ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 43eec9d0-6603-11dc-9b56-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 83 celkem · entity: person 69, place 60, org 7, work 5
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNI LS
3 masthead
24. března 1901.
4 masthead
Císlo 83.
5 article
nami. sece jakoby se svíjely. Zdálo se jim, že cosi se tajemně mihá v lese. Mysli všech tří byly dosud vystrašeny. Přepadli odpoledne mensugoveckou horáreň, ženu horárovu svázali a vše vydrancovali. Nebyli však připraveni, že horár se tak brzo vrátí srazili se s ním právě při odchodu. Zabili ho, velikán při tom ztratil dva prsty na levé ruce a oba druzí odnesli to několika krvavými ra- Mužík po celou cestu byl zamyšlen. Vzpo- mínal na horárovu mladou ženu. Tak se mu zdálo, že ji někde již viděl. Oj, ženičkato věru šumná, škoda že nebylo více času ! Tváře se mu stahovaly v divé vášni. Ob, až druhové usnou, vrátí se tam do horárně v noci; leži tam ta chudérka v jizbě svázána, uvolníji provazy, potěší se s ní. Roztřásly se mu př těch plánech všechny údy tak, že musil každou chvíli odpočívat. Ani teď mu nešla mladá žena z hlavy. Cí- tila stále dolek měkkého jejího těla, jak ji sva- zoval. Jako bez sebe se přiliskl vášnivě ke kmeni blízkého stromu, a zasupěl tak, že mu sliny pěnivě od úst stříkaly. Suchan zatím vlekl se travou opatrně k po laně. Co to asi je — mihalo se mu hlavou pocitil jakoby odvahu. Oh, on se vůbec nikdy nebojí, dnes zasadil v boji horárovi takovou ránu nožem do zad, že se ihned ten ubožák skácel k zemi jako podlomený strom. Velikán však se počinal stále více stracho- vat. Zde jsme na rejdišti bosorek — napadlo mu — zde se kdysi přihodilo to neštěstí. Snad nás tu divoké strigy také přepadnou — — Bylo všude ticho. Šero přecházelo v po- temnalou záplavu. A stíny se tajemně kymácely dále. Kdesi krákorali temně, strašlivé krkavei.
Mužík Suchan Ob
6 article
Koliba se černala jako hrozná příšera. Mužik si klekl na zem a svíjel sebou. Su- chan se proplétával křovisky a obr z opačné strany se ploužil klečí jako šelma přichystaná ke skoku. Náhle sebou všichni trhli. Děsný řev za- vzněl lesem a v několika okamžicích se cosi divoce vyřítilo na polanu a zapadlo do křovin. A štěkavé steny hlučely dále — — Všem zachvěly se ruce. Nikdo nedovedl vystřelit. Mužík se vzpamatoval a vypoulil krví podlité oči. Suchan se schoulil v klubko a če- kal — — První se probral ze strnulosti obr. Rychle plazil se mezi klečí. Pojednou se zarazil. Ona příšera přestala zatím výti a jen supěla. Zdálo se mu, že ji slyší mněkde na blízku. Zbystřil zrak i sluch a hledal. Viděl, jak se cosi krčí v ko- sodřevinách. Slyšel tlumené supění. Opatrně vy táhl zabiják, připravil se k bodnutí — a jako šelma vyskočil příšeře v týl. Mužíček ho z dálky rozpoznal, jak se vy- mrštil a spěchal mu na pomoc. Přišel však pozdě. Oba soupeři chrčeli jako v posledním tažení. Leželi vedle sebe, rozloženi jsouce celou dělkou těla. Mužík se přichýlil a strnul. Byl to oba jeho druhové — — Zachvátil ho pověrečný strach. Jak se to stalo, že ti dva sami se bili? V hlavě mu vi- řila spousta domněnek. Ale hned zase stáhly se mu tváře v jízlivé radosti. Teď jemu jedinému patří celý lup! A což horárova žena! Teď mu nestojí cestě již pranic. Na noc si poběhne do horárně. sebere pak ráno svůj lup a zmizí v horách — Zachrče! divokou radostí a rozběhl se se stráně. Vášeň ho hnala šípkou ku předu. Necí- til ničeho, jen hroznou, zvířecí nedočkavost.
Koliba Mužík Suchan Necí
7 article
Neslyšel supání za sebou, až náhle kdosi ho zachytil za lýtko. Zaklel, svalil se k zemi zařval bolestí. Pocítil ostré zakousnutí ve stehně. Než se vzpamatoval, skočila mu jakási příšera na krk. Mužíček poznal horárova psa, strašného vlkodlaka. Zaúpěl a hmátl po noži. Ale nenalez ho. Sevřel v rukou psovo hrdlo. Ale v přištím okamžíku ruce jeho povolily a z úst vychrlila se mu prondem horká krev — — A děsný mstitel horárův, zakrvácený pes rozštěkal se tak zuřivě v horském zátiší, že umírajícím zbojníkům se zdálo, že divoženky již počínají kolem nich přišerný svůj rej. Jan Havlasa. barbarů, pozbyla všeho práva. Nemějte sn smilování a v ní neživte těch, kdo vraždí bez- branné ženy a děti!« — »Co s lidem, kterýv pověrčivosti a v ukrutnosti vyrovnává se Daho- mejcům!« — »Svět náleží osvíceným bělo- chům !« — »Právem nebo mocí, žádá to pro- spěch obchodu!« — — — Ponurý středověk válčíval pro slávu impe- ratorů, pro líčka žen i pro ženské vrtochy někdy také v náboženském zanícení pro mravní očistu, pro velké myšlenky společenských pře- vratů; dnes válčiti se bude málem již jenom ve prospěch továren s nakládaným masem, ba- vlněným hadrem, železem atd. Říká se tomu »zájmy obchodu světového«. Této nestvůrya modly novověké Konfucius netušil, uče svo žáky: Člověk dokonalý miluje vše lidstvo, nedá se ovládati osobní zálibou nebo osobním prospěchem, vybledávaje toliko všeobecného blaha, jasné pravdy.
Mužíček Havlasa Konfucius
8 article
Ve druhém táboře nejraději zabalili by Či ňany do bavliky, vyhnali všechny cicinee z Číny, najmě alo missionáře, ověnčili by Boxery, eísařovnu, dvorní eunuchy a všecku tu manžuskou prohnilou kliku, proti které čínský lid dávno je rozhořčen, korunou vlasteneckých mučenníkův. Neboť jako není nesnadno odsuzo- vati, tak ani není nesnadno, úsilně vzbouzeti v sobě útrpnost as domorodci rasou bílou vždy a všude bezprávně (!) utiskovanými.« »Nechte Čínu Číňanům,« je heslem tohoto tábora. »Po- necháte ji tedy dále hníti v dahomejském feti- šismu, nejhloupější pověte, ve spárech shnilé dynastie, na pospas upírů-mandarinů, v okovech bezeitných úřadníkůkatanů?« dotírají v táboře onom. Žaponci touží dávno vstoupiti ve sňatek s »obstarožní vdovou« Činou. »Rozdělte Činu mezi sebe, mečem vnuťte jí vymoženosti naší kultury, pod nimiž sami se potíme!« — »Ne,« křičí rozumnější, »žák pohltil by učitele, otroci vyhnali by pána.« Kde tedy pravda, jasná pravda, kam nejdál tažena býti má hranice, při- rozená nadvláda plemene bílého, by porušena nebyla lidskost a nebylo dotčeno budoucích pro- spěchů bílého plemene? — — — —
Číňan Čína
9 article
Miluji Čínu. Obdivuji se Číně klasické, ko- losu ve všem, ctím v lidu čínském stěžejní před- nosti člověka, vychovaného tisíciletou kulturou, vyklíčivší z myšlenkového světa velikých my- slitelů. Nenávidím Činu. Otroky přikované ku přežitkům dávno splesnivělým, mrtvým, zvrhlé žáky velkých učitelů, lid, jemuž největší pra- vidla mravokárců nyní jsou jen planou frasí, zvrhnuvše se v povrchní obřadnost. Nejvýš so- becké, ukrutné, nejhloupější pověrou zblbělé, ve všem degenerované, kdož by je miloval? Kdo však neobdivoval by se lidu mravenčí píle, jenž v úctě má velkou svou minulost a jehož jediná snaha jest klidně žíli, dožiti se věku vysokého a klidně zemříti na úrovni s velkými jeho filo- sofy? Hle, jaké to rozdily v pocitech mých k Čině! Ale mluvím o Číně, zemi největších, zdánlivých, aspoň našemu názoru zřejmých neshod a protiv. Kdo zná Čínu jenom z karri- katur, poroulánových figurek neb operetních vý- jevů, směje se jí; kdo z klasických spisů je- jích, uctívá ji: kdo z vlastních cest a styků s lidem, opovrhuje i obdivuje, směje se i pláče.
Čína
10 article
Jsme-li lepší Číňanů, jsme lepšími tím, že máme soucit s tím, co hodno soucitu a pohrdáme tím co hodno pohrdy. Než, Čiňané — pro všechny cizince hostí v prsou, plných fossilní nadutosti cit jenom jeden — cit hlubokého opovržení V črtách svých snažím se býti nestranným. Ač sám jsem běloch a hrdý na vymoženosti a přednosti své rasy, žil jsem s dostatek — po více než patnáct let — mezi jinak zbarvenými, poněkud jinak myslícími lidmi a zbavil se mnoha předsudkův. Z bohatých pokladnic vědo- mostí odborníků, znalců Číny i z autopsie, čerpal jsem i opisoval, dávaje větší přednost těmto nežli vlastním poznatkům všude, kde moje byly nepoměrně chudšími. Neboť, abych opět užil citátu velkého Konfucia: »Kdož snažlivý jest a chtivý zdokonaliti vědo- mosti své, neměj za ponížení a nestyď se jiných se otazovati.«
Číňan Čína
11 article
as hodná Arletta upřímně litovat, že zavedla modu, jež se tolik příčí prospěchu naší země.« = Attentát na pomnik. Z Milána se ozna- muje: Hlídač parku spatřil těchto dnů ve vodě říčky Aquabella temnou hmotu kovového lesku, jež se zdála míti podobu psa. Zavolal ihned policisty, kteží sble- dali, že to překrásná bronzová figura, znázorňující vlčici Romulovu. Nohy a tlama vičice byly značně poškozeny. Záby bylo zjištěno, že vlčice pochází z podstavce pomníku generála Medici a že vandál- skýma rukama násilím byla ulomena. Policisté před- pokládali, že pachatelě bronzovou figuru, vážící pl druhého centu, hodili do vody, chlejíce si v noc pro ni přijít a prodat ji. Necbali tudiž vlčicí proza- tím ve vodě a nechali poblíže stráž, jež měla pa chatele dopadnout. Ale bylo to marno; nepřišel ni- kdo. Pomník generála Medici byl již jednou zohaven pachateli, kteří zůstali neznámí. Jednou ráno nale- zena mramorová socha generálova úplně polita ana- linem a stálo velmi mnoho času a namáhání, než mohl býti pomník očištěn.
Romulův Noha Medici Milán
12 article
= Horská strž u Noiraigue. Dle posledních zpráv z Neufchatelu se nebezpečí strže hory nad obci Noiraigue značně zmenšilo. Inženýři dráhy jursko-simplonské od samého počátku hnutí hory nesdíleli tehdejší vážné obavy a považovali sřícení se uvolněných skalisk ve větších rozměrech za pravdě nepodobné. Správa dráhy předpokládala, že lze ožekávati jen menší strže, jež by nemohly zata- rasít ani koryto řeky Areuse, ani zasypati trať dráhy a to tím méně, jelikož trať nalezá se na protějším břehu řeky ve značnější výši. V poslední době pří- spělo zejmena značně k upokojení, že tání sněhu počátkem března a deště nedovedly značnějším způ- sobem zvýšit pohyb balvanů skalních a vrstev hliny. Přes to však neonomenula správa dráhy uči- niti důkladná opatření, avy pojistila vozbu na trati. Také pomýšlí se vážně na to, nakloněné části skály pozvolna odbourat, aby se nebezpečí strže zmenšilo. = Vracejí se do vlasti. Z Brusselu se ozna muje: 18.000 bývalých konžských černochů, usaze ných na Kubě, vyslalo svého plnomocníka ke králi Leopoldovi s nabídkou, že se jako svobodní občané a kolonisté se svým jměním, čítajícím více než millinn dollarů, přestěhují do konžského států. Jejich zástupce, Emannel, přibyl těchto dnů do Antverp v průvodu čtyř černochů.
Areus Leopold Emannel Brusel Kuba Antverpy
18 article
Složil Jos. NNežvera. Op. 50 Klavírní výtah s textem. (99 stran m. folia.) Za 12 K netto, hlasy sborové po 2 K netto. 6811 Nakladatel Fr. A. Urhánek, český knihkupe v Praze, vedle Národního divadla. Prvý český závod hudební. U každého jednotlivce, jenž vyhledává pří- stupnou vzdělavací četbu, jmenovitě však u pp. správců knihoven školních, obec- ních a spolkových vyvolá zajisté skutečné, nečskané a přijemné
Složil A Urhánek Praha národní divadlo
26 article
(Zasláno.) Veškeré továrny na trikotové zboží, jichž čítá s na sta, jsou v rukou našich nepřátel a jediná jen. zřízená v ohroženém území v Dol. Sekyřanech, jest ryze česká. Jsou to „Pošumavské pletárny,“ jichž skladní místnosti a krám pro drobný prodej nalézají se v Praze v Melantrichové ulici č. 2 (ulice z Můstku na Staroměstské náměsti. Snahon tohoto národního podniku jest zaměstná- vati co možno nejvíce chudého českého lidu, by dítky své — jediný to jejich poklad — nebyli nuceni postlati do německé školy, nýbrž do tamější české matiční, a pak posloužiti ctěným odbératelům levným, dobrým trvanlivým zbožím. Nežádáme timto od nikoho obětí, ale poukazujeme pouze na vlastní zájem Vašeno Blahorodi, neboť kou- piti levně trvanlivé zboží, jest zajisté dobro každého jednotlivce. Doporučují se v největším možném výběru zvláší moderní ponožky, punčochy, trika, turistické košile tri- kotové, flanelové i polohedvábné, sweatry, štulpy, ruka vice stávkové, strážovské ručné paličkované krajky at 6688 prohlédnutí zašle se kniha každému, kdo se zaváže, nepodrží-li si jí, že ji do týdne vrátíi Objednávky na DALEKOHLED při- jímá a vyřizuje každé řádné knihkupectví, jakož i Nakladatelství F. Šimáčka v Praze, Jeruzalemská ul., 11. 67se
Blahorodi F Šimáček Dolo Sekyřany Praha Melantrich ulice jeruzalemský ulice
41 article
Klestění prádla žehličky leštici, žehličky to- pici, lazurový papir, tvrdá prkénka, flanel, podložky. kostky na sámky, prášek pro lesk, prášek pro tuhost. gumu a vosk bilý, bilý kllh, gumi fragant v jakosti nejlepší koupite levné u firmy Ant. Česal v Praze, nárožním domě Husovy tř. a Betlémského náměstí. 4753 provádí přesně, rychle a za mírný honorář Joset Koblic, chem. analyt. la- boratoř v Praze, Jindřišská ul., 875-II. st., 25 n. I. p. telefon 2844.
Husův Joset Koblic Praha betlémský náměstí Jindřišská ulice Anta nárožní dům 875II
54 article Různé zprávy.
Různé zprávy. E. St. Vráz o Číně. Cestovatel náš, těšící se tak značné oblibe našeho obecenstva, a to plným právem, ne boť posavadní díla jeho jsou vskutku vzory ob- jektivních vědeckých cestopisů a vynikají při tom formou neobyčejně lahodnou, mešká právě na dalekém Východě. Vysoce humanní smýšlení autorovo, jeho upřímná sympatie k člověku, byi stál na sebe nižším stupni kulturním, jest zná- ma, a autor sám vysvětluje ji v předmluvě k jedně ze svých knih svojí slovanskou pova- hou; Při tom snaží se býti vždy objektivní, ne- dávaje se falešným sentimentalismem strhnout k úsudku nespravedlivému pro druhou stranu Tím zajímavější bude úsudek našeho cesto- vatele o nynější Číně, jejž pronáší v předmluvě k novému svému cestopisnému dílu o říši čín ské, jež právě počalo vycházeti a v němž po číná vypsáním původu a příčin nynějších zá pletek v Číně, jež vyvolaly zakročení velmoci Jeví se tu stejně přísně objektivním, jako v svých dřívějších spisech.
Vráz Čína
55 article
Israelité vraceli se z Babylonu, Xerxes do- býval Řecka, když seslárlý bohorovný mudre. nám nejznámější jménem Konfucius, povzdechl si, tuše blízký neodvratný skon: »Taj šan, k tuj hu! Liang mů, kí hvaj hu! Či žin ki vej hu!« — »Horstvo se sesouvá, silný kmen se skácel, mudre vadne jako rostlinka.« — Minulo asi 2300 let od té doby a dědictví Konfuciovo, Čína, jakoby se všecka sesouvala, kácela. Dávno již tomu, co Čína zvadla. Zraky všeho vzděla- ného lidstva obráceny jsou nyní k Čině. Nad zemí tisícileté vlastní kultury krouží dravei »barbaři«, z nichžto jeden jako druhý snaží se, aby uchvátil část kořisti. Spáry chvějí se jim nedoěkavě. Všecko hílé plémě rozestouplo se ve dva tábory a odtud prou se strany o způ- sob, kterak by rozchvátily »dědictví«: zda by lépe bylo, zničiti a vyhladiti starou kulturu a rozděliti se o plen, či zůstaviti staré starým a odejíti domů s bohatým výpalným. V táboře jednom vyřkli již jednou orlel amrti: »Shnilá Čína, země krvelačných zlutých
Konfucius Liang Konfuciův Babylón Xerxes Řecko Čína
56 article
= Historii mody, která prý jest mnohem starší, než by se zdálo, vypravuje známý francouz- ský humorista Alfons Allais. »Vsadil bych se,« praví »že mezi stem mých čtenářů aspoň 90 jest přesvěd- čeno, že obyčej, zavedený u našich šviháků, posílati prádlo do Londýna, jest vymožeností nové doby. Těchto 90 čtenářů — a to jest nízko počítáno — brodí se v bahně bludu. Obyčej šviháků, dát si práti v Londýně, sice v poslední době zevšeobecněl avšak původ jeho sahá 800 let na zad. Osm set let! Četli jste zcela správně. Jest to podivná historie, jež je známa toliko několika učencům, jež však zaslubuje většího rozšíření. Milé dámy a pánové! Musíme zpět až do první polovice jedenáctého století. V oné době žil Robert Il., šestý vévoda normanský, jehož pan Gaillard, ředitel velké Opery, zná ještě mnohem lépe pod jmenem »Robert ďábel«. Jednoho dne, když se procházel v okolí Falaise, stalo se, že zpozorovai mladou dívku neobyčejné krásy, jež v řece Ante prala prádlo. Dívka se jmenovala Arletta a otec její byl koželuhem. Vévoda se do ní zamiloval a brzy na to narodil se jim buelatý, silný, zrzavý klučík, jemuž dáno jmeno Vilém a jenž již v útlém dětství jevi neobyčejně značnou náklonnost k dobytí Anglie.
Allais il Gaillard Robert ďábel Arlett Vilém Londýn Falais Anglie
57 article
Rodičové jeho nepokoušeli se, opříti se touze tak rozhodné. Tak přístál mladý. Vilém dne 27. září r. 1066 v Sussexu v průvodu několika normanských baronů a několika tisíc veselých dobro- druhů. Mladý Harald, jenž tehdáž právě byl králem Anglie, zvěděv o příchodu Vilémově, spěchal vstříc svému bratránkovi (neboť byli bratranci). Ke schůzi došlo nedaleko Hastingsu a postrádala veškeré srdeč nosti. Následek toho byl, že náš přítel Vilém bez velkých caviků zmocnil se trůnu anglického Když se byl na tomto místě upevnil, připadl na dojemnou myšlénku, aby povolal k sobě svoji clihodnou máteř paní Arlcitu, jež, na mou věru, byla ještě velmi hezkou dámou a čítala teprve čtyřicet let. Rozšalná dáma, jež nebyla omámena úspěchy svého syna, svolila také, že se odebere z Londýna, avšak pod výslovnou podminknu, že svoji kvetoucí živnost pradleny, jíž se ve Falaise nikdy nevzdala, bude tam provozovati dále. Vilém, jenž byl ve svém jádru chlapík dobrák, nerozuměl ve službě žertu. Pro maličkost sebe nepatrnější bylo mu hračkou dáti komukoli vyloupat oči. Násiedkem toho byl z něbo velký strach. Jeho vasalové v Anglii i v Normandii nemohli tudíž učinit nic chytřejšího, aby získali obliby. než že posilali svoje prádlo jeho paní máteři. Prvního pondělí každého měsíce plula od lé doby loď z Dive do Anglie s prádlem veškerých rytířů celé země a vracela se měsíc potom s nákladem čistě vypraným. Takto stalo se, že i po smrti Arlettině i po smrti Víléma Dobyvatele u mnohých velmožů potrval dále obyčej, dát si prát v Londýně. Teprve v posledních letech ujal se tohoto obyčeje též snobismus k nemalé škodě francouzských prádlen, jež konečně dovadou totéž, co v Anglii. S nebeské výše svého sídla bude
Vilém Harald Hastings Arlcit Sussex Anglie Vilémov Londýn Falais Normandie
59 article
4. V jasu i stínu. Písně Jal Malat. pro jeden hlas s průvodem klavírn. 1. Tak láska vešla v duší mou. 2. Jak mám té rád! 3. Zpivej mi z dálky. 4. Hubičky. 5. Matčina píseň. 6. Štěstí. Za 4 koruny. 4- Květy různých barev. Jall Malal. Písné uro jeden hlas s prů- vodem klaviru. 1. Néco za něco. 2. Co v duši lidskou. 3. Vídal jsem tě ve snách. 4. Mám tě rád. 5. Až půjdeš na hrob ma- tičky. 6. Poznání. 7. Charpa. 8. Je temný tvůj zrak. Za 5 korun. Z přírody. Skladby PP. PIcKa, op. 6.: pro klavír na 2 ruce. 1. Leiní jitro. 2. Na lesní stezce. 3. Ve- černí nálada. Za 2 koruny. Žádejte náš nový hudební seznam! Na skladě v každém knihkupectví a ve všech hudebních závodech.
Picek Jal Malat Company v duše lidský . 3
80 article
P ravé, má-li každá škatulka a každý prášek A. Holla, ochrannou známku a podpis. Mollovy Seidlické prášky jsou pro osoby trpící na žaludek prostředkem nepřekonatelným, majíce za účinek sílení žaludku a zvyšování zažívací činnosti. Jako mírně rozpouštěcí prostředek při zácpě zaslu- hují přednost přede všemi drastickými prostředky či- stícími, pilulkami, hořkými vodami atd. Cena pův. škatulky 2 koruny. Padělaně prášky se soudně stihají. Os spo PUe rvá, má-li každá láhov a. Mollovu ochrannou známku a je-li uzavřena olově- nou plombou „A. Moli“ Mollova francouzská kořalka a sůl jest zejména jako nátěr bolest mírnící při trhání v údech a ji- ných následcích zastuzení chvalně známý prostředek lidový, jehož účinek záleží v posilňování svalů a čivů. Cena plomh, pův. láhve l koruna 80 hal. Hlavní rozesílatel lékárník A. MOLL, c. a k. dvorní dodavatel ve Vidnl, Tuehlauben. Ve skladech na venkoré žádejte výslovně A. Molla pří- pravek.
A Holl Mollův A Moll