4
masthead
24. března 1901
6
article
sdlesoe
e ero
v percentec
absolutně
u domů . . . . . . . 237.591.
u stran obývajících . . . 508.343
u přítomných osob . . . 2,211.891
Poslední desítilelí vyznačuje se tedy znač-
ným vzrostem ve všech směrech. Nejnápadnějším
je však přírost stran obývajících, který značně
převyšuje i sám přírost přítomného obyvatelstva.
Nápadnější již proto, že v decenniu 1880/1890
bylo konstatovali tendenci právě opáčnou; tehdy
obnášel totiž přírost obyvatelstva 7.9, kdežto
přírost obývajících stran mnohem méně, totiž
5.7 proc. Vysvětlován byl tento fakt pak tím,
že o počtu stran obývajících v nestejně vysa
míře než o počtu rodin neb domáenosui rozho-
dují budovy a jejich prostory; proto byf uznán
příčinou toho relátivně nepatrný vzrost dom
(+ 6.1 proc.). Z čislic nahore uvedenýchje
však zřejmo, že pro periodu 1890—1900 přírost
buďov obytných vzrosůl ze 6.1 na 7. 1 proc.
7
article
Z výsledků sčítání r. 1900 je dále zřejmo, že
na jeden dům připadá r. 1900 více stran obý-
vajících než v r. 1890 (1.6 proti dřívější 1 5)
Nezbývá tudiž, než vysvěfliti nápadný příros
obývajíčích stran při posledním sčſtání tím, ze
činnost stavební byla v pösledních letech obrá-
čena zvláště k vystavění takových budov, kde
bylo možno umistiti eo možná značný počet
obývajících stran, a dále, že obyvatelstvo bylo
schopno, aby se v nově vystavených bytech
usadilo jako samostatná obývající strana. Zjev
to tedy normální, rozhodně příznivej e
Stopujemeli data o poměru domů k oby-
vajícím stranám a obývatelstvu v jednotlivých
zemích, dochážíme ke stejněmu závěru — ovšem
s výjimkou jistých zemí — že lze pozorovati
v celku dalekosáhlé alomisování svazků rodin-
ných a domácnostních.
Co do počtu domů, na jejichž rozvoj maj
vliv nejen poměry obyvatelské a všeobecná sho-
spodářská situace, nýbrž zajisté i úprava do-
movní daně a s tou ruku v ruce jdoucí ruch
stavební, vykázuje puhlikace úřadní tato data
8
article
Počet domů sesel
1869 1880 1890 1900
Čechy .... 647.775 697.645 726. 226 768 194
Morava.. . . 286.412 308.737 324.993 345 160
Slezsko 63.591—70.832 22.101 72.304
v celé Cislaj-
tanii . . . . 2,887,359 3,147.902 3,339.750 3,577.34i
Přirost tedy obnášel
1880
1890
1900
proti
zPr prio ti
ees
1890
eabsolutně v 9o ahsolutně v % absolutně v
v Čechách . 49.870 76 28.581 41 41.908 58
na Moravě. 22.325 7.7 16.256 5.3 20.167 6.2
ve Slezsku. 7.241 11.311.269 1.8 nm 5.703 79
vcelku. 260.543 9.0 191.848 6.4 237.591 7
Běhemposlední periody vykazuje tedy
zvláště Slezskoznačný rozmach stavební činnosti
(z ostatních zemí značnější jen Korutany); Čechy
a Morava vykazují také vyšší percento než z
periodu předchozí, třeba by neobyčejného vzrostu
ve Slezsku nedosahovaly. Z ostatních zemí, je-
jichž data z pochopitelných příčin nemůžeme
zevrubněji uváděti, sluší uvésti, že vedle Korutan
jen Dolní a Horní Rakousy vykazují nepatrný
příbytek, kdežto v Krajině a Vorarlberku zazna-
menati sluší relativní úbytek.
Co do poměru budov ke stranám obýva-
jícím a přítomnému obyvatelstvu skýtá ofleiální
statistika tato data :
Na 1 dům připadlo průměrn
stran obývajících
ele eeo, ě
1869 1880
1890 1900
19 1.8 18
1.6 1.6 1.6 1.6
15 15 15 1
Na 1 dům připadlo průměrně
obyvatelů
Čecho
Slezsko
Čechy
Morava
Korutany
Dolní
Horní Rakousy
16.256
9
article
v Čechách . . . . . . .
na Moravě . . . . . . .
ve Slezsku. . . . . . .
v celé Cislajtanii . ..
eda
cae lei
Čechy
Morava
Slezsko
10
article
1869 1850 1890 1900
v Čechách . .... . . 7.9 8.0 8.1 8.2
na Moravě . . .. . . . 70 7.0 7 .0
ve Slezsku . . .. ... 8.1 8.0 8.4 88
v celé Cislajtanii. 7.17.0 7.1 73
Pozorovati tedy, že pomér stran obývajícíeh
k domům zůstal — aspoň v zemích koruny
české — naprosto nezměněn a také v ostatních
zemích lze pozorovati jen nepatrné posuny (ne-
patrný vzrůst vykazují Dolní Rakousy, Salepurk
n Vorarlberk). Naproti tomu číslice obyvatelstva
na dům připadajícího zcela zčejmě se zdvíhla.
Srovnáme-li konečně počet stran obývají-
cích s obyvatelstvem vůbec, pozorujeme úplně
stejný poměr v Čechách i na Moravě (jako roku
1890 tak r. 1900 připadá na 1 stranu obýva-
jící 4.5 obyvatele), kdežto Slezsko vykazuje
vzrůst ze 44 na 4.5, což pochopitelno ze znač-
ného přírostu obyvatelstva jeho. Průměr cel
polovice říše obnášel r. 1890 4.8, r. 1900 4 7.
Největší zájem přirozeně poutá se k tomu,
jakým krokem bral se rozvoj obyvatelstva sám
o sobě. Roční přírost obyvatelstva v periodě
1869—1880 obnášel 159.024, v 1880—1890
stoupl na 175.009 a v posledním období utěšeně
vzrostl na 221.189 obyvatel, čili v percentech
vyjádřen stouplze 0.78 na 0.79 a nyní n
0.93.
Pokud zvláště běží o země koruny české.
oproti nimž za účelem srovnání uvádíme data
celé předlitavské polovice, byl zjištěn tento počet
přítomného obyvatelstva v číslech obsolutních
1869
A 1880
5,560I819
v Čechách . . . .. . . . 5,1440.544
2.153.40
na Moravě . .... . 2,017.274
ve Slezsku .. . . . . . 513.352
565.475
22,144.244
v celé Cislajtanii . . . 20,394.980
1900
es5 1890
6,318.280
v Cechách . .. . . . 5,843.094
2,435.081
Čechy
Dolní Rakousy
Morava
Slezsko
Cecha
Salepurk můj Vorarlberk
8.2 na Morava
88
12
article
na Moravě . . . . . . . 2.257
680.529
ve Slezsku .
v celé Cislajtanli . .. 23,895.413 26, 107.304
Vyjádřen v percentech, obnášel tedy přírost
1890
1900
18g0
s ,odonm otrh 1asg guroti 1880 bproti 1890
5.2 g
v Čechách . . .,
ná Morávé 6.7 5.8 69.
ve Slezska . c e s 10i
Ivaa71 ulole
12.4
Ivaa
Morava
Slezsko
g v Čechy
5.8
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
ol A V Praze23. března. (Žerty m i niisti r
Wittka.) VNa stížnost posl. Maštálky, že mu
ministr železnié Wittek zá odpor proti investiční
předloze pohrozil odvetou, až dojde na řadu
stavba lokální dráhy, týkající se zájmů voleh-
ního okresu Maštálkova, odpověděl ministn
Wittek, že neměl vúmyslu svými slovy hroziti,
nýbrž že výrok jeho měl ráz skoro žertovný
»Arb.Zíg.«, jež má dosud v dobré paměti, jal
Žert
Wittek
Maštálkův
Zíg
Praha
15
article
Wittek, když byl předsedou ministerstva v krátkém
období mezi hr. Clarem a drem. Körbrem, sta-
tečně vládl pomocí 8 14., nechce věřiti jeho
»žertům« a více věří posl. Maštálkovi, že to
byla opravdová hrozba, hrozba nerozvážná, jež
mu vyklouzla z úst v nestřeženém okamžiku
rozčilení. »I ministr — píše »Arb.-Ztg.« —
má právo býti nerozvážným. Nezajímá nás
výtka, kterou učinil poslanci, nýbrž hrozba,
jež prozradila jeho pravé nitro. Protože posl.
Maštálka rušil jeho kruhy, pohrozil, že sí dá za
to zaplatiti- jeho volebním okresem, jeho ubohými
voliči. Poněvadž poslanec nečiní, co chce ministr,
jest ohrožena stavha velice nutné dráhy. To jes
celý Wittek. Politieký »bandl« jest jeho živelo
každá věc jest mu buď odměnou mneb trestem,
Dráha Sudoměř-Paka jest pro něho právě tak
směnným obchodem, jako bylovídeňský volební
řád. Výrok onen vyklouzl p. Wiukovin v, roz
čilení; ale v rozčilení mluví člověk právě do,
co si myslí. Neníytak pozoruhodno to, co pan
Wittekřekl, nýbrž 4o, jak myslí. A to právě
vyšlo na jevo v afféře Maštálkově, jež je důle-
žitým příspěvkem pro poznání Wittkovy povahy.s
Wittek
Maštálek
Wittekřekl
Maštálkův
Wittkův
Claro
Sudoměř
Paka
16
article
Politické zprávy zahraničné.
doloV Praze, 23. března.
Politické zprávy zahraničné.
doloV Praze, 23. března.
omjsvánso
Řuský generál Keller.rb
Zhynulý tragiekou smrtí náčelník ussurijsk
dráhy a velitel I. ússurijského zelezničnílo prá-
poru inženýr generál-major Pavel Konstantinovič
Keller, narodil se r. 1859. Vzdělal se v nikola-
jevské inženýrské akademii. Odbyl ji jako pod-
poručík r. 1877 a hnedlodtáhl na dějiště rusko-
turecké války. R. 1892 byl jmenován náčelníkem
zakaspijské železné dráhy. R. 1899 stalo sev ná-
čelníkem dráhy ussurijské a velitelem I. ussnrij-
škého železničného práporu. Zas posledních čín-
ských údálostivyznamenal se tak, že bybi povýšen
na generál-majora.
ia voxmoy ob s
Myslí se, že sestal obětí an lického úkladn.
Pavel Konstantinovič Keller
Praha
19
article
Makedonte, l n
Zatčení bulharšti agitátoři trpí v primitiv-
ných žalářích tureckých velká muka. Jsou trý
zněni hladem, ano i bitím. Příbuzní k nim na
návštěvu nesmějí. Mnozí jsou posíláni do Caří
hradu a Malé Asie. Tak se stane, že Bulhař
v Makedonii za krátko zbavení budou vší své
intelligence, která chtéla celé provineie pro bul
harskou národnost dobýt.
Mohamedánšké obývatelstvo pouští uzdu
fanatismu. Chce na svůj vrüb Bulbary trestati
ale neumí rozeznávati mezi místnými národ
nostmi, takže nejednou hněv jeho odnášejí jiní
Tak mohamedáni přepadli vsi Gavalevce a Mír
kovce, majíce je za bulharské. Ale obyvatelstvo
jejich přiznává se k národnosti srbské a řecké
Když se postavili na odpor, byli mohamedánům
na pomoc posláni Čerkesové, kteří vešníčany
zdecimovali.
Bulharsko je rozhárané. Ani ministři ne
mohou se dohodnouti a orgány jejich zastávají
stanoviska, která se na vzájem vylučují. Tak
na př. orgán Cankova zastává se ruské politiky
v Cařihradě, ale orgán ministra práv ji ostře
Čerkes
Cankov
Cařit hrad
Makedonie
Bulharsko
Cařihrad
20
article
potírá.
Afféra Jaluzotova.
Jules Jaluzot jest majitelem velikého ob-
chodu »Magasin des nouveautés Printemps«
Jmění jeho se páčí na mnoho millionů. Než
toto mu nedostačovalo ke spokojenému životu,
chtěl ještě hráti politiekou úlohu a proto se dal
voliti za departement Nivre poslancem. Než
ani tato činnost nestačila Jaluzotovi, počal ob-
chod s cukrem. A tu se dopustil, dle obvinění
právě proti němu vzneseného, přečinu, který s
zove dle francouzského zákonnika »Aocapare-
ment«, t. j. hromadění zboží k účelům lichvár
ského vyhánění cen. Proto ministr spravedlnosti
žádá za jeho vydání sněmovnu. V žádosti se
konstatuje, že Jaluzot v létech 1899 a 1900
skoupil veškerý cukr a více než 81% všeho
zboží v držení měl. Tím se dopustil dle míněnl
soudu zmíněného přečinu. Sněmovna, jak už
sděleno, svolila, aby posl. Jaluzot byl soudnímu
stíhání vydán.
Nové dílo o afféře Dreyfusově.
Vydavatelstvo »Revue blanche« vydá dnes
v sobotu »Dějiny afféry Dreyfusovy, — proces
z roku 1894«, jež napsal Joself Rlei-n ai ch.
kterýž jak jest známo — byl jedním z nej-
vášnivějších obhájců svého souvěrce Dreyfusni
Spis — nehledě kajeho stanovisku stranničkému
— líčí afféru Dreyfusovu a její scényl a epi-
sody jednotlivé velmi dramaticky. Podáváme
jednu z nich.nasčsnu
Dreyfus stojí již před svými soudci. Před-
stupuje jako svědek podplukovník Henry, jenž
později se ve vězení valerienském usmrtil.
Affér Jaluzotův
Jules Jaluzot
Dreyfusův
Dreyfus
Henry
Aocaparemento
21
article
Sílným hlasem, u plných plic, ve krátkých, ka-
tegoriekých fraslch odpovídá soudcům. Byloto
v měsíci březnu, praví, když ctihodnán osoba s
mnou sdělila, že jistý důstojník ministerstvu
války přidělený páše zradu. A v červnu m
totéž opakovala a připojila, že jest v a oddělení
druhém. A ejhle, zde jest tens zrádce.i eson
Slova ta rychle za sebou následovala, ton.
výraz a pohyby byly dramatičkě, nA Tpotom
vztáhne ruku a prstem ukazuje na Drevfus.
V tom okamžiku podoben byl ztělesněné tresta-
jíel spravedlnosti,bIV sv no
Dreyfus a jeho obhájce protestují a žádají
jméno oné osoby.A tu Henry theatrálním po-
hybem vznese ruku ke své čepici a praví; »V
hlavě důstojníkově skrývajía se l často tajemství.
o nichž čepice jeho věděti nesmí«. Ale i kdýž
soudci naň nuléhají, aby přiv své cti dotvrdil.
že ona vetihodná bsoba« vjmenovala Dreyfusa
zrádcem, tu plukovnik Henry zvedlz ruku ke
kříži a hlasem zvučným pronesl: » Přísahámi !s
Tato opravdu vzrušující scéna, kdy n Henry
béře za svědka boha, tento vréhol dramatu by!
jedním ztěch momentů, jež rozhodly o dalších
osudech Dreyfusovýchlodo oz teoě dočno
Nov ého ovšem hniha novál o staré affére
nepodává skorem nic. vee ánor
lnčmalaa
e sllvdo qti so
osá Politické důsledky stávky
sm vy „ V Marseilfu.
Škoda,kterouobchod a průmysl mar
seillský utrpěl stávkou, jest nezměrná. Veliký
vývozní obchod na při, jenž jindy odeslal denně
1000 lahví vína, odeslal za celé 3 poslední týdny
Dreyfus
Henry theatrální
Henry
Tata
22
article
sotva tři tisíce. Většina továren na mýdlo za
stavila práci, nemohouc hotové výrobky expe-
dovati. Továrny majíuž 500.000 kg mýdla na
skladě. Olejové čistírny z téhož důvodu nepra-
cují, rovněž tak rafinerie cukru. Při tom hrozí
vseobecná stávka. Doprava pouliční jest přeru-
šena stávkou tramwayových zřízenců. Věšina
krámů jest zavřena ze strachu. Rozčilení v oby-
vatelstvu a mezi italskými dělníky se vzmáhá
Ministerstvo přivedeno jest stávkou do značné
tsně. Na jedné straně nespokojeny jsou s ním
straný housgecistické, protože nezakročuje ostř
proti stávce, na druhě straně pak i socialistě,
jichž hlasů nezbytně ve sněmovně potřebuje,
protože odmíllo přijmouti ve slyšení maira mar-
seillského, jenž se stávkujícími, sympatisuje
Syndikát dělnický v Marseillu, povolav jsocial-
stické poslance z Paříže do Marseillu, obrací se
hněvivě i proti ministru obchodu, soejalistovi
Millerandovi. Tak mohlo by se státi, že stávk
marseillská ohrozí postavení vládý, jakmile bude
uvedena, ve sněmovně, na přettoš,« sk ubvao
Millerand
Marseille
Paříž
kg
23
article
eq msjozbslre siisibo zlv
an mnií Vyancená demisse, ns me
VVe Virlembersku odstoupil nedávno mi
sterský předseda Mittnaeht, který po několik
desetiletí stál v čele vlády. Stalo se tak na
jemhý tak z Berlina, jelikož Miftnacht nehověl
s důštaték poprůsťování důstojnic kého sboru
Virtemberského vojska. Po něm povolán v čelo
vlády generářšt. Schott, jenž převzal i mini-
sterstvo vojenství a který jest v Berlíně per
sona grata, nelli dokonce gratissíma. ATento
Včerá náhle obdržel dovofenou, která jest ale
jen úvodem k jeho demissi. Zapleten jest do
osklivé afféry proti mravopočestnosti, zatím prý
jen do té miry, že vypovídati má jako s v ěde
při vyšetřování pro přečin kuplířství. Demisse
jeví se tedy nezbytnou. Král virtemberský vyslal
již jiného generála do' Berlína, aby tam omluvil,
že země jeho nemůže strpět sl. Sehotta v čele
pllsjno
vlády.
Mittnaeht
Miftnacht
Schott
Berlín
I Vve Virlembersko
25
article
Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských
konal včera večeri v místnostech národní strany
svobodomyslné za hojnéslúčasti očlenstva svoji
výroční valnou hromadus za předsednietví prof
dra. G. Blažka.š vdslog ant
Činnost nklubu vyminulém s roce spolkovém
líčí zpráva jednátelská, kterou přednesl p. dr
Groš a v niž se praví: 9 mi ě
Klub voličů novoměstských na dnešní svojí valné
hroniadě může s uspokojeníma patřiti k činnosti své
v minulém právě roce. Činnost svou rozvíjel náš klub
jednak přednáškami a rozpravami o věcech političkých
a hospodářských, jednak roznáhlou činnestí v oboru
příprav voleb, konaných do zastupitelstva obce pražsk
a zejmena voleb na říšskou radu, jak v kurii městské
tak i ve všeobecné třídě voličské. Dělo se tak jak ve
schůzích výborových, jež oznamovány byly věřej-
nými listy a členstvu byly přístupny, tak ve schůzích
důvěrných a i ve schůzích vořejných naším členstvem
i hosty četně navštívených.
Udalostem politickým věnoval klub náš napjatou
pozornost a se živým účastenstvím sledoval zápas
naší delegace s vládou Körbrovou, jenž vedl až k zma-
ření zasedání říšské rady ask jejímu rozpuštění.
Rozpuštěním říšské rady a vypsáním nových
voleb nastal klubu našemu těžký úkol provedení
prací volebních, jebož se podjal s ochotou a láskou
k věci a výsledek voleb byl skvělou odměnou za
naši práci.
G Blažek
Groš
Körbrová
26
article
Ken cti Prahy a zejmena největší její části, na-
šeho Nového města, budiž tu konstatováno, že Praha
naše opětně promluvila svými volbami jasněa
zřejmě, že jest nepřístupna všem nevlasteneckým
směrům a že jen té straně v národě věnuje svoji
důvěru, která napsala na svůj štit »rovné právo
národní v samostatném státě českém«. Práce volební
obzvláště obtižnými se jevily ve všeobecné třídě vo-
ličské pro ohromný počet voličů, ale usnadněny nám
byly v podstatě tím, že k našemu vyzvání voličstvo
všech částí našeho města horlivě se hlásilo k sou-
činnosti, takže nám bylo možno pro volby ve vše-
obecně kurii zorganisovati 7 volebních odborů do
jednotlivých volebních okrsků rozležených, jež pod
vedením správního výboru našeho klubu, jenž se
ustavil jako ústřednívýbor volební, vykonaly pří-
pravy volební tak svědomitě, že skvělý úspěch vo-
lební ve všedbecné kurii voličů značnou částí při-
čísti sluší též dobře zorganisováným volebním pra-
cem. Rovněž volba v kurii městské vybojována ví-
tézně a jeví se přivolbě detošní jako úkaz potěši-
telný značný vzrůst hlasů, jež odevzdány byly ve
prospěch kandidáta námi postaveného
Při volbě do sboru obecních starších zvolení
byli z našich kandidátů pp. Sokol, dr. Groš, dr.
Nesý, Prášek, Koubek a Košťál, kteroužto volbou
docíleno toho, že zachován byl na pražské radnici
posavadní souměr blasů, dle něhož obě strany ná-
rodní stejným počtem hlasů jsou zasloupeny.
V oboru rozprav sluší vytknouti rozhovor o tom
jak pohlíží občanstvo na akci chystaného jednání
o národnostní smír, který zahájil delší řečí pan dr.
Groš a jehož se zúčastnil zástupce Moravy pan dr.
Ken
Sokol
doktor
Groš
Nesý
Prášek
Koubek
Košťál
Praha
Nový město
Morava
27
article
Stránský. Po řeči dra. Stránského, provázené hluč-
nými souhlasem, zakončena byla tato schůze nadše-
nými projevy státoprávními.
»O politické situaci«„promluvil k našemu člen
stvu pan poslanec dr. Herold, jehož jasný výklac
požadavků naší delegace ve příčině ochrany naší ná-
rodnosti vzbudil uspokojivý dojém, že věc naše
v rukou poslanců národníj strany svobodomyslné
opatřena jest bezpačně a že není obavy, že by po-
cliví, rozhodní a národem svým podporovaní jebe
zástupci nestačili k obraně našich zájmů národních
i politických. b on
Architekt a býv. obecní starší pan Mülnzberger
přednášel »o assanaci, čtvrti sv.-vojtěšské«, poukázav
k tomu, že tato část assanace dá se provésti nej-
snadněji s nejmenším nákladem, a vylíčil podrob
ností, jaké výhody by vyplynulý zi toho nejen oh-
čanstvu novoměstskému, nýbrž i celé Praze, kdyby
tato část assanačního podniku co nejdříve byla pro-
vedena.
Myšlénky při schůzi této pronesené nepadly
neúrodnou půdu, ujaly sea vzrostly v pokus pod
nikatelstva, ježse u obce přihlásilo, že assanaci
svatovojtěšskou provede.
Poučnou přednášku »O hospodářství obce praž
ské“ měl pan Mellan, jenž občanstvu vysvětiil, jake
úkoly má Praha, jak skrovné jsou její prostředky
jaké obezřetnosti jest třeba u správy obecní za po-
měrů tak nesnadných, má-li Praha dostáti svému
velkoměstskému poslání bez nemírného přetížen
svého poplatnictva.
Stránský
doktor
Herold
Mülnzberger
svatý
Mellan
Praha
28
article
Klub nespouštěje se zřetele důležitou otázku
vychování naší mládeže učinil předmětem veřejného
rozhovoru zabájeného p. ob. starším Schröttrem,
»Poměry pražského školství«, kterážto přednášku
mnoho poučení poskytla posluchačstvu, jež se zájmem
se zúčastnito této rozpravy. a i
1O úvěru vůbec, o jeho organisaci a o úvěru
živnostenském« přednášel docent na české univer-
sitě p. dr. Cyrill Horáček. Vyloživ povahu úvěru
úkol jeho v pokročilém hospodářském životě nynější
společnostislidské, poukázal kqrozdělení úvěru a n
fory, jaké jsou přístupny zvláště těm, kdož ne-
mají nemovité záruky pro věřitele, tedy zejmena též
živnostníkům.
Při rozpravě konstatováno pak, že organisače
úvěru živnostenského, u násy jest nedostatečna a ž
spojenýmisilami se musí starati interessované kruhy
o nápravu těchto nedostatků.
V různých těchto směrech byl klub náš činným
a výsledekjeho práce věru nezůstal za výsledkém
melžnenep monsge
let předešlých.
nPředkládaje tuto zprávu o činnosti (klubu
v roce minulém žádá správní výbor, aby zpráva
tato byla vzata na vědomí a schválena a další čin
nosti klubu, jenž posud vždy plnil úkol zakladateli
jeho jemu vytčený, přejeme plného zdaru. (Výborně
Zpráva jednatelská byla jednomyslně schvá-
lena, zpráva pokladniční po některých vysvět-
livkách revisora účtů pana Babušky a po-
kladníka pana Červeného většinou hlasů.
doktor
Cyrill Horáček
Babuška
29
article
Přistoupeno potom k volbě. Strana delejšího
Nového města postavila svoji opposiční kandi-
dátní listinu a jako podmínky smíru uvedla: do
výboru nebudiž kandidován žádný obecní starší,
vyjímaje předsednietvo, výbor klubu složen
budiž z polovice členů z hořejšího Nového
města a z polovice členů dolejsího Nového
města, dále: dolejšímu Novému městu dostaniž
se ve sboru obecních starších takového zastou
pení, aby odpovídalo početné slle jehio poplu-
nictva a konečně, aby kompromis se stranou
druhou nebyl nikdy uzavírán.olni o -
Debaty, jež rozpředla se o podmínkách,
zúčastnili se pánové Kasalický, Prásek, Hamáček
a Topinka, načež přistoupeno k hlasování, př
kterém zvoleni vesměs kandidáti, postaveni vý
borem klubu poměrnou většinou pudesáti hlasů.
Zvoleni byli! za starostu dr. Gabriel Blažek,
professor, za I. páměsíka starosty pan Ferdinan
Mellan, obchodník, za II. náměstka starosty pan
JUDr. Karel Groš, zemský advokát; do výboru
zvoleni: pp. dr. Karel Černohorský, zemský
advokát, Jan Červený, uzenář, Václav Hrodéj,
hostinský, Josef Šejd, krejčí, Josef Schrötter
za náhradníky výboru pp.: František Chadima
truhlár, Antonin Koubek, malir; za revisory
účtů pp.: Jan Souček, účetní, Josef Vařečka,
účetní; za předsedu smírčího soudu pan JUDr.
Vojtěch Frič, zemský advokát a první náměstek
starosty král. hlavního města Prahy.
Po přečtení výsledku volby a po poděkování
předsedy pana prof. dra. G. Blažka, jenž přál
si, aby do klubu vrátila se býválá svornost
k doeilení zdaru ve všem konání, ukončena
valná hromada, které zúčastnílo se přes sto
členů klubu, po 10. hodině večerní.
Hamáček
Topinka
doktor
Blažek
Ferdinan Mellan
JUDr
Groš
Černohorský
Červená
Hrodéj
Šejd
Schrötter
page
Chadim
Koubek
Souček
Vařečka
Frič
profesor
G Blažek
Zvolen
Praha
30
article
Denní zprávý.
Denní zprávý.
Klub svobodomyslných lidových
poslanců českých na říšské radě koná
schůzi ve Vídni v úterý dne 26. března
o 10. hod. dopolední.
— Klub národní strany svobodomyslné
Sicih ůz ejčlenská konati se bude v úterý
dne 26. t. m. o 7. hodině večerní v místnost
klubovní (Jungmannova o třída čís. 26 n.). Na
jednacím pořadu jest rozhovor odůležitých
otázkách zemědělských, který zahájí poslanee
p. Heřman Janda. Hosté pp. členy uvedení mají
volný přístup.
— Volby do delegaci. Bezpochyby že
ve středu vykonány budou v parlamehtě vídeň-
ském volby do delegací. Letošními volbami
staly se jisté změny v zastoupení některých
zemí. V Dolních Rakousích na příklad pozbyli
antisemité majority, kterou mají dnes v rukou
německé liberální sťrany. Toť se ví, že zrovna
tak jako Luegrovci dříve neponechali ani jodi-
ného místa ostatním stranám, neponechají tyto
strany nyní antisemitům ani jediného místa.
Jungmannův
Heřman Janda
Vídeň
Dolní Rakousy
31
article
Solnohrady vyšlou tentokráte rovněž liberála do
delegací a nikoli klerikála. Zajímavý je pomě
v Čechách. Dosud volilo se v této zemi vždy
kompromisem. Čtyř mandátů dostalo se Něm-
čům, čtyř Čechům a dvou historickým velko-
statkářům. Německá »hrdost« trvala dosud
vždy na tom, že popud k ujednání takovému
vyjíti musí se strany české, Němci také nikdy
v tomto směru k Čechům se nepřiblížili, čekali
vždycky, až tito jim sami učiní nabídnutí. Ten-
tokrát však českým poslancům ani nenapadne,
aby pány prosili, by ráčili laskavě nabídku při-
jati. Neví se tedy prozatím, jak to dopadne.
Při všem tom, co se strany Němců v poslední
době nám se stalo, zejmena s ohledem na beze-
dnou neurvalost, s jakou se fito stáví tak
proti kulturním požadavkům našim, zejmena
proti moravské české universitě, rozhodně by
chom si vyprosili, aby česká delegace jáko jiná
leta presentovala také tentokráte Němcům dele-
gační mandáty na talíři. Na Moravě měli jsme
v poslední době vždy dva mandáty, liberální
Němci jeden a strana střední rovněž jeden.
Čecho
Němec
Solnohrad
Čechy
Německo
Morava
32
article
Půjdeli tentokráte strana střední s námi,je
otázkou.
— Jazykové ohraničení. Jeden z ně-
meckých řečníků velikým hlasem končil řeč
svou v debatě o návrhu českém, aby letošní
sčítání lidu bylo revidováno a doplněno, hrozbou,
že prý se marně vzpíráme požadavku něme-
ckému, kterým jedině dá se přivoditi ml
v zemi, že vzpíráme se marně národnostnímu
ohraničení okresů. Tážeme se, na jakém základě
chtějí páni Němei království české dle okresů
národnostně rozdělit? Snad na základě letošního
Bčítání? Vždyť nemohou popřít, že národnostni
poměry tím zjištěny nebyly, že vůbec o národ-
nostním rozvrstvení v Čechách žádných spo-
lehlivých dat nemáme, aspoň ne tak' spolehlivých.
aby na jejich základě dala se prověst akce tak
dalekosáhlá, již Němči prohlašují za jediné
arkanum na uzdravení chorých poměrů v Čechách.
Že by páni Němci a také vláda »dělit« chtěl
na základě číslie zjištěných počítáním obyva-
telstva dle jazyka obcovaciho, o tom ovšem ne-
pochybujeme, však to by byl švindl, k němuž by
se snad ani všeněmecká zpupnost neodhodlala.
Němei
Němec
Čechy
33
article
Jako odpůrci jakéhokoli trhání země, na niž
v célém jejím rozsahu oba kmenové stejný
mají podíl, jsme vůbec proti ohraničovací akci
poněvadž dobře víme, co za ní vězí; my by
chom ale musili býli dvojnásob proti ni, kdyby
se snad trhačům zlibilo »ohraničovat« na zá-
kladěřeči obcovací. Není pochybnosti, že ně-
meckým švindlem a násilím jsme byli připraven
v Čechách a na Moravě a nejinak
ve Slezskuo statisíceid uší. J
tak patrno z číslie, jež z nenáhla se propouštějí
do veřejnosti. V roce 1880 na přiklad bylo
obyvatelsívo české v Ducheově ve ivětšině a co
letos? Letos napočetli tam více než 9000 lidí
s německou a sotva 2000 s českou obcovací
řečr To je ta obec, v níž obecní starost
vlastnoručné kácel na hrbítově kříže s českými
nápisy! Ne jinak dělo se v Litoměřicíeh, kde
Čechů při nejmenším třetina všeho obyvatelstva,
kde ale lidí s obcovací řečí českou napočetli
sotva tisíc! Budou mít tedy, dle své theorie,
tentokráte své suzavřené územi« uzavřenějšía
»čistší«, jak tomu říkají, než kdy jindy, zda-li
se tím ale přiblížili k národnostnímu smíru, tc
teprve uhlídaj.
Čecho
Čechy
Morava
Litoměřicíeh
34
article
— Denunciantství. Nejdříve se s tím vy
tasil »Pr. Tagblatt«, svou duševní ušlechtilosí
více než známý. Po něm přišel ostatní- tisk nám
nepřátelský. Panu hrab. Goluchow s kéms
znelibilo se totiž, že různé listy zahraničné,
francouzské, ruské a z části též anglické, plš
nyní o Rakousku a o poměrechv této říší po-
někud jinak, než jak byl zvyklý a jak o p-
měrech těch psali různí německo- a polske-
židovští dopisovatelé vídeňští. Zamrzelo ho to
zaslal do »W. Abendpostu« polemiku, va nit
slavný zahraničný úřad velmi nemilostivě se vr
slovuje o tomto způsobu psaní, jenž prý dalek
sahá za dovolenou kritiku. A ahy nevrlost pan
zahraničuího ministraO ještě více slupňovali
jestěavíce hogdrkždili, vptajísě denunejsoti po
těchy kteří prý cizí tisk proti Rakousku inspr
růjí, kdo dodává materiál francouzským a ru-
ským novinářům atd. A sami sobě odpovídaj,
to že patrně činr Národní rada, schválněk toma
zřízená, Jejiž tajuplná činnost přý se nýní jeví
v cizím tisku. Ostatně prý jsou slyky českých
politiků a novinářůj s třanconzskými nýnť velmi
důvěrné. Pan Chéradame prý se zejmena dlouho
zdržoval v Praze, pan dr. Herold a jiní a jinl
zase v Paříži, a zdá prý se, že české přa-
telství s panem Deschanelem nezůstalo bez
následků. Nám ani nenspadá snad se před
ministrao
Chéradam
doktor
Herold
Deschanel
Rakousko
Praha
Paříž
národní rada
35
article
»Wiener Abendpostem« a před dobrým přile-
lem naším panem Goluchowským omlou-
vati. Podaříli se neb podařilo-li se zparály-
sovati v cizím tisku lži a nepravdy, jež z
zjevným účelem, o vnitřních poměrech tohot
státu klamati, byly šířeny ve velikých zabra-
ničných novinách, je to úspěch, s jakým
můžeme býti spokojeni. Byly časy, kdy za-
hraničný tisk zaznamenal jen to o tomto státě,
co přinesla »N. Fr. Presse« a co mu dopsali
neb namluvili kočující její redaktoři. Znenáhla
padá cizině bělmo s oči a ona teprve počíná
rozpoznávati, jak skutečně to uvnitř této říše
vypadá. Že tím nejsou ani Francouzově, ani
Rusové, ani Angličané okouzleni, věříme, ale
k tomu pan Goluchowski na štěstí práva nemá,
aby mohl zahraničnému tisku poroučeti, jaký
má o Rakousku pronášeti soud. Pečujte o te,
aby v tomto státě lépe to vypaďalo a zahra-
ničný tisk vás nebude znepokojovati. Pokud jde
o nás, nezalekneme se denuneiantů, kteří, snahy
naše, aby cizina byla zejmena o našem národě
a o bojích, jež sváděti musí, dobře informována,
podezřívají. Naopak, budeme poslupovati ve
snaze, aby za hranicemi zvěděli, co se u nás
Wiener Abendpost
Goluchowský
Francouzův
Rus
Angličan
Rakousko
36
article
— Sokolská výstava v Praze r. 1901.
Mohutný zájem, vyvolaný výstavami sokolskými
r. 1891 a 1895 u přiležitosti II. a III. sletu
všesokolského, má býti znovu oživen výstavou,
pořádanou současně se IV. sletem všesokolským
v Praze. Výstava tato zajisté překoná svoje
předchůdkyně, neboť Sokolstvo od posledního
souborného vystoupení o národopisné výstavě
r. 1895 — za čas velmi krátký — dostoupilo
v organisaci svého vrcholu, počet členstva,
jednot, nových budov sokolských vzrostl měrou
netušenou přes dnešní silný přiboj dravých vln
národní a sociální rozervanosti. Úkolem výstav-
ního odboru, jejž »Svaz českoslovanského So-
kolstva«k činnosti povolal, bude zodrazit
stupeň života sokolského za minulých čtyhicet
let, nakresliti věrně a podle pravdy křivkou po-
stup života sokolského, jeho stanutí i obdobné
klesání, jeho nenáhlé stoupání s celou činností
na poli tělocvičném i vzdělávacím i se všemi
památkami prvního tohoto rozmachu Sokolstva
od let šedesátých až po nynější dobu. Výstava
bude průpravou na zařízení musea sokolského,
jehož myšlenka došlahlučného ohlasu již
v sokolském odboru národopisném r. 1895.
Praha
svaz českoslovanský so
37
article
Nezbytno jest, aby veškeří činitelé naši a česko-
slovanské rodiny tento důležitý podník zebrazu-
jíeí světu práci a zdatnost Sokolstva podpo-
rovali. Výstava sokolská bude obsahovati ná-
sledující předměty: I. Nářadí tělocvičné. II. Ná-
bytek a ostatní zařízení tělocvičné. III. Nářadl
k pěstování her a pro jiná cvičení tělesná.
IV. Nářadí šermířské a střelecké. Též figuriny
ve zbroji. V. Kroj výletní a evičební. Figuriny
v kroji výletním a cvičebním, fotografie neb
kresby kroje dřívějšího. VI. Literatura tělocviku
sokolského, školního a tělocviku vůbec. VII.
Plány, fotografie a modely sokolských a škol-
ních tělocvičen. (Provedení i návrhy.) Výzdoba
a vnitřní zařízení tělocvičen sokolských a škol-
ních atd. VIII. Diagramy rozvoje Sokolstva česko-
slovanského za minulých 40 let. IX. Památky
sokolské a tělocvičné. (Všeobecně zajímavé.)
Vystavování mohou se zúčastniti: V odboru I.,
II., III. a IV. vyrábitelé tělocvičného nářadí,
truhláři, strojníci, řemenáři, provazníci, zbrojíři,
rukavičkáři a pod. (Firmy české.) V odboru V.
zhotovitelé krojů sokolských: obchodníci s po-
třebami sokolskými, obuvníci atd. (Firmy české.)
Vodboru VI., VII., VIII. a IX. župy, jednoty
sokolské, knihkupci, knihtiskaři, nakladatelé,
technikové, výtvarníci, soukromníci a pod. Ma-
jitelé cenných památek po zakladatelích a jiných
předácích Sokolstva žádají se snažně za za-
půjčení věcí těch. Zároveň nechť výstavnímu
odboru věděti se dá, zda předměty ty
mohou býti museu sokolskému za-
půjčeny, eventuálně věnovány. Při-
hlášky zaslány buďtež nejdéle do 15. května t.
r. br. Ant. Kroupovi na Smichově, Vinohradská
ulice č. 253 (plynárna), načež do 14 dnů po
obdržení zaslána bude každému odpověď. Před-
měty k výstavě připuštěné musí býti do dne
18. června na místě a do 20. června postaveny.
Kroupa
Smichův
Ma
vinohradský ulice
I . nářadí
Vodbor VI
38
article
Na přihlášky po15. květnu zaslané nebude
bráno zřetele. Výstava otevřena bude dne
23. června a potrvá do 7. července r. 1901a
může býti ještě, prodloužena. Peněžité obnosy
přijímá pokladník odboru br. Jos. Pelikán, ob-
chodník v Praze, Staroměstské nám. č. 22n
Zásilky předmětů do výstavy a do musea při-
jímá br. Stanislav Havlík, obchodník v Praze II.,
Karlovo nám. č. 550. Ostatní dopisy a dotazy
buďtež zasílány tajemnickému úřadu Č. O. S.
v Praze-II, Ferdinandova tř. č. 60 (u Choděry).
— Kluby občanské. Občanský klub
ve Vysočanelch má dnes vi neděli 24. března
o 3. lhod. odpol.dvotělocvičně »Sokola« vysočan-
ského členskou schůzi, na jejímž pořadu jest
rozhovor 3O uzměně taktiky v postupu klubu
poslanců národní strany svobodomyslné na radě
říšské« a volné návrhy. Do schůze dostavi se
poslanci pp. dr. Hel ler, Sehnal, Krate-
ehv a Šrámelk. Přístup mají. členovéa
hosté členy uvedení neb výborem pozvaní,e ald
Pelikán
Havlík
Choděra
page
doktor
ler
Sehnal
Kratés
Šrámelk
Praha
staroměstský já
Karlův já
Č . O . S
Ferdinandov
Sokol