ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 43d26830-6603-11dc-8a8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 95, place 56, work 9, org 5
1 masthead
Strnna 2.
2 masthead
109l
3 masthead
raNÁRODNÍLISY
4 masthead
24. března 1901
5 masthead
Číslo 83.
6 article
sdlesoe e ero v percentec absolutně u domů . . . . . . . 237.591. u stran obývajících . . . 508.343 u přítomných osob . . . 2,211.891 Poslední desítilelí vyznačuje se tedy znač- ným vzrostem ve všech směrech. Nejnápadnějším je však přírost stran obývajících, který značně převyšuje i sám přírost přítomného obyvatelstva. Nápadnější již proto, že v decenniu 1880/1890 bylo konstatovali tendenci právě opáčnou; tehdy obnášel totiž přírost obyvatelstva 7.9, kdežto přírost obývajících stran mnohem méně, totiž 5.7 proc. Vysvětlován byl tento fakt pak tím, že o počtu stran obývajících v nestejně vysa míře než o počtu rodin neb domáenosui rozho- dují budovy a jejich prostory; proto byf uznán příčinou toho relátivně nepatrný vzrost dom (+ 6.1 proc.). Z čislic nahore uvedenýchje však zřejmo, že pro periodu 1890—1900 přírost buďov obytných vzrosůl ze 6.1 na 7. 1 proc.
7 article
Z výsledků sčítání r. 1900 je dále zřejmo, že na jeden dům připadá r. 1900 více stran obý- vajících než v r. 1890 (1.6 proti dřívější 1 5) Nezbývá tudiž, než vysvěfliti nápadný příros obývajíčích stran při posledním sčſtání tím, ze činnost stavební byla v pösledních letech obrá- čena zvláště k vystavění takových budov, kde bylo možno umistiti eo možná značný počet obývajících stran, a dále, že obyvatelstvo bylo schopno, aby se v nově vystavených bytech usadilo jako samostatná obývající strana. Zjev to tedy normální, rozhodně příznivej e Stopujemeli data o poměru domů k oby- vajícím stranám a obývatelstvu v jednotlivých zemích, dochážíme ke stejněmu závěru — ovšem s výjimkou jistých zemí — že lze pozorovati v celku dalekosáhlé alomisování svazků rodin- ných a domácnostních. Co do počtu domů, na jejichž rozvoj maj vliv nejen poměry obyvatelské a všeobecná sho- spodářská situace, nýbrž zajisté i úprava do- movní daně a s tou ruku v ruce jdoucí ruch stavební, vykázuje puhlikace úřadní tato data
8 article
Počet domů sesel 1869 1880 1890 1900 Čechy .... 647.775 697.645 726. 226 768 194 Morava.. . . 286.412 308.737 324.993 345 160 Slezsko 63.591—70.832 22.101 72.304 v celé Cislaj- tanii . . . . 2,887,359 3,147.902 3,339.750 3,577.34i Přirost tedy obnášel 1880 1890 1900 proti zPr prio ti ees 1890 eabsolutně v 9o ahsolutně v % absolutně v v Čechách . 49.870 76 28.581 41 41.908 58 na Moravě. 22.325 7.7 16.256 5.3 20.167 6.2 ve Slezsku. 7.241 11.311.269 1.8 nm 5.703 79 vcelku. 260.543 9.0 191.848 6.4 237.591 7 Běhemposlední periody vykazuje tedy zvláště Slezskoznačný rozmach stavební činnosti (z ostatních zemí značnější jen Korutany); Čechy a Morava vykazují také vyšší percento než z periodu předchozí, třeba by neobyčejného vzrostu ve Slezsku nedosahovaly. Z ostatních zemí, je- jichž data z pochopitelných příčin nemůžeme zevrubněji uváděti, sluší uvésti, že vedle Korutan jen Dolní a Horní Rakousy vykazují nepatrný příbytek, kdežto v Krajině a Vorarlberku zazna- menati sluší relativní úbytek. Co do poměru budov ke stranám obýva- jícím a přítomnému obyvatelstvu skýtá ofleiální statistika tato data : Na 1 dům připadlo průměrn stran obývajících ele eeo, ě 1869 1880 1890 1900 19 1.8 18 1.6 1.6 1.6 1.6 15 15 15 1 Na 1 dům připadlo průměrně obyvatelů
Čecho Slezsko Čechy Morava Korutany Dolní Horní Rakousy 16.256
9 article
v Čechách . . . . . . . na Moravě . . . . . . . ve Slezsku. . . . . . . v celé Cislajtanii . .. eda cae lei
Čechy Morava Slezsko
10 article
1869 1850 1890 1900 v Čechách . .... . . 7.9 8.0 8.1 8.2 na Moravě . . .. . . . 70 7.0 7 .0 ve Slezsku . . .. ... 8.1 8.0 8.4 88 v celé Cislajtanii. 7.17.0 7.1 73 Pozorovati tedy, že pomér stran obývajícíeh k domům zůstal — aspoň v zemích koruny české — naprosto nezměněn a také v ostatních zemích lze pozorovati jen nepatrné posuny (ne- patrný vzrůst vykazují Dolní Rakousy, Salepurk n Vorarlberk). Naproti tomu číslice obyvatelstva na dům připadajícího zcela zčejmě se zdvíhla. Srovnáme-li konečně počet stran obývají- cích s obyvatelstvem vůbec, pozorujeme úplně stejný poměr v Čechách i na Moravě (jako roku 1890 tak r. 1900 připadá na 1 stranu obýva- jící 4.5 obyvatele), kdežto Slezsko vykazuje vzrůst ze 44 na 4.5, což pochopitelno ze znač- ného přírostu obyvatelstva jeho. Průměr cel polovice říše obnášel r. 1890 4.8, r. 1900 4 7. Největší zájem přirozeně poutá se k tomu, jakým krokem bral se rozvoj obyvatelstva sám o sobě. Roční přírost obyvatelstva v periodě 1869—1880 obnášel 159.024, v 1880—1890 stoupl na 175.009 a v posledním období utěšeně vzrostl na 221.189 obyvatel, čili v percentech vyjádřen stouplze 0.78 na 0.79 a nyní n 0.93. Pokud zvláště běží o země koruny české. oproti nimž za účelem srovnání uvádíme data celé předlitavské polovice, byl zjištěn tento počet přítomného obyvatelstva v číslech obsolutních 1869 A 1880 5,560I819 v Čechách . . . .. . . . 5,1440.544 2.153.40 na Moravě . .... . 2,017.274 ve Slezsku .. . . . . . 513.352 565.475 22,144.244 v celé Cislajtanii . . . 20,394.980 1900 es5 1890 6,318.280 v Cechách . .. . . . 5,843.094 2,435.081
Čechy Dolní Rakousy Morava Slezsko Cecha Salepurk můj Vorarlberk 8.2 na Morava 88
12 article
na Moravě . . . . . . . 2.257 680.529 ve Slezsku . v celé Cislajtanli . .. 23,895.413 26, 107.304 Vyjádřen v percentech, obnášel tedy přírost 1890 1900 18g0 s ,odonm otrh 1asg guroti 1880 bproti 1890 5.2 g v Čechách . . ., ná Morávé 6.7 5.8 69. ve Slezska . c e s 10i Ivaa71 ulole 12.4
Ivaa Morava Slezsko g v Čechy 5.8
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. ol A V Praze23. března. (Žerty m i niisti r Wittka.) VNa stížnost posl. Maštálky, že mu ministr železnié Wittek zá odpor proti investiční předloze pohrozil odvetou, až dojde na řadu stavba lokální dráhy, týkající se zájmů voleh- ního okresu Maštálkova, odpověděl ministn Wittek, že neměl vúmyslu svými slovy hroziti, nýbrž že výrok jeho měl ráz skoro žertovný »Arb.Zíg.«, jež má dosud v dobré paměti, jal
Žert Wittek Maštálkův Zíg Praha
15 article
Wittek, když byl předsedou ministerstva v krátkém období mezi hr. Clarem a drem. Körbrem, sta- tečně vládl pomocí 8 14., nechce věřiti jeho »žertům« a více věří posl. Maštálkovi, že to byla opravdová hrozba, hrozba nerozvážná, jež mu vyklouzla z úst v nestřeženém okamžiku rozčilení. »I ministr — píše »Arb.-Ztg.« — má právo býti nerozvážným. Nezajímá nás výtka, kterou učinil poslanci, nýbrž hrozba, jež prozradila jeho pravé nitro. Protože posl. Maštálka rušil jeho kruhy, pohrozil, že sí dá za to zaplatiti- jeho volebním okresem, jeho ubohými voliči. Poněvadž poslanec nečiní, co chce ministr, jest ohrožena stavha velice nutné dráhy. To jes celý Wittek. Politieký »bandl« jest jeho živelo každá věc jest mu buď odměnou mneb trestem, Dráha Sudoměř-Paka jest pro něho právě tak směnným obchodem, jako bylovídeňský volební řád. Výrok onen vyklouzl p. Wiukovin v, roz čilení; ale v rozčilení mluví člověk právě do, co si myslí. Neníytak pozoruhodno to, co pan Wittekřekl, nýbrž 4o, jak myslí. A to právě vyšlo na jevo v afféře Maštálkově, jež je důle- žitým příspěvkem pro poznání Wittkovy povahy.s
Wittek Maštálek Wittekřekl Maštálkův Wittkův Claro Sudoměř Paka
16 article Politické zprávy zahraničné. doloV Praze, 23. března.
Politické zprávy zahraničné. doloV Praze, 23. března. omjsvánso Řuský generál Keller.rb Zhynulý tragiekou smrtí náčelník ussurijsk dráhy a velitel I. ússurijského zelezničnílo prá- poru inženýr generál-major Pavel Konstantinovič Keller, narodil se r. 1859. Vzdělal se v nikola- jevské inženýrské akademii. Odbyl ji jako pod- poručík r. 1877 a hnedlodtáhl na dějiště rusko- turecké války. R. 1892 byl jmenován náčelníkem zakaspijské železné dráhy. R. 1899 stalo sev ná- čelníkem dráhy ussurijské a velitelem I. ussnrij- škého železničného práporu. Zas posledních čín- ských údálostivyznamenal se tak, že bybi povýšen na generál-majora. ia voxmoy ob s Myslí se, že sestal obětí an lického úkladn.
Pavel Konstantinovič Keller Praha
19 article
Makedonte, l n Zatčení bulharšti agitátoři trpí v primitiv- ných žalářích tureckých velká muka. Jsou trý zněni hladem, ano i bitím. Příbuzní k nim na návštěvu nesmějí. Mnozí jsou posíláni do Caří hradu a Malé Asie. Tak se stane, že Bulhař v Makedonii za krátko zbavení budou vší své intelligence, která chtéla celé provineie pro bul harskou národnost dobýt. Mohamedánšké obývatelstvo pouští uzdu fanatismu. Chce na svůj vrüb Bulbary trestati ale neumí rozeznávati mezi místnými národ nostmi, takže nejednou hněv jeho odnášejí jiní Tak mohamedáni přepadli vsi Gavalevce a Mír kovce, majíce je za bulharské. Ale obyvatelstvo jejich přiznává se k národnosti srbské a řecké Když se postavili na odpor, byli mohamedánům na pomoc posláni Čerkesové, kteří vešníčany zdecimovali. Bulharsko je rozhárané. Ani ministři ne mohou se dohodnouti a orgány jejich zastávají stanoviska, která se na vzájem vylučují. Tak na př. orgán Cankova zastává se ruské politiky v Cařihradě, ale orgán ministra práv ji ostře
Čerkes Cankov Cařit hrad Makedonie Bulharsko Cařihrad
20 article
potírá. Afféra Jaluzotova. Jules Jaluzot jest majitelem velikého ob- chodu »Magasin des nouveautés Printemps« Jmění jeho se páčí na mnoho millionů. Než toto mu nedostačovalo ke spokojenému životu, chtěl ještě hráti politiekou úlohu a proto se dal voliti za departement Nivre poslancem. Než ani tato činnost nestačila Jaluzotovi, počal ob- chod s cukrem. A tu se dopustil, dle obvinění právě proti němu vzneseného, přečinu, který s zove dle francouzského zákonnika »Aocapare- ment«, t. j. hromadění zboží k účelům lichvár ského vyhánění cen. Proto ministr spravedlnosti žádá za jeho vydání sněmovnu. V žádosti se konstatuje, že Jaluzot v létech 1899 a 1900 skoupil veškerý cukr a více než 81% všeho zboží v držení měl. Tím se dopustil dle míněnl soudu zmíněného přečinu. Sněmovna, jak už sděleno, svolila, aby posl. Jaluzot byl soudnímu stíhání vydán. Nové dílo o afféře Dreyfusově. Vydavatelstvo »Revue blanche« vydá dnes v sobotu »Dějiny afféry Dreyfusovy, — proces z roku 1894«, jež napsal Joself Rlei-n ai ch. kterýž jak jest známo — byl jedním z nej- vášnivějších obhájců svého souvěrce Dreyfusni Spis — nehledě kajeho stanovisku stranničkému — líčí afféru Dreyfusovu a její scényl a epi- sody jednotlivé velmi dramaticky. Podáváme jednu z nich.nasčsnu Dreyfus stojí již před svými soudci. Před- stupuje jako svědek podplukovník Henry, jenž později se ve vězení valerienském usmrtil.
Affér Jaluzotův Jules Jaluzot Dreyfusův Dreyfus Henry Aocaparemento
21 article
Sílným hlasem, u plných plic, ve krátkých, ka- tegoriekých fraslch odpovídá soudcům. Byloto v měsíci březnu, praví, když ctihodnán osoba s mnou sdělila, že jistý důstojník ministerstvu války přidělený páše zradu. A v červnu m totéž opakovala a připojila, že jest v a oddělení druhém. A ejhle, zde jest tens zrádce.i eson Slova ta rychle za sebou následovala, ton. výraz a pohyby byly dramatičkě, nA Tpotom vztáhne ruku a prstem ukazuje na Drevfus. V tom okamžiku podoben byl ztělesněné tresta- jíel spravedlnosti,bIV sv no Dreyfus a jeho obhájce protestují a žádají jméno oné osoby.A tu Henry theatrálním po- hybem vznese ruku ke své čepici a praví; »V hlavě důstojníkově skrývajía se l často tajemství. o nichž čepice jeho věděti nesmí«. Ale i kdýž soudci naň nuléhají, aby přiv své cti dotvrdil. že ona vetihodná bsoba« vjmenovala Dreyfusa zrádcem, tu plukovnik Henry zvedlz ruku ke kříži a hlasem zvučným pronesl: » Přísahámi !s Tato opravdu vzrušující scéna, kdy n Henry béře za svědka boha, tento vréhol dramatu by! jedním ztěch momentů, jež rozhodly o dalších osudech Dreyfusovýchlodo oz teoě dočno Nov ého ovšem hniha novál o staré affére nepodává skorem nic. vee ánor lnčmalaa e sllvdo qti so osá Politické důsledky stávky sm vy „ V Marseilfu. Škoda,kterouobchod a průmysl mar seillský utrpěl stávkou, jest nezměrná. Veliký vývozní obchod na při, jenž jindy odeslal denně 1000 lahví vína, odeslal za celé 3 poslední týdny
Dreyfus Henry theatrální Henry Tata
22 article
sotva tři tisíce. Většina továren na mýdlo za stavila práci, nemohouc hotové výrobky expe- dovati. Továrny majíuž 500.000 kg mýdla na skladě. Olejové čistírny z téhož důvodu nepra- cují, rovněž tak rafinerie cukru. Při tom hrozí vseobecná stávka. Doprava pouliční jest přeru- šena stávkou tramwayových zřízenců. Věšina krámů jest zavřena ze strachu. Rozčilení v oby- vatelstvu a mezi italskými dělníky se vzmáhá Ministerstvo přivedeno jest stávkou do značné tsně. Na jedné straně nespokojeny jsou s ním straný housgecistické, protože nezakročuje ostř proti stávce, na druhě straně pak i socialistě, jichž hlasů nezbytně ve sněmovně potřebuje, protože odmíllo přijmouti ve slyšení maira mar- seillského, jenž se stávkujícími, sympatisuje Syndikát dělnický v Marseillu, povolav jsocial- stické poslance z Paříže do Marseillu, obrací se hněvivě i proti ministru obchodu, soejalistovi Millerandovi. Tak mohlo by se státi, že stávk marseillská ohrozí postavení vládý, jakmile bude uvedena, ve sněmovně, na přettoš,« sk ubvao
Millerand Marseille Paříž kg
23 article
eq msjozbslre siisibo zlv an mnií Vyancená demisse, ns me VVe Virlembersku odstoupil nedávno mi sterský předseda Mittnaeht, který po několik desetiletí stál v čele vlády. Stalo se tak na jemhý tak z Berlina, jelikož Miftnacht nehověl s důštaték poprůsťování důstojnic kého sboru Virtemberského vojska. Po něm povolán v čelo vlády generářšt. Schott, jenž převzal i mini- sterstvo vojenství a který jest v Berlíně per sona grata, nelli dokonce gratissíma. ATento Včerá náhle obdržel dovofenou, která jest ale jen úvodem k jeho demissi. Zapleten jest do osklivé afféry proti mravopočestnosti, zatím prý jen do té miry, že vypovídati má jako s v ěde při vyšetřování pro přečin kuplířství. Demisse jeví se tedy nezbytnou. Král virtemberský vyslal již jiného generála do' Berlína, aby tam omluvil, že země jeho nemůže strpět sl. Sehotta v čele pllsjno vlády.
Mittnaeht Miftnacht Schott Berlín I Vve Virlembersko
25 article Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských konal včera večeri v místnostech národní strany svobodomyslné za hojnéslúčasti očlenstva svoji výroční valnou hromadus za předsednietví prof dra. G. Blažka.š vdslog ant Činnost nklubu vyminulém s roce spolkovém líčí zpráva jednátelská, kterou přednesl p. dr Groš a v niž se praví: 9 mi ě Klub voličů novoměstských na dnešní svojí valné hroniadě může s uspokojeníma patřiti k činnosti své v minulém právě roce. Činnost svou rozvíjel náš klub jednak přednáškami a rozpravami o věcech političkých a hospodářských, jednak roznáhlou činnestí v oboru příprav voleb, konaných do zastupitelstva obce pražsk a zejmena voleb na říšskou radu, jak v kurii městské tak i ve všeobecné třídě voličské. Dělo se tak jak ve schůzích výborových, jež oznamovány byly věřej- nými listy a členstvu byly přístupny, tak ve schůzích důvěrných a i ve schůzích vořejných naším členstvem i hosty četně navštívených. Udalostem politickým věnoval klub náš napjatou pozornost a se živým účastenstvím sledoval zápas naší delegace s vládou Körbrovou, jenž vedl až k zma- ření zasedání říšské rady ask jejímu rozpuštění. Rozpuštěním říšské rady a vypsáním nových voleb nastal klubu našemu těžký úkol provedení prací volebních, jebož se podjal s ochotou a láskou k věci a výsledek voleb byl skvělou odměnou za naši práci.
G Blažek Groš Körbrová
26 article
Ken cti Prahy a zejmena největší její části, na- šeho Nového města, budiž tu konstatováno, že Praha naše opětně promluvila svými volbami jasněa zřejmě, že jest nepřístupna všem nevlasteneckým směrům a že jen té straně v národě věnuje svoji důvěru, která napsala na svůj štit »rovné právo národní v samostatném státě českém«. Práce volební obzvláště obtižnými se jevily ve všeobecné třídě vo- ličské pro ohromný počet voličů, ale usnadněny nám byly v podstatě tím, že k našemu vyzvání voličstvo všech částí našeho města horlivě se hlásilo k sou- činnosti, takže nám bylo možno pro volby ve vše- obecně kurii zorganisovati 7 volebních odborů do jednotlivých volebních okrsků rozležených, jež pod vedením správního výboru našeho klubu, jenž se ustavil jako ústřednívýbor volební, vykonaly pří- pravy volební tak svědomitě, že skvělý úspěch vo- lební ve všedbecné kurii voličů značnou částí při- čísti sluší též dobře zorganisováným volebním pra- cem. Rovněž volba v kurii městské vybojována ví- tézně a jeví se přivolbě detošní jako úkaz potěši- telný značný vzrůst hlasů, jež odevzdány byly ve prospěch kandidáta námi postaveného Při volbě do sboru obecních starších zvolení byli z našich kandidátů pp. Sokol, dr. Groš, dr. Nesý, Prášek, Koubek a Košťál, kteroužto volbou docíleno toho, že zachován byl na pražské radnici posavadní souměr blasů, dle něhož obě strany ná- rodní stejným počtem hlasů jsou zasloupeny. V oboru rozprav sluší vytknouti rozhovor o tom jak pohlíží občanstvo na akci chystaného jednání o národnostní smír, který zahájil delší řečí pan dr. Groš a jehož se zúčastnil zástupce Moravy pan dr.
Ken Sokol doktor Groš Nesý Prášek Koubek Košťál Praha Nový město Morava
27 article
Stránský. Po řeči dra. Stránského, provázené hluč- nými souhlasem, zakončena byla tato schůze nadše- nými projevy státoprávními. »O politické situaci«„promluvil k našemu člen stvu pan poslanec dr. Herold, jehož jasný výklac požadavků naší delegace ve příčině ochrany naší ná- rodnosti vzbudil uspokojivý dojém, že věc naše v rukou poslanců národníj strany svobodomyslné opatřena jest bezpačně a že není obavy, že by po- cliví, rozhodní a národem svým podporovaní jebe zástupci nestačili k obraně našich zájmů národních i politických. b on Architekt a býv. obecní starší pan Mülnzberger přednášel »o assanaci, čtvrti sv.-vojtěšské«, poukázav k tomu, že tato část assanace dá se provésti nej- snadněji s nejmenším nákladem, a vylíčil podrob ností, jaké výhody by vyplynulý zi toho nejen oh- čanstvu novoměstskému, nýbrž i celé Praze, kdyby tato část assanačního podniku co nejdříve byla pro- vedena. Myšlénky při schůzi této pronesené nepadly neúrodnou půdu, ujaly sea vzrostly v pokus pod nikatelstva, ježse u obce přihlásilo, že assanaci svatovojtěšskou provede. Poučnou přednášku »O hospodářství obce praž ské“ měl pan Mellan, jenž občanstvu vysvětiil, jake úkoly má Praha, jak skrovné jsou její prostředky jaké obezřetnosti jest třeba u správy obecní za po- měrů tak nesnadných, má-li Praha dostáti svému velkoměstskému poslání bez nemírného přetížen svého poplatnictva.
Stránský doktor Herold Mülnzberger svatý Mellan Praha
28 article
Klub nespouštěje se zřetele důležitou otázku vychování naší mládeže učinil předmětem veřejného rozhovoru zabájeného p. ob. starším Schröttrem, »Poměry pražského školství«, kterážto přednášku mnoho poučení poskytla posluchačstvu, jež se zájmem se zúčastnito této rozpravy. a i 1O úvěru vůbec, o jeho organisaci a o úvěru živnostenském« přednášel docent na české univer- sitě p. dr. Cyrill Horáček. Vyloživ povahu úvěru úkol jeho v pokročilém hospodářském životě nynější společnostislidské, poukázal kqrozdělení úvěru a n fory, jaké jsou přístupny zvláště těm, kdož ne- mají nemovité záruky pro věřitele, tedy zejmena též živnostníkům. Při rozpravě konstatováno pak, že organisače úvěru živnostenského, u násy jest nedostatečna a ž spojenýmisilami se musí starati interessované kruhy o nápravu těchto nedostatků. V různých těchto směrech byl klub náš činným a výsledekjeho práce věru nezůstal za výsledkém melžnenep monsge let předešlých. nPředkládaje tuto zprávu o činnosti (klubu v roce minulém žádá správní výbor, aby zpráva tato byla vzata na vědomí a schválena a další čin nosti klubu, jenž posud vždy plnil úkol zakladateli jeho jemu vytčený, přejeme plného zdaru. (Výborně Zpráva jednatelská byla jednomyslně schvá- lena, zpráva pokladniční po některých vysvět- livkách revisora účtů pana Babušky a po- kladníka pana Červeného většinou hlasů.
doktor Cyrill Horáček Babuška
29 article
Přistoupeno potom k volbě. Strana delejšího Nového města postavila svoji opposiční kandi- dátní listinu a jako podmínky smíru uvedla: do výboru nebudiž kandidován žádný obecní starší, vyjímaje předsednietvo, výbor klubu složen budiž z polovice členů z hořejšího Nového města a z polovice členů dolejsího Nového města, dále: dolejšímu Novému městu dostaniž se ve sboru obecních starších takového zastou pení, aby odpovídalo početné slle jehio poplu- nictva a konečně, aby kompromis se stranou druhou nebyl nikdy uzavírán.olni o - Debaty, jež rozpředla se o podmínkách, zúčastnili se pánové Kasalický, Prásek, Hamáček a Topinka, načež přistoupeno k hlasování, př kterém zvoleni vesměs kandidáti, postaveni vý borem klubu poměrnou většinou pudesáti hlasů. Zvoleni byli! za starostu dr. Gabriel Blažek, professor, za I. páměsíka starosty pan Ferdinan Mellan, obchodník, za II. náměstka starosty pan JUDr. Karel Groš, zemský advokát; do výboru zvoleni: pp. dr. Karel Černohorský, zemský advokát, Jan Červený, uzenář, Václav Hrodéj, hostinský, Josef Šejd, krejčí, Josef Schrötter za náhradníky výboru pp.: František Chadima truhlár, Antonin Koubek, malir; za revisory účtů pp.: Jan Souček, účetní, Josef Vařečka, účetní; za předsedu smírčího soudu pan JUDr. Vojtěch Frič, zemský advokát a první náměstek starosty král. hlavního města Prahy. Po přečtení výsledku volby a po poděkování předsedy pana prof. dra. G. Blažka, jenž přál si, aby do klubu vrátila se býválá svornost k doeilení zdaru ve všem konání, ukončena valná hromada, které zúčastnílo se přes sto členů klubu, po 10. hodině večerní.
Hamáček Topinka doktor Blažek Ferdinan Mellan JUDr Groš Černohorský Červená Hrodéj Šejd Schrötter page Chadim Koubek Souček Vařečka Frič profesor G Blažek Zvolen Praha
30 article Denní zprávý.
Denní zprávý. Klub svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě koná schůzi ve Vídni v úterý dne 26. března o 10. hod. dopolední. — Klub národní strany svobodomyslné Sicih ůz ejčlenská konati se bude v úterý dne 26. t. m. o 7. hodině večerní v místnost klubovní (Jungmannova o třída čís. 26 n.). Na jednacím pořadu jest rozhovor odůležitých otázkách zemědělských, který zahájí poslanee p. Heřman Janda. Hosté pp. členy uvedení mají volný přístup. — Volby do delegaci. Bezpochyby že ve středu vykonány budou v parlamehtě vídeň- ském volby do delegací. Letošními volbami staly se jisté změny v zastoupení některých zemí. V Dolních Rakousích na příklad pozbyli antisemité majority, kterou mají dnes v rukou německé liberální sťrany. Toť se ví, že zrovna tak jako Luegrovci dříve neponechali ani jodi- ného místa ostatním stranám, neponechají tyto strany nyní antisemitům ani jediného místa.
Jungmannův Heřman Janda Vídeň Dolní Rakousy
31 article
Solnohrady vyšlou tentokráte rovněž liberála do delegací a nikoli klerikála. Zajímavý je pomě v Čechách. Dosud volilo se v této zemi vždy kompromisem. Čtyř mandátů dostalo se Něm- čům, čtyř Čechům a dvou historickým velko- statkářům. Německá »hrdost« trvala dosud vždy na tom, že popud k ujednání takovému vyjíti musí se strany české, Němci také nikdy v tomto směru k Čechům se nepřiblížili, čekali vždycky, až tito jim sami učiní nabídnutí. Ten- tokrát však českým poslancům ani nenapadne, aby pány prosili, by ráčili laskavě nabídku při- jati. Neví se tedy prozatím, jak to dopadne. Při všem tom, co se strany Němců v poslední době nám se stalo, zejmena s ohledem na beze- dnou neurvalost, s jakou se fito stáví tak proti kulturním požadavkům našim, zejmena proti moravské české universitě, rozhodně by chom si vyprosili, aby česká delegace jáko jiná leta presentovala také tentokráte Němcům dele- gační mandáty na talíři. Na Moravě měli jsme v poslední době vždy dva mandáty, liberální Němci jeden a strana střední rovněž jeden.
Čecho Němec Solnohrad Čechy Německo Morava
32 article
Půjdeli tentokráte strana střední s námi,je otázkou. — Jazykové ohraničení. Jeden z ně- meckých řečníků velikým hlasem končil řeč svou v debatě o návrhu českém, aby letošní sčítání lidu bylo revidováno a doplněno, hrozbou, že prý se marně vzpíráme požadavku něme- ckému, kterým jedině dá se přivoditi ml v zemi, že vzpíráme se marně národnostnímu ohraničení okresů. Tážeme se, na jakém základě chtějí páni Němei království české dle okresů národnostně rozdělit? Snad na základě letošního Bčítání? Vždyť nemohou popřít, že národnostni poměry tím zjištěny nebyly, že vůbec o národ- nostním rozvrstvení v Čechách žádných spo- lehlivých dat nemáme, aspoň ne tak' spolehlivých. aby na jejich základě dala se prověst akce tak dalekosáhlá, již Němči prohlašují za jediné arkanum na uzdravení chorých poměrů v Čechách. Že by páni Němci a také vláda »dělit« chtěl na základě číslie zjištěných počítáním obyva- telstva dle jazyka obcovaciho, o tom ovšem ne- pochybujeme, však to by byl švindl, k němuž by se snad ani všeněmecká zpupnost neodhodlala.
Němei Němec Čechy
33 article
Jako odpůrci jakéhokoli trhání země, na niž v célém jejím rozsahu oba kmenové stejný mají podíl, jsme vůbec proti ohraničovací akci poněvadž dobře víme, co za ní vězí; my by chom ale musili býli dvojnásob proti ni, kdyby se snad trhačům zlibilo »ohraničovat« na zá- kladěřeči obcovací. Není pochybnosti, že ně- meckým švindlem a násilím jsme byli připraven v Čechách a na Moravě a nejinak ve Slezskuo statisíceid uší. J tak patrno z číslie, jež z nenáhla se propouštějí do veřejnosti. V roce 1880 na přiklad bylo obyvatelsívo české v Ducheově ve ivětšině a co letos? Letos napočetli tam více než 9000 lidí s německou a sotva 2000 s českou obcovací řečr To je ta obec, v níž obecní starost vlastnoručné kácel na hrbítově kříže s českými nápisy! Ne jinak dělo se v Litoměřicíeh, kde Čechů při nejmenším třetina všeho obyvatelstva, kde ale lidí s obcovací řečí českou napočetli sotva tisíc! Budou mít tedy, dle své theorie, tentokráte své suzavřené územi« uzavřenějšía »čistší«, jak tomu říkají, než kdy jindy, zda-li se tím ale přiblížili k národnostnímu smíru, tc teprve uhlídaj.
Čecho Čechy Morava Litoměřicíeh
34 article
— Denunciantství. Nejdříve se s tím vy tasil »Pr. Tagblatt«, svou duševní ušlechtilosí více než známý. Po něm přišel ostatní- tisk nám nepřátelský. Panu hrab. Goluchow s kéms znelibilo se totiž, že různé listy zahraničné, francouzské, ruské a z části též anglické, plš nyní o Rakousku a o poměrechv této říší po- někud jinak, než jak byl zvyklý a jak o p- měrech těch psali různí německo- a polske- židovští dopisovatelé vídeňští. Zamrzelo ho to zaslal do »W. Abendpostu« polemiku, va nit slavný zahraničný úřad velmi nemilostivě se vr slovuje o tomto způsobu psaní, jenž prý dalek sahá za dovolenou kritiku. A ahy nevrlost pan zahraničuího ministraO ještě více slupňovali jestěavíce hogdrkždili, vptajísě denunejsoti po těchy kteří prý cizí tisk proti Rakousku inspr růjí, kdo dodává materiál francouzským a ru- ským novinářům atd. A sami sobě odpovídaj, to že patrně činr Národní rada, schválněk toma zřízená, Jejiž tajuplná činnost přý se nýní jeví v cizím tisku. Ostatně prý jsou slyky českých politiků a novinářůj s třanconzskými nýnť velmi důvěrné. Pan Chéradame prý se zejmena dlouho zdržoval v Praze, pan dr. Herold a jiní a jinl zase v Paříži, a zdá prý se, že české přa- telství s panem Deschanelem nezůstalo bez následků. Nám ani nenspadá snad se před
ministrao Chéradam doktor Herold Deschanel Rakousko Praha Paříž národní rada
35 article
»Wiener Abendpostem« a před dobrým přile- lem naším panem Goluchowským omlou- vati. Podaříli se neb podařilo-li se zparály- sovati v cizím tisku lži a nepravdy, jež z zjevným účelem, o vnitřních poměrech tohot státu klamati, byly šířeny ve velikých zabra- ničných novinách, je to úspěch, s jakým můžeme býti spokojeni. Byly časy, kdy za- hraničný tisk zaznamenal jen to o tomto státě, co přinesla »N. Fr. Presse« a co mu dopsali neb namluvili kočující její redaktoři. Znenáhla padá cizině bělmo s oči a ona teprve počíná rozpoznávati, jak skutečně to uvnitř této říše vypadá. Že tím nejsou ani Francouzově, ani Rusové, ani Angličané okouzleni, věříme, ale k tomu pan Goluchowski na štěstí práva nemá, aby mohl zahraničnému tisku poroučeti, jaký má o Rakousku pronášeti soud. Pečujte o te, aby v tomto státě lépe to vypaďalo a zahra- ničný tisk vás nebude znepokojovati. Pokud jde o nás, nezalekneme se denuneiantů, kteří, snahy naše, aby cizina byla zejmena o našem národě a o bojích, jež sváděti musí, dobře informována, podezřívají. Naopak, budeme poslupovati ve snaze, aby za hranicemi zvěděli, co se u nás
Wiener Abendpost Goluchowský Francouzův Rus Angličan Rakousko
36 article
— Sokolská výstava v Praze r. 1901. Mohutný zájem, vyvolaný výstavami sokolskými r. 1891 a 1895 u přiležitosti II. a III. sletu všesokolského, má býti znovu oživen výstavou, pořádanou současně se IV. sletem všesokolským v Praze. Výstava tato zajisté překoná svoje předchůdkyně, neboť Sokolstvo od posledního souborného vystoupení o národopisné výstavě r. 1895 — za čas velmi krátký — dostoupilo v organisaci svého vrcholu, počet členstva, jednot, nových budov sokolských vzrostl měrou netušenou přes dnešní silný přiboj dravých vln národní a sociální rozervanosti. Úkolem výstav- ního odboru, jejž »Svaz českoslovanského So- kolstva«k činnosti povolal, bude zodrazit stupeň života sokolského za minulých čtyhicet let, nakresliti věrně a podle pravdy křivkou po- stup života sokolského, jeho stanutí i obdobné klesání, jeho nenáhlé stoupání s celou činností na poli tělocvičném i vzdělávacím i se všemi památkami prvního tohoto rozmachu Sokolstva od let šedesátých až po nynější dobu. Výstava bude průpravou na zařízení musea sokolského, jehož myšlenka došlahlučného ohlasu již v sokolském odboru národopisném r. 1895.
Praha svaz českoslovanský so
37 article
Nezbytno jest, aby veškeří činitelé naši a česko- slovanské rodiny tento důležitý podník zebrazu- jíeí světu práci a zdatnost Sokolstva podpo- rovali. Výstava sokolská bude obsahovati ná- sledující předměty: I. Nářadí tělocvičné. II. Ná- bytek a ostatní zařízení tělocvičné. III. Nářadl k pěstování her a pro jiná cvičení tělesná. IV. Nářadí šermířské a střelecké. Též figuriny ve zbroji. V. Kroj výletní a evičební. Figuriny v kroji výletním a cvičebním, fotografie neb kresby kroje dřívějšího. VI. Literatura tělocviku sokolského, školního a tělocviku vůbec. VII. Plány, fotografie a modely sokolských a škol- ních tělocvičen. (Provedení i návrhy.) Výzdoba a vnitřní zařízení tělocvičen sokolských a škol- ních atd. VIII. Diagramy rozvoje Sokolstva česko- slovanského za minulých 40 let. IX. Památky sokolské a tělocvičné. (Všeobecně zajímavé.) Vystavování mohou se zúčastniti: V odboru I., II., III. a IV. vyrábitelé tělocvičného nářadí, truhláři, strojníci, řemenáři, provazníci, zbrojíři, rukavičkáři a pod. (Firmy české.) V odboru V. zhotovitelé krojů sokolských: obchodníci s po- třebami sokolskými, obuvníci atd. (Firmy české.) Vodboru VI., VII., VIII. a IX. župy, jednoty sokolské, knihkupci, knihtiskaři, nakladatelé, technikové, výtvarníci, soukromníci a pod. Ma- jitelé cenných památek po zakladatelích a jiných předácích Sokolstva žádají se snažně za za- půjčení věcí těch. Zároveň nechť výstavnímu odboru věděti se dá, zda předměty ty mohou býti museu sokolskému za- půjčeny, eventuálně věnovány. Při- hlášky zaslány buďtež nejdéle do 15. května t. r. br. Ant. Kroupovi na Smichově, Vinohradská ulice č. 253 (plynárna), načež do 14 dnů po obdržení zaslána bude každému odpověď. Před- měty k výstavě připuštěné musí býti do dne 18. června na místě a do 20. června postaveny.
Kroupa Smichův Ma vinohradský ulice I . nářadí Vodbor VI
38 article
Na přihlášky po15. květnu zaslané nebude bráno zřetele. Výstava otevřena bude dne 23. června a potrvá do 7. července r. 1901a může býti ještě, prodloužena. Peněžité obnosy přijímá pokladník odboru br. Jos. Pelikán, ob- chodník v Praze, Staroměstské nám. č. 22n Zásilky předmětů do výstavy a do musea při- jímá br. Stanislav Havlík, obchodník v Praze II., Karlovo nám. č. 550. Ostatní dopisy a dotazy buďtež zasílány tajemnickému úřadu Č. O. S. v Praze-II, Ferdinandova tř. č. 60 (u Choděry). — Kluby občanské. Občanský klub ve Vysočanelch má dnes vi neděli 24. března o 3. lhod. odpol.dvotělocvičně »Sokola« vysočan- ského členskou schůzi, na jejímž pořadu jest rozhovor 3O uzměně taktiky v postupu klubu poslanců národní strany svobodomyslné na radě říšské« a volné návrhy. Do schůze dostavi se poslanci pp. dr. Hel ler, Sehnal, Krate- ehv a Šrámelk. Přístup mají. členovéa hosté členy uvedení neb výborem pozvaní,e ald
Pelikán Havlík Choděra page doktor ler Sehnal Kratés Šrámelk Praha staroměstský já Karlův já Č . O . S Ferdinandov Sokol