ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 43d18470-7683-11dc-b1d1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: person 135, place 51, work 3, org 3
1 masthead
Ročník XXVII.
2 masthead
VPraze, v sobotu 2. listopadu 1907.
3 masthead
Číslo 303.
4 article
Rn vanní a odpel. list pbvedplácí ae v Pruze v adasinistrael sa vi . . . . . . 2 na č-t lta . . . 6 k s dveji d9 3 K n n rěrí HutLts . . . . 7 K 90k ve Hlialkách na mělo . . . . . . 2 K 30h Poštou: rs sa toe tvtki . . . . 2 K o0o s dvají zásilkeu .: : n K a Nový hlas o smíru česko- německém. Ve středeční schůzi rady říšské dotkli se dva čeští řečníci problému tohoto. Prof Masaryk, ujímaje se utiskovaných Slováků proti Maďarům, pravil, že my Čechové se nemůžeme rozohniti pro maďarskou státní myšlenku a dodal: »Myslím, že proti ma darské státní myšlence musíme postaviti česko-německé vyrovnání. Proti Maďarům nebudeme moci dříve rázněa úspěšně pokračovati, pokud neustane spor mezi Němci a Čechy. Pouze toto vyrovnání posílí Rakousko proti Uhrám.« Když pak další řečník český, dr. Kra- mář, následovně charakterisoval českou poli- tiku: »Nám jest třeba věděti, kam směřuje vládní politika, zvláště však musíme věděti zda to, nač vskutku máme právo, totiž že budeme učiněni s Němci rovnoprávnými a rovnocennými, bude vyplněno čili nic, a zda vláda jest ochotna řídíti všecku hospodář- skou politiku tak, aby byla připravena na rozhodná léta 1915—1917. To jest zároveň základní podmínkou našeho spolupůsobenís Němci, neboť bez provedení rovnoprávnosti nemožno, aby český národ dělal positivní politiku.« Když pak dále uvedl, v kterých oborech se nám nedostáva dosud těchto podmínek. zvolal německý, za Slezsko zvolený poslanee Sommer: »Avšak od vlády nesmíte to žádati. nýbrž v dohodě s námi«, načež doložil dr.
Masaryk Slovák Maďar Čecho Němec Sommer Rakousko Uhry Slezsko
5 article
Kramář: »Neměl bych naprosto ničeho prot dohodě s vámi, chcete-li, abychom o tom mluvili.« Vylíčiv pak, jak posavadní politika vládní nutí nás, abychom věci jinak samo zřejmé, teprve prosbami u ministerstva vy máhali, končil svou řeč slovy: »Zbavte nás této politiky, a my vám budeme vděčni budeme pracovati s vámi ke společnému blahu a společné síle státu.« Tyto projevy uvedly otázku smíru česko německého opětně do rozpravy časopisecké jak ve Vídni tak v Praze, při čemž na Du- naji se požaduje, aby se napřed vyřídilo ra- kousko-uherské vyrovnání, a napotom, až se provedou volby do českého sněmu, že bude na řadě i národnostní dorozumění. S českého stanoviska postup takový vzbuzuje zcela přirozeně vzpomínky na na děje, v dobách minulých zklamané. Mimo to však nelze přehlednouti, že o desíti let německá politika stala se zde roz- hodující tím, že ji přiznáno »veto«, což samo o sobě vede ku předpokladu, že první krok ke smíru by musil vyjíti z její strany. Dosud se tak nestalo, a poznámka dra. Sommraa článek »N. Fr. Presse« nelze považovati za dostatečný počin. Námět společného postupu proti Maďarům v nynějším okamžiku oprávněného rozhořčení pro události v Černové, při nichž klerikální vína není menší viny maďarské správy. rovněž neposiluje naše postavení proti Němcům kteří mohou prostě na to ukázati, že náš zájem na společném postupu proti madan skému jest větší než jejích, zvláště uváží-l
Maďar Němec Vídeň Praha Černo
6 article
se, že smíření Vídně s koalicí maďarskou jest déle roku — hotovou věcí. Při tom ani nemíníme zvláště připomí nati, že do jakéhokoliv smiřování s Něme by musily jíti české kluby poslanecké jakožtc jednolný šik s jasnými konečnými cíli, což prozatím jest stále ještě věcí dosti po chybnou. Nejen k obraně Slováků proti Maďarům, ale i k uhájení vlastních práv proti politice německé jest nezbytným pořádek a rozumná organisace v našich vlastních řadách; jes naprosto nutným sebevědomé vedení, nemá-l se dospěti až tam, že česká politika se stane hříčkou nejen trapných, ale i zůmyslně uchystaných případů. Než vším tím není vyjasněna okolnost další, pro správné nazírání na otázku smíru česko-německého zvláště důležitá, zda zjednání modu vivendi mezi námi a Němci není pr tyto nyní mnohem více žádoucí než pro násí Nechceme se tu nijak pouštěti do úval o vlivu, jakýž změněně mezinárodní posta vení Němectva může vyvíjeti v tomto soustátí ač zdá se býti nepochybným, že četné na děje německé pozbyly své někdejší pevnosti.
Slovák Maďar Němec Vídeň
7 article
Za to dostává se nám právě svědectv muže, jemuž Němci nemohou upříti, že jest kompetentním pronésti slovo o poměru německo-českém, a z názorů muže toho plyne nepochybně, že Němcům nemálo na tom musí záležeti, aby se styky jejich s naším národem dostaly na dráhy schůdnější. Mužem tím jest německý dějepisec, prof. Hanuš Delbrück, kterýž na základě delšího pobytu v Rakousku dospěl ku přesvědčení, že poli- tika rakouských Němců v poměru svém k ostatním národům zdejším má zapotřeb vážné kórektury. Chceme tuto podati ukázky z jeho studie, uveřejněné v právě vydaném čísle »Oester. Rundschau« Delbrück úvodem praví, že do nedávna zůstavovala politika rakouských Němců říšské Němce chladnými, protože nevyznačovala se velikými rysy, ale rozbíhala se v národnost- ním boji o věci, jaku jsou pouliční nápisy. jmenování úřadníků, zřízení nového soudu a pod., jež nemohly proniknouti široké vrstvy národa v Německu, protože se zdály byt malichernými.
Němec profesor Delbrück Rakousko Německo
8 article
Politika rakouských Němců ovšem se posud v ničem nezměnila a přece praví Del- brück, »že Rakousko počalo zajímati říš- ské Němce.« Proč asi, to sice pan profesor nepraví, ale vysvitne, čteme-li, že vykazuje Rakousku — úkoly na blízkém Východě Má-li však býti s úkolů těch, musí urovnati své vnitřní poměry a tu jest především na rakouských Němcích, aby změnili své cho- vání k neněmeckým národům. Delbrück obratně používá změny volební soustavy a síly sociální demokracie, jež se volbami ukázala, a vyslovuje potřebu, aby se těsněji seřadily i strany občanské, čímž by se zmírnil i zápas národnostní, i shle- dává, že jest proto nyní možno, otázati se. zdali nelze vůbec vyjíti z tohoto záhubného boje? Především ukazuje na marnost boje, jaky vede Prusko s Poláky, uvádí, jaké obrovské finanční prostředky vrhlo Prusko proti Polá- kům vedle své pronikavé organisace: zákono- dárství, vlády, soudů, správy, policie, pro- vinčních a krajských vlád, školství — což vše spolupůsobilo, takže se zdála býti taková spousta sil nepřekonatelná a přece — ne- dosáhla ničeho. Naopak Poláci za dvacet let tohoto boje získali hospodářsky i mravně.
Němec Delbrück Polák del Rakousko Prusko Polá
9 article
To dokazuje, že národnost za našich časů tvoří sílu nerozbornou; jest to síla pří- rodní, proti níž síla politická, sebe více ne- pjatá, nic nepořídí. Boj takový jest tudíž neúčelný, a mír zdánlivě třeba i nevýhodný jest přijatelný, protože všeliké podniky proti přírodě jsou málomocné. V Rakousku neplodné parlamentní zá- pasy ztrávily síly a zůstavily jich jen málo pro hospodářské úkoly; a to neškodilo žádné národnosti tak, jako německé, v jejíž rukou jest převážně průmysl. Zmírnění národnost- ních zápasů prospělo by i užívání německého jazyka, kdežto dnes přílišným jeho vynáše- ním a úporným držením jeho právních posic Němci ostatní národnosti dráždí, takže se užívání němčiny vyhýbají. Proto jest v zájmu Němců, aby zápas národnostní dle možnosti uklidňovali a co nejměně o něm mluvili. Nechť přinesou obět (!) a uloží několik stům úřadníkův v Čechách, aby se naučili česky — oběť ta jest nepatrná oproti zisku. jakýž z uzavřeného míru Němcům v celku musí připadnouti.
Němec Rakousko Čechy
10 article
Dále Delbrück dovozuje, že i Čechům na smíru musí záležeti — zejmena pro roz- voj sociální demokracie; také z důvodů ho- spodářských, zvláště však pro společenstv zájmův Gislajtanie vůči Maďarům. Jsou prý to myšlenky snad ještě vzdálené budoucnosti ale přece ne tak daleké, aby se na ne již nyní nebral zřetel. Nastaneli pak kdysi na Balkáně krise dovede si Rakousko zaujati tam postaven vůdčí (hegemonní), zvláště když nadobro ustoupilo od svých záměrů v Italii a Něme cku. Východ prý však poskytuje nepře- hledné vývojové možnosti. Zajímavé ovšem jest, že prof. Delbrüch nemluví o nepřehledných zápletkových mož nostech, a přece jich nikdy nescházelo na Východě. Nám by se ovšem lépe zamlouvalo kdyby Delbrůck byl zůstal při argumentech, kteréž čerpal z boje protipolského v Prusku ty by byly úplně stačily a nebyly by vnesly do otázky zárodký nových pochybností! Ina Východě žijí národové touzící po volném nerušeném rozvoji
Delbrück Čecho Maďar Balkán Rakousko Italia Ina východ
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. listopadu. (Antisemit obnovují cficiálné Rakousko.V jed- né vídeňské křesťansko-sociálné schůzi mlu- vil včera posl. Bielohlawek o antisemitech jako „říšské straně“. Vylíčiv vznik strany kře- sťansko-sociálné, pravil, že dnes se bez svoten této strany nemůže na říšské radě schváliti ni jaká předloha. Antisemité vždy poukazovali na zahanbující titul této části habsburské mon
Bielohlawek Praha Rakousko
12 article
archie, zvané úřadně „království a země zastou pené na říšské radě“. „Nyní — prohlásil posl Bielohlawek — si vynutíme, aby bylo opět ofi- ciálné Rakousko.“ Rozumí se Rakousko už ber Uher, neboť o Uhrách se posl. Bielohlawek již nezmiňuje. V Praze, 1. listopadu. (Jmenován soudců v Čechách.) Němci jsou patrně spokojeni s dnešním hromadným jmenováním soudců v Čechách. Když jim včera ministr spra vedlnosti Klein vysvětlil své stanovisko, činil sice námitky, že šest míst ve zněmčeném územ se obsazuje úřadníky českými, také prý maj finanční a administrativné pochybnosti o jme nování českých adjunktů „extra statum“, ale vysvětlení ministrovo vzali na vědomí. Dle „Zeitu“ nynější rozřešení soudcovské otázky ne- narazí na odpor na žádné straně. Jest prý z daných poměrů jediné možné rozřešení, které může uspokojit obě strany. „Bude na Němeích — dodává „Zeit — aby se sami starali o po- třebný dorost, aby mohli v budoucnosti všechna soudcovská místa ve svých krajích obsaditi svý- mi lidmi.
Bielohlawek Němec Klein Rakousko Uhry Praha Čechy
13 article
V Praze, 1. listopadu. (Vláda a haličt Rusově.) Bouře, vzniklá v polském kole ná- sledkem úmluv bar. Becka s maloruským klu bem na říšské radě, se utišila. „Poln. Korresp.“ pojednávajíc o včerejším rokování v polském kole, konstatuje, že bar. Beck ve svých poradách s Rusy postupoval vždy ve srozumění s předse- dou polského kola aspo případě i s celým před sednictvem kola, pročež není příčiny viniti ho z jednání neloyálního k Polákům. Zpráva před- sedova o ústupeích, nabízených vládou ve sroz- umění s předsedou kola haličským Rusům jednomyslně schválena se zásadnou výhradou že jakékoli ústupky Rusům mohou se dávati jer za souhlasu Poláků. Polský ráz lvovské univer- sity nesmí býti porušen a ústupky, slíbené Ru- sům na této universitě, mohou se jim poskyt- nouti jen na návrh akademického senátu. Všc tedy podle receptu, který se pro vládu výborně osvědčil v Čechách. U vás nesmí se napraviti žádná křivda, pokud k tomu nesvolí Němci, Haliči pak Rusové nesměji dostati kouska svého práva, dokud toho nedovolí Poláci Orgán maloruského klubu „Dilo“ píše, že ústupky, jež bar. Beck Rusům slibuje, nepoklánlá za dostatečné, nýbrž jen za prvou splátku na ruský požadavek, a poslanci ruští nepřestanou tedy naléhati na splnění všech požadavků. Sli- bené ústupky ruské poslance nikterak nezava- zují vůči vládě, proti niž zůstanou i nadále v oposici. Kdyby se vláda ukázala ruskému ná rodu nepřátelskou, maloruští poslanci přikroč ihned k nejostřejším prostředkům, ku pilným ná vrhům a po případě i k obstrukci.
Rusův Beck Poln Polák Rus Němec Praha Čechy Halič Dila
14 article
Z Lublaně, 30. října. (O tázka prvěh gymnasia rozřešena.) Dle došlých sen zpráv z Vídně jest otázka prvého lublaňského gymnasia rozřešena. Gymnasium toto zůstan zatím utrakvistickým, ale bude znenáhla změ- něno ve slovinské. Jeho ředitelem jmenován právě dr. Lovro Požar, dosud profesor na druhém zdejším gymnasiu. Od prvého gymnasia oddělí se v nejbližších dnech německé pobočky nižších tříd, z nichž se utvoří samostatný, či- stě německý ústav, který se počítaje příštím rokem bude doplňovati v nové, třetí, čist
Požar Lublaň Vídeň
15 article
tzy. o V drobném prodejit rnaní číslo o zobě . . . za s odneledtn . . na 2h Ve Blialkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10h v4polodní . . . . . . . . 4k 1nserát platí se hetově napře Pledplacení a insesty přijimá adminl- strace v Marianské ulici č. Tam nacházejí se též redabe tiskárna a szpedice „Národnich Listů“ Bukoplsy se nevracsjí.
16 article
německé gymnasium. Prozatím bude toto nš- mecké nižší gymnasium ve vzhledě administra- čním podřízeno řediteli prvého gymnasin, ale bude míti samostatného paedagogického ředitele dra. Alex. Pucska. Německý ústav přestě- huje se do staré gymnasijní budovy. Příštím rokem začne se slovinsky vyučovati také ve vyšších třídách čtyř gymnasií, prvého druhého v Lublani, pak v Krani a v Novém Mě- stě. Ale i potom bude se vyučovati německy dějepisu, zeměpisu, mathematice a němčině, takže čistě slovinských gymnasií nebude ani potom. Výsledek dlouhého vyjednávání s vládou je tedy takový, že 25.000 Němců v Kraňsku bude míti dvě úplná, vyšší, čistě německá gymnasia v Lublani a v Kočevji; půl milionu Slovineů čtyři vyšší gymnasia, v nichž však se ve vyššíeh třídách bude aspoň z části vyučovati pořád ně- mecky. Němci dostali tedy opět lví podíl, Slu- vinci sebrali známé drobty, spadlé pod německý stůl. Ale postoupili přece zas o krůček ku pře- du. A krůček ten je nezbytný, mají-li se dostati k vytouženému cíli, jímž je slovinská vysoká škola Ze Slovenska. Frant. Polakovič, dele- gát americko-slovenské sokolské jednoty v Chi- cagu na letošním sokolském sletě v Praze, za- tčen byl v oravské stolici tamějšími maďarskými úřady pro „pobuřování“. Polakovič jest rodem Slovák, ale americkým státním občanem. Na- lezená u něho hotovost 5770 K byla prozatím konfiskována. Miloš Pietar stál dne 12. t. m. pře pešťskou porotou pro článek, který jeho ofee napsal a po jeho smrti uveřejněn byl. Porota o- soudila Pietara na 4 měsíce státního vězení na zapravení útrat pro pobuřování proti třídě národnosti. V Brezně odsouzen byl tamější advokát dr Michal Zibrin k jednoměsíčnímu státnímu vězení, protože v tamějším hostinci provolal při- tomným kaplanům: „Aby jen z každého z vás vyrostl takový Juriga!
Alex Nový Němec František Polakovič Slovák Pietar Zibrin Juriga Lublaň Kran Kraňsko Slovensko Praha Brezno
17 title
Politické zprávy zahraničně.
18 article
V Praze, 1. listopadu
Praha
19 article
Co jest Rusku činit, aby si zachovalo prvé místo v Slovanstvě. V petrohradském „Slově“ prof. A. Pogodin připominá Rusům závěť F. M. Dostojevského, jenž pravil, že otázka široké slovanské politiky jest otázkou celé budoucnosti Ruska, chce-li Rusko „žíti vyšším životem, velikým životem. svítit světu velikou, nezištnou a čistou my- šlenkou, chce-li uskutečnit a zbudovati v kone konců veliký a mohutný organism bratrské jed- noty národů, zbudovati tento organism ne poli- tickým násilím, ne mečem, nýbrž přesvědčením, příkladem, láskou, nezištností, světlem.) Prof. Pogodin je pro to, aby se Rusko drželo závěti Dostojevského, ale pamatovalo, že mezi slovanskými národy jen tehdy zaujme vůdčí místo, jestliže se doma uspořádá jako vzorný právní stát a stane-li na výši součas- ných kulturných požadavků. Rusko, vedoucí Slovany, nesmí představovati obraz anarchie, bezprávnosti lidu a nezodpovědnosti vládních orgánů, nýbrž obraz živé snahy o kulfuru a
profesor A Pogodin Rus M Dostojevský Pogodin Dostojevský Rusko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. Grammatik der neuslavischeu Sprache. Sepsal Ignác Hošek Kroměříž, náklad vlaslní, cena 2 K Snad dočasný úspěch esperanta, volapůku a jiných podobných „světových“ jazyků přimě známého českého dialektologa a znalce slovan- ských jazyků, profesora Ignáce Hoška, že se pokusil o sestavení umělého jazyka, který dle výslovné jeho poznámky nemá odstraniti dosa- vadní jazyky spisovné, nýbrž má býti pouze do- rozumivacím prostředkem při vzájemných sty- cích Slovanů rakouských a sloužiti Němcům, zvláště obchodníkům, stýkajícím se s rakouskými Slovany. „Novoslovanský jazyk“ Hoškův není ve skutečnosti ovšem jazyk nový nýbrž je to východní nářečí jazyka českoslovan ského, upravené v hláskoslovi, tvarosloví, částe- čně ve skladbě a ve vzhledě lexikálném tak aby bylo přístupno mluvidlům všech rakouskýel Slovanů a svou pravidelností a prostotou nevy žadovalo mnoho času při učení. Pisatel prav v úvodu své knihy, že mu bylo zásadou, aby vý slovnost jazyka, jím doporučovaného, byla snaž ši než výslovnost všech jiných slovanských ja zyků. Proto podržel pouze takové hlásky a sku piny hláskové, jež jsou společny všem slovan ským národům. Aby bylo snadno novému jazyku se naučiti, snažil se jej učiniti co možná jedno- duchým a pravidelným. Některá nesprávně tvo řená česká slova nahražuje slovy, vzatými zji ných slovanských jazyků, čímž svůj novoslovan ský jazyk sbližuje s ostatními jazyky slovanský mi. Co do abecedy připouští latinku i písmo ky- rilské. Vydaná právě knížka obsahuje čásť gra- matickou; pisatel slibuje však vydati také slov- níček svého novoslovanského jazyka a konver- sační knížku.
Hošek Němec Hoškův Kroměříž Sprache Slovan
21 article
Osvědčené odborné vědomosti Hoškovy jeho svědomitost ručí samy za to, že práce, které se podjal, je provedena do nejmenších podrobností a důsledně, pokud sám důslednost připouští, tak že může svému úkolu vyhovět ukaže-li se skutečně potřeba umělého do- rozumívacího jazyka slovanského. Pro zjedno- dušení svého nového jazyka Ilošek vypouští hla- sky č, q, ř, ů, w, x, v; hlásku h ponechává pouz v cizích slovech, nahražuje ji jinak hláskou e Místo d a t píše dj, tj, což prý se pohodlněji píše; ale ponechává ň, ačkoli i tu by mohl pla- titi důvod nepohodlí. Slabiky di, ti, ni vyslovuj tvrdě. Dvojhlásku ou ponechává pouze v in strumentálu jmen, aby se lišil od akusativu všude jinde ji nahražuje hláskou ú. Souhlásky k, g. ch v koncovkách před i a e nerozlišuje píše tedy vojáki, ruke atd. Při skloňování jmen ponechává i po měkkých souhláskách široké, ne- přehlasované samohlásky; píše tedy muža (mi- sto muže), dušu (misto duši) atd. Celé skloňo- vání značně zjednodušuje, ač ne tak, jako na př. v ruštině, kde všechna substantiva, mužská, žen- ská i střední, tvrdá i měkká, mají v množném počtu společné koncovky sam, sach, -ami. Hošek činí rozdíl mezi koncovkami mužskými (a střed- ními) -om, -och a ženskými -am, -ach; u žen- ských slov připouští i koncovky -ím, -ích, -imi.
Hoškův Hošek
22 article
Při číslovkách překvapuje, že podržuje něme- cký způsob počítání pjatadvacat, pjatadvacati. kterýžto způsob je běžný pouze u nás Čechaa Slovinců jako nejbližších sousedů Němců, kdež- to všichni ostatní Slované při počítání vyšší jed- notky vyslovují před nižšími, (dvacet pět, dva- cátý pátý neb dvacet pátý). U sloves koncovku u prvé osoby nahražuje vesměs koncovkou sem. ponechávaje ú pro 3. osobu množného počtu. Časuje tak: vedem, vedeš, vede, vedemo, ve dete vedů. Při tom trvá na dělení sloves v šest tříd, z nichž každá vykazuje zase několik vzorů. ač na př. v Rusku i na středních školách se spokojují rozdělením sloves ve dvě fřídy, lišící se spojovací hláskou o neb i (vedeš, chodíš). Z to dle ruského způsobu zavádí jeden společný transgresiv pro všechny rody a obě čísla; pra- cuja nahražuje mu naše tvary pracuje, pracu- jíc i pracujíce. Všeslovanské pomocné sloveso byl, byla, bylo nahražuje zbytečně dialektickým bul, proto prý, aby se lišilo od bil, bila, bilo (o slovesa bíti = tlouci). Snad by našel náhradu za bil na př. v stejně dialektickém bjil a přes nosti jazyka by se vyhovělo. Přes některé takové nedůslednosti novoslo- vanský jazyk Hoškův je konstruován velice obratno a zní skutečně prostěji, než jiné slovanské jazyky Zde malá ukázka: Najvjačá je osobitost glavnégo mesta Char- vatska, že je práve ve jego okolici najčistejši ná- rodni kroj, keri je nad méru malebni a vekusni prez to, že je neobičajno jednoduchi. Tomu kroju može sa čelovek diviti osobito ve nedelu a i v delni deň, menovito na Jelačičovej námesti, de sedláki a selki prodávajů ovoce, zeleninu a vajca.
Slovinec Němec Slovan Hoškův Rusko Chara
23 article
Tak zní Hoškův novoslovanský jazyk, o něm opakujeme, že by mohl vyhověti svému úkolu. ukáže-li se skutečně potřeba umělého doroz- umívacího jazyka slovanského. O tom však, že potřeba takového jazyka skutečně nastane, po- chybujeme. Autor sám píše, že účelem jeho mluvnice je zavěsti prostředkovací jazyk, kterého by Slované říše rakousko-uherské mohli užívat ve vzájemných stycích svých, na společných schů- zích a sjezdech a ve vědeckých spisech, urče- ných též pro čtenáře jinonárodní; mimo to má býti pomůckou pro Neslovany, obchodníky, ú řad- niky, důstojníky atd. Úřadník, zaměstnaný v kraji slovanském musí nezbytně znáti jazyk lidu, jemuž má úřa- dovati a slovanský volapük mu tedy naprosto nestačí. Nestačí však ani obchodníku, který mus znáti místní terminologii aspoň toho odboru, pro který pracuje. Ještě méně hodí se umělý jazyk pro vzájemné styky Slovanů. Prostý lid slovan- ský vůbec nepotřebuje nijakého umělého doroz- umívacího jazyka, poněvadž se snadno všude dorozumí pomocí svého mateřského jazyka. Po- domní obchodník Slovák projde celým sloven- ským světem a všude se dorozumí svou slovan- štinou. Český sedlák, dělník v Rusku za týden se pohodlně dorozumivá s ruským mužíkem rušti kozáci v Čechách a na Moravě za několik dní rozuměli si výborně s Čechy. To vše prolo že základní slova všech slovanských jazyků jsou totožná a různosti v ohybání slov čiperný člověk postřehne hravě v několika dnech.
Hoškův Slovan Slovák Rusko Čechy Morava
24 article
Obtíže vyskytují se zvláště ve stycích lidí inteligentních, poněvadž pro novodobé pojmy na- tvořeno ve všech slovanských jazycích množstv nových slov, tvořených v každém jazyce samo sístně bez ohledu na sousední kmen slovanský A právě tato nově tvořená slova jsou největš oblíží při dorozumívání. Autor novoslovanskéh jazyka staví na základě češtiny, předpokládaje že všichni ostatní rakoušti Slované uznají če štinu za svůj jazyk prostředkovací, poněvadž Čechové jsou v Rakousko-Uhersku nejčetnějš kmen slovanský Nemluvě ani o tom, že čeština není právě nejzvučnější jazyk slovanský a nemůže tedy býti vnucována jiným Slovanům, pochybujeme i o tom, že na př. Poláci, Matorusově a Srbo chorvaté dají se oklamati barevnou čarou na mapě, která je děli od milionů jich soukme novců v sousedních státech, a připustí, že my Čechové jsme byť jen v Rakousku nejčetnějš slovanský národ. Svým počtem mohli bychom imponovati leda Slovákům a Slovincům. Poláe a Rusové sotva však se vzdají svých dávno vžitých slov, aby je nahradili termíny českými Ješté méně slovanský učenec se odváží psál vědecké dílo v jazyku kompromisním, vyjma snad dílo čistě matematické. Jinak, bude- psáti slovansky a nestačí-li mu jazyk malého národa, v němž se zrodil, bnde psáti jazykem majíeím největší literaturu a ve slovanském světě nejrozšířenějším. Čeština, nad tož zko- molený český dialekt takovým jazykem nebude nikdy. To jsou důvody, které nás vedou k do- mněnce, že Hoškův novoslovanský jazyk pře veškeru péči a svědomitost, jevící se v něm v každé řádce, účelu svého nedosáhne.
Slovan Čecho Polák Matorusův Srba Slovák Rus Hoškův Rakousko
25 article
Našenovinky. * J. K. Šlojhar: Dějiny lileratury české pr potřebu obchodního školství. Praha, 1907, Weinfurter Pan J. K. Šlejhar má u nás beletricky krásnou pověst. Škoda však, že se jí nespokojil a episodicky přešel na literárně historickou půdu. Je na ní pre všechnu slovní zanicenost cizí. Proto jeho knihaj pachybena a má mothodické i věcné nedoslatky. Autor mohl by se sice omlouvat těžkou, rozsáhlou a leckde nozpracovanou látkou; mohl by zdůrazňo- vat, že je školským literárně historickým eklektikem, jenž se nedovedl roztoužit po svém názoru a postupu a neměl ctižádosti vlastním hlubokým studiem správnosti tradovaného se přesvědčovati nebo nově co řešiti a osvětlovati. Ale omluva ta padá zcela protože autor nesplnil základního požadavku: ne pročetl a neprozkoumal, co vše dodnes literární hi- storie řekla, nepovšíml si všech výtěžků modern práce posledního data a nepečoval, zda přejímá správ ně, úplně a zda trídí a hodnotí v tempu své doby Pramenný jeho index je proto chudý: mimo vynika jící knihu J. Vlčka zná jen Flajšhansa, Tieftrunka
Šlojhar Weinfurter Šlejhar J Vlček Flajšhansa Tieftrunk Praha Škoda
26 article
Slaňka a Oltův Naučný slovník. Aufor, jenž spolu tvoří literaluru, nezná — abstrahujeme-li již od pra monů starších — na př. ani Pekařova vítězného sou du o Křišťanově legendě, ani Zd. Nejedlého míněn o stě. písních; Laichlrova literatura XIX. slol. nen mu pomůckou a moderní krilická práce let podeva dosátých bez ohlasu v jeho eklektickém studiu. Tatc pramenná neúplnost, literární nerozhled a nedoslatek vlaslní erudice dolehly přirozeně také na třídní me thodu: je leckde zmatená, bezradná, tu chronorogicky. tu zas ideově nebo dokonce bezladu a skladu jedno tlivé směry řadicí, nepragmatická, málo logická vývojově nesyslematická. Nemá vyšší dějinné a kul- turní perspektivy, nevykládá zjevů životem vlastním a doby, nerozlišuje jich a neurčuje, proč vlaslně tvořili tak, jak tvořili. Autor uprostřed svých několika pramenů kolísá, kompromisuje se slanovisky, nepře- konává tradičních předsudků, neuvolňuje se svou loritikou a neosvěžuje svou skepsí. Tím dospívá ovšem názorové zastaralosti a nepůvodností. Proto m
Oltův Aufor Pekařův Křišťanův Zdeněk Nejedlý Laichlrův bezlada
27 article
Veleslavínova doba na př. je zlalá, a ne pozlátková. proto mu Bílá Hora zvoní národně umíráčkem a m.j Obdobně autor také hodnoti: ne obsažně, modernímu dechu blízce, ale frásí, starými měřítky, aparálem iiž překonaným. Tan dochází nejen hodnolící jedno- tvárnosti, nýbrž i nesprávnosti. Tak Rosa uvedan jako kazitel řeči přímočárně s Pohlem, podružné zjevy probrány, co typičtí předslavitelé jen jmono- váni (na př. Pavel Skála ze Zhoře a Pavel Stránský) Jungmann přeceněn a Gebauer ani neuveden. Kala- logisuje se dílo a ocení povšechnou nic neznamenajíc větou, ale k jádru se nedosáhne. Při Palackéhoa Šafařikových Počátcích čekáte poukaz na boj o časo- míru a přízvuk — životní české básnické podmínky — ale není ho. Katalogisace autoru slačí. Toto ne- rozlišování a nepřesné vymezování zjevů typických od podružných zaviňuje pochopitelně také zmatek věcný. Slarší údobí mají ho méně než nové a nejno- vější. J. Vlček tu byl někde i věrně slovním prame- nem (na př. úvod k Chelčickému a m. j), a proto tu správnosl, jasno. Přes to nečerpal ani zde Šlejhar úplně. Ondřej z Dubě, Všehrd, Rožmberská kniha.
Veleslavínův Rosa Pohl Pavel Skála Pavel Stránský Jungmann Gebauer Šafařikový J Vlček Chelčický Šlejhar Ondřej Zhoř Kala Všehrdy
28 article
Rokycana atd. mu scházejí, o bratrském archivu ani zmínky a aulorem životopisu Augustova mylně uve- don Blahoslav. Omyly ty snad by se daly vysvětliti po- měrnou autorovou ideovou vzdáleností. Ale ani tam, kde by autor mohl z vlastního prožiti čerpat a byt přesným, není správnosti. O Amerlingovi, o Kollá- rových Zpiewankách, Staroitalii, Cestopisu, o Polá- kově cestě italské, o Havličkově Křiu sv. Vladimíra. Tyrolských elegiích a překladech, o Douchovi, pře- kladateli Slukespeara, nečtete fu v.ova Mikovec, Janda, Kalina, Langer, Furch, S. Kapper, Zahradník Sabina a Nebeský jako kritici tu neznámi. L.ada Niola datována 1856 a ne 1855: škola Májistů vydala nám prý slavnou Babičku Němcové! Takový anachro- nism přirozeně v nepřehledném uspořádání látky neni ojedinělý. Píleger neuveden mezi Májisty, položen až za Šmilovského, Nerudova Franceska di Rimini schází, o nové družině Ruchu 1868 není stopya tak nová doba vykazuje čelnější omyly než stará. Nové literární epochy a rozvrstvení škol a směrů nemá výkladu. Sv. Čech charakterisován „ušlechti- lým životom lidskosti“, „nikdo u nás nestvořil tak dokonalých děl básnických jako on“; Vrchlického no- vě sbírky povšechně odbyty „únavou“, drama „ne- úspěchem“, překlady probrány neobsažně, neúplně a někde i nesprávně. B. Jelínek, Jakubec, F. Kvapil, Miiřovský, S. Heller, Kučera, Štolba, Kosmák, Strá- necká, Braun, Teréza Nováková a m. j. vůbec ne- uvedoni. Krásnohorská, Quis atd. jen kalalogisováni.
Rokycan Augustův Blahoslav Amerling Doucha Mikovec Janda Kalina Langer Furch S Kapper Zahradník Niol Němcová Šmilovský Franceska di Rimini Čo Vrchlický B Jelínek Jakubec F Kvapil Miiřovský S Heller Kučera Štolba Kosmák Strá Braun Teréza Nováková Quis Křio svatý . Vladimíra
29 article
Machar charakterisován jako „povýšený inteligent“, ale osobnost nevysližena. Mladá liferlura, jejíž od- lišný ráz žádal ideové vysvětlení, odbyta povrchině. O kriticismu F. X. Šaldy, Vodáka, F. V. Krejčího a J. Karáska ze Lvovic tu není ani věty. Že existuje básník Hlaváček, Borecký, Karásek a m. j., se členář nedoví. Věda vůbec vyloučena až na produkty nauk obchodnich. Typičtí její předslavitelé Gebauer, Ma- saryk, Goll, Durdík, Hostinský, Winter atd. nenalezli ocenění. A přece ce lu všude krásné a svůdné látky vyložit jimi změnu názorů, změnu hodnot. Jak a po- kud překlady se zúrodnila a zmnožila mladá litera- tura, je také zcela mimo Šlejharův katalog. A tak víc a více, čím blíže k dnešku, se hemží literárně historický p. Šlejharův debut chyhami a nedostatky Je toho litovat. Kniha p. Šlejharova má přece důležité poslání: mluvit k obchodnímu dorostu, zapálit je pro literární krásno, vdechnoul k němu smysl a lásku, ne pro chvíli, pro školu, ale pro život. Mezi obchod- ními starostmi, objednávkami zboží, cestami za ná- kupem, ve směnárnách, u pokiaden ma v době muž-
Machar Šalda Vodák F V Krejčí J Karásek Hlaváček Borecká Karásek Gebauer Goll Durdík Winter Šlejharův Lvovice Ma