ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 43e95230-7683-11dc-b487-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 30 celkem · entity: person 65, place 55, org 9, work 4
1 masthead
2. listopadu 1907. Číslo 303.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5
4 article
* S. K. Slavía Juniors v. S. K. Hlubo čepy 6:1 (2:0). Velmi rychlá, pěkná hra. Junisři pěkně kombinují a dobývají Mildou ml. 3, Dervišem 2 a Jirákem 1 branky. * S. K. Slava IV. v. nuselští ak adem kové 1:3. * A. C. Sparta v. D. F. C. Sportbrůde 1:2. Sparta se 3 náhradníky vede v polovici 1 :0. Hosté ve druhé půli vyrovnají a získavše náskoku přerušují hru čtvrt hodiny před koncem, za důvo udavše tmu. Soudce p. Šmucr. *Novoměstský S. K. II. v. Sparta I 2: 0. S. p. Chatvát. * Č A. F. C. v. Vinobradský S. K. 4: 2. Vý- sledek překvapující. Č. A. F. C. dobude první branky z rohu, Vinohradští vyrovnají. Historie se opakuje ještě jednou. Č. A. F. Č. z rohu získává vedení, do mácí zase vyrovnají. Z volného kopu Č. A. F. dobude vedení po druhé a přejde s ním (3 : 2) do druhé polovice, kdy Vinohradšti porážku svou spe- četi, davše si vlastní branku. Soudce p. Novolný vy- loučil kapitána vinohradských. Brankář vinohrad- ských pro poranění opustil hřiště a vraceje se, ne- byl soudcem více připuštěn, poněvadž prý opomenu soudci věc ohlásiti.
Slavía Juniors Milda Jirák Slavo A C Šmucr F C A F Vinohradšť Č . A Č . A . F Sparta Vinobradský S . K Č A
5 article
* Vinohradský I. B. v. S. K. Nusle 7:0. *e S. K. Čechie, Karlín, v. D B. C. Sto rm 2:2 (0:2). Sturm hrál tvrdou hru, při níž dobyl 2 branek. Čechie setrvala na břišti jen z ohledu na obecenstvo, které bylo beztak rozechvěno hrou hostí. a vyrovnala v druhé polovici. Soudce p. Kraus uznal za branku Sturmu ránu od tyče odraženou, proti čemuž kapitán Čechie protestoval. Obecenstvo, které vidělo, že míč nebyl v bráně, se postavilo na stranu Čechie, načež soudce opustil hřiště neodpískav hry Podle zprávy druhé strany, přerušil soudce hru, když 2 hráči Čechie, které vyloučil, se zdráhali opustiti břiště. * S. K. Čechie I. B. v. S. K. Praha I. 7:1 (5:0 S. K. Smíchov II. v. S. K. Čechie m 3:2 (2 : 0. ** D. F. C. v. Dresdn. S. C. 6:1 (polovice 1:0). U hostí vynik! Angličan Quinn a Škot Morie (v útoku). U D. F. C. se zase objevil v backu Robitschek. D. F. C. zvítězil podle své methody. utahav soupeře, jenž pak byl bezbranným prot prudkým útokům. ** Soudcovský sbor Rakouskéh footballového svazu pro Čechy dostaí schválení svazu. Exekutivnímu výboru jeho, který se- stává z pp. Ebermanna, A. Hechta, dra. Popperaa dra. Rosenbauma Jenkinse, dáno právo obsazovali soudci zápasy svazových mužstev. Sbor jest spor- tovní instancí, která rozhoduje ve všech sporech mez svazovými spolky. Současně se vyslovil Rakouský svaz proti zřízení místního německého svazu v Čechách. Jak vidno, dostalo se německým klubům, které jsou členy Rakouského footballového svazu, značné auto- nomie a volnosti jednání.
Čechie Kraus Angličan Quinn Robitschek D F C Ebermann A Hecht Rosenbaum Jenkins Nusle Karlín Praha K . Smíchov Moria Čechy Čechie Rakouskéh footballový svaz
6 article
Automobilism. ** Osmiválcový vůz Laurin a Kle- ment, jenž bude zlatým hřebem exposice mladobole- slavského domu v pařížském Salonu, není podle N. W. T. pouhým výstavním kusem, nýbrž typem, jenž výborně funguje a jest určen labužníkům mezi »horními deseti tisíci« v automobilismu. Motor, jehož konstrukce jest neobyčejně šťastna, dává 45 k. s. aje tak výborně vyvážen, že pracuje naprosto tiše. Snad- nost, se kterou tento motor chytá, se přímo vysmnívá přístrojům pro automatické spouštění motoru. Osmi- válcový motor nedodává vozu nepěko ého vzhledu neboť jest pouze o 20 em. delší než čtyřvalcový motor Laurin a Klement o 32 k. s. Vůz bude podroben přísné zkoušce, neboť cestu do Paříže vykoná »vlastní silou«. Přes to, že jest typ ten »poslední novinkoue automobilismu, jest cena jeho zcela rozumná. ** Aféra Weigelova. V dobré paměti jest dosud, že anglický konstrukter Weigel pro přestoupení zákonné rychlosti byl odsouzen na měsíc »tvrdé práce«, která odpovídá naší káznici. Trest, k němuž jsou od- suzování vyvrhelové společnosti, vzbudil v tomto pří- padě pochopitelnou sensaci. Weigel se ovšem odvolal. Zaležitost se nyní zauzluje. Advokát zastupující »chiel constabla« hrabství Sussex, konferoval s advokátam Weigelovým a nabídí mu, že upustí od dalších kroků. jestliže Weigel zaplatí pokutu 50 liber (asi 1000 K Advokát Weigelův, přesvědčený o nevině svého klientn (kteréž přesvědčení jest všeobecné a sdíleno zejmen Veškerým anglickým tiskem), odmítl nabídku.
Laurin Klement Weigelův Weigel Paříž Sussex Klemento
7 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Schůze.
8 article
Výherní spolek »Včela« v Žižkov koná dnes v sobotu platební a výborovou schůr o 8. hod. več. ve spolkové místnosti »U zlalé štiky« v Rokycanově ulici. Pěvecký věstník. Zpěvácký spolek»Vitkov« v Žižkov V neděli 3. t. m účinkuje mužský sbor při slav nostní valné hromadě Spolku pro zbudování Žižkov pomníku. Schůzka o 1/29. hod. dopol. ve spolkové mistnosti. Plesy Záhadně zmizeli Depeše z Neapole sdě- luje, že na úpatí sopky Vesuv bylo viděno těchto dnů několik podezřelých mužů. Jeden z nich zhotove- váním fotografických snímků upoutal na se pozor- nost neapolské policie, která muže ty zalkla, domní vajíc se patrně, že má co činiti s nepřátelskými vy zvědači. Při výslechu vyšlo na jevo, že jsou to slátu úplně neškodní členově zábavního výboru »Sokola- žižkovského, a protož byli propuštění ihned na svo- bodu.
Žižkov Rokycanův ulice Neapol Vesuv Sokol
9 article Veřeiná správa.
Veřeiná správa. Nejnovější snahy o úpravu ochrany mládeže v království českém. Březen roku 1907 připravil nemalé překva pení všem, kdož sledují vývoj sociálně-politi ckých snah v naší zemi: „první rakouský kon gres pro ochranu mládeže“ v pravém slova smy- slu zvířil otázku ochrany mládeže, nejinak než jako když za parného letního dne silná vlna větru rozvíří kotouč silničního prachu. Na sta účastníků ze všech zemí korunních pospíchalo do sídelního města, aby — aby se dověděli, e jest veřejným tajemstvím, že otázka ochrany mládeže jest nejvýš důležita, že však jest u nás velice zanedbávána a že musí nastati radikálni obrat v této tak nalehavé věci. Sluší ovšem s po vděkem uznati, že při kongresu byly věeně i dů kladně projednány jednotlivé otázky z oboru ochrany mládeže a že byly učiněny též positivn návrhy, jaká opatření by měla býti učiněna jed- nak zákonodárstvím, jednak veřejnou správou. Nad to byla v království českém ustavena zvlášt- ní zemská komise pro ochranu mládeže, která jest určena býti jaksi ředitelkou všech oprav- ných snah, týkajících se ochrany mládeže v našt zemi. Tedy zajisté velmi slibný začátek, jejž musí každý přivítati — namitlo by se. Bohužel, že snad není druhého zjevu na poli veřejne správy, který by dával z našeho stanoviska tolik podnětů ke skeptickým úvahám — najmě i rázu čistě politického — jako právě ustavení zmíněné „zemské komise“. Suďme jen. — Pestalozzi.
Pestalozzi Březno
10 article
John Howard, J. Wichern a Demetz nejen ob- jasnili více než před stoletím ohromný význam ochrany opuštěné a spustlé mládeže, jak pro život národa, tak pro správu veřejnou, ale sta- novili také stěžejní zásady, dle nichž má býti upravena ochrana i výchova této mládeže. Sna- hy těchto mužů nebyly jen platonickým horová- ním, nýbrž staly se základem velkolepé organi- sace okrasy mládeže v zemích, v nichž tito pů- sobili. Obzvláště Anglie vynikajícím rozvojem svých „industrial a reformatories schools“ a
Howard J Wichern Demetz Anglie
11 article
Německo svými na sta čítajícími ústavy pro opuštěnou a spustlou mládež stojí na tomto oboru v čele všech států kulturních. Je snad jen náhodou, že právě tyto dva státy domohly se tak značné moci politické? Pro nás jsou ovšem zvláště zajímavými poměry říše německé A tu doznáváme, že jakkoliv by bylo nemístno spatřovati v organisaci ochrany mládeže jediné vysvětlení notušeného rozmachu Německa, přece sluší označiti snahy o účinnou ochranu mládeže- směřující k tomu, aby žádná součást ka lidu nepřišla celku na zmar, nýbrž byla učiněna způsobilou uplat- niti ůčelně vrozených sil i vloh. jako jedno z nejdůležitějších sociálně politi- ekých zařízení, která vypěstovala onu zdatnos a disciplinovanost německého lidu, jež se stala základem moci a síly Německa. Byloť vůdčí my- šlenkou při těchto snahách poznání, že síl- státu spočívá v síle lidu, jako jest tato zase pod- míněna zdatností všech individuí, sloučených ve společenský celek; že každé opatření, zvyšu- jící sílu, zdatnost a tudíž i brannou schopnost jednotlivců, zvyšuje také sílu a brannost celého společenského celku, činíc jej způsobilejším k boji existenčnímu i k zápasu o nejvyšší účele lidského žitI. J. Wichern nebyl jen současníkem Bismarkovým, nýbrž stal se jeho nejúčinnějšín spolupracovníkem tím, že svými snahami vý. chovnými položil základ k branné zdatnosti ně- mecké mládeže, i té, která by jinak byla pro národní celek ztracena.
J Wichern Bismarkův Německo
12 article
Dnes jest v Prusku samotném 683*) ústavo Nuže, kterak uplatňovaly a uplatňují se touže dobou snahy o ochranu mládeže v Ra- kousku? Je více než trudno, že v Rakousku nejen neobjevily se samostatné tvůrčí síly v tom- to oboru, ale že ani soudobé snahy států sou- sodních nenabyly u nás ani sebe menšího ohla- su. Těžko ovšem seznati pravou příčinu tohoto smutného zjevu; my zaznamenáváme jen, že jak zákonodárství, tak i veřejná správa byly, pokud jde o ochranu mládeže opuštěné a za- nedbané, pokud se týče zpustlé, až do nejnovějši doby proniknuty názorem, že snahy tohoto druhu nenáleží do oboru působnosti státní moci, nýbrž činitelů jiných. Zákonodárství doby abso- lutistické obmezilo se na několik nedostatečných a nyní již zastaralých ustanovení trestního, pokud se týče občanského zákona, tak že o nějaké zá- konodárné úpravě ochrany mládeže v době te nelze vůbec ani mluviti. Také éra kenstituční nepřinesla ihned žádoucího obratu. Stalo se tak teprve za vlády hraběte Taafí a sice způsobem velice významným a pozorn- hodným. Vláda Taaffova podrobila revisi školské zákony z r. 1869, při níž — jak známo —s střetly mimo jiné též snahy autonomistické centralistické. Výslednicí porad byla školní no vela ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z., která — nehledíc k jiným stránkám rozhodně potíra- ným — obsahuje též velice důležité ustanoven o ochraně mládeže. Vláda Taaffova prohlásil totiž ustanovením § 59. školní novely, že „zá- konodárství zemskému přisluši, aby učinilo vhodná opatření co se týče založení škol a vychovatele zemi potřebných pro děti neplno myslné, pak pro děti zpustlé, též i co setýče závodů a učebních kur- sů v § 10. připomenutých (děti školou nepovinné).“
Taafí Taaffův Rakousko
13 article
Nemůže býti zajisté žádné pochybnosti o tom, že toto ustanovení školní novely, kterým se přikazuje ochrana mládeže zanedbané zpustlé zakonodárství zemskému, obsahuje jedno z nejcennějších rozšíření autonomie zem- ské. Avšak právě způsob, jakou měrou dovedla zemská zastupitelstva vůbec a království če- ského zvláště tohoto ustanovoní využiti ve pro- spěch autonomie zemské, dává nám podně k úvahám skeptickým, na něž jsme svrchu po- ukázali. K jak význačné metě mohli jsme do- spěti v oboru ochrany mládeže, kdyby se by! u nás nalezl muž významu J. Wicherna, který by položil základ k úpravě ochrany mládeže v naší vlasti! Neboť právě tím, že zmíněné usta- novení školní novely jest povahy všeobecné, po- nechávajíc vůbec zemskému zákonodárství uči- niti „vhodná opatření“ pro ochranu dět neplnomyslných a zpustlých, dána jest zemským sněmům možnost, aby upravily cely komplex otázek souvisíeích s ochra nou mládeže způsobem, odpovída- jícím potřebám a poměrům země Bohužel, že ani u nás, ve vlasti Komenského nebylo sebe menšího porozumění pro tento obo výchovy mládeže. Snad že byli jsme příliš za- ujati boji státoprávními a politieko-strannickým snad také z příčin jiných našel apel zákono- árce, aby zemská zastupitelstva chopila se ini- ciativy na ochranu mládeže, naši veřejnos úplně nepřipravenu, takže ustanoven § 59. školní novely zůstalo u nás mrtvou literou. Ani bychom tak nevytýkali, že se ihned nepodařilo upraviti otázku ochrany mlá- deže zemským zákonodárstvím v její celistvosti.
J Wicherna Komenský
14 article
Jestiť otázka ta velice komplikována a vyžaduje důkladného objasnění nejen po stránce paedago- gicko-výchovné, nýbrž i hygienické; také otázk nákladu jest dosti obtížnou. Že však u ná nebyly provedeny ani sebe menš přípravné práce, že naše veřejnos vůbe o chovala se v této, pro ž ivo národní tak důležité záležito st pokudmožno ještě lhostejněji než druhdy vláda absolutistická, jes zjevem přímo zarážejícím. Konečná bezúspěšnost státoprávního radikalismu, zvěčně- lým drem. Kaizlem trefně odsouzeného, ukazuje teprve nyní v pravém světle, co jsme ztratil tím, že absorbujíce se jím, zapomněli jsmes postarati o úpravu nejdůležitějších otázek den- ního života i těch, jež byly ponechány zemsko samosprávě. Naprostá lhostejnost i klid kruhů poslane ckých byla v této otázce takovou, že bez jaké koliv námitky s naší strany byla samospráva *) Dr. Krohine: Erziehungsanstalfen für verla seno, gefährdete und verwahrloste Jugend in Preussen pro opuštěnou a spustlou mládež. Jmění ústavo těch činí celkem 100 milionů marek; roční vý- daj více než 11 milionů marek. Prusko učinila také značný pokrok v zákonodárství zákonem ze dne 2. července 1900, jímž se upravuje také ochrana mládeže, které spustnutí hrozí, kdežto zákonodárství dřívější se obmezovalo po výtce na mládež již spustlou.
Kaizl Prusko Erziehungsanstalfen für verla
15 article
zemská v oboru ochrany mládeže za krátk touže vládou hraběte Taaffa důkladně přistři- žena. Stalo se tak zákonem ze dne 24. května 1885 č. 90 č. ř. z., jenž se týče zřizování donu covacích pracoven a polepšoven. Tímto zá konem byla uznána příslušnost říšské rady k za řízení ústavů polepšovacích pro zpustlou mládež do 18 let, t. j. takovou, při které jsou zjištěny okolnosti, na jichž základě by osoba dospělá t. j. starší 18 let, byla odevzdána do pracovny donucovací. My prozatím neoceňujeme materi- ální hodnotu tohoto zákona, podolýkajíce jen že právě stěžejní ustanovení tohoto zákona, dlo něhož osoba mladistvá, má-li býti odevzdán polepšovně, musí dříve býti uznána vinnou pře- stupku 8§ 1. a 2. zákona z 24. května 1885 č. 89 ř. z. a odpykati si trest vězení, bylo — po našem soudu — zcela právem ostře posuzo- váno. Pro nás jest v přední řadě důležito, ž zákonem tímto byla oproti ustanovení § 59. školní novely značně obmezena kompetenc zemského sněmu v příčině ochrany mládeže že se tak stalo za souhlasu nového zastupitelstva na radě říšské. Avšak ne dosti na tom. Jakkoliv — jak zmíněno — zákon říšský o polepšovnác má podstatné vady, nicméně poskytuje zejména vzhledem k ustanovení § 16. možnost, aby aspoň ochrana mládeže zpustlé a zlo- činné byla u nás náležitě upravena a zejměn aby byl zřízen dostatečný počet polepšoven. Ci tovaný říšsky zákon prohlašuje zřizování polep- šoven za povinnost zemí, ponechává všal zemskému zákonodárství, aby ustanovilo, zdal jsou povinny ústavy takové zřizovati též okresy a obce. Toto oživení péče o autonomii zemskou, které bylo materiálními ustanoveními tohoto zá- kona co možno nejvíce obmezeno, vysvětlujes ovšem jedině zřetely finančně-politickými. St má dle potřeby jen poskytnouti příspěvek n zřízení (nikoliv také na vydržování) polepšoven
Taaff
16 article
Nicméně jest ustanovení toto potud výhodné, že odovzdává zřizování i správu polepšoven zemím a tudíž aspoň s této stránky neporušuje zemskou autonomii. Nuže a jaký jest výsledek tohoto zá- kona v naší zemi? Pro celé české království jsou zřízeny tři polepšovny. Význam této čísli ce vynikne, poukážeme-li k tomu, že v jedinén Prusku jest více než 100 ústavů pro zpustlou mládež. Či můžeme býti snad tak domýšlivými abychom tvrdili, že sociální poměry našeho lidu jsou tak příznivy, že nevyžadují takové inte sivní péče jako v Prusku a že zejména stačí to. co koná zemský výbor na základě zákona z dne 29. října 1902 č. 78 z. z., jenž se týče upotřebení části správních přebytků společnýel pokladen sirotčích, přidělených království če- skému říšským zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62 ř. z., ač nikterak nechceme podceňovat obezřetné provádění tohoto zákona a docílen výsledky.
Prusko
17 article
První rakouský kongres pro ochiranu mládeže dal náležitou odpověď zdrcujícím odsouzením nynější, naprosto nedokonalé úpravy ochrany mládeže ve všech zemích rakouských a zejmén také v království českém. A výsledek jednání tohoto kongresu? Po dotkli jsme již svrchu, že u nás byla při c. k místodržitelství zřízena zvláštní zemská komise pro ochranu dítek a péči o mládež. K omis tato sestává ze dvou národnost- ních sekcí: české a německé a take v ní ochotně zasedají zástupe obou národností! — Jest snad ještě po- třebí vysvětlovati tyto konce, k nimž dospíva u nás péče o ochranu mládeže také vzhledem ku programovým současným snahám politickým našeho národa?! a není naopak důvodno, aby povolané kruhy plnou vahou pracovaly k tomu. aby bylo provedeno ustanovení § 59. školní no- vely ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z. Aspoř v tom oboru působnosti zemského sněmu, jenž mu byl ponechán vzhledem k říšským zákonům ze dne 24. května 1885 č. 89 a 90 ř. z. o do- nucovacích pracovnách a polepšovnách?!*)o působnosti a o výsledcích dosavadní činnosti zminěné zemské komise pojednáme příště. JUDr. Rudolf Novotný.
JUDr Novotná
18 article Události na Rusi. K zavraždění Mečislava Silbersteina v Lod. (Pův. dop. „N. L.“
Události na Rusi. K zavraždění Mečislava Silbersteina v Lod. (Pův. dop. „N. L.“ Vražd politických i nepolitiekých, loupež ných i zákeřných páše se v Ruském Polsku vůbec v Rusku tolik, že jimi otrly obecenstvo úřady, orgány bezpočnosti v to počítaje. Z otrlo- sti té vyburcovalo je zavraždění zdejšího továr níka Mečislava Silbersteina, jež so událo dne 23. září. Jak se zpráva o vraždě roznesla, rázem bylo po otrlosti. Obyvatelstvo loďské i okoln bylo velice rozjitřeno. Vláda, vojenské úřady policie energicky se chopily díla. Továrna obsa- zena vojskem, dělníci v ní zadrženi a zahájeno všeobecné vyslýchání. Brzy se ukázalo, že tím způsobem vinníci se nevypátrají. Podána zprávu generál-gubernátoru do Varšavy, jenž nařídil, aby všichni dělníci byli prohlášení za zatčeny. Tak se stalo. Dělnictva bylo přes 800, kromě něho zatčen také všechen kancelářský personál i všichni mistři. Zatčení po partiích odvedoní do rozličných kasáren v obvodu města. Energie účinkovala a než minulo 24 hodin, hlavní vin- níci vraždy byli známi, před vojenský soud po- staveni k smrti odsouzeni a ortel smrti hne vykonán na osmi mužích a ženě.
Mečislav Silberstein Rus Lod Polsko Rusko Varšava
19 article
Zavraždění Silborsteinovo ukazuje nejlépe, jak daleko zde pokročila anarchie a kam dospěl sociálná revoluce, již před 23/4 r. zahájili v Ru sku Židé, kteří dosud jsou jejími hlavními vůd ci. Začali vražditi policisty, policisté znenáhla přestali se starat o udržování veřejného pořádk a starali se především o svůj život. Podobně úřady. Stěžováno si, že úřady nevyvinují ener gie. Dán jim rozkaz, aby si vedly energičtěji, aby trestaly každého bez milosti, koho dopadnou se zbraní v ruce. Ale kdo je to? Zajisté pokojný občan, který, když nebyl chráněn policií od ban- ditů a teroristů, sám si také pořídil revolver při přepadení se bránil. Bandity snad od sehe zapudil, ale bandité utekli a pokojný občan padl do rukou policie nebo vojenské hlídky, a nalo- ženo s ním potom dle rozkazu. Tím způsobem úřady pracovaly do rukou banditům a teroristům. Občan chodil nezbrojen
Silborsteinův Dán
20 article
*) Pozní. red. Jednou z velkých vad naší zem- ské správy jest, že agenda zemského výboru nen souslavně rozvržena, jak jsme již v r. 1901 ve zvlášt ním článku dokázali. Tak na př. sociální olázky jsou roztříštěny v 5 odborech a to v II.,IV., V., VII. VIII. (4 poslední referáty mají péčí o mládež v růz ných směrech) Ja když jej bandité obklopili a poručili „Rue vzhůru!“ — pěkně poslechl, dal si odebrati pe- níze, hodinky, prsteny a zachránil si aspoř život. Věci dospěly tak daleko, že v městě Lod navzdor všem opatřením policejním a vojenským nikdo není jist ani životem, ani majetkem. Není jist ani na ulici, ani ve svém příbytku. Není jist ani zámožný, ani chudý, neboť udály se již vraždy i pro rubl. Není jist ani muž, ani žena ani dítě, neboť bandité vraždí všechny šmahem. když do příbytku vpadnou. V Lodi a okoli zavražděno již pokojnýel občanů, jejich otců a matek, jejich žen a dět na tisíce, a vrahům skoro vždy se podařilo zmi zeti a ujíti pokutě. Těm, kdož sní o beztrest nosti zločinů jako o jednom z ideálů human- nosti, dáno skutečnosti na tisíce poučných při kladů, kam by dospěla společnost, kdybyse podrobila jejich teoriím. Bandité do facto byl beztrestni, a tím do nekonečna rostla jejich lou- peživost i krvežíznivost, krvežíznivost bidná podlá, jaká není vlastní ani tygru.
Lod
21 article
Přede dvěma nedělemi zastřelen zde ve své kanceláři všeobecně známý a oblíbený velko- obchodník s moukou a majitel mlýna Teodor Adámek. Bandité, počtem 10—12 mužů, obsa- dili dům; pět jich vešlo do vnitř a z nich dva zůstali u dveří na stráži a tři vstoupili do pi- sárny, žádajíce 2000 rub. Účetní jim řekl, že těch peněz na hotovosti není, a otevřel jim že- leznou pokladnu, aby se přesvědčili. V tom při- cházel p. Adámek. Dva bandité k němu přisko- čili s obou stran a třetí ho skolil třemi ranam z revolveru. Potom se vrahové vzdálili jeden p druhém, aby nevzbudili pozornost, a skutečn nezůstalo po nich ani stopy. Ale vrazi Adámkovi byli neznámí lidé kdežto vrahy Silbersteinovými byli vlastní jeh dělníci. Ze zavraždění Silbersteinovo událo se způ sobem potutelným, že bylo připraveno, doká záno tím, že mu byl zaslán varovný list, aby toho a toho dne do továrny nechodil, že se tan něco kuje proti jeho životu. Silberstein nevěřil Byl přesvědčen, že jest od svých dělníků miln ván, protože se o ně vždycky otcovsky staral Když do továrny přišel, dostavila se k němu deputace jeho dělnictva a přednesla mu žádost aby dělníkům vyplatil náhradu za 14denní stáv- ku po 10 rub. na prostého dělníka. Celý poža davek dělal 30.000 rub. Silberstein odpověděl že je generál-gubernátorem přísně zakázáno dá vati náhradu za stávky, a kdo se proti rozkazu proviní, že bude pokutován 3000 rubly, neb tříměsíčním vězením.
Adámek Silbersteinův Silberstein
22 article
Když nechtěl povoliti a stále ukazoval n zákon, dělníci jali se ho trýznit a mučit. Začal- to o 11. hod. dopol. a trvalo do 6 hod. odpol Kopali ho, smýkali, štípali, plivali a smrkali m do obličeje. Když prosil o sklenici vody, podal mu vody, v které vyprali slanečka, a slanecky jej tepali po ústech a tvářích. Mezitím s ním smlouvali. Slevili 12.000 a žádali jen 18.000 rub. Tím prý mu darují po- kutu, které propadne, čtyrykrát, a proč prý by pro své dělnictvo, jež má tak rád, nemohl si po seděti tři měsíce ve vězení? Mozitím, co delegáti dělnictva svého hospo dáře trýznili, továrna pracovala. A když v šes hodin večer parní píšťala dala znamení, že je po práci, dokončili svou práci i mučitelé Silber steinovi, aby nepracovali přes čas. Dělníci se vyhrnuli z továrny a vypravoval si o tom, co se stalo, jakoby to byl zcela všedn příběh. Očekávali patrně, že se již žádný orgán nevzchopí, aby pátral po vrazích a potrestal je- Bohemský.
Silber stein
23 article
Řížské volby Z Petrohradu, 31. října. (Spb. Ag) Posud známy jsou výsledky 343 vol eb. Zvoleno bylo: 166 pří slušníků pravice a monarchistů, 103 okťabristi umírnění, 3 členové svazu pokojné obnovy, 26 ka- detů, 9 polských nacionalistů, 6 mohamedánů, 9 sn ciálních demokratů, 20 levičáků a jeden divoký. Vy sledek včerejších voleb v Petrohradě a v Moskvě není posud znám. Zatím se pouze ví, ž e v Petro bradě byl zvolen jeden okťabrista bude třeba několika užších voleb. Boj policie s rovolucionáři ve Varšavě. H. Z Varšavy, 1. listopadu. Dnes v poledne pře- kvapila policie 15 revolucionářů, konajících porad na ulici, kteří, zavraždivše dva policisty a dva vo- jáky, uprchli do okolních domů. Vojsko obsadilo protější domy a střílelo odtud na úkryty revoluci- onářů, při čemž bylo 32 osob těžce raněno Jeden z revolucionářů se zastřelil, jiní byli donu- ceni obyvateli domů se vzdáli. Přes 100 o so bylo zatčeno. Z Varšavy, 1. listopadu. (K. k.) V krachmaln ulici zastihla vojenská hlídka tlupu teroristů. V boji s nimi padli 2 vojáci a jeden terorista. Ostatní tero rtsté rozprchli se po sousedních domech, na nět potom vojsko střílelo. V těchto domech bylo po raněno 32 obyvatelů. Při vykonané domovn prohlídce bylo zatčeno přes 100 o sob. mezi nimi 14 teroristů. Z finského sněmu. Z Helsinglorsu, 1. listopadu. (Spb. Ag.) Zemský sněm přijal předlohu, již omezuje se obch o s lihovinami. Mnoho budov a studentský dům byly proto osvětleny. Aféra Čerňakova Z Polrohradu, 1. listopadu. (K. k.) Písnē ministru spravedlnosti Solověv doznal, že padělal všechny listiny v aféře Čerňakově, zvláště listy ministrovy že je prostřednictvím dopisovatele »Ruské korrespon dence« v Berlíně prodal revolucionářům.
Petrohrad Moskva Varšava Helsinglors Berlín ž e v Petra Aga
24 article Povstání v Marokku.
Povstání v Marokku. Mulej Hafid je roztrpčen proti Francii. kterou dosud ujišťoval svou oddaností a přátel- ským smýšlením. Tento obrat v jeho smýšlen způsobila návštěva francouzského vyslance u sul- tána Abdul Azize, jež přesvědčila vzdoro- sultána, že Francie straní starému sultánovi Mulej Hafid připravuje se neunavně k vá- lečnému tažení. Má dosti peněz, neboť naše — jak oznamuje »Matin« — ve svém paláei velký poklad, obnášející několik milionů. Dále oznamuje tentýž list, že bude Marakeš podobně jako Casablanka brzo napaden loupežnými horskými kmeny a vypleněn. Židovské rodiny prchají do přístavních měst. Londýnský »Daily Telegraph« oznamuje z Casablanky, že se vyskytuje ve francouz- ském vojsku, zejmena u cizinecké legie, mnoho případů deserce. Sběhové přecházejí do arab- ského tábora. Avšak jsou-li poznáni jako Fran couzi, bývají bez milosti zastřeleni. Maročané projevují tím své protifrancouzské smýšlenl. Znepokojení Evropané v Moga doru. Z Mazapanu, 1. listopadu. (»Havas«.) Kolují zde pověsti že mezi Evropany v Mogadoru je veliké znepokojení, a prato utekli se do francouzského kon sulátu. Pověst ta, jak se zdá, je však bezdů vodnk.
Aziz Maročan Evropan Havas Maroko Francie Casablanca Mazapan Daily Telegraph
25 title
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
26 article
Česká krise.
27 article
Z Vídně, 1. listopadu. Ve vnitřní politice nastal klid svátků všech svatých a všech duši- ček. Nesplnilo se očekávání, že česká krise vy- řízena bude před krátkou prázdní, která jest spojena s oběma těmito svátky, v jednání parla- mentním. Podle všeho povleče se krise ta ješt celý týden budouel. Nejbližší její fase rozhodne se nyní v Praze a Brně, kde výkonné vý- bory jednotlivých skupin českých mají slovo, by pronesly se jednak o tom, co ve Ví d ni mezi českými frakcemi se stalo, jednak o tom, kdo tyto české frakce zastupovati má napřístě v kabinetě, má-li je zastupovati vůbec kdo. Vypravuje se, že včera českými agrárníky a katolieko-národní skupinou poslanců českýeh prohlášeno bylo co nejzřejměji, že nejen ne- aspirují na portefeuile ministra krajana českého, nýbrž že by ho také nepřijaly. Nasledkem toho jest tento portefeuile reservován svobodomysl- ným poslancům českým a následkem toho jes třeba, by bar. Beck ohlédl se pro předsedu poslanců česko-agrárních po porlefeuilu, kterého se čeští sgrárníci domáhají a který by odpovídal jejich stavovskému zastoupení, po portefeuilu ministerstva orby. Jest však pravděpodobno, že zadání resortu toho poslanci českému prohlásí Němci případem válečným, ale bar. Beckov zajisté se podaří je upokojiti, zejména usmíří-li je portefeuilem německého ministra kra jana.
Beck Němec Vídeň Praha Brno Beckov
28 article
Ještě nastává mu starost jiná. Jakmile se zadá portefeuille, kterého do sud Čechové neměli, jakmile česká krise dotkne se resortu, který český ministr nezastával, jsou interesováni křesťanští sociálové, kteří sice do- sud rozpakovali se vsloupiti do kabinetu, než bude rakousko-uherské vyrovnání hotovo, kteří by však nemile nesli, kdyby se rozdávali por- tefeuilly, aniž by se vzal zřetel na ně. Proto věříme zprávě, rozšířené dnes, že křesťanšt sociálové chtějí, by ministerstvo obchodu po dru. Fořtovi uprázdněné, nebylo nyní vůbec obsazováno, nýbrž aby do zatímné správy jeho se uvázal ministerský předseda bar. Beck sám, zároveň však aby se jim dostalo záruk, že mi- nisterstvo orby za případného ministerstva Práškova nebude spravováno proti nim. Proto sečteme-li všechny tyto momenty, nemů- žeme leč říci, že rozřešení krise nezdá se nám býti věcí tak jednoduchou, jak si ji bar. Beck představuje. Splnila se předpověď »Nár. Listy« před několika dny vyslovená, že česká kris dotkla se jistě jiných míst kabinetu, než pouze českých. Ústupky vlády Rusům. Ze Lvova, 1. listopadu. »Kurijer Lwowskie oznamuje z Vídně, že kolo polské samostatné a potom s polskou stranou lidovou konalo du- věrnou schůzi, ve které schválilo koncese, které vláda poskytla Rusům.
Čecho Beck Práškův Rus Kurijer Lvov Vídeň
29 article Telegramy korresp. kanceláře,
Telegramy korresp. kanceláře, Zdravotní stav císařův. Z Vídně, 1. listopadu. (Wilhelm.) Stav cfsaře je nezměněně velmi dobrý, slav sil a chuť k jídlu jsou co nejlepší. O 9. hod. dopol. byl ve svých komna- tách na mši hradní a vykonal dnes dvé procházky v komorní zahradě a pobyl tři čtvrti hodiny venku. Zvláštní audience bude udělovati co nejdříve. Maďarští dobrodinci — v budouenosll. Z Pešti, 1. listopadu. (K. k. uh.) Sdělení ministr orby vyvrací stesky, vyskylnuvší se v cizině na macešské nakládání s příslušníky národností. Doka- zuje se úřadními údaji, že ministr Daranyi loní za zvláštních výhod prodal ruskému obyvatelstvu 16.00U jiter pozemků. Podobná akce je zamýšlena v příštích letech v hornouherských, vělšího dílu Slováky obývaných komitátech oravském, liptovském, trenčínském, šaryšskéu a zemplinském. Německý císai Z Berlína, 1. listopadu. (K. k.) Císař a císařovna byli včera odpoledne na procházce v Grunvaldu. O 6. hod. večerní přijímal císař zprávy ministra vojen- ství, náčelníka hlavního štábu a generála šlechlice Oertzena z vojenské kabinetní kanceláře a potom přijal v audienci elsasko-lotrinského místodržitele br. Wedala. Na večerní hostinu by i pozváni admirál šl. Hollmann a náčelník hlavního štábu hr. Molike Dnes k polední podnikl císař s chotí vyjížďkuv automobilu. Dle »Nordd. Allg. Zlgu.« císař propůjčil caři- hradskému velovyslanci bar, Marschaliov i řad černého orla.
Wilhelm Slovák Hollmann Vídeň Pešť Doka Berlín U jitro pozemek
30 article
Velby na Černé Hole. Z Celyně, 1. listopadu. (K. k.) Včerejší volby do skupštiny minuly v celé zemi bez nejmenší pří- hody a úplně klidně. Všichni zvolení nálezí k vládní straně. Všichni ministři byli zvole do skupštiny. Národní rada socialislické strany francouzská. Z Paříže, 1. listopada. (K. k.) Národní rada so- cialistické strany rokovala dnes o vážných otázkách, jež vyskytly se v ní po posledních udalostech. Do- stavilo se přes 158 delegátů ze všech končin země. Jaurěs dlí ve Švýcarsku a nezúčastnil se konfe- rence. Sjezd volných myslitelů Z Paříže, 1. listopadu. (K. k.) II. sjezd fran- couzské sekce mezinárodního sjezdu volných mysli- telů byl zde zahájen dnes dopoledne. Je zastoupeno 169 skupin. Tajemník svazu českých myslitelů Karel Pelant tlumočil sjezdu pozdravy volných myslitel českých. Z anglického námořnictva. Z Londýna, 1. listopadu. (K. k) Admiralita za- dala stavbu nové řadové lodi, na niž náklad obsažen je v letošním rozpočtu, ale jejíž stavba byla odložena se zřetelem na konferenci míru, veřei- ným řízením nabídkovým. Se stavbou se už za- počalo. Z Turecka. Z Cařhradu, 1. listopadu. (K. k.) Místo mini- stra cel, o něž uchází se mnoho osob. nedostane státní podtajemník Mehmed Ali bej, nýbrž některá jiná osobnost. Lichá zpráva. Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Wolfí.) Bezpod- statna je pověsť rozšířená v cizině o náhl ém úmrtí Rooseveltově. President jest úplně zdráv. Z Paříže, 31. října. (K. k.) Řecký prin Jiří přibyl sem včera večer z Kodaně Z Vídně, 1. listopadu. (K. k.) Dle telegra fick zprávy připlula loď »Císař František Jose I.« včera do Cintan. Zdrží se tam asi 14 dní. Po- sádka je zdráva.
Pelant Mehmed Al bej Rooseveltův Jiří přibýt Jose Celyně Paříž Švýcarsko Londýn Turecko Cařhrad Nový York Kodaň Vídeň Cintany svaz český myslitel