1
masthead
2. listopadu 1907. Číslo 303.
4
article
* S. K. Slavía Juniors v. S. K. Hlubo
čepy 6:1 (2:0). Velmi rychlá, pěkná hra. Junisři
pěkně kombinují a dobývají Mildou ml. 3, Dervišem
2 a Jirákem 1 branky.
* S. K. Slava IV. v. nuselští ak adem
kové 1:3.
* A. C. Sparta v. D. F. C. Sportbrůde
1:2. Sparta se 3 náhradníky vede v polovici 1 :0.
Hosté ve druhé půli vyrovnají a získavše náskoku
přerušují hru čtvrt hodiny před koncem, za důvo
udavše tmu. Soudce p. Šmucr.
*Novoměstský S. K. II. v. Sparta I
2: 0. S. p. Chatvát.
* Č A. F. C. v. Vinobradský S. K. 4: 2. Vý-
sledek překvapující. Č. A. F. C. dobude první branky
z rohu, Vinohradští vyrovnají. Historie se opakuje
ještě jednou. Č. A. F. Č. z rohu získává vedení, do
mácí zase vyrovnají. Z volného kopu Č. A. F.
dobude vedení po druhé a přejde s ním (3 : 2) do
druhé polovice, kdy Vinohradšti porážku svou spe-
četi, davše si vlastní branku. Soudce p. Novolný vy-
loučil kapitána vinohradských. Brankář vinohrad-
ských pro poranění opustil hřiště a vraceje se, ne-
byl soudcem více připuštěn, poněvadž prý opomenu
soudci věc ohlásiti.
Slavía
Juniors
Milda
Jirák
Slavo
A C
Šmucr
F C
A F
Vinohradšť
Č . A
Č . A . F
Sparta
Vinobradský S . K
Č A
5
article
* Vinohradský I. B. v. S. K. Nusle 7:0.
*e S. K. Čechie, Karlín, v. D B. C. Sto rm
2:2 (0:2). Sturm hrál tvrdou hru, při níž dobyl
2 branek. Čechie setrvala na břišti jen z ohledu na
obecenstvo, které bylo beztak rozechvěno hrou hostí.
a vyrovnala v druhé polovici. Soudce p. Kraus uznal
za branku Sturmu ránu od tyče odraženou, proti
čemuž kapitán Čechie protestoval. Obecenstvo, které
vidělo, že míč nebyl v bráně, se postavilo na stranu
Čechie, načež soudce opustil hřiště neodpískav hry
Podle zprávy druhé strany, přerušil soudce hru, když
2 hráči Čechie, které vyloučil, se zdráhali opustiti
břiště.
* S. K. Čechie I. B. v. S. K. Praha I.
7:1 (5:0
S. K. Smíchov II. v. S. K. Čechie m
3:2 (2 : 0.
** D. F. C. v. Dresdn. S. C. 6:1 (polovice
1:0). U hostí vynik! Angličan Quinn a Škot Morie
(v útoku). U D. F. C. se zase objevil v backu
Robitschek. D. F. C. zvítězil podle své methody.
utahav soupeře, jenž pak byl bezbranným prot
prudkým útokům.
** Soudcovský sbor Rakouskéh
footballového svazu pro Čechy dostaí
schválení svazu. Exekutivnímu výboru jeho, který se-
stává z pp. Ebermanna, A. Hechta, dra. Popperaa
dra. Rosenbauma Jenkinse, dáno právo obsazovali
soudci zápasy svazových mužstev. Sbor jest spor-
tovní instancí, která rozhoduje ve všech sporech mez
svazovými spolky. Současně se vyslovil Rakouský
svaz proti zřízení místního německého svazu v Čechách.
Jak vidno, dostalo se německým klubům, které jsou
členy Rakouského footballového svazu, značné auto-
nomie a volnosti jednání.
Čechie
Kraus
Angličan
Quinn
Robitschek
D F C
Ebermann
A Hecht
Rosenbaum Jenkins
Nusle
Karlín
Praha
K . Smíchov
Moria
Čechy
Čechie
Rakouskéh footballový svaz
6
article
Automobilism.
** Osmiválcový vůz Laurin a Kle-
ment, jenž bude zlatým hřebem exposice mladobole-
slavského domu v pařížském Salonu, není podle
N. W. T. pouhým výstavním kusem, nýbrž typem,
jenž výborně funguje a jest určen labužníkům mezi
»horními deseti tisíci« v automobilismu. Motor, jehož
konstrukce jest neobyčejně šťastna, dává 45 k. s. aje
tak výborně vyvážen, že pracuje naprosto tiše. Snad-
nost, se kterou tento motor chytá, se přímo vysmnívá
přístrojům pro automatické spouštění motoru. Osmi-
válcový motor nedodává vozu nepěko ého vzhledu
neboť jest pouze o 20 em. delší než čtyřvalcový motor
Laurin a Klement o 32 k. s. Vůz bude podroben
přísné zkoušce, neboť cestu do Paříže vykoná »vlastní
silou«. Přes to, že jest typ ten »poslední novinkoue
automobilismu, jest cena jeho zcela rozumná.
** Aféra Weigelova. V dobré paměti jest
dosud, že anglický konstrukter Weigel pro přestoupení
zákonné rychlosti byl odsouzen na měsíc »tvrdé práce«,
která odpovídá naší káznici. Trest, k němuž jsou od-
suzování vyvrhelové společnosti, vzbudil v tomto pří-
padě pochopitelnou sensaci. Weigel se ovšem odvolal.
Zaležitost se nyní zauzluje. Advokát zastupující »chiel
constabla« hrabství Sussex, konferoval s advokátam
Weigelovým a nabídí mu, že upustí od dalších kroků.
jestliže Weigel zaplatí pokutu 50 liber (asi 1000 K
Advokát Weigelův, přesvědčený o nevině svého klientn
(kteréž přesvědčení jest všeobecné a sdíleno zejmen
Veškerým anglickým tiskem), odmítl nabídku.
Laurin
Klement
Weigelův
Weigel
Paříž
Sussex
Klemento
7
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
8
article
Výherní spolek »Včela« v Žižkov
koná dnes v sobotu platební a výborovou schůr
o 8. hod. več. ve spolkové místnosti »U zlalé štiky«
v Rokycanově ulici.
Pěvecký věstník.
Zpěvácký spolek»Vitkov« v Žižkov
V neděli 3. t. m účinkuje mužský sbor při slav
nostní valné hromadě Spolku pro zbudování Žižkov
pomníku. Schůzka o 1/29. hod. dopol. ve spolkové
mistnosti.
Plesy
Záhadně zmizeli Depeše z Neapole sdě-
luje, že na úpatí sopky Vesuv bylo viděno těchto
dnů několik podezřelých mužů. Jeden z nich zhotove-
váním fotografických snímků upoutal na se pozor-
nost neapolské policie, která muže ty zalkla, domní
vajíc se patrně, že má co činiti s nepřátelskými vy
zvědači. Při výslechu vyšlo na jevo, že jsou to slátu
úplně neškodní členově zábavního výboru »Sokola-
žižkovského, a protož byli propuštění ihned na svo-
bodu.
Žižkov
Rokycanův ulice
Neapol
Vesuv
Sokol
9
article
Veřeiná správa.
Veřeiná správa.
Nejnovější snahy o úpravu ochrany
mládeže v království českém.
Březen roku 1907 připravil nemalé překva
pení všem, kdož sledují vývoj sociálně-politi
ckých snah v naší zemi: „první rakouský kon
gres pro ochranu mládeže“ v pravém slova smy-
slu zvířil otázku ochrany mládeže, nejinak než
jako když za parného letního dne silná vlna
větru rozvíří kotouč silničního prachu. Na sta
účastníků ze všech zemí korunních pospíchalo
do sídelního města, aby — aby se dověděli, e
jest veřejným tajemstvím, že otázka ochrany
mládeže jest nejvýš důležita, že však jest u nás
velice zanedbávána a že musí nastati radikálni
obrat v této tak nalehavé věci. Sluší ovšem s po
vděkem uznati, že při kongresu byly věeně i dů
kladně projednány jednotlivé otázky z oboru
ochrany mládeže a že byly učiněny též positivn
návrhy, jaká opatření by měla býti učiněna jed-
nak zákonodárstvím, jednak veřejnou správou.
Nad to byla v království českém ustavena zvlášt-
ní zemská komise pro ochranu mládeže, která
jest určena býti jaksi ředitelkou všech oprav-
ných snah, týkajících se ochrany mládeže v našt
zemi. Tedy zajisté velmi slibný začátek, jejž
musí každý přivítati — namitlo by se. Bohužel,
že snad není druhého zjevu na poli veřejne
správy, který by dával z našeho stanoviska tolik
podnětů ke skeptickým úvahám — najmě i rázu
čistě politického — jako právě ustavení zmíněné
„zemské komise“. Suďme jen. — Pestalozzi.
Pestalozzi
Březno
10
article
John Howard, J. Wichern a Demetz nejen ob-
jasnili více než před stoletím ohromný význam
ochrany opuštěné a spustlé mládeže, jak pro
život národa, tak pro správu veřejnou, ale sta-
novili také stěžejní zásady, dle nichž má býti
upravena ochrana i výchova této mládeže. Sna-
hy těchto mužů nebyly jen platonickým horová-
ním, nýbrž staly se základem velkolepé organi-
sace okrasy mládeže v zemích, v nichž tito pů-
sobili. Obzvláště Anglie vynikajícím rozvojem
svých „industrial a reformatories schools“ a
Howard
J Wichern
Demetz
Anglie
11
article
Německo svými na sta čítajícími ústavy pro
opuštěnou a spustlou mládež stojí na tomto
oboru v čele všech států kulturních. Je snad
jen náhodou, že právě tyto dva státy domohly
se tak značné moci politické? Pro nás jsou
ovšem zvláště zajímavými poměry říše německé
A tu doznáváme, že jakkoliv by bylo nemístno
spatřovati v organisaci ochrany mládeže jediné
vysvětlení notušeného rozmachu Německa, přece
sluší označiti snahy o účinnou ochranu mládeže-
směřující k tomu, aby žádná součást ka
lidu nepřišla celku na zmar, nýbrž
byla učiněna způsobilou uplat-
niti ůčelně vrozených sil i vloh.
jako jedno z nejdůležitějších sociálně politi-
ekých zařízení, která vypěstovala onu zdatnos
a disciplinovanost německého lidu, jež se stala
základem moci a síly Německa. Byloť vůdčí my-
šlenkou při těchto snahách poznání, že síl-
státu spočívá v síle lidu, jako jest tato zase pod-
míněna zdatností všech individuí, sloučených
ve společenský celek; že každé opatření, zvyšu-
jící sílu, zdatnost a tudíž i brannou schopnost
jednotlivců, zvyšuje také sílu a brannost celého
společenského celku, činíc jej způsobilejším
k boji existenčnímu i k zápasu o nejvyšší účele
lidského žitI. J. Wichern nebyl jen současníkem
Bismarkovým, nýbrž stal se jeho nejúčinnějšín
spolupracovníkem tím, že svými snahami vý.
chovnými položil základ k branné zdatnosti ně-
mecké mládeže, i té, která by jinak byla pro
národní celek ztracena.
J Wichern
Bismarkův
Německo
12
article
Dnes jest v Prusku samotném 683*) ústavo
Nuže, kterak uplatňovaly a uplatňují se
touže dobou snahy o ochranu mládeže v Ra-
kousku? Je více než trudno, že v Rakousku
nejen neobjevily se samostatné tvůrčí síly v tom-
to oboru, ale že ani soudobé snahy států sou-
sodních nenabyly u nás ani sebe menšího ohla-
su. Těžko ovšem seznati pravou příčinu tohoto
smutného zjevu; my zaznamenáváme jen, že
jak zákonodárství, tak i veřejná správa byly,
pokud jde o ochranu mládeže opuštěné a za-
nedbané, pokud se týče zpustlé, až do nejnovějši
doby proniknuty názorem, že snahy tohoto
druhu nenáleží do oboru působnosti státní moci,
nýbrž činitelů jiných. Zákonodárství doby abso-
lutistické obmezilo se na několik nedostatečných
a nyní již zastaralých ustanovení trestního, pokud
se týče občanského zákona, tak že o nějaké zá-
konodárné úpravě ochrany mládeže v době te
nelze vůbec ani mluviti. Také éra kenstituční
nepřinesla ihned žádoucího obratu.
Stalo se tak teprve za vlády hraběte Taafí
a sice způsobem velice významným a pozorn-
hodným. Vláda Taaffova podrobila revisi školské
zákony z r. 1869, při níž — jak známo —s
střetly mimo jiné též snahy autonomistické
centralistické. Výslednicí porad byla školní no
vela ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z., která —
nehledíc k jiným stránkám rozhodně potíra-
ným — obsahuje též velice důležité ustanoven
o ochraně mládeže. Vláda Taaffova prohlásil
totiž ustanovením § 59. školní novely, že „zá-
konodárství zemskému přisluši,
aby učinilo vhodná opatření co se
týče založení škol a vychovatele
zemi potřebných pro děti neplno
myslné, pak pro děti zpustlé, též
i co setýče závodů a učebních kur-
sů v § 10. připomenutých (děti školou
nepovinné).“
Taafí
Taaffův
Rakousko
13
article
Nemůže býti zajisté žádné pochybnosti
o tom, že toto ustanovení školní novely, kterým
se přikazuje ochrana mládeže zanedbané
zpustlé zakonodárství zemskému, obsahuje
jedno z nejcennějších rozšíření autonomie zem-
ské. Avšak právě způsob, jakou měrou dovedla
zemská zastupitelstva vůbec a království če-
ského zvláště tohoto ustanovoní využiti ve pro-
spěch autonomie zemské, dává nám podně
k úvahám skeptickým, na něž jsme svrchu po-
ukázali. K jak význačné metě mohli jsme do-
spěti v oboru ochrany mládeže, kdyby se by!
u nás nalezl muž významu J. Wicherna, který
by položil základ k úpravě ochrany mládeže
v naší vlasti! Neboť právě tím, že zmíněné usta-
novení školní novely jest povahy všeobecné, po-
nechávajíc vůbec zemskému zákonodárství uči-
niti „vhodná opatření“ pro ochranu dět
neplnomyslných a zpustlých, dána jest zemským
sněmům možnost, aby upravily cely
komplex otázek souvisíeích s ochra
nou mládeže způsobem, odpovída-
jícím potřebám a poměrům země
Bohužel, že ani u nás, ve vlasti Komenského
nebylo sebe menšího porozumění pro tento obo
výchovy mládeže. Snad že byli jsme příliš za-
ujati boji státoprávními a politieko-strannickým
snad také z příčin jiných našel apel zákono-
árce, aby zemská zastupitelstva chopila se ini-
ciativy na ochranu mládeže, naši veřejnos
úplně nepřipravenu, takže ustanoven
§ 59. školní novely zůstalo u nás mrtvou
literou. Ani bychom tak nevytýkali, že se
ihned nepodařilo upraviti otázku ochrany mlá-
deže zemským zákonodárstvím v její celistvosti.
J Wicherna
Komenský
14
article
Jestiť otázka ta velice komplikována a vyžaduje
důkladného objasnění nejen po stránce paedago-
gicko-výchovné, nýbrž i hygienické; také otázk
nákladu jest dosti obtížnou. Že však u ná
nebyly provedeny ani sebe menš
přípravné práce, že naše veřejnos
vůbe o chovala se v této, pro ž ivo
národní tak důležité záležito st
pokudmožno ještě lhostejněji než
druhdy vláda absolutistická, jes
zjevem přímo zarážejícím. Konečná
bezúspěšnost státoprávního radikalismu, zvěčně-
lým drem. Kaizlem trefně odsouzeného, ukazuje
teprve nyní v pravém světle, co jsme ztratil
tím, že absorbujíce se jím, zapomněli jsmes
postarati o úpravu nejdůležitějších otázek den-
ního života i těch, jež byly ponechány zemsko
samosprávě.
Naprostá lhostejnost i klid kruhů poslane
ckých byla v této otázce takovou, že bez jaké
koliv námitky s naší strany byla samospráva
*) Dr. Krohine: Erziehungsanstalfen für verla
seno, gefährdete und verwahrloste Jugend in Preussen
pro opuštěnou a spustlou mládež. Jmění ústavo
těch činí celkem 100 milionů marek; roční vý-
daj více než 11 milionů marek. Prusko učinila
také značný pokrok v zákonodárství zákonem
ze dne 2. července 1900, jímž se upravuje také
ochrana mládeže, které spustnutí hrozí, kdežto
zákonodárství dřívější se obmezovalo po výtce
na mládež již spustlou.
Kaizl
Prusko
Erziehungsanstalfen für verla
15
article
zemská v oboru ochrany mládeže za krátk
touže vládou hraběte Taaffa důkladně přistři-
žena. Stalo se tak zákonem ze dne 24. května
1885 č. 90 č. ř. z., jenž se týče zřizování donu
covacích pracoven a polepšoven. Tímto zá
konem byla uznána příslušnost říšské rady k za
řízení ústavů polepšovacích pro zpustlou mládež
do 18 let, t. j. takovou, při které jsou zjištěny
okolnosti, na jichž základě by osoba dospělá
t. j. starší 18 let, byla odevzdána do pracovny
donucovací. My prozatím neoceňujeme materi-
ální hodnotu tohoto zákona, podolýkajíce jen
že právě stěžejní ustanovení tohoto zákona, dlo
něhož osoba mladistvá, má-li býti odevzdán
polepšovně, musí dříve býti uznána vinnou pře-
stupku 8§ 1. a 2. zákona z 24. května 1885
č. 89 ř. z. a odpykati si trest vězení, bylo —
po našem soudu — zcela právem ostře posuzo-
váno. Pro nás jest v přední řadě důležito, ž
zákonem tímto byla oproti ustanovení § 59.
školní novely značně obmezena kompetenc
zemského sněmu v příčině ochrany mládeže
že se tak stalo za souhlasu nového zastupitelstva
na radě říšské. Avšak ne dosti na tom. Jakkoliv
— jak zmíněno — zákon říšský o polepšovnác
má podstatné vady, nicméně poskytuje zejména
vzhledem k ustanovení § 16. možnost, aby
aspoň ochrana mládeže zpustlé a zlo-
činné byla u nás náležitě upravena a zejměn
aby byl zřízen dostatečný počet polepšoven. Ci
tovaný říšsky zákon prohlašuje zřizování polep-
šoven za povinnost zemí, ponechává všal
zemskému zákonodárství, aby ustanovilo, zdal
jsou povinny ústavy takové zřizovati též okresy
a obce. Toto oživení péče o autonomii zemskou,
které bylo materiálními ustanoveními tohoto zá-
kona co možno nejvíce obmezeno, vysvětlujes
ovšem jedině zřetely finančně-politickými. St
má dle potřeby jen poskytnouti příspěvek n
zřízení (nikoliv také na vydržování) polepšoven
Taaff
16
article
Nicméně jest ustanovení toto potud výhodné, že
odovzdává zřizování i správu polepšoven zemím
a tudíž aspoň s této stránky neporušuje zemskou
autonomii. Nuže a jaký jest výsledek tohoto zá-
kona v naší zemi? Pro celé české království jsou
zřízeny tři polepšovny. Význam této čísli
ce vynikne, poukážeme-li k tomu, že v jedinén
Prusku jest více než 100 ústavů pro zpustlou
mládež. Či můžeme býti snad tak domýšlivými
abychom tvrdili, že sociální poměry našeho lidu
jsou tak příznivy, že nevyžadují takové inte
sivní péče jako v Prusku a že zejména stačí to.
co koná zemský výbor na základě zákona z
dne 29. října 1902 č. 78 z. z., jenž se týče
upotřebení části správních přebytků společnýel
pokladen sirotčích, přidělených království če-
skému říšským zákonem ze dne 3. června 1901
č. 62 ř. z., ač nikterak nechceme podceňovat
obezřetné provádění tohoto zákona a docílen
výsledky.
Prusko
17
article
První rakouský kongres pro ochiranu mládeže
dal náležitou odpověď zdrcujícím odsouzením
nynější, naprosto nedokonalé úpravy ochrany
mládeže ve všech zemích rakouských a zejmén
také v království českém.
A výsledek jednání tohoto kongresu? Po
dotkli jsme již svrchu, že u nás byla při c. k
místodržitelství zřízena zvláštní zemská komise
pro ochranu dítek a péči o mládež. K omis
tato sestává ze dvou národnost-
ních sekcí: české a německé a take
v ní ochotně zasedají zástupe
obou národností! — Jest snad ještě po-
třebí vysvětlovati tyto konce, k nimž dospíva
u nás péče o ochranu mládeže také vzhledem
ku programovým současným snahám politickým
našeho národa?! a není naopak důvodno, aby
povolané kruhy plnou vahou pracovaly k tomu.
aby bylo provedeno ustanovení § 59. školní no-
vely ze dne 2. května 1883 č. 53 ř. z. Aspoř
v tom oboru působnosti zemského sněmu, jenž
mu byl ponechán vzhledem k říšským zákonům
ze dne 24. května 1885 č. 89 a 90 ř. z. o do-
nucovacích pracovnách a polepšovnách?!*)o
působnosti a o výsledcích dosavadní činnosti
zminěné zemské komise pojednáme příště.
JUDr. Rudolf Novotný.
JUDr
Novotná
18
article
Události na Rusi.
K zavraždění Mečislava Silbersteina v Lod.
(Pův. dop. „N. L.“
Události na Rusi.
K zavraždění Mečislava Silbersteina v Lod.
(Pův. dop. „N. L.“
Vražd politických i nepolitiekých, loupež
ných i zákeřných páše se v Ruském Polsku
vůbec v Rusku tolik, že jimi otrly obecenstvo
úřady, orgány bezpočnosti v to počítaje. Z otrlo-
sti té vyburcovalo je zavraždění zdejšího továr
níka Mečislava Silbersteina, jež so událo dne
23. září. Jak se zpráva o vraždě roznesla, rázem
bylo po otrlosti. Obyvatelstvo loďské i okoln
bylo velice rozjitřeno. Vláda, vojenské úřady
policie energicky se chopily díla. Továrna obsa-
zena vojskem, dělníci v ní zadrženi a zahájeno
všeobecné vyslýchání. Brzy se ukázalo, že tím
způsobem vinníci se nevypátrají. Podána zprávu
generál-gubernátoru do Varšavy, jenž nařídil,
aby všichni dělníci byli prohlášení za zatčeny.
Tak se stalo. Dělnictva bylo přes 800, kromě
něho zatčen také všechen kancelářský personál
i všichni mistři. Zatčení po partiích odvedoní do
rozličných kasáren v obvodu města. Energie
účinkovala a než minulo 24 hodin, hlavní vin-
níci vraždy byli známi, před vojenský soud po-
staveni k smrti odsouzeni a ortel smrti hne
vykonán na osmi mužích a ženě.
Mečislav Silberstein
Rus
Lod
Polsko
Rusko
Varšava
19
article
Zavraždění Silborsteinovo ukazuje nejlépe,
jak daleko zde pokročila anarchie a kam dospěl
sociálná revoluce, již před 23/4 r. zahájili v Ru
sku Židé, kteří dosud jsou jejími hlavními vůd
ci. Začali vražditi policisty, policisté znenáhla
přestali se starat o udržování veřejného pořádk
a starali se především o svůj život. Podobně
úřady. Stěžováno si, že úřady nevyvinují ener
gie. Dán jim rozkaz, aby si vedly energičtěji,
aby trestaly každého bez milosti, koho dopadnou
se zbraní v ruce. Ale kdo je to? Zajisté pokojný
občan, který, když nebyl chráněn policií od ban-
ditů a teroristů, sám si také pořídil revolver
při přepadení se bránil. Bandity snad od sehe
zapudil, ale bandité utekli a pokojný občan padl
do rukou policie nebo vojenské hlídky, a nalo-
ženo s ním potom dle rozkazu.
Tím způsobem úřady pracovaly do rukou
banditům a teroristům. Občan chodil nezbrojen
Silborsteinův
Dán
20
article
*) Pozní. red. Jednou z velkých vad naší zem-
ské správy jest, že agenda zemského výboru nen
souslavně rozvržena, jak jsme již v r. 1901 ve zvlášt
ním článku dokázali. Tak na př. sociální olázky jsou
roztříštěny v 5 odborech a to v II.,IV., V., VII.
VIII. (4 poslední referáty mají péčí o mládež v růz
ných směrech)
Ja když jej bandité obklopili a poručili „Rue
vzhůru!“ — pěkně poslechl, dal si odebrati pe-
níze, hodinky, prsteny a zachránil si aspoř
život.
Věci dospěly tak daleko, že v městě Lod
navzdor všem opatřením policejním a vojenským
nikdo není jist ani životem, ani majetkem. Není
jist ani na ulici, ani ve svém příbytku. Není jist
ani zámožný, ani chudý, neboť udály se již
vraždy i pro rubl. Není jist ani muž, ani žena
ani dítě, neboť bandité vraždí všechny šmahem.
když do příbytku vpadnou.
V Lodi a okoli zavražděno již pokojnýel
občanů, jejich otců a matek, jejich žen a dět
na tisíce, a vrahům skoro vždy se podařilo zmi
zeti a ujíti pokutě. Těm, kdož sní o beztrest
nosti zločinů jako o jednom z ideálů human-
nosti, dáno skutečnosti na tisíce poučných při
kladů, kam by dospěla společnost, kdybyse
podrobila jejich teoriím. Bandité do facto byl
beztrestni, a tím do nekonečna rostla jejich lou-
peživost i krvežíznivost, krvežíznivost bidná
podlá, jaká není vlastní ani tygru.
Lod
21
article
Přede dvěma nedělemi zastřelen zde ve
své kanceláři všeobecně známý a oblíbený velko-
obchodník s moukou a majitel mlýna Teodor
Adámek. Bandité, počtem 10—12 mužů, obsa-
dili dům; pět jich vešlo do vnitř a z nich dva
zůstali u dveří na stráži a tři vstoupili do pi-
sárny, žádajíce 2000 rub. Účetní jim řekl, že
těch peněz na hotovosti není, a otevřel jim že-
leznou pokladnu, aby se přesvědčili. V tom při-
cházel p. Adámek. Dva bandité k němu přisko-
čili s obou stran a třetí ho skolil třemi ranam
z revolveru. Potom se vrahové vzdálili jeden p
druhém, aby nevzbudili pozornost, a skutečn
nezůstalo po nich ani stopy.
Ale vrazi Adámkovi byli neznámí lidé
kdežto vrahy Silbersteinovými byli vlastní jeh
dělníci.
Ze zavraždění Silbersteinovo událo se způ
sobem potutelným, že bylo připraveno, doká
záno tím, že mu byl zaslán varovný list, aby
toho a toho dne do továrny nechodil, že se tan
něco kuje proti jeho životu. Silberstein nevěřil
Byl přesvědčen, že jest od svých dělníků miln
ván, protože se o ně vždycky otcovsky staral
Když do továrny přišel, dostavila se k němu
deputace jeho dělnictva a přednesla mu žádost
aby dělníkům vyplatil náhradu za 14denní stáv-
ku po 10 rub. na prostého dělníka. Celý poža
davek dělal 30.000 rub. Silberstein odpověděl
že je generál-gubernátorem přísně zakázáno dá
vati náhradu za stávky, a kdo se proti rozkazu
proviní, že bude pokutován 3000 rubly, neb
tříměsíčním vězením.
Adámek
Silbersteinův
Silberstein
22
article
Když nechtěl povoliti a stále ukazoval n
zákon, dělníci jali se ho trýznit a mučit. Začal-
to o 11. hod. dopol. a trvalo do 6 hod. odpol
Kopali ho, smýkali, štípali, plivali a smrkali m
do obličeje. Když prosil o sklenici vody, podal
mu vody, v které vyprali slanečka, a slanecky
jej tepali po ústech a tvářích.
Mezitím s ním smlouvali. Slevili 12.000
a žádali jen 18.000 rub. Tím prý mu darují po-
kutu, které propadne, čtyrykrát, a proč prý by
pro své dělnictvo, jež má tak rád, nemohl si po
seděti tři měsíce ve vězení?
Mozitím, co delegáti dělnictva svého hospo
dáře trýznili, továrna pracovala. A když v šes
hodin večer parní píšťala dala znamení, že je
po práci, dokončili svou práci i mučitelé Silber
steinovi, aby nepracovali přes čas.
Dělníci se vyhrnuli z továrny a vypravoval
si o tom, co se stalo, jakoby to byl zcela všedn
příběh. Očekávali patrně, že se již žádný orgán
nevzchopí, aby pátral po vrazích a potrestal je-
Bohemský.
Silber stein
23
article
Řížské volby
Z Petrohradu, 31. října. (Spb. Ag) Posud známy
jsou výsledky 343 vol eb. Zvoleno bylo: 166 pří
slušníků pravice a monarchistů, 103 okťabristi
umírnění, 3 členové svazu pokojné obnovy, 26 ka-
detů, 9 polských nacionalistů, 6 mohamedánů, 9 sn
ciálních demokratů, 20 levičáků a jeden divoký. Vy
sledek včerejších voleb v Petrohradě a v Moskvě
není posud znám. Zatím se pouze ví, ž e v Petro
bradě byl zvolen jeden okťabrista
bude třeba několika užších voleb.
Boj policie s rovolucionáři ve Varšavě.
H. Z Varšavy, 1. listopadu. Dnes v poledne pře-
kvapila policie 15 revolucionářů, konajících porad
na ulici, kteří, zavraždivše dva policisty a dva vo-
jáky, uprchli do okolních domů. Vojsko obsadilo
protější domy a střílelo odtud na úkryty revoluci-
onářů, při čemž bylo 32 osob těžce raněno
Jeden z revolucionářů se zastřelil, jiní byli donu-
ceni obyvateli domů se vzdáli. Přes 100 o so
bylo zatčeno.
Z Varšavy, 1. listopadu. (K. k.) V krachmaln
ulici zastihla vojenská hlídka tlupu teroristů. V boji
s nimi padli 2 vojáci a jeden terorista. Ostatní tero
rtsté rozprchli se po sousedních domech, na nět
potom vojsko střílelo. V těchto domech bylo po
raněno 32 obyvatelů. Při vykonané domovn
prohlídce bylo zatčeno přes 100 o sob.
mezi nimi 14 teroristů.
Z finského sněmu.
Z Helsinglorsu, 1. listopadu. (Spb. Ag.) Zemský
sněm přijal předlohu, již omezuje se obch o
s lihovinami. Mnoho budov a studentský dům
byly proto osvětleny.
Aféra Čerňakova
Z Polrohradu, 1. listopadu. (K. k.) Písnē ministru
spravedlnosti Solověv doznal, že padělal všechny
listiny v aféře Čerňakově, zvláště listy ministrovy
že je prostřednictvím dopisovatele »Ruské korrespon
dence« v Berlíně prodal revolucionářům.
Petrohrad
Moskva
Varšava
Helsinglors
Berlín
ž e v Petra
Aga
24
article
Povstání v Marokku.
Povstání v Marokku.
Mulej Hafid je roztrpčen proti Francii.
kterou dosud ujišťoval svou oddaností a přátel-
ským smýšlením. Tento obrat v jeho smýšlen
způsobila návštěva francouzského vyslance u sul-
tána Abdul Azize, jež přesvědčila vzdoro-
sultána, že Francie straní starému sultánovi
Mulej Hafid připravuje se neunavně k vá-
lečnému tažení. Má dosti peněz, neboť naše
— jak oznamuje »Matin« — ve svém paláei
velký poklad, obnášející několik
milionů. Dále oznamuje tentýž list, že bude
Marakeš podobně jako Casablanka brzo
napaden loupežnými horskými kmeny a vypleněn.
Židovské rodiny prchají do přístavních měst.
Londýnský »Daily Telegraph« oznamuje
z Casablanky, že se vyskytuje ve francouz-
ském vojsku, zejmena u cizinecké legie, mnoho
případů deserce. Sběhové přecházejí do arab-
ského tábora. Avšak jsou-li poznáni jako Fran
couzi, bývají bez milosti zastřeleni. Maročané
projevují tím své protifrancouzské smýšlenl.
Znepokojení Evropané v Moga doru.
Z Mazapanu, 1. listopadu. (»Havas«.) Kolují zde
pověsti že mezi Evropany v Mogadoru je veliké
znepokojení, a prato utekli se do francouzského kon
sulátu. Pověst ta, jak se zdá, je však bezdů
vodnk.
Aziz
Maročan
Evropan
Havas
Maroko
Francie
Casablanca
Mazapan
Daily Telegraph
25
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
27
article
Z Vídně, 1. listopadu. Ve vnitřní politice
nastal klid svátků všech svatých a všech duši-
ček. Nesplnilo se očekávání, že česká krise vy-
řízena bude před krátkou prázdní, která jest
spojena s oběma těmito svátky, v jednání parla-
mentním. Podle všeho povleče se krise ta ješt
celý týden budouel. Nejbližší její fase rozhodne
se nyní v Praze a Brně, kde výkonné vý-
bory jednotlivých skupin českých mají slovo,
by pronesly se jednak o tom, co ve Ví d ni
mezi českými frakcemi se stalo, jednak o tom,
kdo tyto české frakce zastupovati má napřístě
v kabinetě, má-li je zastupovati vůbec kdo.
Vypravuje se, že včera českými agrárníky
a katolieko-národní skupinou poslanců českýeh
prohlášeno bylo co nejzřejměji, že nejen ne-
aspirují na portefeuile ministra krajana českého,
nýbrž že by ho také nepřijaly. Nasledkem toho
jest tento portefeuile reservován svobodomysl-
ným poslancům českým a následkem toho jes
třeba, by bar. Beck ohlédl se pro předsedu
poslanců česko-agrárních po porlefeuilu, kterého
se čeští sgrárníci domáhají a který by odpovídal
jejich stavovskému zastoupení, po portefeuilu
ministerstva orby. Jest však pravděpodobno, že
zadání resortu toho poslanci českému prohlásí
Němci případem válečným, ale bar. Beckov
zajisté se podaří je upokojiti, zejména usmíří-li
je portefeuilem německého ministra kra jana.
Beck
Němec
Vídeň
Praha
Brno
Beckov
28
article
Ještě nastává mu starost jiná.
Jakmile se zadá portefeuille, kterého do
sud Čechové neměli, jakmile česká krise dotkne
se resortu, který český ministr nezastával, jsou
interesováni křesťanští sociálové, kteří sice do-
sud rozpakovali se vsloupiti do kabinetu, než
bude rakousko-uherské vyrovnání hotovo, kteří
by však nemile nesli, kdyby se rozdávali por-
tefeuilly, aniž by se vzal zřetel na ně. Proto
věříme zprávě, rozšířené dnes, že křesťanšt
sociálové chtějí, by ministerstvo obchodu po
dru. Fořtovi uprázdněné, nebylo nyní vůbec
obsazováno, nýbrž aby do zatímné správy jeho
se uvázal ministerský předseda bar. Beck sám,
zároveň však aby se jim dostalo záruk, že mi-
nisterstvo orby za případného ministerstva
Práškova nebude spravováno proti nim.
Proto sečteme-li všechny tyto momenty, nemů-
žeme leč říci, že rozřešení krise nezdá se nám
býti věcí tak jednoduchou, jak si ji bar. Beck
představuje. Splnila se předpověď »Nár. Listy«
před několika dny vyslovená, že česká kris
dotkla se jistě jiných míst kabinetu, než pouze
českých.
Ústupky vlády Rusům.
Ze Lvova, 1. listopadu. »Kurijer Lwowskie
oznamuje z Vídně, že kolo polské samostatné
a potom s polskou stranou lidovou konalo du-
věrnou schůzi, ve které schválilo koncese, které
vláda poskytla Rusům.
Čecho
Beck
Práškův
Rus
Kurijer
Lvov
Vídeň
29
article
Telegramy korresp. kanceláře,
Telegramy korresp. kanceláře,
Zdravotní stav císařův.
Z Vídně, 1. listopadu. (Wilhelm.) Stav cfsaře je
nezměněně velmi dobrý, slav sil a chuť k jídlu jsou
co nejlepší. O 9. hod. dopol. byl ve svých komna-
tách na mši hradní a vykonal dnes dvé procházky
v komorní zahradě a pobyl tři čtvrti hodiny venku.
Zvláštní audience bude udělovati co nejdříve.
Maďarští dobrodinci — v budouenosll.
Z Pešti, 1. listopadu. (K. k. uh.) Sdělení ministr
orby vyvrací stesky, vyskylnuvší se v cizině na
macešské nakládání s příslušníky národností. Doka-
zuje se úřadními údaji, že ministr Daranyi loní za
zvláštních výhod prodal ruskému obyvatelstvu
16.00U jiter pozemků. Podobná akce je zamýšlena
v příštích letech v hornouherských, vělšího dílu
Slováky obývaných komitátech oravském, liptovském,
trenčínském, šaryšskéu a zemplinském.
Německý císai
Z Berlína, 1. listopadu. (K. k.) Císař a císařovna
byli včera odpoledne na procházce v Grunvaldu. O
6. hod. večerní přijímal císař zprávy ministra vojen-
ství, náčelníka hlavního štábu a generála šlechlice
Oertzena z vojenské kabinetní kanceláře a potom
přijal v audienci elsasko-lotrinského místodržitele br.
Wedala. Na večerní hostinu by i pozváni admirál šl.
Hollmann a náčelník hlavního štábu hr. Molike
Dnes k polední podnikl císař s chotí vyjížďkuv
automobilu.
Dle »Nordd. Allg. Zlgu.« císař propůjčil caři-
hradskému velovyslanci bar, Marschaliov i řad
černého orla.
Wilhelm
Slovák
Hollmann
Vídeň
Pešť
Doka
Berlín
U jitro pozemek
30
article
Velby na Černé Hole.
Z Celyně, 1. listopadu. (K. k.) Včerejší volby
do skupštiny minuly v celé zemi bez nejmenší pří-
hody a úplně klidně. Všichni zvolení nálezí
k vládní straně. Všichni ministři byli zvole
do skupštiny.
Národní rada socialislické strany francouzská.
Z Paříže, 1. listopada. (K. k.) Národní rada so-
cialistické strany rokovala dnes o vážných otázkách,
jež vyskytly se v ní po posledních udalostech. Do-
stavilo se přes 158 delegátů ze všech končin země.
Jaurěs dlí ve Švýcarsku a nezúčastnil se konfe-
rence.
Sjezd volných myslitelů
Z Paříže, 1. listopadu. (K. k.) II. sjezd fran-
couzské sekce mezinárodního sjezdu volných mysli-
telů byl zde zahájen dnes dopoledne. Je zastoupeno
169 skupin. Tajemník svazu českých myslitelů Karel
Pelant tlumočil sjezdu pozdravy volných myslitel
českých.
Z anglického námořnictva.
Z Londýna, 1. listopadu. (K. k) Admiralita za-
dala stavbu nové řadové lodi, na niž náklad
obsažen je v letošním rozpočtu, ale jejíž stavba byla
odložena se zřetelem na konferenci míru, veřei-
ným řízením nabídkovým. Se stavbou se už za-
počalo.
Z Turecka.
Z Cařhradu, 1. listopadu. (K. k.) Místo mini-
stra cel, o něž uchází se mnoho osob. nedostane
státní podtajemník Mehmed Ali bej, nýbrž některá
jiná osobnost.
Lichá zpráva.
Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Wolfí.) Bezpod-
statna je pověsť rozšířená v cizině o náhl ém
úmrtí Rooseveltově. President jest úplně
zdráv.
Z Paříže, 31. října. (K. k.) Řecký prin
Jiří přibyl sem včera večer z Kodaně
Z Vídně, 1. listopadu. (K. k.) Dle telegra fick
zprávy připlula loď »Císař František Jose
I.« včera do Cintan. Zdrží se tam asi 14 dní. Po-
sádka je zdráva.
Pelant
Mehmed
Al
bej
Rooseveltův
Jiří přibýt
Jose
Celyně
Paříž
Švýcarsko
Londýn
Turecko
Cařhrad
Nový York
Kodaň
Vídeň
Cintany
svaz český myslitel