1
masthead
24. března 1901.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listů
Přiloha
6
article
Z výstavy Jednoty výtvarných
Z výstavy Jednoty výtvarných
umělců.
= Výstava celkem nečetně, jeť výstavo
pouze jednoho uměleckého spolku, přece všal
obsahuje hned tři výstavy kolektivní, souborné
malirů i sochařů, živých i mrtvých. Mám rád
takové soubory pro sebe i k vůlí obecenstyu
Kdyby na mně bylo, pořádal bych je co nej
častěji, proto již, že vlastně žádné dílo umě
lecké pro sebe neexistuje, že je vždy v sou-
vislosti i s tím, co u jeho tvůrce předcházelo,
i s tím, co se kolem něho hýbe. A jedná-lise
o víc nežli pouhý požitek, jehož je ostalně
i člověk všeho uměleckého cítění a vkusu
schopen, má-li tento požitek být sesílen a opod-
statněn porozuměním a pochopením, pak je ko-
lektivní výstava ať jednotlivce ať směrových
nebo národních skupin školou nejlepší. Pr
našem dnešním poměru obecenstva k umělecké
produkci je takových výchovných a poučných
sbírek potřeba vyspce nalehavá, a může být
nanejvýš užitečná aúrodná. Vždyť v nieh
umělec, jako určitá mocná indivídualitu, silněj
vystupuje a svoje rysý v paměti diváka hlouběji
vrývá, nežli v často ledabylém skladu obecných
výstav, kde bývá lak málo výher a tolik proher
Anení snad v celé práci-lidské nie osobnějšího
nad výtvor umělecký, který proto jen z osob
nosti jeho tvůrce a jeho vztahů a styků lze
vysvětlity pochopit a potom požitkově ocenit.
První kolěkcě na výstavě Jednoty nen
velká, jenom o šesti číslech studijních a ná-
črtových. U jednoho viší suchá vělvice vavřinu
a černý flor smutku. Malý hold manům Alfred
Seiferta nedávno zemřelého. Žádné hotové dllo
a žádně z těch, o něž se jeho pověst opírá.
Jen co tak vedle cesty zůstalo a bylo nalezeno.
Avšak mnohem příznivější nežli jeho nasládlé
a mnohdy přesládlé panenky s dětinskýma očima.
Seifert
7
article
Studijní náčrty klášterních (ne karlštejnských)
chodeb nebo zapomenutých jizeb zámeckých
mají upřimnou svěžest barvy a určitost formy
jež potřebu a význam realismu v každém uměn
hlasitě vyvolávají. »Pohřeb« a »Večerní náladae
na polich a lukách jsou zárodky obrazových
komposic, melancholické a truchlivé nálady vs oně
komposici tonů, jaké byly v Mnichově přen
dvaceti lety oblibeny. Pěknost tonů stála tu nad
pravdivostí. Nebyly odvozeny ze zkušenosti
nýbrž smyšleny domácí abstrakcí na tmicim se
podkladu kolorismu starých dob.
Druhá kollekce zavírá deset plastik. Drobné
na píď, i méně výšoké figurky, osamělé nebo
ve skupinách, malých, drobných a také ubo
hých lidí, všedních, v šatu roztrhaném a zápla-
tovaném. K nim druži se jedna velká, sochu
utrpení, »Eece homo«, Kristus zbičovaný, spou
taný u kamenného sloupu. Ludvik Wurzel vy-
kročuje zde na půda velké idealistické plastiky,
ale nevítězí, proto že je zde spoutaný konvenei
a zvyklostmi. Oprot oněm figurkám, z nichž
mnohá má plnou bezprostřednost života, zajímá
tento Kristus jen a jen techniekou dovedností
a hotovostí jako krásný, úměrný akt mladého
atlety, hez znatelhých stop odříkání a útra
předchozích. Katalog jej označuje jako »studi
ke Kristu« a je tedy nutno s tohoto stanoviska
naň pohlížeti. Jedná se umělci zatím patrn
více o studii těla nežli Krista, a toto tělo, bez
dalších vztahů, je výborné.
Kristus
Ludvik Wurzel
Krist
Mnichov
8
article
Wurzelovi skytá venkov i velké město ony
drobné genrové figurky. Poslední leta vyplnil
umělec po většině jejich produkci, a myslím, že
dnes při nich leží těžiště jeho umění, oné tvo-
řivé činnosti, která ze vřelé zaujatosti, z bez-
prostředního dotyku s réálností světa se rodl,
oko zbystřuje a ruku činí dovednou, a která
právě pro tento svůj dech životnosti nalezá náe
hotové jejímu dojmu se podati. Akademický
idealismus držel plastiku v zajetí déle, nežli j
je zdrávo; sochař mimo atelier nevycházel,
leda do museí — je na čase, aby dohonil, co
zameškal. Musí se i u nás zbýti utkvělého ka-
nonu, musí vydati se na cestu, kam ji malířství
předešlo, musí volnou, předpisy a thepretickými
ohledy nespoutanou přírodu bráti za zřídlo své
inspirace i své mluvy výtvarné. Nedomýšlej se
nikdo, že mám realistický genre za všechen její
budoucí obsah. Předmětně není dokonce třeba,
aby se obzory načisto zvrátily, ale ovšem po-
važuju plastiku, přijímající ve svoji říši vrstvy
dosud z ní vyobcované, za nutný krok k uvol
nění dosavadních jistě těsných kruhů. b
Wurzel
9
article
L. Wurzelovi zde patrně běží vždy o dva
momenty: typ a posu. Oboji chce míli v plném
souhlasu se životem a v obém vykonává svoji
uměleckou volbu. Kdybych nevěděl, jaké matení
mají ve svém průvodu slova realismus a natura-
lismus, řekl bych, že první se u Wurzela pro
jevuje v obou zmíněných právě momentech,
druhý v detailním vzhledu jeho prací s námahou
i hmotnou bídou zdrchaných figurek a jejich
šatového obalu. A první stránka, věru, že je mi
milejší na stařikovi okovy vody na váhách ne-
soucím, na sekáči, který právě poslední kapku
do žíznivého hrdla přijal, na sehnutém hrbetě
skalníka, klíny do kamene zarážejícího, a ne
snad proto, že bych choulostivě žádal, aby stáj
voněla salonem, ale že mi tu někdy vad
poněkud jakásí nerovnováha v podrobné prácí,
přes to, prosté vši titérnosti a daleko vzdálené
vší řezavé ostrosti, dvou vlastností, jež bývají
jinde nejčastějším údělem drobné plastiky.
L Wurzel
10
article
Třetí kolekce je soubor praci Felixe Jene-
weina. Nelze si snadno představiti většího roz-
dílu uměleckého názoru a umělecké formy, nežl
jaký se objevuje mezi ním, Wurzlem a Seifertem.
Předmět je jiný a jiná je jeho umělecká reali-
sace. Od základu až po vrcholek. Procházejíce
kolem devatenácti kreseb a kolorovaných kar
tonů, ocítáme se ve světě mocných lidí a gran-
diosních emoci. Všechino má nadlidskou míru.
Ne že by vybočovalo v divé fantasmagorie, ale
že člověčenstvo v díle Jeneweinově, ať v dobrém
ať ve zlém, stupňuje svoje lidství k nevšední
síle nade běžnou potenci tvaru i výrazu. Všichni
muži Jeneweinovi jsou mocných aneb aspoň
ocelově pružných údů. Každý jejich pohyb má
výraznosti v sobě, že by tři jiné mohl podělit.
Jeneweinovu koncepci, způsob, jakým umísťuje
a usazuje svoje postavy v ploše obrazu, nelze
jinak označit, nežli monumentální, neboť spojuje
v sobě úměrnost, přehlednost a dalekosáhlou
důraznost s koncisní jednoduchostí. Ale pro
F. JJeneweina v celých Čechách nenalezla se
iedíná stěna dosud, ni v kostele, ni kde jinde,
kterou by si byl někdo přál mít jeho dílem po-
krytou .
V zástěnku výstavy Jednoty visí také nové
reprodukce Jeneweinova »Moru«, cyklu posled-
ních let, jehož makabrový ton se krutě iro-
nicky tetelí v díle nejnovějším, v »Pohřbu
samovraha«, odkud, z té rošťácké postavy,
koňmo a drze na rakvi sedici, chraplavě zaznívá.
O »Moru« bude zde brzo ještě řeč zvláště.
Felix
Wurzl
Seifert
Jeneweinův
Jenewein
Mor
O Mor
Čechy
11
article
Dnes by ovšem se slušelo probrati aspoň ostatn
kus za kusem, a nalezli bychom zajímavá myšlén-
ková spojení jako právě vytčené, k němuž ještě
patří »Sv. Rochus, zažehnávající mor« (1898).
jakýsi předzpěv k velkému cyklu. Tak tak
souvisí spolu dvě díla, v nichž Jenewein roz-
vinuje málem celou škálu své výrazové mluvy,
od tupé lhostejnosti až ku třeštivé vášnivosti,
od bezmocného dusivého bolu až k šílenému
zoufání »Dopoledne Velkého pátku« z r. 1895
a (riptychon »Jidáš«, o dvě leta mladší, nutno
bráti za úhelné útvary Jeneweinovy vší pro-
dukce. Třeba že se zevní úpravou lišily, patří
k sobě jako čtyry mohutné výjevy nikým ne-
napaného grandiesního velikonočního mysteria,
Krisfus sám v něm nevystupuje, ne tělesně
totiž, a přec je jeho život a utrpení zdei mnohé
práci Jeneweinově podkladem. V. »Jidáši«
Rochus
Jidáš
Jeneweinův
Krisfus
12
article
»Velkém pátku« objevuje se symbol jeho smrii
v pozadí, jednou jako paskvíl zmílané luzy, po
druhé jako strašlivé memento zrádci. Tři kresby
kartonové pro domácí klekátko mají za thema
narození, smrt a vzkříšení Kristovo, ale tyto
děje umělec vyličuje jen v refleksích, jež pa-
stevci, Marií a svatými ženami se projevují,
jejich pohnuté radosti, srdcervoucí bolesti av
lichém smutnění. F. Jenewoin, který si vypě-
stoval svoji osobní mluvu, všeliké všednostia
obyčejnosti prostou, potřebuje jí také k vyja-
drování themat osobní volby a originality. Tyto
jej přivádějí k onomu vybudování tragédie zrady
v»Jidáši«, jež lakotou počiná a přes strašlivé
tvědomění si hrozné viny k sebeutracení vede,
ty mu předvedly velikolepou vídmu toho, co se
půl dne před smrtí Kristovou dělo na ulicích
Jerusalema, kde rozvášněným, zfanatisovaným
množstvím, jako zosobněná bolest, kráčí Mátka,
smrt svého syna tušící. Vnitrnost umění Jene-
weinova jes tak veliká, že rodl díla mimo běžný
proud a mimo vší uměleckou modnost stojící,
která nelze přehlédnouti, jež nelze bez pohnut
viděti, byt vás denní bystřiny sebe chvat-
něji unášely. Postupují jako sražený šik, jako
falanx kovem obložená, hravě rozdělující všechno
ostatní kvasení a kypění, razíce si neoddolatelně
cestu přímo k vašemu nilru.
Kristův
Marie
Jenewoin
Jidáš
Jeruzalém
13
article
K. B. M.
svonizasn avláb aslnlšoxí nh
Stolnaja orkva u Djakovu, velkáa
splendidní publikace Jugoslavenské akademie znajosti
i umjelnosti, již vydala u oslavu padesatgodišnje
biskupovanja svoga pokrovitelja Josipa Jurja Stross-
majera lonského roku, vyšla jako první nákladná
kniha nové České grafické společnosti » Unie« v Praze
Chorvatský popis (s francouzským překladem) stavby
a její výzdoby pochází od Josipa Vances. Požeského.
architekta katědrály serajévské, a ředitele obrazárny
Akademie Nikoly Masiče.
Vedle založení Jihoslovanské akademie jest kate-
drála djakovská dojista nejrozměrnějším dílem velkého
biskupu, avšak mezi oběma jest značný rozdil. První
jest věnována národu, jeho vědecké a umělecké práci,
druhá, tato stolnaja crkva, jest v podstatě dílem ně-
meckých architektů a mallřů. K. Rösner z Vídně.
jehož plány pro kostel karlínský Ign. Ullmann ze
vrubně zrevidoval, po něm F. von Schmidt, pak r.
Josip
Jurja
Stross
Josip Vance
Masič
K Rösner
Ullmann
Schmidt
Djakovo
Praha
Vídeň
Igny
Jugoslavenský akademie
14
article
Overbeck, Alex. M. Seitz a jeho syn Ludvík mni-
chovští a v Římě zaměstnaní malíři, Vlach, Amiglioni
mají hlavní podíl na díle, které od r. 1866 do 188
trvalo a asi tři milliony korun stálo. Trojlodní stavba
sama, s apsidami, párem věží a kopulí nad křížením.
podobá se v podstatném jádru svém kostelu karlin-
skému. Obojí ve slohu románském. U nás prosadil —
co jest asi málo známo — dr. F. L. Rieger tento
slot proti zamýšlené gotice, v názoru, že se tu jedna
o odnož byzantského, jak také druhdy a u nás velmi
dlouho byl mylně nazýván, a tedy že stojí blízko
původu slovanských vérovástů. V Djakovu jej určil
Strossmajer sám, jako sloh, který východní a západní
prvky v sobě slučuje, a tedy je na místě, jež jaksi
na mostě mezi orientem a okcidentem stojí. A celá
stavba se vším všudy je dále výrazem osobních ná-
zorů a zálib svého původce, jako zajisté všechen
rozvrb, ano i detailní obsah její dekorace byl Stross-
majerem diktován, jako se dělo vždycky v dobách
velkých mecénů. Plastická výprava reliefů a soch
pochází od Vatroslava Donegana a Ivana Rendiče
v tympanu hlavního vchodu relief »Z mrtvých vstání-
od Moravana Tomáše Vodičky
Mimo Vatikán a hierarchické kruhy umění obou
Seitzů, výběžky nazarenské a zředěné roztoky quatro-
a cinquecentistů, i s výpůjčkami sotva zakrývaným
necení se ovšem tak vysoko jako tam.
Overbeck
Alex
M Seitz
Ludvík mnout
Vlach
doktor
F L Rieger
Strossmajer
Stross
Vatroslav
Rendič
Moravan
Vodička
Seitz
Řím
Vatikán
15
article
Reprodukení dovednost firmy Unie- Vilím nemí
potřeby nových chval. Až na slabou fotogravur
podobizny Strossmajerovy, co zavinila nedostatečná
předloha (škoda, že si pořadatelé nezpomněli na pěk
nou mědirytinu Gust. Franka), jsou černé a barevné
cinkografie obvyklé dokonalosti a zvláště přesnosti.
Bude jenom třeba, aby tisk barevných reprodukcí dal
se vždy s touže pozorností a akuratesou, s jakou jsou
plotny a světiotisky provedeny. Četné obrazy symbo-
lické staro- a novozákonní, apoštolů a j. jsou repro-
dukovany dle černých nebo barevných kartonů, a to
jistě s výhodou, poněvadž bez zkratek a jakéhokol
ztemnění.
Strossmajerův
Franco
UniaVilím
16
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Otázka učitelská.
III. Právní a hospodářské postaven
kodtr
učitelstva.
Brožura Ústř. spolku učit. »Učitel a školae
vykládá, že údělem povoláni českého učitel
jest práce úmorná, namáhavá a vysilující.
a odměna za ni nepatrná, úplně nedosta
tečná.
Mladý učitel, z ústavu vyšedší, nemůže
nejnutnější potřeby tělesně pojistiti svými 360,
snad 400 zlatými, a dluží se buď u rodičů
buď — jsou-li na př. sami stařičtí výměnkáři
jež nechice zbaviti klamu, že jich dítěti se dobře
vede — jinde. V městě hodinařením a všemož-
ným výdělkem vedlejším dluží se u svého ducha
všechnu sílu a všechen volný čas; na vesnici
zadlužuje své zdraví odpíráním si výživné stravy,
dluží se z věna své ženy nebo z jmění soukro-
mého, pokud je má, vypomahá si kostelní hud-
bou a pohřební štolou. Ale to platí jen výjim-
kou pro několik set z oněch 18.000 mladšího
neb ženatého učitelstva; tomuto však nestačí
všeciny možné dosažitelné prostředky, tak že
hyne a strádá na těle i duchu. »A tisíce těch
znepokojených myslí, sevřených srdcí a zklama-
ných duší, všechny ty odhozené ideály, pošla-
pané naděje a promarněné snahy, ty řady pod-
lomených životů, ten úžasný počet duševních
chorob mezi učitelstvem a ty předčasné rovy
našich mladých druhů: to jsou ty hrozné úroky.
které platí národ z dluhů svého učitelstva !«
R. 1898 na př. učitelstvo okresu karlí-
ského musilo 104.789 zlatých zjednati si pro
17
article
nutné životní potřeby prací mimoškolskou
(23.054 zl.), odměnami (3205 zl.), dary
(9499 zl.), příspěvky rodičů (14. 407 zl.)
příbuzných (6809 zl.) a jinak (2460 zl.), vy-
čerpáváním jmění vlastního (6480 zl.) a man-
želčina věna (17.897 zl.) a dluhy 20.980 zl.
Vždyť všechny potřeby životní se zdražily, po-
lepšeno služné úřadnictva, vojska, státního slu-
žebnictva, by je mohli hraditi, jen učitelstvo
ponecháno v týchž poměrech hmotných, jak
byly před třiceti lety, jakkoli ono nemůže svou
činnost stupňovati nebo měniti jako živnostník,
musí slušně se šatiti a společenského života se
účastniti. To vše podlamuje učitelovu činnost
ve škole a ve společnosti.
18
article
Plat učitelský — vykládá dr. Jok-
lík — stanoví zákon říšský krásnou zásadou,
by i mladšímu učiteli stačil k výživě jeho ro-
diny; zákon zemský vyměřuje jej dle soustavy
třídní se zřetelem k počtu obyvatelstva. Poně-
vadž třetiná učitelů v Čechách jsou podučitel
(z nich 64 se základním služným 400 zl.)
69 učitelů je v 5. třídě platební (se základ-
ním služným 500 zl.), musí živobyti hraditi
vedlejším zaměstnáním ve volném čase. To vede
při svědomitém učiteli k »učitelské nervose«a
při nesvědomitém k zanedbávání povinností škol-
ských. Leckde knížecí lokaj má větší plat než
mistní podučitel. Není možno nedělati dluhů.
Mnoho učitelů jest požehnáno četnou rodinou,
mnoho jich má děti na studiích mimo dům
Ze stížností na tyto poměry, nejvíce přetřása
ných a všude na veřejnosti uznávaných, dala
by se sestaviti už slušná kniha, jaké příkladem
je brožura F. Pavlíka »Hmotné poměry učitel-
stva«. Požadavek platu dle nejnižších čtyř tříd
státních úřadníků nikterak není přemrštěným.
Byty učitelské jsou kapitolou poku
možno ještě trudnější. Tato otázka přímo buší
na dveře naší veřejnosti. Ve spisku »Práce
odměna národního učitelstva« sneseny doklady.
z nichž člověku až vlasy na hlavě vyvstávají.
F Pavlík
Čechy
19
article
Učitelé mají byty z kravského stáje; obecní
pastoušky s 2 m3 pro volný pohyb; husí
chlivky; v sousedství s jedné strany s krmní-
kem prasečím, s druhé strany se záchodem
byty o 4 krocích zdělí a 21% kroku zšíří; byty
o jedině místnosti pro 11člennou rodinu; byly
studené, vlhké, nečisté, plné hnilobý a plesni-
viny, z nichž i s rodinami odnášejí si zárodky
souchotin, skrofulí a jiných neduhů. Jsou take
učitelé bez bytů, kteří noci přespávají a dny
protloukají, jak se právě trefí. »Takové při
klady volají o nápravů do nebe a kydají ne
smazatelnou hanbu na hlavu osob za to zod-
povědných, že takovýmto poměrům dávají i je
24 hodiny trvati !«-
Pruxe kvinkvenálková jest kapi
tola neveselejší, je to ztrpčování ještě i toho
kousku tvrdého chleba, učitelstvu daného. Stačí
by okresní inspektor školní, ať již z jakýchkol
důvodů, věených neb osobních, z horlivosti neb
nepřejnosti, bez odůvodnění, napsal do kvalií-
kage učitele »nepůsobí dle povinnosti«, a ten
jest zbaven služebního přídavku svého a to dle
kruté, úplně zákonn odporující praxe hned na
celé pětiletí! Disciplinárním trestem směla se
kvinkvenálka zadržeti učiteli nejděle na 3 léta
na základě prosté zprávy inspektorovy, byro-
kratickou libovůli, jest přímo rodina učitelova
trestána na 5 let; je to vítaným surogátem
diseiplinárního trestu, kde by řízení proti uči-
teli křičelo nebo bylo bezvýsledné. Zemský vý
bor počitá, že se takto zadrženými kvinkvenál-
kami uspoří na 17 tisíc zlatých ročně. Zadržela
se učiteli s 11 dětmi proto, že nosil příliš
špatný kabát; jiným, že děti nedbale od rodičů
byly do jejich škol posílány; neoblíbeným i po
20 let! Je význačno pro blahovůli a přízeu
kruhů vládnoucích, že návrh zemského zákona
z r. 1899, jenž měl v této věci zjednati ná-
pravu, schválen nebyl!
20
article
Obsazování míst učitelskýc
je palčivý bod stížnosti učilelskýcb následkem
nedostatečných v tom řádů právních! tím palči-
vější, že zaviňován netoliko byrokratismem
státní správy školské, ale i působením politické
samosprávy. Nezachovává se zákonitý předpis
o oznamování a vypisování uprázdněného místa
učitelského ihned, aby protežovaný nezkou-
šený zatím zkouškou nabyl způsobilosti a na-
spořilo se interkalárů; nechává se propadnouti
lhůta volení okresní radou školní, by mohla
protežovaného jmenovati zemská rada školní
dopouští se obcházení, cídění klid, doprošování.
nadcházení i podplácení různými »praesenty«.
ubíjení zásluhy a přednosti stáří žadatelů, mi-
láčkovství, strýčkovství, kmotrovství, sousedství.
dětinský patriotismus krajinský i korupce. Na-
stávají kompromisy a smlouvy volících mez
sebou i s inspektorem školním. Byrokratická
všemohoucnost inspektorská právem inspekčním
a tajnou kvalifikací veškeré nespravedlnosti dává
formu důvodů. »Nezralé naší samosprávě dáno
jest tu do rukou právo volební, kterého ona
jen na škodu zásady a dobré věci zneužívá.
21
article
Skutečně není nic vzácnějšího, než že se do-
stane místo učitelské u nás žadateli nejzpůsobi-
lejšímu; a velikou vzácnosti jest i obsazování
se šetřením předního práva staršího
Posltup učifelstva nespravuje se vlastně
žádným nárokem, jako na př. u úřadnictva
státního; není postaráno, by po delší služb
hěhem času postavení učitelské se zlepšovalo
není postaráno ani o odměnu za každékoliv zá-
služné působení. Zbývá jen, aby učitelě přochá-
zeli z nižší třidy platební do vyšší, což pro
stálost služby je škodným a pro učitele an
dobrým — ztráciť výlohy stěhování, ani snad-
ným — pro uzavřitost okresů a pro libovůli
kvalifikování učilele inspektorem. Ale učitelstvu
není zajištěna ani stálost služby a místa slu-
žebního, pro což domáhá se učitelstvo konkre-
tálního statu; musí se podrobiti přeložení
»příčin služebních«, nejen disciplinárním trestem
a v únoru a srpnu, ale i z čiré libovůle před-
stavených. O postupu učitele rozhoduje jeho
umění tance, hry v karty, příjemného bavení,
jeho kandidatura ve stavu manželském, jeho
katolické vyznání, takže nutně již třeba, prohlá-
siti pro obsazování zásady starešinství, zvláštních
schopnosti a opravdových zásluh a rodinných
poměrů.
Kvalifikace jest stejným zlem, jako
přecházející čírá libovůle inspektora, jenž někdy
k vyplňování některých velmi opatrných a pruž-
ných rubrik kvalifikační tabulky sám není kva-
lifikován, někdy kvalifikuje učitele, u něhož na
inspekci nebyl, kterého níkdy neviděl a odnikud
nezná! Je tajná a proto nejúčinnější; ale tajná
jen pro učitele, nikoli na př. pro diurnistuu
okresního hejímanství a členy místní obce od
paní starostové, jejíž choť předsedá místní radě
školní až ke svičkové báběl; pátrá se zejmena.
je-li učitel ženat a jakého je loválního smýšlení.
22
article
Učitelé mohou dověděti se o své kvalifiaci pod
Učitelé mohou dověděti se o své kvalifiaci pod
rukou, ale nebývají na ni příliš zvědavi, vě-
douce, jak se kvalifikace sestrojují, od různýeh
inspeklorů různě pořádají, i od téhož inspektor
nejen časem, ale i současně pro různá na př.
místa různě pořádají. Jsou prostředkem k pro-
težování miláčkův a k pronásledování nebo
zbavení se nenáviděných a nepohodlných. Inspek-
toři si přinášívají k visitacím kvalifikační tabulky
již napřed vyplněné; kvalifikují dle nepotismu
dle zkoušení buď samých dobrých, buď samých
špatných žáků; tutéž osobu po jedné inspekci
nedostatečně za ředitele, dostatečně za učitele
ve vlastním okrese, velmi dobře za učitelev
cizím okrese; připisují do ní lež: t. č. v disei-
plinárním vyšetřování, by dotyční se vyloučili z
konkurence; sensační případ kladenský z roku
1896 je ještě v živé páměti. Kvalifikuje také
obeení radní — švec — paedgogičkou zpaso-
bilost učitele. Kvalifikují také četníci. Učitelstvo
žádá za kvalilikaci veřejnou, za připuštění ná-
mitek proti ní a vyloučení některých rubrikz
kvalifikační tabulky.
23
article
Řád disciplinární byl by nejpalči-
vějším bodem v stížnostech ubohého stavu
učitelského, kdyby nebylo prasmutných neudrži-
telných jeho poměrů hmolných. Zákonitý před-
pis o propoušténí osob učiielských ze služby
připouští, by toto dálo se u osob prozalímních
i bez řízení disciplinárního i by bez tohoto mimo
propouštění jiné tresty se připouštěly. Zákoni-
tého ustanovení zemského o řádném řízení dísci-
plinárním se nedbá, tím více, že není předpisův
o tom, v čem toto řízení záleží. Disciplinárn
řízení děje se pravidlem s nejkrutší libovůlí
od inspektora, moderních forem právnických ne-
znalého, s úsudkem, již napřed zkaleným, jenž
místo obhájcém jest — na základě často
sprosté anonymní denunciace — i vyšetřujícím
soudcem i žalobcem obviněného, kterýžto k li-
čení ani volán nebývá; inspektor, jediný poně-
kud o věci zpravený, suggeruje svůj rozsudek
členům okresní rady školní ; někdy až na konee
unavujícího sedění, kdy nepozorní členové
všecko šablonovitě odhlasují. »Máme tu tedy
inkvisiční proces v nejkrásnějších jeho formách.«
Zákon
24
article
Běda učiteli, jenž užije odvolání a uvaluje na
sebe nové provinění: vzpoury proti úřadům
i pomstu inspektorovu! A byrokratické zřízení,
ukládající tolik formiček za povinnost učitel-
skou, přivádí za sebon hned aparát disciplinár-
ního řízení, jehož nedostatky se uznávají, ale
— nenapravují ! — Ale ještě horší jest trestán
odnímáním kvinkvenálek pro »působení nikoliv
dle povinnosti« a překládání »ze služebních
ohledů« a odnímání dekretův osobám, zatím-
nými učiteli jmenovaným. Podučitelé zase (bez
řízení) trestávají se tím, že po službě třeba
30leté nedostávaji míst. — Učitelé se stihají
pro diference v součtech zapisovaných půldno
školních; pro nezapisování probraného učiva;
pro navádění, by lid od židů nekupoval; pro
sbírání na Husův fond; pro nevodění dětí na
žádost farářovu do kostela; pro posuzování in-
spektora; pro srovnávání platův a poměrův
učitelských s důstojnickými; pro dotaz k po-
slanci; pro kresbu do »Palečkas; pro hájení
kandidáta mladočeského; pro přednášku v Po-
šumavské jednotě; pro hájení pořádku a řádu
ve škole proti předsedovi místní rady školní.
Husův fond
25
article
Rozsudky disciplinární vydávají se za rok i po-
zději, dle potřeby soudeův. Je dlužno nejvíee
se diviti, že ke sklonku 19. stoleti od učitel-
stva teprve se žádá ve právním státě za právo,
spravedlnost a lidskost a za řízení ústní,
formami moderními v novém řádě discipli
nárníml
Jednota pražského učitelstva ku
vzajemnému podporování v nemocia
úmrtí měla dne 16. t. m. 64. valnou hromadu za
předsednictví starosty pana J. Brože. Jednota měla
76 činných a 14 čestných členů, jmění spolkového
29.240.41 K; fond sirotčí 286.26 K. V r. 1900 bylo
vydáno na podporách v nemoci 1262 K, na pohřby
640 K. vánoční podpory vdovám 196.90 K. Jmenem
revisorů účtů podal p. F. Sládek zprávu o správném
vedení účtův a výboru uděleno absolutorium. K ná-
vrhu výboru byli jednomyslně zvolení čestnými členy
pp. V. Salák a F. Pibl. Denní podpora v nemoci
stanovena na 2 K. Pohřební příspěvek s poslední
podporou jest 240 K. Při doplňovací volbě výbor
zvoleni pp. E. Hübner, F. Skuhravý. J. Stěhule a A
Suk. S potěšením konstatováno, že i mladší kolegové
uznávají veliké výhody Jednoty a ve vlastním zájmu
za členy se přihlašují. Členem státi se může každý
def. učitel v Praze neb předměstí, pokud nepřekročil
40. rok. Roční příspěvek jest 6 K. Přihlášky nových
členů přijímá buď starosta p. J. Brož (ěp. 1033—I
neb jednatel p. J. Chlostík (čp. 1378—II.), kteří i ve-
škeré dotazy ochotně zodpoví.
J Brož
K Jmen
F Sládek
V Salák
F Pibl
E Hübner
F Skuhravá
J Stěhule
Suk
J Chlostík
Praha
26
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
27
article
** Událostí poslední doby byla pro naše kruby
šermířská akademie, pořádaná obéma mladými
středisky, klubem »Mikuláš Dačícký z He-
slova« a »Akademickým šermířským
cerklem« minulý čivrtek na Žofině, Tím, že ob
talo střediska spojila se za účelem veřejného vystou
pení, toto nepopíralelně získalo jak na rozmanitosti
a objemu programu, tak i na úrovní výkonů. Činnost
obou sdružení sledují interessované kruhy se živým
zájmem, a že i v obecenstvě docházejí obliby, toho
důkazem byla přitomnost velice vybraného obecen-
stva. Mezi hosty na př. nalézali se také prine Fer-
dinand Lobkovic, někteří pp. professoři vysokých
škol, zemský velitel, zbrojm. Fabiní, dále fran-
couzský konsul de Vallois, a z jiných příslnš-
níků šlechty též potomek českého pána, jehož jmeno
prvý z klubů zúčastněných má, bar. Dačický z He
slova. Byly přitomny deputace též jiných přibuzných
spolků, tak zejmena »Českého šermířského klubu«,
s předsedou drem. Ettlem z Hvozdomilu v čele,a
klubu »Riegel«, zastoupeného šl. Gopoldem. Úkaz
ten nasvědčuje přátelským stykům mezi jednotlivými
kluby
Okolnost, že také letos zemský mistr šermu
setník p. Hergsell, jakož i jeho nástupce pan
Hammer činně se zúčastnili, přispěla ovšem valně
ke zvýšení celkové výkonnosti; dále vysla! »Dačický«
své břitké šermíře, pp. Schmutzra a Haupta
na planche, k nimž se přidružilo několik dalších
mladších i osvědčenějších již sil, jmenovitě pp.
Šourek i Tille. Fleuret i šavle byly celkem stejné
zastoupeny a bylo znamenati, že i drobné práci vě-
nuje se za osvědčeného vedení náležitá péče. Zá-
věrkem byl známý eflektní zápas »maniére napoli-
taine« s fleuretem-dýkou, provedený pp. Hauptem
a Schmutzrem.
Kapela Šeborova koncertovala při akademii, jež
byla zahájena slavnostním pochodem Smetanovým.
Dačícký
Žofina
Lobkovic
Fabinit
Vallois
Ettl
Riegel
Hammer
Schmutzr
Haupt
Šourek
Till
Šeborův
Smetanův
He
Fery
šermířský akademie
Český šermířský klub
28
article
** V brzce ostatně v těchže dvoranech žofinských
konati se bude druhý elitní večer šermířský, jenž
jako každoročně, také letos přivábí jistě mnoho
hostí a obecenstva k zajímavému sportovnímu di-
vadlu. Jak totiž se nám oznamuje, »Český šer-
mířský klub« uspořádá v hořejších sálech žofín-
ských v sobotu dne 20. dubna t. r. šermíř-
skou akademii. Reklamace pozvání přijímají
se denně v místnostech klubu, v Jilské ulici č. 450.
Honba a myslivost.
** Všeobecná mezinárodní výstava ušlech-
tilých psů v Praze, která bude o svátcích svato-
dušních uspořádána v imposantních rozměrech v Krá-
lovské Oboře v Praze »Zemským spolkem
pěstitelův ušlechtilých psů v Prazee,
jakožto zcela samostatná exposice, bude dojista udá-
losti sportovní prvního řádu. Již nyní dochází k ní
neobyčejné množství přihlášek z Čech i cizinya
nejčetnější domácí i zahraniční kynologové přislíbili
své účastenství. Veškeré dotazy výstavy se týkající,
přijímá a zodpoví i programy a přihlašovací archy
rozesílá sekretariát mezinárodní výstavy
psů v Praze na Malé straně v MIšeňské
ulici čís. 70—-III.
Praha
Čechy
MIšeňský ulice
30
article
** Český »Ski« klub koná zejtra vzhledem
k přízníému počasí výlet do Chuchle. Schůze o půl
2. hod. odpol. na nádraží cís. Frant. Josefa.
— Athletika a sportovní hry-
** Daes odpoledne, dovolí-li tomu počasí, na
hřišti »Slavie« na Letné má býti pokračování v zá-
pasech mistrovské třídy, a sice C team »Slavie« proli
S. K. »Merkur« a S. K. »Nusle« proti S. K. S.
»Smíchov«. Mužstvo mladistvých »Slavistů« sesileno
bylo některými novými hráči. Rovněž napínavý bude
zápas obou mužstev studentských S. K. »Nusle«a
S. K. S. »Smíchov«. Mimo to hraje D team »Slavie«
s II. mužstvem S K. »Čechie« na vedlejším hříšti.
V pondělí dne 25. března hrál by D team »Slavie«
proti II. možstvu S. K. »Nusle«, a v zápasech
o mistrovství II. třídy Č. A. F. K. »Vinohrady Il.
proti S. K. »Merkur« a A. F. K. »Karlín« proti S. K.
»Union«.
** Jak již stala se zmfnka, bude Praha o svátcích
velkonočních místem dvou památných zápasů, v nichž
bude měřití »Slavia« síly své s konkurencí mnohem
lepší, s repres. mužstvem švýcarským a s nejlepším
mužstvem anglickým II. třídy »Surrey Wanderers«.
Match s representačním mužstvem švýcarským, který
sehrán bude 7. dubna, projektován byl již delší dobu.
Již na podzim roku minulého sestavil p. F. J. De-
gerin za pomoci časopisu sportovního »La Suisse
Sportive« kombinované mužstvo z předních klubů
ženevských, Chaux de Fonds, Basilejskýcha
Cüryšských, které by bylo důstojným represen-
tantem footballu švýcarského. Mužstvo toto ihned
počalo za vedení zkušených trainerův pilně pra-
covati, tak že nyní nachází se v plné formě.
»Slavii« pak první dostalo se cti, že nabídnut jí byl
zápas s repraesentací švýcarskou, neboť od matehe
svého s FC. »Zürich« a od jmenování svého čestným
členem studentů švýcarských těší se náš mistrovský
klub v dálné Helvetii velmi zvučnému jmenu.
František
Josef
S K
F K
A F K
Basilejských
Chuchle
Letná
Nusle
Smíchov
Č . A
Vinohrady
Karlín
Praha
Surrey
Chaux jít Fonds
Curych
Slavia
D team
Čechie
Le Suiss
FC
31
article
»Slavie« nabídku tuto ochotně přijala a pomocí její
vyjednšna byla celá řada zápasů ve Vídni a v Uhrách.
Švýcaři dle »La Suisse Sportive« považují »Slavii«
za nejnebezpečnější konkutrenci. Hned druhý den,
8. dubna, setká se české studentské mužstvo se
»Surrey Wanderers«. »Surrey« jest vlastně
kombinované mužstvo z klubův anglických amatér-
ských, které dříve každý rok zavítalo do Švýcarska.
K posouzení mužstva tohoto slouží řada jeho laň-
ských vítězství ve Švýcarsku. Latos sestaveno muž-
stvo to z těchto klubů: Casuals FC., Working FC,
Univers ty College Hospital London, Townley Park,
Cronch and Wampires, London Caledonians, Watford
a Cambridge University. Capitainem jest vynikající
hráč J. V. Murison (London Calédonians). Kromě zá-
pasu se »Slavif« podniknou »Surrey Wanderers« ce-
lou řadu matehů na kontinentě a zejmena v Pešti.
Murison
Vídeň
Uhry
Surrey
Švýcarsko
Watford
Pešť
Slavia
Le Suiss
Working FC
College hospital London
Cambridge University
Surrey Wanderer
Casual FC
Townley park
Cronch and Wampire
London Caledonian
32
article
Velké amatérské závody ve
vzpírání břemene o mistrovství zemí koruny
české, pod záštitou České athlet. amat. Unie, výpí-
suje pro měsíc červenec t. r. Klub athletů »Žižka«
v Praze. Závody uvedenými má býti podán jasný
obraz vyspělosti našich athlefických klubů česko-
slovánskýchí, jakož i úplný přehled secvičenosti
jednotlivých mužstev klubů ve volném vzpírání
břemen.
K závodům připuštěna budou mužstva o 6 čle-
nech, z těchto jednodlivých závodníků však volno
každému závodícímu váhu, kterou vzpírati hodlá,
libovolně udali. Udání váhy břemene státi se může
také až u startu při závodech samých. Opravy ne-
jsou dovoleny. Vílězná šestice (t. j. která největší
počet kilogramů vzepře), obdrží titul místrovského
mužstva zemí koruny české pro rok 1901 a každý
jednotlivý borec té které šestice střibrnou mi-
strovskou hvězdu. Mimo to dostane se velké stří-
brné medaille tomu závodníku, který ve vzpírání
těžké váhy největší počet kilog amů docílí. Veškerá
břemena budou veřejně za assistence delegátů České
athl. amat. Unie a jednotlivých zástupců zúčast-
něných klubů na závodišti odvážena.
Žižek
Praha
33
article
Předepsaná cvičení k těmto závodům jsou ná-
sledující;
Největší váha vzepřená soupažně tahem, nej-
větší váha vzepřená soupažně nadbozením, největší
váha vzepřená jednoručně tahem v pravo i v levo,
největší váha vzepřená jednoručně nadhozením
v pravo i v levo, největší váha vzepřená obouručně
(rozdělená váha) tahem, největší váha vzepřená
obouručně (rozdělená váha) nadhozením.
Podrobné proposice k uvedeným závodům roze-
sflati se budou v měsíci květnu t. r. Dotazy a po-
drobná vysvětlení podá ochotně výbor Klubu
athletů »Žižka« na dožádání ústně i písemně.
O ubytování mimopražských pp. závodníků jakož
i jiná příslušná opatření těchtýž postaráno bude
ubytovacím odborem závodním.
Závody potrvají dva dny, jichž datum později
stanoveno bude.
** Athl. klub »Sparta« pořádá dnes v neděli
první jarní meeting athletický v Meisnerově
jízdárně v Panské ulici. Program obsahovati bude
běh, skok do výše, do dálky, dále o tyčí, jakoží
běh bez překážky atd. Začátek o 6. hod. večer. Vstup
obecenstvu volný. Dále stanovil výbor klubu terminy
svých mezinárodních závodů athleticko-cyklistických,
a sice budou se konati I. dne 2. června a II. dne
6. října 1901. Druhým tajemníkem klubu zvolen pan
A. Eiba.
** Z usnesení výboru »A. K. Spartye započne
klub pěstovati »rughby« (hra v kopanou, kombino-
vaná se zápasem) i zvou se všichni, kdo by se chtěli
zúčastniti, by se přihlásili u p. dra. O. Petříka ve
Ferdinandově třídě. Pan J. Šmejkal, člen »Sparty«
překonal za dozoru náčelníka klubu a členů výboru
český rekord ve vzpířání 70 kil. čínky; při stoji
zpatném vzepřel ji 15kráte (dřívější než 12kráte).
Žižek
Meisnerův
A Eib
Sparty
O Petřík
J Šmejkal
panská ulice
Ferdinandov třída
Athl . klub
Sparta
výbor » A . K
36
article
1914/301.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresövány
Jan S mutný v Příbrami.
Úloha číslo 287 (originál.
Vojtěch Košek v Bohumilicích
Jan
Košek
Příbram
Bohumilice
37
article
Bllý začne a dá 3. tahem mat.