áilým. Jiný anglický statistik Ogle sebral 3865 úmrtí lékařů od r. 1873—1882 a shledal co do dlouhověkosti lékařů poměry lepší. O'C on- nor zaznamenává, že v různých zemích jsou poměry různé. V Anglii je průměrný věk lé- kaře 54.9 let, v Irsku 57.6, ve Skotsku 71 6. V armádě a námořnictv u 42 5.

Později se otázkou délky věku u vojenských lékařů zabývali jiní podrobněji. Casper uvažoval poměry lékařů néme- ckých a dle 624 úmrtí vypočítal průměr 56 let 8 měsíců. V pozdější práci udává, že 60. roku života dožije se jen 16. díl všech lékařů. L om- bard udal pro lékaře v lepších poměrech ži- jící průměr 66.4 roků, pro praktiky v nepřízni- vějších podmínkách žijící však stanoví průměr- nou číslici značně nižší — 54 let. Madden hájí vyšší průměr 68 let, kdežto Neufville páčí průměrnou délku života lékařova na 52 le 2 měsíce a Gussmann 55 let. Esche- rich (Bavory) uveřejnil také znepokojivou pro příslušníky stavu lékařského statistiku, že jen 269 lékařů dosáhne věku 50 let a jen 4 ze 1688 lékařů. kteří žili r. 1852 dosáhlo roků 80. Odborníci pro pojišťování snažili se vypočítati průměrnou délku života lékařova se zřetelem k zájmům poji- šťoven. Také nepáčí dlouhověkost lékařů vysoko. Br. Birnbaum, od něhož pochází práce. která zužitkovala největší statistiku živoucíh lekažstva (150.000 osob), udává, že 51. roku 2žije se 25%, 60. roku 12.5%. 70. roku 59. . roku 0.8 a 90. roku 0.6 lékařů všoch. n000 případů úmrti německých lékarů vypo Stal průměrný věk v tom povolání na 57.8 let.

Americký demograf French, který sledoval 43 let všecka úmrtí se zřetelem k věku a po- volání zemřelých (operuje s množstvím 236.792 osob), uvádí pro lékaře průměrný věk 52. 16 let. Kortright vypočítal. na základě uvážení 450 úmrti lékařů novovarských průměrný věk 54.6 let. Wella zpracoval materiál 230.000 osob udal pro lékaře průměr 56.51. Roku 1892 byl nejvyšší věk průměrný při úmrtí lékařů ameri- ckých 58 let 7 měsíců. Podle Bertillo n je úmrtnost lékařů v Pannzu velmi slabá, kdežto ve Švýcarsku a v Anglii jsou póměry horší, což lze vysvětliti tím, že v těchto zemích je většin doktorů venkovskými praktiky, vydanými v ša nepohodě a trampotám všelikým. D aguillo udává, že 169 lékařů přežije rok 40., 359 do- žije se věku od 40—59 let a 49% přežije 60. rok. Cartax, který uvážil úmrti 254 lékarů. stanovil průměrný nejdelší věk 61 rok 10 mě- síců, kdežto starší francouzská statistika (G rauet) udala mnohem nižší cifru 44. roků.

Přečte-li člověk myslicí a uváží li všecky uvedené údaje a srovnává-li, zaráží ho nápadný nesoublas, neboť údaje differují v mezích velm širokých. To se dá vysvělliti jednak rozmanitým ma- teriálem, který statistikové zpracovali, jednak také nedostatky statistiky samě, kterými neni ovšem vinna věda, nýbrž někteří z těch, kleříji nopřosně a neopatrně píší. Tolik lze si však přece z těchto cife které především lékaře zajímati musí, jistě vy brati, že podnes nevíme určitě ani tolik, máll lékař průměrně delší život či kratší; většinou kloní se k mínění, že jen malá část 1é kařů dožije se vyššího věku. Nepracujeme tu několika málo statistikami Tak důkladné, snad úplné sestavení literatury toho předmětu, jaké podařilo se Picardovi“). z něhož čerpáme, nenalezli jsme dosud nikde. Tolik však přece z tohoto přehledu vysvítá. proč jsou století kmeti v řádách lékarů tal řídcí.

Zprávy. Bezocasé kury. Jsou nejměně tři odrůdy slepic u nichž se vyskytuje podivná zvláštnost, že přichá zej na svět bez ocasu a bez kostrěních obratlův. Obra- tle kostrční se ani později u nich už nevyvinou a proto zůstávají tyto slepice bez ocasu. Tyto tři odrůdy mají následující jména: hollandská odrůda sluje sabat, od- růda alsasko-lotrinská sluje sundgau, odrůda z ostrov Ceylonu pocházející nazývá se valikiki. Alsaské sle- pice bezocasé „syngotky“ jsou už blízko vyhynutí. ačkoliv ještě před šedesáti léty byly hojně rozšířeny. Jelikož se velmi často přihází, že vejce, bezocasou sle- picí snesená, jsou větrná čili jalová, doporučuje se. aby, kdo slepice této odrůdy má a pěstuje, je křížil se slepicí obyčejnou. Francouzský pěstitel drůbeže Crépin upozornil právě francouzskou akklimatační společnost na to, že jest výhodno tuto odrůdu křížit s obyčejnou slepicí: měl párek syngotek, ale tent párek zůstával neplodným, to jest, vejce bezocasou jeho slepicí (po bezocasém kohoutu) snesená byla ja- lová, takže se obával, že jeho syngotky zůstanou bez dorostu. I dal svého bezocasého kohouta k obyčej- ným slepicím. Slepice snášely dosti vajec a to dobrá, neboť se z nich vylíhla skvostná kuřátka. Polovice těchto kuřátek byla po slepici a měla řádně vyvinutou kostrč i ocas, polovice byla po kohoutovi a těm n- prosto scházely kostrční obratle i ocas. Hezocasé sle- pice znamenitě snášejí a hojně a to vejce značně v- liká. Milovníkům drůbeže lze tuto vzácnou, podivnou, ale užitečnou odrůdu vřele doporučiti k racionálnímu pěstění.

Slunečnice a malaria. Jest dokázaná věc, že mo- skyti, velicí komáři krajin horkého pásma, jsou ne- bezpečnými a hlavními rozšiřovateli malarie. Zdá se, že to již dávno bylo dobře známo domorodému ob- vatelstvu různých krajů tropických, které velmi růz- nými způsoby snaží se zapuzovati moskyty od lid- ských příbytků. „La Medecine Moderne“ dovídá se, že u obyvatelstva dela gojského zálivu veliké oblibě jakožto vydatný ochranný prostředek proti malarii — lépe řečeno proti moskytům — se těší slunečnice, v Jižní Americe jest slunečnice vážena jako dobr ochrana před žlutou zimnicí. Jakým způsobem působ slunečnice odpudivě na moskyty, není dosud vysvě- tleno. V Komati v jižní Arice dává nyní vláda konati so slunečnicí rozsáhlé pokusy na značné prostoře as 600 akrech, aby se dokázalo, jaký vliv má slunečnic na moskyty a tím i na zimnici. O podobných blaho- dárných vlastnostech jiné rostliny, Ocimum viride, podal zprávy anglický resident v Kabbě, jenž sámse přesvědčil, že jistý počet těchto rostlin, rozsázených kolem jeho domu, dovedl úplně zapuditi moskyty z nejbližšího okolí Nové doly železné rudy byly nedávno objeveny v Sydvarangeru u Varangerského fjordu v Norsku Byly tu objeveny zíly 70 až 200 metrů mocné; nej- menší žíly byly 30 m. silně. Soudí se, že toto ložisk jest asi nejmohutnějším v Norsku. Ruda z tohoto lo- žiska chová 60—70% železa; její obsah železa ne- klesá pod 40—50%%. Jelikož toto ložisko jest jen nepa- trně vzdáleno od mořského pobřeží a od řeky Pasvi- kelfu, jejíž proud poskytuje prý na čtyřicet až padesát tisíc koňských sil, jest rozkvět nových dolů naprosto jislý a zabezpečený

Telefonické zprávy „Nár. Listů.- Situa ce. Z Vidně, 29. června. Přestal rozhovor a bo o to, má-li se říšská rada sejíti v červenci zase čili nic. Úvahy o tom ustoupily úplně do pozadí. Zcela jiné dostaly se do popředí, totiž, doporučuje-li se říšskou radu vůbec svolati za poměrů rozháraných. A tu můžem konstatovati, že již jest jednomyslný ustá- lený soud: 1: že nemá býti říšská rada svolána, dokud nebudou dány záruky no mální dělnosti; 2. že tato normální děl nost může býti zjednána jenom kompromis sems Čechy. Pravíme výslovně kompromi s s em Toto slovo vyskytuje se v listech německých,n koliv slovo: smír, nikoliv dohodnutí, ni koliv uspokojení. Jde tudiž o nějakou polovičatost. proti které protestovati již mu- síme předem, jsme přesvědčeni, že protin budou také všichni poslanci čeští. Byloť právě usneseno v klubě českém před jeho rozchodem že poselstvo české ve Vídni nepřejde do normá ní opposice dotud, dokud nebude zjednán sta naprosto jasný, prostý neurčito stí. Množí se v německých listech hlasy, appel- lující na čtyřspolek německých stran ve sně- mevně, aby učinil nějaké dohodnutí s českými poslanci. Možno po té stránce rozeznávati tř varianty: 1. jedni volají ua německé strany srovnejte se s Čechy dříve, nežli tak učiní vláda; druzí: srovnejte se s Čechy dříve, nežli tak učiní vláda bez vás, a konečně třetí: srovnejte se s Čechy, nežli tak učiní vláda proti vám. Berouce tyto projevy na vědomí, můžeme jen opakovat, že na straně české zásadního odporu proti slušnému dorozumění není, že však doroz- umění toto státi se může jenom, jak jest pově- děno z poslední zprávy klubu českého, za pl- ného splnění známých požadavku. Gazette médicale de Paris, 1903, sv.1

Prapodivné názory nalézáme dnes v ponděl- ním antisemitském listě zdejším, názory, které patrně jsou inspirací v ládní. Praví se v týden- níku tom: „Bude se jednati zvláště o to, vyrov- nati se s českou, po případě také jihoslovanskou obstrukci. To však stíženo bylo po převratu uher- ském. Obstrukce doznala velkého morál- niho povzbuzení. V uherských událostec však jest vážné napomenutí ke všem stranám, aby připravily se na blížící se nebezpečí, hrozíc celé rakouské monarchii a svůj vlastn dům opatřily. Právě Čechům a Jihoslovanům musí prý záležeti na tom, aby vystavěli hráze proti nebezpečí uherskému. Nebyli bychom tudíž nikterak překvapeni, kdyby na podzim na pra- vici ukázal se obrat k lepšímu takřka automa- Avšak německá slevice má rozhodnou po- vinnost, aby obrat ten nerušila. Hrozbami a ná- silím nepořídí se nic. Kam se s nimi dojde, ukazuje tragikomická přihoda Tiszova v Uhrácho Musí se hledati cesta ke kompromisu, má-l býti vyvarováno nebezpečí, že se bude musi ťaké kapitulovati. Pokus dohnati stát a vládu snad ke krajním prostředkům proti Čechům. jest odsouzen předem k nezdaru«. Tak tedy: Čechově stavěti mají hráze na nich čeliti Maďarům. Nikoliv ! To nen úkolem českého národa, český národ má nejen povinnost, ale také právo: býti jednou sobcem.

Posl. Schreiner proti »počešťování-. Z Prachatic, 29. června. Ve schůzi. pořádané ve dvoraně turnérů, promluvil zde posl. dr. Schreiner široce a dlouze počešťování českého jihu a Šu- mavy. Dle jeho výkladu všechny úřady soudcovské, politické a finanční nalezají se v rukou českých. Vyslovil se proti druhé české universitě, poněvadž by ji byl jen rozmnožen počet českých ucházečů a tím i konkurence Němcům. Přijata byla resoluce ve smyslu jeho výkladů, ve které se také žádá naprosté ná- rodní rozhraničení a dosazení výlučně ně- meckých úřadníků do tak zv. německého území. Kromě toho se žádá, aby také ve smíšených okresích nebyl dosazen žádn český úřadník, který není naprosto mocen němčiny. Hr. St. Badeni zase maršálkem v Haliči. Z Vídně, 29. června. Hr. Stanislav Badeni byl jmenován zase zemským maršálkem království haličské- ho místo hr. Potockého, jenž stalse místodržitelem. Jmenování bude pozejtří vy- hlášeno v úřadním listě. Zápasy o nástupnictví hr. Potockého rozřešeny restaurací. Dosazen maršálek, který byl před hr. Potockým. Když hr. Kazimín Badeni byl propuštěn jako min. předseda, řekl nám jeho bratr: »Také já nezůstanu v úřadě.« Skutečně podal demissi, když vy- pršelo šestiletí. Neměl úmyslu vrátiti se v svoji hodnost. Překážky byly četné a různé mezi nimi také rodinné, dodejme určitěji, manželské. Kromě toho hr. St. Badena ne- mile se dotklo, že nebyl povolán v čelo politické správy haličské jeho bratr, na pro- spěch kterého rád by se byl zřekl své funkce. Přijal li ji nyní přece, jest to svědectvím,že není doba dalekou, kdy také hr. K a z i mir Badeni bude opětaktivová n. Sna

dříve, nežli hr. Potocki tušl.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 29. června. (C- B.) Pátý sjezd křesťansko-socialního dělnictva v Rakousku, jenž byl včera zahájen, přijal resoluci o organisaci, agitaci a politických právech dělnických. Dnes přijaty resoluc o novém celním tarifu, opravě a zdokonalení dělnického pojišťování, čímž porady byly ukončeny. Politika hr. Khuen-Hedervára. Z Pešti, 29. června. [C. B.) Ve dnešn schůzi liberální strany představil se před seda ministerstva hr. KhuenHedervár se svými kollegy a prohlásil, že si blaho přeje, že s nimi náleží této straně, ke kten náležel od počátku své veřejné dráhy. Ze strany této čerpal vždy sílu, kdykoli se o hodlal k nějakému kroku. Liberalismus, kter tvoří pevný její základ, jest odůvodněn dě jinami národa a okolnost tato vysvětluje moc liberální strany.

Ministerský předseda stotožňuje se s vůl strany, čehož neklamným důkazem jes způsob, kterým utvořil svůj kabinet a roz- hodná vůle nynější vlády, sledovati ve všem liberální směr vlády pře- dešlé. (Hlučná pochvala.) Předseda ministerstva doufá, že tato politika setká se se souhlasem strany. (Hlučná pochvala a provolávání »Eljen !«) Dále pro- hlašuje, proč v těžké nynější situaci převza vládu. Parlamentní poměry utvářily se tak. že rozřešení krise stalo se příkazem krajní nutnosti. Musí se rychle, poku vůbec možno, zjednati ústavní řádné poměry (Hlučná pochvala) Zejtra ve snémovně ministerský před- seda zevrubně vyloží, na základě kterých zásad podjal se tohoto těžkého úkolu, avšak chce již zde označiti ve velkých obryseh základy své budoucí činnosti. Základem jeho vlády bude zachování XII. článku zákona r. 1867, v jehož důsledku pečovati bude vláda o zásadu společné armády, če- hož mimo jiné jest proto také třeba, poně- vadž jest to nejlepší cesta k zachován země a monarchie. (Hlučný souhlas.) V sou- vislosti s tím musí prohlásiti, že přistupuje zcela na prohlášení dřívější vlády i na jeho formu. (Pochvala.)

Za hlavní úkol pokládá upevněn uherského státu všemi směr (Hlučná nadšená pochvala.) Ministerský předseda prohlašuje dále že pěstovati bude bratrský pomě s Chorvatskem, jak činil to vždy. (Po- chvala) Pokud poměry země spočívají n pevném podkladu, jest potřebí sebevědomí. dobře rozvážené politiky, na kterou klást bude největší váhu. (Pochvala.) Chceme pravil, upoutati pozornost zemé na velice důležité hospodářské otázky, nebot jen hospodářsky konsolidovaný národ může dostáti velkým úkolům, které si musí vy- tknouti. „(Hlučná pochvala.) Ke splnění těchto čtyř v hrubých ob- rysech naznačených úkolů jest dále nezbytno a potřebno, aby se vláda mohla opírati oavětšinu, jejíž členové jsou mezi sebou solidárními a která se také stotožňuje s vládou, vyšlou z jejího středu. Ke zdárné působnosti jest dále třeba v zájemné důvěrv. Před- seda ministerstva žádá, by každý člen strany ve všech veřejných záležitostech s plnou dů- věrou na něj se obracel a vyslovuje konečně naději, že se mu za blahovolné podpory důvěry strany podaří, těžké úkoly vlády splniti. (Hlučná pochvala) Když posl. Karl Hieronymi a Em. Hödossy vyslovili předsedovi ministerstva důvěru a slíbili mu podporu, byla schůze skončena. Události v Srbsku. Z Cařihradu, 28. června. (C.-B.) Srb ský král Petr I. oznámil sultánovi tele- graficky své nastolení, načež dostal přátel- skou odpověd. Z Bělehradu, 28. června. (C.- B Francouzský vyslanec vrátil se včera večer do Bělehradu. Z Cařihradu, 28. června. (C.-B.) Na bělehradský rozkaz vyslanec-generál Gru- jič zůstane zatím zde. Z Bělehradu, 29. června. (C. - B.) Ně mecký vyslanec zahájil dnes znovu styky se srbskou vládou.

Z Balkánu. Z Cařihradu, 28. června. (C.-B.) Dle údajů Porty komitadži zabili ve vsi Dertovči bulharského duchovního Liga a také kněze Demetrija, jenž za něho sloužil zádušní mši. Ve vládních kruzích prohlašují, že ne- došly žádné zprávy o hraničný ch událostech, jež oznamovány ze Sofije. Řečtí metropolitové dramský, ser- reský a solunský snaží se o návrat exarchát- ních osad k patriarchátu pod záminkou, ž sbírají adresy oddanosti a turecké úřady je v tom polporují. Od 18. t. m. svedeno s četami š est nových bojů Z Cařihradu, 29. června. (C. -B.) Porta oznámila vyslancům rakouskému ruskému, že 80členná četa přecházejíc z Bul- harska, odvedla obecního starostu leše- ckého a zavraždila ho na lešeckém vrchu, protože zradil komitadže. Komisí pod správou kirkilisského guver néra bylo nařízeno šetření v obcích onoho kraje, jejichž obyvatelstvo stěhuje se do Bulharska. Vypovězený Albánee. Z Říma, 28. června. (C.-B.) Albánský agi tátor a novinář Dervišina byl včera — dle novin — z Italie vypovězen a policejní úřadníci zavezli ho na francouzské hranice. Nový řecký kabinet. Z Athén, 28. června. (C.-B.) Nový kabinet je sestaven takto: Theotokis presidium a zahraničné, Levadis vnítra, Lombardos vyučování, Kalagero- pulos spravedlnost, Stefanopulo s ná- mořnictvo, Simonopulos financea Griva s vojenství.

Italský senát. Z Říma, 29. června. (C.-B.) Senát při- jal tajným hlasováním 91 proti 11 hlasům půlleiní rozpočet. Francouzská sněmovna. Z Paříže, 29. června. (C. B.) Sně movna rokovala o Dubussově návrhu na zvýšení cla z dobytka a masa, dová- ženého z ciziny. Posl. Castillard podporoval návrh proto, že — jak se zlepší veterinární po- měry v cizině — Francie bude nucena ote- vříti své hranice dovozu cizího dobytka. Posl. Thierry opřel se návrhu se zř telem k vyjednávání s cizinou stran obno- vení obchodních smluv. Posl. Plichon přimlouval se za ná- vrh, konstatuje, že Německo a Rakousko zvýšily dovozná cla na dobytek. Posl. Dubussy trvá při svém návrhu protože prý je ho třeba, aby se předešlo zkáze francouzského dobytkářství. Ministr orby Mougeot žádá za vrá- cení návrhu celnímu výboru, protože ministn zahraničních věcí nemůže dnes přijíti do sněmovny. Posl. Bebussy odporuje vrácení svého návrhu, jež zamítnuto 406 proti 181 hlasům.

Sněmovna přešla potom k rokován zevrubnému. V čl. 1. žádá výbor, by se ustanovilo maximální clo 30 fr. a minimální 20 fr. z 100 kg. živé váby. Posl. Siegfried odůvodňoval změnu, aby minimální clo se snížilo na 15 fr. Ministr orby poukazuje na vývoj domá cího chovu dobytka, jenž přiměl ministr Delcasséa, aby se sousedními státy, ze- jmena s Anglií a Belgií vyjednával o opětn otevření jejich hranic francouzskému dobytku. Vláda nezapomněla při tom na otázku zlep šení veterinářských poměrů v cizině a ne- pomyslila na to, že by poměry ospravedlňo- valy zvýšení cel. Ministr žádá, by se posl. Siegfriedem navržené celní sazby schválily. (Odpor na různých místech.) Posl. Debu ssv přimlouvá se za své návrhy celních sazeb které se 406 proti 169 hlasům schvaluji V poradě pokračuje se zejtra. Z anglických sněmoven. w. Z Londýna, 29 června. (C B Horní sněmovna schválila rozpočet ve všech třech čteních bez debaty.

Rosebery o technickém vzdělání. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Ea of Rosebery v listě zaslaném předsedovi zdejší hrabské radě navrhuje zříditi v Lon- dýně podobný ústav jako je vysoká škola charlottenburská. Je prý skoro hanebno, že anglická mládež nabývá svého výbornéh vzdělání technického jen na universitách amerických a německých. Různé odbory anglického průmyslu trpí nedostatkem při- měřených ústavů. Charlottenburská škola je dokonalým vzorem, jí sluší připsati nemniy podíl na úspěších německého velkoprůmyslu. Proto bývají nejlepší místa obsazována Němci a ne mladými Londýňany. Celý plán zález v tom, aby se sebralo ročně 20..000 fr. As proto hrabská rada převezme tento nákla a nová vysoká škola přidruží se k londýnské universitě. Harcourt proti Chamberlainovu plánu. Z Londýna, 29. června. (C.-B.) Ha- court dorážel v sobotní své řeči v Malwoodu prudce na Chamberlainův plán, protože by se zdražily všecky potraviny pro lid a ne- vyzískala by se tím žádná výhoda. Řečník zapřísahal obecenstvo, aby nedávalo se svésí voláním po odvetě. Provozuje se neslavná hra, zostřují-li se prostředky proti Německu a považuje-li se za populární heslo: »O plafme to Německu!« Odplata nemůže se omeziti na Německo a odveta naproti Spojeným ob- cím, jež jsou dobrým přítelem a vzácným kupcem, byla by tuze opovázlivá. Porážka Angličanů v Somalu. Z Džibutu, 29. června. (»Havase Somalové, přichozí z Bohotle potvrzují, že 2000 vojáků-domorodcův a asi 40 anglických důstojníků byliu Bohotle od mullaha pobiti, 3 dů- stojníci vyvázli a přibyli 19. t. m. do Berbery. Ujišťuje se, že anglický vyslanec Ha- lengton, jehož čekají na dolním Nilu, pře- rušil svou cestu přes Harar pro událostiv Somalu.

Z asijského Východu Z Jokohamy, 28. června. Ze Seulu oznamují od řeky Jal ruských vojáků překročili tuto hra a zřídili si nedaleko ní dvě stanic Z Petrohradu, 29. červ Dle vladivostockých zpráv japon vyslovují povděk nad sblíženír ska s Ruskem, zjednaným ruského ministra vojenství Kuro Jedny noviny jmenují tohoto mini míru, připomínajíce, že bydlí jal ponského císaře v šipském palaci menání to, jehož nedostalo se dosu. nému cizinci, leda královským princům. Dle nového ujednání bude se dopravo vati pošta z Tokia do Petrohradm za 22 (místo dosavadních 24) dní. Telegrafické zprávy hospodářské. Z Nev. Yorku, 28. června. (C. B Cena dovozu za minulý týden činila celkem 10,070.000 dollarů. Z toho připadá na látky 1,910.000 doll. Za minulý týden vyvezeno bylo stříbr zs 455.440 dollarů. Vývoz zlata obnáše 4,230.429 dollarů, z toho dodáno 2,785.011 doll. do Francie, 1,311.918 doll. do Německ a zbytek do Západní Indi. Státní rozpočet a železníce ruská. Z Petrohradu, 28. června. (C.-B) »Věstník financov« prohlašuje po delší úvaze, že úsudky novin o poradách státní rady stra státního rozpočtu na r. 1903 a náhledu ministn financi Vitte o těchto poradách vysloveném, že ruské železniční hospodářství vykazuje škody. zakládají se na nedorozumění. Dalším r om- vojem železniční sítě nejen nehru státnímu rozpočtu žádné nebezpečí, naopak l očekávati, že přispěje k zachování rovn- váhy ve státním rozpočtu. Bavlnářský trh. Z Londýna, 29. června. (C. B.) Z Ne- vého Orleansu oznamují: Dle novinových zpráv z Nového Yorku kolují tam pověsti, že zřizuje se velký bavlnářský trust, jenž chce ovládati obchod bavlnou po celém světě. Nejbohatší b- vlnáři novoyorští, londýnští, liverpoolstí a anl- verpští jsou prý jeho členy

Národní hospodář. Koliektivní smleuva pracovní. Ještě nejsou ukončeny dohry veliké stávky uhla ské a již projevuje se mezi dělnictvem Spojených stá- tů severoamerických mocné nové hnutí stávkové. Z- tím mezi dělnictvem v dolech a textilních závodech A opět stojí v popředí stará otázka, o kterou sveden tolik zápasů a bojů, které přineseno tolik obětí a kter bude odklizena teprve tehdy, až bude uznáno pln stanovisko dělnické — otázka kollektivníc smluv pracovních, otázka organisačního práva dělnického. Jde tedy o starý požadavek dělnický, který tk vítězně činěn anglickými odborovými spolky a kierí převzalo dělnictvo Unie od svých velkohritských so- druhů. Jest jen čistě logickým důsledkem, že ve spo- lečnosti, vybudované hospodářsky na liberalistnín zásadách a stojící tedy speciálně co do poměru praco- ního na stanovisku t. zv. svobodné smlouvy pracovnl, snaží se dělnictvo vyrovnati dané mocenské rozpory obou stran na smlouvě pracovní interessovaných — dělníka a zaměstnavatele — tím, že usiluje postaviíi proti více méně organisovanému zaměstnavateli pe- nou organisaci dělnickou. Sám o sobě jest dělník proli zaměstnavateli stranou slabší při sjednávání pracoví smlouvy a tedy stranou, které lze diktovati. Právo nepřijati nabídky zaměstnavatelovy jest až příliš časta korrigováno naléhavými potřebami existenčními. Sto- jí-li však proti zaměstnavateli pevná, jednolitá orga- nisace dělnická, která může tím, že ovládá veškeré dělnictvo toho kterého odvětví, přinutiti zaměstna- vatelo k poskytnutí lepších podmínek, jest alespoh z valné části vyrovnán mocenský rozdíl a splně požadavek rovnosti stran při sjednávání smlouvy pracovní.

Velikolepě organisace kapitalistní, kleré utvořen v posledních desetiletich v Unii, nemohly zůstati př- rozeně bez vlivu na dělnictvo. Kmenem cvičenéh dělnictva Spojených států byli vždy Angličané, klen přinesli do nové vlasti tradice britských organisul dělnických. Jako ve starém domově, tak jest i v Ulni nejpřísněji organisováno dělnictvo železářské a ocelá- ské, uhlářské a textilní. Ono jest průkopníkem org- nisačních snah a přináší jim největší oběti. Pro záp samotný nejchaaklerističtějším jest právě boj dělník železářských a ocelářských. Otevřeně veden byl ji dvakráte (1892 a 1901). Po obakráte bylo dělnidív poraženo, aby jen tím vylrvaleji se připravovalo k zá- pasu dalšímu. Jest nepopíratelno, že za pokračujících a mohutnících organisací zaměstnavatelských musl dělnictvo stejné právo vybojovati na organisace sice na zaměstnavatelich i sobě. Formálně si ovšem dělnictvo ve většině států vybojovalo svobodu kon- liční, de facto ale nikdy nebyl zápas prootti koaličním snahám dělnickým vedem tak ostřejakodnes, v doběkartelů a tre- stů. Přirozeně. Posledním eílem kartelů a trustu jest snaha ovládnouti suverenně veškery výrobní pel- mínky. Čím větší však jest moc dělnictva na stano- vení podmínek pracovních, tím dále jest k těto suve- rénitě. Odtud snaha, obmeziti co možno vliv orga-