2
masthead
V Praze, V neděli dne 24. března 1901.
Praha
5
article
Na ranní a odpel. listy
přtdpláef sur
v Praže v adminíšskrael
mlsí
trr lta ..: 8 R =
s drojí čloniáškou
ale
nn t: K oo
ve flislkásh: K 30 k
ua měsío a
i Poštout
n.. . : Koni
s dvojí zlallkou
za něsí
takei
na čtrrt. leta.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v úterý dne
26. března v obvyklou ho-
dinu ranní.
6
article
Bnešní čísle pra Prahn le a 20 skranách.
Bnešní čísle pra Prahn le a 20 skranách.
Skutky počínají mluvit!
Žádné růže bez trní a žádné národo
hospodářské akce vídéňských vlád bez po-
řádné kořisti fisku při ní. Tomu jsmé již
od pradávna zvýkli. Ale kořisť, jakou tento
kráte hledí ministr financí cislajtánských
Böhm-Bawerk při té půlmilliardové půjčce
na železniění invesťice uchvátiti
pro státní pokladny, je tak ohromná, že pří-
lišnost jeji způsobila všeobecné zděšení u
veřejném mínění. Neméně hež 80 millio nů
požaduje za to, že doporučí zákon investiční
ke schválení: »Nebudelli mi tato refundace
povolena«, zahrozil — aspoň dle zpráv ví-
deňských listů— poslancům německým, sne-
předložím celöu železniční předlohu k
sankci.«
Nůž a na čem zakládá se ten skromny
požadavek pana ministra financí? Tvrdí, že
prý za posledních tří let německé obstrukce,
kdy nebylo možno dostat od parlamentu ani
haléře, vypomáhal z nastřádafiveh pře-
bytků pokladen státních ministru železnic
na nutné zvelebování státních dráh rakou-
ských, i poskytl prý mu úhrhem na 115
millionů korun zálob. I nesluší li se, aby
mu to bylo vráceno, a není liž dost
skromným, žádá-li jen za navrácení 80
millionů? —
Kdyby to byl p. ministr financí půjči
z vlastní kapsy, pak rozhodně ano
Böhm
Bawerk
7
article
Ale čí pak to byly peníze, jimiž za-
ložil ministra železnie? Odkud přišly do
státních pokladen? Byly to nadbytky daní
vyždímaných z národů, z poplatníků, horli
vostí berních úřadův. Správcové financí ra-
kouských za posledních let totiž v rozpo-
čtech státních nasehvál praeliminovali vy
daje výše, důchody státní však níže; berní
a finanční úřadové ale dostali rozkaz, aby
se přičinili u vymahání daní co nejhorlivěji
Násiedek byl, že čtvrtletí za čtvrtletím mohly
úřadní listy s radostnou tváří ohlašovat, jai
znamenitě, nadevše očekavání, daně se schá-
zejí, jak tolik a tolik millionů sešlo se jich
více do státních pokladen, než bylo páčeno,
což je zajísté nejlepším důkazem, jak výborně
se lidu daří, jak blahobyt jeho netušeněs
oe
zmahá.
Ano, zatím co berní exekutoři z obyva-
telstva ždímali poslední haléř, hromadila
finanční správa ve státních pokladnách pře-
bytky daní, sahající do set mil-
lionů. Tak doznal na př. finanční ministr
Plener, že nalezl v pokladnách státních pře-
bytků daní na 200 millionů. Tážeme se, co
mělo se s těmi přebytky státi? Nač měly
býti obráceny? Rozumně a spravedlivě pouze
na jedno z obého: buď měly býti daně lidu
sníženy, anebo mělo se těch peněz užiti na
prospěch strádajících zemí, na zvelebení je-
jich zemědělství, jejich průmyslu, jejich ko-
munikací, jejich řek a dráh, slovem, na uži-
tečné a blahodárné investice. Nač jich ale
Plener
million
9
article
tosě liula vblv boaoq žnst vduiž iteoola olbým sn nenáv
nla
10
article
4a .nsblev umoi o
11
article
zatím bylo užito? Náš poslanec Maštálka
předevčírem to v železničním výboru panu
ministru Böhm-Bawerkovi vypočetl na číslici.
Dle jeho informací nastřádalo se za posled-
ních tří let ve státních pokladnách neméně
než 229 millionů přebytků daní
Z toho vydáno na výkup salinek 40 millionů,
rakousko-uberské bance splaceno na dluh
státu 60 millionů korun a na zvelebení stát-
ních železnic tedy 115 mill. korun. Zbývá tedy
stále ještě ve státních pokladnách na 9 mil-
lionů přebytků; jelikož pak ministr
financí obdrží v červenci t. r. od jižní dráhy
na splátku kupní ceny 11 millionů a mimo
to jest zmocněn na základě císařského naří-
zení (dle § 14.) opatřiti si v první polovině
tohoto roku dalších 50 millionů, neočitne se
státní hospodářství v pižádné nesnázi finanční
dokonce když lze předvídati, že sejdou se
letos opět nové milliohové přebytky daní
s takovou přísností a horlivostí vymáhaných
Proč a nač žádá tedy pan ministr financi.
aby mu bylo do státní pokladny 80 millionů
»refundováno«, t j. z kapes poplat
níků znovu zaplaceno?
My se ale ptáme: jakým důvodem troufá
si toho na zastupitelštvu národním poza-
dovat?
—Rozumně měl toliko parlamentu slozit
účty, t. j. prokázat, nač ty kasovní
hotovosti byly obráceny a zádat za dodatečné
schválení. Více však ničeho. Parlamentu by
pak náleželo prozkoumat, zdali to byty sku-
tečně výdaje nulné a rozumně a uděliti mi
nistru financí za jeho hospodárství absoluci.
Maštálek
Böhm
Bawerk
kupní cena 11 million
12
article
Tak by se věc vyřídila ve všech ústavních
státech světa. Ale u näs přijde ministr financí
před parlament s požadavkem, abysu příle-
žitosti půjčky státní na stavbu nových želez-
nic bylo mu dovoleno vydlužit se o 180 mill
více, které by si zabavil pro své pokladny
státní v náhradu za to, co za minulých let
vydal z nich na udržení železnic posavadních.
Národové rakouští pak by měli čest a po-
těšení těch 80 mill. dluhu na ně uvalených
ještě jednou zaplatit.
To je zajisté non plus ultra finančn
ministerské šikovnosti!
Nuže, poslancům našim náleží uznání,
že první se tomu vzepřeli a hned
při prvním čtení předlohy investiční, poté
pak v železničním výboru tento po-
žadavek ministra Böhm-Bawerka co nej-
rozhodněji jako čiro nespra-
vedlivý a nekonstituční odmítli
a jeho vyloučení z předlohy in-
vestiční prosadili, odkázavše správně
pana Böhm-Bawerka s jeho absurdní »po-
hledávkous před forum výboru roz-
počtového. Tam nechť si žádá a bso-
luci, ale nikterak náhradu jakous,
Ale co takto našinci poctivě hajilí kapes po-
platnictva, povolal si dr. Körber téhož 22. března
vůdce německých stran: velko-
statkářské, pokrokářské a ně
meckonacionální k sobě na tajnou
konferenci o té 80millionové refundaci. Den
před tím uveřejnil v »Bohemii« jeden z po-
hlavárů německopokrokové strany
dr. Lecher fulminantní článek, v němz
zapřísahal všecky německé poslance, aby za
žádnou světa cenu vládě těchto nespravedli-
vých millionů nepovolili, poněvadž jí nená-
vád
39z
leží, poněvadž jich nepotřebuje pro blaho
veřejné, ale poněvadž jest se co báti, aby
to nebyl reservní a disposičn
fond pro příští a snad nedaleky
absoluti s m.
Böhm
doktor
Körber
Lecher
Bohemia
13
article
»Zapomněli jste již na orgie absolutismu
ozbrojeného § 14.?« volal hlasem Kassandry.
připomínaje poslancům německým starou
pravdu, že »penězní potřeba« vlád
byla odjakživa prazdrojem par-
lamentaismuj čili, že ničím jiným ne
lze zachrániti národům ústavní svobodu, leč
dovedou-li parlamenty vládám rozumně při
táhnouti uzdu finanční moci.
Mohlo se tedy za to míti, že vůdcove
těch tří ůstavověrných, liberál
ních stran německých týmž duchem
mužným odpovědí panu Körbrovi, jako jejiel
dr. Lecher.
Avšak, kterak se zatím výteční ti Spa
tané zachovali? Kterak hájili kapes svého
lidu jako zástavy ústavnosti?
Zde lapidární odpověď povola
ného německoústaváckého orgánu, zdejšt
»Bobemie«
»Z Vídně, 22. března. Jak již oznámeno
konala se dnes porada mezi předsedou mini-
sterstva drem. Körbrem a vůdci něme-
ckých velkostatkářů i německé strany po-
krokové v záležitosti- 80 mi14. úvěru. Ně
mecké strany jsou toho náhledu, že nen
žádné příčiny, proč by tuto část inve
stiční předlohy neměly vládě povolit,
kdyžtě byl předseda ministerstva německým
pohlavárům vyložil, že byla ještě větší suma,
totiž 120 mill. K na potřeby železnicí vydána.
Kassandra
Körbr
doktor
Lecher
Vídeň
14
article
Odepříti tento úvě r, luzin a menalo
bly vyslovitnedůvěcru svlá de
Körbrově; německé strany v ša k
neshledávajív nynější situa c
a v chování seministerstva Kör-
brova žádné příčiny k takove-
muto votu nedůvěry, žádné pohnutky,
aby přivodily překot ve svém po-
měru ku vladě. Buďsi nedůvěra dra.
Lechrla vzhledem na události minulých let,
kdy bývali Němci vždy oklamápi () sebe
oprávněnější: tož doufají vůdcové ně-
mecké strany lidové (nacionální), ja-
kož pokrokové a ústavověrnéh
velkostatkářstva nicméně, že
nesluší se posu zovati nynější
poměry dle předešlý ch.«
A tak tedy dne 22. března 1901 vůdcové
německo nacíonální, pokrokove
a velkostatkářské strany povolili
ministerstvu Körbrovu presie n
80 millionů K z kapes poplatnictva
zrovna tak ochotně a s tak lehkým svě-
domím jako dnes ve kvotové depu-
taci cislajtánské se svým Beerem od-
soudili neuherské národý k další 70 proc
kontribuci kvotové na záležitosti
společné, přemohše pomocí Polákův a kleri-
kálův naši opposici, navrhující spravedlivý
poměr 50: 50, ánebo v nejhorším případě
aspoň 62 proti 38 maďarským.
Takýmipřátely lidu a ná rodů
neuherských osvédčili se v obojím
případě, v hodině, kde to platilo, vý te čn
tikulturníci, liberálové a nacio-
nálové němečtí. S nejlehčí myslí ne-
váhali prodati a zraditi blahobyt národův
Körbrův
Němec
Polákův
seministerstva Kör
15
article
zdejších, jen aby se ukázali hezkými nahoru
a koupili si za to, jak doufají, moc a panství
129( pi
nad námi Slovany.
Jak to řekl kdysi náčelník německých
nacionálů dr. Steinwender? »Své vláde
povolili bychom ještě horší vy-
rovnání s Uhry!« — Patrně tedy
pokládají vládu Körbrovu již
zcela za svou, již vymizela z duší je-
jich veškera nedůvěra a pochybnost vůči ní,
již jsou bezpečni a jisti, že ona věrně a spo-
lehlivě opatřuje a obstarává jejich německé
zájmy a cíle proti nám. Jinak by jí přece
takých služeb prokazovati nemohli. Facta
loguuntur. Po skutcích poznávejme
řiďme sel lizonae
doktor
Steinwender
Uhry
16
article
Předběžné výsledky sčítání- lidu
Předběžné výsledky sčítání- lidu
r. 1900.
bou ol (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
os 5b sa ldhiboI.od s Pvgr a sibuno
a Živá účast, jaká se poutá k aktu takového
významu, jáko je sčítání lidu, nejeno se strany
správy veřejné a vědy, nýbrž i širšich vřstev
vyžaduje přirozeně toho, aby výsledky sčílání
aspoň poněkud příbližné dostaly se pokud možno
nejdřive do rukou širší veřejnosti. Poněvadž pak
rakouský zákon o sčítání lidu z 29. března 1 869
č. 67 ř. z., jakož i »předpis pro provedení
sčítání lidu« obsahují jen pokyny pro sestavení
delinitivních výsledků, jež v přehledu pro celou
polovici mocnářství by při nejlepší vůli bylo lze
publikovati teprve v červenci následkem po-
chopitelného vleklého tízení v nižších instancich,
bylo zvláštním ministerským nařízením k návrhu
statistické ústřední komise ze 4. července 1900
č. 11.421 podobně jako před 10 lety postaráno
o to, aby »předběžné výsledky« sčítání lidu.
sestavené na základě údajů přeďsta venstev
obecních a přehledů okresních hejtmanství, do-
staly se před forum širší veřejnosti ještě prů-
během března 1901. Přes to, že nižší instance
velkou většinou nezaslály v čas předepsaný
(nejdéle do 15. února) svoje výkazy a přes to,
že úkol, který měla ústřední komise, není pijak
nepatrným, jak by na první pohled se zdálo,
můžeme dnes s povděkem konsta ovati, že práce
statistické komise jsou již ukončeny a V nej-
bližších dnech vyjde úřadní publikace *) před-
běžných výstedků sčltání ze dne 31. prosince
1900. Odkazujíce na hrubé číslice, uverejněné
před týdnem z věstníku ministerstva vnitra,
předvádíme níže nejdůležitější data z citované
publikace, pokud zajímají českého čtenáře.
Pvgr
17
article
Přehled vydaný ústřední komisí statistickou
obsahuje údaje nejen pro města s vlastním
statutem a okresní hejtmanství a uvnitř těchto
pro okresy soudní, nýbrž kromě toho uvádí data
o všech obcích místních, jež vykázaly 31. pro-
since 1901 počet nejméně 2000 obyvatelů.
Uvedeny jsou pak číslice, znázorňující počet
domů obytných, počet »stran obývajících« (jak
zní úřadní překlad německého výrazu » Wohn-
parteien«), počet přítomného obyvatelstva roku
1900, při čemž vojsko vyznačeno zvláště,
konečně i srovnáni se stavem z 31. pro-
since 1890, při čemž přírost, pokud se týká
*) »Vorläufige Ergebnisse der Volkszählung vom
31. December 1900 in den im Reíchsrathe vertretenen
Königreichen und Ländern.« Bearbeitet und heraus-
kégeben von der k. k. statislischen Gentral- Commissinn
1901. Nákladem Alfr. Höldera.
Vorläufige Ergebnisse der Volkszählung
Königreichen und Ländern
Bearbeitet und heraus
GentralCommissinn
18
article
otq lrd žybl ,delitv
V drohnem prodeji:
rhnní číslo o sobě . . . za 6h
odpolodní
. . . za žh
Ve filialkách na venkově:
ranní čísle. . . . . . . . 10h
bdpolední . . . . . . . . 3 h
Inseraty
plati se kotov ě napřed.
Předplaeaní a inserty přšjímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Inserata
21
article
úbytek, udán netoliko absolutně, nýbrž
i v percentech. Základem úřadního přehledu je
stav administrativního rozdělení. Předlitavska,
jaký byl dne rozhodného, 31. prosince 1900.
Změny, které průběhem posledního desetiletí se
udály v tomto směru, byly, jak známo, přečetné
a pronikavé. A v tom spočívá větší dokonalost
letošní úřadní publikace, že v materiálu pod
čáru poznámkovou sneseněm znázorněny jsou
veškeré tyto změny ve správním rozdělení ra:
kouské polovice říše a kromě toho vliv jejich
na poměry obyvatelské vyznačen v ten způsob,
že data obyvatelská z roku 1890 uvedena jsou
pro ony obvody správní, jaké v platnosti byly
31. prosince 1900. Nemůžeme tuto blíže roze-
bírati a poukázati k výsledkům, k nimž vede
tento cenný materiál, poznámkový, nespadá v
úkol těchto řádků, poukázatí k tomu, jak mnoho
obcí se rozčlenilo, jak mnoho jich bylo slou-
čeno v jednu, jaký byl rozvoj obyvatelstvav
nových útvarech atd. Že statistická centrála po-
skytla tu velmi vděčnou a zajímavou látku, vy-
plývá již z tohoto povšechného přehledu, který
značí proměny v nejdůležitějších pracích organi-
sace správní za posledních tří desetiletí : v)
Předlitavsko
48
article
Ktomu sluší poznamenati, že číslice obcí
se týkající, neudávají toliko obce nové vznik-
nuvší z došavadních osad, nýbrž zahrnuji
v sobě i ony, jež z víče dosud samostatných
sloučily se v jednu; okolnost to zajisté nema-
lého dosahu, uvážíme-li, že v přímé protivě
s vývojem předckozích decenií v posledních lé-
tech zcela patrné lze stopovati tendenci splý-
vání více obeí v jedinou.
Přecházíme k rozboru výsledků úřadního
zjištění. Srovnáme-li výsledky nejnovějšího sčí-
tání s dřívějšími, pozorujeme, že v královstvích
a zemích na říšské radě zastoupených bylo na-
počteno při
sčítání 31, prosince
1869 1880
1890 00s1 » 1900
domů 2,887 359 3,147.902 3,339.750 3,577.34
stran obý- 4455.167 4.760.538 5,029.919 5,538. 262
přítom-
ných osob20.394. 030 22,144.244.23,895,413 27,107. 304
Přírost obnášel tédy v desetiletích:
1880—1890
51
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
vnol V Praze, 23, března.
B. (Kronika.) U našeho stolu v kavárně
zastává mistr jizdeckého obrazu ze svatovojtěš-
ského kostela hodnost stálého externisty. Kdy-
koliv ze svého Tuskula si zajede do Prahy —
jednou, dvakrát za měsíc z pravidla — zasedne
potichu na svém místě, rozbali svůj raneček ven-
kovského vzduchu, aby na každého nějaká pře-
hrštle příšla a než hodinka mine, bývá raneček
zase náležitě po městsku vyplněn, najdouse
klipky ze společnosti, z literárního či politického
světa, nejnovější vtipy a anekdoty. V tom po
řádku už to chodi hezkou řadu let. Mnoho řečí
muž nikdy nenadělá. Zvláště nelo sobě. Že
robí zase jednou na velikém rámci, zvěděli jsme
také jen náhodou.
Bylo někde po výstavě národupisné. Po
delší době přišel ke stolu, tišší, bezzvučnější nežl
jindy, se svým knírém valdátýnského korneta, do
špicí vykrouceným. Jen ještě širák s ohrnutou
střechou na hlavu a kolem krku krejzl : portré
sedmnáctého věku byl by dokonalý !? ne
— A dož! přetrhne najednou nit mlčen
k sousedoví. Také jste býval na vejně ] Snad
byste mohil přispěť rádou . o .
A teď se to vyklopilo. Má už plnou hlavu
té vojančiny. Jde o veliké plátno. Episoda z války
před 30 léty. Nějaká zcela už zapomenutá mela.
Praha
52
article
Nevím, kde to vyšťáral. Ale hodně koní je př
tom. Lidská a koňská těla v divokém reji, v nej-
divočejších pózáeh. Dávno měl na takového něeo
spadeno! A od dneška za pět let, víme — je pa-
řížská výstava! Třeba se činit! Ale přesnost
detailu je důležitá! Kostým! A to by nikdo
neřekl, jakou to dá sháhěčku! Kabátec rakou-
ského husara z roku šestašedesátého na přiklad
Bárva, výložky, knolliky, šňůry, kde to se-
hnat?.. . Anebo — čabraka výššiho jízdeckého
důstojnika! Jak vypadala? Anebo tehdejší kon-
ské udidlo ! He? Nikdo by neřekl, jak je dnes
už téžko dopíditis se přesného svědectví těch
věci. Všecko to tam, zmizelo beze stopy. Jakoby
sta a sta letě bývalol
— Snad u velitelství pluku by něco vě-
děli? někdo u stolav ledabyle, nio
— Ech! Velitelství pluku lio Tam nevěd
sami nic! Hned jsem se tam pídil . . .
— Což podobizny osob, účastníků ? druh
dee
liob
hlas.
53
article
— Mám podobizny. To je vybledlé, bez
barvy, nestačí .
— Anebo obrázková díla, předpisy stejno
kroje, modely dobové, někde ve vojenském
museu .. . Snad v arsenále ? ..
To by bylo něco! Ale třeba ke všemu svo-
lení, doporučení, přátelských průvodů, protekcí
Lislů, navštivenek, pokynů má ustaraný muž
již plné kapsy. K osobnostem vysokého posta-
vení, urozeným, neurozeným, generálům, zbroj
mistrům, tajným radům a těm podobným »ple-
chovým límcůms. To dá běhání, otvírání klik.
sbíhání pater, chodeb, koridorů, přešlapování
v předsíních, výkladů lidičkám, kteři, nechtějí
chápat! O jemine! Utekl by človék, kdyby
na všem tolik nezáleželo. Ale jak jinak se
domakat materiálu ? . . .
— A což záleží na nějakém knofliku neb
přesce ? Na koňské ohlávce, třapci u šavle
Jen když obraz . ..
Jak pak by nezáleželo] Přijdou svědkové
kteří při tom byli, rozhlédnou se — začnou
srovnávat. A což kdyby některý pak řekl, to
a to bylo — jinak? Ne, to nesmí být! To je
historický děj, tu musí být všecko správné.
živé, všecko tak, »jak to bylo« , ..
54
article
Saprment, saprment! Kde se najednou
tolik citiivosti ve studeném jindy muži vzalo !. . .
Po čírnácti dnech objovil se zase v ka-
várně. Byl mezitím ve Vídni. Větrat předsíně,
otvírat kliky. Tam a tam. Ale marná řeč. l P
detailu, po němž se pídil, ani stopy. Až později
jej nalezl, ale — v Berlíně. „Tam mají arse-
nálek, panečku! V jakém pořádku! A po obě
první léta práce byl malíř vlastně stále n
cestách. Brzy v Berlíně, a zase ve Vídni, pak
na tom zámku a zase na onom, u originálu
jedné postavy obrazu, pak zase u druhého, pak
někde za archiválními studiemi nebo venku
v terénu na ohledání bojiště. A nevím, kde
všude! A což hippologické a ekvestrické studie
Koňáctví a jezdectví, vojenské cviky ve volné
přirodě! Všecko musí znáti, kdo se dal na vá-
lečnou malbu, Malba konečně sama — kdo t
jednou umi — je při tom nejmenší starost.
Ale ty ostatní tatařiny. Neplejte se.
ne
Koňáctví
Vídeň
Berlín
55
article
Ani u našeho stola dobře nevíme, kterak
vlastně kamarád ulovil to vojenské thema
Tuze bojovné letory zrovna nikdy nebyl. Spíše
na sympatie pro známý věčný mlr byste u něh
hádali. Dosud ze svých pláten šířil aspoň vždy
jen nálady míru nejmilovnější. Ale ta zvláštní
záliba v koních, vůbec ve zviřecím těle ho bez-
pochyby svedla. Na jeho »Pasačku na mezie
se jiště pamatujete ! Vlastně na oba ty skvostně
osrštěné kusy dobytka, které děvče na provaze
drží! I do svého »Božího těla na vesnici
vpašoval mermomocí škadronu koňských kopyt
četu — jízdného Sokola, kďyž to jinak nešlo
o níž nikdo podnes nevi, kde se tam v těch
Paďousích vzala?
A tak už to asi přišlo
Venku v Tuskulu mají stálou jízdeckou
garnisonu. Švadrona, nevím kterých, dragouno
tam leží. Rytmistr, tenkrát před pěti lety, by
příjemný muž. Na vesnicí je tak dlouhá chvíle
Maliř a rytmistr brzy se sblížili. Návštěvy v ate-
lieru, zábava při papirosách, modely ze žertu,
podobizny, výlety koňmo, návštěvy u sousední
posádky. Maliř je vášnivý jezdec. A tak se
umění a militarism našli. Rylmistr půjčoval
malíři koně ke studiím. Střídavě všecky čtver-
nožce od švadrony, jednoho po druhém přiváděl
voják, každého na týden. K vůli rozmanitosti
koňských povah a tvarů. Bylo ke všemu ovšem
třeba zase zvláštního povolení. Od velitele
pluku, od velíeího generála, od iministra do-
konce. Zase žebřík proseb, žádostí, doporučují
cích listů, návštěv, dní a nocí strávených v
vlaku! A křížových cest od Pontia k Pilátovi
Jaké episody mrzuté, směšné, sekantní 4 Jaké
zkoušky trpělivesti!
Sokol
Pontius
Pilát
Tuz
56
article
Episodu z předsině velícího generála dejte
si ostatně vypravovat.
V předpokoji vysokého vojenského hod-
nosty sedí jakýsi ředitel kanceláře. Uniformo-
vaný, rozumí se. Vyčouhlý, starý pán, uroze
ného jména, rytmistr v přikaznosti. Slará vojna
Bojoval asi někde u Hradce, ne-li u Solferina
Evropskému míru tuze nebezpečný už asi ne-
bude, ale za to tím přisnější je v nazírání na
svoji přitomnou povinnost. Měří a kalibruje
každého příchozího, jenž se hlásí k návštěv
vysokého představeného, od hlavy k patě, až
z toho jde strach.
Právě vstoupil polichu, uctivě, pozorně na
šlapávaje náš malíř. Svým důvěrným, sou-
sedsko-bohémským způsobem sděluje starému
pánovi účel své návštěvy. Rád prý by mluvi
s »panem generálem«.
Starého rytmistra jakoby od zadu píchnu
bajonetem. Vztýčil se ve vší své svrchovanosti
Hradec
57
article
A tónem uraženého strážce práva a spravedl-
nosti, který dopadl ničemu při vlastizradě
— S jakým »panem generálem«? opakuje
zostra jako meč. Neznám, žádného »pana ge-
nerála !« . . .
— Prosím, s velíeím panem generälem,
hrabětem X . . . ? malíř pokorně. esbyv
— Milý pane, máte-li nějakou žádost k
Jeho — Excellenci, tedy jděte hezky domů
dřive se poptejte na hodnost a oslovení pána,
k němuž vás vede přání .. . letov
Ještě jednou zméřil zrakem od hlavy k pate
žadatele a pak krátce:
m — Pro dnešek se vám — poroučím! a
S velikým humórem vypravoval malíř o své
formalitní avantuře u našeho stolu.
Není pochyby, dnes, kdyby se spolu
znovu potkali, byl by starý pán k mistru obrazu
bezpochyby vlídnější. Ale tak to chodí s pravým
úspéchem. Třeba si jej zasloužili. Nelekati se
svízelů ani přikoří. Nechat doma všecku nemíst-
nou citlivost, neschopnost sebezapření.! Dnes
si vzpomíná muž s jistým zadostučiněním na
těch krušných pět roků, ztrávených trapnou na-
mnoze honbou za potřebným materiálem.
o Dnes!
nl avola
58
article
Touž bylo nějského řinčení šavlí a pota
hování knírů, obdivného founění a poznámko-
vání před obrazem po všecku dobu, co by
vystaven ve Vídni a v českých garnisonách
Očití svědkové se hlásili, staří parolové, s še
divými kníry a velikými okuláry na osláblých
očích. Otcové vojáci s vojáky synky, invalidi
o hůlku opření, se slzou v oku. Voják má
drsný povrch, ale měkké vnitřnosti. Vzpomínali,
porovnávali, kývali hlavami. Veteráni, kterým
dávno šavle z ruky vypadla, chápali se péra
Celá literatura studil, úvah vojenských se vyro-
jila so srážce u Střezetic« ! tak .. . dávno za
pomenuté a nyní málem neznámé, náhle se vy-
nořivší v plné životní pravdě . . .
A kde by toho všeho bylo, nebýti pře
tím oněch šest roků roboty, neúnavných sháněk,
té houževnaté vytrvalosti, která, se neodstraší,
překonává překážky a s humorem se přenáší
přes trpké chvíle ponížení a zklamání ? . ..
Arci dochází občas 1 na srážky názorů
u našeho stolu v kavárně! A tu vyniká přítel
externista svojí bohorovnou neschopností vyrušiti
se jakkoli z obvyklé už rovnováhy duše. Jen
svým šedivým, přivřeným okem leda že za-
mžourá na chvíli někam před sebe do vesmíra,
když moucha nedorozumění přeletěla.
— A co vás to napadlo za ideu, kama-
ráde? Jste přece náš umělec, náš český a svoje
české umění máme pro sebe. Co je po umění,
které se nestaví do služeb vyšší ideje? Ale t
idea musí být přece naše idea ! : ,
— Tak, tak! Docela správně! přisvědčuje
malir svým suchým, trhaným způsobem.
Vídeň
Střezetice
59
article
— Nu, a co je nám ponějaké tákové scéně
z pověstné války »Němců s Němci« ? Pověztel
Co je našemu cítění, našemu umění po těch
věceck? Což se nechceme vymanit konečně z
sřéry těch cizích vlivů a zájmů? A nemá tu přede-
vším umění ukazovati cestu? Co si ma český
divák od toho plátna plného výborné malby do
své duše nabrat a odnéšt?
Zase ten šedivý, přimhouřený pohled do
dálky! A s lehkým taktováním prstu pravé ruky
po desce stolu:
— Nechte být! povídá. Obraz není vlastně
pro našeho diváka. To je to. Je dělán pro-
cizinu, pro výstavu. Víte, doma člověka ne-
uznají, dokud nemá cejch z ciziny. O ten cejch
šlo. Ukázat, že to také dovedeme . . . takového
něco . . . velkých rozměrů. . .o o
— A nějaký útok českého vojska by t
nebyl spravil? Takhle rytiřů. Otakarových nebo
harcovníků Žižkových, jízdy - Petra. Voka nebo
Matyáše z Thurnu? Co říkáte? V Paříži by
jim to bylo jedno. A ve Vídni? Tam přece
zvitězila »Prodaná nevěsta« i s českými jmeny
a s brslenkami svých českých sedláků v . .
— Počkejte! zase náš nevyrušitelný klid-
nik. Teď je tohla odbyto. Už to nechme ! Však
se najde čas a pustíme se do něčeho, s čím
už budete spokojeni !.
Nu, tedy počkáme! Muž nemluví mnoho, také
se nepředá ve slibech. Uhlidáme! Od dneška za
rok, za dvě léta bude možná občas zase živo
u našeho stolu v kavárně. Nastane zase nevá
honba za látkou, za podrobnostmi předmětů,
barev, tvarů. Není to žádný žert tahati ze studny
minulosti na povrch světla tu živou podobu celých
zapadlých dějů. Už jsme to jednou zažili! A to
šlo o věci zapadlé sotva tři desítky let! A což
půjde-li o takové, přes něž se převalily cel
věkyl
Jaká to bude procedura ! Jsme na ni velmi
dychtivi!
Němec
Otakarův
Žižkův
Petro
Vok
Matyáš
Thurn
Uhlidat
Paříž
Vídeň