Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXII.

2

V Praze, v úterý dne 30. června 1903.

Praha

3

Čisiu 170.

4

a ranní a odpol. liste před pl ácíi se Praze v sdn inistn uitt drojí donášk íkta : :

Praha

5

n . ana ee dtrk l sdrojí zis llk ::kE

6

kg x ií

kg

7 article

Tak lacino nás již nezískáte!“ Místopředseda poslanecké sněmovny cislj- dnského rajehsrátu a vůdce staročeské strany Moravě p. dr. Jan Žáčlek jest bez odporu ohtikem, jehož ani nejsočivější německý od- hrce nepodezřívá ze smýšlení radikálníhoa řpjatého. Rozvaha chladného rozůmu vždy jěla v něm vrch nad vroucnosti citu, ideálem iho byl vždy onen věhlasný státník a vlastene soravský Karel st. ze Žerotína, který v nej- ritičtější pro ná od český době bělohorské tak iplomaticky dovedně obstál na střední cestě. Nuže, hle, tento vysoce rozvážný, zkušený opatrný politik dr. Žáček, jenž býval odpů- em obstrukce a vždy radíval nám ku politice imírněně, ku politice vzájemných kompromisů trpělivého vyjednávání s vládami i s Němci- entýž dr. Žáček dnes lomí rukama na osledními událostmi v této mo krchii, »kteréž i nejmírnějs politiky uvádějí v pravý úža s nechávají v nich vznikati pochyby vážné, z d aktické zásady jejich jsou správ- a nejsouli snad k dosažen pravedlivého cíle účelnější m rostředky — z uherského parla- entu? V říjnu r. 1899 kapitulovala aulorita státní revolucí německo-socialistickou — vzavši du našemu dobré jeho právo, aby ztišila engu saň furoru německého, když mu demokraté vídeňští přispěli na pomo laillony pouličními: — nyní kapitulo- před revolucí maďarskou, jakmile ži iní strany ku věci její se počaly na- k, že Šlěpán Tisza nemohl již pro předlohu sehnati většiny ve sněmu uher.

doktor Žáčlek Karel st Němec Žáček Morava Žerotín poslanecký sněmovna Šlěpán Tisza

8 article

Zkušený politik dr. Žáček postihuje kosáhlý význam obou těch událostl. něla kapitulace z r. 1899 za následek sžolozmach německé zpupné pa- sti a nesmířlivosti, kterou áda Körbrova zcela otočena a eašn proti nejspravedlivějším požadavkům sevnův, tak jistě znamená též v Uhrách ntžna vlády Khuen- Hedervarovy z Košutov zacátek konce dualismu a ne daleké přišu státoprávní jako náro d hospodářké rozluky mezi oběm oJovinami monarchie, jinými slovy ěonální unii, za kterouž košutovci bojují aierouž se bezpečně také sami spoluzaklada- telě dualismu, zdejší němečtí centralisté, co ne- viděf sníři, jak tomu již nasvědčuje nejnovějs projev, jednoho z jejich povolaných vůdeů, dra Zd. S'chückra, jenž se prohlásil právě do slova»Kdož by si byl pomyslil, že může v R kojuskikdy nadejíti takovýto obrat, aby rev nežk gtrana v Uhrách stala se diktujlc šejk postavení, určujícího další osudy igto couvnutí před obstrukel Košutovou lpovzbuzuje mys! Čechů, al b bklně podrývá víru v mož- pdalšího udržení dualismu ebe obětavější obhájci sy- mu dualistického nepřejí sob s již dalšího udržení duali- okého stavu, nýbrž shledávají onen ždy více mohutnící a rozhodu- ici vliv Uhrův naprosto nes ne si tel- ý smiřují se vždy více s politickým pro- ramek: »Pryč od Uher a od jich ubného vlivu, byť i hrozilo nebezpečí, t6ho celé řadě našich hmotných zájmů Szejde smožná újma. Lepší i toto nebezpečen- tví, pro něž se již také najde léku, nežl kralé to ochromení našeho vlast- rcho státního a hospodářskéh rozvoje madarským chauvinis- 8) kni

Žáček Khuen Hedervarův Zdeněk S chücker Košutův Čecho Uhrův Uhry

9 article

sky by se mohlo za to míti, že budou enřecií levičáci zdejší se svým Körbrem erudobřit a usmířit šestimillionový historický 4 český spravedlivým vyhověním jeho ná- gplitickým a kulturním požadavkům sbám: toť přece vyložená conditio sine qu oškeré »zachraňovací akce«, veškeréh fxání zoufale ro zháraných poměrů v téte erské polovině říše. Hež, jakým duchem zatím supí zde stalajšeště tato prazvláštní společnost německých acipnálů, luegrovcův, pokrokářův a ústaváckých statkářův proti národu našemu lním jeho potřebám? Kdežto v Něme- liremém, — jak dokazují socialistická ikslní volební vitězství těchto dnův — vlny pckého národního chauvinismu, od Sedanu os bismarkovskou mocně vzedmuté, již po ruhodně ulehají — zde v Číslajtani jt to doposud šumně se vzdouvají a bouři. řožujíce příbojem svým byt tohoto soustátí edevším tu naši českou tvrdou výspu, trčíc zksměle od věkův do moře německého. — S tou starou podlou 1 ž1 Esopova vlka mene, s tou starou křivou žalobou, že my ns jejich života a bytu německého ohrožujeme, rtech, němečtí hegemoni neustále štvou ně- ký lid a vídeňské vlády do žhoucího nepřá- proti našim snahám, proti našemu dob vku, proti samostatnosti zemí koruny sl Zuřivě odpírají nám rovné právo ve vla laškch, zakazujíce vládě, aby se neopová- dyže je po zákonu platném vrátit, zarytě odpí- druhou českou universitu pro slovanskou toravu, nad níž chtějí udržet své německé tízené panství z milosti Vídně a nad to ještě lují o roztržení nám vlasti na dvě vorávní území dle národnostních hranic, abysi tu zřídili svou samostatnou německou zemi,v niž by Čech byl psancem, kdežto v ostatní naši loyanské oblasti chtějí nás podčiniti německé voře moci uzákoněním němčiny z a s tá t n ayk veškeré veřejné správy v Rakousku. inole tno

Esopův Nout Sedan Vídeň Čechy Rakousko

10 article

K dosaženi těchto vražedných cilů svých právě zpevnili těchto dnů své nové německé souručenství, svůj parlamentní čtyřspolek něme- ckých velkostatkářů, nacionálů, luegroveůva pokrokářů, k vůli tomu buntuje se Prades Bärnreithrem a Lueger s Grossem, aby touto koalici 136 německých šplhavců domohli se v Rukousku trvale moci vládní nad námi a srazili nás zde v postavení helotů. To je smysl a účel toho »rettungschoru« Rakouska, jak se sami nazývají a jemuž asi Körber byl kmotrem. Akce jeho již počíná: jedněmi a těmitáž ústy počínají pánové foukati studeně i vřele. Zatím co nám Zdenko Schücker hrozí rozdrce- ním naší obstrukce, Luegrův vídeňský »Volks- blatt« jakož i »Zeit« klábosí o potřebě vyjed- návání, dohodnutí a kompromiss u Němeů s námi »od národa k národu«. Takhle něja- kými novými punktacemi vídeňskými kdyby ná dovedli omésti a ohnouti! Avšak letos není loni ! Poznali jsme během dob miliusy p ř íli z blízka, než abychom po škodě znovu se dalji jimi napálitl

Bärnreithr Lueger Gross Körber Zdenko Schücker Rakousko

11 article

Sám umírněný Moravan dr. Žáček dnes důtklivě varuje a ukazuje na nej. horší a nejzavilejší nepřátely škůdce naše, řka: »My dosud obeeně za nejhorší ze svých odpůrců zvyklí byli považo- vati Všeněmce; ale ve skutečnosti ně- meckopokrokoví — ani ne německo- lidoví — poslanci moravšti jsou vůči našim osvětovým potřebám nepoměrně horši, zuřivější a nesmiřitelnější a vě - šími i nebezpečnějšími jsou škůdci stát- ního pořádku než pánové Schiönerer, Wolt jejich družiny. Pánové dr. Gross, baron d'Elvert a jejich přívrženci j so odpůrci tak zavilými aurputnými, že Všeněmci ani zdaleka se jim nevyrovnajl..« A vláda páně Körbrova k vůli nim z obavy před jejich hrozbami ode- přela nám opět smírnou ruk u. To uka- zuje ovšem velmi smutné aspekty pro cely tento stát.« A pod dojmem tohoto poznání ani ten nej- mírnější z politiků moravských již nevidí jiné spásy pro národ náš, nežli v nejrozhod- nější a nejostřejší opposici prot panujícímu systému vládnímu volá rozlrpčen k vídeňským kruhům rozhoduji- cím: »Věztež, tak lacino sotva kdy už delegace česká zlskati se d pro normální práci, jak možno to bylo posledně.« To jest: Již se nespokojíme pouhým na- vrácením nám rovného práva a zřízením české university na Moravě — ale zvedneme bo za celé dobré právo národa na- šeho v tomto soustátí; nepropůjčím se vám ku pomoci proti Maďarům, ale požado- vati budeme své právo pro svou vlasť a pro svůj národ jako Madari

Moravan doktor Žáček Schiönerer Gross Elvert Körbrův Maďar český univerzita na Morava

12 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 29. června. (Změna uher'sko vlády.) Uherské úřadní noviny zel dne 28. t. m. otiskují vlastnoruční listy panovníkovy, jimiž se mění vláda v Uhrách. Líst, jímž se propouští Kolom. Szell, zní; „Milý šl. Szelle! Ve smyslu Svého rozhod- nuti ze dne 16. t. m. zprošťuju vás tímto defini- tivně místa předsedy uherského ministerstva. Př té příležitosti vyslovuju vám nejsrdečnější dík za věrně, vynikajíeí a úspěšné služby, které jste ve svém ministrpresidentském postavení pro- kázal Mně a vlasti i za kritických poměrů s do- konalou oddunosti a vzáenou obětavostí. Uboz- pečuju vás své nezměnitelné milosti i své dů- věry a nepochybuju, že neodepřete veřejným zá- ležitostem ani pro příště svých všestranných; ži- vetní prací nashromažděných zkušeností a svého opravdu vysoce ceněného účastenství. Ve Vídni. 27. června 1903. František Josef v. r. Novému předsedovi mínisterstva dán násle- dující list: „Milý hr. Khuen-Héder váryl Zprošťuje vás hodnosti bána chorvatského, sla- vonského a dalmatského, jmenuju vás svým uherským ministerským předsedou a očekávám vašich návrhů stran sestavení ministerstva. V Vídni, 27. června 1903. František Josef v. r. Szell v. r.

Szelle František Josef Khuen Héder Szell Praha Uhry Vídeň

13 article

Odstupujícím ministrům dány listy tohotc znění: „Milý polní zbrojmistře, barone Fejér- váre! Následkem demisse Mého uherského mi- nisterstva a vaší vlastní prosby zprošťuju vás v milosti vašeho místa, s plným uznáním vašich s neúnavnou horlivostí konaných věrných a vy- nikajících služeb. Ve Vídni, 27. června 1903. František Josef v. r.“ List téhož znění zaslán hr. Szechényovi. V listě pro mínistra za Chorvatsko Cseha vyslovuje panovník své nej- vyšší úznání za věrné a horlivé služby. V dalších vlastnoručních listech potvrzují s opět ve svých úřadech ministr financí dr. Ladisl. Lukacs, ministr osvěty dr. Jul. Vlassi cs, ministr orby dr. Ignác Darányi, ministr spra- vedlnosti dr. Alexandr Plósz a ministr ob- chodu dr. Ludvik Láng; dále jsou jmenováni ministrem honvédů generál-major Desid. Ko- lo ssváry a ministrom za Chorvatsko, Slavonii a Dalmacii poslanec a professor záhřebské uni- versity Mikuláš Tomašič. Ministerský před- seda hr. Khuen-Hěderváry pověřen sprá- vou ministerstva vnitra a dočasně také sprá- vou ministerstva u osoby královy (a latere) Vlastnoručním listem, jímž g.-m. Kolo ss- váry jmenován ministrem honvédů, jmenuje se současně také tajným radou Odstupující ministry přijal panovník v ne- děli ve slyšení na rozloučenou. Nej- prvé byl přijat Szell, jemuž panovník děkoval vřelými slovy za obětavé služby; taktéž vřelé díky vyslovil panovník bar. Fejérvárov i. Po něm přijati hr. S zec hényi a C se h.-

František Josef doktor Ladisl Jula Darányi Plósz Ludvik Láng Desid Tomašič Khuen Hědervára Fejér Vídeň Chorvatsko ko Slavonie Dalmacie

14 article NILIS

NILIS Po 10. hod. byl vzat do přísaky nový mini- sterský předseda hr. Khuen-Hédervárv. Intervenovali při přísaze hr. Jul. Szechényi jako uherský korouhevní pán a ministr Vlassics, jenž předčítal přisežní formuli. Při příkaze nových ministrů Kolossvára a Tomašiče byli přítomni hr. Khuen a hr. Szechehyi. Po přísaze předsta- vilo se panovníku celé ministerstvo; císař pro- mluvil krátkou řeč, načež každému ministru po- dal ruku a tím se s nimi rozloučil. Hr. Khuen Héderváry přijat pak ve zvláštním slyšení, po něm jednotlivě ministři Lukacs, Vlassics, Koloss- váry a Tomařič. Ke slyšení přijeli, všichni mi nistři v uherském slavnostním národním obloku vyjma Kolossvára, jenž přibyl ve vojenskán stejnokroji. Král byl pří přísaze oblečen vi čer venou uherskou maršálskou uniformu. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 29. června. Finanční obtíže v Srbsku. V Bělehradě, 26. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) Dneškem dovršeny slavnosti, spojené s nastolením nověho krále a počiná těžká práce, jejíž účelem bude vyléčiti Srbsko z těžké cho- roby posledních let. Že král Petr potvrdil v úřa- dech celý dosavadní zatímný kabinet, přijato s uspokojením také ve straně radikální, přes to, že staré radikály zastupuje v kabinetě pouze jeden člen, Stojan Protič. Protič jako ministn vnitra jest straně zárukou, že koaliční vláda bude se říditi přesně dle zákona a ústavy a že se nestane pranic proti zásadám strany radikální.

Nilis Khuen Hédervárv Jula Vlassics Kolossvár Khuen Héderváry Lukacs Koloss Petr Protič Hradec Praha Srbsko Bělehrad

15 article

Nynější vláda zůstane u vesla, jak již sděleno. do nových voleb skupštiny, načež nastoupí vláda parlamentní. Po přijetí zrevidované ústavy z r. 188 soudilo se, že stará skupština a senát se rozejdou hned po příjezdu králově. Ukázala se však po- třeba, aby oba zákonodárné sbory zůstaly pohro- madě ještě několik dní. Shledalo se totiž, že vláda Cincar-Markoviče výdala ze státní po- kladny několik millionů dinárů, kterýžto výda nebyl povolen posledním schváleným rozpočtem a proto je výdaj onen nezákonný. Nynější vláda našla státní pokladnu téměř prázdnou a proto potřebuje jednak povolení skupštiny k novým úvěrům, jednak rozhodnutí, jak má zakročit proti členům kabinetu Cincar-Markovíče, kte překročili rozpočet. Někteří poslanci a senátoři jsou pro to, ab členové bývalé vlády, kteří zůstali na živu, byl postaveni před soud pro přestoupení zákona rozpočtu. Jiní poslanci znají za to, že za překro čení rozpočtu byl odpovědným pouze král Alax- andr, na jehož osobní rozkaz rozpočet překro čen, a že tedy nutno sekvestrovati jeho pozůsta lost. Choulostivou otázku tuto má rozřešiti zá- konodárný sbor dřívé, než se rozejde. Zmíniv se o pozůstalosti nebožtíka krále. dodávám, že se u soudu přihlásil k této pozůsta- losti jako oprávněný dědic plukovník Konstan- tinovič. Bývalá králova Natalie jako matka se nepřihlásila dosud k dědictví, ale čeká se, žeso přihlásí, a také další příbuzní. Obrenovičů uherští baroni. Nikoliči a Bajiči

Natalia Obrenovič Nikolič Bajič CincarMarkovíč Alaxandr

17 article

Z rozmluvy s Petrem Karaďorděvičem. Petr Karaďorděvič přijížděl ze Ženevy ča- stěji do Petrohradu, aby navštívil své syny. Z jedné takové návštěvy vyhledal jej náš. krajan p. Vaclík a za rozhovoru o politických poměrech v Srbsku otázal se ho, stará-li se a pracuje-l k tomu, aby prestol, na nějž nároky činí, se osvobodil — a mohl sám nastoupiti na trůn. „Proč já bych se měl o to starat,“ odpovědě kníže; umým nejlepším pomahačem byl Milan a teď stará se úsilovně svého otce důstojný syn král Alexandr, aby ho lid nenáviděl — stará se, oddálit od sebe národ — jedním slovem, při- pravuje pro mne půdu co nejlépe.“ — Poslední události v Srbsku potvrdily, že kníže Petr Kara- dorděvič se nemýlil. Z Makedonie a Starého Srbska. v Soluni, 23. června. (Pův. dop. „Nár Listů“.) U Strumice nedaleko vsi Gradce došlo na velikou srážku tureckého řadového vojska a bašibozuků se značným počtem sedláků. Při- čma srážky byla ta. Dne 10. června vytáhly tři sotniny pěchoty a oddělení bašibozuků do Gradce, Udova a Bystrice, aby je obsadily, protože strumický kajmakam obdržel zprávu, že sedláci z oněch vsí jsou spolčení s povstalci mají doma schované zbraně. Sedláci zvěděli v čas o úmyslu tureckého vojska, odeslali tedy ženy a děti do hor a sami se dobře ozbrojili a ob- sadili vysočiny kolem Gradce. Když se Turci přiblížili ku posicím selského lidu, jedna jeho část vystoupila proti vojsku, kdežto druhá okolní cestou obešla vojsko a napadla je ze zadu.

Petro Karadjordjevič Karadjordjevič Milan Petr Kara Sedlák Ženeva Petrohrad Srbsko Makedonie Soluň Gradec Udov Bystrica Turec

18 article

Turci počali stříleti prví; Bulhaři neodpovídali dokud se k nim vojsko nepřiblížilo na 200 kroků a teprve potom započali palbu. V tu dobu ozvala se střelba i za zády Turků, kteří se octnuli mezi dvěma ohni a dali se na útěk, při němž jich mnoho zahymulo. Ze Starého Srbska mám následující no- vinky. Nazir-pašovi vzdali se dosud z arnaut- ských předáků Kariman hadži Karimanov, stare- šina plemene Krasničů, Abdurahman aga, stare šina Šaljí, Hadži Achmet a Šaban Goska ze Sugova. Všichni jsou známi jako zlosynové, kteří si různými nekalými způsoby vymohli u sul tána hodnost majorskou. V posledním alhán ském odboji hráli vynikajíci úlohu. Mimo ně vzdal se též vůdce Mehmet b Mehmetbegovič, který je potomkem staré srbské rodiny. Vzdal se místo svého bratra Ejuba bega jenž prchl. Byl s ostatními pod silnou stráží od- veden do Mitrovice a odtud odvezen do Skoplje. Arnauti z Malesije dali deberskému mute- sarifu čestné slovo, že po nějaký čas zachovaji mír a nebudou pronásledovati a zabíjeti kře- sťanů. Jich čestnému slovu ovšem nikdo nevěří.

Turek Bulhar Nazir Krasnič Abdurahman Šaljí Hadži Achmet Šaban Sugův Mehmetbegovič Ejuba Srbsko Mitrovice Skoplje Kariman hadži Karimanov Malesijá

19 article

Francie a Slované. Náš politický dopisovatel z Paříže, známý publicista a bývalý sekretář presidenta Descha nela p. René Henry uveřejňuje v »Le Li- berté« řadu znamenitých článků o věcech srbských a o hnuti chorvatském. René Henry sympaticky vítá Karaďorděviče a zmiňuje se o svých osobních stycích s Karaďordě vičem i nebožtíkem králem Mi l a nie m. Na své cestě balkánské r. 1899 poznal René Henry nynějšího krále srbského v Ceiyni. O Milanovi, s nímž se stýkal u hr. Zichya v Uhrách, vy- práví Henry zajímavé drobnosti, karakterisujleí toholo sobeckého despotu, jenž se málo staral o zájmy svého lidu. »Starý svět evropský zajde. Socialismus anarehie na něj čihají. Jen neúprosně pevné vlády mohou jej ještě na čas zachrániti« pravi král Milan jednoho večera při hovoru, nežli po honbě usedli k pravidelné hře kare. »A Milan byl neuprosný«, píše Henry »patřil mezi ty státniky, jichž typem byl Stam- bulov a kteří se opičili po Bismarkovi na malýeh scénách balkánských. Chorvatským nepokojům věnoval RRene Henry rovněž dlouhý, zajímavý článek. Pro slovanskou věe je důležité, že tento sympatický a nadějný politik získal tribunu v jednom z nej- vážnějších a nejmodernějších listů francouzských, kde na mínění francouzské působí politická literární elita, jehož spolupracovníky jsou Ben- thoulet, Maurice Spronek, Jules Roche, Pau

Slovan Desch René Henry Milan Henry Stam ben Mauric Spronek Jules Roche Pau Francie Paříž Uhry

20 article Bosqu a j.

Bosqu a j. Leygues a návrat Waldecka-Rousseana. Velmi významně je, že dva vynikající stát níci, kteří položili základ nynější většiny, pro- nesli vážné a důrazné řeči proti nynější politice vládní. Leyg ues, bývalý ministr vyučování v kabinetu Waldeck Rousseauově, vyslovil se proti neliberální, persekuční politice majority. jež používá příliš krajních prostředků ve svém boji proti kleřikalismu. Levguesova řeč učiníla tím větší dojem, poněvadž byla pokládána za předběžný projev WaldeckaRousseana, jehož dů- věrníkem a mluvčím je bývalý ministr vyučo- vání. Levgues mluvil o blahodárné činnosti francouzských kongregací za hranicemi, které ve vzdálených končinách provozují dílo dobro- činné, ošetřujíce malomocné, stížené morem, epi- lepsii atd. Umirněná řeč Leygdesova učinil dobrý dojem na pravici. WuldeckRousseau pronesl v senát významnou řeč, která poznovu dokazuje intel- lektuální a politickou superioritu tohoto státníka.

Leygues Roussean Waldeck Rousseauův Levguesův WuldeckRousseau návrat Waldeck

21 article

Za všeobecné pozornosti prohlásil Waldeck- Rousseau, že jeho zákon o associacích byl dobře míněn, ale že vláda další z něho učinila důsledky, jež nebyly v mysli jeho autor Waldeck-Rousseau káral ostře skutky a nařízení Combesova, jimiž jsou pronásledovány nesmíři- telně i ony kongregace, jež prospívaly lidu svými dobročinnými a školskými ústavy. Ovšem klerikálové učinili všechno možné, aby vládu provokovali. Ale vláda, pravil Waldeck Roussenu, neměla se dáti svými odpůrci vylákati za meze, jež si sama určila. O otázce oddělení církve od státu pravil Waldeck-Rousseau: Ne- můžeme bez okolků napodobovati, co v jiných státech se provádi. Jsme starý národ a mámo dlouhou historii. Stojíme pod váhou vlivem naší minulosti. Jsme přede vším národem zákonnosti. Jsme latinnici, pro něž psaný zákon je tím nejvyšším a mnoho oblíží jsme překonali zákonem. Nedávejme této zbraně z ruky. Pánové, můžete potlačiti mnichy, kteři svými pikly znepokojují zemi, můžete od- straniti všechny zájmy, jež se kryjí pláštěm křesťanské lásky k bližnímu. Země bude vás v díle tomto podporovati, ale k tomu jest zapotřebí pevných a zákonně odů- vodněných soudních výroků. Řeč Waldecka-Rousseaua byla přijata s velkým sou- hlasem ve středu a částečně i na levici.

Rousseau Waldeck Waldeck

22 article

Z Řecka. Nová řecká vláda Theotoki so v a, která představí se dnes sněmovně, najde v ni tuhou a početnou opposici. Z Athén se totiž sděluje, že přívrženci dosavadní vlády Delyannisovy, jichž jest 87, prohlásili se solidárními s politikou od- stupujícího kabinetu a že se usnesli, že sledo- vati ji budou i dále a že potírati budou politiku nového ministerstva. z Italie. Z Říma se sděluje, že italská sněmovna odročila se v sobotu po schválení prozalímného rozpočtu na neurčitou dobu. Před rozehodem vzdala ještě díky svému předsedovi, který na ně odpověděl řečí, provázenou hlučnou pochvalou. Za letních parlamentních prázdnin doplní se snad Zanardellův kusý kabinet, ale dle všech předpo- vědí podzimního zasedání parlamentu se nedočká.

Zanardellův Řecko Atény Řím

23 article

Anarchista Pannegiani zatčen. Pařížská policie zatkla v sobotu večer an- archistu Pannegiana, po kterém bezpeč- nostní orgány již dávno pátrali. V bytu jeho v Rue de Londres nalezeny četné umělecké před- měty. Pannegiani při zatčení prohlásil, že ne- náleží již k anarchistické straně a že provozuje nyní obchod se starožitnostmi. Přes to ponechán byl ve vazbě. Kulturní boj ve Francii. Z Dunkerku se oznamuje, že se tam před několika kostelv strhly včera rvačky mezi kato- v drobném prodejí rani 3do o sobě . . . R ln apsloan Ve fllalkách na venkově ranní čtslo. Sopolední Inseraty platí ve ho t olvě napře Předplacení a lnsezty přijímá pdminl- strace v Masisnslé slici č. a. Tie nachárjí se tež prdake tiskárna s expedice „Národnich Lista“, Eukoplay so novracejí.

Pannegiani Národnich List Rue jít Londres Francie kulturní boj

24 article

líky a jejich odpůrci, které nabyly takovéh rázu, že teprve zakročivšímu vojsku podařilo se zjednati pořádek. Zatčeno několik osob. Nový vrchní president v pruském Slezsku. Nástupcem knižete Hatzfelda státi s má, jak se z Berlína sděluje, ve funkci vrch- ního presidenta v pruském Slezsku kníže Lich- nowski, rada v zahraničním úřadě německém. Kníže Lichnowski má tak jako kníže Hatzfeld v pruském Slezsku své statky Cesta cara Mikuláše do Říma Sobotnt zpráva, berlínské »Intern. Corresp.«, dalováná z Říma a pochybující o letošním usku- tečnění návštévy cara Mikuláše v Římě, dlouho se ze své sensace netěšila. Téměř sou- časně s ní výdána byla v Římě úřadní dvorní zpráva, že car přibude do Říma k návštěvě italského dvora v polovině října a že všechny opačné pověsti jsou klamné.

Hatzfeld Mikuláš Slezsko Berlín Lich Řím Intern

25 article Říšské volby v Německu.

Říšské volby v Německu. Ani dnes není ještě možno uvěsti přesný výsledek užších voleb do říšského sněmu něme- ckého. V některých volebních okresích je rozdí v počtu hlasův odevzdaných pro oba kandidáty tak nepatrný, že teprve přesným úřadním jich sečtením zjistí se, kdo byl zvolen. Tak na pří- klad není dosud jisto, zda v Ulmu zvolen byl kandidát sociálně- demokratický, jak původně oznámeno, nebo zvítězil-li tam kandidát německé strany lidové Storz. Z Meklenburku původně oznámeno, že zvolen tam byl kandidáť říšské strany, ale nyní se oznamuje, že vyhrál tam sociální demokrat Lüth. »Vorwärts« prohla- šoval, že v Höchstu zvolen byl sociální demo- krat Bruhne 15.933 hlasy proti kandidátu centra Iischertovi s 15.434 hlasy, avšak »Rhein Cour.« trvá na tom, že zvolen tam byl Itschert většinou 450 hlasů. V Toruni zvítězil prý národní liberál Grassmann nad Polákem Brejský m, čímž by oznamený počet polských poslanců klesl ze 17 na 16 a Poláci měli by tudíž v novém říš- ském sněmu jen o dva mandáty více, nežli v minulém. Také ve volebním okrese cellsko- gifhornském není jisto, zda prošel národní liberál Wehl, nebo Welí svob. pán Hoden- berg. Dle úřadní zprávy berlinské ze dne 28. června byl by celkový výsledek voleb následu- jící (V závorkách uvedené číslice značí počet mandátů, jež měly straný v minulém sněmu ): Centrum se 2 hospitanty . . . . . 102 (106 sociální demokraté . . . . . . . 81 (58 konservativní strana . . . . . . . 52 (52) národně-liberální strana svobodomyslná strana lidová . . . 51 říšská strana . . . . . . . . . 19 Poláci . . . . . . . . . . . . svobodomyslné sdružení . . . .. antisemité bavorský spolek rolnický a sdružení zemědělců německá strana lidová . . . . . . Elsasané

Bruhn Polák Brejský Wehl Německo Ulma Toruň strana lidový Storz

26 article

Welfové Dán . divocí

Welf Dánsko

27 title

IV. slet Sokola polského ve Lvově.

Sokol Lvov

28 article V pátek o 147. hod. večer vypraven z

V pátek o 147. hod. večer vypraven z státního nádraží v Hybernské ulici sokolský vlak ke sletu lvovskému. Na čelnějších stanicích při- bíráni přihlášení účastníci, doprovázeni obecen- stvem, které Sokoly hlučně pozdravovalo. V Ko- líně dostavila se na perron hudba sokolskáa hojně obecenstva, pějícího národní písně. Hlučné ovace byly dále v Pardubicích, Choeni a v České Třebové. Cestou vzrostlo účastenství na 500 osob. V Orlové ve Slezsku, jako v poslední sta- nici české, podány Sokolu veliké kytice růží. V Dědicích, na půdě polské, vstoupila do vlaku polská deputace sokolská, záležející z bra. dra. Roviňské ho, advokáta z Krakova a in- ženýra Fr. D robniaka, aby Sokoly provodila až do Lvova. Srdečného a nadšeného přijetí dostalo se Sokolikům v Krakově, kdež vlak stanul po 9. hod. z rána. Rozsáhlé nádraží bylo přeplněno.

Sokol hybernský ulice ko Pardubice Choit Český Třebová Orlová Slezsko Krakov Lvov

29 article

Hromové „Czolem“ zaburácelo, jakmile vlak sta- nul. Sokolstvo nadšeně uvítal Vlad. Turský, starosta „Sokola“ krakovského, jemuž odpověděl neméně vřele dr. Pippich. Hudba hrála „Hej Slované“ a „Kde domov můj“, jež vyslechnuty s obnaženými hlavami. Na Sokoly soustředila se veškorá pozornost. Nadšení nemělo konce a když po půlhodince vlak hnul se dále, vzedmulo s takovou vlnou, že ho zřídka býváme svědky. Nej- nadšeněji počínali si studující středních škol. kteří ve svých stejnokrojích v řadách byli se- řaděni. Když vlak projížděl krakovským před- mestím Podgorzé, očekávaly jej i zde davy polského lidu a „Na zdar!“ a „Czolem!“ dlouh neutuchalo. Z Krakova do Lvova byla sokolská výprava provázena nepřetržitou řadou nadšených, hluč- ných ovací, že jízdu tuto až k cíli možno nazvati triumfálním vjezdem do Haliče. Na všech sta- nicích bylo uvítání tak okázalé, nelíčené a přátel- ské, že srdce naše plesala, vidouc bratry Poláky s takovou nehledanou srdočností a s takovým nadšením vítati české bratry. V Bochnici dostavilo se na nádraží celé městské zastu- pitelstvo, „Sokol“, studentsvo se svými profes- sory, hasičstvo a všechny ostatní mistní korpo- race. Hudba hrála české národní hymny a déšt růží a květin snesl se na Sokoly, když sestou- pili, aby stiskli Polákům bratrské pravice. Rovněž tak utěšený obraz skýtal T ar n ov, kdež byla M4hodinová zastávka ku poobědvání, městské zastupitelstvo se starostou drem. Ter- tylem, Sokolové, hudba, studentstvo, hasičstvo a j. Nádraží proměněno v dlouhé stoly, k nimž Sokolové zasedli. Ačkoliv spustil se déšť, jenž po celou další cestu trval nepřetržitě, neměl na

Hrom Czol Vlad Turská Pippich Slovan Polák Sokol Krakov Lvov Halič Sokol T ar